← Ing. Michael Canov

Lex plyn. Senát vrátil i mým hlasem do Sněmovny novelu energetického zákona s opakovaným pozměňovacím návrhem, který ruší individuální kontroly fotovoltaických elektráren (již jednou vratku s tímto PN Sněmovna o jeden jediný hlas zamítla). Diskusi v Senátu prolínala obava z toho, zda se Sněmovna se na vratku na konci volebního období „nevykašle“, a nakonec tak nebude platit jinak velmi potřebná novela vůbec. Nakonec však jasná většina své obavy překonala, protože Senát nemůže před obavou z nečinnosti Sněmovny „stahovat kalhoty“ – to je její zodpovědnost. Pro PN hlasovalo 55 ze 72 senátorů https://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/116271/97579 Vřele doporučuji přečíst si odůvodnění kolegy ze senátorského klubu STAN Plevného: Miroslav Plevný: „Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak jsem avizoval jako garanční zpravodaj, tak nyní bych se rád vyjádřil čistě jako senátor a autor toho pozměňovacího návrhu – nebo spoluautor, dá se říct. Já bych rád jenom lehce zrekapituloval historii vývoje tohoto institutu, který nazýváme „individuální kontroly“. Původní motivací pro zavedení těchto individuálních kontrol byly úspory v státním rozpočtu, což jednoznačně vyplývá z vyjádření ministra Stanjury i z tiskové zprávy Ministerstva financí z října 2024. Mezi tím se ale ukázal, že nejenže kontroly neušetří prostředky státního rozpočtu, ba naopak je možné, že náklady na jejich provedení budou výrazně vyšší než případně nevyplacené dotace. To, že se v rozpočtu nic neušetří, potvrdila v podstatě i sama vláda České republiky svým rozhodnutím z 19. března 2025, kterým navyšuje výdaje na obnovitelné zdroje, které měly být původně ušetřeny, o 20 miliard korun. A upozorňuji, že jsem tak stalo 2 týdny po té, co sněmovna neschválila senátní vratku. A tím pádem potvrdila platnost individuálních kontrol. Podle mě tím je fakticky potvrzeno, že do rozpočtu 2025 žádný prostředky díky prosazeným individuálním kontrolám nepřitečou. A tedy že původní argumenty pro jejich zavedení nejsou správné. Často jsem slyšel argument, že když stát poskytuje veřejné prostředky, je oprávněn kontrolovat subjekty, které je dostávají. S tím se dá v podstatě 100% souhlasit, nicméně s následujícími výhradami. Za prvé tyto kontroly nesmí být v rozporu s původními podmínkami přidělování těchto dotací. A já jsem již několikrát upozorňoval, že je zde rozpor s platnou notifikací Evropské unie pro tyto fotovoltaické elektrárny, které výslovně připouštějí individuální kontroly pouze při souběhu investičních a provozních dotací. A za druhé tyto kontroly musí být reálně proveditelné. A nesmí od kontrolovaných vyžadovat úkony, které jsou v rozporu s jinou platnou legislativou. A zde je asi největší kámen úrazu těchto individuálních kontrol. Ty jsou totiž založeny na výpočtu ukazatele, který se nazývá vnitřní výnosové procento. Tento ukazatel je potřebné doložit nikoliv za právnickou nebo fyzickou osobu, ale za každou jednotlivou konkrétní instalaci fotovoltaické elektrárny. A pro jeho výpočet je nutné za každý jednotlivý rok existence této instalace vykázal veškeré finanční toky za danou instalaci. Tedy veškeré příjmy, což by asi neměl být problém vzhledem k údajům Energetického regulačního úřadu, ale také veřejná klady s provozem těchto fotovoltaických elektráren včetně kompletních provozních nákladů. A to více než 15 let dozadu. Vzhledem k platné legislativě, která ukládá archivovat účetní doklady pouze za posledních 5 let, je zřejmé, že to zpětně za 15 let není možné. Přitom však nedoložení požadované hodnoty vnitřního výnosového procenta způsobí odebrání podpory. A v případě uvedení nesprávných údajů dokonce hrozí pokuta až 50 milionů korun. Logicky, tak jak zde již bylo některými mými předřečníky uvedeno, se tak dá předpokládat, že v případě odebrání podpory je reálná hrozba arbitráží a soudních pří. Právní nejistota v odvětví navíc poškozuje Českou republiku jako celek. Dá se dokonce říct a setkal jsem se s názory, že nově vnesená nejistota do oboru fotovoltaických elektráren znamená mimo jiné omezení možností financovat například bateriová úložiště nebo jiné s výrobou elektřiny spojené investice. A že by existence bateriových úložišť jako stabilizačního prvku v energetické soustavě byla žádoucí, o tom už dnes ví asi prakticky každý. Jenže banky je stávajícím provozovatelům jenom obtížně profinancují, protože neví, jak bude fungovat právě ta zmíněná kontrola té překompenzace. Padl zde názor nebo konstatování, že reálně může hrozit, že by tento zákon v Poslanecké sněmovně v případě vratky mohl spadnout pod stůl. Takzvaně pod stůl. Já samozřejmě jednoznačně podporuji to, co je hlavní materií tohoto zákona, lex plynu, a naprosto jednoznačně si uvědomuji důležitost tohoto zákona. A proto zde konstatuji, že kdybych měl náznaky reálného rizika, že lex plyn padne pod stůl, tak bych ten pozměňovací návrh určitě nepodával. Dovolil jsem si i osobně u některých zástupců opozice ověřit, že podpoří jak naši případnou senátní vratku, tak případně i lex plyn jako celek v případě, že by senátní vratka ve sněmovně neprošla. A proto si dovoluji konstatovat, že riziko, že by tento zákon spadnul pod stůl, je v podstatě marginální. Koneckonců bylo už tady také řečeno mými předřečníky, že dnes už jeden zákon jsme vrátili. A také všichni víme, že jej chceme, aby prošel a aby platil. Děkuji.“Kopírovat text

Screenshot není k dispozici