Web bude brzy spuštěn veřejnosti. Nyní probíhá testovací provoz.
← JUDr. Jindřich Rajchl
JUDr. Jindřich Rajchl
JUDr. Jindřich Rajchl
PRO Právo Respekt Odbornost
Youtube AKTIVNÍ

Obsah příspěvku

01.01.24 - Novoroční projev

Mluvčí 0: Krasný dobrý podvečer, dámy a pánové, 1. ledna 2024, máme tu nový rok a s ním moje první živé vysílání v tomto roce, který bude podle mojho názoru pro nás I pro celou Evropu a potažmo pro celý svět rokem nesmírně důležitým, proto jsem si dovolil I dnes vás oslovit právě na datum 1. ledna a vyslat vám takhle přes obrazovku pár slov a možná také trochu energie, kterou všichni budeme zcela jistě potřebovat. Ještě předtím, než se do toho pustím, tak mi to nedá, abych se nevrátil k několika událosten, které se staly v posledním týdnu o té doby, což jsme se neviděli a chtěl bych je tady rozebrat a poté se dostanu. Jedna k tomu, abych krátce okomentoval projev Petra Pavla, kterého se mi, musím říct, příčí označovat titulem prezident České republiky a poté vám právě pronesl zase svoje poselství a slova, které bych chtěl, aby došly až k vám. A budu moc rád, když budete tohle video sdílet, ono video s Vánočným poselstvím by vidělo přes 120 tisíc lidí, což je úžasné číslo, já za to moc děkuju. To je naprostá fantazie, 120 tisíc vidění, nad to mi často píšete, že se díváte ve dvou věcech v pěti, takže rozhodně si myslím, že ten dosah je obrovský a že se Česká republika začíná probouzet. A je to tak dobře. Pojďme ale nyní k těm událostem, které nastaly v tom minulém týdnu. Určitě jste nepřehledli tu výzvu Vítara Kušana k tomu, aby se zdrželi obce od slavení Nového roku různými ohňostroji a petardami a dalšími oslavami. Víte, já mám z toho ten pocit, že to je zase jen naprosto falešné odvádění pozornosti od toho, co se tady stalo, co jsou skutečné příčiny a od toho, že tady na Ministerstvu práce a sociálních věcí pan Jurečka pořádal v ten osudní čtvrtek vánoční párty, kde se údajně slavilo až do půlnoci. Je mi záhadou, jak to, že tohle není téma číslo jedna, dva, tři až pět v našich médiích. Respektive není mi to záhadou, protože ta média znám. Ale v každé normální zemi by takový ministr byl tonucen odstoupit, pokud by to neudělal sám. Ono totiž, kdybychom byli například ve Velké Británii, tak takový ministr by druhý den zkomčil. Ale I kdyby nechtěl, tak ho ta média k tomu dotlačí během jednoho jediného týdne. Protože prostě není možné vůbec ani na vteřinu, abychom se bavili o tom, že v den té obrovské tragédie se bude někde do půlnoci slavit a bude se tam popíjet alkohol a všichni budou načení. A ještě za to dáme ze společné kapsi 400 tisíc korun. Víte, možná 400 tisíc korun se může jevit jako směšná částka v těch bilionových rozpočtech, se kterými pracuje tenhle stát a naše vláda, ale je to pořád 400 tisíc korun. A je to věc, která je zase jenom dalším důkazem toho, jak oni jsou přesvědčeni, že jim tahle země patří. Že to jsou jejich ministerstva, že to jsou jejich posty, že jsou to jejich peníze. Protože oni se takhle k tomu chovají. Oni takovýhle přístup mají. Oni nejsou hospodáři s našimi společnými finančními prostředky. Oni skutečně dělají maximálně všechno proto, aby nám dali jasně najevo tu svou obrovskou aroganci, tu aroganci moci v tom smyslu, že oni mají přece ty peníze, jsou to jejich peníze, takže si s nimi mohou dělat, co chtějí. A tohle bujaré slavení prostě najednou bylo potlačeno tím řešením, jestli budou ohňostroje nebo nebudou ohňostroje. A tohle je prostě taktika, která je tady neustále. Oni vždycky přijdou s nějakým tématem, zástupným tématem, které není absolutně důležité a snaží se odvést pozornost od toho, co by jim mohlo uškodit. Já za sebe říkám, že jednak tu vízu považuji za falešnou a jednak ji považuji za nesprávnou. Víte, asi mnoho z nás prošlo v životě nějakou ztrátou, nějakou bolestí a já hlubo se součítím se všemi pozůstarými po tom čtvrtečním tragickém útoku. Opravdu, věřte mi, že jsem se nad tím zamýšlel a mám nejstarší dceru ve věku, kdy půjde příští rok na vysokou školu a mrazí mě v zádech, kdybych si jenom představil, že by mě zavolala policie nebo mi zazvonila u domu a oznámila mi, že se moje dcera nevrátí domů. Takže věřte mi, hluboce s vámi součítím. Stejně tak, když se na internetu objevili takovéto video, jak si ta paní zaznamenávala příchod policie, víte, nezlobte se na mě, ale pokud někdo je schopen opravdu vyjádřit nelítost nebo dokonce schválit takový útok, oznámit, že se jedná o nějakou, že čistka začala, tak nezlobte se na mě, ale to trestný čin je. A já nebudu obhajovat lidi, kteří něco takového píšou, protože mě to přijde absolutně nehumání a vůbec nechápu, že tohle někdo může napsat. To, že samozřejmě policie já si mohla poslat předvolání a nechodit mezi svátky, to je druhá věc, ale to už je podle mého názoru nepodstatný detail. Jestliže někdo je opravdu schopen se radovat nad tím, že tady zemřeli lidé, tak to mě prostě hlava nebere. Já moc děkuji za ten obrovský počet lajků a téměř tři tisíce sdílení u příspevku, který jsem pojmenoval Veřejná žaloba. Kde jsem v podstatě pojmenoval, a snažil jsem se pojmenovat nejlepě, jak jsem uměl, ty příčiny toho současného neutěšeného stavu. Ta adorace násilí, ta adorace zbraní, ta neustálá arogance ve smyslu toho, že můžeme prosazovat svoji vůli jakýmkoliv způsobem, protože my jsme přece na straně dobra. To jsou věci, které prostě vedou k tomu, že skutečně v téhle zemi se začíná šířit vulgarita, nesnášenlivost. Že se tady začíná šířit neschopnost vůči sobě jakoliv slušně komunikovat. Když se podíváte de facto na zastánce té pětikoalice, to je všechno to samé, jak přeskopírák, okamžité tykání, vulgarity, napadání a tak dále. Oni to jinak prostě neumí, protože si myslí, že tak je to správné. A já takovou Českou republiku nechci. Nechci žít v zemi, kde prostě dominuje vulgarita, kde dominuje násilí, kde dominuje nenávist. Kde dominuje to, že budeme tady se přehrabávat s radostným výrazem v návojnicích. Že se bude ministryně fotit s útočnými puškami. Opravdu tohle je něco, co prostě já v České republice nechci a budu bojovat ze všech sil, aby se tomu tak nestalo. A ještě jednou moc děkuji za tu obrovskou podporu. Byl to dlouhý příspěvek. Psal jsem ho velmi, velmi dlouho a také jsem se nad ním zamýšlel. A říkal jsem si, jestli to není moc dlouhé, jestli to vůbec někdo dočte. A ta neuvěřitelná reakce, která přišla z vaší strany, tak klobouk dolů já si to obrovsky vážím. Že v podstatě vidíte tu situaci velmi podobně a že skutečně vidíte ty příčiny nikoliv v tom, že tady budeme regulovat zbraně. Ano, zcela jistě musí někde zasvítit červená kontrolka v momentě, kdy se někdo koupí sedm zbraní. Notabene ani nevíme, kde na to vzali. Já se nechci půjčet do další spekulací, ať se nechtějí vyšetřit ty orgány, které jsou tomu příslušné. Ale prostě někde ta kontrolka musí zablikat. Jak je možné, že tady stíháme všechny čermáky a tušly, kteří prostě s proměnutím blábolí na Facebooku, ale ta nebezpečnost jejich jednání je nula, nula. Já když jsem byl v podstatě na jednom ze soudů, tak tam stráhně nástupce říkal, že společenská nebezpečnost tkví v tom, že to narušuje jednotu našeho národa při podpoře Ukrajin. Pro boha, ten člověk to se zbláznil, nebo se vrátil do 50. let. Takže to je ostuda, neuvěřitelná. Žádná společenská nebezpečnost tam nemí. A naopak lidé, kteří v sobě mají zárodky takovýchto jednání, a kteří by mohli být, jak si odhaleni, mnohem dříve, tak na ty se policie nezaměřila. Proč se tady vytvářel tým kryt a proč se monitorovala dezinformační scéna? Komu ti takzvaní dezinformátoři ublížili za celý rok? Poškodili někoho nebo někdo utrpěl nějakou újmu na zdraví nebo na životě? Nikoliv. Ale tady zemřelo hned několik lidí a na to naše policie, ministerstvo Nipra v čele s Vítem Rakušanem, na to žádný specializovaný odbor nemělo. Takže se tady vytváří jenom politické odbory, které