← JUDr. Jindřich Rajchl

Mluvčí 04: Vážené dámy a pánové, milí diváci, přátelé. Já vás vítam na takové zvláštní povídání před Vánočním, které jsem nazval exkluzivní trialog, protože to bude debata třech výrazných osobností, které jsou v posledních letech hodně vidět a slyšet a kterých si velice vážím. Samozřejmě v rámci jejich názorů jsou vidět a slyšet spíše v tom prostoru alternativním a ne v tom mainstreamovém. Budeme zde mluvit o tom, v čem žijeme, v jaké situaci se naše společnost nachází a samozřejmě i o kořenech toho všeho, kde to všechno vzniklo, proč to všechno vzniklo a budeme se snažit i nastínit nějaké možné cesty nebo řešení do budoucna. Takže je mi ctí, že mohu mezi námi přivítat politologa, ekonoma a esejistu pana doktora Petra Robejška. Děkuju za pozvání. Mluvčí 01: Dobrý večer. Dále pak opět politologa, diplomat a vývalého velbyslance ČR ve Francii, pana profesora Petra Druháka. Mluvčí 04: Dobrý večer. Mluvčí 03: Dobrý večer. No a konečně doktora práv, advokáta a předsedu strany Právo respekt odbornost pro 2022. Jindřich Rajchla, dobrý večer i tobě. Mluvčí 04: Dobrý večer, děkuju moc za pozvání i za to, že jsem se tady kvalifikoval, i když se namenuju Petr do téhle debaty, jako jediný. Mluvčí 00: Ano, už jsme o tom mluvili, že mohli jsme sem pozvat Pavla a Fialu a mnohé jiné, ale myslím si, že by to nebylo vhodné, chceme si hezky popovídat a oni by stejně nepřišli, takže to je jenom dovětek k Jindrovi. Já jenom, abych se představil, já se jmenuji Petr Zuska, jsem tedy jen magistr, ale jsem choreograf a režisér bývalý dlouholetý ředitel baletu, umělecký ředitel baletu Národního divadla, tedy umělec, takže je vidět, že mám tu nejlepší aprobaci, proto tento druh debaty dnes moderovat. I když jsou přítomní pánové vlastně na stejné části nějakého názorového pomyslného spektra současné, rozpolcené společnosti, tak samozřejmě jsou témata a detaily, ve kterých spolu nemusí souhlasit a můžou mít i jiné názory a o to to bude zajímavější. Já si myslím, že to je princip nějaké svobodné názorové debaty a vlastně jedním z pilířů nějaké demokratické komunikace. Takže to jsou přesně věci, které dnes už nezažíváme a které jsou na úbytě. Takže pojďme na to, já se na to moc těším, užijeme si tu dvouhodinovku a zeptám se vás pánové na začátku hned, hned k začátku té naší neslavné, téměř uplynulé pětiletky, kdy vlastně se do společnosti začaly dostávat fenomény a faktory, které mnoho desítek let předtím byly nemyslitelné a vůbec neměly obdoby a byly nepředstavitelné a přesto se tak stalo, a mluvím samozřejmě o březnu 2022, tedy nástupu tzv. pandemie covidu. Co se to vlastně ze společností stalo v rámci té hysterické terapie této pandemie a proč k tomu došlo? I se snažím ve svých analýzách jít tak říkájící nadření, takže se pokusím to zakotvit v tom krátkém čase, který jsme si navzájem dali k dispozici, aby ta věc trošku odsípala. ale přesto říct si to, co si myslím, že je podstatné. Podle mého názoru je v pozadí toho, co se začalo v roce 2020 odehrávat, skutečnost, že kapitalistický systém přestal fungovat jako generátor blahobytu a svobody. A tento systém, tomu systému vládnoucí elity, zjistili, že již nejsou schopny generovat dostatek blahobitu, jak pro takzvané super elity, to znamená něco, čemu říkejme korporace, abo rentěři, to možná ještě upřesníme během našeho rozhovoru, a zbytků společnosti a zároveň nejsou schopni, to je docela hodně důležité, řídit tuto společnost demokratické. Demokracie překáží v tom, jak lidem a to je vlastně i jedna z těch důležitých of the development lines of what started to take place back then, how to entertain the common people. You know that my premise of the capitalist system is no longer able to generate the abundance of the rich, which the super-elites had previously divided and there was always a little bit of a drop from the table for the common people. Tuto funkčnost už ten kapitalistický systém nemá, jenom krátké heslo, k tomu je konec globalizace, já to můžu hodně rozvinout, protože v mým kalifikacím patří i také ekonomie, ale nechci to rozvíjet, předpokládám, že naši diváci tu věc už znají, to znamená, jedná se o to, že ti, kteří v pozadí se snaží a nebo i z části skutečně vládnu světu, se rozhodli změnit system, společenský a politický, ať už to pojmenujeme jakkoliv nový stát, velký nový začátek a všechny ty, ta okřídlená marketingová hysla, která k tomu slyšíme a od té době se nám ukázalo několik několik poznatků západní společnosti a to v celém západním světě, od nás až pospojené státy, který bych chtěl pro ten úvod ještě krátce charakterizovat. Jednak to, co je pro mě asi nejbolesnější je to, že věda ztratila svoji nevinnost. Věda je prodejná. Jako všechno je v kapitalismu prodejné, ale věda se stala prodejnou a tam ji leží hodně na srdci z logických důvodů a to, že se nechala zapřáhnout za božstvo dnešního světa a sice prachy. řeknu to tak orgánně právě proto, že to je tak primitivní. Je pro mě sakry, jak to je vlastně zničující záležitost. Druhý aspekt, který je důležitý je, že společnosti, kterým se vede příliš dlouho příliš dobře, to znamená společnosti blahobytů, podléhají tomu, čemu já říkám konzumistická demence. To se projevilo v tomto případě v průběhu té covidové kampaně tím, že se vlastně společnost vůbec nebránila, že ovičejní lidé akceptovali to, co se s nimi dělalo. There is an aspect of the media, which has lost its control and critical function, which had not been developed as it should have been before, but since March 2020, it has become a propaganda machine. která lidem, kteří právě si to nechali líbit, ta konzumistická demence namlouvala všechno, co se má a co se nesmí a co se smí a vedla až k takovým excesům jako honina čarodejnice pro ty, kteří buď to ví jak vědci, kteří nesouhlasili, nebo ti, kteří se nechtěli, nebo ti, kteří se nechtěli nechat očkovat. To je jednou téma na velká dramata, si myslím, že to se ještě bude zpracovat lidmi formatu Dureňmata, to jsou opravdu velká témata, hlubzo strašné věci, co se v této společnosti stalo. A potom ještě jeden bod k takzvaným politickým elitám, nebo k elitám vůbec z těch západních společností. To, co nás vlastně naučili ty čtyři roky je, že elity dneska nemůžeme hledat tam, kde někdo zaujímá nějakou pozici. Musíme elity vlastně hledat úplně opačně, úplně dole, jestliže elity definujeme nejenom kompetenci, ale definujeme ji i trošku jinak. o elitě myslíme jako o seskupení, které je ochotno sloužit svému národu, o seskupení, které ví, co to je vlastenectví, se skupiní, které lidí, kteří pracují jenom proto, že mají dobrý pocit z toho, že něco vykonali, kteří nemají zapotřebí koukat na to má dáti dál. Mluvčí 04: Já na tom místě udělám středník a pak můžeme jít dál a jestli se nám podaří v těch dvou hedinách to ještě dále prohloubit. Mluvčí 01: Co si o to myslí Petr Druhák? Mluvčí 04: Já bych řekl, že ta kovidová krize ukázala v plné nahotě rozpory toho systému, kterému říkáme podle mě nesprávně liberální demokracie. Spíš je to jakási oligarchie, ne úplně liberální, už byla to svého času liberální oligarchie, teď už je to oligarchie jiného typu, asi technokratická oligarchie. A oni tam ty rozpory už byly, ale to, co se ukazuje od roku 2020, je ta naléhavost, nebo razance s ním, když to na nás dopadlo. To zná třeba ten rozpor mezi demokratickou debatou a propagandou. Propagandu ten systém nevymyslel v roce 2020. Edvard Bernays napsal ve 20. letech slavnou k němu propaganda. a kde vysvětloval, že o co se všechno dá dělat a jak je potřeba zapojit vědce do toho, když ho propakoval cigarety, tak říkal, tak řekněte, tak měli vždy doktory, který říkali, že ta značka je nejzdravější. To jsou dvacátý, třicátý let, ale ono to přece jenom my jsme si na to nějak zvykali a tak jsme to brali s účitou rezervu, vždycky ty reklamy, ale ten rok 2020 byl zajímavý tou brutalitou a tou rychlostí, protože ty věci, s kterými jsme žili, najednou se nakumulovaly, teď to byla opravdu rá Vstoupili do našeho reálního života. Vstoupili do toho reálního života hrazentnější, než jsme byli zvyklí. Takže to byla třeba ta propaganda. A pak samozřejmě ta oslavovaná svoboda jednotlivce. Tenhle systém vždy se pišnil tím, že na rozdíl od těch konkurentů, od toho sovětského systému, čínského systému, je systém, který ctí svobodu jednotlivce. No a my jsme viděli, jak je to s tou svobodou jednotlivce a s tím právním státem další, protože to je taková posvatná kráva. jako tam přece byly řady pokusí, jak se dovolat těch práv a jak je bránit. A my jsme viděli, jak vlastně ta státní mašinérie, já úplně bez ohledu na všechny ty pokusy, to znamená ano, byly samozřejmě pokusy, možná, že Jindřího to bude něco k tomu řekne, ale že jsme najednou viděli, že to, k čemu se ten systém hlásí, od čeho formálně odvozuje svoji identitu, že neplatí. To, co je vlastně podstatou toho systému, je podstata, kterou má společného s jakýmikoliv jinými systémy a to je ta kontrola té společnosti a že dokáže postupovat stejně nevybíravě, jako ti jeho údajní konkurenti. Já ani nevím, jestli jsou to konkurenti. To znamená, ukázal nám ten systém velmi ošklivou tvář, možná to souvisí i s tím slábnutím, že v podstatě ona možná, liberální demokracie před mnoha desetiletími, protože byla silná, tak si mohla dovolit poskytovat tu svobodu, poskytovat tu demokratickou debatu. Dneska už toho asi není schopná. Takže ta represe a to útahování šroubů, to je něco, co jsme dostali tu předzvěst v roce 2020. Mluvčí 03: a bude to pokračovat. Já bych k tomu ještě doplnil, Petr Obejšek v jedné svojí eseji mluví o tom, že vlastně ta dnešní doba je zároveň o tom, že vlastně jednotlivec už absolutně není v centru dění, ale dostává se jako poslední autoritou, první a poslední autoritou se stává právě věda. Takže to jenom k tomu, co říkal Petr Druhák, protože to bylo jinými slovy i o tomhle tomu a myslím, že ten covidismus, který my takhle nazýváme, tak vlastně ničil ty práva těch jednotlivců a tu individualitu a možnost se rozhodnout a vlivnit svůj vlastní život jako sám za sebe, že tohle bylo netolerováno. Jindro, co si myslíš o tom? Já myslím, že bych podepsal do Puntíku všechno, co oba Petrové přede mnou tady řekli. Když se dívám zpětně na to období, tak bych vždycky rád analizoval to, co byly vedlejší efekty a co byla ta hlavní příčina, ten hlavní cíl, ke kterému celá tahle věc směřovala. Mnoho lidí říká, že to byly zisky farmaceutických fir, atd. To já si myslím, že skutečně jenom vedlejší efekt. podle mého názoru ten hlavní efekt byl skutečně akcelerace kontroly společnosti a omezení práv jednotlivců v zájmu nějakého vyššího dobra. Tyhle náznaky už tady byly. Já si vzpomínám, když jsem varoval o tom, že začínají ve společnosti prodůsta témata, o kterých se takzvaně nemluví. Taková ta témata jako bible, že o tom se přece nesmí debatovat. Black lives matter. Pamatuji si na reportéra, který V postatě v zápase v NBA řekl, že pro mě all lives matter, pro mě na všech životech závod. Druhý den už tam nebyl. Dokonce jeden moderátor sportovního pořadu měl problém, že se jmenoval Robert Lee, stejně jako když si jižanský generál, tak ho prostě odvolali ze zápasu. Samozřejmě tahle věc nastoupila hodně v kampani s Donaldem Trumpem. Příklad německého brankáře Tomase Grajseho, který jen napsal na svůj Twitter rest in peace, když zemřel známý konzervativní komentátor Rush Limbaugh. A němci řekli, že jeho postoj není v souladu s hodnotami německého reprezentačního týmu. A vyřadili ho z reprezentace. Za to, že projevil kondolenci při umrtí jednoho člověka. A ten COVID byla akcelerace toho celého. Přičemž v podstatě, já vždycky, když popisuji celé to období, tak si vzpomínám na jedno japonské přísloví, které říká, chcete-li ovládat lidi, seberte jim všechno práva a pak jim polovinu vraťte. A přesně to byl covid. Oni nás vlastně tady zavřeli, vystrašili, dostali nás do paniky, sebrali všechno, pak to postupně povolovali a vždycky, když někdo říkal, ale to je nesmysl, tak okamžitá reakce na to byla, buď rád, aby to nezavřeli zase celý. A z hlediska toho historického v podstatě tady ta snaha, jak vždycky samozřejmě tady existovala, ovládat ty jedince, omezovat jejich práva, řídit to někde ze zhora. tak oni přišli vlastně s novým rezondátorem a to je věda. Tady se začaly objevovat úplně nová slova. Vědecký koncenzus. Všichni si to myslí. Kdokoliv si myslí cokoliv jiného, tak je prostě člověk, který tomu absolutně nerozumí a který je popírač vědy. A samozřejmě dezinformátor, dneska velmi oblíbené slovo, boj proti dezinformacím, celá tahle věc, která tady je.. A mohl bych pokračovat, ale v podstatě oni využili té atmosféry strachu a paniky, která byla vybudována společně s médií. Tady myslím, že to velmi přesně pojmenoval Petr Dobejšek, když vlastně řekl, že ta média úplně ztratila svoji roli. Ona se s toho hlídacího psa demokracie stala poslušnými psíky, kteříž čekali přesně tak, jak ta oficiální místa chtěla. Mluvčí 04: A z mého pohledu skutečně jde o to, že ta věda byla zneužita. Ona byla znásilněna k tomu, že se vytvořil jaksi úplně zboštělá mantra toho, že přece proti tomu se nemůžete vůbec stavit. Kdokoliv se proti tomu staví, ten ohrožuje svoje spoluobčany. A právě ta hesla, že moje rouška chrání tebe a tvoje rouška chrání mě a my tady přece musíme být solidární a proč ti to teda vadí nosit tu roušku, tak to je přesně to omezení těch individuálních práv a ten kolektivismus vzájem toho vyššího dobra, který tady byl na stole naprosto brutálním způsobem a přesně jak řekl Petr Drulák, to bude pokračovat. To není, že se to vrátí zpátky, to je na téhle křivce. Já si myslím, že to lze zhrnout po tom, co jste řekli všichni pánové, že vlastně to nebyl o peníze jde až vždycky v první řadě, tak to byl obrovský biznis století pro Big Pharma Průmysl, to je bezesporu. ale zároveň to byl i pátrací balónek toho, co si k západní demokratické takzvaně liberální společnosti lze vlastně dovolit. Myslím si, že tohle to vlastně tak nějak pokračuje, já třeba ji sleduju, opět takového čertíka, který vystrkuje černváctí míst růšky, což je nějaký boj z CO2 nebo takzvaný Green Deal, tak což byl velké téma v současné společnosti, tak vlastně v rámci té totální iracionality. Tady zhledávám podobnosti s tou historií právě v dobách boje proti viru a vlastně s těch pseudo pseudo vědecko-medicínských inkvizitorů se stávají inkvizitoři zelení. Mluvčí 00: co ty světové elity k této iracionalitě a k této destruktivní agendě vlastně jako vede, protože samozřejmě všichni víme, že Green Deal a BOSC o dvě emisní povolenky nemají s řeživotním prostředím vůbec nic společného, tak o co tady vlastně jde, Petře Hrobejšku? The consistency of my argumentation at the beginning is just another way how to justify or justify their poverty and limiting their freedom. As I said at the beginning, the idea of ​​changing the system towards some kind of technocratic tyranny protože v ní se dá zvládat to, co už ten politický a ekonomický systém dneska zvládat nemůže, neboť již není tak výkonný, jako byl a ti, kteří mu vládnou přesto chtějí zůstat u toho, že oni budou z něj profesovat nejvíc. To znamená Green Deal, celá ta mytologie klimatu je řekněme nástupem morálního vydírání, a zároveň i zdůvodnění toho, co všechno nesmíme. A uhlíková stopa je v tomto ohledu naprosto symptomatická, která může být v extrému dovedená a zase tak vzdálené úvahám těch, kteří se snaží světu vládnout, to nebude, že jednou by mohla umělá inteligence rozhodovat o délce, uhlíkové stopy každého z nás. Tím směrem to jde, ten transhumanismus je nastavený tímhle tím směrem a už dneska vlastně sledujeme na tom, které auto a jak dlouho se smí používat a co všechno smíme nebo nesmíme a umě si velmi snadno představit, že když by se jim podařilo, Ano, já souhlasím, takhle to má pokračovat, ale odmítám to přijímout. Známe jsme tady taky proto, aby to nepokračovalo a když tomu nezabráníme, aby to nepokračovalo, tak je velmi snadno představitelná evropská verze čínských sociálních kreditů podle vzoru To je ohlíková stopa na tento rok, když vyčerpaná do řecka nepojedeš, anebo když budeš hodný, tak s bílými 3D. jako virtuální představa dovolené. Ta virtualita sama o sobě je hodně důležitý element všeho, co se tady děje, to má úplně zásadní význam a v tu chvíli, kdy se jim podaří elektronizovat měnu a vybavit každého z nás s QR kódem a elektronickou identitou, tak tuhle tu hru můžou hrát a k tomu právě nesmíme nechat dojít. a musíme si a to je myslím hlavní úloha lidí jako jsme my, abychom upozornili tu pořád ještě spící většinu národa, co jim všechno kvete, tak říkajíc, to všechno se může stát, a tady je ta mytologie ochrany matky přírody, taková ta bohyně Gaia, vůči které se to všechno dělá a my musíme jít špatné svědomí, když to neděláme. Je pro ně nástoj, který ale je užitečný a funkčí jenom tak dlouho, dokud se o něm nesmí přímo diskutovat. Do té doby dokáže ten propagandistický, ta propagandistická mašinerie funguje bez možnosti odporu. tak to vypadá jako věrohodné a bohužel ta většina, která není schopná a ochotná se informovat jinde, to bere a proto je naše úlaha neustále do tohohle dýpad a ukazovat na to, co je skutečný záměr a jaká je skutečná substance tohoto domělého vědeckého faktu, prostě ne vůbec. Mluvčí 03: Vědecká pravda je otázku většiny. To je něco tak absurdního. Většinou jsou to spíš outsideri, kteří mají pravdu ve vědě. Mluvčí 01: Já si dovolím jenom jednu krátkou poznámku k tomu, protože si myslím, že je to naprosto přesně zesumadizované. A z mého pohledu společným jmenovatelem všech těchto věcí, které jsme tady vyjmenovali, je omezování osobní svobody jednotlivce a nahrazování individuálního myšlení kolektivním, nějakým vědomým myšlením, tak, aby chom se neodchylovali, protože přece zelná ideologie, Ukrajina, covid, to jsou vogue, to je náboženství. You can not discuss it. Whoever discusses it is a scoundrel. He must be excluded from society, he must be labeled as a desinformator, desolate, whatever else. And we will not even listen to him, we will not even give him an opportunity to speak at all. A tahle přesun individuálního myšlení na myšlení kolektivní je společným znakem všech těchto věcí. My jsme jen v jednom plánu a do toho jsou zasunovány ty jednotlivé moduly, ať už se jmenují Ukrajina, ať už se jmenují covid, ať už se jmenují Green Deal, ale ta podstata je stejná. Omezit jednotlivce a vytvořit nové náboženství, proti kterému nikdo nemůže nic říkat a jakýmkoli způsobem se od něj odchylovat. Ono to souvisí právě s tím nepochopením podstaty vědy, protože vědecká pravda je svou podstatou antidogmatická a neustále se proměňuje a většinou má podobu hypotéz, které částečně i stojí proti sobě a za velmi přesných podmínek platí jedna a za trochu pozměněných podmínek platí druhá. A my teď vidíme, že vlastně v obuch těch případech, jak covidu, tak toho klimatických změn, jsou nějaké hypotézy, které mají určitou platnost, ale oni se zboštili, oni se z nich stala dogmata a všechny ty ostatní hypotézy, které mají zvědeckého hlídiska stejnou váhu, tak ty byly potlačeny. A teď je otázka, proč vlastně byly potlačeny. A já vidím třeba u toho Green Dealu nebo těch klimatických změn jednak ten moment určité potřeby u těch mladých lidí velkého projektu. že vlastně najednou je tu velký projekt záchrany světa. A ještě ten velký projekt má tu naléhavost zániku, takže to má jednak ten strach, strach ze zániku. A pak jako možnost účastnit se velkého díla, kterou vlastně ta společnost, řekněme ta oligarchická, technokratická, oligarchická úplně nenabízí. A ti mladí lidé se to pro ně stalo docela důležitým tématem. Já myslím, že to je hodně tažený i tou společností, ale samozřejmě, kdyby tam nebyly ty obrovské businessové příležitosti, tak by to hnutí těch mladých lidí poměrně rychle uschnulo. Mluvčí 03: Takže to, že pro mě byl ten symbol takového propojení toho všeho, to, že se ta Greta Thunbergová objevila v Davosu, To byl prostě moment, kde je tu řekně mladý člověk, který má asi upřímné přesvědčení, upřímný strach z něčeho a hlásá tu pravdu, domělou pravdu a najednou ti finančníci se ho tam pozvou a říkají poslouchejme ten hlas, jo, asi od jinů bychom se to nedozvěděli, takže tam je ten moment korupce, naprosto upřímých emocí a pak řekněme i ty korupce té