← Bc. Kateřina Jarošová

🗳️ RANNÍ ZAMYŠLENÍ NAD SPOLEČNOSTÍ A VOLBAMI Často přemýšlím nad tím, kam jsme se jako společnost posunuli. A přiznám se, že mě bolí sledovat, jak hluboké příkopy mezi sebou dnes kopeme – jak snadno se necháme rozdělit a jak rychle se v nás probouzí nenávist. Rozdělujeme se podle věku. Mladí proti starým, staří proti mladým. Někdo mluví o tom, že by se lidem nad určitou věkovou hranici mělo odebrat volební právo. Jiní říkají, že jen mladí „rozumějí současnosti“. Ale kde je ta hranice? Kdo ji určí? A kdo z nás má právo rozhodovat o tom, kdo smí a kdo nesmí mít hlas ve své vlastní zemi? Rozdělujeme se i podle vzdělání. Pokud někdo nemá vysokou školu, slyšíme o něm, že „nechápe politiku“, že „nemá dost informací“. Ale tím vlastně říkáme: „Ty jsi méně než já.“ A to je cesta do propasti. Vzdělání je důležité, ale není měřítkem hodnoty člověka. Jsou lidé, kteří bez titulů dokázali změnit svět. A jsou lidé s tituly, kteří nezvládnou základní lidskou slušnost. Lidé jsou různí – a to je v pořádku. Každý z nás má právo být slyšen. Demokracie nestojí jen na těch nejhlasitějších nebo nejvzdělanějších. Stojí na rovnosti všech hlasů. A pokud se o to začneme pokoušet sahat, ztrácíme samu její podstatu. Chtěla bych se zeptat všech, kteří volají po odebírání volebního práva: Co vás k tomu vede? Je to osobní zkušenost? Strach? Nebo jen prázdné gesto? Zkuste se zeptat svých rodičů nebo prarodičů, kteří stáli na náměstích v roce 1989 a cinkali klíči s vírou, že budoucnost bude patřit nám všem. Zeptejte se jich, jestli by do toho šli znovu, kdyby tehdy věděli, že jim jednou někdo řekne: „Tvůj hlas už nic neznamená.“ Možná zjistíte, že by tehdy zůstali doma. A možná by dnes byla naše země někde úplně jinde. Protože svoboda, demokracie a právo rozhodovat o své zemi nejsou samozřejmost. Jsou to hodnoty, které vybojovali i ti, jejichž hlas dnes někteří chtějí umlčet. A já říkám jasně: nesmíme to dopustit. 💙🇨🇿Kopírovat text

Screenshot není k dispozici