← JUDr. Jindřich Rajchl

Mluvčí 01: Dobrý večer, dámy a pánové, já vás zdravím u pavidelného živého nedělního vysílání, ale tentokrát je trošku speciální, protože je mi velkostní, že si tu můžu přivítat úplně novou zázem hosta, který mě dnes pozval na premiéru svého představění. a člověka, kterýho já se nesmírně vážím, protože v podstatě jako jeden z mál předmětů mělecké scény od začátku jsem nebal dostupovat, nebal mluvit, nebal se veřejně vyjahovat v tom, co se tady děje, ať už v době covidové, nebo potom následně v té době toho Fjallhallu a je moc tý, možná víc už i, že je to můj kamarád, a je to samozřejmě Petr Zůská, veliký ředitel náročného baletu v České republice, což je teda něco úděs na speciály. Vlastně vítáme na dnešním speciálu a pak nám říct, o čem je dnes toto představění. Mluvčí 00: Pod náma představit. Já děkuji výprobě zvlášť krásný úvod a já bych si tady taky dělal jenom o smrču říct, že jindeři člověk si taky nesmírně váží, aby to bylo vyhodný, nejde o věk. A co se týče toho dnešního představění, tak jsem dozvědá, že jindeř tady je, Není to pořádná politická záležitost divanů, je to náclávská, je to metaforá, symbolika, ale okopitelně, že je to představení, který v poslední době dělám v ději nějakým způsobem se dotíkat těch aktuálních témat. A konkrétně tohleto představění si mluví o novou vlast, pochopitelně, že je to představění, protože druhá a další část toho představění je jednosti na části symfonických váslí Petřicha Smetany má vlast, ale není to celý. A to, kdo byl na začátku, to je půjde nám. Už jsem znařil, že to někdo psal, jak byl vládem a ředitelem prského konorového paletu na premiéru a už to tam jako řešili. Ne, nejí to tam kvůli toho, já jsem řešil, jak to název má vyhodat, protože my to služíme teda z jednou částí. Ta první se jmenuje vlastně update 24 a je to v podstatě taková aktualizace, protože první část je divčí nebo ženský slovo z roku 2019, což je dává předmět všechno všichni lesty. který se stává v těch větších válách z obrovského světa, který nabídáme, jak to je většině došlo, a zakončil jsem ho takovou metaforou, která mi odkazuje na nějaký militantní a sle, tedy hrozbu války mezi národy a kulturami. Well, there is no secret, but I decided to stage it today and I'm adding another interpretation of music and two other songs, for example Bob Delany and his very sharp na minulého protiválečnou písení v roku 1963 a potom ještě je i svojí věc. Takže nám se říká, že ten update v 24. části představení je vyložený jako protiválečná, až to samozřejmě není žádná agitka a pak je to všechno symbolické. A ta druhá část, která se jmenuje Fragment 24, protože to není celá válnost smetany, to se ukazuje jako tým vlastně nejen z toho všechno údlu pohledu, ale samozřejmě i z toho údlu pohledu, jak se na začátku která ta zem je těžce vynovaná jako zdravotní stáce v rámci komunismu, tak teď v rámci Ukrajiny, předtímženderismu, indijismu, ekonomickým a pochopitelně i morálným. A já se vlastně těchto rák symbolicky stavím za mou vlast, protože to je mou vlast, stavu se na obranostné vlastitě představení a vlastně tak trošičku i se dotýkám některých aspektů, který Mluvčí 01: Během těch posledních let jako začínají vyřeznávat svou charakteru toho národa, což ač si českým národem velice váží, myslíme jen vývlasti, ale jsme v něčím specifickým a není to skutečně pozitivní. Mluvčí 00: Before we come to the social topics, we would like to see your performance. Today is the premiere. Can you tell us about it? Mluvčí 01: It is very symbolic to invite the audience to the first rehearsal here in Aškov, which will take place on the 12th of November. Mluvčí 00: No, se nás tohle listopad byl prostě kontroverzní, za těm jsme se vždycky vykáželi na všechno možné strany, já vždycky říkám, že my jsme tady udělali krok s právným příměrem, ale pak jsme někde špatně zaměnili, když jsme se okruhem vrátili do toho samého, do té samé atmosféry, když v současné době už vidíme, že ty lidi a a se bojí říct naplno to, co si myslí. Bojí se sdílet svoje náhody, mají sprach před prezepucí. Teď byl Józef Karel, když byl, skončil buboň mějícího záhoda a tak dále a tak dále. A pořád mě měl někdo ještě všichni, kteří ho věnovali z hodiny. To znamená, tady už zase na prezepuce je to, že říkejte si, co chcete a počítejte z následky. Ale já bych se chtěl zeptat, co od tebe bude do toho tenkrát, že v době toho počítajícího komunismu, když to b řekl by jste umělecké ceně mohl na jeden z málých lidí, kteří se proti tomu věřeně postavili. Mluvčí 01: Já to mám jako novou vězi a to se si budu snažit zkrátit. Když byl ten první lockdown v roce 2020, tak mě to přerušilo práci týden před premiérům. A tak jsem si říkal, že nikdo nic nevěděl, že o tom, co jde, tak jsem si říkal, tak jsou věci mezi dvěma zemí. I stopped working on the premiere a week before and I didn't go to school all summer. I didn't go anywhere, so I took advantage of the fact that I was with my family and my wife. We went to the gym, we went to the gym and so on. A měl jsem se připravovat další projekty, které zatím nebyly zrušeny, takže jsem hodně četl, díval jsem se na filmy, které jsem si neměl lét a čas podívat a tak dále, takže jsem se připravil dvě nebo tři další rezercenace. Vlastně jsem ten první lockdown vůbec nevěděl negativně, bylo to takový poprvé, že jsem měl pocit, že jsem vystoupl z nějakého vlaku, ale jsem teď a tady a mám čas, jako na věci, které jsem nikdy nebyl. Takže to bylo fajn a potom to začalo větši lety přitlhovat a při tom připojení o otevření divadla, protože já se pamatuju většího ministra frantických primů, jak na přímou otázku od redaktora českého televize někdo opakovaně odpověděl, zplávě zavřít znovu divadla, tak řekl, že ne, protože divadla nehají přehozběhů, ten je žádný, žádný obrovník. Tak jmenovat, že je zavřeno divadlo a bude zavřeno i skoro rok jeho. A k tomu i švoje a všechno. Když tohle se stalo, tak já jsem to byl zkážen nějaký zářířík. Začátek říkám, tak jsem říkal, tyhle je něco jak poslední a napsal jsem tu prvního odevřeného, kde jsme hry hoštěhovali, jsme ho pár let a slédí. a na který ho samozřejmě pověděl, ten upis byl velmi slišný, ale byl docela jako na zemku. Já tomu tak říkám symbolický, že tu chvíli jsem se jako postavil v řeživlénám tým, kdy jsem se jako neosadil. Naštěstí, až jsem začal tedy sám za sebe, tak ty proudy lékařů, právníků a i samozřejmě některých údělců se začali spojovat dohrovady, větců, založili jsme první fórum a tak dále a tak dále a to vlastně vznikla, to už si u toho taky byl, vznikla charta 2022 a posledce vlastně samozřejmě politická strana, strana právost a propornost a já si myslím, že to je prostě, až došlo k nejblížnějšímu dělá v tom proudu práci lidí, tak personálně, tak si myslím, že to je prostě prouk, který na začátku je jedním směrem a nezkrát se řečeno, je to prostě prouk, který lidí, kteří se nemáme vystoupit za postupnou kluzonu a nebojí se podívat pravým rozumem a nebojí se nahlas říkat, že tyhle by jsou čtěři. Mluvčí 00: Já si chtěl bych vám potřebovat, když byste byl vůdcem tárie a nevězenávým poceněním. Neměl jsi opravdu slovo, že prostě takhle veřejně vystupovat a angažovat se nejvíc a méně v širším politickým průhu, že ti to může poškodit tvůj kariéru, že ti to může stáhat nějaké ústupky v tvůj vlastní profesionální kariéře, která bude hlavně někde. Já jsem to nevětě nepřemejšel, já jsem to někdy zatušil a ono přišlo do reality, několik projektů bylo třeba kultuře, většinu kubů a tak dále. Ale řekl jsi, že to bylo někdy na rovně mnoho čís, když je to kvůli tomu, nebo to bylo vždycky takové? Ne, vždycky byly nějaké zářitné úvody, ale to ne, že já bych si toho říkal, ale určitě jsou a já jsem se tomu toho věděl samozřejmě jako oni. Takže je to otložen, že mě to stálo na nějakou profesníku, bohatostí práce od té doby, to se jako stalo, nicméně to nebylo něco zásadního, ale v záležitosti to bylo jenom tady, ale bylo to už i ve hlavě, ve věcům a ve věcům, například ve Finském národě bylo to jako. kde jsem měl dělat, chtěli jednost úplně stavší věc a pak mě obvědili z toho, že jsem tam kutinovský a na mě jsem se nic nažil říct, že každej, kdo tady řekne něco proti systému a proti tyhle úplný vlády, tak je prostě okamžitej proti kutinovský a spíš ty úplné zkonečení, ale to jsou prostě takový srandy. No, právě když jsem nal začátek, tak jsem o tom vlastně nikdy neuvažoval a i když jsem věděl, že to může přijít a tak je to přišlo, tak prostě jsem nějak cítil, že Kdybych držel důlek rok a snažil se jako by o svojí premiérem, o svojí kariérem nějakým způsobem a tohle to nějak zastlil, tak si nemůžu podívat sám sobě do obliče, která to byla a nemůžu prostě ani poctit, že jsem předělal nějaký umění a to je jedna věc a druhá věc, že si myslím, že jsou věci, které jsou jako ostatnější, než to, co já dělám. který okrát podle mě si myslím, že ta evropská a číská společnost se dostává tak strašně ostrovu hradu, jak už mělo deseti let, když jsme ho zažili. Mluvčí 01: Myslím si, že za to stojí nějaký způsob bojovat, aby se to vrátilo do nějaké normálnosti. A jestli Zůstka udělá nové hradě, když se umí, To si myslím, že je hra teď jako podužení. Za prý jsem to neobrazoval, ale za druhý bylo jasné, že pokud na to přistoupím, na tu hru, že dá umělec, dá prostě nic, tak se mi to vyřístí. A notáci říkal sám, ale já to tak cítím taky, vlastně ani o nás tolik nejde, mějí 650, já bych to nějaký podložil nebo jakýkoliv systému. a kdybych se stoval na dvě úžasné děti z toho 16 letního sena, jen na 10 letovou dceru. Já prostě chci, aby žili svůj život v konkurativním a relativně svobodném společnosti, takže to dělám i pro ně. Mluvčí 00: Řekni mi, když se pohlíkáš na té kulturní scéně, snad je dlouho znášť obrovskou spoustu lidí, kteří tam jsou. Z těmi půjdu jen, proč ty lidi nějakým způsobem nevystoupí, běhou takovými angažovanými na té druhé straně, rozumím, že mají nějaké dotace a kadenty a tak dále, ale proč aspoň ty, který víme, já nebudu tady menovat, proč ty lidi nejsou a nemají obrovahovst proti tomu systému vystoupit a vyzvat se, protože to by bylo hrozně způsobné pohnovou toho společností, Když v daní chvíli tím, jak nás nazývají nezoláty a utěnovci a zemí a tak dále, tak měli bychom některý významný úspěch kulturní scény, sportovní scény, kdo to je další, prostě se ozvává šelbit tomu, tak to v zásadnou způsobě doprávě máme. Proč se to neděje, proč ty lidi nemají úplně podpořit? Hele, já to nevím, pro koho je to otázka, já to úplně přesně nevím. Já jsem se několikrát už v týhle komunismu vyzýval kulturní instituce a příští celou republiku, aby měla o tom, to byla taková všehodlesá výzva, pak do hájícího roku později přišla s konkrétníma věcima, jak s medicínskýma, tak s tráteckýma, že bylo kontrole nějakého bezvětečností, která se objevala většinou. nebo očkování, že je to zatím z medicinského a diskarestického smyslu, protože to by bylo jasný, že ten věk přináší všichni a od strávního lidi se stává, že ani ředitel divadla nemají právo na to vzískávat informace podivákům s platoučství, kterou to vztahujeme. No, hele, prostě v rádce 0,01, co jsem měl pár zkušených opisů, ale v podstatě, že se snaží přispět tímto všeobecným dobrům. Takže abych to zhledl, já si myslím, že spousta těch lidí, a největší jako vůbec, vlastně má informace většinového mainstreamu a vůbec netuší, co vlastně jde a co je pod tou hladinou toho lévce. To je první věc. Druhá věc je, že jsou se setkali s umělcemi s mýma pohledama nebo s lidmi, kteří pracují v umělí jako administrativní síly, kteří třeba volili právě teď, To je hodně těžké, ale to je jako sažová kladba. No takže je tam samozřejmě i strach, je tam strach o tu práci, strach se potřebuje to, že jste všechno navázaný na ty korporáty. Takže to je další věc. No a potom, jak jsme si měli změnit pár takových, který jsou možně měli tenhle kus vazáci v přílepném vlahu a ty si ještě přesadí a tohleto a to bylo věc, že jim normálně přeskočilo, kdy tady nebudu nebo materikovaly, ale myslím, že to je slouha těch faktur. Mluvčí 01: Je tu spousta faktur dohravených a ještě jeden, který jsem asi nezměnil a to je tak trošku na jejich obhravu. Víš, já jsem vlastně taky jako spoustu let se mu politickosti nezajímalo. Měl jsem si myslit, že to moje umění, když to byla moje interpretace, je to kůpek světa a já jsem se vůbec nezajímal, když se tam věci odvládneme, co se tam děje. Učí, že se vždy něco dělal a nevždy to bylo bošem, ale jsem se o tom nezajímal a něco mě zvedlo zažít, protože jsem cítil, že to je nějaký zásadní zlo a já jsem si myslel, že spousta z těch údělů vlastně to není ani strach, ani to a oni to prostě neřeší. Oni to prostě neřeší, oni mají pocit, že se vlastně něco v podstatě nevědějí. Že to nikdo neřeší. ale myslím, že to není jen o komunicich, to je někde 80-70% společností, které si myslí, že to prostě nebude říct. Na druhou stranu, já když si pomenuji historii, tak tady je zvláštní, že ta česká historie je plná těch servilních, a když to bylo po repisování antichrapy, kde se tam všichni stídali a tak dále a tak dále a že ta vlastní nástraha měl skvělou scénu, když se to děláme do zahraničí, když se to děláme do zahraničí, když se to děláme do zahraničí, když se to děláme do zahraničí, když se to děláme do zahraničí, Válce v Většině byla zhruba zkušená a já vím, že pro tebe byla protiválečná snadná promýlá, kterou říkali, proč jsi s námi byl na válce a tak dále. a větství, kteří se o tom bavili, tak jak je to názvou na to, že v současní době jsme byli tady na zíláně tři míři a že to prostě chceme jedna a dneska Robert Fico řekne, že nechce stavět deseť mezi Zelenskěm a Luskem, ale všeho, co už otevřeně říká, že ohlídá plánově těstí Zelenského a že půjde prostě jedna z podějů. Mluvčí 00: Prezident Pavel v nám na údě v OSM říká, že se musíme změří s tím, že musí být realističní a směřit se s tím, kde část zemí zůstane pod koncolou ruské. Tohle jsou věci, kterými jsme před dvěma lety říkali taky. Jak se na to děláš? No a jak se na to měl hlavit, někdy všichni byl jsem na koncertě, nějaká nová věc, kterou jsem si nevěděl a já jsem si nějakého věmovosti spolupracoval a se dostal večer a já k tomu dokonce psal nějaký písniček, které převázoval mi s češtiny do polštiny svoje věci. Takře s někým se známe spoustu let a myslím si, že se nám váží. A když jsem ho vzal do základní sílu, kdy byl si před rokem nebo rokem a půl, tak řekl jim si, že tato sílu moc nechováš a to nám říká, že dobře to dělá, ale víš, že to tady je. Tady už vždycky všechno přijde až na poslou. A jako když se nám měl třeba v roce 1989, když to byla dávna berlínská, vzajete všechno do toho, tak už jsi tady vůbec nějaká samotová domůce a celý svět vlastně předvácený. A pomůžel vlastně asi tak, tak mám větství, že to vlastně funguje i teď. když slyšíme hova fašovce, když slyšíme ovára, když slyšíme pětstatku, všichni tyhle věci a vlastně ten moh a ta krákatice začínají praskat a padla, protože celý tenhle systém hodně návrží a ta lež vlastně ty krátky hověma a jeho otázka, když se to celý položí, tak tady se to zřejmě položí až úplně na posledku. a vlastně, když se teď přes sničkou dostal ke straně PRO, tak samozřejmě vůbec nevíme, když jsme si pořádali demonstraci a se tam někdy způsobovali spoustu dalších. Mluvčí 01: A vlastně nevěděli jsme, že tam byl určitý pík, moment, kdy vlastně tam bylo téměř 600 tisící divatová sváku, A potom, když ta situace se zhoršovala, tak vlastně najprv jsme zjistili, že jich je tam polovina. A myslím, že v této chvíli máme z toho pochopit, že dělat další demonstraci, to vlastně nemá smysl. Že vlastně děláte cesta tady v týhle zemi, Nyní jsme v Franci, když se vypadají v Franci demonstrace, když se vypadají tady, když se vypadají demonstrace v země, kde jsou v Německu, jak vypadají tady, je to prostě demetický rozdíl. A tady před tímhle zemí je třeba potřeba nějakou politickou sílu a je to politickou cestou, protože to, že tady vyjde milionov lidí, milionov lidí, milionov lidí, to je útověr. To je použitá útověr. Mluvčí 00: Proč myslíš, že to tak je? Tady máme dneska milové lidi, kteří jsou nespokojený, v celém jednoznačení v lávě fotografiáři. Třetí na výhlu nemá uspojit vůběř žádný, nebo nemá uspojit ani na měsíc svýho života, to znamená největší svýho měsíčního cílu. To je naprosto tragická situace, ty lidi, v momenty, kdy se jim stane cokoliv, rozbude se jim pláčka, rozbude se jim lednička, to je jakákoliv zdravotná komplikace, tak ty lidi, pro ně to znamená obrovskou životnou komplikaci, takže víme, když se jim ta vláda zase nepomohla tak, jak měla a když to zrovnáš pomocí polské vlády, tak to se nedá znamenávat. Řekni mi tvůj názor, proč si myslíš, že ty lidi tady nedíždou v tom velkém počtu, To tě policáda říkám, už toho máme dost. Vy si zmišujete platy, vy tady vymišujete a panáž pro první dámu. Vy tady prostě nám znáctřete kůži, prostě nám zmišujete daně, daně znamenitostí a tak dále a tak dále. A těch tisíků prostě furt nechají. Já myslím, že to je zčástí toho, že ty lidi, jak jsou funkcení třeba platky samozředitelky nebo prostě jako dělat neboli prací na jednoho a tak dále, ty lidi jsou tak vyžívány. říká, že jim vlastně nezběhuje potenciál, aby si uvěnovili, kde je ten společný jminovator těchto věcí a nejsou schopný, nemají energii a času. Jakoby věnovat čas nějakým informacím a nějakým akcem. A to není výkaz, to prostě takhle jako je. A proč to tak je, myslím si, že to je i tím, že tebe ten národ má, to je tak jako, můj kreator říká, že ten národ má zhodnou mahoři. a já si doufám, že úplně ne, jako dva celou dobu jsem jako doufal a vlastně je tohleto představení je tady proto, aby, ne abychom tady neměli nějakou demonstraci, není to agitka, není to nějaké kázání, ale je to prostě symbolická metafora něčeho, jsou tady třeba těch lidí, kteří tý nejmají kanály, mají nějaké způsobné výmáhy, třeba to někdo má jako věnovit. Mluvčí 01: nebo, že si něco jakoby uvědují, někdo úplně záleží. A když si to vystavíme vlastně těch týčeských podplny a to, co se tady můžeme odměnit, tak tady máme hrozně málo momentů, kdy ten nárok vcele vlastně se on něco zasloužil tím, že něco, neříkám, že nejsou to momenty, ale je to opravdu daleko míň, než ty individuálstvů a individuální posudy, který položili za tuto zemi i život a obě toho všechno. Takže já si myslím, že to je prostě Je to nějaký ten nápad těch historií, ale si myslím, že ta historie se přepisuje do těch pamětí, do toho genou, toho nápadu. Takže to si myslím, že je takový jeden z důvodů. Ještě musím mít jednou minu a to, že odmění velmi úspěšně se sobou. To jsou věci, které jsou podle mě názorovat na stejný národy nebo splněný národy. A tady aspoň nějak v obrovském míře docházejí k tému stále utahování šroubů. Teď někdy já jsem měl rozhovor s panem Veselevským na DVTV, který říká, že pokud tady někdo zablokuje stránky a je to souprávná společnost, tak je to naprosto OK. Nechme stranou, že je to souprávná společnost pořádána, že máme v státu předtí zaměřený kolník, což je na tom těžký nevýhody. Ale teď se stalo úplně jiné, že je to Evropská komise, Vyhoduje to hlavně vlastkově, že pokud nezačne tzv. moderovat obsah, nejměstově cenzurovat svůj cít x, každému míří pokutu nejenom přímo v té cítě x, protože teď tam není nějaký zásadní vydělečná, ale že mu míří pokutu vlastně ze všechny věny. Mluvčí 00: Jednou má čeště prostě testy, čeště všeho, takhle mu dá být nejvíce pokutů v rámci tady a k tomu. To je přece úplně čistá cenzura. To je snaháho umlčení, Když přijeli ten digital services tech, který tohleto mluví, tak jsem v té hnedě takovou pozorinoval, že tohle může stát a mě to teď jako věč v posledněm plavnímu našeho vejmice, kdy to názka nutí, aby začal cenzurovat tu svý príslu. Jinak ho budou okusovat opravu větších dalších částků. To je všechno pravda, že nás všechno vyhluhují a s těmi hlavníma stejnými, že to je jedna ze štěstí, že máte většinu vlasti na toho obsluhu. My jsme většinu na to vlášeli. Že jste v nejedném konci a kromě dozadu, přátelé, prostě mějte se. a já jsem si věděl, že to byla taková osobnost a jako nejbližejším člověkům, že otevře už svojí práce, díky kterého můžeme udělat na těch postech, s těma takovýma koulem. Ale to, že tady je, jsme se samozřejmě vytíhli, když jsme se mohli vytíhnout dalšího týmu. Koušel je to, protože já jsem tady dělal nějaký rozhovor, jeden zválel nějaký médiák, který mě nepohodl a říkal, že to nebudu vůbec mít protiskovat, nemusím to udělat, a ten moderátor, kde já si mluvím o těch největších místech, tak ten moderátor řekl, že on se to vždycky například takový cytlík a to společnosti zůstává do podobných statusů a já říkám, no ale teď je otázka, kam se to teď zpěvá do vrací. Jestli se to vrací zpátky o těch 35 let, nebo jestli se to vrací zpátky o těch 80. A to je teda pocats věc a katolik různých. Zjistovat si hodinu 80 a teď se plátí zpátky podle dvě války. A k úžasnému plánu a větště vítězství v pracování toho odzranického prezidenta, tak to není něco, co s čeho důkazu. Mluvčí 01: Mě to děsí taky, protože když pro vaši významnické útnáct, které jsme tady donatovali, nebo když chceme aplouvy, tak to přece je něco, Mluvčí 00: To je něco, co musí každého člověka vysvětlit, protože je nám jasný, že v této krizi by Ukrajina dysponovala odplávěnými zbraněmi takovým, že ráno bohužel. A to je po tomhle rázovému věc, která vysvětlí, když zná někdo v historii, když je někdo zaměřený protiválečně, a když to bylo v 60. týd. v době chalipského výzkoru, před těmi situámi, tak to přece nemůžeme nikomu nefakt vidět. A my tady vidíme představitelé naši lády, který fakt v těch prostě západů ještě přijímají to hlavně různě. Jsou to co dva toma říkáme. Mluvčí 01: Já mě to přijde normálně za to, jak se zmínilo toho žovla letováda. Tak od jednoho z toho říká, že tyhle světové lidé musí být šílený. Oni už se nejsou šílený. Takže prostě buď jsou šílený, ale ostatně mají takové vejva a takové peníze, že jsou tak potřební od těch rádoků. Takže prostě podobně jako vládní. už vlastně vůbec nepřemýšlí v nějakým normálním mířitku. A od těch základních lidských a humanistických záležitostí, když si myslím, že máme všichni nějaké předhodeně v krvi, já sám vlastně takhle si tady nemám, protože to je jako kdybych, když hoří někde mohly a stečíš tam ocele, já si je předtím napodléduji. Tak to je vlastně, to je jako Takhle by to připadá a vlastně jaká je z toho, co stavujeme, není. Já pořád věřím to, že je na tolik ve světě pořád a těch lidí, který jsou v těch hladích, který nějak tahají za lidky, nějaké reflexe a aspoň trošku nějaký bazární racie, že k téhle logikě vlastně opravdu nedojde. a že se tam někdo nepočítá, to je takový díl a najednou se ty notice začnou přepisovat, což vidíme i na tohle dílu, jak názvá pan prezident a tak dále. Mluvčí 00: Příští díl. Příští díl. Teď to je úplně srdí, jak já tě popustím za to jméno a měl jsem vážit, můžeš finálně napotnout v tom problému smyslu samozřejmě, ale úplně na závěr něco, co by jsi chtěl říct, jak to stavující nějaký plehé, nebo nějakou To je nějaký... a když si říkám sigáru, tak to by se někdo jiný věděl. Nějaký posloužitý, který by se někdo nevěděl, nevím, co ti napadl. Mluvčí 01: Asi to, abychom se nenechali otrávit, abychom nesloužili nějaké aplaty všichni a abychom si užívali každýho dne a snažili se být sobě fér, fér tomu světu postatním a nějakým způsobem být Být sami v sobě a být těm pádem i pravdoukolní a nedat se zlovit a nedat se úplně dát těma hlavou pravdama a ložema a věřit tomu, že jednou to musí prasknout a že ten svět se musí vrátit. k nějakým mladitě a k nějakým starým lidem. Děkuji moc Petře. Děkuji ti za rozhodnutí a ještě jsi dávý a hodně štěstí a já se budu těšit na představění a ty všechny ty výzory, co máme. Dějte se krásně. Děkuji moc Petře. Čátele, já myslím, že každý takovýhle rozhovor ukazuje, že nám ještě neděje, že tady je spousta lidí, kteří jsou v prvném mělářské scéně, kteří mají stále ten zdravý rozum a mají chuť hlavně bojovat a mají odvahu vystoupit proti toho, co se tady v současné době děje. Já, když vidím opravdu ty zprávě, které celé jednoznačně svěčí o tom, že tady dochází na prostě bezprecedentním omezování sobory slova. V České republice kriminalizace chtí vypínání debů. V EU je to opravdu ta hrozba, alebo Maskovi, o tom, že bude vymězená mnoha, mnoha miliardov a půjta dolarek za to, když nebude moderovat obsah, když nebude v ústatě cenzurovat svůj obsah své sítě. a když to vidíme všechno v kombinaci s tím, jakým způsobem se blížíme neustále provázeným k tomu celosvětovému konfliktu, tak musím říct, že je na čase, abychom nebyli nečinní, abychom se dokázali zvednout a skutečně tady něco společně dosáhnout. Vidíte, že těch lidí je tady opravdu spousta. Já osobně ten útok na EU vidím jako celá zásební něc. Zlom v podstatě v historii. Upozorňoval jsem už tenkrát, když EU přijímala digital services act, že to bude v podstatě opravdu to největší kladivo a že bude využíváno proti všem lidem, kteří nebudou cenzurovat obsah tohle zadání EU a jak vidíte, tak