← Zuzana Majerová

☝️Termín „hybridní válka“ je mezi českými politiky velmi oblíben. Často ho používá například Jan Lipavský, pravděpodobně nejneschopnější figurka na postu ministra zahraničí v historii českých zemí, aniž by tušil, co znamená a jak vznikl. Oblibu získal velmi rychle i mezi novináři, protože už sám pojem „hybridní“ je zajímavý a tajemný. Čtenář se soustředí především na něj a neuvědomí si, že se vlastně stále hovoří o válce s mrtvými, zraněnými a zmrzačenými lidmi. ❗️Teorie hybridních válek jako „kombinace konvenčních, nepravidelných, teroristických a kriminálních metod a prostředků vedení boje za současného působení státních i nestátních aktérů“ byla vyvinuta v 70. letech v USA na základě bohatých zkušeností z kombinovaných operací tajných služeb, speciálních oddílů a pravidelných vojenských jednotek v Latinské Americe, na Středním východě, v Africe i v Evropě, získaných během 20. století. Nejde o nic nového – hybridní způsob válčení de facto prosazoval i proslulý vojenský teoretik 19. století Carl von Clausewitz, a téměř 2500 let před ním i čínský válečný teoretik, známý jako Mistr Sun-c’. Nepochází tedy od šéfa ruského generálního štábu Gerasimova (ač to tvrdí například česká verze Wikipedie). Ten v článku, zveřejněném v roce 2013, pouze poukázal na možná rizika pro Ruskou federaci v případě neakceptování hybridní války jako reálné vojensko-politické doktríny a upozornil na nutnost přijmout tuto formu nevojenské agrese jako realitu a bránit se jí všemi dostupnými prostředky. Západ (nebudu uvádět pouze USA) metody hybridní války postupně rozvinul z nástroje přípravy nepřátelského prostředí pro nasazení speciálních a konvenčních vojenských jednotek v ucelený systém prostředků pro dosažení vojenských cílů pouze hybridními prostředky, případně vytvoření podmínek pro vedení válečných operací bez použití vlastních armád (zástupné války). ‼️Metody hybridních válek využíval od konce druhé světové války prakticky neustále. Ať už v rámci již zmíněných operací, zaměřených na vyvolání vojenských převratů v mnoha zemích Latinské Ameriky a Afriky, nebo v Řecku, při krvavém převratu „tří černých plukovníků“ v roce 1967. Hybridní charakter měla i známá „operace Gladio“, zaměřená koncem 40. let proti sílícímu komunistickému hnutí v Itálii. Uplatňování hybridních metod válčení pokračovalo i v druhé polovině 20. a začátkem 21. století. Ukázaly to války na území bývalé Jugoslávie i plejáda „barevných revolucí“ během tzv. Arabského jara v Libyi, Sýrii, nebo Iráku. A také Ukrajina, metodami hybridního působení ze strany USA a Velké Británie doslova „natlačená“ do zástupné války s Ruskou federací. Území hybridně napadených prosperujících zemí se během pár měsíců, týdnů či dokonce jen dnů změnila v dějiště občanských válek, krvavých ozbrojených střetů, chaosu a humanitárních katastrof. Výsledný efekt byl stejný, jako v případě masivní vojenské intervence – ekonomický a sociální rozvrat společnosti a faktický zánik státnosti. Do podobného stavu, byť daleko pomaleji a zdánlivě dobrovolně, směřuje dnes ČR i většina zemí bývalého „východního bloku“, exploatovaných ekonomicky, vojensky i politicky coby „východoevropské kolonie“ západními vítězi studené války, rovněž vybojované hybridními metodami. I po více než 35 letech jsme stále považováni za poraženou stranu a podle toho s námi naši západní „partneři“ také zacházejí a jednají. Jejich snahy o postupnou likvidaci samostatné zahraniční politiky a armády a potlačení principů demokracie a právního státu si dnes i přes stále agresivnější „prozápadní“ propagandu, prosazování agend jako LGBTQ+, nebo Green Deal a podpory imigrace ze strany tzv. „oficiálních představitelů státu“ naštěstí v naší zemi uvědomuje stále více lidí. Což je dobrý základ pro potenciální změnu. Cesta ke změně ale nebude jednoduchá a její nositelé hodně riskují. Fico málem nepřežil, a pokus o státní převrat na Slovensku je na spadnutí. Podobně to vypadá v Srbsku, kde Britové s Američany jdou nekompromisně po krku prezidentu Vučičovi. Důsledky totálního rozpadu a vnějšího ovlivňování „právního státu“ na politické prostředí jsme v přímém přenosu viděli během posledních prezidentských voleb v Rumunsku. Gruzie to sice ustála, ale jenom o ten pověstný vous … 🇨🇿 Na podzim nás čekají volby, v tomto případě zřejmě skutečně přelomové. Síly, kterým se jakákoliv snaha o emancipaci východních zemí včetně ČR z mnoha důvodů nelíbí, v posledních měsících jasně ukázaly, že mají k dispozici mnoho prostředků, které mohou použít k „legálnímu“ potlačení snah vymanit se z jejich vlivu. Jen málokdo si zatím uvědomuje, jak rychle se „pokojné“ protesty mohou vlivem vnějších zásahů změnit v masakr i u nás, v malé České republice. Ve skutečný masakr typu „Majdan“, s mrtvými lidmi a spoustou krve, ne ten fiktivní, o němž mluví naši pravdoláskové v souvislosti se „sametovou revolucí“. A jak málo záleží na životech lidí, jsou-li ohroženy bezpracné zisky korporací a zájmy finančních skupin, které nás doslova vysávají. Myslím, že nastal čas se na to začít připravovat. ✍️ Plk. v. v. Ing. Jaroslav Štefec, místopředseda středočeské Trikolory a bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici