← JUDr. Jindřich Rajchl

Mluvčí 0: Krasný dobrý podvečer, dámy a pánové, moc vás zdravím, krátce po 18. hodině, takže samozřejmě jako každý týden nemůže chybět živé vysílání na mém kanále, moc děkuju všem, kteří dnes přijdou, moc si toho vážím a velmi, velmi vám za to děkujeme, děkujeme, děkujeme, děkujeme, děkujeme, děkujeme, děkujeme, děkujeme, děkujeme, děkujeme, děkujeme, děkujeme, děkujeme, děkujeme, děkujeme, děkujeme, děkujeme, děkujeme, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, d Což jsem měl obrovskou radost, byli tam s námi Joža Regec, Jirka Urbánek, který se velmi angažoval v době covidu a má k dispozici spoustu a spoustu dat, která rozhodně jednou ještě využijeme, pevně v to doufám. Ale to, co je nejúžasnější, je to, že Setín byl jednou z prvních destinací, kam jsme zavítali při našich spanělých jízdách. Je to už více než rok a půl, kdy jsme byli poprvé ve Setíně v jednom kulturním domě a tehdy tam bylo téměř prázdno, opravdu nás bylo asi 10, bylo to nejnižší počet, co jsme, kdy byli, byl to opravdu začátek těch našich spanělých jízd a ve čtvrtek byl sál přepaněný, že lidé stály na chodbě, už nebyly ani židle, postávali všude kolem a v podstatě tam bylo asi přes 180 lidí, takže neujeřitelné, jakým způsobem se lidé probouzejí, jakým způsobem se začínají angažovat a opravdu to bylo nádherné. Já jsem dostal srdíčka s našimi peníková strce, s našimi jménama a celé rodiny, dostali jsme trnku, tak na Valašsku tam prostě neodjedete bez trnky a dostali jsme domácí paštiku a to, co bylo nejhezčí, tak v závěru, kdy jsme vlastně končili, tak jedna paní, která seděla si v druhé řadě, tak tam, kdy jsme rozebírali tu demonstraci a všechno, tak tam na mě zvolala Pane Reichle, řekněte v březnu na značkách. A celý sál úplně spontánně v tu chvíli postal a v podstatě tam nebyl nikdo, kdo by řekl, že nejede, nebo že to nemá cenu, že to nemá smysl, že si to nechá líbit. A to je v setín. Já jsem jenom jel čtyři a půl hodiny, čtyři a půl hodiny z Prahy, opravdu těžká cesta. A v podstatě celý v setín všichni ti lidé, kteří tam byli, tak říkali, jsme připraveni jed. A já za to chci poděkovat, protože to je prostě něco úžasného a myslím si, že lidé skutečně začínají otvírat oči. Budu moc rád, pokud budete dnešní vysílání sdílet, jakož vždycky na to upozorňuji a moc bych si to přál, protože ta sdílení jsou nesmírně důležitá. Já se za chvíli dostanu k tomu našemu vystoupení ve sněmovně, ale v podstatě ta naše videa, když je dávám na Facebook, tak Facebook zásadním způsobem limituje její dosahy. Zatímco v podstatě u ostatních příspěvků jsou to deseti tisíce, u těch úspěšnějších až sta tisíce, tak tady je to prostě někde kolem deseti tisíc, ty příspěvky se nezobrazují. Takže prosím pěkně, pokud můžete, sdílejte tohle vysílání, moc vám za to děkuju a v podstatě tím přispíváte k tomu, aby se tady něco v téhle zemi změnilo. Ještě jednou díky. Měsíc čtrnáctého ledna to pro mě není úplně oblíbený datum, protože přesně před dvaceti třemi lety mě v tento den zemřel můj táta. Byla taky neděle a já jsem ráno dostal telefonát z nemocnice, že táta nedokázala zvládnout ten infarkt, který ji dostal v pátek. A v podstatě je to pro mě den, který si vždycky připomínám, jak neuvěřitelně křehký je ten život a jak je vzácná každá chvíle, kterou strávíme s lidmi, kteří jsou kolem nás. Mně v tu dobu bylo 24 let. Chystal jsem se na promoci na vysoké škole na Prahinské fakultě, kterou jsem dostudoval. A můj táta vlastně celý svůj život, někde už od základní školy, mi říkal, že nejvčasnější den jeho života bude, až mě uvidí promovat na Prahinské fakultě v Praze. A nedožel se to o dva měsíce. Takže já jenom tím chci říct, abych tady plakal nebo nějakým způsobem si stěžoval, to určitě ne. To poselství, které vám tím chci dát, je toho, že v podstatě mému tátovi tehdy bylo 56 let a opravdu jsem si myslel, že tady bude ještě dalších 20-30 let. Najednou bylo všechno pryč. A věřte mi, že je to prostě strašně těžký zásah, kdy tohle všechno musíte zvládnout, ale hlavně to, že si potom časem uvědomujete, že moje dcery prostě nepoznají dědu a že on si nemůže užít to, jak by ho milovali, protože moje nejstarší dcera je narozená ve stejný den jako můj táta. A tohle všechno ukazuje na obrovskou pomíjivost všech těchto okamžiků a na to, že není možné nic odkládat. Neodkládejme nic, nenaplňujeme svůj život zbytečnými rozpory, zbytečnými hádkami. Užívejme si opravdu každý ten jeden den. Moje máma vždycky potom říkala, že jí je líto každé jedné chvíle, kdy se státu zbytečně hádala kvůli nesmyslům a že to měla radši v tu chvíli spolknout, nechat to být a vůbec to neřešit. Takže pokud máte takové okamžiky, zaprvé zkuste to překousnout a nekazit si tím život, je to úplně zbytečné. A za druhé, neodkládejte nic, říkejte těm lidem, že je máte rádi, dělejte jim radost, snažte se nepromarnit ani jeden jediný den. To je to, co vždycky říkám, že hlavním platidlem našich životů není jedna koruna, nejsou peníze, je to jedna vteřina. Je to jedna vteřina, kterou strávíme a to, jak ji strávíme, to určuje, jak je náš život naplněný a jak s tím naším nejcennějším platidlem zacházíme. Takže I přesto, že to pro mě dneska není úplně jednoduchý den, tak to vždycky se snažím brát pozitivně a přenést to v nějaké poselství. A skutečně toho za mě je to poselství, které vlastně tehdy mě, a dodneška ho mám v sobě, které mě prostě v tu chvíli, jak si ji naplnilo, nebo které začal učovat můj život, je to, abychom nemarnili čas, abychom nehledali výmluvy, abychom neprokrastinovali, abychom prostě skutečně zkusili všechno udělat na maximum. A to, jestli to výjde nebo nevýjde, to je vedlejší. Nejdůležitější je prostě nic nepocenit a dát do toho všechno. Tak by člověk měl ten život žít. Tak toryk trochu uvolat a teď už pojďme na jednotlivé události z minulého týdne. Je jich celá řada, takže pojďme rychle na to. Já jsem dneska dával na Facebook ráno výrok Markety Pekarové Adamové, který je za mě naprosto neuvěřitelný. A to je věta, že my jsme důchodcům ty valorizace nesebrali, my jsme jim je snížili. To je prostě něco tak strašně s proměnutím naivního až stupidního, že to snad nepotřebuje žádný další komentář. Víte, já sleduju to, co se děje u ústavního soudu a skutečně musím říct, že se jako právě nestačím divit. Mám veškerý respekt k ústavním soudcům, jsou to určitě moudří lidé, o tom žádná, ale já když sleduju tu argumentaci, že muselo dojít ke snížení té valorizace a že muselo dojít k retroaktivitě, tedy změně té zákona v průběhu roku, což je něco velmi výjimečného v právu, takže by došlo, že vlastně hlavní důvod byl, že by došlo ke škodě. Že by vznikla škoda na straně státu. Takže 19 miliardů důchodců musíme sebrat, protože by vznikla škoda, ale 45 miliardů na Ukrajinu můžeme poslat jen tak Mirnyx-Tirnyx, tam nám škoda nevznikla? Jak je tohle vůbec možné? Víte, já jsem v té poslanecké sněmovně o tom hovořil a já vám tady dám odkazy na náš YouTube kanál, protože tam vlastně vám nic neunikne a dám odkaz I na TikTok a budu strašně moc rád, když se podíváte na ta videa a my je budeme přidávat další, protože to bylo poměrně dlouhá vystoupení, projednávaly se dvě petice a já jsem tam hovořil hned několikrát, takže budu moc rád, když ta videa zhlednete a budete je šířit dál. A samozřejmě budu velmi, velmi rád, pokud si nastavíte odběr na tom YouTube kanále, zejména, aby vám ta videa neutekla, protože prostě ty videokontenty jsou podle mou názoru ještě o stupeň výš než ty psané příspěvky. A já strašně moc děkuji za neuvěřitelný počet reakcí, mě do dneška pořád chodí, vlastně jeden z našich fanoušků zveřejnil vlastně část toho mého vystoupení na TikToku a to letí internetem jako lavena, mě už se to opravdu vrátilo asi z tisíce různých destinací od lidí, kteří dlouho, dlouho třeba se mnou nekomunikovali a moc si toho vážím, opravdu za to moc děkuju. V tom nejparadoxnější je to, že v podstatě já jsem neudělal nic jiného, než že jsem řekl pravdu. Já jsem tam neudělal žádný hrdinský čin, nic zvláštního, prostě jsem jenom říkal ty věci tak, jak jsou. A já jsem přesvědčen, že taková by politika měla být, že prostě bychom si neměli lhát do kapsy, že bychom měli ty věci pojmenovávat skutečně velmi sirově a velmi pravdivě. Protože jsem tam řekl také vlastně v té sněmovně, že pokud vycházíte z nesprávných předpokladů, pokud si malujete některé věci na růžovo, tak vždycky zvolíte špatné řešení. Já jsem přesvědčen, že lidé jsou ochotní akceptovat tvrdou pravdu, ale pravdu. Nelež a my jsme obklopení lží. Nám se neustále lže kolem nás celou dobu, jsme obelhávání horem dolem. Pořád tady slyšíme, já jsem tam hovořil o tom, že je tady někde nějaká ruská propaganda, že Rusko proti nám vede hybridní válku. Když vezmeme poměr peněz, které se dává Rusko a poměr peněz, které se dává Soroš a všechny možné politické neziskovky, tak vám garantuju, že těch peněz tady ze Západu a z Ameriky je nesčetně krát víc než nějakého ruské. To oni proti nám vedou, v podstatě tu informační válku a manipulují naši myslí. Snaží se v podstatě formovat naše názory tak, aby byly ve prospěch toho, kdy tady musíme adorovat jednoho a nenávidět druhého. Víte, já jsem vystupoval proti všem válkám za svůj život vždycky, ještě když jsem dávno nebyl v politice, tak jsem vždycky se jasně vyjadřoval proti válce v Iráku, v Afganistánu, v Libii, proti všem těm válkám, které tady byly, které jsou naprosto nesmyslné. A já říkám, že podle mého názoru se může korektně a jasně vyjádřit proti válce na Ukrajině pouze ten, kdo stejně vehementně odsoudil válku v Iráku, v Libii nebo v Afganistánu. Protože jinak je to farizejstý. Někdo napsal k tomu Dominiku Haškovi, někdo napsal, vy jste chytal v Americe v momentě, kdy Amerika páchala jednu agresi za druhou. To nebyly vojenské agrese, to jsou jiné vojenské agrese. A posílali jsme tenkrát zbraně do Iráku a posílali jsme tam peníze. Měli jsme tady někde nějaké vlajky nebo něco takového. Nic z toho. A to je pokrytecké, dámy a pánové. To je obrovským způsobem pokrytecké. Pro mě agrese jako agrese. Americká agrese je stejně špatná jako ruská agrese. A kdokoliv mě říká cokoliv jiného, tak prostě si lže do kapsy. Protože prostě a jednoduše vojenská agrese je vždycky špatná. A já budu protestovat proti jakékoliv agrese. Stejně tak, jak říkám I v Izraeli, ano, Izrael má právo na to, aby potrestal lidníky, aby dopadl lidníky, ale rozhodně není správné to, aby v podstatě udělal genocidu v pásmu Gazi. On zastaví pitnou vodu. Kdyby tohle udělali rusové na Ukrajinu, tak se tady všichni můžou zbláznit. A tam to budeme mlčky tolerovat. Dámy a pánové, pojďme prosím zahodit ten dvojí metr. Pojďme se na ty věci dívat férově. To není přece o fandění Sparta nebo Slávě. To je o tom se střízlivě a objektivně podívat na běh světových událostí kolem nás. Nic jiného od toho nepotřebujeme. A já znovu říkám, že naše země je tady o toho a naši politici, já jsem to říkal té směmovně celá jednoznačně a jasně, politici tam nemají dělat to, co oni chtějí. Oni mají reprezentovat to, co vy chcete. Oni jsou jenom vaše prodloužená ruka. Je to jako kdyby vy jste byli akcionáři a měli jste představenstvo v akciové společnosti. V podstatě, já jsem pro odvolatelnost politiku. Já jsem pro odvolatelnost politiku, protože pokud ten politik čtyři roky dělá všechno pro to, co je v rozporu se zájmy občanů své země, kteří ho zvolili, pokud poruší všechny předvoletní sliby, ano, vyvíjí se situace a něco je možné upravit. Ale pokud prostě říkám celou dobu, že nepřijmu euro, že nepřijmu žádné migrační kvoty a tohle všechno potom dělám, tohle všechno, že nebudu zvyšovat daně, že nebudu zvyšovat odchod věku do důchodu, tak to jsou prostě věci, které mám dodržet. A pokud ne, tak tam nemám být. Francouzská vláda padla přesto, že má třetinovou důjeru. 34% lidí jí věří. U nás v Fialovi nevěří už ani 20%. Ta vláda už tam dávno nemá být. A ty lidé, ti poslanci v té poslanecké sněmovně si neujedomují pořád tu jednu věc. A já jsem jim to tam řekl do očí. Ne vy šéfujete tady lidem. To lidé šéfují vám. Lidé jsou vaši šéfové a vy jste povinni. Není, že máte právo. Vy jste povinni dělat to, co chtějí lidé. Pokud 80% lidí v téhle zemi nechce euro, pokud 80% lidí v téhle zemi nechce povinné kvoty na migranty, pokud 80% lidí v téhle zemi nechce dodávat zbraně na Ukrajinu, tak vy jste povinni to udělat. Takhle je to jednoduché. Stejně tak jsem hovořil právě o těch financích na Ukrajinu, protože, nezlobte se, já to zase jsem to tam řekl, mě to uráží, když prostě pošleme 45 miliard, někam, kde vůbec nevíme, co se s těmi penězmi stane, a sebereme 19 miliard lidem, kteří tuhle zemi postavili. Pan Fiala a pan Rakušan tady nepostavili nic. To byly naše rodiče a prarodiče, kteří tuhle zemi vybudovali. Díky ním ty peníze ještě dneska tady vůbec nějaké jsou, protože kdyby tady byl Fiala před 50 lety, tak už tady nemáme dozdávat z čeho. Takže prosím pěkně, pojďme tyhle věci si říkat na rovinu. Na první místě se musíme starat o naše obyvatele. Mě tam pan Jireš z ministerstva obrany řekl, že národním zájmem České republiky je nezávislost Ukrajiny. To si dělá legraci ze mě. To může být někde nějaký evropský, možná globální zájm, ale rozhodně nenárodní zájem České republiky. Národním zájmem České republiky je bezpečnost občanů České republiky. A pokud se dostane do konfliktu nezávislost Ukrajiny a ohrožení bezpečnosti občanů České republiky, například vtažení do jaderné války, tak já budu vždycky volit bezpečnost České republiky. Vždycky. Co je lepší z vašeho pohledu? Řekněte si to sami. Aby Česká republika byla vtažena do války s Ruskem, včetně možného použití jaderných zbraní, jak říká pani Černochová pan řekl, a nebo abychom za každou cenu vláli modrožnutýma fangličkama a snažili se bojovat válku, která už je dávno prohraná. Zase, pojďme si to říct na rovinu. Ta válka je dávno prohraná. Každý jeden den, který pokračuje, znamená zhoršení pozice Ukrajiny. Každý jeden den zhoršujeme v jednávací pozici při jednávání s Ruskem. Takhle to je. Pojďme si ty věci opravdu říkat na rovinu. Takže jestli dneska někdo u ústavního soudu argumentuje, že musela být snižena valorizace důchodcům, protože by jinak došlo ke způsobení škody, tak žije někde v nějakém paralelném světě. To nemůže být snad ani pravda. Tohle nemůže nikdo říct. Ta samá vláda, která posílila desítky miliardů na Ukrajinu, říká, že musela sebrat peníze důchodcům. Podívejte se, každý jeden den. Slyšeli jste někdy z úst našich politiků, že už nemáme na to, abychom podporovali Ukrajinu? Že už nemáme na to, abychom drželi dávky pro ukrajinské migranti? Slyšeli jste někdy, aby tahle vláda řekla, že nemáme na to, abychom si koupili od Ameriky F-35? Aby tahle vláda řekla, že nemáme na to, abychom se zaručovali v EU za další a další půjčky? Slyšeli jste to někdy? Já ne? Já ne. Já jsem jen slyšel, že není na důchodce, já jsem jen slyšel, že není na potřebnou zdravotní péči, já jsem jen slyšel, že není na naše lidi. Na naše lidi na ty peníze nemají. Na všechno ostatní peníze mají. To je macejský přístup, který mě uráží a já za sebe říkám, že ho nehodlám dál tolerovat. Je to něco neuvěřitelného, co tahle vláda tady předvádí a já doufám, že už se s ním konečně vypořádáme. Mimochodem, já jsem slíbil dneska v tom příspěvku ve dvě hodiny, kde jsem psal o tom svém dnešním vysílání, že já vám řeknu, kdo je ten pán, ten ředitel sekčíní z ministerstva obrany, který tam nám odpovídal. Tak ten pán se jmenuje Jan Jereš a překvapivě, když si to vyhledáte, tak je Absolvent Aspen Institute. Absolvent Aspen Institute. Co víc potřebujete vědět. A tenhle ten člověk nám tam říká, že národním zájemem České republiky je nezávislost Ukrajiny a že jim budeme dál dodávat zbraně a že jim dál budeme dodávat peníze. Tenhle člověk nám to tam takhle říká. Na rovinu. Mimochodem, tenhle Aspenista učí na Filozofické fakultě. Tenhle Aspenista tvoří v podstatě vnímání našich studentů, jak to pak asi musí vypadat, když jim od rána do večera cpe do hlavy tyhlety nesmysly. To samé byl ten pan Gregor, ten krák, kdy jsem s ním hovořil, ten politolog z Brna, kterého si pan Fiala tady vzal napomoc v boji proti dezinformacím. Kdyby nebojovali proti dezinformacím, já se k tomu dostanu ještě, ale bojovali proti skutečnému nebezpečí, tak možná tady ta tragédie toho 21. prosince se nestala. Protože neustále oni nebojují proti skutečnému nebezpečí. Oni si vytváří potenciální oponenty, aby si na nich nahrávali svoje politické bory. Boj proti dezinformacím to jsme tady slyšeli celou dobu. Kdyby jeden člověk z těch 400-500 lidí, kteří sledují každé naše facebookové vysílání, kteří monitorují Janu Zvěrtek, Amplovou mě a všechny další, jestli náhodou neřekneme něco špatně, za co by nás hned mohli chytit a pohnat před soud, tak kdyby jeden ten člověk se věnoval monitoringu nákupu zbraní, tak možná se to 21. prosince nestalo. Ale my tady budeme hledat každého a chytat za slovo každého, kdo si jenom něco řekne na facebooku. Já jsem to říkal, když jsem obhajoval Jakuba Netíka. My jsme jediná země, která tohle soudí. Nikde v Evropě ani na světě jsem nezaznamenal případ, že by někdo prohlásil cokoliv o válce na Ukrajině, co není jaksi výzvou k zabití, násilí nebo nenávisti, aby se za to tady stíhalo. To je náš unikat. My používáme trestní právo na všechno, ale hlavně na těch, kteří jsou na druhé straně té varikáry. Aby vláda si mohla čistit svoje pole a hrát před svýma voličema, jak je strašně moc pro Ukrajinska. Je to neskutečné, co se tady opravdu děje. A já myslím, že opravdu musíme udělat tomu přítrž, protože jiná cesta podle mého názoru prostě a jednoduše neexistuje. Takže když to vidíte, když neustále hovorím o vzdělávání, když hovořím o tom, jakým způsobem jsou tady infiltrováni všichni těhle absolventi Aspen Institutu, tak tady máte příklad. Podívejte se na ta videa, podívejte se na vaše živá vysílání, kde jakým způsobem on tam argumentoval, kde já jsem přimálem ukroutil hlavu to, co tam předváděl, to, co nám tam říkal. Tenhle člověk je absolvent Aspen Institutu a učí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. To znamená, že přesně ti studenti dostávají do hlavy tyhle jeho nesmysly. Musíme zásadním způsobem změnit vzdělávací systém v České republice, jinak se nepohneme ku předu, věřte mi. Naprostý imperativ a když se mě, musím říct, že se mě vybil výrok Donalda Trumpa, když se ho zeptali, kdyby byl znovu zvolen, jestli by se nechoval jako diktátor. A on říká, ne, nechoval až na první den v úřadě. Protože dámy a pánové, my musíme začít hned. Pokud se to podaří, tak já vám říkám, že začneme pracovat od prvního dne. První den odstříháváme všechny politické neziskovky od veřejných financí. První den. Tady vám dávám teď svůj slib. Pokud my budeme ve vládě, tak první den, kdy si tam sedneme, tak budou všechny politické neziskovky odstřiženy od všech veřejných zdrojů. Absolutně nebudeme s tím mít jakékoliv slitování a nebudeme váhat ani vteřinu. Ani vteřinu. Je potřeba v této oblasti opravdu jednat, protože to je ta rakovina v našich myslích v našem veřejném prostoru. Tyhle lidé, kteří tady ovlivňují vnímání, kteří tady ovlivňují myšlení, kteří to potom konzumují z těch televizních obrazov. Věřte mi, že tohle přesně uděláme. Znovu říkám, nahrávěte si moje vystoupení, ať mě to jednou můžete ukázat. Máte moje slovo, že tohle bude první věc, ale hned potom se pustíme do vzdělávacího systému. Protože to, co se děje na vysokých školách, je tragédie. Čest všem výjimkám, čest všem studentům, kteří jdou proti tomu dnešnímu mainstreamu. To jsou pankeři dneška. To jsou ti pankeři, kteří v podstatě jdou národně konzervativní liny a kteří tady nejedou tu linku, že kvůli klimatické změně všichni zemřeme. Nejedou tady linku, že je tady 58 nebo 72 gendrů. Nejedou tady linku, že musíme být multikulturní Evropa se setřenými hranicami a ještě si tady nabrat miliony muslimských migrantů. Tohle jsou lidé, před kterými já se klaním a všichni těhle mladí lidé klobou k dolu. Jeden z nich byl právě ve Setině. Mladý kluk, bavili jsme se tam, skvělý rozhovor. A znovu říkám, pojďte, buďte ti pankeři, nebojte se postavit se proti všem. Víte, já se dostanu teď k tomu Juliu Hudáčkovi, ale uvedu to trošku obecně a z hlediska celosvětové vnímání. Víte, když Dominik Hašek zkoušel to, že by hokejisté San Jose Sharks, kteří jsme přijeli na první zápas NHL, měli nechat doma ruské hokejisty, tak generální manažer Mike Greer tohoto týmu řekl, buď to jedeme všichni nebo nikdo, my jsme jeden tým. Novak Djokovic kvůli svému postoji přišel o Grenslamové tituly. Nechal se zavřít jak pes někde na hotelu v Australii. Neuhnul, ani o milimetr neuhnul. Bylo by to pro něj tak jednoduché, tak jednoduché si v Střebsku zaplatit prvního doktora, který by mu napsal, že je očkován a mohl říct, jo já očkování mám. A mohl jezdit krásně, nikdo by mu neřekl ani slovo. Bylo by to pro něj takhle jednoduché. Neudělal to a bojoval za to, o čem je přesvědčen. Kde jsou tyhle lidé v České republice? Kde jsou tyhle lidé v České republice? A já se teď dostanu k tomu a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. A já se teď dostanu k tomu a Juliu Hudáčkovi. A já se teď dostanu k tomu a Juliu Hudáčkovi. A já se teď dostanu k tomu a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi. a Juliu Hudáčkovi v policii někde na nějakém středním managementu, kteří někde pochybili a mohli něco udělat rychleji, ti se vyhodí a Rakušan s policejním ředitelem Ondráškem si takhle utřou ruce. To je něco, dámy a pánové, co já nechci za žádnou cenu doporustit. Protože já, jak už jsem napsal ve svém článku, já vním je za to, že vytváří tady příčiny, že vytváří atmosféru, která přímo k takovýmto činům vybízí. Je vním za to, že tady dávají Putina v pětli na mrtvoli. Je vním za to, že nestíhají Pavla Nohotného, který tady v podstatě nám vyhrožuje podřezáním dětí, je podřezáním našich žen, vypálením našich domovů. To je všechno normální, to je bežná kultura, to není ani přestupeť, podle mě. Je vním za to, že nahánějí domnělé oponenty, domnělé nebezpečné lidi. Řekněte mi prosím vás pěkně, a já víte dobře, že jsem velký oponent Tomáše Červáka, rozhodně se nehodlám zastávat toho, co dělá, ale řekněte mi, kolik lidí utrpělo jakoukoliv újmu na majetku, životě či zdraví v důsledku jakéhokoliv facebookového prohlášení, za které byli ti lidé kriminalizováni. Pan Elmer, Ivo Osovský, František Mareš, Jakub Netík, kolik lidí díky těmto prohlášením doznalo újmy na majetku, životě či zdraví. Nula. Nula, dámy a pánové. Ani jeden jediný. Ale na tyhle lidi, na nás všechny, jsou nasazeny tady stovky policejních expertů, tým CRIT analyzují všechno to, co říkáme, všechno to, co děláme. A nikdo, nikdo se nezabývá tou skutečnou příčinou, že je tady kult nenávisti, násilí a zbraní každý jeden den podporován zejména pětikoaličním vládom. Tahle lůza nám tady vládne a tahle lůza ničí morálku tohohle národa, tahle lůza uvrhává hanbu na Českou republiku. A já se nechci za tuhle zemi stydět. Já nechci být ten, který bude podepsán pod tím, že našemi zbraněmi se útočí na civilní obyvatelstvo v Bělgorodu. Říkal jsem to také v té sněmovně a zopakuju to tady ještě jednou. Tak, jako se dnes stydíme za humanitární bombardování Jugoslávě, tak se jednou budeme stydět za to, že naše zbraně byly použity k civilním útokům na obyvatele Bělgorodu. Úplně stejně se za to jednou budeme stydět. A to, že náš ministr zahraničí nemá sebemenší odvahu, nemá sebemenší slušnost, aby v tu chvíli řekl tak tohle ne, tohle ne. Prostě k útokům na civilní obyvatelstvo se naše zbraně využívat nebudou. Tak to je hanba tohoto národa. To je hanba naší země. Lipavský uvrhl hanbu na Českou republiku. Nikdy nebudu souhlasit s útoky na civilní obyvatelstvo. Ať už je dělají Rusové a dělají je Rusové, pojďme si to říct taky nárovně, ať už je dělají Ukrajinci, ať už je dělají Izraelci, ať už je dělají Palestinci, ať už je dělají Eskimáci. Prostě útoky na civilní obyvatelstvo je nejhorší, nejpokleslejší forma vedení války, jaká existuje. Ano, naše zbraně k tomu byly použity a my se tváříme, že je to vlastně v pořádku. Tohle je, dámy a pánové, to, co tady vytváří tu atmosféru. Přesně to. Že nemáme ani tu bazální slušnost, že nemáme dno. Také jsem to říkal té sněmovně. Víte, já nesouhlasím s jejich postojem podporovat Ukrajinu. Nesouhlasím s ním bytosti. Absolutně. Ale rozumím. Chápu, že někdo to takhle může vidět. Já ne, ale beru to. Ale to, co mi vadí, je, že oni nemají dno. Oni kdyby řekli, ano, budeme podporovat Ukrajinu finanční a tak dále, a tak dále, dobře, fajn, je to jejich rozhodnutí, je to jejich politický postoj. Ale to, že tady dáváme Putina ve vaku na mrtvoli, to, že v podstatě tam dodáváme zbraně, se kterými se zabíjejí civilní obyvatele, včetně dětí. Včetně dětí našimi zbraněmi. To, že tady prostě adorujeme nenávist a v podstatě říkáme něco ve stylu mrtvírus, dobrýrus. Ne. Víte, mnoho lidí vždycky říká, že jsem nějaký protiukrajinský a podobně. Není tomu tak. Já jsem vždycky pro český a jenom chci vidět ty věci naprosto objektivně. Nikdy v životě z mých úst neuslyšíte mrtvý Ukrajinec, dobrý Ukrajinec. Nikdy v životě nic tak pokleslého, tak nedůstojného neřeknu. Je to ubohé. Je to naprosto ubohé. A každý, kdo to říká, tak by se měl stydě. A naše vláda by se měla stydě desetkrát, protože to ona tuhle morálku tady zavede. Doufám, že to dokážeme společně změnit, dámy a pánové. K Německu. Situace se vyvíjí velmi turbulentně. Po té, co zemědělci zablokovali hlavní tahy a některá města, tak se přidali strojvedoucí ve vlaku. Samozřejmě média německá, liberální, zase řízená těmi neřeknomými organizacemi, prohlásila, že to je prostě nás protest krajní pravice. Takže já jsem říkal, že asi Němčina by si zasloužila nové slovíčko Nazi Traktorfahrer. Nacistický traktorista. Protože to je už úplně směšné, kam traktoristi jsou krajní pravice. Já už nevím, co jsou si schopni tady vymyslet. Strojvedoucí se přidali a nejnověji se přidala hodní doprava. Lodi zablokovali řeky, zablokovali některé přístavy a přidali se I hasiči. Přidává se celá Evropa a jenom zase Česká republika spí. Je neuvěřitelné, že už se přidává Maďarsko, Polsko, všichni kolem nás, Rumunsko. A my tady pořád jenom spíme. A proto, dámy a pánové, bych chtěl velmi, velmi ocenit. Protože ve středu jsem vyzval k těm protestům, k tomu, abychom se připojili, abychom se rovněž bouřili. Protože prostě, dámy a pánové, pokud vás někdo šikanuje a vy si to necháte líbit, tak vás bude šikanovat celý váš život. Celý váš život. Pokud budete říct, stejně s tím nic neudělám, stejně to tak je, stejně je to dané, ať budu dělat, co budu dělat, tak vás prostě budou šikanovat nedál. A všechny národy kolem nás si to uvědomují a v podstatě začaly ty protesty organizovat. A proto bych chtěl moc poděkovat za toho zemědělcům z Ústeckého kraje, kteří v Chomutově zítra pořádají protest a pojedou na hraniční přechod na hoře svatého Šebestiána. V 9 hodin ráno zraz v Chomutově, prosím pěkně, pokud můžete, jste odtamtud, doražte, podpořte ten protest. Je to možná první kapka. Ale víte, vždycky ta první kapka je ta klíčová. Ono to může strhnout další lidi. Dnes mě volal jeden zemědělec z Jižní Moravy, že chtějí zorganizovat něco podobného na přechodech s Rakouskem. Takže pojďme, prosím, pěkně podpořit ty lidi, kteří tu odvahu mají a kteří do toho jdou. Klobouk dolů. Podporuje to Občan v odporu, Rostřák Kubíček a Radana Alča. Díky moc za to. Budou tam členové strany pro z Ústeckého kraje. Budeme to opravdu zásadným způsobem pomáhat, podporovat. Jel bych tam I sám, ale já mám zítra soud, šumperku, kavědu obhajovat jednoho z těch kriminalizovaných, Tomáše Elnera. Tomáš Elner, jsem to říkal, když potkal dívku, která utíkala před nějakým cizincem. Evidentně se ho bála a říkala mu a kolem lidi říkali, že to je Ukrajinec, tak napsal na Facebook pozor, je tady nějaký Ukrajinec, dávejte si, dávejte si pozor. Zřejmě se pokusil znásilnit dívku a oni mu za to sdělili obvinění pro šíření poplašné zprávy. Nejabsurdnější kauza za 25 let mého práce. Já jim to zítra u toho soudu řeknu, že je to úplně sněšné. Takže já pojedu obhajovat Tomáše Elnera, jinak bych tam samozřejmě byl také, ale pokud jste tam z toho kraje, přijďte tomu pomoci. Opravdu, prosím pěkně. Je to nesmírně důležité, protože pokud někdo, dámy a pánové, tady něco začne konat a my ho nepodpoříme a vejde to v Nímeč, veztraceno, tak už nikdo další do toho nepůjde. To je to samé v podstatě s těmi demonstracemi. Víte, když to teď prostě nezvládneme, tak už nikdo tady žádné demonstrace dělat nebude. Nikdo. Tak to prostě je. Pojďme si navzájem pomáhat, pojďme si navzájem podporovat. Je to to nejmenší, co můžeme udělat. Někdo prostě vyvine obrovský kus snahy a je nezbytné, aby my ostatní, kteří vidíme, to, že někdo do toho dál a dokonce riskoval, samozřejmě, to my věřte, že hned po nich půjdou, to celé věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte, že věřte Takže prosím pěkně v úterý v Litomyšli na náměstí Usochy Beřicha jsme tady ve čtyři hodiny. Přijďte prosím. Byl bych moc rád, abychom zopakovali ten trutnof, aby tam přišla velká řádka lidí, abychom jim ukázali, že prostě nás v žádném případě nemůžou odradit jenom tím, že nám zruší nějaké sály. No a další to setkání, které bude hned o den později, tak máme v Obramovicích. Tam rovněž, prosím vás pěkně, jsme museli mít změnu, protože jsme původně měli být jinde, ale jsme nakonec v Obramovicích, to znamená, že sednáctoletna ve středu od osmnácti hodin restaurace Ukomína v Obramovicích. Obramovice 81 na Votice, středočeský kraj, takže pokud budete mít možnost ve středu, a jste zde středočeského kraje, přijďte do Obramovic v šest hodin a my se tam na vás moc budeme těšit. Ta atmosféra ve Sjetině byla fantastická. Fantastická, já jsem odejížděl úplně nadšený. Čtyři a půl hodiny tam, čtyři hodiny zpátky a přesto mě to neuvěřitelným způsobem naplňovalo, nabilo energii a lidé, kteří odcházeli, tak říkali, tohle byl zase zážitek. A víte, to není o tom, že by člověk chtěl tady někde se sebe chválit a vůbec ne, vůbec ne, ale to, když se prostě 180 lidí všichni najednou na konci postaví, někteří mají slzy v očí a jsou připraveni za Českou republiku bojovat, tak to je zážitek, který prostě bych přál každému z vás. Nenechte si ho ujít a doufám, že se vy to myslí nebo v těch Obramovicích uvidíme. Dámy a pánové, moc vám děkuji. Děkuji vám za to, že se budete dívat na naše videa, že budete odebírat YouTube kanály. Děkuji za to, že sdílíte tohle video. Každé sdílení je pro nás nesmírně důležité, protože se dostává dál a dál a dál. Neustále rostete náš dosav, nejenom můj samozřejmě, ale mnoho lidí na téhle scéně a já se budu samozřejmě snažit ty lidi spojovat, jak jenom to nejvíc půjde. A pojďme pracovat dál. Tak, jak jsem říkal na začátku toho dnešního vysílání, žádný den nesmíme promarnit, ani jednu hodinu, protože každá ta promarněná hodina je jenom ztráta, jenom něco, co v podstatě jdeme dál dolů vodou, namísto toho, abychom se postavili tady za správnou věc, abychom se postavili za naši zem a za budoucnost našich dětí. To, co předvádí tahle vláda, která je řízená samozřejmě těmi globalistickými struktúrami, je něco, co ničí Českou republiku. Ničí to naši morálku, ničí to naši mravnost a já pevně doufám, že už si to prostě nenecháme líbit. Že naši zemi milujeme a ten, kdo skutečně miluje, ten je ochotný pro svou zemi udělat cokoliv. Nehledá výmluvy, ale půjde kamkoliv. Já jedu zítra do Šumperka zadarmo obhajovat Tomáše Elmera, kdybych nejel tam, jel bych do Chomutova, podpořit zemědělce. Každý jeden den tomu dám maximum, kterou budu moct a pevně doufám, že vy také, protože bez nás, bez vás, bez vás vše, se to prostě nepodaří. To lidé, kteří chtějí něco dělat, kteří jsou ochotní se zvednout ze svých gaučů a pokračovat v boji za Českou republiku, jsou nadějí téhle země pro budoucnost. A já vám za to moc děkuju a obrovsky si to vážím. Každého jednoho z vás, se kterým jsem si podal ruku, se který se tady na nás dívá, na moje vysílání, které sdílí naše videa a které je šíří dál. Velmi si toho vážím. Dámy a pánové, děkuji vám moc krát. Děkuji za všechno a jsem velmi, velmi pokorně přijímající člověk vaší důvěru, vaší podporu. Obrovsky si toho vážím. A udělám to, co prostě udělat musím, že budu bojovat za vás, tak, jak jen mi budou moje síry stačit. Víc z toho nedokážu. Hezký večer, úspěšný týden, stravte ho ve zdraví, ve spokojenosti, v lásce se svými blízkými a já se budu zase brzy těšit. Na viděnou. Mějte se moc hezky, aťže je naše vlast, aťže je naše krásná Česká republika.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici