Ing. Zbyněk Linhart

Česká politika potřebuje méně divadla a více práce. 🇨🇿 Několik dní po summitu NATO už není podstatné, kdo seděl v jakém letadle, kdo vedl delegaci nebo kdo byl pozván na slavnostní večeři. Tyto spory rychle zapadnou. Bohužel ale velmi dobře ukázaly něco mnohem vážnějšího – dlouhodobý problém české politiky! Žijeme v době, kdy Evropa řeší svou bezpečnost, válku na Ukrajině, rostoucí výdaje na obranu, drahé energie, konkurenceschopnost průmyslu i rychlé technologické změny. To jsou témata, která rozhodnou o tom, jak se bude České republice dařit v příštích desetiletích. Přesto jsme doma opět věnovali největší pozornost osobním sporům, protokolárním přestřelkám a politickému marketingu. Místo debaty o budoucnosti země jsme sledovali debatu o tom, kdo koho pozval, kdo koho urazil a kdo si nakonec prosadil svou. Možná je to atraktivní pro titulky médií. Možná to na chvíli přinese politické body. Navenek ale takové chování nevzbuzuje respekt. Naši spojenci očekávají, že Česká republika bude zemí, která ví, co chce, dokáže formulovat své základní zájmy a umí je prosazovat jednotně a důstojně. Nečekají, že budeme do zahraničí přenášet naše domácí politické spory. Samozřejmě nikdo ani u nás neočekává, že prezident, vláda a opozice budou mít na všechno stejný názor. Demokracie je založena na rozdílných pohledech. Jsou ale okamžiky, kdy by stranické zájmy měly ustoupit zájmům státu. Mezinárodní summity, otázky bezpečnosti nebo zásadní zahraničněpolitická jednání mezi takové okamžiky bezpochyby patří. Právě tady se pozná rozdíl mezi politikem a státníkem. Politik myslí především na příští volby. Státník přemýšlí o tom, jak bude jeho země vypadat za deset nebo dvacet let. Bohužel mám pocit, že česká politika se příliš často zabývá sama sebou. Místo hledání řešení sledujeme soupeření osobností. Místo dlouhodobé strategie krátkodobé mediální přestřelky. Místo spolupráce stále častěji vítězí vzájemná nedůvěra. Přitom před námi stojí úkoly, které už dál nelze odkládat. Musíme zajistit bezpečnost České republiky a plnit závazky vůči našim spojencům. Musíme vytvořit podmínky pro moderní průmysl a kvalitně placenou práci. Musíme investovat do inovací, výzkumu, vzdělávání i dopravní infrastruktury. Potřebujeme stát, který bude jednodušší, efektivnější a nebude občanům ani podnikatelům zbytečně komplikovat život. Stejně otevřeně musíme mluvit o budoucnosti důchodového systému, zdravotnictví i veřejných financí. Odpovědná politika nespočívá v rozdávání slibů, ale v hledání řešení, která budou fungovat i za desetiletí. Česká republika má schopné lidi, úspěšné firmy i obrovský potenciál. To, co nám často chybí, není talent ani pracovitost. Chybí nám větší schopnost domluvit se na základních prioritách a soustředit energii na to podstatné. Lidé od politiků neočekávají dokonalost ani jednotné názory. Očekávají ale slušnost, odpovědnost a schopnost spolupracovat tam, kde jde o budoucnost země. Očekávají, že stát budou reprezentovat lidé, kteří dokážou dát veřejný zájem nad své osobní nebo stranické ambice. Česká politika dnes nepotřebuje více emocí, více marketingu ani více osobních střetů. Potřebuje více práce, více pokory a více odvahy přijímat rozhodnutí, která možná nejsou populární, ale jsou správná. Jsem přesvědčen, že právě takovou politiku si naše země zaslouží. Politiku, která nebude žít ze sporů, ale z výsledků. Politiku, která nebude hledět jen na příští titulky, ale především na budoucnost České republiky.