← PhDr. Eduard Stehlík

Dnes mi bylo velkou ctí zúčastnit se v Plzni odhalení čestného hrobu akademické sochařky Marie Uchytilové, autorky mimořádného „Památníku dětských obětí války“, který je dnes již neodmyslitelnou součástí pietního území v Lidicích. Tvoří ho sousoší 82 lidických dětí (42 dívek a 40 chlapců) ve věku od jednoho roku do šestnácti let, které němečtí nacisté nemilosrdně zavraždili 2. července 1942 v plynových autech v Chelmnu. Myšlenkou na pomník nevinným obětem válek, 13 miliónům dětí, které zahynuly v letech 1939-1945 se Marie Uchytilová začala zabývat již krátce poté, co válečné běsnění skončilo. Nechtěla však vytvořit památník, který by pouze vzbuzoval soucit. Uvažovala o díle, jež by zapůsobilo tak, aby na něj ten, kdo ho uvidí, nikdy nezapomněl. V listopadu 1969 se rozhodla ztvárnit jako symbol všech nevinných dětských obětí jeden konkrétní zločin z tisíců, zločin na lidických dětech. Úkol, který tím na sebe vzala, byl takřka nadlidský. Vytvořit dvaaosmdesát dětských soch v nadživotní velikosti jí trvalo dvě desetiletí naplněná dennodenní prací. Rok za rokem, bez oddechu, tisíce a tisíce hodin, často i bez spánku a jídla. Její ateliér navštívily za oněch dvacet let tisíce lidí z celého světa. Spontánně se začaly sbírat finanční prostředky na realizaci Památníku, který již v době svého zrodu oslovoval každého, kdo ho spatřil. Přesto závist a nepochopení realizaci pomníku neustále odsouvaly. V březnu 1989 autorka dílo v sádře konečně dokončila, avšak z vybraných finančních darů nikdy nic nedostala. První tři sochy proto odlila do bronzu ze svých vlastních úspor. Zdrcena nespravedlností, lhostejností a nezájmem hovořila tehdy o tom, že jsou lidické děti vražděny podruhé, ale tentokrát doma. Bohužel právě tehdy 16. listopadu 1989 nečekaně umírá. Památník se tak díky nasazení rodiny a mnoha přátel podařilo odlít a v Lidicích instalovat teprve po její smrti. Od té doby hovoří dětské sochy ke kolemjdoucím všemi jazyky světa. Přesně tak, jak si to jeho autorka přála… Dnešního dne se důstojného místa posledního odpočinku dočkala i autorka tohoto světově ojedinělého díla. Pokud někdy navštívíte Plzeň, a budete mít chvilku času, zastavte se prosím na Ústředním hřbitově u jejího hrobu a položte na něj kytičku. Anebo jen na chvíli postůjte a věnujte ji vzpomínku. Tato mimořádná žena si to doopravdy zaslouží.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici