← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 00: Pane Havlíčku sledoval jste volby s napětím, s obavou nebo jste se radši vyspal? Mluvčí 01: Vyspal jsem se, ale protože jsem ranní ptáče, což je o mě známé, tak někdy kolem půl páté, když jsem vstával, tak už jsem se díval na první výsledky. Mluvčí 00: No a pocity? Mluvčí 01: Já jsem úplně překvapen, nebyl, tušil jsem, že zvítězí nakonec ta ekonomická témata, témata zaměřená na spojené státy., zaměřená na určitou míru razance při prosazování amerických zájmu a konečně i ty prognózy v těch posledních desítkách hodin spíše byly pro Donalda Trumpa. Nicméně, pokud se ptáte, jestli jsem či nejsem spokojen, tak i vzhledem k tomu, že jsem měl možnost se s prezidentem Trumpem potkat, když jsme tam byli s panem premiérem Babišem, ale samozřejmě nejenom kvůli tomu, tak jsem raději, že vyhrál Donald Trump. Mluvčí 00: Ale 100% radost to není? Mluvčí 01: Já bych řekl 100% radost, kdyby jste se mi zeptali před třemi měsíce, tak bych vždycky řekl, že v dáné situaci je pro mě Donald Trump přijetelnější jakožto prezident, i když nejsem samozřejmě občan v Spojeném státu, nechci nikomu ředit, jak kdo má volit, ale já jsem přesvědčen, že zvítězil ten správný kandidát mimo jiné i z toho důvodu, že se trochu více vracíme do reálné politiky, do racionální politiky. Konečně i sám Donald Trump to vždycky nazýval, vrátí se zpátky k salskému rozumu. A já si myslím, že to je jedině dobře, protože ty progresivistické výlety, ať už evropských politiků nebo amerických politiků, museli jednou narazit dozdě. V té Americe o něco dříve, v Evropě to bude o něco později. Mluvčí 00: A jak vy tedy vidíte Donalda Trumpa, kdo je vašima očima? Mluvčí 01: Je to tvrdý vyjednáváč, je to velmi zkušený člověk a není radno lidi z biznesu obecně podceňovat, což se prokázalo i nyní. Je to člověk urputní, který se dokáže po americku postavit opět na nohy. Je to člověk, který má, a to jsem skutečně i viděl na vlastní oči, byť jsem s ním jednal jenom hodinu, a to jsem ještě nebyl ten hlavní, kdo by vyjednával, tak je to člověk s velkým hospodářským přehledem, člověk intuitivní, tak, jak jsem to vnímal, ale s velmi dobrou intuicí. a člověk, který ví, za čím jde a jde se zatím poměrně tvrdět, což možná v politici není úplně obvyklé, ale já jsem ho vnímal takto. Nepochybně je to i úspěšný člověk v profesním životě předtím, než se stal politikem, to myslím, že je neodiskutovatelné. Mluvčí 00: Někdo taky může říct odcouzený zločinec nebo člověk obviněný z pokusu o státní převrat, to tam nepřekáží? Mluvčí 01: Já si domluvám, že to je trochu více potom politika, protože státní převrat nevím. Samozřejmě sledovali jsme všichni to, co se dělo v kapitolu a nikdo z toho neměl radost před několika lety, ale že by on byl tím, kdo by byl tím vinníkem, to si tady rozhodně nemyslím. Bohužel v té politice i k tomhle může někdy docházet a poté samozřejmě to budí obrovské, emoce, ale já nejsem toho názoru, že by to byl člověk, který by měl být v ouzovkách, tedy za to odsouzen. Mluvčí 00: A nemáte strach z jeho, řekněme, fascinace autoritářskými režimy? Mluvčí 01: Je otázka, jakou nálepku mu kdo dává. Já nemám ten pocit, že by byl fascinován autoritářskými režimy. Mluvčí 00: Tak přál Kemčon Kunovi k narození nám říkal o Hitlerovi, že neudělal všechno špatně, že tam byly i dobré věci, že postavil Německo ekonomicky na nohy a tak, to vás neznervozňuje. Mluvčí 01: A já neříkám, že s tím ve všem souhlasím. Vy jste tady v západě řekla z začátku, že nejsem možná stoprocentně přesvědčený, možná, že by člověk, kdyby se měl vyhledat nějakého lepšího kandidátu, tak by ho asi našel, ale já jsem se na to díval z úhlu pohledů těch dvou kandidátů, jeden ten progresivistický směr, takový ten založený na frázích, založený více na tom, co by bylo, kde by bylo a druhý ten, který je založený na tom, že to, co tvrdí, tak se snaží i učinit, to znamená ten, který je více věcný a znovu říkám, více pragmatický a z něho jsem si vybral Donalda Trumpa. Mluvčí 00: A co tedy čekáte, že řekne, když mluví o tom, že bude telefonovat s Vladimírem Putinem a že skončí válka na Ukrajině, během čtrnácti dnů, zřejmě tedy po inauguraci, tak se bavíme o lednu, tak opravdu v lednu skončí válka na Ukryně, co řekne Putinovi? Mluvčí 01: To, co mu řekne, to já netoším, ale to, že vy věně úsilí k tomu, aby ta válka skončila, o tom nepochybuji a já jsem přesvědčen, že se tak měl účinnit už dříve a možná si někdo vzpomíná na to, co jsme zde říkali my před několika měsíci, jakkoliv jsme se vždycky nekompromisně postavili za Ukrajinu, odsoudili jsme Rusko, jakož to agresora, podpořili jsme takřka vše. Mluvčí 00: Ale teď hovoříte o kompromisech. Mluvčí 01: O těch kompromisech hovoří mimo jiné i prezident Petr Pavel a myslím si, že nikdo nemůže nařknout pana prezidenta z toho, že by stál na špatné straně barikády. Mluvčí 00: Já musím říct na rozdíl od... Ale já se ptám, jak vnímáte kompromisy vy, ne Petr Pavel teď v tuhle chvíli, tak co jsou ty kompromisy, protože vy mluvíte o tom, dnes jste například na svých sociálních sítích zveřejnil video, kde jste říkal, že ještě pořád to může dopadnout, takže Ukrajina vlastně bude spokojena, ale zároveň se bavíme o kompromisech. Jaké kompromisy to můžou být, aby byla Ukrajina spokojena, protože Ukrajina chce zachovat své státní hranice? Mluvčí 01: Ano, řekl jste to správně a říkám to už několik měsíců, že je třeba jednat a čím dříve ta jednání mírová budou, tím více mohou být souhladů se zájmy Ukrajiny a to shledem, jak se ta válka vyvíjí, to přece musíme vidět, že se nevyvíjí pro Ukrajinu dobře. Jedna věc, co by jsme si všichni přáli, druhá věc, jaká je realita. A my tvrdíme, že se zřejmě nevyhneme kompromisům na obou stranách, či jak na straně Ukrajina, tak na straně Ruska, ale proto se musí jednat a musí si obě strany říct, kam až jsou schopni nebo ochotni vůbec jít. a to, že se udělá určitý kompromis, který třeba může být nějakým časovým horizontu, jenom dočasný. Konečně opakují to, co říká pan prezident Pavel. On tvrdí, že je pravděpodobné, že Ukrajina neuhraje v tuto chvíli ani Donbass, ani Krym. Nicméně, že to může být dočasné řešení, ale že v každém případě třeba tu válku ukončit. Mluvčí 00: Ale pořád se bavíme o tom, co říkáte vy, tak co reálně může americký prezident v tuto chvíli dělat, protože on není žádnou ze stran toho konfliktu, Spojené státy nejsou, když nemůže nařídit zastavení palby, nemůže nařídit, že bude prostě mírová smlouva, takže co má v ruce, nějaká, řekněme, obchodní jednání, něco za něco, něco může položit na stůl Vladimíru Putinovi, aby ukončil válku na Ukrajině? Mluvčí 01: nejenom obchodní, ale jsem přesvědčen, že velmoci a SP v první řadě mohou skutečně tu válku ukončit. Tím, že se bude jednat s prezidentem Zelenským a tím, že se vyvírá adekvátní tlak na to, aby i Ukrajina měla zájem na to, ten konflikt ukončit. Myslím, že na tom není nic vymořámivého, protože ve finále takto hovoří už ostatní země a nejenom tedy Spojené státy, ale některé země z Evropské unie, že je třeba urychleně dotáhnout ten konflikt do finále v tom slova smyslu, že všichni sednou za jeden stůl, všichni asi tady úplně ne, ale myslíme tě velmoci, v každém případě Spojené státy, může tam být Německo, Francie, Pravděpodobně by tam měla být i Čína, protože zase může vyvíjet tlak na Rusko z druhé strany, ale to, že se ten konflikt neví dobře a že třeba toto udělat je na bíle dní a čím déle se to bude dále odkládat, tím to může být horší pro Ukrajinu. Mluvčí 00: A jak konkrétně tedy můžou Spojené státy na tohle tlačit? Není to vlastně jediná cesta nebo nejsnaší cesta zkrátka omezit podporu Ukrajiny. pokud jde o peníze na obranu, pokud jde o zásobování tedy vojenskou technikou. Mluvčí 01: To samozřejmě může být rovněž, nevidím dneska do karet prezidenta Trumpa, jaké nástroje chce využít. Samozřejmě i toto může být určitá cesta, ale předtím si myslím, že by to jednání mělo být na jiné úrovni. Mělo být na tom, že se skutečně vyvolá to jednání, než dojde třeba k těmto opatřením. A já jsem přesvědčen, že když americký prezident bude naléhat na ukrajinského prezidenta, aby ta jednání pokud možnou čím dříve, než později a stejně tak třeba bude naléhat i na ruskou stranu, no tak ta jednání mohou být dříve. Mluvčí 00: Všechno nás nasvědčuje tomu, že vítězství Donalda Trumpa zřejmě znamená méně peněz pro obranu, pro Evropu na obranu, ať už skrze severoatlantickou alianci třeba, nebo skrze právě dodávky na Ukrajinu, v čem je to pro nás dobře? Mluvčí 01: V čím je to dobře, no určitě bude tlak na to, aby jednotlivé země, které jsou členy NATO, tak aby dávaly do obrany více, to znamená, aby se přibližovaly k těm dvou procentům, ideálně, abych ty dvě procenta. neumím říct, jestli to bude stačit, ale stále ještě poměrně velké množství zemí, které se nepřibližují ani k těm dvěm procentů. My jsme se k ním začali přibližovat už v době, kdy jsme byli u vlády, možná si to vybavujete, ale od roku 2014 do roku 2021 jsme zvýšili výdené armádu z 45 asi na 85 miliard a dostali jsme se na 1,4% a mimo jiné to ten Trump celkem pozitivně hodnotil, když jsme tam byli. Mluvčí 00: Ano a následně, když jste byli ve vládě, která byla za podpory komunistů, tak se snížili zase výda je na obranu o 10 miliard a následně, ale naše lerová například mluvila o tom, že peníze na obranu jsou zbytečné, že se mají dávat peníze do infrastruktury, protože my přece chceme mír a ne vál. Mluvčí 01: O tom to není takhle. Je to o tom, že jsme odsouhlasili dokonce i ta dvě procenta, ale současně jsme říkali, že se musí efektivně vynakládat. A podívejte se, že za minulý rok se nedosáhlo ani toho cíle, který si tato vláda stanovila. To znamená, že se neoutretili ty peníze tak, jak se plánovalo. Prostě ten skok je poměrně vysoký, ale to neznamená, že by jsme k němu neměli směřovat. a my jsme opakovaně říkám z 0,9% se dostali na 1,4%. Mluvčí 00: A teď se tam bude dál, protože to bylo v době, kdy Spojené státy podporovaly obranu mimo jiné i Evropské unie a teď pokud v této obraně nebo v těchto finančních částkách poleví, které posílají v podstatě na naši obranu, tak co to znamená pro nás, kolik % HDP bude prosazovat hnutí ano, ať už bude ve vládě nebo v opozici. Mluvčí 01: My se budeme držet těch dvou procent, dneska nikdo nespochybně v rámci na to dvě procenta zatím žádné jiné diskuze o zvýšení nebyly a podle mého názoru ČR bude mít ještě nějakou dobu i určitý problém si na ty dvě procenta dostat tak, aby to bylo hlavně efektivně vynaloženo. Z mého pohledu je možná méně podstatné, jestli je to 1,8% nebo 2,1%, ale co se za to pořídí, jestli to bylo transparentně vysoutěženo a jestli to jsou produkty, které skutečně fakticky potřebujeme, to je důle Mluvčí 00: Donald Trump říká ve všem, Amerika na prvním místě, nebavíme se jenom o bezpečnosti, bavíme se taky o ekonomice. Sam říkáte, že to rozhoduje, takže politik, který prosazuje clána veškeré zboží z Evropy 10 až 20%, to je pro nás výhodné v čem? Mluvčí 01: Musíte vždy to říct v kontextu. Prezident Trump prosazuje reciproční odvětná opatření, to znamená si, že někdo zavede například vyšší cla nebo poplatky na americké sboží třeba z jemědělského charakteru, protože se tím brání třeba část Evropy, v tomto případě Francie, tak potom se nemůžeme divit, že přijde odvětné opatření a zvýší se clou nebo nějaké další poplatky, které jsou zase na evropské sboží dospojených států a myslím, že to není nic divného, že prezident nebo představitel konkrétní země hájí zájmy vlastní země, pokud cítí, že někdo jiný mu zhoršuje podmínky. Mluvčí 00: A teď se právím na to, jak my bráníme zájmy svojí země, když většina politiků tady zřejmě, pokud jsem se dívala správně na ty ankety, hrubým odhadem většina politiků ve sněmovně aktuálně podporuje Donalda Trumpa, muže, který říká zavedeme clá na Evropu, když se mluví o tom, nebo firmy se bojí toho, co to pro nás bude znamenat, tak v čem je to pro nás výhodné, v čem chráníme my teď naše ekonomické zájmy. Mluvčí 01: Ale toto není hra našich politiků, jestliže Spojené státy zavedou, co třeba na některé evropské produkce. Mluvčí 00: Já se snažím rozklíčovat, proč fandí Donaldu Trumpovi a mluví o tom, že je super, že vyhráli ekonomické zájmy. ve Spojených státech, tak v čem vyhrávají ty naše ekonomické zájmy. Mluvčí 01: Ale naše ekonomické zájmy v tom nemusí být vůbec ohroženy. Jestli si vzpomínáte, tak už v době prvního prezidentování Donalda Trumpa už vlastně byly určité poplatky nebo cla i na evropské produkty a nevšim jsem si, že by v té době ČR nějakým způsobem trpěla. Naopak v té době se ekonomické zájmy českých firm v Americe docela slušně procazoval. Já jsem v té době nebyl jenom ve vládě, ale byl jsem ještě předtím v biznisu a musím říct, že tam rostly exporty velmi slušným způsobem a ta spolupráce byla, myslím si, jedna z nejlepších vůbec v historii. To znamená to, že někdo třeba zvýší celo a někdo se jiný na druhé straně ještě neznamená, jestli tím cela nebourají. Ekonomické vztahy záží také na tom, v jakých je to komoditách, v jakých je to produktech, jak se to třeba dotkne � To, co jsem zatím viděl a prostudoval, tak by České republice neměly odvrzit žádné problémy. Mluvčí 00: Prezident svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouzá pro seznám řekl, že jeho plán na masivní clána veškerý dovoz do USA by znamenal zhruba o 2% body nižší HDP EU, ale pro Česko jako exportní ekonomiku by ta škoda byla zhruba dvojnásobná, takže to není pravda? Mluvčí 01: Dovedu si to představit, protože Česká republika exportuje produkty do Spojených států, které nejsou a nepředpolkádá se, že by byly zatížený tímto clemem. Jo něco jiného je to třeba pro Francii, s tím bych ji souhlasil, protože Francii je poměrně významným vývojcem potravin do Spojených států, ale svým způsobem i Donald Trump vždycky říkal, že právě proto, že se zavedli ve smyslu ochranářských opatření vůči Francii, určité sazby na americké produkty, no tak právě on je připraven zase třeba na francouzské zboží nebo na zboží, které by hodně bylo s francouzské proměněnce nasadit ve Spojených státech. Cesta není zvyšování neustále těch poplatků, ale nemůže jedna strana chtít po té druhé, aby nedělala, když sama si tak úplně nechová. Mluvčí 00: No dobře, a pokud by ochabily naše vztahy se Spojenými státy, zároveň vidíme, jak ochabují naše obchodní Vztahy s Čínou, tak má EU na to, aby vedla v podstatě obchodní válku na dvou frontách? Mluvčí 01: Ne, rozhodně ne a proto taky EU musí aktivně jednat. Máte pravdu v tom, že s Čínou EU začíná prohrávat, opravdě řečeno, prohrává i ze Spojenými státy a to bylo i za administrativy Joe Bidena. Podívejte si, jakým způsobem americké firmy začínají válcovat evropský trh. Podívejme se třeba na Tesla, která dnes vytlačuje v elektromobilech celé jednoznačně. Podíváme si, jak na Volkswagen tlačí v těch menších elektromobilech čínské firmy. To znamená, že se dostáváme do pasti nikoli, ale díky tomu, že v Americe nasazuje nějaké speciální upatření. Dostáváme se do pasti proto, protože je zde vysoká míra regulací, protože je zde předotováno. protože zde máme naprosto zcestné klimatické cíle, které zde jsou a současně nejsme schopni zde nastavit energetickou politiku takovou, která by zabezpečovala alespoň elementární konkurenceschopnost pro evropské firmy, protože jestli, že budeme kupovat plyn čtěřnásobně za čtěřnásobně vyšší ceny, než ve Spojených státech nebo elektřinu za čtěřnásobně vyšší ceny a plyn dokonce ještě za vyšší ceny, tak v tu chvíli samozřejmě nebudeme konkurenceschopné, ale za to nenese jaksi vinu ani Donald Trump. ani Joe Biden za to nesou věnou evropští činitelé. Mluvčí 00: No a pokud 60% třeba zase navrhuje pro Čínu a ta bude hledat nová odbytiště pravděpodobně v Evropě, co to bude znamenat pro náš zpracovatelský průmysl? Mluvčí 01: To je zajímavé to, co říkáte, protože já si skoro myslím, že je pravděpodobnější, že ta cla jakákoliv, možná dokonce až 60% skutečně Donald Trump zavede vůči Číně. Myslím si, že to nebude potom až zas tak velké na evropské produkty. A to samozřejmě bude znamenat to, že ta Čína může hledat nová odbytiště, může hledat v Evropě. Na druhou stranu, i když se zavedla cla v minulosti na čínské sboží, ještě za Trumpa, tak to k upodivu nemělo ten efekt takový, jak si možná všichni představovali, že by tam ta Čína začala méně dovážet. Oni se poměrně rychle přizpůsobili, zjednodušeně řečeno, ať už vlivem státních různých podpor, anebo vlivem toho, že firmy šly na nižší marže, tak se docela přizpůsobili tomu, že začaly dodávat ty výrobky u zemí spoluprázdních států i přes to, že byli zatíženým těm clem a ku podivu neklesali. Mluvčí 00: Já trošku mířím i tam, že pokud se bude teoreticky i Evropa muset poohlížet a my jako Česká republika jako exportní ekonomika po jiných trzích, tak jestli se nám nakonec nebude hodit, Jozef síkala s portfoliem pro mezinárodní partnerství a nebudeme se muset ohlížet v Africe nebo v Jižní Americe. Mluvčí 01: Ne, s tím rozhodně ne, ty počty jsou hodně jednoduché. Co se týká spojených států, tak tam nám jde ta obchodní bilence přibližně na úrovni 100 miliard korun. To znamená, že je to pro nás přibližně desátý obchodní partner, což nijak nepocenuje. Ta důležitější zpráva je ta, že tam jde sboží s vyšší přinenou hodnotou, jinými slovy, jdou tam hodně finální produkty. nicméně v tom celkovém objemu to není nic velkého, ale hlavně nemyslím si, že by to mělo nějakým zásadním způsobem klesat, takže rozhodně tady já ten problém nevidím. S Čínou je to něco jiného, tam se neustále držíme někdy na úrovně 50, 55 miliardů korun, což je katastrofa a vlivem toho, že tahle vláda vychýlila to kivadlo úplně na druhou stranu a svými kroky do značné míry se omezila exporty do Číny, což je v celém jednoznačné. tak to já vidím jako větší problém, protože pochopitelně ta Čína se stává celosvětovým hegemonem a pokud my tam nebudeme mít dobrou ekonomickou diplomacii, tak na tom budeme hodně tretí. Mluvčí 00: No a znamená tohle všechno a vlastně tady vítězství Donalda Trumpa, zejména nějaký postupný konec globalizace? Mluvčí 01: Já bych neřekl postupný konec globalizace, já bych jenom řekl, že slovo soběstačnost a určitá míra nezávislosti už nebude tak sprosté slovo, jako bylo ještě před pár lety. A ty takzvané, jak bych řekl, liberální hodnoty těch demokratických elitářů, že se prostě přehodnotí. A ta Amerika se to uvědomila o něco dříve. Mluvčí 00: Co myslíte těmi hodnotami? Mluvčí 01: No tak my jsme s úst nejenom amerických představitelů té poslední administrativy, ale zejména těch evropských neustále slíchali a slícháme. konkurenceschopnost, efektivita a snaží se nás přesvědčit ve své hodnoty. Nednou vidíte, že v té Americe lidé nevolili úplně ty liberální hodnoty, oni volili podle své peněženky a volili tak, že se domnívají, že minulá administrativa jim vytáhla určité zdroje z jejich peněženky. Popravdě řečeno, takhle volili i před čtyřmi lety. Donald Trump prohrál zajímavě díky tomu, že byl covid a lidé