Mgr. Renáta Zajíčková

Přiznám se k jedné věci – o mezinárodní ceně Trebbia jsem sice slyšela, ale až včerejší galavečer v Obecním domě mi ukázal, jak hlubokou historii a prestiž tohle evropské ocenění pro mecenáše a umělce má. A měla jsem obrovskou radost, že cenu za dlouhodobý přínos literatuře si odnesl spisovatel a historik Vlastimil Vondruška. Mám pro to totiž velmi osobní důvod. Kdo mě zná, ví, že jsem původní profesí češtinářka. A právě teď prožívám období, kdy jsem naprosto propadla jeho historickým detektivkám z doby Přemyslovců a Lucemburků. Kombinace poctivé historiografie a napínavého příběhu, kde zemský úředník vyšetřuje vraždu preláta, mě upřímně baví. Když jsem měla možnost s panem Vondruškou po předávání mluvit, propojila jsem to se svou druhou rolí – ředitelky gymnázia. Řekla jsem mu, že jeho knížky na škole aktivně doporučujeme studentům do maturitních seznamů četby. Proč? Protože jako pedagogové bojujeme s tím, jak mladou generaci vůbec přivést ke knihám. Nutit teenagery do rigidních textů, které je nebaví, nefunguje. Historická detektivka, která má literární úroveň a přesný dějepisný základ, je skvělou vstupní branou k rozvoji čtenářské gramotnosti. Pana Vondrušku to lidsky moc potěšilo. Je to nesmírně milý, sympatický chlap, který si na nic nehraje – i když na něj v sále stála fronta lidí s knížkami na podpis. Kultura a literatura nemají žít v uzavřených akademických bublinách. Mají lidi spojovat a bavit. A včerejší večer byl přesně takový. Posílám vám jednu společnou fotku i s cenou Trebbia. Máte také rádi historické romány Vlastimila Vondrušky? Která z jeho sérií vás bavila nejvíc? Napište mi do komentářů. 👇 @sledující