← Dr. Libor Rouček

🇪🇺🕊️🇨🇿🇩🇪 Evropa si v těchto dnech připomíná konec 2. světové války. Války, kterou rozpoutalo nacistické Německo. Němci i ostatní evropské národy, které se dnes podílí na evropské integraci, se z této nejstrašnější války v dějinách lidstva poučili. Vzájemným postupným usmířením, spoluprací a propojením vytvořili v posledních desetiletích takové podmínky, že válka mezi členy Evropské unie je dnes naprosto nemyslitelná. Výsledkem je nejdelší období míru, jaké kdy Evropa v prostoru dnešní EU v dějinách zažila. Po pádu komunismu a konci Studené války se krok za krokem vzájemně usmířili i Češi a Němci. Včetně potomků téměř 3 milionů v letech 1945-46 z tehdejšího Československa vyhnaných a odsunutých Sudetských Němců. Zásluhu na tom má Česko-německá deklarace z roku 1997 i statisíce Čechů a Němců, kteří se svojí snahou, vůlí a prací na současných výborných vzájemných sousedských vztazích podíleli. Česko a Německo jsou již více než 20 let společně členy EU a NATO, jejich ekonomiky jsou vzájemně propojené, lidé mohou bez problémů žít, studovat a pracovat v zemi svého souseda, lidsky a kulturně jsou vzájemně propojené i mnohé příhraniční oblasti. Ne nadarmo se proto říká, že vztahy mezi Čechy a Němci nebyly nikdy lepší. Pro mnohé stále ještě znepřátelené národy na východ od nás, se Češi a Němci společně dokonce stávají vzorem pro usmíření, přátelství a spolupráci. Jak však ukázal vývoj posledních týdnů, ne každému u nás se dobrá sousedská spolupráce Čechů a Němců líbí, ne každý na ní má zájem. Proti jsou tradičně proruští komunisté, a proti se staví i novodobí proruští a protievropští čeští nacionalisté z řad Okamurovy SPD. Záminkou jim jsou potomci kdysi odsunutých českých Němců a jejich připravovaný sjezd v Brně. O Česko-německých vztazích a sudetských Němcích jsem psal před více než 40 lety ve Vídni svoji doktorandskou práci, na sudetoněmecké srazy jezdím nějakých 20 let, Bernda Posselta znám od roku 1978. Stejně jako postoje, vývoj a proměny v myšlení potomků našich někdejších německých spoluobčanů za uplynulá desetiletí. Od konce 2. světové války a odsunu/vyhnání našich Němců uplynulo již více než 80 let. Za tu dobu vyrostla v Německu i u nás nejen druhá, ale i třetí a čtvrtá generace. Není-li někdo schopen se s těmito lidmi normálně a přátelsky bavit (i o tragických kapitolách naší společné minulosti) je to jeho ostuda a jeho hanba. Sudetští Němci i Němci jako celek se za zvěrstva nacismu stokrát omluvili, stejně jako se chodí pravidelně poklonit jeho obětem do Lidic či do Kounicových kolejí v Brně. Půjdou tam i během svého nadcházejícího sjezdu. Sudetští Němci od nás nic nechtějí. Vzdali se svých majetkových nároků; někdejší Benešovy dekrety nejsou pro ně již právní téma, i když jsou pochopitelně názoru, že z morálního hlediska byl kolektivní odsun špatně. A tak jediná politická síla v Německu, která Benešovy dekrety (i německou vinu na válce) ještě částečně zpochybňuje, je krajně pravicová strana AfD. Ta AfD, se kterou česká SPD úzce spolupracuje, se kterou je ve stejné politické skupině v Evropském parlamentu, a na jejíž akce jezdí do Německa Tomio Okamura (i Václav Klaus!!). AfD má od svého založení na Sudetoněmecké sjezdy absolutní zákaz vstupu. Zákaz bude mít samozřejmě i letos v Brně. Její špinavou nacionalistickou práci tam bude místo ní na demonstraci proti sjezdu vykonávat česká SPD (a pár českých komunistů). Hanba jim!! Nám všem ostatním přeji hezké májové dny, važme si míru, připomeňme si oběti války i vyhnání, a nezapomeňme na hodnoty, které mír, svobodu, demokracii a přátelské sousedské vztahy vytvářejí..❤️🕊️🇨🇿🇩🇪🇪🇺Kopírovat text

Screenshot není k dispozici