← PhDr. Eduard Stehlík

V reakci na můj poslední příspěvek mě někteří z vás upozorňovali, že se v březnu 1939 republika agresorům nevzdala bez jediného výstřelu, jak můžeme často slyšet. A mají pravdu! V oněch mrazivých březnových dnech se nepříteli statečně postavili příslušníci pěšího pluku 8 „Slezského“ v Místku. Němci se totiž rozhodli provést zábor této části ČSR ještě předtím, než skončí osudné jednání Adolfa Hitlera s Emilem Háchou v Berlíně. Ve večerních hodinách 14. března 1939 se jedna z předsunutých německých kolon pokusila obsadit místecká kasárna, avšak strážný na vetřelce zahájil palbu. Hned poté se rozhořela zuřivá přestřelka. Obránci, jimž velel kapitán pěchoty Karel Pavlík, při ní použili lehké kulomety a pušky. Na německé straně bylo do boje nasazeno dokonce i protitankové dělo. Mezi našimi vojáky si srážka vyžádala dva raněné, na straně útočníků bylo podle některých informací až 18 padlých. Obránci Místku však nebyli jediní, kdo tehdy pozvedli zbraně na obranu republiky. Již 14. března 1939 brzo ráno zaútočily na naše území jednotky maďarské armády. Příslušníci 12. divize na Podkarpatské Rusi, které velel brigádní generál Oleg Svátek, ani na okamžik nezaváhali a postavili se agresorovi na tvrdý odpor. Podařilo se jim nepříteli způsobit těžké ztráty a poté ustoupit na území Slovenska, které však již 14. března 1939 vyhlásilo samostatnost. Zde by můj příspěvek mohl skončit, avšak nekončí. Statečný velitel obrany Místku kapitán Karel Pavlík se zapojil do odboje proti Němcům v rámci vojenské ilegální organizace Obrana národa, později se napojil na složky sokolského odboje a jejich prostřednictvím i na čs. parašutisty vyslané na území okupované vlasti z Velké Británie. A to včetně skupiny ANTHROPOID, která provedla atentát na Reinharda Heydricha. Gestapu se ho podařilo dopadnout 4. září 1942. Byl krutě mučen a nakonec 26. ledna 1943 zavražděn v koncentračním táboře Mauthausen. V době jeho smrti již nebyl naživu ani hrdinný velitel 12. divize brigádní generál Oleg Svátek. Bezprostředně po okupaci se zapojil do protinacistického odboje v řadách Obrany národa, kde zastával funkci velitele Krajského velitelství Praha-jihozápad. Gestapo ho zatklo 4. září 1941 a odvleklo do Petschkova paláce, kde byl nelidsky týrán. Nikoho ze svých spolupracovníků neprozradil. Po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora byl 1. října 1941 odsouzen stanným soudem k trestu smrti, a ještě téhož dne večer zastřelen v jízdárně kasáren v Praze-Ruzyni. Vzpomínáme-li v těchto dnech na tragické okamžiky počátku německé okupace, nezapomínejme ani na muže, kteří se jí statečně postavili a v následném boji na domácí frontě přinesli oběť nejvyšší. Čest jejich památce!Kopírovat text

Screenshot není k dispozici