vědy, protože ty vědci, jako jsou samozřejmě, je pár těch vědců, kteří dobře vědí, jak je to s tou vědeckou pravdou a dobře vědí, že jsou to jen ty hypotézy, ale prostě jedou, protože pro jejich kariéry, pro jejich granty, Pro jich prestiž je to samozřejmě obrovská věc a v tom ty dva projekty jsou si velmi podobné. Mluvčí 04: Já jenom jednu úplně krátkou poznámku. My jsme se okruhem vrátili prostě do doby Koperníka a Galilejo. To je úplně stejný model. Respektive my jsme to nikdy neupustili, tenhle model. Vědecký koncenzus to, že země je středem vesmíru a slunce objíhá kolem země, to byl vědecký koncenzus. Kdokoliv tvrdil cokoliv jiného, nezajímaly jeho argumenty, pozorování hvězd, nikoho to nezajímalo. Vědecký koncenzus byl jasný a kdo když se od něj odchylil, byl prostě kacís. A tenhle model, tenhle vzorec, funguje dodnes. Naprosto dokonalé. Tady se prostě zasedne Vědecké koncilium, to jsou ti slovutní pánové vědci, kteří to děli 40 let, no tak přece neřeknou, že to, co jdejí celou dobu, říkali špatně, že je to nesmysl. A budou si hájit. Ta teorie má jedno kouzlo, že se sebeobhajuje. Prostě nemůžu po třiceti letech říct, pánové, tak já jsem se spletl. Prostě tím úplně ztratím veškerý ten svůj kredit a tohle funguje prostě, co světem stojí a ta zelená lež, zelená ideologie je jenom vlastně dokonalým naplněním celého tohohle modelu, který už tady stovky let známe. Mluvčí 01: Mě teď napadá, když mluvíš o tom koncenzu v jednom rozhovoru s šéfem jedné, jedné velké fakt čekingové organizace, teď myslím, že to byly České Elfové, ale nepamatuji si jeho jméno, on dostal otázku, ale teď přece víte, že tohle není pravda. A on na to řekl, nás nezajímá, co je pravda, nás zajímá společenský koncenzus. Takže to je jenom doplněník Jindrovi. A ty už si tady změnili Jindroválku na Ukrajině, já si myslím, že to je jedno z obrovských a velice nebezpečných témat, dneška tam bych teď rád obrátil list. Pojďme začít úplně od začátku toho konfliktu Petře 2., co vlastně vedlo Vladímira Putina k tomu, jaká byla jeho motivace k tomu, aby 24. 2022 překročil hranice souverení státu. co přesně zpustilo to rozhodnutí, to přesně nevím a myslím si, že byli spolu nemluvili. Nemluvil jsem s ním. Už dlouho jsme nemluvili s Volodilům, ale myslím si, že i řada jeho spolupracovníků a členů toho už nejúžšího vedení nebyla úplně informována, že to byl prostě moment, který zaskočil, takže ty bezprostřední faktory neznám, ale jsou to určitě strukturální faktory a ten strukturální faktor samozřejmě byl tlak západů do prostoru, který Rusko považuje za naprosto klíčové pro své životní zájmy. Tam šlo o Ukrajinu, o Krym a o ta území, která Rusko považuje za strategicky důležitá a když před těmi více než třiceti lety se rozpadal sovětský svaz a ty země získávaly svoji nezávislost, tak se to dělo s předpokladem, že ty země budou neutrální. To znamená, že nebudou součástí nějakých protiruských aliancí. To byl ten základ, na který se všichni shodovali. Američani, rusové i ty nové elity. A to byla věc, která se v těch posledních desetiletích začala porušovat ten velký zlom Byli dva velké zlomy, rok 2008 samit v Bukurešti, pozvání Ukrajiny do NATO, to byl jeden zlom. A pak Majdan 2014 a to bych řekl, že to byl skutečně ten zlom, kdy Rusové se rozhodli už reagovat, řekněme, vojensky, to zná Krym a pak podpora vnitřnímu, vnitro-ukrajinskému konfliktu. And the situation in 2014 did not improve, it was a half-frozen, half-alive conflict. It was a conflict of low intensity. And then there are the steps that come in 2021 with the Biden administration on April 21-22, when the Russians say, look, it goes far, let's deal with us and give some conditions, give some proposals. Mluvčí 04: a ten západ říká, my se s váma o tom vůbec bavit nebudeme, takže to je vlastně ten kontext přelomu let 2021 a 2022 a pak se spekuluje o tom, co bylo úplně to poslední, jestli to byl nějaký zásah proti silám, které byly spíše na kloněné Moskvě na Ukrajině, zásah do těch médií, kde se to vlastně Zelenský už s Ukrajinou, nebo ani já bych neřekl s Ukrajinou, ale prostě ovládl tou svou klikou, takže těch možností je tam vlastně celá řada, ale to, že ta ruská prostě tvrdá odpověď, která, já to neskryvám, byla porušení mezinárodního práva, řadu lidí zaskočila, nebyla nevyprovokována, to je fakt, a ty provokace, nebo ty důvody, které Rusko k tomu vedli, tak ty můžeme skutečně tady dát na seznámu a mohli bychom o tom hodiny mluvit, ale zřejmě, že toho bylo docela dost teda, toho, co se dělo v tý východní Evropě. Mluvčí 03: Co si o tom myslíš ty vůbec, vo válce na Ukrajině i v rámci toho, jakým jednostraným způsobem, bíločerným vlastně k tomu bylo z západu naší zemi speciálně jako přistupováno, je to správně? Tak asi každý, kdo mě sleduje, tak moje názor je na celou tuhle problematiku velmi dobře zná. Já si dovolím navázat na Petra v tom, že je prostě rozdíl mezi takzvanou neodůvodněnou agresí a neoprávněnou agresí. To jsou dvě úplně jiné kategorie. To znamená, že Rusko nemělo právo vstoupit na území Ukrajiny jakožto suverénního státu, ale nemůžeme říct, že nemělo důvod. To jsou dvě opravdu velmi jiné kategorie. A já znovu říkám, otočme si to. Vzpomeňme si na rok 1962, kdy sovětský svaz přivezel rakety na Kubu a byli jsme krůček od třetí světové války, tam byla ta situace opravdu velmi vyrocená. Představme si to obráceně, že se rozpadávají Spojené státy americké, osamostatňuje se Texas, Kalifornie, Florida. No a po 20, 30 letech Texas, Kalifornie, Florida vstupují do varšavské smlouvy a umístí si ruské rakety na své území. To by asi také úplně neprošlo bez nějakého konfliktu, aniž by se to eskalovalo. Já samozřejmě souhlasím s těmi zásadními milníky, ale doplněl bych tam jeden, ten, který je zásadní, já jsem teda neměl taky možnost mluvit s Putinem, to ne, ale měl jsem možnost mluvit... Ale s Lavrovem si voláte hned. Ani nemám člověče u těch v dublech, nevím, jsem nepřipravený, váženě. Já jsem měl možnost se s Kotem Rytrem, který se problématikou velmi úzce nebo velmi detailně zaobírá a on vlastně říkal, že na Ukrajině už se dlouhodobě cvičili jednotky na standard na to, že se chlubili tím, 60 dní vyprodukují novou divizi, která je NATO Standard Trains, to znamená vytrénovaná ve standardech NATO. No a 24. března 2021, což se přijde, když u nás neví, vydal prezident Zelenský dekret, jenž v podstatě jímž rozhodl o tom, že bude takzvaně reintegrovat území Donbassu, Luhansku a Krimu. a to včetně vojenské formy. To znamená, on v podstatě ten den, řekl toho 24. března 2021, my si to vezmeme zpátky silou. No a samozřejmě obrovská podstata celého konfliktu je Krým, to je jedno z nejstrategičnějších míst na celém světě, po kterém touží úplně všichni a já myslím, že ten Krým je středobodem celého konfliktu, proto to vzniklo, A to, že najednou ta válka dostala rovněž ten zboštělý charakter, že nemůžeme vůbec tady hovořit o tom, že by to mohlo být jinak, protože by to mohlo být považováno za schvalování nějakého toho aktu válečné agrese, že se tady za to lidé kriminalizují, že už tady dochází k takovým absurdy, že jsou vedeny trestní procesy, protože někdo vede odbornou debatu oholedně toho, co se stalo v Katyni, Mluvčí 04: že tady už nemůže zpívat Anna Netrebko, že na letišti v Ruzině vezmeme ruské tenistky, jak zločince, posedíme je na letadlo pryč. To už je jenom v podstatě důsledek celé téhleté naprosto šílené mise, do které se pustila naše politická reprezentace, protože jestli nás něco odděluje od zbytku Evropy a možná i světa, my jsme ti, kteří k tomu konfliktu přistupují celé jednoznačně nejvíc hystericky, a ideologický. Ostatní, ať už se podíváme na Německo, každý má své zájmy, sleduje své zájmy a má je definované. My nikoli. My jenom prostě slepě jdeme za tu ideologii, kterou tady někdo vyhlásil a to je obrovská chyba České republiky, na kterou jako stát doplatíme a doplacíme už teď. Mluvčí 00: Mimochodem ty jsi zmíněl Scotta Rittera, což je, nevím, jestli to říkám úplně správně, vojenský a strategický analitik ze SP, který samozřejmě těžko bude pro Putinovský a on řekl takovou hezkou větu, která se mi líbí, že