← JUDr. Jindřich Rajchl

Mluvčí 0: Konec Konec Konec Konec Konec Už se tady! Už se tady! Dobré odpoledne Česká republika! Dobré odpoledne Česká republika! Češi, moravané, slezané a všichni ti, kdo milují tuhle zem jako svou vlastní, mám pro vás na úvod našeho setkání jenom tři slova. Dokázali jste to! Chtěl bych vás všechny přivítat v samotném srdci naší vlasti a poděkovat vám, že jste vážili cestu ze všech koutů naší země, abychom se tady společně postavili proti bídě! naše skvělé tlumočníky do znakové řeči. Moc vám za to děkuji, že jste tady s námi. Děkuji moc! Přesto se domnívám, že ani schopnosti tady těch skvělých tlumočníků nebudou stačit k tomu, aby přetlumočili vzkaz našim hluchým politikům, a hluchým mainstreamovým médiím, které při akutním nedostatku jakýchkoliv věcných argumentů vůči našim racionálním požadavkům budou umět jediné snažit se odálepkovat naši akci jako proruskou, jako setkání nějakých ruských sil. A tak budu muset požádat vás a vaše hlasivky. Možná to pochopí, když jim odpovíte na tyhle tři následující otázky. Je tady někdo dneska kvůli Rusku? Přijel sem někdo podpořit Vladimíra Butina? A kdo sem přijel proto, aby se postavil za Českou republiku, za mír a za budoucnost našich dětí? Snad už by jim to teď mohlo být jasné. Víte, jeden moudrý muž řekl, že pravda vás osvobodí. A my musíme začít u toho, abychom vyvrátili některé lži, které prostupují naší zemí jako rakovina. Že na Ukrajině je to naše válka. Že dodáváním zbraní posilujeme naši vlastní bezpečnost. Že kdo není nekriticky pro Ukrajinský, je automaticky pro Ruský. Že tím, že chudneme, pomáháme Ukrajincům porazit ruského nepřítele. Že jiný názor je dezinformace. Že je správné platit miliardy z našich kapes farmaceutickým společnostem a tím posilujeme naši bezpečnost. Že nemůžeme odejít z Lipské burzy. Že se naše děti nemají ve školách učit, jak myslet, ale pouze to, co je správné si myslet. Že likvidací automobilového průmyslu pomáháme chránit přírodu. Že zájmy Bruselu jsou souladu se zájmy České republiky. A že proto máme poslouchat paní von der Lejenovou, pana Timrmance a plnit dystopické vize Klause Schwaba. Zájmy z Lipské burzy. Je načas se otevřít oči a uvědomit si, že tyhle lži, šířené našimi politiky, našimi mainstreamovými médiémi a politickými neziskovkami, jsou šířeny zcela vědomě a účelově. A jejich cílem je vás ovládat tak, abyste se nešli postavit téhleté zaprodané vládě. Zájmy, zájmy, zájmy, zájmy! Stejně je ale tak třeba si uvědomit že tyto lži, tak jako ekonomická krize tak jako strach z války, tak jako cenzura, tak jako obezování svobody slova jsou jenom důsledkem jedné jediné příčiny. A tou příčinou je mravní bída politiků, kteří vládnou této zemi! Zájmy, zájmy, zájmy, zájmy! Ani kdybychom přijali všechny možné mezinárodní smlouvy. Nic z toho neodstraní ty důsledky, dokud bude existovat jejich příčina. Tou příčinou je právě mravní bída. Odstraňme příčinu a zmizí I ty důsledky. To vám mohou slíbit! Nesme se sem přišli zkromáždit, abychom se téhle bídě postavili. Aby nám už nikdy nevládli vysílači signálů, pletačky svetrů, majitelky kabelkových tanků nebo hráči vojenských simulací na mobilních telefonech. Aby už nikdy nevládli v téhle zemi zájmy nadnárodních korporací, ale aby nám vládla vláda, která bude mít na prvním místě zájmy občanů téhle země, zájmy občanů České republiky! Jedině tak se do naší země vrátí prosperita, bezpečnost, mír, svoboda, suverenita a všechny ostatní hodnoty, které potřebujeme k našemu životu. Moji řečníci vám nyní řeknou, jaké jsou naše cíle a já se sem na závěr téhle naší akce vrátím, abych vám sdělil, jak těchto cílů dosáhnout. Protože čas, když jsme už jenom pokorně žádali, uplynul. Nyní nastal čas konat a vzít osu této země pevně do našich rukou! Nech mi si! Nech mi si! Nastal čas postavit se v jídě a vzít si naší zemi zbět. Moc vám děkuji, že jste přijeli a já už teď předám slovo moderátorovi dnešní naší akce, panu Petru Vackovi, aby vás jí provedl a jak jsem slíbil, na závěr tady budu zpět a pak si řekneme, co dál. Tohle je jenom první krok. Díky, že jste dnes přijeli, díky moc! Vážíme se vás, mám vás rád, díky! Ještě jednou vítám do posledního místa zaplněné Václavské náměstí. Je mi obrovskou ctí a potěšením předstoupit před vás a provést vás dnešním programem. Dovolte mi na úvod pár organizačních informací. Jsou zde s námi na místě příslušníci Policie České republiky. Pokud by kdokoliv a jakkoliv chtěl rušit toto schromáždění, prosím, udělejte kolem něj kroužek a pozvěte příslušníky policie, aby konali. Vyzvěte je, křičte provokatér a ukažte na něj, kdo to je. Současně mám pro vás jednu omluvu. Omluvu od operátorů, je nás tady příliš mnoho. Je nás tady neskutečně mnoho a proto mobilní signál a internet možná nebude fungovat tak, jak by fungovat měl. Jsou zde mezi námi I zdravotníci. Na sloupech veřejného osvětlení jsou označeny čísla. Pokud by se kdokoliv dožadoval lékařské pomoci, pokud by se komukoliv udělalo špatně či potřeboval pomoct zdravotníků, prosím, oznámte to příslušním zdravotníkům a řekněte, kde se dálná osoba nalézá. A nyní již nebudu hovořit příliš dlouho a představím prvního našeho hosta, kterého snad ani nemusím představovat příliš, protože nás dlouhá leta provázel svými právními radami a svou pomocí. Je to Tomáš Nilsen! Dobré odpoledne, dámy a pánové, děkuji za ten impozantní pohled plného václavského náměstí. Tak jak už tady zazdělo, vznesli jsme v úči vládě určité požadavky a budeme trvat na jejich splnění, já si dovolím uvést požadavky v oblasti ochrany svobody slova. Začnu citátem ředitele Bezpečnostní informační služby pana Koudelky. Aktivizace páté kolony souvisí velmi úzce s dezinformacemi. Takže první věc je být připraven k jasné reakci proti dezinformacím, proti lžím. A o to se vláda velmi intenzivně snaží. Ale jsme demokratická země, jsme právní stát, takže potřebujeme zákony, které nám toto umožní. Vláda se velmi snaží takové zákony připravit. My víme, že se vláda snaží připravit zákony, jimž zavede cenzuru. Ale hájíme a budeme vždy hájit svobodu slova. Článek 17 listiny základních práv a svobod garantuje každému svobodu slova, garantuje právo vyhledávat informace, právo šířit informace a svobodu projevu. Tato práva lze v demokratické zemi omezit pouze tam, kde je to nezbytné. A my nepotřebujeme nové zákony, aby nás v těchto projevech omezovali. Vláda nedělá nic proto, aby chránila svobodu slova a naopak připravuje nová a nová opatření k jejich omezení. Proto jsme vznesli následující požadavky. Požadujeme, aby vláda prosadila povinnost provozovatelů sociálních sítí neomezovat svobodu slova a neomezovat svobodu slova nezavádět vlastní cenzurní pravidla. Požadujeme, aby vláda prosadila povinnost médií poskytovat informace a spravodajství vyvážená a objektivní. Rolí médií není prosazovat názor nebo ovlivňovat veřejné mínění, ale zprostředkovávat nám informace, abychom si názor mohli udělat sami. Požadujeme, aby vláda prosadila pravidla jimiž zavede nezávislost kontrolních rad veřejnoprávních médií a jimiž zajistí, aby veřejnoprávní média dodržovala zákon, dodržovala své etické kodexy a plnila roli, kterou v demokratické zemi mají plnit. Požadujeme, aby vláda respektive ministerstvo vnitra zrušilo svůj tým kryt, aby ukončilo šmírování státních zaměstnanců a aby jim zaručila svobodu slova, právo na názor a právo na jeho projev. A požadujeme, aby vláda okamžitě oznámila orgánům EU, že ustupuje od všech kroků, které směřují k boji proti tzv. dezinformacím. Vznesli jsme v úči vládě ještě jeden požadavek a to, aby okamžitě zrušila funkci vládního zmocnince pro dezinformace a média. Tento požadavek už vláda splnila. Je to první krok a my uděláme vše pro to, aby splnila I naše další požadavky. Nezapomínejme na to, že současná pětikoalice se opírá o hlasy asi 28% voličů. To znamená, že více než 70% lidí jí hlas nedalo. Čtyři pětiny lidí chtějí řešit válku na Ukrajině diplomatickou cestou. Kde je jejich hlas? Proč jejich hlas neslyšíme v české televizi? Tohle není pluralitní společnost. Tohle je stát, který se soustředí na jednu jedinou ideologii a ten my nechceme. Chci, aby současná vláda odstoupila a chci mít právo to říkat. Chci, aby současná vláda odstoupila a chci mít právo to říkat. Nechci dodávat zbraně na Ukrajinu a chci mít právo to říkat. Nechci, aby školy nahradili roli rodičů a našim dětem vnucovali cizí názor a chci mít právo to říkat. Jsme dospělí lidé, jsme voliči, jsme veškerým zdrojem státní moci a proto záleží na nás a ne na nich. A na závěr asi jen takto. Svoboda slova je nebezpečná věc, každá kritika je nebezpečná, protože otvírá lidem oči. Já chápu, proč se jich vláda bojí, ale my stále budeme požadovat, aby naše země směřovala k demokracii a aby podporovala pluralitu názorů a otevřenou diskuzi. Máme právo to říkat a máme právo to chtít. Děkuji. Děkuji Tomášovi Nilsnovi a nyní další vzácný host, který se ale nemohl osobně dostavit a proto nám posílá své poselství. Je to pan profesor Jiří Berán a poprosím, aby jeho vzkaz nám všem byl puštěn ze záznamu. Vážení spoloupčané, milí přátelé, moc děkuji za to, že se účastníte v dnešní demonstrace proti bídě, kterou jsem si sám nazval trošičku jinak demonstrace proti morální bídě našich politiků. Zároveň jsem se chtěl omluvit za to, že tady nemohu být s vámi, protože jsem musel odjet do zahraničí a cestu nešlo odložit. Novou vládu máme už skoro 17 měsíců a během celé té doby já mám neodbitný pocit, že její členové se v době, kdy se vláda připravovala na své vládnutí, téměř nic nenaučili. Program, který si vytýčili, už zlikvidovali. Společenská smlouva znamená, že pokud je někdo zvolen do parlamentu České republiky, tak to není pro jeho úsměv či hezký oblek, ale především pro politický program jeho politické strany. A cílem takto zvoleného člověka je to, aby politický program naplňoval. Politický program současné koaliční vlády je asi jako dort od pejská kočičky. Od všeho kousek a ve své podstatě vůbec nic. Tato vláda se vyznamenala pouze během předsednictví v EU, kde během šesti měsíců velmi výrazně podporovala zelené šílenství a dokonce další cíle, které po nich ve své podstatě nikdo ani nechtěl. A tak, kromě všeho jiného, dojde ke zdražení a vytvoření emisních povolenek pro plynové kotle a tím se zdraží teplo pro každého občana této republiky. Už asi rok platí doporučení Evropského centra pro kontrolu nemocí, aby se COVID-19 považoval za běžnou nákazu, jako jsou chřipka nebo rinoviry. Teprve nyní naše vláda uvažuje o tom, že zruší povinnou izolaci občanů a pokud tuto izolaci občan nedodrží, že to nebude trestný čin. Také se vůbec neuvažuje o tom, že se nebudou očkovat děti proti COVID-19, ačkoliv v některých státech Evropy se o tohoto očkování již upustilo, protože není jasný výsledek a jsou možné nežádoucí účinky. Tato vláda velmi liknavě přistupovala také k povinnému očkování našich zdravotníků, policistů, vojáků a hasičí. Dlouho odkládala zrušení této vyhlášky a to vedlo k tomu, že celá řada odborníků musela opustit svoje profese, zničily se dobře pracující kolektivy. A co si vláda ale prosadila a začím si stála a co dlouho prosazovala, byl pandemický zákon, který se ukázal, že je k ničemu. Když máme nějaké přátelé, pak většinou se snažíme být s nimi spolu a pokud někdo z nich pro nás vytváří prostředí, kterému se nedá věřit, pak ho ze svého kolektivu přátel se snažíme vytlačit. Stejné je to s touto vládou. Co slíbila, to nedodržela a co říkala, že bude ve prospěch našich občanů, je ve své podstatě proti ním. Nikdy jsem si nemyslel, že budu stát na politických demonstracích a hlásat něco proti vládě. Ale to, co koná současná vláda, nelze ignorovat. A proto děkuji, že tady jste a že ukážete svými hlasy, že tato vláda je proti vám. Děkuji vám za pozornost. Mám pro vás všechny jedno organizační opatření, jednu prozbu. Prosím všichni, kdo stojí na chodnicích vedle budov, vytvořte uličku pro záchranáře a zdravotníky, ať mohou procházet. A nyní mi dovolte představit další zásné hosty. Je to dlouholetá senátorka a lékařka paní Alena Dernerová a expert na zdravotní právo Ondřej Dostál. Děkuji za pozvání. Vidím, že vláda je tak úspešná, že si jí kritici nevejdou na náměstí. Potřebujeme buď větší václavské náměstí nebo lepší vládu. Dámy a pánové, dobrý den. Scházíme se po třech letech dříve nepředstavitelných zásahů do základních práva svobod v souvislosti s covid-19. Tato vláda, která měla být řešením, se bohužel ukázala být součástí problému. V čase zadlužení, v čase inflace utratila jen za minulý rok 55 miliard korun jen za plošné testování. V tomto místě se před minulé Vánoce nesměly konat vánoční trhy, což samo o sobě vedlo k další škodě 5 miliard korun. Nakupujeme vakcíny, které se vylévají, přičemž nemáme dostupné základní léky. Tyto chyby by měly být napraveny. Dámy a pánové, stojím na tomto pódiu s lidmi, kteří se úspěšně postavili před soudy I na politické scéně těm nejhorším restrikcím a mnohé se jim podařili odvrátit. Před rokem jsme se tu sešli kvůli pandemickému zákonu, kvůli povinnému očkování a naštěstí se to zdařilo. Máme zde také senátorku, která přispěla k tomu, že ministerstvo konečně začalo dávat data o covidu, které jasně ukázaly, jak nesmyslné a nedůvodné ty restrikce jsou. Dámy a pánové, rád bych vám představil lékařsku, laureátku ceny za občanskou statečnost od nadace Charty 77, Alenu Dernerovou. Děkuji za slovo, Ondřej. Já vás tady všechny vítám a jsem šťastná, že přesto hrozné počastí jste tak obrovském množství přišli. Já jsem lékařka, dětský neurolog a musím říct, že jsem v podstatě dlouho bojovala s tím, jak mám vysvětlovat očkování. Víděla jsem se také o tom, jak vlastně vypadá smlouva ze společností Pfizer, která nám dává ty úžasné vakcíny. Musím říct, že vlastně tato smlouva vznikla na základě doporučení Evropské komise. Členské státy se k ní v podstatě nemohly vyjádřit, protože byla vedená v režimu obchodního tajemství. Nemohli do ní zasahovat a v podstatě jí měnit. Smlouva byla z válné části začerněná. Na základě této smlouvy jsme museli odebírat a předobjednávat si vakcíny, které máme dodnes. Tyto vakcíny v současné době vlastně už neplní vůbec svoji úlohu. Musíme je platit. A platíme je a na druhé straně ubíráme peníze důchodcům. Což je úplně špatně. A jako lékařka musím říci, že pan Fleming, vynálezce penicilínu, by se divil, protože v současné době nám chybí penicilinová antibiotika. V jednom městě dostala lékárna výborných 20 balení. Je to prostě problém, obrovský problém. Chybí nám tu základní léky. Nikdy jsem to nezažila. A pak se dovíme od Ústavu pro kontrolu léčiv, že během dvou let odplynulo zhruba za 66 milionů korun léků mimo území České republiky. Nemyslím tím teď Ukrajinu, ale jiné státy. Ale ty léky nám tu chybí. Ale jenom se o tom hovoří a vyník se nehledá. Prostě vyník je kde. A poslední, co chci říci, že musíme zabránit tomu, aby nám tady vládla Big Pharma. To znamená velký farmaceutický průmysl. V Americe už se o tom hodně hovoří, ale u nás je prostě ticho po pěšině. Ještě jednou vám ho vzděkuji a všechny zdravím a vydržte. Vážení spoluobčané, Tomáš Baťa řekl v čase minulé krize, že morální bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. Já jsem příznivcem ústavních řešení podle ústavy České republiky na rozdíl od vlády, která se neštítila protlačit snížení valorizace důchodů ve stavu legislativní nouze, což je v nepořádku. Jsem také příznivcem toho, aby lidé mohli svobodně mluvit o svých politických názorech, neboť podle ústavy je cenzura zakázána. Ústavní cestou k nápravě poměrů jsou volby jak do parlamentu evropského za rok, tak do parlamentu českého, do senátu a do sněmovny v roce 2025. Již dyní je ale zapotřebí, aby ti, kteří budou ochotni kandidovat do těchto zborů, představili své názory tak, abyste je vy, občané, mohli zhodnotit a rozhodnout se zda je volit nebo nevolit. Proto I my slibujeme, že nebudeme pouze tady v Praze na náměstí, ale budeme cestovat I po městech a obcích České republiky po besedách a v tom nám pomohou I združení jako třeba Zlatý špendlík. A teď, po rozloučení, bych rád předal slovo vyslanci Dana Landy, koordinátorovi Zlatého špendlíku, panu Jiřímu Hančovi. Děkuji za pozornost a nashledanou. Ještě než k vám promluví pan Hanč, mám velkou prozbu od organizátorů, prosím uvolněte prostory vedle domů na Chodínku, aby vznikla ulička. Je to důležité bezpečnostní opatření, aby mohly procházet záchranáři a zdravotníci. Děkuji. Všechny vás srdešně zdravím. Jmenuji se Jiří Hanč a dostalo se mi milé povinnosti zde promluvit jako občan I jako jeden z koordinátorů občanské iniciativy Zlatý špendlík. A to především jménem té části Zlatých špendlíků, která je dnes na Václavském náměstí přítomna. Hlavním důvodem současné existence Zlatého špendlíku je aktivní občanská zodpovědnost a pospolitost a proto jsme dnes tady! Společně s vámi tu chceme vyjádřit naši zoufalou nespokojenost nad sebevražděnou politikou současné vlády! Podporujeme požadavky organizátorů na vládu, které byly sepsány ve čtyřech bodech a to zahraniční politika, energetická koncepce a bezpečnost a svoboda slova, o kterou dnes přicházíme! Pod pláštěm boje s dezinformacemi provádí tato naše vláda metodou skorzápkářů, systematické kroky postupné likvidaci našich svobod! A teď k vám, vládu, pání poslanci a senátoři! Vytvořili jste třinová ministerská křesla a zvýšili jste si mzdy o 13%! Navyšujete počty státních zaměstnanců a dovolíte si důchodcům sebrat jejich peníze, na které dle zákona měli nárok! Vytvořili jste si důchodcům sebrat jejich peníze, na které dle zákona měli nárok! Někteří důchodci mají třináct tisíc korun měsíčně! To je sprosté a smutné! A hlavně drzé! Zkuste si za tuhle almužnu vyžít, vy, politici! Oni pro tuto společnost pracovali celý svůj život, odváděli daně a nakonec se stali vašimi rukojměmi! Sami na sobě nešetříte, ale těm, kteří se už nemohou bránit, seberete jejich peníze! Táhle vlastnost se jmenuje podlost a zbabilost! Finance by se určitě našly, jen začněte v první řadě sami u sebe! Kolik nás do dne stála podpora války na Ukrajině? V rusko-ukrajinském konfliktu jen přileváte olej do ohně, místo toho, abyste se ze všech sil snažili o mírová jednání! Komu vlastně sloužíte? Komu se chcete zavděčit? Nám, co tady jsme, určitě ne! A jestli opravdu chcete válčit, vy politici, tak běžte hned! Rádi vás vyprovodíme! Zamáváme vám na cestu a napavečeme vám do zákupů v cizině české buchty! Do války nás netahejte! Válku nechceme, my chceme mír! My chceme mír! Děkuji vám všem přátelé a přeji vám šťastnou cestu domů! Díky pořádatelům a díky vám, že jste přišli! Naschledanou! Ahoj! Děkujeme Jiřímu Hančovi za jeho jasná slova a nyní vás ze záznamu pozdraví olimpijský vítěz, olimpionik a lékař, Lukáš Polert! Dobrý den, já jsem jenom chtěl říct, že jestli zrovna koukáte na toto video, tak já tu nejsem. Je to přetočené. Každopádně bych vás chtěl všechny pozdravit a ujistit, že všichni dnešní řečníci mě mluví z duše a tak je zbytečné, abych se opakoval. Vlastně ani teď nevím, zda se toto video pouští na tom správném náměstí, ale to je jedno, protože I kdyby to bylo někde mezi nepřáteli, nevadí a možná tím lépe. I jim bych tak popřál hezký den a hodně zdravý a vzdělil, že už je čas si k nepřátelům najít cestu a začít společně hodovat. Dnes také mnozí mluví o sobodě, že ji někdo bere a podobně. Podle mého názoru svobodně žít umí ten, který uzná a skloní se před stvořitelem světa. Ten totiž každému člověku vtisknul do nitra srdce zásady morálního chování, díky čemuž milujeme své blížní jako sebe samé. A právě díky této vlastnosti nikdy druhému neublíží, I když se chová zcela svobodně. Hezký zbytečné dne I celého života a klidné slunce v duši. Konec. Já děkuji Lukášu Polertovi, který nás promluvil ze záznamu. A nyní živě ředitel školy, který v nejtěžších dobách neopustil své děti. Chránil je a dbal o to, aby jim nebylo oblížováno, aby nebyly šikanováni a aby nebyly vyčlňováni ze společnosti a ze vzdělávání. Přichází mezi nás Petr Vrána. Krásné odpoledne dámy a pánové. Děkuji vám za krásné přivítání a děkuji vám, že jste tady. Děkuji naší společné cesty ke změně poměrů v České republice. Stojíme společně na křižovatce a máme dnes na výběr, jestli budeme v budoucnosti hájit zájmy České republiky nebo Evropské unie či kohokoliv jiného. Jestli převezeme zodpovědnost za vlastní život anebo budeme nadále stádem a naším jediným cílem bude nadále konzum. Máme na výběr, jestli budeme podporovat naše české místní anebo budeme nadále užiteční idioty zahraničních korporací. Také můžeme vybírat, jestli vrátíme do naší společnosti důstojnost a lidská práva anebo nadále budeme pokračovat v ohýbání ústavy. Já za sebe říkám, že budu bojovat proti těmto nešvarům, které tady panují minimálně tři roky. Je tady někdo z vás, kdo bude ještě někdy v životě trpět diskriminaci a segregaci dětí ve školách. Necháme si zase líbit to, že nás budou dělit na dvě kategorie lidí? Děkuji, nenecháme, nenecháme. V našich školách se dělá spousta věcí, bohužel je nevrátíme, ale můžeme se z nich poučit a do budoucna být na ně připraveni a nikdy v budoucnosti už je nedopustit. Z ministerstva školství nám na začátku února přišel přípis o tom, že si slavnostně uvědomují, že naše děti strádají, že mají duševní problémy, že dokonce se setkávají s jakýmisi dezinformacemi. Uvědomují si, že by měly být školy bezpečným prostředím. Dokonce objevili na ministerstvu školství to, že existují základní dokumenty jako ústava, úmluva o právech dítěte a listina práv a způvod. Je to všechno hezké, ale bohužel totež ministerstvo ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví v minulosti právě všechny tyto základní principy pošlapali. Pokračuje praxe, že když někdo řekne opačný názor, okamžitě se stává dezinformátorem. Takže když jsem se dovolil ohradit vůči tomuto dopisu, I hned jsem zjistil, že nepoznám dezinformaci a nemám tím pádem ve školství co dělat. Jsem opačného názoru. A naopak doufám, že I mi kolegové, kteří kdysi ve školách se dopouštěli těchto věcí, o kterých jsem mluvil, prozřou a nikdy v budoucnu už nic takového nedopustí. Pan ministr dokonce nabádá, aby naši středoškoláci a vyšlekoškoláci dokonce poučovali své rodiče a prarodiče o tom, jak pracovat s informacemi, aby Fuj, správně. Tahle praxe nemůže samozřejmě nastat. Lidé, kteří vybudovali tuhle republiku, přece mají svou moudrost, kterou získali během života. Jde jim o to, aby se k našim dětem dostala právě ta jediná pravda, a tej informace, které potřebují. Pomáhají jim v tom statečně média, hlavně ta mainstreamová. Hlavně se dětí nesmí dozvírat informace ze sociálních sítí. Tam rozhodně ne, předtím je přece musíme ochránit. Že jo, pane mistře? Naši politici si neuvědomují, že jsou vzory v naší společnosti. Ale působí na nás. A takové politiky my určitě ve vedení nechceme. Zároveň si musí uvědomit, že právě vláda a politici jsou ti, kteří šíří denzinformace. A měli by z toho vyvodit svou politickou zodpovědnost. Přece nemůže platit to, že premiér je beztrestný, může mluvit o válce a zároveň to považovat za jakousi metaforu. To je nepřípustné. Máme dnes na výběr, jestli budeme nadále plnit roli úžitečných idiotů ve hře farmafirem, korporací a globálních mocností. Já doufám, že je nás tady dostatečné množství na to, abychom vládě jednoznačně řekli, že už ne a že zájmy České republiky a jejich občanů jsou pro nás prioritou a vždycky budou mít přednost. Samostatnou kapitolou je cenzura, která, ať si to uvědomujeme nebo ne, už je ve společnosti všudy přítomná. Já věřím, že společně I tento problém přešíme. Příčinou celé této situace je morální bída. Naše společnost je nemocná, nemůže tím pádem být zdravé naše děti. Takže na závěr mého příspěvku si dovolím použít jeden známý citát, který zní Nakonec vám budou vládnout ti nejneschopnější z vás. To je trestem za neochotu podílet se na politice. Já věřím, že my minimálně ode dneška tu politiku budeme hlídat, sledovat a budeme se spolu podílet na tom, aby byla vždy konána ve prospěch České republiky a jejich občanů. Ahoj! Já děkuji panu řediteli Petru Vránovi a než představím dalšího hosta, zopakoval bych důležitý organizační požadověk. Prosím, udržujte uličky vedle domů volné. Jedná se o naši bezpečnost, aby mohly procházet zdravotníce I záchranáři. Děkuji. A dalším hostem je zástupce studentů pan Matěj Gregor, vysokoškolský student. Když se tady dneska sešlo pár tisíc odpůrců vlády, to je ta dezinformace, o kterých jsem mluví. A víte, jaký je rozdíl mezi dezinformací a pravdou? 14 dní. Ta situace, do které jsme se dostali, je extrémně vážná. Svobody, hodnoty a společnost, kterou jsme všichni společně chtěli budovat, se rozpadá. A nerozpadá se kvůli nám. Nerozpadá se kvůli kritikum vlády. Rozpadá se kvůli vládě. Pan Fiala nechce diskutovat. On tady mezi nás nikdy nepřijde. On na nás ani nebude komentovat. On nás bude ignorovat. A to je věc, které já si vážím. Před půl rokem nás špinili. Dnes, když se tady přede mnou a po mně schází odborníci, vzdělaní lidi s čistým štítem, lidi, kterým nejde o sebe, už nás nemůžou špinit. Už nás můžou pouze ignorovat. Ale my se nenecháme ignorovat. Já se s řadou ministrů shodnu na jedné důležité věci. A to jsou čísla. A pár čísel jsem si připravil. A to jedno je nejdůležitější. Vládě Petra Fialy, kterou v roce 2021 volilo pouze 43% voličů, duvěřuje pouze 20% občanů. To je historický debakl! Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Z Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Zdraví, Z svobody, kterých jsme světkem. My přece nejsme slepí. Vláda je slabá. Bojí se nás. Bojí se vás všech, kteří jste tady, protože bez vás nemůže žádná vláda existovat. My tuhle vládu živíme. Naše práce a naše usilí a vláda to vyhazuje z oken. Já jsem zahájil iniciativu Vládo Budíček, na kterou sbíráme podpisy za demisi vlády a ty podpisy, ty lítají po tisicovkách. Stejně jako nosím každý den obličeje trojkoalice s názvem Žebrota, kterou musíme zastavit, protože tahle vláda dovedla zemi do žebroty. Chtěl bych se taky obrátit na své vrstevníky, na mladé lidi, kterých je spousta, kteří se začali zajímat o politiku a kteří možná ani nevěděli, do jaké situace se dostaneme. Vláda používá nebezpečné výrazy směrem k mladým lidem. Jsou toho plné univerzity a plná média. Ta slova jsou demokracie a kritické myšlení. A tyhle dvě věci bych tady chtěl v krátkosti rozebrat. Vážení přátelé, demokracie to je vláda většiny. Na té nemusí být vždy všechno pouze dobré. Ale demokracie, která by měla být svobodná, která by měla mít pluralitu názoru, přijde vám, že když má stejné združení pěti stran, které jsou stejné jedna jako druhá, mají poslaneckou sněmovnu, 108 mandátů, mají drtivou většinu v Senátu a pan prezident, který řekl, že nebude provládní, jmenoval ministra Hladíka, který je zapojený do kolupční kauzy. Vláda ovládá všechno, to není demokracie! Demokracie a opravdu demokratická společnost, ta neoznačuje oponenty za dezoláty. Ta nemá noční můru z toho, že uslyší jiný názor. Demokracie to je ochota diskutovat, to je chuť se pohádat, to je chuť říct úplně jiný názor, než má člověk, který stojí před váma a dokázat o tom diskutovat. Demokracie ta nevede tím, že budeme cenzurovat ostatní názory, že budeme chtít stíhat lidi, označovat je za vlasti zrádce. To je rozklad společnosti a na tom se vláda podílí. Pojďme zastavit rozklad naší společnosti. A to mě dostává ke kritickému myšlení. Spousta vládních voličů si myslí, že myslí kriticky, že jsou to jacísi rebelové proti proruským dezolátům, že jsou to jacísi kritikové proti systému. Ti lidi systém podporují. Veřejnoprávní média, řada soukromých médií, univerzity, státní instituce a v neposlední řadě taky řada firm. Ty všichni za vládou stojí. A kdo si myslí, I přes tuhletu propagaci vlády, že vláda je dobrá, je to pouze a pouze nedostatek a absence kritického myšlení. A proto bych z vás chtěl vyzvat. Diskutujme, bavme se s lidmi a bojujme za tyhle zájmy nejen na náměstí, ale v celé republice. Ve všech koutech republiky pořádejme akce, petiční sbírky a podporujme lidi, kteří chcou opravdu v téhle zemi něco změnit. Protože nás spouje ta nejdůležitější věc a to je láska. To je láska k České republice. Já vím, že mnozí, kteří nesledují se bojí. Bojí se odmítnutí, bojí se, že budou v kolektivu zaverhnutí, bojí se zveřejňovat své názory. A jsme v kritickém bodě. Pokud budeme pokračovat v tom strachu, pokud se budeme bát projevovat, pokud se budeme bát hádat, říkat, že nesouhlasíme s tím, co se všude veřejně opakuje jako pravda, tak svoboda slova jednou provždy zhyne. A ta cesta zpátky, jak víme z historie, je velmi a velmi složitá. Proto bych chtěl vyzvat všechny, abychom se nebáli, abychom nežili ve strachu. Ve strachu říct svůj názor. Protože I když nás bude vláda přesvědčovat, že nás nikdo umlčovat nechce, tak už brzy zjistíte, že je to opak. Taky bych chtěl poděkovat vám všem, kteří jste přijeli z celé České republiky, kteří vyjadřujete nesouhlas vládou Petra Fialy s nejhorší vládou v historii České republiky. Závěrem pouze řeknu, že nemají pravdu lidi, kteří si myslí, že nás to tady baví, že se tady tím potřebujeme zviditelnovat. Moje nejtajnější přání je, abych tady dneska vůbec, ale vůbec nemusel stát. Jsem student vysoké školy, jsem mladý, nebyl jsem žádné politice. Já bych tady nepotřeboval stát. Ale já, stejně jako celá řada mladých lidí po celé republice, se bojíme o svoji budoucnost. Nedůvěřujeme vládě. A ani kdyby důvěřovali všichni mladí lidi, nedostali bychom se na 20% důvěru. Proto chcu, aby se všichni mladí lidi na univerzitách, ve školách, I ti, kteří bolit nemůžou, nebáli projevit. Já sám jsem se kdysi bál, ale strach, ten by mě nikdy v životě nikam neposunul. Každý mladý člověk, každý člověk bude v téhle zemi jednou žít. A pokud necháme cenzurovat opoziční názory, rozkrádat a zadlužovat tuhle zemi, tak za to jednou tragicky zaplatíme. Děkuji vám všem, děkuji, kteří nás sledují, podporují vládo budíček. Pokud by vás zajímaly další informace proti vládě, můžete mě sledovat například na mém Instagramu, můžete mě kontaktovat, já budu vždycky mezi váma. Ale když vidím a ani nevidím konec Václavského náměstí zaplněným jim stovkou tisíc lidí, tak už teď vím, že to dobře dopadne. Děkuji vám, jste skvělí! Perfektní, úžasná slova zástupce mladé generace Matěje Gregora. Děkujem za ně. A nyní přichází Igor Chaun, scenárista, režizér a zástupce uměleckého světa. Ahoj! Přátelé milí, moc vás zdravím a děkuji nám všem, že jsme přišli. Já budu hovořit krátce. Za prvé, protože je zima, a za druhé, protože všichni řečníci, kteří hovořili, tak hovořili skvěle. A řekli všechna podstatná témata. Já myslím, že to není jenom ve slovech. Je to právě v naší přítomnosti. A to je ta síla, kterou dáváme najevo, že jsme tady a že nejsme dezoláti. Přátelé! Teď jsem u sebe na Facebook dal krátký status, že jsem tady a že chci promluvit o nejen bídě hmoty, ale I o bídě ducha. A okamžitě pod statusem kamarád jménem Pavel kaskadér, dobrý člověk, sportovec odepsal. Ty, co tam děláš mezi tím póvlem? Přátelé! Nevím, jak vy, ale já nejsem Pavel. My nejsme Pavel. Souhlasíte? Přátelé! Stál jsem tady před 33 lety pod sochou svatého Václava jako studentský vůdce nebo studentský mluvčí. Tehdy jsme to tak nenazývali. Byl jsem na balkóně Melantrychu. Viděl jsem taky zaplněné václavské náměstí. Viděl jsem, jak támhle napochodovali z boční ulice dělnici z ČKD. Byl to nesmírně silný moment, kdy jsme najednou cítili, že se opravdu už ta změna stává zájmem všech, ne nějaké skupiny lidí, dizidentů nebo studentů zmlácených na národní třídě. Přátelé, stojím tady a zase pevně věřím, že se to stává zájmem nás všech, abychom tuhle zemi začali zpravovat ne nějakým výjimečným způsobem, ale normálně, slušně, ekonomicky smysluplně a s akcentem nejen na hmotu, důchody, valorizaci, DPH, státní dluh, ale na ten rozměr, který především dělá člověka a to je náš vnitřní svět a to je svět, který nám dal stvořitel. Ať už to někdo vnímá jako vyšší přírodní zákony anebo to vnímá jako tajemství, ale jsem hluboce přesvědčen, že nás spojuje nejen touha po té lepší a dobře zpravované společnosti, ale také ta skutečná víra v dobro. Jsem přesvědčený, že když zabijeme naději v nás, pak teprve opravdu skončíme. Objevují se noví politici. Jsou to lidé, kteří musí snášet velký tlak médií, nadávky a já myslím, že oni si zaslouží naše důvěru. Málo kdo z nás by se postavil takhle dopředu a já jsem připravený tu důvěru opět dát I za cenu, že budu opět zklamaný. To je, přátelé, riziko hry, riziko demokracie a já jsem ochoten do toho jít. A úplně na závěr vám řeknu, že když jsem tady stál před těma 33 lety, tak jsem si myslel, že demokracie je stav, který se nastolí a trvá. Že svoboda je něco samozřejmého. Za poslední roky jsem pochopil, že svoboda je proces. Že svoboda je cosi svým způsobem posvátného, o co musíme doslova bojovat každý den. A bojovat nejen venku, na náměstích, ale bojovat I v sobě, vevnitř. A toho součástí je tolerance, to je o hledu plnost a schopnost vnímat jiný názor, zejména, když toho člověka znám, znám jeho kvality a neříci mu, že je povl. Přátelé, hodně štěstí nám všem a těším se na jaro, a to v rámci přírody I v rámci politiky. Souhlasíte? Děkuju. Já děkuji Igorovi Chaunovi a přivítám mezi náma Petra Zuzku, řiditele, uměleckého řiditele Baletu národního divadla. Petře, pojď mezi nás. Říká, že bejvalého. Krásné, I když vladné odpoledne vám všem. Ahoj! Teda přátelé, je to neskutečné. Víte, co před sebou vidím? Oceán vlajek a oceán skvělých lidí, které je drží. Díky! A není to oceán hledajaký, není to indický ani atlantický. Je to ten největší z nich, je to Pacific. A nenáhodou má tento oceán, jeho jméno je odvozeno od latinského slova Pax, což je mír. A já si myslím, že to je jedna z hlavních hodnot, kvůli kterým tady dneska jsme. Díky! Ten oceán se v češtině jmenuje tichý, ale není to úplně přesné. Protože on se dokáže pořádně rozbouřit a být naopak velice, velice hlasitý. A teď si to vyzkoušíme, protože pojďme teď společně vyslat jasný signál naší vládě, mainstreamovým médiím, různým dalším faktčekerům a pravdometříkům, že jich máme dost! Máme vás dost! Máme vás dost! Máme vás dost! Máme vás dost! Máme vás dost! Máme vás dost! Máme vás dost! Máme vás dost! Přátelé, přátelé, určitě nás museli slyšet. Každá společnost, stejně tak, jako každá živá bytost, má tělo a duši, tak I společnost je živoucím organizmem. A my jsme několik posledních let svědky toho, jak je devastováno tělo této společnosti a jak je devastována jeho duše, která je neustále naprosto cíleně a záměrně otravována nejrůznějšími jedy, protože mnozí by si přáli, aby byla zdecimována, aby někam vysublimovala a by zemřela. Ale to se nestane, protože já vidím před sebou to, co vidím. Díky, že jste tady. A možná I právě proto má dnešní demonstrace a celonárodní setkání a je opravdu celonárodní, protože je to neuvěřitelné, kolik se vás tady sešlo. Má název Česko proti bídě. A ta bída, jak už bylo řečeno, je samozřejmě myšlená, jako bída hmoty, která této zemi hrozí. Tedy tělo. Ale už je jméněná jako dávno rakovinotvorně postupující bída mravní, což je duše. A víte, co vám řeknu? To, co vidím z tohoto místa, žádná bída není. Naopak je to obrovské bohatství. Vnitřní bohatství lidí, kteří sem přišli vránit svoji zemi, její duši a její budoucnost. A kteří ví, že k tomu je bezpodlínečně potřeba mír, prosperita, sloboda a suverenita a spravedlnost. Děkuju. A teď mi dovolte, já na chvíli vystřídám skvělého moderátora, který je skvělý právníkem a skvělým diplomatem Petra Vacka a za něj pozvu na jeviště úžasnou ženu, velice statečnou ženu, mojou kamarádku, reprezentantům reporterku a investigativní novinářku Markétu Dobějašovou. Dobrý den vám všem. Já jsem dlouho přemýšlela, dlouze, opravdu dlouze, co tu budu mluvit, co tu budu říkat. Slyšíte mě? Nepřišla jsem sem demonstrovat proti někomu, proti něčemu. Myslím si, že je velmi důležité a hezké, aby se lidi spojovali pro hezký a dobrý věci. Neobráceně. Spousta mých novinářských kolegů, ne kolegů, slaví na hradě. Já tu jsem s vámi, protože mi to přijde důležité. Každý z nás tady žijeme svoje životy, každý máme svůj příběh, žena, muž, dítě, každý, kdo tu stojí, každý máme svůj příběh a píšeme si ho každý sám. Každý sám ho po sobě potom čteme. Nikdo jiný ho za vás nenapíše. Já ač novinářka, tak tady nechci řečnit o médiích. Přišla jsem vám nelaskavé pozvání Petra Zusky zaspívat. Přišla jsem vám zaspívat, přišli jsme vám spolu zaspívat vlastně taky takový příběh. Je mi ctí, že bude součástí vašich příběhů. Nechce vám dobře čte, nechce vám dobře poslouchá, omluvte nedostatky, které možná bude ten zpěv, protože je hrozná zim provázet a všichni ti z vás, kteří tu písničku znají, vznikla poměrně nedávno. Náhodou, spontánně Petr pomohl tomu příběhu, tomu jednomu z mých textů dát život a teď tady je a teď vám ho odspíváme. Za každým krokům, že budou tě být, za prachy veliký, k zlotěji kás, potroušnou strachu, budou tě más, budou tě más, budou všechno, celý tvůj svět. Není to konec, neznáš cestu zpět, za prachy veliký, k zlotěji kás, potroušnou strachu, nedej se zmás, nedej se zmás. Pro vězdu nahoře, nebryč ho lež, jen srovnej si kříkla, a nech odplouz květ. Pro vězdu nahoře, nesmíš zvlád, není láska, nedá se zvlád. Pro vězdu nahoře, nebryč ho lež, nebryč ho vstaň, srovnej si kříkla svý, a nastav jí dlaň. Neumíš vlčet, máš bohaten dar, slovu s Bohem, poslední kar. Už cítíš sílu, s kterýma chceš stát, srdce špije, neboj se řvát, neboj se řvát. Pro vězdu nahoře, nebryč ho lež, jen srovnej si kříkla, a nech odplouz květ. Pro vězdu nahoře, nesmíš zvlád, není láska, nedá se zvlád. Pro vězdu nahoře, nebryč ho vstaň, srovnej si kříkla svý, a nastav jí dlaň. Když se ti zdá, že nemáš kam být, za každým ty kropem, že budou tě být. Zaprach veliký, zvon těni krás, podroužnou strachu, nejte zmást. Nenech se zmást. Díky. Děkujem. Já děkuji. Já děkuji Markétě Dobijášové a Petrovi Zuzkovi. A přivítám mezi námi pana Zdenka Karáska, který vám řekne pár duchovních slov. Dobré odpoledne. Je mi velkou ctí, že k vám mohu promluvit jako pastor. Kryze dnešní doby totiž nemá jen politický, ale také duchovní rozměr. Bůh nám dal desatero přikázání, abychom věděli, jak máme žít. Abychom věděli, že máme milovat Boha a milovat blížního svého. Něco se ale zásadně pokazilo. My lidé nerespektujeme boží pravidla pro život a proto stojíme na pokraji bídy a morálního úpadku. Zažili jsme z korumpované vlády tunelování, úplatkářství, léž a bezprávy, cílené rozkrádání a rozprodávání států. Předchozí vláda rozdělila a zablokovala celou společnost strachem z covidu a donutila miliony lidí, včetně dětí, se naočkovat experimentální vakcínou, která neměla klinické testy. Použila k tomu nouzový stav, nezákonné vládní vyhlášky a protiústavní nařízení. Všechno to byl jeden veliký podvod a hazardování se zdravím a životy lidí. Současná vláda, aby dokonala tu celonárodní skázu, pokračuje v rozdělování společnosti, jen k tomu používá jiné důvody. Poklonkuje se cizím mocnostem, cizí zájmy se nadřazují nad naše národní zájmy. Obyvatelstvo se ožubračuje obrovskou inflací. Také se mluví o případné mobilizaci a připravují nás na válku. Já mám pět dětí a nechci je poslat do války, která není naše. Bůh všechno vidí a je zlé v jeho očích, že není právo, ale pravda a spravedlnost vyjde na jevo. Bůh bude všechny lidi spravedlivě soudit za jejich zlé skutky. Ale nejsou to jen ti nahoře, kdo nejednají tak, jak by podle boží vůle měli. My všichni se nějak podílíme na utváření naší společnosti. Ty umoci si náš národ zvolil ve svobodných volbách. Mnoho lidí k volbám z nějakých naracionálních důvodů nechodí a pak si stěžují, jak je všechno špatně. Ale byli to právě oni, kdo mohli významně ovlivnit výsledek voleb. Zažíváme morální rozklad společnosti. Z našeho života se vytrácí morálka a mravnost. Podle čeho se posuzuje, co je morální a mravné? Co je dobré a co je zlé? To nejsou relativní hodnoty, jak si někdo myslí. Bůh nám dal Bibli, abychom dokázali posoudit, co je správné a co zlé. Manželství ustanovil Bůh jako svazek muže a ženy na celý život. Já jsem díky Bohu ženatý 35 let a budu dál, dokud nás smrt nerozdělí. V našem státě se téměř polovina manželství rozvádí. Více než polovina dětí vyrůstá a večer usíná bez státy nebo bez mámy. Co se asi děje v jejich dětské hlavičce? Vidí jen, že si táta s mámou nedokážou porozumět, odpustit a milovat se. Jak z nich mají vyrůst kvalitní lidé, když nemají vzor v rodičích? V dětech tak roste frustrace, agresivita, deprese. Tohle jistě není Boží záměr. Bůh chce, abychom děti plodili, vychovávali je v lásce a nefrustrovali je. Děje se ale opak. Dětem často chybí rodičovská láska. Přibývají sebevraždlí děti. Každý rok šedesát zmařených životů dětí, které nedostali lásku a neměli pro co žít. Děti jsou budoucnost národa. Podle Bible jsou děti Boží dar. A teď pohled o historie. Masaryk napsal, historie je skutečnou učitelkou života. Někdo jiný řekl, národ, který se nepoučí z vlastní historie, si ji bude muset zopakovat. Nikdy nezapomeňme, co se stalo v Michově v roce 1938, kdy jsme potřebovali pomoc Západu. Západní mocnosti nás zradili. A tak si nedělejme iluze, že nám Západ chce pomáhat dnes. Za komunistické totality se žilo a budovalo, jako by Bůh neexistoval. A dopadlo to katastrofálně. Západ se vydal cestou neomarxismu. My jsme tuhle zvrácenou ideologií 40 let prožívali. Bezbožná marxistická ideologie, v jakékoliv verzi je cesta do pekel. Západ by se měl poučit z naší historie. My jsme prožili jeho budoucnost. Od sametové revoluce uplynulo 33 let. Snažíme se utvářet naši společnost svobodně a nově. Ale bohužel opět bez víry a spoléhání se na Boha. A výsledek je, že stojíme na pokraji bídy a opět demonstrujeme na náměstích. Prožíváme společenskou, ekonomickou a politickou krizi kolosálních rozměrů. Co tedy dělat? Je nějaké řešení? Pochopme, že skutečná proměna národa a společnosti musí začít u každého z nás. Řeknu vám několik citátů významných osobností. Masaryk řekl, obrození naše musí být obrození duše. Obrození musí být novým životem celého člověka. Potřebujeme skutečnou nápravu srdce a hlavy, nápravu myšlení a mravů. Jan Hus řekl, hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, mluv pravdu, drž se pravdy, braň pravdu až do smrti, protože pravda tě osvobodí od hříchu, od ďábla I od smrti. Co stojí na naší prezidentské vlajce? Pravda vítězí. Jan Amos Komeňský, učitel národů, radí. Národe české, vrať se ke Kristu. Ježíš Kristus, Boží syn, prohlásil. Já jsem ta cesta, pravda I život. Proto, národe české, vrať se ke Kristu a tím k Bohu. Od něho se uč, jak žít a milovat. Bůh je láska. Děkuji za pozornost. Děkuji panu Zdenku Kráskovi kazateli a není na pódiu vítám Michala Semína, místo předsedy akce DOST. Dobré odpoledne, přátelé, sousedé. Sešli jsme se, tak jako mnohokrát v důležitých okamžitcích našich národních dějin u památného sousoší pěti patronů naší vlasti. Jakobychom tím chtěli vyjádřit, že krize, v ní se nacházíme, není jen politická, energetická, hospodářská, bezpečnostní, ale také a možná především krize hodnotová, duchovní. A že svatý Václav, Ludmila, Aneška, Vojtěch a Prokop, každý po svém ukazují, jaký je na tuto krizi lék. Václavova babička Ludmila symbolizuje tradici, výchovu, vzdělání, rodinu. Chceme, aby nad vchodem do budovy ministerstva školství, tak jako loni, vlála důhová vlajka? Aby ministr vnitra Rakušan zaváděl nové rodné listy, kde místo otec a matka budou rodič jedna a rodič dva? Pokud ne, tak se ke mně připojte. Svatá Ludmilo, oroduj za nás. Slavníkovec Vojtěch včas pochopil, že mají líbít středoevropské národy. Na jejíž christianizaci se významně podílel svobodné a svrchované nesmí se dostat do područí cizích zájmů. Chceme se pasivně dívat na to, jak je naše státní svrchovanost systematicky podrývána, čím dál tím drzejší jak totalitě směřující Evropskou Unii? Pokud ne, tak vykročme na cestu k obnovení naší suverenity I za pomoci z hůry. Svatý Vojtěchu, oroduj za nás. Poustevníka, zakladatel z házavského kláštera Prokop je symbolem trvalého zápasu za naši zem, jazyka, kulturu. Tento klášter byl střediskem cyrilometodějské liturgie, obřadem římské, ale jazykem slovanské. V základech našeho státu je tedy idea západu-východním vzájemnosti nikoli sváru. Chceme se nechat vtáhnout pro cizí prospěch do války s Ruskem, která není v našem národním zájmu? Pokud ne, pak prosme, svatý Prokope, oroduj za nás. A česká princezna Aneška, tento symbol královské vznešenosti, ale I hluboké lásky k bližnímu, ucilující o důstojný život všech, tedy I chudých, ta by nás dnes jistě odrazovala od nelidských vizí zeleného údělu a jiných sociálně inženírských utopí. A místo cíleného útoku na ty nejbezbranější by nás učila obětovosti pro druhé a mezigenerační solidaritě. Proto prosme o přímluvu tu, která se vždy sklonila ke každému trpícímu. Svatá Aneško, oroduj za nás. A kníže Václav, tento symbol jednoty českých zemí, stojící v čele blanětských rytířů, říkáte si, jak je možné, že do sud nevijeli? A co když je to proto, že je hledáme na špatné místě? Nejsou alespoň někteří nakonec zde, na Václavském náměstí? A opravdu, zůstaneme-li nepodvolení duchu této doby, můžeme to být právě my, ať už máme blaník za humny, či stovky kilometrů vzdálený. A o jednom jsem skálopevně přesvědčen. Půjdeme-li věrně ve stopách těch, kteří zdobí podstavec za tímto pódiem, pak nezahyneme ani my, ani budoucí. Proto, svatý Václave, oroduj za nás. Děkuji. Já děkuji panu Michalu Semínovi a nyní mi dovolte, abych přivítal zde na pódiu starosty. Starosty, kterými se zaklíná tato vláda. Starosty, kteří jsou součástí vládní koalice, jako by nebyly jiní. Jako by nebyly ty stateční, kteří řeknou to správné slovo. Jsou, a já je zde vítám mezi námi. Vítám pana Otakara Březinu, starostu obce Kozojítky a jeho kolegy. Ahoj lidičky! V létě loňského roku nám podepsalo 501 starostů a starostek z celé naší republiky prohlášení, ve které jsme požadovali, aby politická strana starostové a nezávislí vypustila ze svého názvu výraz starostové, protože s politikou této strany nesouhlasíme. Jedním z mnoha důvodů tohoto prohlášení byla kauza dozimetr. Pan Rakušan nebyl vůbec schopen nám odpovědět a kauza dozimetr je úledu a obvinění běhají po svobodě. Hlavním tématem listopadu 1989 byla svoboda slova a nyní dochází k tomu, že pojem starostové bude spojován se zaváděním cenzury, protože předseda strany stán Vít Rakušan zřídil útvar kryt pro potírání dezinformací a to je zcela nepřípustné! Nepřípustné je dále to, aby strana s názvem starostové se podílela na celkové devastací obyvatel našeho státu a naší ekonomiky. Omlouvám se, technická suvka, prosím uvolněte u Starbucksu místo, potřebuje najet sanitka, skolaboval tam člověk. Prosím uvolněte na pravé straně z mého pohledu Václavského náměstí místo přijíždí sanitka. A na levé straně nyní vidím také, prosím uvolněte I levou stranu. Šestka stanoviště! Šestka stanoviště! Stanoviště číslo šest, prosím uvolněte prostor. Všichni jsme pocítili nehorázné navýšení cen energii. Jen pro příklad na naší čističce odpadních vod jsme byli nuceni navýšit poplatek zastočné našim obyvatelům téměř o 100%. A naše vláda, jejich součástí je strana s názvem Starostové, na úkor nás občanů nehorázně rozdává, rozhazuje finance ze státního rozpočtu a nesnaží se řečit skutečnou příčinu vysokých cen. Jen přísliví signály a prázdné dnešníky. Přitom naše samozprávy jsou nejlépe fungující oblastí veřejné správy a nic na tom nemění některé lupárny dějící se většinou ve velkých městech. A co nás čeká v nejbližší době? Vláda, jejich součástí jsou starostové, kteří by měli mít na prvním místě své občany, zvažuje navýšení daně znemovitosti, zvažuje prodloužení odchodu do douchodu, snížila zákonu valorazici důchodců, hovoří o zrušení společného zdanění manželů a další a další opatření k ožebraočování obyčejných lidí. V současné době již na hranici únostnosti žídů, chodcí, kteří zůstali sami, nejsou schopni platit vysoké energie a celkové náklady na základní obživu. A kdo bude další? Další, kdo to nebude zvládat, budou sami, samoževitelky, mladí manželé s malými dětmi, platící hypotéky na své byty a domy. Pokud se nezbouříme, budou naše děti bez budoucností. Všem, co jste tady, dávám zkáz, zeptejte se svých starostů a starostek, na čí straně stojí. Zda na vaší nebo na straně představitelů současné vlády. Já osobně a další starostové, kteří jsou tady se mnou a starostky, a je tady spousta na Václaváku, stojí za vámi. Chceme, aby naše děti a vnuci měli budoucnost, chceme žít ve svobodné, prosperující zemi. A na závěr, rakušané, rakušané, pamatující, že tě brzo vyženeme. Ahoj! Já děkuji panu starostovi Březinovi, jeho kolegyním a kolegom za jasná slova. A nyní bych rád zde přivítal blogera, influencera známého pod předzivkou Vydlák, pana Daniela Sterřika. Volá Vydlák z Václaváku, vypadni už modrý ptáku. Před rokem a půl náš premiér sliboval, že zatočí s drahotou, že neprodleně něco udělají s pětiprocentní inflací a přestanou zadlužovat náš stát. Ale udělali jenom jednu jedinou věc. Vysílali jasné signály. Jsme o rok dál, inflace je skoro 20%. Ceny energii jsou na dvojnásobku a ceny potravin taky. Hele, já teď byl v obchodě a koukám, paprika je za 40 korun. Tak si říkám, zase si dezinformoval. Ale ne, ona to byla cena za kus, ne za kilo. Tak zase nic. Mimochodem, vy tady vepředu nechcete házet vajíčka? Já jsem si vzal proložky, že bych si to pozbíral. Je to teď drahý. Prej se nemusíme bát, všechno je pod kontrolou. Ceny jsou vysoké, ale za to důchodcům snížili valorizaci. Rodinám s dětmi raději žádné příspěvky ani nevalorizovaly. A říká se tomu solidarita chudých z výrobci nadzvukových stíhaček. A chystají nám další pomoc. Chtějí nám zvyšit daň z nemovitosti a taky nám připravujou největší příležitost posledních let. Emisní povolenky pro domácnosti. Těšíte se! Deficit státního rozpočtu se v únoru propadl do nejhorších čísel od roku 1989. Kde se stala chyba? Teď rok a půl makají na tom, aby bylo líp. A víte, co udělali, když to zjistili? Zrevidovali vládní prohlášení programové. Vypadlo z něj všechno. Důchodci, rodiny, podnikatele, daňová brzda a zůstali jenom výdaje na útok. Totiž na obranu. Jeden z těch neidentifikovatelných objektů, co nedávno američani sestřelili, byl Fialův deštník proti drahotě. Hele, dovedete si představit, jak by to vypadalo, kdyby nás pán Bůh neměl rád a nenadělil nám tu mírnou zimu? Kdyby se ten polární vír pootočil nad Evropu místo nad USA? A nebo kdyby byli Němci stejně blbí jako tady u nás a opravdu přestali kupovat tu ruskou ropu místo, aby ji jenom přejmenovali? Když nás zachránilo je pokrytectví našich vlastních elit? Americké tankery nakupují v Rusku plyn, dají k tomu pacičnou přirážku a udělají z toho molekuly svobody. Ale nebojte se, za chvíli nám o tom zakážou mluvit. Do sněmovny už míří zákon na potírání opozice, totiž dezinformací. A vy seniori, jestli ještě bude nějaká demonstrace, tak si pěkně vezmete dovolenou, protože vám zvýšejí věk odchodu do důchodu. Chcete, aby to takhle pokračovalo? Chcete další deštník proti drahotě? Chcete další grindýlovou příležitost? Chcete tuhle vládu? Slyšel cfělo? Chceme demisy! Demisy! Demisy! Potřebujete k životu vodu? Tak jsem tady správně. Prosím vás, to, co teďka budu říkat, po tom, co jste teď slyšeli, vy všichni víte, že měl pravdu. Vy víte, že tady máme obrovský, obrovský neběstinec a že jeho třeba řešení a jak ho řešit. A já budu mluvit ne o tom, že tu máme neběstinec, ale jak ho řešit, jak ho řešíme a k čemu se možná můžete, podle toho, jestli vám to bude vyhovat, přidat. Chcete se přidat k řešení? Tak jsem tady opět správně. Prosím vás, to, co budu říkat o vodě, platí. O energetice, o plynu, o dalších strategických surovinách prostát, odvětvých. Není to jenom o vodě, ale v té vodě jsme nejdál, protože tu vodu bráníme 20 let. Došli jsme k soudům, došli jsme k ústavnímu soudu, ty jsme vyhráli. Půlku republiky se podařilo ubránit proti nájezdu zahraničních koncernů, díky rozumným starostům se podařila ty vodárny udržet a víme, že pro prodej české vody žádné zahraniční koncerny ani překupníky nepotřebujeme. Vodu si umíme prodávat sami. Asi chápete, že kdo ovládá prodej a peněžní toky z těch strategických monopolů, ovládá stát. A ten stát, pokud toto nemá v rukou, tak je kolonie. A v rukou moc a veškeré kontrolu nad tím státem mají ty korporace. Ale pozor, ty dveře do těch monopolů se otevírají pouze zevnitř a za těch 30 let je otevřeli kdo? Minulé vlády, v podstatě všechny minulé vlády a ti, kteří to mohli a přicházeli s tím, že to budou řešit, to řešit nechtějí. A proč? Protože v tom jedou a nebo v tom je lidi předchozí, což vidíte teďka v této vládě. Už to říkají I soudci. Soudce nedávno konstatoval. Veškerá faktická moc České republice je v rukou nadnárodních korporací a všechno ostatní je stále trapnější hra. Prosím vás, s tímto jsme přišli do Senátu a řekli jsme pojďte nám s tím pomoct. Je tu průser, je třeba to řešit. Oni to odmětli řešit. Proto jsem tady, protože na to, aby to začali řešit, se musí