← Jaroslav Komínek

Víkend jsem strávil v nádherné krajině Českého Švýcarska a prošel jsem mnoho lokalit a i těch, které poškodil požár v roce 2022. Když si vzpomenu na to, co se tehdy stalo v Hřensku a okolí, a viděl jsem to místo dnes, tak musím obdivovat to, jak se s tím příroda snaží poprat. A jde jí to. Na některých místech už rostou nové stromy, objevují se břízky a dokonce i mladé smrky. Život se vrací. Na druhou stranu je ale vidět, jak obrovská ta rána byla. A jak dlouho bude trvat, než se krajina skutečně vzpamatuje. Nebavíme se o letech. Ne o desítkách let. Ale myslím si, že klidně o stovkách. A právě proto si myslím, že by na některých místech dávalo smysl přírodě trochu pomoct. Ne ji nahrazovat, ne ji „přetvářet“, ale citlivě podpořit tam, kde to dává hlavu a patu. Možná by se tím ten návrat života urychlil a zároveň by se předešlo dalším problémům do budoucna. Každopádně jisté je to, že co se tam stalo, byla obrovská lekce. A bude jen na nás, jak se k ní postavíme, zvlášť s přihlédnutím k faktu, že tu tragédii způsobil člověk.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici