← Hana Žáková

Rozhodnutí vlády neposkytnout vládní letoun pro předsedu Senátu Miloše Vystrčila s podnikatelskou misí na oficiální cestu na Tchaj-wan nepovažuji za technickou nebo protokolární záležitost. Jde o politický signál směrem k druhému nejvyššímu ústavnímu činiteli i k celé instituci Senátu. Premiér Andrej Babiš své stanovisko zdůvodňuje rozdílným pohledem vlády a Senátu na zahraniční politiku. Zahraniční politika státu však nemá být arénou vnitřních sporů. Má být předvídatelná, důstojná a srozumitelná pro naše partnery. O to problematičtější je situace ve chvíli, kdy takové rozhodnutí přichází od politika, jehož veřejné působení je dlouhodobě spojeno s vážnými kauzami, střetem zájmů a trestním stíháním v minulosti. Ve chvíli, kdy čelil vážným otázkám, opakovaně odmítal svou situaci řešit standardním způsobem, odmítal převzít odpovědnost a stavěl se do role oběti systému. Takový přístup důvěryhodnosti nepřidává. Souvislosti jsou širší. V poslední době sledujeme tlak na veřejnoprávní média, zpochybňování nezávislých institucí a nyní i otevřený střet s nejvyššími ústavními činiteli – ať už jde o prezidenta Petra Pavla nebo předsedu Senátu. Tyto kroky dohromady vytvářejí obraz oslabování důvěry v demokratické fungování státu. Vztahy s Tchaj-wanem přitom přinášejí České republice konkrétní výsledky. Po cestě Miloše Vystrčila v roce 2020 se rozvinula spolupráce v průmyslu i moderních technologiích. V době pandemie Tchaj-wan poskytl pomoc v situaci, kdy Evropa nebyla schopna reagovat dostatečně rychle. Současný postup vlády tak nevysílá signál stability ani sebevědomí. Naopak vyvolává pochybnosti o schopnosti státu vystupovat jednotně a hájit své zájmy. V kombinaci s tlakem na média, zpochybňováním institucí a personalizací politických rozhodnutí vzniká trend, který si zaslouží vážnou pozornost. Takový směr není v zájmu demokratického a stabilního státu.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici