← prof. Ing. Mgr. Martin Dlouhý

HLOUPÝ SPOTŘEBITEL A CHYTRÝ VOLIČ 1. Jako spotřebitelé jsme chráněni proti praktikám, které nás mají oklamat a navádět k neracionálním rozhodnutím. Nemají nás obtěžovat podomní obchodníci, lze zrušit smlouvu či vrátit zboží, atd. Antimonopolní úřady zasahují do kartelových dohod, o kterých nic netušíme, ale které ovlivňují cenu zboží pro spotřebitele. Je tu fikce průměrného spotřebitele, který je schopen vyhledat informace a kriticky je posoudit. Ale pokud se na kávu musí psát pozor horké, je to spíš fikce "co spotřebitel, to možný hlupák". 2. Volič je ovšem chytrý. A to dle výroků Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu (např. kauza senátor Nádvorník, kauza prezidentské volby Zeman/Drahoš). Podle soudů jsou to voliči, kteří mají hodnotit volební kampaň kandidátů. To se týká i morálních aspektů kampaně, hodnocení toho, zda výroky kandidátů nejsou zavádějící, zda se kandidát neuchýlil k příliš konfrontačnímu stylu atd. Soudní legitimizace klamných výroků jejich netrestáním je ovšem pro demokracii velmi nebezpečná. 3. Jako spotřebitelé jsme podle státu hlupáci a stát nás chrání před zlými prodejci. Jako voliče nás stát jen minimálně chrání před podvádějícími kandidáty. Chyba spotřebitele má pouze osobní dopad, zatímco chyba voliče má zásadní dopady na nás všechny ostatní. Jediné rozumné vysvětlení: chyba spotřebitele je dobře měřitelná (např. vysoké poplatky), chyba voliče je v podstatě neměřitelná. Nezaslouží si demokracie více? Nepošleme ústavní právníky na praxi do byznysu?Kopírovat text

Screenshot není k dispozici