Mgr. Petra Prokšanová

🔴 Včera v podvečer proběhla na místě, které možná nikdy nenavštívil ani leckterý obyvatel Prahy, akce s názvem Odhalení pomníku lhostejnosti. 🕯️Obětem současného režimu chodím obvykle zapalovat svíčky na Florenc. K nenápadné destičce připomínající devět lidí bez domova a jejich psů, kteří tady v roce 2010 našli smrt během požáru jejich provizorního bydlení. 🫂 V roce 2019 se také diskutoval projekt "pomníku obětem kapitalismu", na který jsme se začali skládat. Nakonec toto snažení ale přerušil Covid. ‼️ Od včerejška je v Praze nové místo, kam můžeme chodit přemýšlet o tom, proč jako společnost selháváme v ochraně zranitelných, proč politici nenacházejí řešení bytové krize, proč převládá pocit, že pomoc si musí lidé zasloužit. ‼️ A také je to místo, kde bychom měli přemýšlet o tom, jak se díváme na sociální pracovníky, jak jsou za svou neuvěřitelnou dřinu ohodnoceni, nejen finančně, ale i společensky a proč nejsou coby experti s obrovskou terénní zkušeností přizváváni na vážno k legislativě týkající se těchto citlivých témat. A děkovat jim, že to záplatování současného nefunkčního systému nevzdávají. 🔴 Včera byl odhalen Pomník lhostejnosti. A spolu s ním i Analýza úmrtí lidí se zkušeností s bezdomovectvím. Na obojí se složili lidé ve veřejné sbírce na Doniu (je mi ctí být mezi nimi) a dnes mám brožuru v ruce a není to veselé čtení. Ale věřím, že je to cenný příspěvky k veřejné debatě. A moc děkuji všem, kdo lhostejní nejsou... PS: pro mě měla tato akce i bolestivě osobní rozměr, který je navíc velmi drsnou ilustrací toho, jak snadno se i z mladého člověka, vrcholového manažera, manžela a táty může stát člověk závislý na alkoholu a žijící na ulici, kterého nedokázala zachytit žádná záchranná síť, ani naše laická individuální snaha. Využila jsem příležitosti napsat vzkaz a strčit ho pod ten betonový polštář obklopený svíčkami - Rado, drž se...