← Zuzana Majerová

☝️Rozhovor s Josefem Slámou, zkušeným politickým stratégem, bývalým členem ODS a současným místopředsedou Trikolory, přináší osobní pohled na proměny české politické kultury, volební kampaně i veřejné debaty. Sláma otevřeně mluví o svých začátcích po tzv. sarajevském atentátu, o spolupráci s Václavem Klausem, o současné atmosféře v Praze i o tom, proč je důležité mít v politice nejen odvahu, ale i talent. ⁉️V letošních volbách jste působil v Praze 3, která je dlouhodobě považována za jeden z nejtěžších obvodů pro konzervativní kandidáty. Přesto zde SPD dosáhla lepšího výsledku než v řadě dalších centrálních městských částí. Čemu tento výsledek přičítáte? ▶️ Praha 3 rozhodně nepatří mezi jednoduché obvody — o to víc si vážím toho, že se nám podařilo dosáhnout lepšího výsledku než v řadě jiných centrálních částí. Zásadní roli v tom podle mě sehrála každodenní práce v terénu. Snažíme se být vidět, být mezi lidmi, mluvit s nimi otevřeně a bez přetvářky. Politika se nedá dělat od stolu — a už vůbec ne bez lidí, kteří jí věří. Velký dík patří kolegyni Michaele Grzegorzové a celému týmu aktivních členů Trikolory i SPD. Bez ochotných, pracovitých a loajálních lidí se týmová politika dělat nedá. A právě v Praze 3 se ukázalo, že když se spojí energie, důvěra a vytrvalost, může to přinést výsledek i tam, kde by to mnozí nečekali. Samozřejmě vnímám i svou vlastní roli. Jsem členem vedení Trikolory, v politice se pohybuji dlouho a ani v ODS jsem nebyl jen řadovým členem. To všechno dohromady — zkušenost, kontakty, schopnost vést tým — se v kampani zúročilo. Ale bez lidí v ulicích, bez těch, kdo věří v práci a ne v marketingové pozlátko, by to nešlo. ❓Jaká byla podle vás atmosféra letošní kampaně? Změnilo se vnímání politiky u voličů, se kterými jste se setkával v ulicích, oproti předchozím letům? ▶️ Atmosféra v Praze je vůči nám dlouhodobě napjatá. Pokud bych měl jmenovat skupinu, která je nejvíce ovlivněna mediálními zkratkami, nálepkováním a povrchním pohledem na politiku, pak je to bohužel průměrný Pražan pod 35 let. Některé výpady, se kterými jsme se během kampaně setkávali, byly podle mě za hranou. Na druhou stranu — každý den jsme slyšeli i slova podpory, porozumění a respektu. A právě ta rovnováha mezi kritikou a podporou je pro mě důležitá. Během kampaně jsem dvakrát zavítal do Jižních Čech, kam mě pojí rodinné kořeny — oba rodiče mého otce byli Jihočeši. Atmosféra tam byla úplně jiná. Přátelštější, otevřenější, lidská. Člověk tam necítí tolik napětí, tolik předsudků. Je to jiný svět, a přesto stejná země. Co se týče vnímání politiky obecně, vidím bohužel trend, který mě netěší. Politika se stává čím dál víc povrchní. Místo obsahu se řeší forma, místo argumentů emoce. A to je něco, co bychom měli jako společnost začít znovu promýšlet. Jinak riskujeme, že se z veřejného prostoru stane jen hlučná kulisa bez skutečného smyslu. ❓Veřejně jste podpořil Markétu Šichtařovou a Milana Urbana. Co vás k tomu vedlo a jaké kvality u těchto kandidátů považujete za klíčové pro současnou politickou scénu? ▶️ Především to bylo jasné poselství, které oba kandidáti přinášeli. Markéta Šichtařová i Milan Urban svým vystupováním jednoznačně ukázali, že nejsme žádní extremisté, žádný „fujtabl“, jak se nás někteří snaží vykreslit. Naopak — že za námi stojí odborná práce, jasné postoje a slušnost. K Markétě Šichtařové mám názorově velmi blízko. Její pohledy na ekonomiku mi nejsou cizí, dlouhodobě je sleduji a vážím si její schopnosti vysvětlovat složité věci srozumitelně a bez ideologických klišé. Stejně tak jsem rád, že se v politice objevují lidé jako profesor Ševčík — naše veřejná debata potřebuje ekonomy, kteří se nebojí jít proti proudu. Milan Urban byl druhým na kandidátce. Je to odborník, zastupitel hlavního města Prahy, a člověk, se kterým mám jako místopředseda Trikolory — tedy koaličního partnera SPD — velmi dobrou zkušenost. Je nejen erudovaný, ale také slušný a férový. A to je něco, čeho si v politice nesmírně vážím. V době, kdy se často hraje na efekt a zkratku, je Milan Urban příkladem toho, že politika může být věcná, klidná a zároveň pevná v názorech. ❓Jak hodnotíte celkový výsledek letošních voleb z pohledu Trikolory? Splnily se vaše očekávání, nebo vás něco překvapilo — pozitivně či negativně? ▶️ První a zásadní věc, kterou je třeba říct jasně: Trikolora je ve Sněmovně. To je fakt, který nelze přehlédnout, a který potvrzuje, že naše práce má smysl. Samozřejmě — výsledek mohl být lepší. To si přiznáváme otevřeně. Existuje celá řada faktorů, které ho ovlivnily, a je na místě se k nim vracet, analyzovat je a poučit se. Z mého pohledu je ale největším vítězstvím těchto voleb skutečnost, že se otevřela cesta k většinové vládě na jiném půdorysu, než jaký představovala vláda Petra Fialy. To je výsledek, o kterém jsem snil, a který považuji za klíčový pro budoucnost republiky. Ukazuje se, že konzervativní a vlastenecká politika