neslouží k ničemu jinému, než k posílení pozice pětí koalice a Víta Rakušana. A ke kriminalizaci lidí s opačným názorem. Protože znovu říkám, já s řadou těch výroků nesouhlasím. Jakuba Netíka s řadou výroků, Patrika Tušla, Tomáše Čermáka s řadou těch výroků nesouhlasím. Není to na kriminalizaci těchto lidí. Do vězení patří lidé, kteří jsou skutečně nebezpeční. Člověk, který právě střílal na Filozofické fakultě. Ale na to ministerstvo Nipra nemyslelo. Takže když se dneska rozebírá zásah, jestli policie mohla udělat něco rychleji nebo pomaleji, víte, ono v tom časovém presu je to strašitelně složité. Já jsem policisti učil a rozumě se, nechci pouštět do jich kritiky naprosto bezhlavě. Připadalo by mi to neférové, protože jsem prostě u toho nebyl. A věřím, že se všechno řádně vyšetří tak, jak má. Ale ten klíč je přece někde jinde. To není o tom, že policie tomu mohla zabránit při nějaké shodě okolností. Ten klíč je v tom, že pokud neodstraníme ty příčiny, tak se tyto věci budou opakovat. To je přece to nejdůležitější, dámy a páno. Teď už se to neodstane. Ano, pojďme se podívat na to do detailů zblízka, ale tyhle věci už prostě jsou za námi. My musíme přece teď udělat všechno pro to, aby se to neopakovalo. Takže žádný tým kryt by měl být zrušen. Ono neměl být ani někdy založen. Ale měly by naopak být tam týmy, které odhalují toto společenské nebezpečné jednání, protože tam je skutečně nebezpečný ohrožení života a zdraví našich spoluobčanů. A to, že to Vítrakuša nedělali, je růněž na demisi. Zase v normální demokratické společnosti by takový ministr musel odstoupit, protože prostě on podcenil tohle riziko vzniku toho konfliktu. Honil de facto naprosto neškodné lidi a nechal si mezi prsty proklouznou člověka, který si koupil sedm zbraní na jedno. To je opravdu věc, kterou na tom ministerstvu vnitra nikdo nekontroloval. Tam žádný speciální tým nebyl. To je, dámy a pánové, za mě příčina celé té události, která tady byla. A jestliže prostě tyhle věci nedokážeme odstranit, jestliže budeme tady tolerovat tu adoraci násilí, to vtahování nás neustále do války, kdy na jedné straně teď budeme regulovat zbraně, ale na druhé straně se budeme vyzbírávat na nějaký vrtulník nebo na nějaký tank, který zabijí lidi úplně stejně, tak to je prostě něco, co se nám vrátí. Protože tak, jak jsem napsal v tom příspěvku, zlo plodí zlo. Vždycky a za všech okolností nikdy tomu nebude jiné. A co se týče těch honil strojů, znovu říkám, myslím, že každý jsme si prošli nějakou strátou, ale já přece v momentě, kdy truchlím ze stráty někoho blízkého, tak nemůžu chtít po všech ostatních, aby se přestali radovat ze života. Tím se neprojevuje účast, tím se neprojevuje soustrast a soucit. Já skutečně mám, jak říkám, obrovský soucit. A zamyslel jsem se jenom na tím, jak těm lidem musí být. A je mi z toho velmi, velmi smutno. Teď jsem viděl příspěvek Kláry Longslámové, že se jí dá právnit si, že se mohou zapsat pro bezplatnou pomoc. Pozůstal jim a věřte mi, že to hned učiním, teď po vysílání. A zapíšu se a rád pomůžu těm lidem. Ale přece nikdo nemůže říct, pojďme zastavit života. Pojďme prostě všichni se přestat radovat ze života. Ten život jde dál. Vždycky tomu tak je a my musíme najít radost v životě. To je přece to nejdůležitější. Protože tahle země je už tři roky neustále zkoušena všemi možnými okolnostmi a událostmi. A myslím, že mnoho lidí už má opravdu nejen problémy ekonomické a finanční, ale problémy psychické. Ty lidé už toho mají dost, už jsou unavení, už nemohou dál. A tahle vláda jim prostě nakládá na záda a ještě jim zakazuje to, aby se mohli radovat, aby si mohli, alespoň v době, kdy se veselí celý svět, aby mohli si užít trošku toho veselí. Takže soucit ano, ale prosím, nevinucujme na lidech to, aby se přestali radovat ze života. A pan Rakušan to navíc neudělal z nějaké pěty nebo soucitu, on to udělal jenom proto, aby odvedl pozornost. O tom jsem hluboce přesvědčen. Ještě jednou událost musím zmínit a považuji vlastně v souvislosti s tím, co tady říkám, za něco naprosto neuvěřitelného. A to je reakce našeho ministrstva zahraničí a potažmo paní Černochové a celé naší vlády na to, že naše zbraňové systémy byly použity v ukrajinsko-ruském konfliktu na útok vůči civilistům. Jestli někdo může být spokojen s tím, že našimi zbraněmi se zabíjejí civilisté, ať jsou z jakéhokoliv státu, z jakéhokoliv země, je národnost těch lidí naprosto ukradena. Já jediné, co chci, je to, abych jasně tady apeloval a jasně řekl to, co se možná mnoho lidí bojí a stydí říct na tom veřejném prostoru. Protože zase to takovéto falešné hrdinství a hraní si na nějaké velké bojovníky vůči Rusku prostě úplně zakrývá podstatu toho problému. Že naše zbraně sloužily k usmrcování civilistů. To jsou stejní lidé, kteří zemřeli na té filozofické fakultě, ty nejsou přece viní ničím. A my budeme vlastně souhlasit s tím, že našimi zbraněmi jsou zabíjení civilisté. A znovu říkám, dámy a pánové, je mi úplně jedno, jestli ti civilisté by byli Ukrajinci, Rusové, Izraelci, Palestinci. To je pro mě naprosto nerozhodné. Zabíjení civilistů je z mého pohledu netolerovatelné. Ať se jedná o jakoukoliv zemi. A přesně to jsou závodky, dámy a pánové, čemu tady potom čelíme. Čemu jsme čelili 21.12. a co se nám znovu vrátí jako bumerang. Pokud budeme tolerovat to, že našimi zbraněmi se zabíjeli civilisté a budeme se tvářit, že je to správně. A že se nebudeme účastnit jednání bezpečnosti, to už je jenom třešnička na dortu, protože to ukazuje naši diplomatickou nezralost a najivitu. Ale to, že v podstatě tady schválíme toho, že naše zbraně jsou používány k usmrcování civilistů, tak to je pro mě, dámy a pánové, něco, co nedokážu absolutně překousnout. Nedokážu se s tím smířit. Považuju to za zvěrstvo. Považuju to za totálně nehumání, hloupý, lidský, obludný krok od celé naší vlády a samozřejmě od pana Rypalského a paní Černochové, kteří si tam zase hrají na nějaké hrdiny. Já vlastně říkají, to jsme to těm Rusům nandali. Opravdu tím, že naše zbraně zabijí ericevilisty, tak to jsme jim to nandali. Že se nestydíte. Hanba vám všem v té vládě. To je něco neuvěřitelného. Opravdu za mě nepochopitelný krok. A já znovu říkám, že to není o Rusku nebo o Ukrajině. Úplně stejně bych to odsoudil, kdyby našimi zbraněmi rusové zautočili na Ukrajinu. Na ukrajinské civilní cíle. Úplně stejně. Protože z mého pohledu zabíjení civilistů je prostě špatně. Za každých okloností v jakémkoliv státě. To odsouzení by bylo zcela stejné. Ale ten zásadní prvek je v tom, že prostě k tomu byly použity naše zbraně. Naší výrobu. A my se nad tím radujeme. Tohle je přesně to, co se nám vrátí jako bumena. Protože my když pácháme dobro, tak vlastně můžeme všechno. Obrovská chyba. Nepochopení dané situace. Já se stydím za naši vládu. Stydím se za ní. Dělá to České republice neuvěřitelnou ostrudu. Mezinárodní ostrudu. Protože tohle by nikdo normální schválit nemohl. Krátce k projevu Petra Pavla. Co k tomu říct. Forma, jak když vypráví nějaký dědeček pohádky svým malým dětem. Neuvěřitelné. Předtočené. Víte, z mého pohledu ten vzkaz toho člověka, který by měl být lídrem tohoto národa, této země, má stejně důležitý obsah jako formu. To, co říká ta slova, jsou velmi důležité, ale stejně tak důležité jsou emoce, které by na nás měl přenést. Pozbuzení toho národa. Pokud něco předtačíte, pokud tam je 20 střihů, a v podstatě vidíte, že je to jenom naučený, přečtený projev, kde emoce jsou nula, nula, tak pro mě je takový projev naprosto zbytečný. Naprosto zbytečný. To je z mého pohledu už jenom ta forma nedůstojná novoročního projevu prezidenta České republiky. Víte, já předtačím věci jenom pokud de facto není zbytí. Já mám rád živá vysílání. Je to o tom, že se mnohokrát přeřeknete, řeknete věci, které byste třeba potom formuloval jinak. Ale je to autentické. Je to od srdce. Není to prostě něco naučeného, není to něco předepsaného. Proto rád mluvím z patra. Proto rád mluvím živě. Vůči mám, protože věřím, že se na vás přenáší nejenom to, co říkám, ale také to, jak to říkám. Že skutečně nejsem kostka ledů a že mám velkou lásku k naší zemi a k lidem, kteří zde žijí. Co se týče těch slov, v momentě, kdy Petr Pavel začal hovořit o tom, ať nezneužíváme strachu, tak jsem si málem ukroutil hlavu. Tahle země je tři roky svázána a ovládána strachem. Strachem nejdříve z nějakého smrtelného věru. Strachem z toho, že Putin přejde Ukrajinu a přeskočí asi Slovensku a přeskočí zrovna tady k nám do České republiky a všechny nás tady obsadí a zničí nebo já nevím co. Strachem z toho, že tady je nějaká klimatická změna, oteplování planety, takže všichni teď musíme prostě se přestat chovat tak, jako jsme se chovali doteď. Musíme začít mět šepsit, přecházet na elektromobilitu a tak dále a tak dále. Vždyť to je jen a jen manipulace strachem. Co dělá pětikoaliční vláda než to, že neustále zjídí lidi téhle země strachem. Strachem nejdřív to bylo, jak říkám, covid, pak ukrajinská válka. Dámy a pánové, já už mám strachu dost, já už se nechci bát, já nechci, aby lidé téhle zemi trpěli strachem. A pokud Petr Pavel myslel ta slova třeba I na nás, jakožto na opozici, tak pánové prezidente, já se vám směj v tomto případě. Směj, protože já nikdy v lidech nezbuzím strach. Já naopak se je snažím burcovat, já se je snažím pozbuzovat, protože prostě to, že je něco špatně a to, že něco musíme udělat jinak, to není zbuzování strachu, to je naopak pozbuzení k tomu, abychom ty věci změnili, abychom nebyli letargičtí, abychom nebyli lhostejní vůči tomu, co se tady kolem nás děje. Abychom se nesmiřovali s tím, že něco nejde jinak, že prostě musíme platit emisní povolenky a proto máme mím třikrát dražší elekcinu, než máme, emisní povolenky, poplatky za obnovitelné zdroje, kupovat to na burze v Lipsku a oni nám řeknou, nejde to jinak. A já vám neříkám, abyste se toho báli, já vám říkám, abyste se zvedli, abyste povstali ze svých křesev, abyste nepropadli z kepsi a lhostejnosti, ale abyste skutečně s tím začali něco dělat, protože nikdo jiný tu sílu nemá. A pokud se budeme bát, pokud nás budou dál řídit strachem, vyvoláváním téhleté neuvěřitelné davové manipulace, že se pořád musíme něčeho bát a proto tady v podstatě máme všichni souhlasit s tím, že dáme 40 miliard navíc na ministerstvo obrany, které si za to koupí nepotřebné železo, ze kterého budou zase jenom bohatnout lobbysté a všichni lidé kolem, tak já tomu říkám dost. Já už naopak žádný strach tady nechci. To vy vyvoláváte strach. Petře Pavle, vy vyvoláváte strach. Kolikrát vy jste tady říkal, že se máme připrovovat na válku, že máme zbrojit, že se máme připrovovat na konflikt s Ruskem. Kolikrát to říkala paní Černochová a další. Přece to je vyvolávání strachu. Protože skutečně teď a tady vám říkám a dávám na to svou ruku, sem žádné Rusko nepřijde, žádná armáda ruska nevynikne na území České republiky. Vždyť je to absurdní, že Robert Fricocovi premiér Slovenska se toho nebojí a my, kteří v podstatě jsme až za Slovenskem, tak tady neustále vyvoláváme v lidech tento strach. Byl to projev, který mě zase jenom utvrdil v tom, že Petr Pavel je člověk, který prostě nemá žádnou morálku. Je to člověk, který se nehodí na lídra tohoto národa. Nikdy za ním nikdo nepůjde, protože je unilý, je strojený, naučený. Je to jenom loutka, nic jiného. A samozřejmě vrcholu všeho byla apelace na to, že máme přijmout euro místo koruny. Dámy a pánové, já si teď vzpomínám na předvolební debaty v roce 2021. Všechny strany, kromě Pirátů, řekli, že v tomto období nebudou usilovat o zavádění euro. Proč? Protože kdyby řekli, že ano a že chtějí přijmout euro, tak je tady nikdo, kromě těch totálních eurohuerských bláznů, kteří volí právě ty Piráty, nezvolený. Nikdo. Ty volby by dopadly úplně jinak. 8 z 10 lidí si nepřeje přijít o českou poru. Nemá to vůbec žádný ekonomický efekt. Jediný efekt, který to má, je dopad na naši suverenitu. Je to opět ztráta naší suverenity. Když se bavíte na Slovensku a bavíte se o tom, jak odejít z EU, tak oni říkají, náš největší problém je, že máme euro. Protože jsme navázání tou měnou. A já odmítám vstupovat do dluhové unie. Protože to je dluhová unie. My v tu chvíli se přihlašujeme ke všem dluhům, které Západ vyrobil. Právě proto oni to chtějí, aby ten dluh byl rozložen navíce do státu. Takže si nesmíme nechat vzít korunu. Naopak, přesně obráceně, my musíme bránit s vší silou proti těm útokům z EU. Projev na nic. Zbytečný, hloupý, přečtený, naučený. Nemám to takhle rád a považuji to za nedůstojné. A dovolím si předtím, než vám řeknu pár slov za sebe, vám pustit jenom krátký údyvek z projevu Tomáše Garika Masaryka v roce 1934. Protože ta slova je neuvěřitelně platná I dnes. Takže prosím, jenom vteřinku, poslouchejte si Tomáše Masaryka. Kdyby to řekl dneska někdo, bylo by to naprosto stejně platné jako před 90 lety. Tomáš Garik Masaryk byl samozřejmě neuvěřitelně inteligentní člověk, který přesáhl svoji dobu a ta jeho slova by byla, kdybyste dneska pustili místo toho bezduchého projevu Petra Pavla, tak by určitě tenhle národ oslovila mnohem víc. A já s nimi do posledního punktíku souhlasím. My neustále řešíme ekonomické, politické problémy, bavíme se o tom, jestli je máme řešit takhle nebo onakle, ale ta příčina je v tom, že nám nevládnou český politici. To je hlavní příčina současné krize České republiky. Krize ekonomické, politické I morální. Vládnou nám lidé, kteří upřednostňují svůj prospěch, svoje ego, svoje cíle, vlastní osobní cíl, před cíly tohoto národa, před cíly obyvatel České republiky. To je prapříčina všech problémů. Pokud nedokážeme tuto příčinu vyřešit, tak se nemůže Česká republika hnout z místa. Všechny ostatní diskuze o tom, jak nastavit daně, jak nastavit další ekonomické parametry, jsou zcela zbytečné za situace, kdy nám nadále budou vládnout nečestní politici. My nepotřebujeme evoluci, my potřebujeme revoluci, my potřebujeme naprostou změnu celé politické garnitury. Tahle politická garnitura zklamala občany České republiky. De facto všichni, kdo v současné době se ve vysoké politice pohybují, tak jednoznačně už ztratili mandát k tomu, aby mohli dále zpravovat tuto zem. My musíme opravdu udělat naprosto zásadní změnu. Jinak se nehneme z místa a budou nám nadále vládnout nečestní lidé. K tomu, abychom té změny dosáhli, potřebujeme velkou odvadu. Příští rok nás čekají troje volby a budeme moci mnoho věcí změnit. Čeká nás, doufám, velká demonstrace 23. března, kam dorazí co nejvíce z vás, která bude zcela jednoznačně orientována pozitivně. Za Českou republiku a za mím. Protože Česká republika se musí vrátit na svůj vrchol nejenom ekonomicky, ale morálně a mravně. Odmítám dál být světkem toho, jak je Česká republika vtahována do mocenských politických her, různých nadnárodních uskupení a velkých států, jako je Německo nebo Spojené státy americké. Naše suverenita čerí obrovskému tlaku a bude mu čerit I v roce 2024. Věděli jsme to na každém kroku. Tvrdit to, že EU a celoevropské řešení je správné pro Českou republiku, je obelhávání občanů naší zemi. Představte si EU jako velký bytový dům, ve kterém obýváte jeden byt. Jistě je dobré se setkat s ostatními vlastníky a řešit to, jak budeme spravovat a uklízet chodbu, jakým způsobem budeme opravovat společnou střechu a další a další věci, které samozřejmě přesahují ten náš byt. Ale v současné době EU a především Německo chce to, abychom jim odezdali klíče od našeho bytu. Aby tam mohli kdykoli přijít a mohli rozhodovat oni, kdo bude u nás bydlet. Dokonce nás nutí, abychom v našem bytě ubytovali lidi, kteří si oni přivedli z ulice. Nutí nás k tomu, abychom nedůstojně platili peníze za to, když to odmítneme. Abychom nedůstojně platili peníze za to, že celý ten bytový dům vytápíme. Namísto toho, aby ti ostatní nájemnici, ti ostatní vlastnici těch bytů platili nám za to, že vlastně dodáváme celému tomu domu energii, teplou, světlo, tak jsme nuceni za to platit ty pokladky my. Je to jednoznačně vyděračský koloniální způsob a přístup k České republice. A já odmítám dát klíče od našeho bytu do rukou nějakých bruselských nikým nevolených byrokratů. Odmítám. Pouštěl se vám zde projev Tomáše Garyka Masaryka. Tento prezident, prezident osvoboditel, přinesl naší zemi suverenitu a svrchovanost. My v současné době dobrovolně odevzdáváme do rukou lidí, kteří nemají na první místě záně občanů České republiky. Nevěřme tomu, že někde v Bruselu sedí někdo, kdo na první místě uvažuje o tom, co by bylo dobré pro naši zem a pro naše občany. Nikdo takový není. Nenechme se tím ošálit ani na minutu. Naše záležitosti, to, kdo bude bydlet v našem bytě, to, jakým způsobem my budeme zpravovat, jak dlouho budeme svítit, na jakou teplotu tam budeme topit, to jsou naše věci, o kterých si budeme muset rozhodovat pouze a jenom my. A já odmítám předat kontrolu nad tímto rozhodováním komukoliv jinému, protože nikdo jiný nebude mít na srdci dobro naší země. Nikdo jiný. Pouze lidé, kteří žijí tady v České republice. Proto se odmítám vzdát České konunii. Odmítám se vzdát práva VETA. Odmítám jakýkoliv pakt, který by měl znamenat předozdělování migrantů na základě nějakých kvót. Odmítám tuto potupu akceptovat a tolerovat. Je to potupa Českého národa, České republiky. Nic jiného, dámy a pány. A budeme čerit dalším tlakům na zbavení se naší suverenity a naší svrchovanosti v příštím roce. A myslím, že právě Masarykův odkaz by nás měl vést k tomu, abychom to za žádnou cenu nedopustili. Abychom začali skutečně bojovat ze všech sil za naši zem. Protože bohužel v současné době ji vládnou lidé, kteří chtějí odevzdat. Chtějí odevzdat lidem, kteří o ní mají zájem a chtějí ji vzít z rukou našich občanů a předat ji někomu, kdo ji bude jenom využívat k uspokojování a prosazování vlastní zájemů svých vlastních obyvatel. To je obrovská výzva, která na nás v roce 2024 čeká, dámy a páno. Chtěl bych vás vyzvat k tomu, abyste nepropadali z kepsy. Když je člověk dlouhodobě nespokojen s nějakým vztavem, tak má dvě možnosti. Buď to upadnout do skepse, říct si, že nemá to cenu, vše je ztraceno, mávnout rukou a možná jenom si podfousit nadávat a kritizovat, anebo má možnost vstát a jít bojovat. Jsem přesvědčen, že pokud se taková věc, taková nespokojenost týká věci nebo člověka, kterou skutečně milujete, kterou chováte hluboko ve svém srdci, tak nemůžete z kepsy propadnout. Ani na okamžik. Skep se vede k tomu, že vítězí ti, kteří vás využívají a zneužívají, protože necítí jakýkoliv protitlak z vaší strany. My musíme vstát a musíme v sobě najít cíly I přes tu dlouhodobou nespokojenost. A já ji naprosto rozumím, dámy a pánové. Každému, kdo je znechucen ze současné situace v České republice. My se nesmíme nechat vtáhnout do té skepse, že s tím vlastně nic nemůžeme dělat. Je to všechno pouze a jen v našich rukou a já odmítám jakékoliv skepsi propadat. Skepse je náš největší nepřítel v tuto chvíli. Věřte mi. Prosím v roce 2024 pojďme na tu pozitivní notu. Nenechme se strhnout na jejich úroveň. Když oni útočí na naše kotníky, my se pozvedněme a podívejme se na ně zhora. Neoplácejme jejich vulgaritu vulgaritou. My jsme lepší. Chceme budoucnost, která je slušná, která je morální, která je mravní. Prosím pěkně pojďme dál bojovat našimi zbraněmi. A to je láska, to je souci, to je empatie, to je obrovský vztah k naší zemi, úcta k lidem, kteří ji vybudovali a láska k dětem, kterými budeme ji jednou předávat. Tohle jsou naše zbraně. Já bych chtěl velmi apelovat na to, abyste je používali. Žádné jiné zbraně nejsou potřeba. Žádné jiné nejsou potřeba. Odložme prosím pěkně už tu mantru neustálého násilí a nenávistí. Nesluší Česká republika. Česká republika má tradici humanistické země, která umí řešit konflikty skutečně jednáním, dialogem, konstruktivně a nikoliv destruktivně. Já se odmítám dále nechat vtahovat do těchto mocenskopolitických her, které ničí charakter České republiky. Ničí charakter naší zemí. Pojďte se prosím připojit. Pojďte jít bok po boku s lidmi, kteří chtějí změnit České republice. Věřte mi, že jich je obrovské množství. Ten mediální obrázek, který je vytvářen našimi propagandistickými médii, je naprosto falešný. Je to potěmkinová veselice. Drtivá většina lidí už má dost toho, jak je Česká republika znásilňována pětikoaličním vládom. Pojďme se prosím chytit za ruce a pojďme společně v roce 2024 dosáhnout pro Českou republiku tolik potřebné změny. Změny, která bude znamenat návrat České republiky na trať, ze které jsme vykolejili před několika lety. My skutečně nejsme zemí, která by adorovala násilí, nenávist, neslušnost. My se musíme vrátit k mrannosti a k morálce. Bez toho se nemůžeme pohnout ku předu. Dámy a pánové, rok 2024 nebude jednodušší než rok 2023. To neustálé slibování, že to nejhorší máme za sebou, je falešné. Je to lež. Všichni to víme. A myslím, že celá řada lidí už je na hranici svých sil. Psychických I ekonomických. Docházejí úspory jak našim občanům, tak našim firmám. Bude stále velmi těžká ekonomická situace nás provázet na každém kroku, ale právě přesto my nesmíme propadat dalšímu pesimismu a skepsi. My musíme pokračovat vzhůru a musíme dosáhnout té změny tak, abych se nám tady v České republice žilo líp, protože nikdo jiný to, dámy a pánové, za nás neudělá. Jediná ruka, která bude budovat Českou republiku, je na konci našich ramen. Nikde jindo. Prosím pěkně, pojďme věřit. Moc si to přeji. Abychom obnovili víru v to, že jsme schopní té změny dosáhnout. Chápu, že jste sklamaní 30 let, kdy jsme mohli výrazným způsobem skvétat, kdy Česká republika už mohla být úplně někde jinde, tak jsme byli neustále opakovaně sklamávání politiky. A ten největší problém, do kterého jsme se dostali, je začarovaný kruh, kdy už většina lidí ani nevěří, že nějaký politik může být čestným člověkem a že to může myslet z tohoto zemí upřímně. A právě ta nedůvěra nás odrazuje a brání nám v tom, abychom té změny dosáhli. Protože kdykoliv kohokoliv pomluvíme, tak je část lidí, která tomu začne věřit a ta nedůvěra v tu chvíli dostane ten zážek, který ji potom rozvoří a tomu člověku přestáváme věřit. Je to chyba, dámy a pánové. Nedejme na klevety, nedejme na pomluvy a prosím začněme věřit, že ta změna je možná. Že je tady skupina lidí, která miluje tuhle zemi z celého srdce a která chce jen a jen to, aby se našim občanům žilo v jejich zemi a podotýkám v jejich zemi mnohem a mnohem lépe a radostněji než teď. Chtěl bych vám ze srdce popřát, abyste v roce 2024 byli zdraví, šťastní, spokojní. Abyste si užívali každého jednoho dne. Abyste si užívali svých blízkých, protože tak, jak říká klasik, krása života je v tom, že je neopakovatelný a že je konečný. Kdybychom tady byli většině, tak bychom si neuměli těchto chvílek vážit. Hlavní měnou, tak jak obvykle říkám a budu to opakovat vždy, hlavní měnou našeho života nejsou peníze, ale jedna vteřina. A to, jak ji strávíme, to v podstatě rozhoduje to, jakým způsobem nakládáme s tou nejcennější měnou našeho života. Proto mám přeji, abyste vynaložili každou jednu vteřinu nejlépe, jak umíte, abyste byli spokojení, šťastní, abyste žili v lásce, ve zdraví a aby se vám v roce 2024 dařilo všechno, nač sáhnete. Mám vás moc rád a věřím, že rok 2024 bude patřit lidem, kteří skutečně stále ještě mají v srdci dobrou vůli. Hezký podvečer a šťastný nový rok. Ať je naše vlast, ať je Česká republika.

Screenshot

Screenshot není k dispozici

Metadata

PlatformaYoutube (video)
Publikováno04.01.2024 23:00
První viděn15.04.2026 20:08
Poslední kontrola16.04.2026 13:30
Počet slov0
Délka videa2282s
Hlídač ID2fe480ca75ac53ca66b498cadefd8a82
Original IDj2is-a0jMQU
Zdrojová URLhttps://www.youtube.com/watch?v=j2is-a0jMQU