← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 00: Skrátíme pracovní dobu, máme nové technologie. Toto slýcháme od celé řady politiků a nepochybně to budeme slíchat stále častěji a určitě to nejde i určitou podporu. Přesto vám ukážu i určité stine stránky toho, když si budeme takhle ulehčovat. Ale nejprve vás přivítám ve pravidelném pořadu na rovinu, opět jedeme živě, tak jako vždy moc krát díky za všechny dotazy, které mi se padejí a já se vrátím k tématu, které jsem vykopnul. Ulevme si, snižme pracovní dobu. Diskutuje se o tom, že by mohly být čtyři dny v týdnu, jakožto dny pracovní. Slycháme to stále častěji od různých sociálních inžinírů Evropské unie i z jednotlivých zemí. Naposledy s tím přišla Polská ministrině práce a ta analyzuje v tuto chvíli dva návrhy a to je buď zkrátit pracovní dobu v týdnu na 35 hodin, anebo rovno zrušit pátky, čili volné pátky, že by byly. Jaké jsou argumenty, paní ministrině práce sociálních věcí? Polské, pochopitelně. Už uplynulo 100 let od doby, kdy se zavedla právě osmihodinová pracovní doba a kdy se zavedly volné soboty a poté pochopitelně nové technologie, umělá inteligence a podobně, které budou nahrazovat lidi. Pojďme si jenom připomenout, kolik hodin v roce, protože to je důležité si k tomu říct, odpracují lidé ve významných světových zemích, říkejme tedy velmoci nebo úspěšné země. Tak začněme spojenými státy, tam se ročně odpracuje 1892 hodin. Jinak podotýkám, že spojené státy jsou zřejmě jedinou velmocí, kterou jsem dohledal, kde se ten nezaručuje placená dovolena. Japonsko 1903, čili přibližně podobné. Jižní Korea více, 1970, skoro 2000 hodin ročně. Velká Británie, 1868, čili přibližně jako ty Spojené státy. A teď pozor, dobře poslouchejme. Čína. 2392 hodin v roce. Jak jsme na tom i? A některé další středy evropské země. 1786 hodin. Jenom podotýkám, ale že třeba Francie má ročně 1565. Takže zrekapituluji. V České republice máme o více jak 100 hodin méně v roce, než ve Spojených státech, myslím tím odpracovaný hodin, o 200 hodin méně než v Jížní Koreji, o 600 hodin méně než v Číně a Francie tam má dokonce o 800 hodin méně jak v Číně. A teď je logická otázka, že jsem to dával do kontextu s těmi novými technologiemi. jestli mají v Japonsku, ve Spojených státech, v Číně, v Jížní Kore, horší vybavení novými technologií, jestli jsou nějak pozadu, než třeba v Evropě. Odpověď je jednoduchá. Všechny tyto země jsou na tom technologicky buď lépe než Evropa, anebo stejně, včetně té Číny. Tady se trufám tvrdit, že ta Čína už je na tom no něco lépe než Evropa. Co tedy z toho v tuto chvíli vyplývá? Já jsem si téměř jistý, že bude přibývat tlak na zkrácení pracovní doby. Současně ale si musíme říct, to zabe. Ujíždí nám vlak a z Evropské unie se opravdu stává nekonkurenceschopný kontinent. Firmy odchází do Ázie, odchází do Spojených států. A či nám dnes, ať se nám to líbí nebo ne, Evropskou unii již začíná porážet. Přesto tyto velmoci, hovořím o Spojených státech, a o Číně nějak nehazardují s ulevováním a podle těch čísel vidíte, že se tam pracuje více než u nás, nebo více než v Evropě. Ano, můžete dát do kontextu i produktivitu a říct si, což je v zásadě správně, že více odpracovaných hodin ještě neznamená, že jsme produktivnější. S tím bych do značné míry souhlasil, je to otázka organizace práce a tak dále a opět, ale musíme se podívat na výsledky, protože produktivita se ve finále podají větším o těmi výsledky, výsledky ekonomiky, firm, žebříčku firm a tak dále. Takže ať se na to díváme zleva, zprava, americké firmy stále dominují, čínské již je vhodně doplňují a bohužel evropské firmy začínají ztrácet. Navíc musím říct, že když se tak někdy dívám na efektivitu některých lidí z mladší generace, ale to okolikrát není jenom mladší generace, kteří se místo práce baví, jak se hodiny denně tím, že jsou na sociálních sítích a když si se ptáte, co dělají, tak vám řeknu, že jsou influencéři, že jsou hejtři. Tak to úplně nevím. Čas od času mě potká nějaký horlivec ze sociálních sítí, zrovna nedavno. mě potkal a představil se mi a tak jako usmíval se, říkám, já jsem vaším hejtrem na sociálních sítích. No a vypstupuji tam tedy pod nějakým jiným jménem a byl tak docela normální, ještě si z toho dělal srandu a říkal, já takhle hejtuji, ale víc lidí a neberte si to nějak osobně. Já se přiznám, že vůbec nevím, o koho se jednal, asi to byl nějaký známý hejter, ale já třeba to, co je pod Twitterem, tak nečtu. Nestíhám to, nezvládám to, pouze mi tam třeba můj tým dělá research, kdyby tam byl nějaký minister, tak abych odpověděl. Ale já jsem se optal, co děláte jinak, než tedy, když hejtujete, čím se živíte. No a tak se tak na mě divně dível, on říkal, no to je moje hlavní práce, já se tím bavím, já se tím dokonce dokážu vydělat nějaké peníze. No, tak já nevím, já možná jsem ze staré školy, ale já jsem vycházel z toho, že lidé by měli tvrdě pracovat a je úplně jedno, jestli je někdo zedník, jestli je někdo kuchař, jestli je někdo učitel, jestli je někdo zdravotní sestřička, jestli je lékař, jestli je třeba politik, nebo jestli zaměstnává jakožto podnikatel manažerem v nějaké firmě, ale že má nějakou pracovní náplň denně, 8, třeba 10 hodin, někdo má dokonce i více na těch manažerských pozicích, ale tam, že tedy tvrdě odvádí svoji práci a že nemá čas tedy jak si být na sociálních sítích. Osmáně se mrkněte na ty hejty a na všechny možné aktéry sociálních sítí, kdy tam padají různé hejty a tak dále. Určitě to mají na desítky různých osobností, které sledují. Mě by tady zajímalo, co pak fakt ty lidé dělají. A to není problém jenom České republiky, to spíš jen tak jsem se tady trošku zapovídal, když jsem hovořil o té efektivitě. Já bych ale v tom závěru uvedl jednu věc. Já beru, že díky novým technologiím bude ubívat fyzické práce. To je pravda. O tom není žádné, ale obecně považuji za dost jaksi nebezpečné ubírat si práce obecně. Může se totiž stát, že nám ten vlak úplně definitivně ujede a z té Evropy se opravdu stane definitivně, definitivně skanzen. Tak, toliko tedy k návrhu Polské ministrinně práce snížení pracovní doby docela zásadním způsobem. A pojďme ještě na živáč na víkend, než půjdu k vašim dotazům. On se popravdě řečenou k tomu trochu váže, byť ne úplně přímo. Já jsem zde řekl, že jsme přeborníci na sociálních sítích a že mladí lidé místo, aby tvrdě pracovali, tak tak žijí ve svých bublinách a kritizují kde co, kritizují každého všechno atd. Ale když mají někdy ukázat faktický výsledek, tak kolikrát je to docela pěkný Průšvih. No a to se váže k tomu, co se odehrává na Ministerstvu pro místní rozvoj. Jinými slovy, piráti. Ano, Ivan Bartoš. Neuvěřitelným způsobem dodrbali digitalizaci stavebního řízení, což je základní stavební kamen stavebního zákona, který má platit od 1. 7. roku 2024. Musím k tomu podotknout, že bychom stavební zákon komplet připravili. Dva roky jsme ho dávali dohromady. Bylo tam snad 2000 různých připomínek, to znamená, museli jsme se vypořádávat s aktéry odborné obce. Bylo to náročné, ale nakonec jsme to dali dohromady. Byly to samozřejmě kompromisy, protlačilo se to sněmovno, vstuplo to v platnost, nový zákon. Dokonce to bylo vyhodnoceno jako zákon roku 2021 nezávislými institucemi. Takže měli jsme z toho radost. Přišla nová vláda, Prásk a bafunářsky všechno zrušila. S tím, že bude lépe, udělejí lepší střední zákon. Já s tím zásadně nesouhlasím, ale budiž za jediného předpokladu, že to udělají lépe. Výsadek je takový, že je to v naprostých troskách a 1.7. to nenajde v žádném případě v té plné verzi. Ten základní pilíř, čili ta digitalizace stavebního řízení, to znamená jedno razítko, jeden úřad atd., o co to celé bylo opřeno, tak je v nedohlednu. A v tuto chvíli bydí na poplach nejenom úřady, které pochopitelně vidí tu marnost a ten proušiv, že na to nejsou vůbec připraveni ani přes technologie, ani procesně. Pochopitelně projektanti, stavaři, krátka celá stavební obez a všichni ti, kteří chtěli někdy stavět nebo budou stavět. Takže teď se jim říká, by v rychlosti si zažádali o stavební povolení, i když to bude neúplné, ještě v červnu, aby v červenci si to doplnili případně a nejeli už podle toho nového režimu, no prostě úplný totální zmatek. Všiml si toho dokonce i pan prezident, který vyzval periáty, konkrétně pana ministra Bartoše, aby to opravdu odložil, jinak hrozí opravdu průšvěch a kolaps v celém vřizování stavebního řízení a žádostí o stavební povolení. mimo jiné dostali stopku od Úhosu, protože ten shledal, že výběrové řízení Pirátů, jinými slovy výběrové řízení ministra Bartoše, MMR, Ministerstva pro místní rozvoj, na dodavatle toho částečného řešení té digitalizace je, dobře poslouchejte, netransparentní. Prostě neprošlo to řádným výběrovým řízením. Fakt nevymyslíte tohleto. Takže na tomhletom vidíte, že Piráti jsou živým důkazem toho, že jejich aktivita, která je nepochybně velmi významná na sociálních sítích, nezajistí výsledky v reálné praxi. No tak proto jsem jako živáč na víkend dal krásnou písničku Paula Zymona, Boy in the Bubble. Chlapec nebo hoch, nebo to je jedno, v bublině. Ano, mířím těm na Piráta Bartoše, ale prakticky to platí na všechny. všechny Piráty, jinak ta písnička je z ikoneckého albu Graceland z roku 1986 a já jsem dal Živač z roku 2012 a to z Hyde Parku. Tak, pojďme na vaše dotazy. Pavel, můžete prosím vysvětlit, kam odchází současné daně, když díky zvýšení cen energii, krize pro občany a firmy, nikoli vládu, se vybralo o 200 miliard víc peněz? Opravdu odešlo 200 miliard na Ukrajinu? Tak já začnu tím koncem. 200 miliard korun na Ukrajinu neodešlo. Pokud mám správné informace, tak to bylo zatím za tu rebu někdy okolo 50 miliard korun. Pohobitelně jsou nemalé výdé spojené s úprchlíky z Ukrajiny, ale tam pokud mám opět správné informace, tak to zase se nám vrací díky začlenění těchto lidí do pracovního procesu přes hrubý domácí produkt a tak dále. Takže já bych v tomhle tom nevinil tu Ukrajinu a nebo tu vládu z toho, že dává peníze na Ukrajinu. Můžeme se bavit o tom, jestli je dostatečně transparentní v tom, že ukazuje, co všechno na tu Ukrajinu jde a kolik tam jde. Ale jinak bych nebyl nervózní z té částky. Jedna věc. Druhá věc, že se vybralo o 200 miliard více peněz, Vláda si určitě navazujete tím, že seká rozpočtové schodky. Záleží na tom, k jakému roku to vztáhneme. Když se podíváme na rok 2023, tak díky cenám energii, které zde zmiňujete, tak ta vláda skutečně vybrala na mimořádných příjmech, to znamená na windfall tax, na těch specifických příjmech s cen energií, případně na, kde tam ještě byl nějaký další příjem, to jsou tak asi ty hlavní, co vybral na těch daních, tak to v zásadě ona skutečně dala zpátky do podpory, a to zejména přes regulovanou službu energie. Bylo to, abych byl přesný o něco méně, než kolik vybral na těch daních, tuším, že tam je rozdíl nějakých asi 20 miliard korun, Ale zpátky to dole. Ale co tím vlastně říkám? To, že vláda říkala, že podpořila v tom roce 2023 například firmy a spotřebitele přes regulované složky energii a na rok 2024 už tak neučinila to těch 60 miliard, které přehodila zpátky, no tak není to, že je podpořila. Ona to z nich nejdříve vybrala. vydělali ty energetické společnosti nověřitelným způsobem a pak jim ty peníze částečně vzala a dala je zase zpátky. Čili tady to opravdu není žádný milodat od vlády, na tohle si fakt dávajme pozor, že ta vláda má stále tendenci říkat, my jsme podpořili. Ne. Ona nejdříve nechala ty firmy vydělat přes ceny, které z tom se zaplatě dvě, jako šťast potřebitele, případně jako firmy, a pak jim je teprve částečně odebrala. Co v tom není započítáno, v tom asi budete mít pravdu, nebo možná rážíte na tohleto, tak jsou další příjmy z vyšších cen energii například přes DPH. To teď nemám v hlavě, kolik v tom celkem dělá. No jinak, kam šly ty peníze další, tak to vidíme. Zvědají se mandatorní výdaje, zvědají se výdaje například na obranu. Pavel ještě pokračuje. Chcete díky financování vědy zvednout hrubý domácí produkt? Jakým způsobem se český podnikatel dostane k těm patentům, když obhajujete jejich prodej do zahraničí? Já mám zájem o nějaký patent, kam mu můžu poslat žádost. No tak nejdříve, kam můžete poslat žádost, já nevím, jestli máte patent ve smyslu toho, že máte nějaký vynález, tak pokud ano, tak poté. Úřad Průmyslového vlastnictví v každém případě, ředitel Kratochvíl, skvělý člověk, pomáhal mi, když jsem přip inovační strategie České republika země pro budoucnost. Tam můžete dát žádost o patent, o užitní vzor, průmyslový vzor a tak dále. No a co se týká zvýšení HDP, když se bude podporovat věda, tak samozřejmě, že tak bude. Musí to být ale podpora vědy taková, kdy se nebudou pouze lít peníze, ale bude se kontrolovat kvalita výstupu výzkumu, což jsme zavedli, je to takzvaná metodika 2017+, ale obecně zekonstatovat, že země, které dokáží dobře nasměřovat podporu do výzkumu, tak horizontu třeba pěti až patnácti let, vytváří vyšší přidanou hodnotu. Vy zde narážíte na to, že obahují prodej patentů do zahraničí. Nikoliv. Já pouze tvrdím to, že nestačí mít jenom patent. Patentů může být hodně a dokonce nápadů může být nekonečné množství, velké množství skvělých nápadů, ale to ještě neznamená, že když mám vynikající myšlenku, dobrý produkt a dokonce i patent, že to uvedu na trh. A že tedy Fulvuzovka budou přitekat ty peníze do hrubého hromadního produktu do kapestě, kteří to vymysleli, to fakt nestačí. Pokud mám nějakou dobrou myšlenku, mám třeba i patent, tak poté potřebuji někoho, kdo to dostane na trh. Jinak budeme mít v šuplíku spoustu zajímavých věcí, ale neprodáme to. To znamená, kdo má obchodní síť, kdo má kvalitní marketing, kdo má zákezníky v celém světě a taky samozřejmě, kdo je připraven investovat do výroby spojené s tím patentem obrovské částky. Pokud někoho takového najdeme u nás, anebo pokud si to dokonce ten, kdo to vyvine, sám vyrobí, udělá, udělá si marketing a prodá to po celém světě, no pak klobouk dolů. Ale popravdě řečeno těch je velmi, velmi málo. To znamená, ano, poté i vědci musí prodávat svoje patenty a prodají třeba zahraničným firmám, ale díky tomu se ten patent vůbec uvede v život. A díky tomu potom třeba ty věci inkasují peníze, což byl mimo jiné případ profesora Holeho, který díky tomu, že se ten patent prodal, tak akademie věd nebo ústav akademie věd, UOHB, poté inkasoval miliardy a miliardy korun ročně. Tuším, že to byly tři miliardy korun ročně po dobu několika let, takže to určitě byla, myslím, zajímavá věc. Tak Ondřej nám píše. Šilerová správně upozornila, že Staniura plánuje na příští rok snížit deficit jen o 0,2%. Že ona by chtěla 0,5%. Kde dále byste škrtili 30 miliard na příští rok? A píše to v závodce, neargumentujme elektronickou evidencií. Takže to nevěřeší problém. Tak je pravda, že ministr Staniura snižuje na rok letí C25, aby jsme si to upřesnili. o přibližně 17 miliard korun, což by mohly být i 0,2%. Ale naša ledva neřekla 0,5%. Ona řekla, že se jí to zdá málo ambiciózní a samozřejmě popíchla si pana ministra Staniura. No proč? No protože ministr Staniura už na příští rok, protože to je rok volební, začíná brzdit. Jinými slovy, to snížení už nepůjde tím tempem, tak jak sliboval. No to se nezlobte, to si popíchnout musíme, protože je jasné, že v tom příštím roce vláda bude rozdávat, já už jsem viděl poždavky jednotlivých rezortů, jenom dopravace o 30 miliard krona víc, obrana chce, myslím, dalších asi 7 miliard krona víc. Ne má to teď všechno v hlavě, určitě na důchoděch půjde něco navíc a tak dále. Takže jak mandatorní, tak potom výdaje typu třeba na budování infrastruktury. V každém případě ale, i kdybychom šli rychlejším tempem, vaše otázka byla, kde bychom na to brali, no tak nejideálnější je zabezpečit budoucí příjme, To znamená, investovat dnes do hrubého domácího produktu, například přes ten výzkum, například přes ty inovace, takové jsme v určité době generovali příjmy, protože nížský shodek udělám buď vysokými příjmy, anebo řezáním video. Samozřejmě vždycky je to někde mezi. Nyní jsme úplně rezygnovali na příjmy. Rozumím ale vašemu argumentu, že se ptáte na příští rok, když zcela zjevně i díky téhle té vládě, nebo zejména díky téhle té vládě se úplně zabil hrobí domácí produkt a žádné příjmy nebudou, čili už je to jenom o škrtání, ale ne zcela. Je to pochopitelně o důsledném výběru daní. Vy píšete, nezmiňujte EET. No já ho musím zmínit. Jestliže EET nám dělalo nějakých 13-14 miliard korun a to byly pouze ty první dvě skupiny a obecně se říkalo, že by to mohlo dělat dokonce přes 20 miliard korunu, tak jestliže se tady bavíme o třeba dalších 20 až 30 miliardách, tak nemůžu z toho prostě vynechat EET, které v tom zjevně by dělalo minimálně polovinu. Tak to je jedna věc. A další věc je ta, že poté se samozřejmě už musí šetřit dále, čili buď se plošně udělá to, že se každému rezortu řekne, půjdeš dolů ještě o 1%, 2%, 3% a tak dále, samozřejmě s nějakým rozumem se to musí udělat. A tím se dejí, z mého pohledu, ještě vyzískat jednotky miliard korun. A pak už je to o tom, že se šetří na kapitolách. Pak už nikde jinde peníze neušetříte. A teď se můžeme bavit o tom, jestli je lepší to vzít na dopravě, nebo jestli to vzít třeba na obraně. Osobně si myslím, že ty ambice obrany jsou příliš vysoké. A že ty dvě procenta, která mají plánovany už na tento rok a na příští rok, nedocílí. Myslím, těm dvě procentem vůči hrubému domácům produktu. protože nebude tak jednoduché to vysoutěžit a efektivně vysoutěžit. Jinými slovy není to jenom o utrácení, je to o tom, aby se taky utratilo za něco, co je férově a dobře a správně nakoupeno, co je nezbytně nutné, je to za nejnižší možnou cenu. A když jste pod časovým tlakem, jakože ta vláda je pod časovým tlakem, by to utratila ty slíbené peníze na obranu, tak poté si myslím, že to není dobře. Mimo jiné jsme to už viděli na posledním roce, kdy obrana nedocílila výdejů vůči hrubému domácího produktu na to, co uvažovala a je někde na úrovni, dokonce pod úrovní, která byla za nás. A my jsme předtím varovali. Tak Ondra ještě počítá. Vy vyčítáte, Fialové, na vládě, že nemůže vědět, jak bude vypadat pracovní trh za 30 let, tak ať nezvyšuje věk odchodu do důchodu. Není ale úkolem z odpovědného politika se připravovat na nejhorší? Zajímavá otázka. Pak ale to není to, co říkáte, protože to je čistě účetní pohled. Na nejhorší znamená se připravovat, nebo připravovat se na nejhorší znamená to, že se připravím na to, že ti lidé nebudou uplatnitelní na trhu práci a nebudu spoléhat na účetní řešení, že tedy posunou ten věk odchodu do důchodu třeba o tři, o pět, o sedm let. A to je jedna z těch důvodů, které jsem už mnohokrát říkal, protože to, že se někdo dožije vyššího věku do důchodu, což je pravda, ještě neznamená, že v 73 letech je v lepší fyzické kondici. než lidé třeba před 20 nebo 30 lety, protože se lidé dožívejí vyššího věku díky novým lečebným metodám, technologiím, ale otázka je v jakém stavu. A další věc je ta, že jsou samozřejmě profesory, které to nezvládnou. Nicméně nech lidé pracují, pokud chtějí. K tomu jim někdo bránit nemůže. Naopak, abych je motivoval k tomu, aby pracovali, pokud někdo chce, tak aby měl určitou úlevu třeba na něhového charakteru nebo v tom větší důchod atd. Což si myslím, že je fér. Ta cesta je, jak říkáte, připravit se na nejhorší. Zavčasu zabezpečit nové zdroje. To je to, co zde říkáte ten zodpovědný politik. A to je to, co my tvrdíme. Nespolehad na to, že to vyřeší věk odchodu do důchodu a již dnes začít připravovat do systému. Ideálně přes příjmy, to znamená opět produktivita ekonomiky, která by měla růst rychleji, než jsou demografické změny, a což mimo jiné je názor šéfa Max Planck institutu z Měchova, právě pro tu sociální oblast a zabe aby se vytvořil další zdroj, například tady ten motivační pilíř, do kterého budou dávat lidé úspory s vědomím toho, že oni nepřijdou. Dneska máme 3,5 bilionu, 3500 miliard korun v rukou lidí, kteří je mají na různých účtech atd. Znamená snažíme se, aby část z těch peněz se dávala do těchto spořících pilířů, ale musí to být ta státní záruka, což nebyl třeba ten český případ, proto taky o to nebyl zájem. Martin, dobrý den, řekněte mi prosím na rovinu, na jakém plynu jsem si dnes vařil oběd? Na hodnotovém, ale drahém plynu z USA? Nebo na krvavém, přeprodaném a ještě dražším plynu z Ruska? No, Martine, to nikdo neví, na jakém plynu jste si to vařil. Lze odhadovat, že v té směstce toho plynu, že máte směstku plynu, máte přibližně 60% ruského plynu a 40% plynu, který dodazil severní trubkou, to znamená z Německa, což může být LNG, může být norský plyn a tak dále. Ale nikdo to přesně neví. A nevěděli jsme to ani my, nevěděla to ani tato vláda a tahle vláda naprosto brutálně lhala. Udělala si marketing s tím, že nás zbavila závislosti na ruském plynu a ještě měla tu drzost lahát o tom, že my jsme tu závislost podporovali nebo dokonce vytvořili. Je to úplný nesmysl. Blábol na kvadrát a potvrzení toho, že pan minister Seekylla dodnes nepochopil, jak funguje energetická evropská infrastruktúra, pan premiér Phillip, tomu se ani nevyjatřuje. ale oni to tvrděli i ostatní, protože žádná země dneska nemá, alespoň tedy země, které jsou v našem regionu, nemá vliv na to, jaká směska plynu k nám nakonec doputuje. Logicky ta směska se vytváří v trubkách mimo naše území, ať už v Německu. Tam pochopitelně v určitou dobu plynul zejména plyn z Ruska, protože to šlo přes Nord Stream 1, případně přes Jamal a tak dále, protože bylo taková množství, tak to vlastně přebylo toho množství, toho plynu například z Norska. Byl nesmysl tvrdit, že když jsme měli kontrakt s Nory, takže k nám doputoval norský plyn. Nikdy k nám nedoputoval v takové množství, vždycky byl přebyt tím ruským plynem, tomu se říká svapování. To do dnes nepochopilo se ani pan minister Sýkela. No ale z té východní větve jde zejména plyn z Ukrajiny a tam se to různě, různými toky přes Rakousku, Ukrajina, míchá, takže v poslední době to je zejména plyn ruský. Takže toliko, na čem jste si dneska vařil oběd, Martin. Tak, na to jste se teď ptál. Mirka. Dobrý večer, přeji. Budete se dívat večer na hokej? Můžete říct tip na výsledek? No určitě se budu dívat, těším se na to. Já netipuji. Budu nadšen, když zvítězíme, byť to bude ofous o jeden gol. Kdo by tipoval, že proti Švédsku, kde já jsem si spíš myslel, že to bude tak, 1-1, 2-1 se bude prodlužovat, možná 1-0, až to bude hrozně málo gólů, jim se říkalo, to bude hodně urputné a koho by napadlo, že během prvních deseti minut na cene pletu padly čtyři góly. Takže já se na to hrozně těším, jsem rád, a se podařilo to, že jsme ve finále, protože hrozně to přeji nejenom našim hokejistům, ale přeji to i nám, jakožto Česku lidé tím žijí a je dobře, když se taky odreagují od těch starostí, které mají a můžeme být na něco hrdi. Já hrdý jsem na naše hokejisty, hrají skvěle. Lubomír, pane Havličku, dnes načela této plánek, který měl bílého koně Dalíka od Usnok, který s vyšiváním sezeb přispěl k inflaci, a Häger, který s Matovičem dosadili Fica. Tak já se nejsem jistý, jestli Heger s Matovičem úplně dosadili Fica. Zajímavý bude ještě v čase vyhodnocovat ten postup centrální banky ve zvyšování sazeb. Já jsem tvrdil, že v době, kdy je začali zvyšovat, což bylo někdy léto až pod zim 2021, tak to podstatně ním mělo, protože se jednalo v tu chvíli o poptávku inflaci. Od začátku roku 2022 už bych byl velmi obezřetný a klonil jsem se k názoru Oldřicha Dětka, který byl v radě České národní banky, který vždy hlasoval proti panu Rusnokovi a spol. Nedali na něj, on mnohokrát to zdůvodnil, ukázal to na, myslím si, velmi pragmatických ekonomických příkladech a jsem přesvědčen, že měl pravdu. Ale časem to určitě budeme vyhodnocovat ze všech ekonomických úhlů pohledu. Pečlivě je ještě. Tak, Lubomír, ještě tam měli pozvat nečasy, který akurát by se uzavřel. pro celý svět těžké, ale nechápu, proč nemá západ ochotu jednat vždyť, tam umírají tisíce lidí. Myslím, že to za ty životy lidí stojí, na co se pořád čeká. Já jsem přesvědčen, že k tomu dojde, ono opravdu už není jiné cesty. Já nechci teď říkat, že se začíná potvrzovat to, co tvrdíme několik měsíců, že všichni ti válečníci z Gauče, kteří za každou cenu chtěli válčit až do posledního ukrajinského vojáka, že neměli pravdu. Já bych jim to možná ani nevyčítal, protože všichni jsme chtěli, aby ta Ukrajina uspěla, alespoň troufám si tvrdit, že většina rozumně smýšlejících lidí. Faktem je to, že někdy od polovičky minulého roku se ta situace nevyvidí dobře. Čekal se protiutok ofenzívá na podzim roku 2023. Ta se zjevně nepovedla, tak jak si všichni představovali. Mezi tím se prokázalo to, že ten svět už je unavený z té podpory, což taky asi nebylo úplně překvapivé, protože tak to prostě včas bývá, už ve smyslu muniční podpory, ve smyslu technologií a samozřejmě ve smyslu ekonomické podpory, kde se to dotýká v těch zemích, takže to nepochybně mělo vliv na to, že ta válka se nevyví tak, jak si všichni představovali a samozřejmě dochází lidé, dochází vojáci, mobilizují se další a další velny, což je z mého cestu, z mého pohledu jenom posunutí toho, že se nakonec stejně bude muset jednat o určitých kompromisech. Já jsem rád, že prezident Pavel dal ten důležitý rozhovor pro Sky News, kde víceméně to, co my říkáme, potvrdil. Řekl to svými slovy, ale řekl to úplně jednoznačně, to znamená ukončit tu válku v současné chvíli. zahájit diskuzi o míru ze všemi stranami, bez toho to prostě není možné, ať se nám to líbí nebo ne, neustupovat ale samozřejmě nikomu, to znamená, to není žádná kapitulece, je to pouze uznání nějakého faktického stavu a o co dříve se začne vědávat, o to lepší pozici ta Ukrajina ještě může mít. Teď jsme si koupili na nějakou dobu část, to znamená, ano, jdou tam další zbraně, další peníze, ale nemyslím si, že dojde k zásadnímu obratu. Prezident Pavel jasně řekl, ať se na to dívají všichni realisticky a současně řekl i to, že se nedomnívá, že by Donbass, případně Krim, v nejbližší době byli opět pod kontrolou Ukrajiny. není jiné cesty a rozhodně to není o tom, že by se mělo jednat proti zájmům Ukrajiny. Už vždycky jsme tvrdili, že to musí být v souladu s Ukrajinou, ale současně tvrdíme, že i ta Ukrajina bude muset připustit určité kompromisy. To tak prostě je a samozřejmě vyspělé velmoci, nebo velmoci a vyspělé země mohou vyvinout určité úsilí, aby s tou Ukrajinou jednali právě o tom, aby se rozuměli kompromisy. přijali, ale není to o žádné kapitulaci, není to o tom, že se bude panáčkovat před Rusy, není to o tom, že se jim všechno odkývá, budou tu náročná tvrdá jednání, ale každá válka jednou končí mírem. A jenom tvrdý tím, že činím dříve, tím lépe. Tak, Karel nám píše, výsledek OK, 3-2 v nájezdech nebo 2-3, to je fuk, hlavně vítězství. Samozřejmě souhlasím s vámi, jakékoliv vítězství bereme. Mirka, chtěl bych se zeptat, jak si vede Island? po změně před několika lety. Jaký je váš názor? Děkuji." Tak já se teď přiznám, jakože nevím, jakou změnu úplně myslíte na Islandu. Ono jich tam proběhlo za posledních tak 15 let poměrně hodně. Dokonce si si vzpomínáte, tak Island ještě před možná těmi 15 lety projevil zájem o členství v Evropské unii. Dokonce se s tím zahájili rozhovory. Stal se kandidáckou v zemí. Byl několik let po té, tak někdy 5-7 let po té, plus mínus. Od toho ustoupil, to znamená, nechce být veden ani jako kandidátská země, prostě chce si jít svojí vlastní cestou. Samozřejmě Island je specifická země. Je tam, pletuli se nějaké 400 tisíc lidí. Je to, na druhou stranu, poměrně velká země. Ta země je hodně závislá na turistickém průmyslu. Vím, že tam bylo hodně nahoru-dolu na té politické scéně, hodně tam ty vlády padaly. Vím, že se tam hodně angažovali piráti právě. Nikdy to nedopadlo příliš dobře. Nevím teď úplně detaily těch posledních měsíců, ale vím, že ten Islant nemá špatné ekonomické výsledky, co se těchá inflace, tak pokud si tak vybavuju, tak by někde mohl být na polovině toho, co má třeba Česká republika. A řekl bych, že ten turistický růh, možná potom nějaké další produkty, které jsou typické pro Islant, asi rybolok, mě napadá, tak ten islam zase začnou táhnout nahoru, protože tento turistický ruch tam určitě od pandemie roste. Ale přesná čísla teď v hlavě nemám. Dobrý večer. Netušíte s dama? Pardon, ještě tady byla jedna. Mám dotaz, hokej to je hra, tráva bíla atd. Hráči mají v rukách nějaké klacky, neběhá tam 22 dobře placených primadon. Děkuji za odpověď a hned si odpovídáte. Ano, neboť primadony nikdy neběhají. No tak já v každém případě obdivuju ty hokejisty, dělají v neuvěřitelnou podávají neuvěřitelné výkony, jsou to profesionálové a hrozně se mi líbí, jak se poskládal ten tým z těch, kteří jsou na SNHL, z těch, kteří hrají v Evropě a prostě líbí se mi to a předí mi velký respekt. Tak, tady ještě jsem přeskočil nějaké, tak to se omlouvám. Schází vám na hokej rusku a bělorusku? Ptá se Johnny Johnny. Pokud jsou vyloučeny kvůli vojenské agresi, tak proč se neměří všem stejným metrem? USA, druhá válka v Iráku, humanitární ubandování, vývoz demokracie a tak dále. Takhle není, Johny, úplně noviklé, že když nastane taková ale specifická situace, že potom třeba jejich sportovci se neúčastňují některých sportovních klání. Mě tam spíš zaráží jiná věc a to je to, že některá sportovní klání, na některých se mohou zúčastnit, sportovci z Běloruska na některých nikoli. Tak podle mého názoru by to mělo platit pro všechny tedy stejně, buď ano nebo ne. Ale pokud mám správnou informaci, tak na Olimpiádu na Olimpiádě by se mohly zúčastnit Rusové i Bělorusové pod nějakou neutrální vlajkou. Myslím, že jsou i v události sportovní, kde mohou ti Rusové přímo přijet, a pak jsou takové, kde tedy nemohou. Tak to se mi úplně normální nezdá jinak. Chápu to, že prostě v mimořádné politické situaci se toho zúčastnit nemohou. Eliška, dobrý večer, nezdá se vám poslední dobu Čestmír Strakatý příliš aktivistický? Tak Čestmír Strakatý dělá podcasty, možná to sledujete. On vždycky měl tendenci k aktivismu a progresivismu, ale myslím, že to je jeho nějaké názorové přesvědčení. Pro mě je důležité, že když s ním děláte rozhovor, tak si myslím, že to probíhá docela docela normálně. Samozřejmě máme na celou řadu věcí jiný názor a co snažím přesvědčit, on se snaží přesvědčit někde mně, takže vždycky to jsou zajímavé diskuze. Puste se ten poslední, byl jsem s ním, je to tak možná 14 dní, 3 týdny. dlouhý rozhovor, asi tři čtvrtě hodiny. Já si na ně stěžovat nemohu a navíc já se nebojím žádného moderátora, naopak od co je tvrdší vůči mně, od co je třeba přesvědčivější a zaujetý pro svoji pravdu o tom, mě to více baví a se snažím mu to třeba, snažím se ho, když ne přesvědčivkou, alespoň vysvětlit. A mimo jiné myslím si, že když se podíváte na ten rozhovor, co jsem s ním měl někdy před těmi třemi týdny, tak my jsme se tam možná 20 minut bavili právě válce na Ukrajině. Já jsem tam vysvětloval náš postoj, proč tedy se domníváme, že by se mělo začít vyjednávat o ukončení té války, proč nás neminou určité kompromisy, proč je to třeba dělat v souladu s Ukrajinou. No v podstatě pár dní poté, to tady řekl pan prezident Pavel, tak teď by mě docela zajímaly třeba Čestmírův názor na to, jak ten rozhovor pro Sky News on vnímá, protože pokud je jenom trochu nezaujatý, trochu nezaujatý a nechce si tam opravdu lovit ve slovíčkách, tak musí, když se dát vedle sebe a ten rozhovor, který jsem vedl s ním, tak musí zkonstatovat, že jsou prakticky podobné nebo stejné názory. Tak Johnny, jak byste celkově zvalidoval výkon Českého národňáku? Uzřel jste všechny naše zápasy, kteří naši hráči vás zaujali. Neviděl jsem všechny zápasy, teď v tom konci už se dívám, takže nechci teď hodnotit jednotlivé hráči, asi by to bylo neobjektivní. Ale já už jsem to zde říkal, mě se líbí to, jak je ten tým namíchána. Tohle to bylo i v minulosti, konečně i v Nagánu, kdy se vlastně dali dohromady ti zkušení borci z NHL, s těmi srdcaři a šikovnými hráči z Evropy nebo z České ligy a výborně se to doplnilo. To je to, co vidím i teď. Ano, taky tam samozřejmě Superstar Pasterňák, který nepletoval si tak poslední dvou letech, je v kanátském bodování vždycky v top 500 v NHL, tak to je skutečně velká hvězda. A na něm je vidět, že má obrovské sebevědomí. že to táhne, i když možná někteří očekávali, že bude ještě hvězdnější a že bude dávat gól za gólem, ale já myslím, že o tom to není. On tam nesel i trochu jiný důh toho, že skutečně ti ostatní hráči vidí, že ta hvězda s nimi hraje, což si myslím, že přidá sebevědomí celému týmu. Samozřejmě Netčasa, ostatní SNHL. Hrají skvěle, ale mě se i moc líbí, jak tam hrají hráči z Evropy Červenka, tak to je prostě jako neuvěřitelný dříč. Já myslím, že tomu už bude skoro 40 let. Máme skvělého brankáře, takže já myslím, že to je dobře namixováno a asi teď by nebylo fér vytáhnout jednoho, dva nebo tři, kteří jsou lepší. Prostě je to o týmu. Tak, zdravím, jak to vypadá s využitím jaderné fuze. Pak by byly koláčky obzvlášť dobře vypečené, píše Jaroslav. No. To je na dlouhou diskuzi, klidně se na to někdy uděláme samostatný pořád. Já jsem byl nedávno, no tak nedávno, je to možná čtvrt roku, se podívat na ústavu Akademie věd, jedná se s panem ředitelem, kterého dobře znám, s tím tím ředitelem právě toho ústavu, který tu jadravnou fúzi dělá, mají tam tokamak. A jinak je to v podstatě pro diváka bych řekl hodně zjednodušeně, nekonečný zdroj energie, na kterém se bádá už někdy od polovy minulého století. Jakýmsi prapůvodem byl Tokamak, což byl jakýsi sovětský vynález. Ten se postupně dostává do dalších a dalších rovin, úrovní a to finále je takové, Snad v příštích 50 letech, nemysluji ve druhé polovině tohoto století, by za určitých okolností skutečně tenhle zdroj mohl být jakožto nekoneční zdroj, zdroj levný, zdroj bezpečný. To nejpodstatnější je to, že se stále nedaří úplně zcela vytáhnout z toho více energie, než kvůlik se do toho energie dává. Je na to největší výzkumný projekt na světě, takzvaný ITER, ten je ve Francii. Má náklad asi 20 miliard euro. Jednak na tom participují obrovské množství výzkumných pracovník, včetně toho českého. A právě šéf našeho pracoviště, Akademie věce, stal šéfem vlastně toho celosvětového konzorcia pro právě jadernou fúzi. Takže je to velmi významné postavení. a ten ITER referenci by se měl spustit. On to bude jako prototyp, ale současně už bude vyrábět energii někdy v roce 2035. To samozřejmě není možné pak jaksi dát do dovnitka toho, že se od té doby bude z toho energie vyrábět, ale myslím si, že to není našlápnoto špatně a že v době, kdy já už tady nebudu, tak by to mohl být klíčový zdroj energie. Tak uvidíme. Tak, pak byl tady Karel, to je právě to, co jsem přeskočil. Colmix, netuštíte s dama, kolik kolovratník nějakou vizi, až se dostanete ke vládě, jak skutečně přesunout alespoň část nákladů ze silnic na železnice, třeba konečně zavést minito na všechny silnice. Já vím, že my jsme často, často píšete, a já vám stále odpovídám, že se do železní zdává hodně. I za naší vlády, a objektivně říkám, i za této vlády, je ta trajektorie jasná, je produstová. Začínali jsme na 45 miliardách v naší vládě, končili jsme na téměř 70 miliardách, a tato vláda dává přibližně dokonce teď to ještě trochu zvyšuje, a do silnic se dává přibližně stejná částka, a do dálnic samozřejmě. A chci tím říct, že to je vyvážené, že to je vyrovnané. Ale vy říkáte částná koruna. Uvědomte si to, že ale na provoz těch silnic se vybírá z poplatků za silnice a dálnice více než na železnice. Jednou si věřte, že se vybírá. Doufám, že řeknu všechno. Mýto. Tak to mýto je 15 miliard korun. na samozřejmě dálnici a některé silnice. Pak se platí dálniční známky, to je nějakých 5 až 6 miliard korun, tak jsme na nějakých 21 a 20 miliardách. Pak nezapomeňte na silniční dání pro nákladní vozidla, to máte další miliardy korun, no a když se podíváte, kolik vlastně vyberete za využívání železnice, tak jsme jine na 5 miliardách, čili to není tak úplně jako triviálně říct, že já to vezmu z těch silnic a hodím to na ty železnice, protože my potřebujeme jak ty silnice, dálnice a obchvaty, z ekologických důvodů, z důvodu toho, že roste počet aut, z důvodu bezpečnostních a tak dále, tak potřebujeme samozřejmě s tím s vámi souhlasem ty železnice. Takže já si trufám tvrdit, že ten směr, který jsme nastavili, kdy jsme to fatálním způsobem zvýšili, ale i u těch serních zdálníků, to přiznávám, tak je nastaven v tuhle tu chvíli správně. Tak, Jozef nám přijde, dobrý den. Dekarius, dobrý den, pane Havlíčku. Nevíte, co vlastně dělá pan Sikola? Nějak o něm není slyšet. No, pan Stiekele je hodně v zahraničí, pokud to sleduji, jezdí po světě a tady trbíkuje na společenských akcích. Nechci tvrdit, že ty zahraniční cesty jsou úplně k ničemu, to bych zase netvrdil, ale jeho role by dneska měla být převážně v České republice, protože tady mu ujíždí zásadní kusem vlak. Tady nezvládl energetická opatření, tady nezvládl komunikaci s průmyslem, s podnikateli a zjivně je mu blížší ať už Brusel nebo zahraniční teritoria, kde skutečně s tím způsobem se spíše dělajte pozitivní věci. Já jsem zažil a jezdil jsem samozřejmě do zahraničí spodnikateli a jsou to příjemná setkání, pochopitelně, já to beru, společenská setkání, ale tady se musí odpracovat ta nepříjemná práce. A já bych rozuměl tomu, že čas od času někam jde, ale to gro by mělo spočívat v práci zde. Tady je problém. Tady se přestává investovat. Odsud chtějí firmy odcházet do zahraničí. Zahraniční firmy nechtějí investovat u nás. Zde jsme v situaci, že je nepředvídětelné podnikatelské prostředí, že je špatná odpisová politika firem, že je nepředvídětelná situace z úhlu polohy vývoje cen energií. A to je třeba tady řešit. Jakkoliv chápu, že to je méně příjemné, že vy jste ven tlaku, ale nemohu si ulehčovat tím, že budu tady tabíkovat jenom v zahraničí. Tak. Ale na dobrý večer, pane Havlíčku. Před chvílí Reichl v tom svém pořadu řekl, že po volbách příští rok uděláte koalicis ODS. Co je na tom pravda? To bych vás nevolil Pani Aleno, každý tvrdí něco jiného. Pravda je taková, že jsme nikomu žádnou koalici nejenom neslíbili, ale s nikým jsme ani o žádné koalici nejednali. My se soustředíme nahnutí, ano, soustředíme se na to, abychom vyhráli zásadním způsobem, soustředíme se na to, aby ostatní museli s námi udělat koalicii jinými slovy, aby nás nemohl nikdo vyšachovat. A soustředíme se na to, abychom mohli v dobrém slova smyslu prosazovat a řekněme rovnou i trochu nadiktovat těm ostatním, kteří s námi podou na náš program. Protože já se nechci dostat do situace, že tady naslibujeme hory doly v oblasti hospodářské politiky, připravěme nebo hospodářskou strategii v oblasti strategie v dopravě, v energetice, ale i třeba ve zdravotnictví pochopitelně. v sociální oblasti a tak dále. A po to, aby jsme všem říkali, víte, my jsme museli dělat kompromisy. Já rozumím kompromisu, ale nesmí to být kapitulace a k tomu musíme hodně vyhrát. A ten, kdo bude připraven s námi, potom tento program dávat dohromady a respektovat ho do velké míry, to říkám rovnou do velké míry, s ním potom jednejme. To je vše k tomu. Tak, Helenka nám přeje dobrý, dobrý den. věra v Německu pracují v klidu dávno čtyři dny a za větší peníze jsme v EU a ještě nás okráde. Já jsem se snažil vysvětlit vysvětlit to, kde já vidím ty stěné stránky toho, když se bude snižovat ta dotac na pracovní dobu, to znamená, když se třeba budou pracovat čtyři dny v týdnu. V Německu si myslím, že to není tak, že tady píše, že se dávno v klidu pracuje čtyři dny, mají tam o něco méně pracovaný hodin, to je pravda, ale na druhou stranu je tam zase vyšší produktivita. Ale my se dívejme obecně jako Evropa, jako Evropská unie, po našich konkurentech. Dívejme se, co se odehrá ve Spolených státech a dívejme se, co se odehrává v Číně. Protože pokud tyhle bitvy prohrajeme a zásadním způsobem a dneska prohráváme, a prohráváme už dokonce poměrně hodně, tak poté zde budeme mít problém. A ten problém může vygradovat tím, že zde třeba bude nezaměstnanost. Ano, k tomuhle může dojít. Zatím v České republice to k tomu nesměřuje, protože jsme promyslově orientovanou zemí, ale v jiných zemích už tak je. To znamená, snažme se odlehčovat si více od fyzické práce, tomu rozumím, novými technologiemi, ale dívejme se na ostatní země a nenechme se v tomhletom převálcovat. Já vám moc krát děkuji. protože už přetahujeme 16 minut a vím, že se určitě všichni těšíte na hokej. Já rovněž vyrážím, ještě mi čeká cesta domníčku, asi půl hodinky. Budu se na vás moc těšit ve středu. Do té doby se opatrujte a držme si dneska všichni palce. Já jsem přesvědčen, že to dáme a že to budeme moci před půlnocí oslavit. Mějte se krásně na stranu.Kopírovat text

Co chvíli přichází z EU nápad, že by se měla zkracovat pracovní doba, příp. že by se do práce mělo chodit rovnou už jen 4 dny v týdnu. Co může tento sociální inženýring způsobit? A proč si Číňané a Američané odpočívat nedovolí? Jaká je skutečná role vlád v budování prosperity? Více dnes v mém dnešním živém vysílání pořadu NA ROVINU. Opět v 18:30. Těším se na vaše dotazy.

Screenshot není k dispozici