měli pocit, že jim vytáhnou jejich vlastní prostředky. To znamená, že Amerika je v tomhle trochu odlišná a uvědomuje si, že jedna věc jsou vzletné cíle a druhá věc je cesta jejich naplnění a to, že se krásně na akademické půdě a v liberálních časopisech přesvědčujeme o tom, které budeme mít světlé, zelené zířky, ale nenajdeme k tomu racionální cestu, která by nás nezbavila té konkurenceschopnosti, kterou se tak rádí všichni. jak si, jak si zaklínají, no tak poté se taky může stát, že nebudou mít, z čeho ty krásné zelené zítřky platit. A ta Amerika si to uvědomila dříve než Evropa. Mluvčí 00: Když jste sledoval kampání Donalda Trumpa, byla vám sympatická? Mluvčí 01: Byla to typická americká kampaň, která je úplně odlišná než je v Evropě nebo než je třeba u nás, bylo to velké show, ale zase na druhou stranu musíme se na to dívat z úhlu pohledu američenů. Já mám k Americe hrozně blízko, dělal jsem tam biznis, je to pro mě země, která mě v mnohem inspiruje a ta země mi baví a mám tam obrovské množství přátel. a i z biznesu, i osobních přátel. A když, jak jsi dokonce s námi přednášel na univerzitách, tak když na to díváte z jejich úhlu pohledu, to je jejich svět, to je jejich život. Oni skutečně žijí těma volbama několik měsíců, oni žijí v těch ulicích, oni tam mají svoje... Jedna věc je emoce, druhá věc je agrese. Tak agrese samozřejmě se mi nedíbí, v jakýchkoli volbách, ať je to ve Spojených státech, nebo ať je to třeba na Slovensku nebo v České republice. Všichni musíme být proti tomu, aby js omezily a druhé, že to někdy vyhecované, tak bohužel to někdy nastane, ale to se obávám, že při současné společenské konstelaci, při rozvoji sociálních sítí, když se podívejte, jaká je tam nenávist, tak se tam šíří. Víte si, jakým způsobem lidé, kteří jsou anonimní, napadají všechny ostatní a burcují ve svých bublinách ty další, no tak bohužel to je daň za mimo jiné i současnou situaci v té sociologické oblasti. Mluvčí 00: Takže vy si od něj nic nepřevezmete do své kampaně. Mluvčí 01: To pozitivní si převezeme, to znamená jeho kampaň a obecně kampaň ve Spojinných státech je připravována vždycky naprosto briljantně marketingově, to jsou naprosto promyšlené eventy, které oni mají, to jsou briljantní analýzy, skutečně i ta shromáždění, která mají, jsou velmi dobře organizována. Mluvčí 00: A na českého valiče funguje něco jiného? Mluvčí 01: Na českého valiče to úplně takhle nefunguje, to nemůžeme 100% překlopit, ale ten systém v rámci nastavení určité taktiky, nejenom systém v rámci té předvolební kampaně, ale vůbec práci s voliči podobu celého toho období, ať už jste v opozici nebo v koalici, tak to je věc, která si myslím, že je inspirativní. Mluvčí 00: A co na Čechy funguje? Podlehnutí ano. Mluvčí 01: Na Čechy funguje z mého pohledu hodně kompetence, to znamená, myslím si, že tahle vláda ztrácí strašně moc, protože tam má nekompetentní lidi, hodně na ně funguje to, že když se jim něco slíbí, tak spolehají na to, že se to alespoň částečně splní a co na ně funguje je to, že by se nemělo lhát, tak jako, že tahle vláda, tak taky proto má tahle vláda. Mluvčí 00: Včera mi Mirek Topolánek říkal v událostech komentářích, že v kampaních se lže vždycky. Mluvčí 01: Vždycky. Taky možná proto jsou ti lidé takmě spokojení, ale já rozumím tomu, že se někdy marketingovat je přežene. Já rozumím i nějaké polopravdě, ale nesmí se úplně brutálně lhát. Mluvčí 00: Říká Karel Havlíček, díky, že jste přišel do interviu, hezký večer. Já moc krád děkuji.Kopírovat text

Evropa ekonomicky prohrává s Čínou i Spojenými státy. Chybu nehledejme jinde než uvnitř EU. Přeregulovanost, dotační politika, socializace hospodářství, nesmyslné klimatické cíle a chybná energetická politika jsou hlavními důvody, proč dostáváme na frak.

Screenshot není k dispozici