← Zuzana Majerová

K sobotní ranní kávě. ☕️ Zníš jako hudba tichá z milenců šťastných úst, Máj věru sám to dýchá, vše cítím plát a růst. Zníš jak fanfáry slávy, když hlásáš dědů zvěst; ba v tobě s všemi právy vlast mrtvá živa jest. Zníš našich hvozdů echy, zníš plesem našich luk, hřmíš bouří, úpíš vzdechy, jsi našich srdcí tluk! Však nejdivějším stonem, jenž sahá k srdci až, ty poplašným zníš zvonem, jak stará Chodská stráž, Že vzlyk ten letí světem, vše spáče zburcovat: když drahým našim dětem vrah tebe chce z úst rvát! Rodnému jazyku, Jaroslav VrchlickýKopírovat text

Screenshot není k dispozici