má své místo — a že voliči chtějí alternativu k dosavadnímu směřování. ❓Po volbách se objevily snahy některých představitelů bývalé vlády zpochybnit legitimitu vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů. Jak tuto situaci vnímáte z hlediska demokratických principů a respektu k výsledku voleb? ▶️ Upřímně — působí to jako křeč. Je to nedůstojné a velmi nehezké. Místo toho, aby se respektoval výsledek demokratických voleb, sledujeme pokusy o delegitimizaci nové většiny. To není cesta, kterou by se měla ubírat politická kultura v zemi, která si zakládá na svobodě a právním státě. Více ať posoudí veřejnost. Já k tomu nechci říkat nic silného — snad jen tolik, že respekt k voličům by měl být základem každé politické práce. A pokud někdo nedokáže přijmout výsledek voleb, měl by si znovu přečíst ústavu. ❓Kauza kolem Filipa Turka vyvolala silné reakce napříč politickým spektrem. Jaký je váš pohled na tuto aféru — a co podle vás vypovídá o stavu české politiky a mediálního prostoru? ▶️Celé to působí velmi uměle — a upřímně řečeno, i velmi nepříjemně. Zanechává to pachuť, která se z veřejného prostoru jen tak nevytratí. Když se podíváme na to, kdo a jakým způsobem kauzu rozvířil, není těžké si domyslet, že nejde jen o novinářskou investigaci. Deník N rozhodně nepatří mezi média, která by byla k nám jakkoli přátelská — a to je ještě velmi mírně řečeno. Nakolik v tom hrají roli i jiné struktury, si mohu jen domýšlet. Ale i tahle aféra ukazuje, v jakém stavu se nachází česká politika i mediální prostředí. Místo věcné debaty o programu a výsledcích se tu často hraje na efekt, na emoci, na okamžitý zásah. A to je cesta, která veřejnou důvěru spíš ničí, než buduje. ❓Sociální sítě dnes hrají zásadní roli v politické komunikaci. Jak se podle vás proměnila jejich funkce ve volebních kampaních — a jaké výhody či rizika přinášejí pro konzervativní politiku? ▶️ Sociální sítě jsou bezpochyby fenoménem dnešní doby. Staly se důležitým nástrojem komunikace s občany, ať už jde o informování, mobilizaci nebo reakci na aktuální dění. Já osobně při vysvětlování politické komunikace vždy říkám, že sociální sítě jsou jedním z dílků mozaiky — nejsou vším, ale bez nich to dnes už nejde. Umožňují oslovit nejen stávající voliče, ale i ty potenciální. Dávají prostor pro rychlou reakci, pro přímý kontakt, pro sdílení postojů bez zprostředkování médií. Na druhou stranu — právě absence filtru může být i rizikem. Konzervativní politika, která staví na argumentech, tradici a hlubších hodnotách, se v prostředí zkratkovitého sdílení často dostává do nevýhodné pozice. Emoce vítězí nad obsahem, a to je výzva, se kterou se musíme naučit pracovat. ❓V kampaních, které jste vedl v minulosti, hrála důležitou roli osobní přítomnost, kontakt s voliči, práce v terénu. Má dnes ještě „živá kampaň“ šanci obstát proti algoritmům a digitálnímu marketingu? ▶️ Já tyto dva světy nestavím proti sobě, ale vedle sebe. Digitální marketing a algoritmy jsou dnes nepochybně silným nástrojem, ale osobní kontakt, přímá komunikace a práce v terénu mají stále svou nezastupitelnou roli. Politická kampaň musí být syntézou různých přístupů — od online komunikace přes tiskoviny až po rozhovory na ulici. Přecenit jeden nástroj na úkor ostatních není podle mě správná cesta. Každý volič je jiný, každý reaguje na jiný typ sdělení. A právě proto je důležité mít kampaň postavenou na více pilířích. Živá kampaň má šanci obstát — pokud je autentická, důsledná a propojená s ostatními formami komunikace. ❓Zkušenosti z komunální politiky, z Prahy 3, i z celostátních kampaní vám dávají unikátní perspektivu. Kdybyste měl mladému člověku, který zvažuje vstup do politiky, dát jednu radu — jaká by to byla? ▶️ Politika není jen o názorech, ale i o osobnostní výbavě. Pokud bych měl dát jednu radu, pak by to bylo: měj rozhled, odvahu a trpělivost. Bez těchto tří věcí se v politice neobejdete. A stejně jako v hudbě nebo sportu — i tady je potřeba jistý talent. Politický cit, schopnost vnímat souvislosti, rozumět lidem a situacím, to se nedá úplně naučit. Buď to v sobě máte, nebo ne. Znám třeba lékaře, který je ve své profesi špičkový, ale jeho politické uvažování je naprosto mimo realitu. To jen potvrzuje, že odborné vzdělání samo o sobě nestačí. Politika je řemeslo, ale zároveň i umění — a bez talentu, který se opírá o zkušenost, empatii a schopnost vést, to prostě nejde. ‼️Politika jako řemeslo i závazek Rozhovor s Josefem Slámou není jen o kampaních, strategiích a kulisách moci. Je především o postoji. O přesvědčení, že politika má být víc než jen hra na efekt — že má být službou, která stojí na profesionalitě, odvaze a respektu k voličům. Sláma připomíná, že i v době zkratek, emocí a mediálních štítků má smysl hrát fér, jít do hloubky a neztrácet tah na branku. A že i když víte, že nevyhrajete, nesmíte přestat hrát. Protože právě v tom se pozná charakter.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici