← PhDr. Eduard Stehlík

Vždy, když jedu kolem vesničky Rožná nedaleko Bystřice nad Pernštejnem, zastavím se na hřbitově u hrobu tamního rodáka, vojenského letce Jindřicha Berana. Jednoho z hrdinů, který za druhé světové bojoval za naši svobodu. V tomto boji mu bohužel patří smutný primát. Stal se totiž vůbec prvním čs. letcem, jenž za 2. světové války padl na západní frontě. Jindřich Beran se narodil 15. listopadu 1906. Původně svou životní pouť směřoval k učitelské profesi, avšak po absolvování vojenské prezenční služby se rozhodl pro dráhu vojáka z povolání a na základě náročných přijímacích zkoušek byl přijat do Vojenské akademie v Hranicích. Z ní byl sice v červenci 1929 slavnostně vyřazen jako poručík pěchoty, avšak nedlouho poté absolvoval výcvik pro letounové pozorovatele zbraní a blízké seznámení s létáním mu učarovalo. Podal si proto žádost o přeložení k letectvu, prošel pilotním výcvikem a následně létal na nejrůznějších typech letounů od pozorovacích dvouplošníků až po těžké bombardéry. V listopadu 1937 se Jindřich Beran, jako inteligentní a mimořádně schopný důstojník, stal frekventantem Vysoké školy válečné v Praze a po roce studia byl dokonce vyslán na Vysokou leteckou válečnou školu do Paříže. Osudné události roku 1938 mu však zabránily studium zahájit. Vrátil se proto zpět do republiky a stal se velitelem 40. stíhací letky leteckého pluku 4. Záhy po německé okupaci odešel Jindřich Beran jako mnoho dalších našich letců do Francie, kde na základně v Chartres absolvoval přeškolení na francouzské letouny a již v prosinci 1939 odjel v první skupině Čechoslováků na frontu. Přidělen byl ke stíhací skupině III/3 létající na stíhačkách Morane-Saulnier MS 406. Do zahájení nacistického blitzkriegu na západní frontě nalétal téměř 40 hodin, během kterých se opakovaně utkal s nepřítelem. Osudným se mu stal 12. květen 1940. Právě před oněmi dlouhými 85 lety startoval společně se svým číslem Josefem Stehlíkem proti nahlášenému svazu bombardovacích letounů Heinkel He 111. Namísto nich se však poblíž belgického městečka, Wetteren střetli s přesilou těžkých stíhacích letounů Messerschmitt Bf 110 C. A v tomto nerovném boji Jindřich Beran padl. V říjnu 1950 byly jeho ostatky na přání rodiny převezeny do rodné obce a tam uloženy k poslednímu odpočinku. Bohužel se tak stalo až po změně politického režimu u nás, tedy bez vojenských poct a pod bedlivým dohledem komunistické Státní bezpečnosti…. Teprve v roce 1991 byl major generálního štábu Jindřich Beran posmrtně povýšen do plukovnické hodnosti. Alespoň dodatečně tak vlast ocenila nejvyšší oběť, kterou v boji za její osvobození přinesl. Pokud tedy někdy pojedete na Vysočinu a budete se pohybovat v okolí Bystřice nad Pernštejnem, zastavte se, prosím, v Rožné u jeho hrobu, zapalte svíčku, nebo položte kytičku. Statečný český letec Jindřich Beran si to opravdu zaslouží.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici