← Karla Maříková

Mezinárodní ostuda, která bije do očí. Dvacet dní nechají bezmocné zvíře ležet v zátoce, bez skutečné pomoci, bez akce, bez odpovědnosti. Dvacet dní čekání, jestli „to příroda vyřeší sama“ tedy jinými slovy, jestli velryba prostě zemře. Tohle není ochrana přírody, to je rezignace a selhání v přímém přenosu. A když se velryba sama, navzdory všemu, dokáže pohnout díky změně podmínek a objeví se šance ji zachránit? Přichází chaos, zmatek a ukázka naprostého amatérismu. Místo rychlé, koordinované a odborné pomoci sledujeme jen další promarněnou příležitost. Německé ministerstvo životního prostředí v téhle situaci nepůsobí jako instituce, která má chránit živé tvory, ale jako aparát, který jen přihlíží a čeká na konec, aby mohl řešit už jen následky a vystavit si ji v muzeu. Tohle není jen selhání jednotlivců, to je systémová neschopnost. Jestli takhle vypadá „vyspělý přístup“ k ochraně přírody, pak je to spíš varování než vzor.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici