← Ing. Michael Canov

Můj dnešní projev k vojákům: "Psal se 11. listopad 1918, když skončila 1. světová válka. Je to již 107 let. Na celém světě žije již jen posledních pár lidí, kteří byli tehdy na světě. U nás z žen paní Karla Kočková, která se narodila 25. prosince 1917, z mužů nežije již nikdo. A přesto se jedná o velmi významný den. Tento den dal zrodit tradici „Dne válečných veteránů“. Již první výročí po ukončení 1. světové války se slavil tento den jako „Den příměří“ v Paříži, Londýně i dalších městech. V roce 1954 ho přejmenoval americký Kongres na „Den veteránů“. V Československu se ale tento den nikdy neslavil. Ani za první republiky, ani po 2. světové válce, dokonce ani po listopadu 1989. Zřejmě proto, že datum bylo překryto blízkým datumem vzniku Československa. A tak dlouho, předlouho byl u nás 11. listopad jen symbolem „Martina na bílém koni“ a „Svatomartinské husy a vína“. Až teprve po vzniku České republiky, ale až 10 let po jejím vzniku, v roce 2003 rozhodl Parlament a tento den se stal oficiálně „významným dnem“ i u nás v České republice. Poprvé se tak u nás slavil v roce 2004. A není věnován jen hrdinům z 1. světové války, ale je věnován veteránům všech válečných konfliktů i mírových misí. Takto se slaví ve všech demokratických zemích Evropy, USA a Kanadě. Jeho symbolem je, jak víme zde asi úplně všichni, květ vlčího máku. Všichni veteráni všech válečných konfliktů i mírových misí si zaslouží naši úctu, obdiv a květ vlčího máku. Čest všem válečným veteránům!"Kopírovat text

Screenshot není k dispozici