← PhDr. Eduard Stehlík

Šanghajská městská policie a atentát na Heydricha. Když jsem před několika lety na jedné zahraniční konferenci oznámil, že hodlám vystoupit s referátem, který nesl výše uvedený název, někteří přítomní se zpočátku nedůvěřivě usmívali a jiní si pravděpodobně rovnou mysleli, že nejsem psychicky úplně vpořádku. O půl hodiny později změnili názor. Podíl této policejní složky, či přesněji řečeno dvou jejích bývalých důstojníků, na úspěšném provedení likvidace nenáviděného protektora, nebyl totiž ani zdaleka zanedbatelný. Nedlouho poté, co se v prvním říjnovém týdnu roku 1941 při zdokonalovacím paravýcviku zranil původní člen výsadku ANTHROPOID rotný Karel Svoboda, a na přání Josefa Gabčíka došlo k jeho nahrazení Janem Kubišem, odjel modifikovaný tým 14. října 1941 do Skotska. Zde se parašutisté hlásili na STS (Special Training School) 21 Arisaig House, kde sídlilo výcvikové velitelství SOE (Special Operations Executive) pro tuto oblast. O tom, jak mimořádný význam již tehdy Britové operaci ANTHROPOID připisovali, svědčí výběr instruktorů, kteří dostali Jana s Josefem na starost. Kapitáni Eric Anthony Sykes, řečený „Bill“ a John Tobin Bush patřili mezi nejlepší specialisty, které měla SOE v té době k dispozici. Zatímco Bush byl špičkovým odborníkem na práci s trhavinami, Sykes patřil k naprosté světové elitě ve střelbě z ručních palných zbraní, a to včetně střelby pudové. K těmto schopnostem se vypracoval dlouholetou praxí. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století totiž působil právě u Šanghajské městské policie, a to jako specialista na ruční palné zbraně a instruktor střelby a pouličního boje. Šanghaj v té době byla jednou z nejnebezpečnějších metropolí světa. Pouliční přestřelky s drogovými gangy, únosy, přepadení i bankovní loupeže byly takřka na denním pořádku a policejní složky tak byly vlastně v neustálém boji. Není proto divu, že SOE přijala odborníka typu kapitána Sykese velice ráda do svých služeb. Brzy se ukázalo, že měla velice šťastnou ruku. Šlo totiž navíc o vynikajícího pedagoga, který si byl schopen neformálním přístupem vytvořit se svými „studenty“ přátelský vztah, jenž napomáhal rychlému osvojování vyučovaných dovedností. Pod vedením dvou výše uvedených důstojníků prošli Josef Gabčík a Jan Kubiš intenzivním, šest dnů trvajícím výcvikem ve střelbě z nejrůznějších typů pěchotních zbraní: revolverů, pistolí Colt 38 Super, samopalu Sten, odstřelovací pušky i lehkého kulometu BREN. Procvičována přitom byla jak střelba mířená, tak i pudová, a to ve všech možných polohách a situacích jak na pevné, tak i pohyblivé cíle. Součástí speciální přípravy byla i práce s trhavinami a vrhání ručních granátů MILLS, což s oběma parašutisty detailně procvičil kapitán Bush. O tom, že na své instruktory udělali mimořádný dojem, svědčí závěrečné hlášení, v němž jsou označeni jako skvělá dvojice – „excellent pair“. Po návratu ze Skotska našli Josef Gabčík a Jan Kubiš krátce nový domov na Station XVII Brickendonbury Manor u Brickendonu v hrabství Hertford. Zdejší přísně utajované pracoviště SOE vedené legendárním majorem Georgem T. T. Rheamem se sice specializovalo především na práci s trhavinami, avšak Jan s Josefem se zde setkali s další výjimečnou osobností SOE, kapitánem Williamem Ewartem Fairbairnem. Osudy tohoto muže se velice podobaly osudům Erica Anthony Sykese, s nímž byli ostatně dlouholetými přáteli a spolupracovníky. I Fairbairn působil u Šanghajské městské policie v dobách její největší slávy a patřil k vynikajícím střelcům. Kromě toho však byl jeho specializací i boj muže proti muži. V Šanghaji se totiž intenzivně věnoval orientálním bojovým uměním a stal se pravděpodobně jedním z prvních bělochů, ne-li vůbec prvním, kdo získal mistrovský stupeň v jiu-jitsu. Své zkušenosti následně zúročil při vytvoření sebeobranného systému, který nazval „Defendu“. Díky tomu, že nabyté vědomosti předával svým žákům nejen ve specializovaných kursech, ale i ve svých publikacích, můžeme dodnes obdivovat jím vytvořený jednoduchý, avšak přitom účinný bojový systém. Za nejvýznamnější je v této souvislosti možné uvést jeho monografii „Defendu – Scientific Self-Defence“, nebo za druhé světové války vydanou praktickou příručku „All-In Fighting“ (stejně jako její americkou variantu „Get Tough“), které se staly doslova biblí speciálních jednotek. Vzhledem k tomu, že se Gabčíkovi s Kubišem kapitán Fairbairn věnoval jen jeden den, dá se předpokládat, že se jim snažil předat některé dovednosti ze sebeobrany a tzv. tichého zabíjení („sillent killing“), které by mohli využít jak při plnění svého úkolu, tak při úniku z místa útoku. O tom, že příprava obou parašutistů probíhala v ovzduší vzájemné důvěry a respektu svědčí i to, že Jan s Josefem po jednom z důstojníků SOE před odletem do akce vzkázali: „Vyřiďte Billovi Sykesovi mnoho pozdravů a řekněte mu, že se určitě trefíme.“ Nezklamali!Kopírovat text

Screenshot není k dispozici