← Zuzana Majerová

⁉️Za Ukrajinu? Kdepak, jen další protivládní demonstrace… Před týdnem skandoval dav v Praze a náměstích některých českých měst a obcí, že „stojí za prezidentem“. 🇺🇦 Tento týden, v podstatně menším počtu, demonstranti křičeli, že „stojí za Ukrajinou“. Co budou vyvolávat v březnu na Letné? Za kým tam budou stát? Za prezidentem? Za Ukrajinou? Za Bruselem? Za Evropskou unií? Za planetou? Pořád za někým stojíme. ☝️Jak se ale zdá, jen málo stojíme za zájmy České republiky. I v tomto slova smyslu nebyla demonstrace „za Ukrajinu“ před pár dny ničím jiným než další z protivládních manifestací těch, kteří ve volbách prohráli, ale s porážkou se nesmířili. Na Staroměstském náměstí před demonstranty s převážně ukrajinskými vlajkami a slogany podporujícími Ukrajinu (a urážejícími současnou českou vládu) vystoupil prezident Petr Pavel. Jeho vystoupení nijak z očekávaného rámce nevybočilo. Aniž by nějak kritizoval Babišovu vládu, Petr Pavel potvrdil, že stojí v čele protivládního hnutí „nespokojených“. Tentokrát k tomu využil proukrajinské postoje části davu. A to i přesto, že dnešní vláda Andreje Babiše zatím žádný zásadní „ukrajinský“ názorový obrat nepředvedla (nicméně přiznejme, že je ve svých postojích k rusko-ukrajinské válce daleko zdrženlivější). 🗣️Petr Pavel byl hlavním řečníkem proukrajinské (čti protivládní) demonstrace. Formálně ani obsahově nevypadnul z role. Oblečen v kostkované košili a kožené bundě měl připomínat rozzlobeného muže, málem rozhodnutého zapsat se na nejbližším rekrutačním středisku ke službě v těžce zkoušené ukrajinské armádě. Ostatně podobně bojovně působila řada účastníků demonstrace. U takového zdání však evidentně jen zůstalo. Obsahově Pavel ocenil přítomné slovy, že si jejich účasti váží, neboť „tím ukazují, že jim budoucnost Ukrajiny není lhostejná …“, a varovně pokračoval, že „jestli nám někdo říká, že nás otravuje neustále poslouchat o Ukrajině, tak se staví lhostejně k naší vlastní budoucnosti“. Své vystoupení český prezident zakončil zvoláním, které se od něho na takové akci asi předpokládalo, ač je to z úst prezidenta země prohlášení téměř neuvěřitelné. Shromážděné ujistil, že „tohle není ukrajinská válka, to je i naše válka“. Nelze souhlasit s Pavlovým hodnocením, že kdo se zúčastnil, chtěl tím vyjádřit svůj postoj k rusko-ukrajinské válce trvající už čtyři roky. Ten, kdo se zúčastnil, zneužil ukrajinskou vlajku k tomu, aby si zakřičel proti dnešní Babišově vládě. Spíše než „vyjádření postoje podpory Ukrajiny“ šlo o „zařazení se na tu správnou stranu“. Na prezidentskou. Na protivládní. Horší je to také s dalšími slovy pana prezidenta. Není mi úplně jasné, proč pokusy o zklidnění děsivé války, hledání cest k mírovému uspořádání s pomocí jediného nástroje, který je k tomu vhodný – diplomatickým úsilím, by mělo být hodnoceno jako „vyjádření lhostejnosti k naší vlastní budoucnosti“. To jsou laciná a podbízivá slova. ‼️Fialův pětikoaliční kabinet na takhle plochý výklad situace na Ukrajině v podzimních parlamentních volbách zle doplatil. Voliči svými hlasy upřednostnili ty politické síly, které, raději než válce, dávají přednost hledání smírného řešení. I to bylo přece jedno z poselství výsledků voleb! Tato prezidentova slova lze snadno dokonce obrátit proti němu samotnému, tvrdí-li, že „tohle není ukrajinská válka, to je i naše válka“. Není nakonec tenhle válečnický tón nejprůkaznějším vyjádřením „lhostejnosti k naší vlastní budoucnosti“? Proč nehledat, a kdo jiný, než prezident naší země by to měl zkusit, naši vlastní budoucnost v prosperitě a mírovém soužití se zbytkem světa? Tvrzení, že „tohle je i naše válka“ je mimořádně varovné a strhává Českou republiku do proudu politické naivity a lehkomyslnosti, kterou svými rozhodnutími vytváří a posilují Merz, Starmer i Macron. Všichni tito politikové mluvením „o naší válce na Ukrajině“ posilují v Ukrajincích a v ukrajinském politickém vedení falešnou představu, že „v tom Ukrajinu nenechají“. Je to nedůstojná a neupřímná hra s obyčejnými Ukrajinci a jejich utrpením. Ti si zaslouží férovou hru, ne neustálé opakování slibů, které západní Evropa vážně nemyslí. A vážně to snad nemyslí ani český prezident Petr Pavel, přestože naturelem voják. A protože voják, měl by to snad být i on, kdo váží slova, měl by to být on, kdo jen s mimořádnou zdrženlivostí bude vyslovovat to děsivé slovo „válka“. Těm několika tisícovkám demonstrantů, kteří přišli na Staroměstské náměstí s ukrajinskými a evropskými vlajkami, se ale asi Pavlova slova poslouchala dobře. Byla především protivládní. Henry Kissinger ve své skvělé knize Umění diplomacie připomíná jeden z určujících předpokladů vzniku první světové války – podprahovou militarizaci společnosti, ve které se slovo „válka“ stalo slovem tak normálním a běžným, že už jeho obsah ani většině lidí nevadil. Tak dlouho se nezávazně mluvilo o válce, až tu válka skutečně byla. Toho se ale český prezident, jak soudit podle jeho slov ze Staroměstského náměstí, příliš nebojí. Bohužel. Ivo Strejček, IVKKopírovat text

Screenshot není k dispozici