začít bát. Politici se bojí jenom veřejného míněnia voleb a rozsudku. A protože vy jste tady, tak by měli pochopit jednu věc. Argument, my to nebudeme řešit, protože to chce málo lidí, je špatný. Protože tady je plný Václavák. Vidím tady lidi, kteří máte mobily v rukou. Jestliže mi senátor konstatuje, že nebude tu problematiku řešit, protože to chce málo lidí. A já mu dávám do ruky rozsudky, dokladající, že je tu pruser. Tak jsme řekli, dobře, my vám seženeme podpisy a budete tolik lidí, že se z toho osypete. Dneska tu petici, která tam jsme v ní přišli, podepsalo 58 tisíc lidí. Máte mobily? Tak možná, pokud vám neskolabuje síť, naťukejte si tam Pravda o vodě.cz a vypojíte tu petici a bude tam 100-200 tisíc lidí. A chci vidět politika, který bude říkat, že to chce málo lidí. O co jde? Protiprávní stav ukončit? Neuzavírat další smlouvy a jít do cesty, že ti, kteří jsou za to odpovědní, za to ponesou odpovědnost. A vy můžete udělat strašně moc. Oni přichází s cestou, jak to napravit. Vyberte si z toho, co vám k tomu vyhovuje a podpořte je, protože když neuděláme to, že podpoříme nové lidi, tak ti staří už dokázali, že nic nenapraví. Děkuji moc za to, že jste tady, děkuji moc, že dáváte jasně na jevo, že už toho bylo dost. Děkuji. Děkuji Radku Novotnému. Omlouvám se za jeho vyrušení a prosím, nelehá vás práva, uvolněte místo vedle Starbucksu po mé pravé straně na vrcholu Václavského náměstí, aby mohla přijet sanitka. Děkuji. A nyní se podíváme na spot pana profesora Petra Staňka, který natočil pro tuto demonstraci. Vážené občané, mohl bych vás oslovit, občané, mohl bych vás oslovit jiným způsobem, ale já vás oslovím jediným způsobem. Lidé. Jsme lidé. Není důležité, jestli jsme demokrati, nebo jestli jsme ultraliberálové, nebo jestli jsme nějaký hoaxeři nebo podobně. Jsme všichni lidé. Dnešní doba je nesmírně složitá a vyžaduje jedinou věc. Komunikaci. Diskuzi. Spolupráci. Ale klíčová věc, jestliže chceme překlenout tohleto šilené období, znamená spolupracovat. Znamená zapomenout na to, co nás rozděluje a věnovat se rozvoji toho, co nás spájí. A v tomhletom ohledu máme před sebou tři základní podmínky. První. Musíme se sjednotit za společným cílem. Ten společný cíl musí být přeci to, aby Český národ, Česká společnost přežila a byla tu tady dalších tisíc let. Druhá věc. Dnešní společnost se zdá, že neduvěře. Nevěříme ani svému vlastnímu sousedu. Jsme v situaci, ve které nevěříme nikomu. Ale my přece musíme obnovit důvěru, protože důvěra je ten základní fenomen, na které můžeme stavět. Ale pak je tady třetí podmínka. Musíme se vrátit k pravdě. Není proto, že mister Jandřej řekl, že pravda nás osvobodí. Ale pravda nám umožní pochopit ten svět, nalézt správné řešení a nalézt východisko z toho, v čem se nacházíme. Proto ta pravda. Proto se k té pravdě musíme vrátit. Ale pak je tady základní podmínka. Nemůžeme tohleto všechno delegovat na někoho jiného, až soused začne, pak se já připojím. Ne. Je to odpovědnost každého z nás vůči sobě, svým dětem, své rodině, své vlasti. A tuhletu odpovědnost se mně nikdo nesníme. Je to odpovědnost mě za budoucnost. Jestli, že ta budoucnost má smysl, pak to znamená, nemůžeme to dělit na liberáli, demokraty, komunisty, ostatní. Všichni se musíme sjednotit za společným cílem. A ten cíl zní jako odpověď na otázku, proč jsme tady. Jsme přeci tady proto, abychom připravili lepší svět pro naše děti. Aby nás naše vlastní děti neproklínaly, až zjistí, v jakém strašném světě žijou. A to je naše odpovědnost. A proto vás upozorňuji. Tahle ta společnost je založena na neodpovědnosti. Neodpovídám za své zdraví, neodpovídám za svou rodinu, neodpovídám za nic. Ne. Odpovědnost je druhá stránka práv. Jestliže všichni mluví o lidských právech, zapomínají na lidské povinnosti. A ty povinnosti jsou spojeny s odpovědností. A tahle ta odpovědnost každého z nás je nedělitelným fenoménem současnosti. Jestliže budeme odpovědní, odpovědní k sobě, k své rodině, k svému městu I k celé České republice, pak splníme tu svou historickou roli. A nikdo nás nezastaví, a nikdo nám nebude nařizovat, co máme nebo nemáme dělat. A vlastní odpovědnost nám bude I vůdcem ve vztahu ke EU, bude I vůdcem k tomu světu konfliktu, ke kterým směřujeme. A poznání a odpovědnost jdou ruka v ruce. A výsledkem tohoto je pak jedno základní. Nemusím se stydět za to, co jsem mohl a udělal, protože jsem skutečně využil všechny možnosti, které každý z nás má. Ale prosím vás, nezapomeňte, nemůžeme to delegovat na nikoho jiného. Každý s ním dílem musí přispět k tomu, co nás čeká. A nechci být pesimista a prohlásit, že nás čeká jenom katastrofa. Ale jestli to bude katastrofa nebo procházka růžovým hájem, nebude záviset na mimozemských civilizacích, ani na těch američanejch, dokonce ani na tom Bruselu. To, v čem budeme žít, závisí na každém z nás. A právě proto zkusme najít všechno to, co nás spájí a zkusme zakryt tu hlubokou rokli neporozumění a rozdělení společnosti. A pamatujte, prosím, na základní větu. Ty elity, které vám leží v žaludku, můžou udělat pouze to, co jim dovolíme. To je vaše hlavní poznání a hlavní poselstvo. A k tomu musíme spojit všechny ruce, bez ohledu na to, kdo kde stojí. Protože pouze v téhle jednotě je předpoklad úspěšného zvládnutí toho, do čeho jdeme. Děkuji za pozornost. Já děkuji panu profesoru Staňkovi za zdálené poselství a nyní opět jedno organizační opatření. Zdravotníky do průchodu domu Módy, kde je potřeba lékařská pomoc. Když jsem dnes za vámi jel metrem, jedna paní se na mě dlouhře koukala a říkala, já vás znám. Vy jste ten moderátor demonstrací. Já jsem říkal, ano, ano. I moderátor demonstrací a kromě toho jsem více jak 30 let mezinárodní právník, původem diplomat a právník. A nyní jste světkem zásné chvíle, kdy moderátor Petr Vacek předá slovo mezinárodnímu právníkovi Petrovi Vackovi. Posledních dnech a nejenom posledních dnech jsem často oslovován s dotazi a velmi nalahavými a ty mi říkají, jak jste na tom s tou Evropou, jak jste na tom s bezpečností, jak jste na tom s NATO. Nevykrucojte se, řekněte to jasně. Mezinárodní slovník vždycky používá určité obraty, náznaky a podobenství. Ale já vám to dneska řeknu jasně. Já jsem se koukal, které vlády v minulosti, v novodobé historii se pokoušely vládnout světu svým národům prostřednictvím dekretů a nařízení. A byly to dva lidé. Oba dva začínaly na L. Na písmeno L. Víte, kdo to byl? Ano, byla to vláda lidových komisařů Vladimíra Ilíče Lenina a je to vláda evropských komisařů paní Lajen. A nyní opět moderátor, prosíme zdravotníky k číslu šest do průchodu domů Mohody. A já se vás nyní ptám. Chceme Evropu, která nám bude vládnout prostřednictvím dekretů a nařízení, která poleze do našich domovů s teploměrem vládnout bude se ptát, jak a čím topíme, čím jezdíme, o čem mluvíme a o čem smíme mluvit. Já si takovou Evropu rozhodně nepřeji. Já si přeji zpátky Evropu takovou takovou Evropskou unii nebo Evropské společenství, který bude servisem nezávislých a suverenních států. A proto udělám, já a mý kolegové a všichni z nás úplně všechno. A co se bezpečností týče, řeknu jedna slova. Není možné, aby našim vojákům velil kdokoliv jiný, než náš prezident. Severoatlantická aliance se musí změnit v poměrum současného světa. A není mám vzkaz pro všechny analitické odbory ministerstva vnitra, kteří se budou řídit manuálem kryt a budou hledat tohoto dezinformátora, který toto vyslovil. Mám pro ně špatnou zprávu, ten člověk už je dávno mrtvý. Byla to jedna z největších osobností povalečné Evropy, hrdina druhé světové války a tvůrce moderní Francie Charles de Gaulle. Ano, přejeme si takovou bezpečnostní architekturu v Evropě, která se vrátí ke svým původním kořenům, ke svému původnímu poslání, tak jak to tvůrci vašingtonské smlouvy napsali do prvních čtyř a nejdůležitějších článků. Chceme Evropu bezpečnou, chceme Evropu stabilní, chceme organizaci, která bude dbát na zachování bezpečnosti, míru a prosperity. Nechceme organizaci útočnou, nechceme organizaci, která se bude brát za zájmy dalších jiných států, kteří nejsou jejimi členy. A nyní k našemu požadavku na vládu. Měli jsme jeden, možná ze jich pohledu velmi nehorázný a drzý požadavek. Chtěli jsme, aby se vyslovili k tomu, že jsou pro zachování míru a bezpečnosti, že jsou protiválce, že udělají všechno proto, aby utrpení, zabijení a vraždění skončilo. Je to tak nehorázný požadavek? Je to něco, co by nechtěl každý z nás? A jejich odpovědi bylo mlčení a pohordání. Pozvali jsme pana Petra Fiala, aby přišel mezi nás. Když už nám neodpověděl, aby přišel a řekl nám to tady. A já nevím, jestli se pan Petr Fiala bojí a nebo jestli s námi všechny pohordá. Ale obojí je špatně. Ale věřte, že na tyto naše požadavky odpovědi dostaneme. Uděláme proto úplně všechno. A nyní mi dovolte, abych zde přivítal mého váženého kolegu, pana Ondru Svobodů, místo předsedy strany PRO. Ondro, pojď mezi nás. Zdravím Václavské náměstí. Nemám v úmyslu vás tu zahrnout nějakým plameným projevem. Kvůli tomu jsme se tady nesešli. Nejsme tady proto, aby jsme si znovu opakovali, co všechno je špatně, s čím nesouhlasíme. To my všechno víme. Vy to víte a proto jste sem dneska přišli. Komu bych chtěl z tohoto místa vzdát zvláštní dík jsou naši podporovatele, kteří stojí tam nahoře pod Národním muzeem. Špatně slyší. Nejsou mezi námi, ale odvádějí neskutečnou práci, protože blokují narušitele našej pokojné demonstrace. Díky vám! Jak jste víte, a už to tu několikrát zaznělo, poslali jsme naší vládě před několika týdny několik málo požadavků. Požadavků, které považujeme za zásadní pro obrat směřování naší republiky. Pro obrat na cestě z Bídy. Na odpovědi vlády čekáme marně. Pozvali jsme sem alespoň předsedu naší vlády Petra Fialů, aby k nám přišel a vysvětlil nám své postoje. Bohužel, ani jeho jsme se nedočkali. Naše vláda se totiž asi domnívá, že požadavky, které jsme jim poslali, jsou lípoledem několika kvarulantů, kteří nestojí za pozornost. A to je ten hlavní důvod, proč jsme se tu dnes sešli. Dnešní setkání je totiž důkazem, že nemluvíme pouze jménem hrstky pomatenců, ale mluvíme jménem deseti tisíců, možná statisíců lidí, kteří tu dnes stojí s námi. To, že jste se dnes sešli v takto hojném počtu, nám dává legitimní právo trvat na svých požadavcích a jejich splnění dále vynucovat. Za to vám patří velký dík. Díky vám. Musím vás ale hned upozornit, že dnešním setkáním nekončíme. Naopak, dnešek je pouze začátek a musím vás hned poprosit, abyste byli připraveni, že vás budeme zanedlouho znovu potřebovat. Možná ne všechny na jednou, za to ale na dost zlouho. Prosím vás, buďte připraveni, zvažujte své možnosti, komunikujte mezi sebou a snažte se domlouvat tak, aby nátlak, který následně budeme připravovat, byl trvalý a nepolevojící. O tom, co nás společně čeká po refuze kolega Indra Reichl v závěru dnešního setkání, které už se blíží, nebudu můt ubírat prostor pro jeho proslov a přikročím k oblasti bezpečnosti. Politici často tvrdí, že Česká republika je jedno z nejbezpečnějších míst na světě. A je to, a mají pravdu, ale není to jejich zásluha. Děčíme za to každému jednotlivému policistovi, který svoji práci vykonává poctivě a čestně jménem České republiky. Děčíme za to kriminalistům, kteří podle statistik jsou schopni vyšetřit téměř každý zločin a dopadnout téměř z každého pachatele. Děčíme za to hasičům, kteří se nebojí riskovat své životy proto, aby chránili životy naše a náš majetek. Je to I zásluha lékařů, cester, zdravotníků a dalších, bez kterých by integrovaný záchranný systém nemohl fungovat tak, jak funguje dnes. Když ale z pozice odborů objíždím tyto instituce a tyto příslušníky, slyším jednozásadní. Nejsou pro ně peníze. Nejsou prostředky na to, aby nastupující policista si mohl dovolit ústojné bydlení. Nejsou peníze na to, aby výjezdový hasič nemusel obracet každou korunu při myšlenkách, jestli zajistí svoji rodinu, když se mu při výkonu služby něco stane. Nejsou peníze na to, aby sestra po škole nemusela zvažovat, jestli půjde do nemocnice do práce, anebo raději nastoupí za pokladnu samou obsluze. Na to peníze nejsou. Na to naše vláda peníze není schopna najít. Na co ale peníze má, to víme naprosto přesně. Stíhačky F-35. Vlastíkovi tanky Leopard. Představení neziskových organizací a poslušných médií, které nám budou předkládat pouze ty správné informace a budou nás učit, co si máme myslet. Miliarda sem, miliarda tam. Tyhle miliardy nikdo nepočítá. Naše vláda hospodaří jak opilí námořníci. Pro ty, kteří si peníze zaslouží, pro ty je ale nemá. Dokonce musela sáhnout na důchody našich seniorů. Protože důchodový systém je neudržitelný. Přesto na nákupy všeho druhu NATO zdroje jsou prakticky neomezené. Když vidím, jakým způsobem se chová současná vláda k veřejným rozpočtům a jakým se chová ke svým zaměstnancům. Jak se asi bude chovat k obyčejným lidem. Jak si máme vysvětlit její záměr rozšířit pravomoc ministerstvu obrany v souvislosti s branou povinností. A jak si vysvětlit její záměr rozšířit si pravomoci posílat české vojáky prakticky z jakéhokoli důvodu bojovat v zahranice České republiky. Nebo zvát z jakéhokoliv důvodu cizí armády na našem území. Skutečně máme čekat až si vláda vytvoří virtuálního nepřítele který zcela jistě bude ohrožovat bezpečnost České republiky aby mohla mobilizovat a posílat české vojáky bojovat do zahraničí za cizí zájmy. Jsem přesvědčen o tom, že čekat se nevyplácí a pokud to ta vláda není schopna sama uvažovat racionálně my jí k tomu musíme donutit. Poslední dne jsem vyslyšel několik rozhovorů s náčelníkem generálního štábu panem Řehkou. Mimochodem favoritem je ministr jeně obrany paní Černochové. Musím se přiznat, že při poslechu tohoto mladého progresivního pána nemohu nesouhlasit v řadu jeho vizí České armády. Možná to skutečně myslí dobře. Ale v každém jeho projevu se objeví moment, který mě zvedne ze židla. Jedním z nich je to, když pan Řehka mluví o mobilizači českých občanů v souvislosti s úvahami nad války Ruska a Severoatlantické aliance. Jakoby měl pan Řehka pocit, že NATO je synonymem České republiky. Jakoby mu nebylo jasné, že zájmy NATO představují především zájmy Spojených států amerických. Znamená to snad, že nejvyšší představitel naší armády hledí na zájmy USA před zájmy České republiky a českých občanů? Je to člověk, který v rozhovoru pro Českou televizi prohlásil, že Ukrajinu musíme podporovat z toho důvodu, že on sám se domnívá, že Ukrajina může uspět. A také se domnívá, že Rusko je nutné pořadit na bojišti. Na tom bojišti, o kterém před pár dny papež Římskokatolické církve prohlásil, že je to válka světová. Že tam bojují světové mocnosti, které uplatňují zejména své zájmy a na náhrody hledí až jako na druhém místě. Takový člověk nyní řídí naší armádu a pro střednictví ministrině obrany potažmu vlády České republiky požaduje rozšíření pravomocí zjišťovat osobní údaje o všech občanech sbranou povinností. Lidé jako Černochová, Řehka, Rakušan a jim podobní nesmí dostat ani o pít prostoru navíc, který by mohli zneužít proti nám. Jak jsem už v úvodu zmínil, vyzvali jsme vládu, aby okamžitě stáhla s projednávání ve sněmovně návrh novely ústavy, který by ji umožnil vysílat příslušníky České armády bez souhlasu s sněmovny a za jakýmkoliv myslitelným účelem do zahraničí nebo naopak do naší země zvát, jakákoliv cizí vojska. Vyzvali jsme je také k tomu, aby zapomněla na rozšířování sběru informací o občanech sbranou povinností mimo váleční stav nebo stav ohrožení státu. Jen díky vám, díky té účasti, kterou dnes tady vidím, můžeme na těchto požadavcích trvat a můžeme je považovat za legitimní, protože jsou to požadavky značné části našeho národa. Ještě jednou vám proto děkuji za podporu, kterou jste nám tím, že dneska tady jste vyjádřili. Děkujeme a pevně věřím, že s námi zůstanete, že s námi se vám podaří změnit Českou republiku na místo, kde se bude žít dobře, zejména poctivým českým občanům, kteří se nebudou muset obávat toho, že někomu nahoře přeskočí kolečko, zblázní se a český národ pořví. Díky vám! Díky vám! Já děkuji Ondrovi Svobodovi a mám pro vás jednu informaci. Zveřejnili jsme telefonní číslo pro všechny, kteří by nás chtěli podpořit a dneska nemohou přijít. A během posledních dnů jsme dostali na toto telefonní číslo 15 tisíc podporujících SMS. Děkuji vám za ně! Co bychom dneska byli za demonstraci, kdyby na ní nezazněl silný odborový hlas? Vítám mezi námi pana Bohumíra Dufka, předsedu Asociace samostatných odborů. Vážení přátelé, kolegyně a kolegové, stojím tady před váma s hlubokým pocitem respektu za to, že jste přijeli a za to, že vyjadřujete svůj názor. Protože většina národa neustále čeká, až to za ně někdo vyřídí. Nejste hodstejní k tomu, co se v této zemi děje. A proto vám za to musím upřímně poděkovat. Jsem se svědčen, že společně si pomůžem a vytáhneme tuto republiku z toho dezolátního stavu. Podívejte se, jak nám neustále vštěpovali, že Senát je demokracie, že to je pojistka. A vidíte, Senát ukázal svoji tvář, že je to jenom trafika a korita pro stranické funkcionáře. My, odboráři, a věřím, že I vy, nechceme žádné stranické trafiky ani žádné stranické korita. Já jsem se svědčen, že musí nastat doba, kdy přestanou žvanit ty své nesmysly, které tento národ nechce poslouchat. Musíme ten humus zlikvidovat, protože toho vláda zneužívám a já si myslím, že jsme schopni to zničit v žádných volbách, které až vyhrajeme, tak všechno změníme. Nepodpoříme žádnou korespondenční volbu a podpoříme jednotný hlas občanů. Nikdo nemá právo nám brát náš stát, nikdo nemá právo zneužívat politické funkce. Já si dovolím tady říct, že máme svoje idé, máme program, víme jak na to a věřím, že to společně dokážem. Podívejte se, jak to vypadá v naší republice. Skopčáci zkoupili všechny firmy a dneska nám diktují a vypadáme jako kolonie, která do Evropy jenom platí. Na druhé straně vysávají naši republiku jako pijavice. Podívejte se, jak to vypadá, kolik peněz tady zůstane a jak si žijí naši občané. Nejsme občané druhé kategorie, protože pracujeme stejně kvalitně jako například Němci. Ale podívejte se na platy, které máme. Nedávají ani jednu třetinu a všechno ostatní odteče mimo Českou republiku. Já jsem přesvědčen, že se dá všechno ještě zachránit a to jednoznačně v parlamentu a jednoznačně jak odpovídám I za vás vyhranejma volbama. Ten parlament, který tam máme, ten už se není schopen vůbec pamatovat a proto budeme muset záhnout I k nátlakovým akcím a hledat určitou alternativu. Oni neustále říkají, že nic neznamenáme, ale já se vás ptám. Chcete nátlakové akce? Ne! Myslíte si, že si musíme nechat nutit tak vysokou inflaci, kterou tady zažíváme, která je dneska nejvyšší v Evropě? Ne! Myslíte si, že musíme platit nejdražší benzín a naftu a mít nejdražší telefonní služby? Ne! Já jsem přesvědčen, že je potřeba přitvrdit. Přitvrdíme? A proč musíme přitvrdit? Protože z našich kapet stahají jenom peníze a lžou. Podívejte se na zemědělství. Jak to tam vypadá? Zemědělství si rozdávají jenom straničtí funkcionáři z ODS. A my jsme nezapomněli, jak se to tady všechno vyvinulo. Jak se republika rozprodala, jak KDU si nechalo vyplatit velké restituce a jak nás Kalousek ožebračil o 130 milionů. To byly ty peníze, které dneska chybí nad úchodovou reformu. My nechceme drahé zahraniční potraviny. Veřejně tady varují supermarkety, že pokud nezlepší svoji cenovou politiku, zablokujeme jim sklady a uvidíme, kdo to vydrží. Jestli oni nebo my. Zemědělství se rozdávají Češi rádi říkají, když to nejde po dobrým, půjde to po zlým. Já se vás ptám, podruhé, ukážeme jim naši sílu? Já jsem přesvědčený, že naše trpělivost dosáhla vrcholu. Teď přichází náš čas a protože máme program, tak tuto republiku musíme zachránit. Máme sílu, máme ideje a nebudeme se neustále nechat tlačit do kouta a nebudeme nechávat ze sebe dělat žebráky Evropy. Ptám se vás potřetí budeme blokovat Ministerstvo práce a sociálních věcí? Chcete blokovat I ostatní ministerstva? Zablokujeme parlament a senát? Chcete vládu? A slyšel jsem tady, že chcete demisi. Já nechci demisi, já chci předčasné volby. Kdo je pro předčasné volby? Nebojte se, že to nedokážem. Já vám slibuju, že společně s Jindřichem vás dotáhnem až do parlamentu. Náše země je bohatá a je potřeba říct, aby bohatství patřilo občanům České republiky, protože je to jejich země. Já jsem velice rád, že jsem zažil s vámi tuto krásnou chvíli a věřím, a zeptám se, je poslední nebo první? Já věřím, že je první. A já jsem přesvědčen, že ještě bude tato vláda, tento parlament litovat, že pohrdají občany České republiky. Děkuji vám za pozornost. Poděkujeme panu Bohumíru Duvkovi, předsedovi asociace samostatných odborů a přivítejme zde na pódiu člověka, jehož jméno zná v České republice každý. Je to pan Milan Loprajs. Pojďte mezi nás. Dobrý den, dámy a pánové. Já jsem přišel s krátkou zdravící od nás z Beskyt a je nás tady hodně z celé České republiky, dokonce tady vidím zahraničí. Je to nádherná akce. Já bych při té příležitosti chtěl krátce říct něco pozitivního, protože těch pozitivních informací tady bohužel dneska málo zaznívá. Ta pozitivní informace je, že máme velký potenciál k nápravě. Ono to souvisí ale s tím, že čím větší zadlužení a čím větší bídu nám zprávci našeho státu přinesou, tak tím ten potenciál bude ještě vyšší, ale bude to stát mnoho úcílí a mnoho peněz. Bylo by lepší, kdyby se to celé zastavilo a začaly se věci napravovat hned. Já bych chtěl říct, že že máme velký potenciál taky stát se velmi úspěšnou a prosperující zemí. Základním předpokladem pro to, aby se tak stalo, je to, aby ve společnosti byl mír. Dámy a pánové, nejenom u nás, ale v širokém dalekém okolí, pojďme prosím vyzvat taky vládu České republiky k tomu, aby zastavila předválečnou retoriku, nebo válečnou retoriku, a naopak aby se staly iniciatory jednání o příměří. Děkuju! Dámy a pánové, děkuji vám za přijetí. Prosím pěkně pojďte přivítat na pódiu statičnou dámu a naději naší budoucnosti v politice paní senátorku Janu Zvírtek-Hamplovou. Dobrý den, Václavské náměstí. Je mi tu lépo, než v senátu. Ale možná je důležité, že mě tam kromě řířko, které zdravím, pokud to je, vyslalo. Protože na něco tam koukám, byť jsem to znala, ale být přímo v je něco úplně jiného. A myslím si, že takové antré a příprava pro to, co bude, je to, doufám, velmi důležité a že budu všem tady, co platnám. Proč tu jsem? Říkali mi mnozí, už bys mohla mít klid, v překladu už máš to křeslo, ale to křeslo je pouze prostředek. Aby se nám podařilo to, co chceme my tady, ne je na vás laskem náměstí. Píšete mi po stovkách celé republiky, že už toho máte dost. Říkala jsem vždycky na svých přednáškách skoro 30 let starostům. Nedejte si od státu všechno líbit, protože stát bude dělat to, co mu dovolíte. I když to byla malinká obec. Postavili jsme se státu a mnohdy jsme vyhráli. To mě naučilo se státu nebát. Stát je tu pro nás, ne my pro ně. Vždycky je strašně složité být jeden z posledních. My předřečníci toho strašně mnoho řekli. Vám je už zima. I když určitě vás zagřívá láska k tomu, co tady chceme dosáhnout. Ale soustředím se na to základní. Hlásím se k hodnotám právního státu. Snaha o právní stát mě vtáhl znovu do veřejného života v době covidové. Spolu s kolegy, které to tímto také zdravím, jsme zrušili skoro šedesátku nezákonných protiústavních opatření. A musím říct popravdě, že nám k tomu tehdy pomáhali I senátoři. Proto nám došlo, že pokud možná dojde tady k nějakému zlomu a změně, tak to bude moci být na půdě senátu. Věřím to, budu se tam o to snažit a vidím, že u některých kolegů začínám jaksi získávat ohlas. Už tam nejsem tak sama, jak jsem se cítila při příchodu, ale už je nás 10, 12, 13 a já věřím, že ten počet poroste. Tvrdím totiž od listopadu 89, který bohužel už pamatuju tady z tohoto náměstí a zletné, že pravdu nelze privatizovat, nelze znásilňovat, nelze měnit ústavu, jak se to hodí momentální vládě. O to se snaží. Už to tady padalo. V podstatě to vše, tomu všemu musíme zabránit a musíme trvat na tom, že právní stát má určité hodnoty. Nás občany nelze ignorovat. Ústavu ani listinu základních práv a svobod, která je součástí naší ústavy, nelze přehlížet a nelze nám namlouvat, že je tady jenom zase jedna pravda, protože mnozí to už bohužel pamatujem a bylo to šílené. Chtěla jsem vás poprosit o jednu věc. Stůjte při nás. My nemůžeme být sami, ať se budeme snažit o cokoliv a musím říct, troufám si říct, že po této demonstraci na dnešním Václavském náměstí, které je plné od zhora až dolů, takže možná zase vstoupím do toho Senátu o trochu s větším respektem. A my to potřebujeme. Cítit vás za vámi, cítit vás zádech. Ano, už jsme tady a je třeba, aby si toho všimli. Já bych tady mohla opakovat všechno, to co kolegové, ale už jsem si pustil jindru, který vám chce říct o tom, že dnešní den je jenom začátek. Takže já bych jenom chtěla v podstatě vzkázat takové tři body. Naší vládě, našim politikům. Mám pocít, že si toho nevšimli, ale Česká země nepatří politikům, ale nám občanům patrně to nezaregistrovali. I politikové, I politikové, I ti nejvyšší, I šéfové sněmovny Senátu, ministři, týká se jich platný právní řád, jako každého z nás nemohou jej porušovat, jako se o to snažili tři roky v době covidové. Prostě I pro ně platí pravidla, nejsou výjimeční, nejsou nadpráveny. Ale hlavně, co bych jim chtěla zdůraznit, že naším hlavním městem není ani Brusel, ani Moskva, ani Kijev. Naše hlavní město je Praha. A naše země se jmenuje Česká republika. A pokud by si tady nevšimli toho množství vlajek, taky my můžeme donést někdy přímo pod nos, aby si jich všimli. Našla jsem na závěr už tady padlo jeden citát od Tomáše Baty, českého podnikatele, který zde utekl před totalitním režimem. Pobavilo mě zjištění, že v Pákistánu, stejně jako v západních demokraciích, za všechny slabiny systému přičítají předchůdcům. Podle všeho nikdy nic nezavinil politik, který je zrovna u moci. Dnes mohou za všechno přesně ti, co jsou u moci, že to zoufale neumí. Stůjte při nás! Stůjte při nás! Já děkuji paní senátorce Hamplové a dovolím si říct jednu větu. Dokovať budou v Senátu takový stateční lidé, jako je pani senátorka Hamplová, tak Senát má hluboký smysl kdo jiný by měl na závěr vystoupit, než Jindra Reichl. Jindro, pojď mezi nás! Mlčte! To je zkaz od naší vlády. On to vlastně není zkaz. On je to rozkaz. Protože oni tady vyhráli volby a teď si myslí, že mohou čtyři doky beztresně ploutrovat úlezem. Přesto, že porušili všechny svoje předvolení sliby. Přesto, že zavídají oči před otevřenou propagací nacizmu v srdci naší země. Přesto, že ohýbají zákony, kdykoliv se jim to hodí. A přesto, že sahají do vašich kapes, kdykoliv se jim to jenom zlíbí. Vy ale mlčte! Protože každý, kdo si dovolí protestovat, je okamžitě označen za proruského švába a za antisystémového člověka, který je největším ohrožením demokratického vývoje v naší zemi. A tak musí být identifikován, označen a umravněn rakušanovým krytem. Takže mlčte! Nebo budete dehonestováni a budete označeni za troli a možná ztratíte I vaše zaměstnání a možná budete ji ujezněni. Možná vám to rozbije vaše vztahy jenom v momentě, kdy si dovolíte cokoliv kritizovat. Takže mlčte! Mlčte! Já jsem vám přišel ale říct jednu důležitou věc. Už se nenechám nikým a ničím zastrašit, že mi je jedno jaké mi dají nálepky, že mi je jedno jak mně budou urážet všichni lepší lidé a všichni možní pachatelé a to je dobrá v téhle země. Já už se ji nebojím, já jsem hrdý občan České republiky a já už mlčet nebudu ani vteřinu! Co vy?! Pojďme jim říct, že už toho máme dost, že máme dost toho, aby byly diagnostováni a kriminalizováni lidé, kteří se nebojí říct pravdu. Že už máme dost toho, aby byla upřednostňována upřednostňovány zájmy Bruselu, Washingtonu a Kijevu před zájmy občanů České republiky! Máme toho dost! Máme toho dost! Máme toho dost! Máme toho dost! Máme toho dost! Máme toho dost! Máme toho dost! Máme toho dost! Že už máme dost toho, cítit se jako cizinci ve své vlastní zemi! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! Už toho všeho máme dost! A že už nikdy nezvíme dopustit, aby vlajka pluku Azov urhla stín na sochu sv. Václava a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky a na morální kredyt České republiky České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! � A tato akce přímo přejde v lokádu vládních budov, která bude trvala až do té doby dokud vláda neustoupí! A pokud ani to nebude stačit a tato vláda bude trvala, a pokud ani to nebude dál pokračovat v devastaci naší země, tak přikročíme k vyhlašování série stávek po celé naší zemi, které mohou v krajním případě využít I ve stávku generální. Jsme na to připraveni a neustoupíme! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! Česká republiky! Český republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! České republiky! � Tak vám ukážeme, jak může Česká republika vypadat bez mravní bídy. Půjdeme společně po té cestě, jejím střílem je prosperita, svoboda, svrchovanost, bezpečnost a suverenita našeho státu. Takhle jednoduché to je! K tomuto cíli ale nikdy nedojdeme bez vaší pomoci. A tak je na čase položit vám tu nejzásadnější a nejdůležitější otázku dnešního setkání. Jste připraveni postavit se s námi za Českou republiku, za mír a za budoucnost našich dětí ano nebo ne? Pak už se nemáme čeho bát, protože nás už nikdo nemůže zastavit! Dámy a pánové, chtěl bych vám srdečně poděkovat za to, že jste vážili cestu ze všech končin naší země. Nesmírně si toho vážím. Vy jste dneska dokázali něco výjimečného. Vy jste dokázali to, že český lev konečně povstal, že vzlétly moravská a islerská orlice a řekli, že už nenechají hyeny dále rozkrádat jejich vlastní zem. Takže buď to tato vláda do velikorod splní, což jsme řekli, nebo podá demisi, a nebo se tady 16. dubna uvidíme znovu a pak už si tuhle zemi dál zjíst rukou nenecháme a budeme pokračovat ve všech nátlakových akcích, dokud tahle vláda národní bídy neskončí! Moc vám děkuji za to, že jste dneska přišli, ať žije naše vlast, ať žije Česká republika! Díky moc! A samozřejmě na závěr bych chtěl poděkovat všem vystupujícím a pozvat je sem na toto pódium, abychom si společně, spontánně užili a zazpívali tu nejkrásnější píseň, kterou jsme kdy poznali. Prosím pěkně pojďte všichni na pódium, moc vám za to děkuji, moc děkuji, že jste přišli a postupně prosím všichni, aby dorazili sem na pódium. Děkuji moc! Děkuji! Děkuji! Děkuji! Děkuji! Děkuji! Děkuji! Pro tyhle to přece děláme, pro naše děti, pro naši vlast, pro Českou republiku! Díky moc! Díky! Všichni po skalinách v sádě skvíjí se jara květ, zemský raj to na pohled, a to je ta krásná země, země Česká, domov můj, země Česká, domov můj. Nad Tatrou se blízká hromí divobiju, nad Tatrou se blízká hromí divobiju, zastavme se, bratňá, veď se oni ztratí a Slováci ožiju. Děkujeme! Děkujeme vám! Děkujeme! Děkujeme vám moc krát, obrovský silá svážíme, máme rádi tuhle země a máme rádi vás a proto nakonec vítězíme. Moc vám děkuju! Já jsem si teď vzpomněla jako vzpomínku na listopad 89, tehdy jsme skandovali, děkujeme, odejděte, je to tu zase. Ještě jednou děkuji a chtěl bych poděkovat závěrem našim zdravotníkům, pracovníkům bezpečnosti a všechním těm, kdo se podílali na dnešní akci. Bylo tam spousta práce, ale tou nejkrásnější odměnou je tenhle počet a tenhle pohled, který vidím tady z toho pohry. Ještě jednou vám děkuji, přeji vám šťastnou cestu domů a příště buď to hláda padne a nebo se tady 16.12. sejdeme znovu a pak už si půjdeme pro tuhle zem. Díky moc, děkuji!Kopírovat text

Sobota 11. března 2023 od 14 hodin na Václavském náměstí v Praze Vystoupí Jindřich Rajchl, senátorka Jana Zwyrtek Hamplová, Tomáš Nielsen, Petr Vacek, Ondřej Svoboda, profesor Jiří Beran, Ondřej Dostál, Alena Dernerová, Otakar Březina, Daniel Sterzik, Petr Vrána a další významní hosté. Sledujte živě a buďte s námi! Více na https://ceskoprotibide.cz/

Screenshot není k dispozici