← Prof. PhDr. Petr Fiala

Moje očekávání od pánů Babiše, Macinky a Okamury nebyla nijak velká – ostatně, všichni jejich názory známe. Bohužel, to, co šéfové koaličních stran předvádějí (nejen) v zahraniční politice, jde za hranice jakékoliv představivosti. Tomio Okamura sundává ukrajinské vlajky z budovy Sněmovny, sní o ruské ropě a ve svém novoročním projevu mluvil jako člen kabinetu Vladimira Putina. Ministr Macinka pokoutně posílal nehorázné a směšně nabubřelé zprávy prezidentovi, bagatelizoval maďarský špionážní skandál nebo na konferenci v Mnichově vystupoval sice sebevědomě, ale úplně nevhodně. Na prezidenta útočí pořád, což ho jako ministra zahraničí diskvalifikuje. Má hájit zájmy ČR, ne pana Turka. A Andrej Babiš? Ten bohužel pokračuje v rychlé demontáži naší zahraniční politiky, kterou jsme Česku vrátili respekt na mezinárodní scéně po jeho prvním vládnutí. V EU z nás udělal nedůvěryhodného partnera, spojencům v NATO vzkazuje, že nebudeme plnit alianční závazky, a teď navíc pošilhává po přátelství s Čínskou lidovou republikou. Všechny tyto kroky předsedů vládních stran mají bohužel pro Česko dlouhodobý negativní dopad. Respekt na mezinárodní scéně si nevybudujete ze dne na den, ztratit ho můžete rychle. Vrátit naši zemi mezi důvěryhodné partnery na západní, demokratické scéně bude vyžadovat úsilí a čas. Ale nic netrvá věčně. Ani vláda současné koalice. Vím, že se podaří jednou všechny tyto přešlapy napravit. I proto hledím do budoucnosti s nadějí. ;-)Kopírovat text

Screenshot není k dispozici