← PhDr. Eduard Stehlík

Generálmajorovi in memoriam Josefu Mašínovi jsem věnoval obsáhlý příspěvek letos 30. června, při příležitosti 83. výročí jeho smrti na nacistickém popravišti. Dnes mi to však nedá, abych tuto jednu z nejvýznamnějších osobností našeho domácího odboje alespoň krátce nepřipomenul znovu, v den jeho narozenin. K šestadvacátému srpnu mám však i osobní vztah, a to ne kvůli panu generálovi, ale mojí mamince. I ona totiž spatřila světlo světa právě v tento den, i když o 42 let později nežli on. Josef Mašín se narodil 26. srpna 1896 v Lošanech u Kolína jako jediné dítě místního sedláka Aloise Mašína a jeho manželky Marie, rozené Zourkové. V letech 1907-1911 studoval na reálce v Kutné Hoře, a protože se počítalo s tím, že jednou po svém otci převezme rodný statek, pokračoval v letech 1912-1915 ve studiu na hospodářské škole v Roudnici nad Labem, kde v dubnu 1915 odmaturoval. Nedlouho poté však musel narukovat a s c. a k. pěším plukem č. 36 byl odeslán na ruskou frontu. Zde již v září 1915 přeběhl do ruského zajetí, přihlásil se do čs. legií a stal se příslušníkem 1. čs. střeleckého pluku, s nímž se zúčastnil památných bitev u Zborova a Bachmače i bojů s bolševiky na sibiřské magistrále. Již tehdy proslul statečností, která i podle jeho přátel, často hraničila až s hazardováním s vlastním životem. A tak se začíná rodit pravdivá legenda o muži, jenž nikdy nemyslí sám na sebe a vždy a za všech okolností klade na první místo svého snažení boj za svobodu vlasti. Po návratu do Československa odešel Josef Mašín, pro mnohé překvapivě, do civilního života a začal pracovat na hospodářství rodičů. Ne však nadlouho. Již na počátku roku 1921 se totiž vrátil ke svému mateřskému pluku dislokovanému nyní v Českých Budějovicích. Lákala ho však služba u dělostřelectva, a tak se stal v roce 1924 (po složení příslušných zkoušek a speciálním výcviku) příslušníkem dělostřeleckého pluku 5 v Českých Budějovicích. V letech 1928-1939 následně působil jako velitel oddílu a později zastupující velitel pluku u dělostřeleckého pluku 1 v Praze-Ruzyni. Právě zde chtěl v březnu 1939 kasárna včetně skladišť zbraní a munice vyhodit před příchodem Němců do povětří, avšak bylo mu v tom zabráněno. Nedlouho poté vytvořil Josef Mašín v rámci vojenské odbojové organizace Obrana národa zpravodajsko-diverzí skupinu, která provedla řadu akcí jak v protektorátu samotném, tak i přímo v Německu. S podplukovníkem Josefem Balabánem a štábním kapitánem Václavem Morávkem následně vybudoval odbojovou skupinu, jejíž činnost vedla dokonce samo gestapo k tomu, že je označilo za „Tři krále“ českého odboje. V polovině května 1941 byl Josef Mašín gestapem zatčen. Přes bestiální mučení nikoho ze svých spolupracovníků neprozradil a jeho život 30. června 1942 ukončily výstřely popravčí čety na střelnici v Praze-Kobylisích. Čest jeho památce!Kopírovat text

Screenshot není k dispozici