Mgr. Renáta Zajíčková

Zrušení povinné angličtiny od 1. třídy? Plaga tvoří dvourychlostní školství bez rovných šancí. Proč neslyšíme neziskovky? Robert Plaga zrušil povinnou angličtinu od první třídy a z druhého cizího jazyka udělal volitelný předmět. Experti i učitelé z praxe bijí na poplach, média píší o ohrožení znevýhodněných dětí. Přesto organizace, které mají boj za rovné šance ve vzdělávání přímo v popisu práce, zůstávají překvapivě potichu. Děje se tak přitom v situaci, kdy podle mezinárodních dat (Education First) zažíváme největší propad v angličtině v celé Evropě (propad z 19. na 27. místo na světě) a znalost cizího jazyka přitom dnes vyžaduje polovina pracovních nabídek. Co se stane v praxi? Motivované děti si cestu vždy najdou. Rodiče jim zaplatí soukromé kurzy, nebo je pošlou na víceletá gymnázia. Odliv ze spádových základních škol se ještě urychlí. Děti z méně podnětného prostředí, pro které má být veřejná škola společenským výtahem, druhý jazyk jednoduše nezískají. Stát nad jejich budoucností pokrčil rameny. Veřejné školství přestane plnit roli garanta rovných šancí. Ptám se @paq_research @ucitelnazivo @Eduinops @CLOVEKVTISNI a dalších: Kdy se ozvete a potvrdíte, že tento Plagův krok směřuje prohlubování nerovností ve vzdělávání? Potřebujete data? Stejným směrem šlo Slovensko. Strategie 2030+, o kterou se ministr Plaga tak často a rád opírá, staví snižování nerovností mezi absolutní priority. Tento ministrův krok jde ale přesně opačným směrem. Je to popření strategických cílů vlastního státu. Jazyková vybavenost není luxus. Je to základní vstupenka na globální pracovní trh. A stát ji právě přestal garantovat všem dětem stejně.