← PhDr. Eduard Stehlík

Málokdo dnes již ví, že 9. květen není nerozlučně spojen pouze s událostmi roku 1945, ale že je pro naše národní dějiny důležitý i kvůli krvavé bitvě, která se odehrála o plných 30 let dříve ve Francii. Příslušníci české krajanské komunity se hned po vypuknutí 1. světové války začali dobrovolně hlásit do francouzské armády. Rozhodli se totiž bojovat se zbraní v ruce za vznik nezávislého českého státu. Protože francouzská vláda stanovila, že zahraniční dobrovolníky bude přijímat výhradně do Cizinecké legie, vstupovali Češi právě do ní a první z nich odjeli do výcvikového střediska v Bayonne u španělských hranic již 23. srpna 1914. Většina Čechů zde byla zařazena do 1. roty praporu C, 2. pochodového pluku, 1. pluku Cizinecké legie, jejímž velitelem se stal kapitán Marie Sallé. Právě tehdy tato „česká“ rota získala své jméno. Podle sokolského pozdravu „Nazdar!“, který její příslušníci (velice často právě sokolové) používali, jim po několika dnech ani Francouzi neřekli jinak než „Compagnie Nazdar – Rota Nazdar“. Jednotka zahájila již 1. září 1914 výcvik, 12. října 1914 složila přísahu a od bayonnského starosty obdržela rotní praporek z červeného hedvábí se stříbrným českým lvem, který pro ni vyšily místní dámy. Brzy poté odjeli naši dobrovolníci na frontu do Champagne, kde byli začleněni do sestavy proslulé Marocké divize. Šest následujících měsíců zákopové války jim přineslo cenné zkušenosti, avšak nejkrvavější boje je měly teprve čekat. V neděli 9. května 1915, tedy právě před 110 lety, byla „Rota Nazdar“ nasazena v prvním sledu útočícím na skvěle opevněné německé pozice na výšině Falaise de Vimy severně od Arrasu. Její příslušníci se zde vyznamenali mimořádným hrdinstvím, podařilo se jim prorazit několika liniemi německých zákopů, avšak zaplatili za to krutou cenu: 42 příslušníků roty padlo a přes 150 jich bylo raněno, často s trvalými následky. Mezi těmi, kdo tehdy položili svůj život, byl i první český důstojník našich legií ve Francii nadporučík Ing. Václav Dostal, který statečně kryl útok roty kulometnou palbou, dále předseda pařížského Sokola Josef Pultr i předseda pařížského spolku Rovnost Josef Šibal. Padl i praporečník roty Karel Bezdíček, jehož tělo nebylo nikdy nalezeno, a s nímž navždy zmizel i výše zmiňovaný rotní praporek, který si před útokem ovázal kolem prsou. „Rota Nazdar“ přestala onoho dne jako ryze česká jednotka prakticky existovat. Těla padlých, které se podařilo nalézt, byla pochována na čs. vojenském hřbitově La Targette u Arrasu, kde odpočívají dodnes. Krvavá bitva, jež se oné osudné neděle 9. května 1915 u Arrasu odehrála, patřila v letech první republiky k významným svátkům nejen pro naši armádu, ale i pro celou republiku. K uctění památky vojáků, kteří v ní padli, byly dokonce v Praze – Bubenči některé z ulic pojmenovány tak, aby je navždy připomínaly. Dnes už je bohužel nenajdete. Poprvé byly přejmenovány v letech nacistické okupace a podruhé po nástupu komunistického režimu u nás. České hrdiny a statečnost Čechů v boji za svobodu nemělo nic připomínat. Namísto Arraské ulice je tak ulice Čínská a ulice věnovaná hrdinnému nadporučíkovi Ing. Václavu Dostalovi, nese jméno Valerije Pavloviče Čkalova. Opakované snahy, aby té druhé bylo navráceno její původní jméno, vyzněly naprázdno. A tak dnes máme v Praze 6 přímo mezi budovami, v nichž sídlí Ministerstvo obrany České republiky a radnice Městské části Praha 6 namísto ulice, která by nesla jméno českého hrdiny, jenž padl v boji za naši svobodu, ulici, která je pojmenována po vojenském letci sovětského vojenského letectva, členovi Komunistické strany Sovětského svazu, poslanci Nejvyššího sovětu a Stalinovu oblíbenci, který prokazatelně nikdy neměl s naší zemí nic společného, nic pro ni neudělal, a ani ji nikdy nenavštívil. Nevím, zda nás v této souvislosti může těšit, že jméno V. P. Čkalova, nese kromě této bubenečské ulice i několik vojenských objektů a útvarů na území Ruské federace, stejně jako jeden ze strategických bombardérů Tu-160 ruského vojenského letectva. Nelze vyloučit, že právě jeden z těch, které se v posledních třech letech podílejí na bombardování ukrajinských měst…Kopírovat text

Screenshot není k dispozici