ten konflikt je o tom, že USA dodává železo a Ukrajina dodává krev. And I think that it is very nicely said, because I have a feeling that the longer the war lasted and those who were baptizing with those weapons did not realize at all that they were absolutely liquidating Ukraine. Petr, do you have any additions to that? I would add two sources of facts, what we said here and what we agreed on, tak říkají zakotvují, dávají tomu naprosto nadčasový význam, to znamená, oni to i tak říkají odlišťují nebo nepotřebují k tomu, abychom vysvětli to, co se dneska děje s Ukrajinou nebo mezi Ukrajinou a Ruskem, mezi Ruskem a spojenými státy. Nepotřebujeme k tomu konkrétní osobnosti, tam je jakási fyzika moci, a ten první faktor je opravdu velmi nadčasový a to jsou myšlenky Geopolitika britského původu, který hovoří o tom, kdo ovládá světový ostrov a to je Eurázie, ten ovládá svět a to je to jeho myšlení, které má hodně do sebe v té logice geopolitického které má hodně do sebe, to postupně se transportoval ze jména do představ amerických neokons, když třeba jmenovat hlavně zbyk řežinský, který vnímá světa. To byla velká hlava, docit na jiné stáně, než jsem já, ale samozřejmě velmi bystří mozek, který rozjeznal Ukrajinu jako srdce tohoto Hardland, jak se to někde ozývá a to srdce navrhl nebo pracoval proto, aby tohleto srdce bylo obsazeno Američanů s přátelnou silou nebo dokonce přímo integrováno do toho amerického nebo západu atlantického kontextu. A to je ten jeden aspekt, který ještě do dneska velmi silně doznívá. Zajímavé je, že vůbec u pokračování téhleté neokonc teorie byly významí němečtí politologové jako Leo Strauss a nebo Karl Schmidt. a to už by bylo hodně daleko, ale jsou to strašně zajímavé věci, které nakonec vedou potáž mu až k Heidegrovi a to je řekněme ten hodně teoretický, i když v praxi bezprostředně ovlivňující aspekt, který se projevuje i tím, že Spojené státy nikdy nemohou mít zájem na tom, aby Evropa, zejména potáž mu její nejsilnější mocnost, Německo, and cooperated with the Russians. This axis is Moscow-Berlin. přesně to, co odporuje té představě Břežínského, aby Spojené státy mohly položit ruku na srdce toho evropského světového ostrova. A ten druhý faktor, ten je trošku taková ironie dějin a sice to, jak se současná americká administrace vyrovnává s oslabováním Spojených států v koncertu světa, to znamená nebo opačně řečeno s posilováním číny, jak s tím zachází, jak se s tím snaží poradit a ty recepty, které používá, jsou potom ty, které se projevaly v tom postupném posouvání směrem na východ, ale pro mě je důležité, abychom věděli, že tam je jednak je tam něco, co je fakticky dané, to je ten geopolitický rozměr a pak tam je něco, z čeho by vlastně žádná administace Ameriky nemohla vystoupit skutečně, jak uchráním status supermoci pro moji zemi v situaci, kdy tady vzůstá tlak úplně z jiné strany s úplně jinými potenciály. a já proti tomu nemám vlastně příliš mnoho, co nabídnout. A spolehnout si jenom na to, že nakonec je tady moje nadvláda v jadeřních zdaních, to nestačí. Já se snažím být, my všichni tady se snažíme mít velmi věcní, to znamená tady nejde o to, co je dobré nebo špatné, tady jde o to, jak ta fyzika moci vlastně funguje a k čemu ty jednotlivé aktéry říkajíc postrkují. A nakonec samozřejmě pak to vede k věcem, které vypadají tak, jak to vypadá na Ukrajině a tady u nás se to na tom našem malém českém písečku reflektuje v těchhle gračních folklorních akcí naší politiky.Kopírovat text

Situace posledních pěti let, kde jsou její kořeny, jaká jsou řešení a cesty dál. O tom všem v debatě třech významných osobností – politologa, ekonoma a esejisty Dr. Petra Robejška / advokáta a předsedy strany PRO 2022 JUDr. Jindřicha Rajchla / politologa, diplomata a bývalého velvyslance ČR ve Francii prof. Petra Druláka - v rozsáhlém rozhovoru s choreografem, režisérem a bývalým uměleckým ředitelem Baletu Národního divadla Petrem Zuskou. Nebojme se pravdy a bojujme za zdravý rozum a budoucnost naší země. Je to na nás všech.

Screenshot není k dispozici