← PhDr. Eduard Stehlík

Za svobodu Československé republiky se v červnu 1942 nebojovalo jen domácí frontě, ale i daleko za jejími hranicemi. A nejen bojovalo, ale také umíralo. Právě dnes si připomínáme třiaosmdesáté výročí smrti jedné z nejvýznamnějších osobností čs. letectva za 2. světové války – prvního velitele československého stíhacího wingu (křídla) ve Velké Británii generálmajora in memoriam Aloise Vašátka, DFC. Narodil se 25. srpna 1908 v Čelákovicích v rodině místního truhláře. Jeho další osudy však nemohl neovlivnit příklad dvou bratrů jeho tatínka, kteří za 1. světové války vstoupili do čs. legií v Rusku, přičemž Karel Vašátko se stal již za svého života nesmrtelnou legendou České družiny. Po absolvování školní docházky v Týništi nad Orlicí pokračoval Alois Vašátko ve studiu na učitelském ústavu v Hradci Králové, který absolvoval s vynikajícím prospěchem na jaře 1927. Učil poté krátce na menšinové škole v Litoměřicích, odkud také pochází jeho přezdívka „Amos“, jež ho provázela po celý zbytek jeho života. Další směřování Aloise Vašátka zásadním způsobem změnil nástup vojenské prezenční služby, kterou absolvoval u litoměřického dělostřeleckého pluku 3 a dělostřeleckého pluku 52 v Josefově. Namísto odchodu do civilního života se totiž rozhodl pro životní dráhu vojáka z povolání. V letech 1929-1931 studoval na Vojenské akademii v Hranicích, z níž byl v srpnu 1931 vyřazen jako poručík dělostřelectva. Prošel několika útvary a v říjnu 1934 byl vzhledem ke svým nesporným pedagogickým schopnostem přidělen k Dělostřeleckému učilišti v Olomouci. Mnohem víc, než kariéra vojenského pedagoga, ho však lákala služba u letectva. V říjnu 1935 absolvoval na vlastní žádost Kurs letounových pozorovatelů zbraní v Prostějově, v roce 1937 se stal velitelem 14. pozorovací letky v Olomouci, v zimě 1937/38 absolvoval pilotní školu a 1. března 1939 byl jmenován polním pilotem letcem. S okupací zbytku Československa, která přišla vzápětí, se nikdy nesmířil a již v polovině července 1939 odešel ilegálně přes Polsko do Francie. Po vypuknutí 2. světové války absolvoval Alois Vašátko na základně v Chartres přeškolení na francouzské letouny a v květnu 1940 zasáhl poprvé do bojů s nacistickou Luftwaffe. Díky svému hrdinství a schopnostem se stal stíhacím esem a zároveň nejúspěšnějším čs. stíhačem v bitvě o Francii. Sestřelil totiž 14 nepřátelských letounů (z toho 2 pravděpodobně)! Po francouzské kapitulaci se Alois Vašátko přesunul přes severní Afriku do Velké Británie, kde stál od počátku září 1940 u zrodu 312. čs. stíhací perutě v Duxfordu. Zúčastnil se s ní letecké bitvy o Británii a 5. června 1941 se stal jejím velitelem. Alois Vašátko patřil od počátku k hlavním propagátorům vzniku československého stíhacího wingu, tvořeného trojicí čs. perutí RAF (310., 312. a 313.) a je proto logické, že byl po jeho vzniku 1. května 1942 ustanoven jeho velitelem. Tuto významnou funkci však bohužel vykonával pouhých dvaapadesát dní. V úterý 23. června 1942 se Alois Vašátko spolu s dalšími stíhači účastnil doprovodu skupiny bombardérů, která byla při návratu na britské ostrovy napadena přesilou Focke Wulfů 190. V nastalém vzdušném boji se Vašátkův Spitfire srazil s jedním z německých letadel. Vašátkovi spolubojovníci později popisovali, že viděli, jak se velitelův letoun za stálé střelby palubních zbraní zřítil do vln kanálu La Manche. Tělo našeho hrdiny nebylo nikdy nalezeno... Inspektor čs. letectva generál Karel Janoušek záhy poté uvedl: „Byla to krutá zpráva pro celé naše letectvo. Smrt velikého velitele a vynikajícího letce byla trpce želena všemi československými stíhacími piloty. Důsledky jeho odchodu jsou a budou ještě dlouho pociťovány v našem letectvu, neboť směle můžeme říci, že Vašátko byl hvězdou z našeho středu.“ Čest jeho památce!Kopírovat text

Screenshot není k dispozici