to tady je, teď je v plné parádě. Já bych si moc přál, aby Elon Musk ten Twitter nebo tří X aspoň na tři týdny, na měsíc, na dva měsíce vypnout. Aby prostě jich znepřístupnil, aby jasně ukázal, že on se v žádném případě zlomit nenechá a aby evropané si uvědomili tímhle obrovským zásahem, co se tady není, vlastněž je a jakým způsobem jsou omezování ve své svobodě vůbec přemýšlet. Dámy a pánové, já bych vám chtěl popřát úspěšný týden. Příští týden vám nabídnu svůj projev 28. říjnů, bude v neděli 27. to znamená předvečer našeho nejvýznamnějšího státního slátku. Vám nabídnu svůj projev 28. říjnů a budu chtít, abych byl velmi, budu se snažit, aby byl velmi silný, aby vás zavolal. protože v současné době přicházejeme o suverenitu, o tu suverenitu, kterou jsme si v roce 1918 vydobili, o tu, kdy jsme se následně rozhodli vzít Českou korunu a tý, kdy jsme byli ekonomicky na špičce Evropy. Přesto jsme se rozhodli dít tou cestou vlastní suverenity a nezůstávat v tomhle znádeném uskupení, kterým Rakovská Ohersko v té době byl. Bylo to pro nás rozhodnutí, které bylo naprosto zásední My jsme se vydali cestou raději a respektní suverenity než pohodlného ekonomického prospěchu. A tahle cesta nebo tohle rozvůjnutí, tahle křížovatka na nás čeká v současné době znovu. Musíme se rozhodnout, jestli si zachováme svou suverenitu a nebo ji odevzdáme do úseru, tak jako dříve byla ve výběhu. ten rozdíl není v postatě žádný. Je to úplně to samé, jako kdybychom se vrátili do Rakovského hodiska, možná je to ještě horší, protože v době Rakovského hodiska jsme byli špičkou v celé Evropě, zatímco v současné době patříme do naprostého podpalobí a ten Brusel nás využívá a zneužívá a vypořišťuje stokrát vůž, než nás vypořišťovala Vída. To nás čeká ten příští týden, já si nechám svoje myšlenky právě na tenhle ten projev a ten další týden bude speciál k americkým volbám, protože v podstatě v útědy 5. listopadu nás čekají ty volby, takže třetího listopadu vám nadímu pro změnu speciál k americkým volbám, aby vám myslet, jak se v Americe volí, o co tam jde, jaké jsou ty zákupy, všech těch volb, protože skutečně ty Ta organizace vůlep je něco naprosto neuvěřitelného a mohla se budete tím vědět, jak neuvěřitelně svůho zhovka za opice máme v SP, co se týče právě té organizace vůlepcov. Budu moc rád, když budete sdílet tohle video, aby videe v ČR viděli, že tady máme skutečně úmělce, významné úmělce, držitele jak národních, tak i mezinárodních cen. kteří prostě jsou připraveni volit, otevřeně volit a postavit se za správnou věc. Já si myslím, že je to nesmírně důležité a dává mě osobně to obrovskou naději, že ještě není vše ztraceno a pevně doufám, že tahle naděje, tenhle pocit k vám pronikl i přes obrazovku toho dnešního vysílání. Mějte se moc krásně, přeji vám uspěšný týden, příští týden si prosím nenechte ujít právě ten projev ke 28. říjnu, pro mě je to datum obrovský významný a já udělám všechno pro to, aby se vám ten projekt líběl a aby vám vznikl kousek energie do toho našeho společného snažení. Mám vás moc rád a tak, jak tady říkal Petr, my musíme udělat všechno pro to, aby skutečně ta pravda tady u nás vítězila, abychom se nenechali uondat, jak krásně použil to slovo, k tomu, abychom byli v nějaké letargii a nechali si tady opravu dělat s námi všechno, co ty vládní činnitele napadnou. Takž příští týden 27. jinař následně americké volby, čeká nás velké věci. Sdílejte prosím toho videu, mějte se moc krásně, aťže je naše vlast, aťže je naše krásná Česká republika. Hezký večer.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici