Mgr. Renáta Zajíčková

Představme si, že by stát zítra řekl: „Od příštího roku budeme hradit péči jen ve státních a krajských nemocnicích. Kdo jde k soukromému zubaři nebo praktikovi, nedostane od pojišťovny ani korunu, ať si to zaplatí celé sám.“ Systém by okamžitě zkolaboval. Proč si tedy někteří politici myslí, že je normální navrhovat přesně toto ve školství? Blížíme se ke čtyřicátému výročí pádu komunismu, ale v jedné věci v nás minulý režim stále hluboce přežívá. Je to naše podezřívavost k soukromému sektoru ve chvíli, kdy poskytuje veřejnou službu. Jako členka školského i zdravotního výboru tento paradox vidím každý den. Pojďme si to ukázat na jednoduchém příkladu. Když jdete ke svému praktickému lékaři, gynekologovi nebo zubaři, pravděpodobně vůbec neřešíte, komu patří budova nebo zda má lékař na dveřích napsáno s.r.o. Je to zkrátka váš lékař. Zdravotní pojišťovna mu za vás posílá kapitační platbu a proplácí výkony. Nikdo příčetný přitom netvrdí, že takový lékař „parazituje na veřejném systému“, protože dostává veřejné peníze. Celý systém je logicky postaven na tom, že veřejná služba může být poskytována veřejným i soukromým lékařem. Rozhodující je pacient a péče, kterou dostává. Když se ale přesuneme o resort vedle, logika najednou mizí. Pokud stejné dítě, za které stát posílá peníze soukromému pediatrovi, nastoupí do soukromé školy, veřejná debata se okamžitě stočí k „dotacím soukromým školám“. Přitom soukromá škola je zapsaná ve školském rejstříku, musí dodržovat stejný školský zákon, čelí kontrolám České školní inspekce a poskytuje státem uznávané vzdělání. Z hlediska nakládání s případným hospodářským výsledkem je navíc regulována mnohem přísněji než onen soukromý lékař. Zarážející je způsob, jakým o financování veřejných služeb hovoříme. Například článek na Novinky.cz v titulku informuje: "Soukromé a církevní školy mohou přijít o dotace". U praktického lékaře říkáme, že jde o „úhradu zdravotní péče“, zatímco u soukromé školy používáme nálepku „dotace“. Tento zmatek křiví celou společenskou debatu. Pravda je taková, že u škol nejde o žádnou dotaci podnikateli. Jde o státní příspěvek na vzdělání konkrétního dítěte. Každé dítě v této zemi má na tento příspěvek zákonný nárok a je výhradně svobodnou volbou jeho rodičů, jakou školu pro něj zvolí. Veřejné prostředky nesledují budovu nebo zřizovatele, sledují realizaci ústavního práva dítěte na jeho vzdělání. Celý můj komentář zde👇📰 https://medium.seznam.cz/clanek/renata-zajickova-penize-pro-soukromou-zdravotni-kliniku-nevadi-proc-ale-u-skol-kricime-o-dotacich-pro-podnikatele-320985