MUDr. Jiří Mašek

❌ Rozhodnutí vlády zrušit koncesionářské poplatky a vrátit financování České televize a Českého rozhlasu na úroveň roku 2024 nepředstavuje žádnou revoluci ani útok na veřejnou službu. ❌ Ve skutečnosti jde o krok, který zachovává stabilní financování obou institucí a současně odstraňuje systém povinných plateb vybíraných přímo od občanů.‼️‼️ Česká televize má podle nového modelu získat ze státního rozpočtu 5,7 miliardy korun a Český rozhlas 2,065 miliardy korun. Jde o částky odpovídající tomu, co obě instituce získávaly ještě před zvýšením koncesionářských poplatků prosazeným vládní koalicí Petra Fialy, Víta Rakušana a jejich partnerů. 🌑 Ještě nedávno byly právě tyto prostředky prezentovány jako dostatečné pro zajištění veřejné služby. Těžko tedy dnes věrohodně tvrdit, že návrat na tuto úroveň představuje likvidaci nebo existenční ohrožení veřejnoprávních médií. Peníze nezmizely. Pouze se mění způsob, jakým k institucím doputují. ❌ Pokud financování zůstává zachováno, proč zaznívají tak dramatická varování? ❌ Pokud mají veřejnoprávní média k dispozici miliardy korun i nadále, kde přesně spočívá problém? ❌ A není nakonec správné, aby se vedla otevřená diskuse o tom, zda systém vytvořený před desítkami let stále odpovídá realitě dnešní doby? Nikdo přece nezpochybňuje význam kvalitního zpravodajství, vzdělávacích pořadů, kulturní tvorby nebo regionálního vysílání. Otázkou je pouze forma financování. Má být založena na povinných poplatcích vybíraných od občanů, nebo na transparentním financování prostřednictvím státního rozpočtu? 🌑 Zdravá demokracie se nebojí změn. 🌑 Naopak. 🌑 Demokracie stojí na tom, že se pravidelně přezkoumávají zavedené systémy a hledají se cesty, jak je zlepšit. To, že něco fungovalo třicet let, ještě neznamená, že to musí fungovat stejně dalších třicet. Současné rozhodnutí lze proto chápat jako příležitost. Příležitost modernizovat způsob financování veřejné služby. Příležitost vést věcnou debatu bez emocí a katastrofických scénářů. ❌ A především příležitost posílit důvěru občanů tím, že nakládání s veřejnými prostředky bude ještě srozumitelnější a transparentnější. Zároveň je nutné otevřeně říci, že změna financování nesmí znamenat pouze výměnu jednoho zdroje příjmů za druhý. Pokud mají Česká televize a Český rozhlas i nadále hospodařit s miliardami korun z veřejných prostředků, musí být tato změna spojena s hlubokou provozní, organizační a ekonomickou reformou. 🌑 Není možné donekonečna požadovat od občanů další peníze a současně odmítat debatu o efektivitě fungování těchto institucí. 🌑 Především Česká televize by měla projít důkladným auditem svého fungování, rozsahu majetku, počtu zaměstnanců, vnitřních procesů i celkové organizační struktury. Mnohé části jejího rozsáhlého areálu dnes působí jako relikt jiné doby. Bez větší nadsázky lze říci, že by do některých budov mohly být už nyní organizovány exkurze pro veřejnost pod názvem „Návrat do minulosti“. Instituce, která má být symbolem moderní veřejné služby, nemůže fungovat podle provozních modelů a představ minulého století. ❌ Stejně tak by měla skončit představa, že jakákoli kritika hospodaření nebo požadavek na úspory automaticky představují útok na nezávislost médií. ❌ Veřejnoprávní média nejsou nedotknutelnou posvátnou institucí stojící mimo veřejnou kontrolu. ❌ Naopak. ❌ Čím více veřejných peněz spravují, tím větší musí být nároky na jejich transparentnost, efektivitu a odpovědnost. Budoucnost České televize ani Českého rozhlasu nestojí na koncesionářských poplatcích. Stojí na kvalitě jejich práce, důvěře veřejnosti a schopnosti obstát před kritickými otázkami o vlastním fungování. Pokud tuto výzvu přijmou, může být změna financování začátkem potřebné modernizace. 🌑 Pokud ne, ukáže se, že problém nikdy nespočíval ve způsobu výběru peněz, ale v neochotě měnit zavedené pořádky. A možná právě za několik let zjistíme, že místo strašení koncem veřejné služby jsme byli svědky kroku, který veřejnoprávní média nejen finančně stabilizoval, ale zároveň je přinutil opustit pohodlí minulosti a vstoupit do 21. století.👍 @sledující @fanoušci