← PhDr. Eduard Stehlík

Právě dnes je tomu dvaaosmdesát let, co němečtí okupanti spáchali otřesný válečný zločin na obyvatelích vesničky Český Malín, kterou v roce 1870 na Volyni založili čeští vystěhovalci z Lounska, Žatecka a Rakovnicka. Češi se v tehdejší Volyňské gubernii usídlili v místech, kde byl do té doby jen úhor, neobdělaná pole a nepěstěné lesy. Díky mimořádné pracovitosti, houževnatosti a v neposlední řadě také podnikavosti osadníků, však Český Malín v krátké době patřil mezi nejhezčí a také nejbohatší obce široko daleko. První těžké zkoušce byli tamní Češi vystaveni v letech 1. světové války, kdy byli po dva roky vyhnáni ze svých domovů a přišli o většinu svého majetku, jenž byl při několikerém průchodu fronty zničen a rozkraden. Nikdo tehdy však nemohl tušit, že se následující světový válečný konflikt zapíše do dějin obce ještě podstatně tragičtějším, a hlavně krvavější písmem. V úterý 13. července 1943 obsadily náhle Český i nedaleký Ukrajinský Malín německé oddíly. Všichni občané museli opustit své domovy a byli nahnáni do kostela v centru obce i do dalších budov a zde zaživa upáleni. Kdo se pokusil o útěk, ten byl zastřelen. Celkem bylo toho dne bestiálně zavražděno 370 obyvatel Českého Malína, z toho 104 mužů, 161 žen a 105 dětí. Kromě nich přišli o život i další čtyři Češi z okolních obcí, kteří byli v Českém Malíně náhodou na návštěvě a dále 132 Ukrajinců a 26 Poláků. Vraždění přežilo z celé vesnice jen 74 osob, a to buď těch, kteří se v okamžiku tragédie zdržovali mimo obec, anebo těch, kterým nacisté nařídili hnát pryč uloupený dobytek a odvážet kořist z vykradených domů. Mnozí z přeživších později vstoupili do jednotek 1. čs. armádního sboru v SSSR a se zbraní v ruce se podíleli nejen na osvobozování Československa, ale i na pomstění svých nejbližších. Po 2. světové válce se mnoho volyňských Čechů vrátilo do země svých předků a usadili se, jak na Žatecku a Lounsku, tak i v okolí obce Frankštát u Šumperka, která byla v červenci 1947 přejmenována na Nový Malín. Český Malín tak žije dál. Hlavně však ve vzpomínkách rodin přeživších, kteří nezapomínají na krásnou českou ves na Volyni, jež se stala obětí německého barbarství a často bývá nazývána Lidicemi volyňských Čechů. Ani my nesmíme na její oběť nikdy zapomenout!Kopírovat text

Screenshot není k dispozici