← PhDr. Eduard Stehlík

Když v Praze 27. května 1942 v 10,35 vybuchla bomba, která smrtelně zranila jednoho z pohlavárů třetí říše a tehdejšího všemocného zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, věděla jen malá hrstka zasvěcených, že tím, kdo s ní na katanův mercedes zaútočil, byl rotmistr Jan Kubiš. Muž, který tímto svým činem vstoupil do světových dějin, spatřil světlo světa 24. června 1913 v č. p. 79 v Dolních Vilémovicích u Třebíče, a to ve velice prostých poměrech. Jeho otec František zde sice provozoval ševcovskou živnost, avšak přes svou pracovitost dokázal jen s obtížemi uživit početnou rodinu. Ta byla navíc v září 1919 stižena krutou ranou osudu. Krátce po porodu dcery Marušky přišla o život Janova maminka Kristina a novorozená holčička ji přežila jen o několik málo dní. Vzhledem ke komplikované rodinné situaci byl Jan o dva roky později svěřen do péče příbuzných z matčiny strany, opustil své rodiště a až do svých 14 let vyrůstal v obci Ptáčov, kde také pokračoval ve školní docházce. Po jejím ukončení hledal jen velice těžko práci a jako čeledín proto vypomáhal na několika statcích v okolí Třebíče. Jan Kubiš by pravděpodobně prožil běžný život vesnického zemědělského dělníka, kdyby nepřišel do kontaktu s armádou, jež poznala jeho schopnosti a dala mu vyniknout. Na počátku října 1935 nastoupil vojenskou prezenční službu u pěšího pluku 31 v Jihlavě, záhy s velmi dobrým prospěchem absolvoval poddůstojnickou školu a dva následující roky působil u 9. roty svého pluku, jež byla dislokovaná ve Znojmě. Mezitím se mu vojenský život zalíbil natolik, že se v armádě rozhodl zůstat jako délesloužící poddůstojník. Od poloviny října 1937 byl zařazen u strážního praporu XIII. v Jakartovicích, jenž na Opavsku zajišťoval střežení výstavby pohraničního opevnění. Právě u této jednotky prožil osudný rok 1938 – jak mnichovské události, tak i následnou potupnou kapitulaci. Nedlouho poté byl z armády propuštěn a vrátil se do rodné obce, kde začal pracovat jako topič v tamní cihelně. S německou okupací v březnu 1939 se Jan Kubiš odmítl smířit a již v červnu 1939 odešel za hranice. Přes Polsko se dostal do Francie, kde musel vstoupit do Cizinecké legie a byl zařazen k jejímu 1. pluku. Bezprostředně po vypuknutí 2. světové války byl však ze severní Afriky odeslán do jihofrancouzského Agde, kde začala být budována 1. čs. divize, a právě s jejím 1. plukem se na jaře 1940 zúčastnil bojů s Němci na západní frontě. Za hrdinství, které v nich prokázal, byl vyznamenán nejen československým, ale i francouzským válečným křížem. Po pádu Francie byl Jan Kubiš spolu se svou jednotkou evakuován na britské ostrovy, kde konal službu u 1. čs. smíšené brigády. Jako statečný a inteligentní voják se pochopitelně ocitl mezi prvními, kdo byli vytipováni k nebezpečnému nasazení v okupované vlasti. V srpnu 1941 absolvoval kurs útočného boje ve Skotsku a následně i paravýcvik v Ringway u Manchesteru. Poté byl 8. října 1941 zařazen do formující se paraskupiny ANTHROPOID, pověřené Heydrichovou likvidací, v níž na přání svého nerozlučného přítele rotmistra Josefa Gabčíka, nahradil zraněného rotného Karla Svobodu. Společně s Gabčíkem následně absolvoval jak ve Skotsku, tak i na několika přísně utajovaných místech v okolí Londýna doplňující speciální výcvik, který je měl připravit na jejich nebezpečné poslání. K vysazení skupiny ANTHROPOID došlo po několika odkladech nad ránem 29. prosince 1941 u obce Nehvizdy nedaleko Prahy. Díky statečným spolupracovníkům z řad civilního obyvatelstva parašutisté 27. května 1942 svůj nebezpečný úkol splnili. Z místa atentátu se jim podařilo uniknout a následně nalezli bezpečný úkryt v pravoslavném chrámu v Resslově ulici v Praze. Zradou Karla Čurdy se jim však gestapo dostalo na stopu a 18. června 1942 tak sedm parašutistů, kteří se tehdy v chrámu ukrývali, svedlo hrdinný boj se stonásobnou přesilou. Poslední náboj si všichni ponechali pro sebe a zvolili odchod ze světa vlastní rukou. Pouze Jan Kubiš zemřel na následky mnohačetných těžkých zranění, která při boji utrpěl. O týden později by se býval dožil 29 let... Proto na nás dodnes z jeho fotografií shlíží usměvavá tvář navždy mladého muže. Právě dnes stodvanáctiletého mladíka Jana Kubiše – hrdiny. Čest jeho památce!Kopírovat text

Screenshot není k dispozici