← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Prohlásil EURO ohrožuje budoucnost Evropy a evropský projekt je důležitější, než abychom ho obětovali ve prospěch EURA. A já vás vítám v prvním vysílání mého živého vysílání pořadu na rovinu a přeji vám v roce 2024 vše dobré. Ano, pan prezident Pavel a ostatní progresivisté uchopili na konci roku prapor EURA pevně do rukou a vyvolali poměrně velkou debatu. Já si trufám tvrdit, že ta debata je bezpředmětná a že jejím cílem je hlavně odklonit pozornost od hlavních problémů této vlády. Proč tak míním? Zaprvé proto, že nejsme připraveni a to s ohledem na konvergenční kritéria EURO přijmout. To je realita. Jsou čtyři kritéria, z níž nesplňujeme kritérium tzv. cenové stability, jinými slovy inflace. Mluvčí 1: A. Mluvčí 0: Faktem je, že ještě nesplňujeme kritérium tzv. fluktuace měnového kurzu, ale to ani nemůžeme, protože Česká republika se neúčastní tzv. kurzového mechanizmu. Co splňujeme, jsou úrokové sazby a veřejné finance, I když u těch veřejných financí bych byl obezřetný, protože splňujeme tato kritéria pouze proto, že tam není nebo že využíváme tzv. únikovou doložku. Ale víte co, ta konvergenční kritéria to není to nejpodstatnější, protože je faktem, že nepochybně v příštích měsících, maximálně jednotkách let, ji určitě opět budeme splnit, a taky už tomu bylo v minulosti, mimo jiné za naší vlády. Je zde jeden další argument, a to je politický argument, a zatím já si pevně stojím. Tato vláda nemá žádný mandát, aby tuto změnu, učinila ji jinými slovy, aby zahájela tzv. ERM2, to znamená v podstatě, aby vstoupila do předsálí přijetí eura. Nemá tu mandát, protože nešla do voleb s tím, že zavede euro. Já si dokonce troufám tvrdit, že kdyby s tím šla pětikoalice do voleb, tak dneska nevládne. A nemá to ani ve svém programovém prohlášení. Takže z tohoto jednoduchého úhlu pohledu, pokud by se jakákoliv vláda rozhodla zavést euro, a má na to samozřejmě vláda právo, no poté si musí říct o mandát od voličů. A to buď tím, že to férově řekne před volbami, či musely by být nové volby, a nebo se musí udělat referendum. Ale to nejdůležitější, proč jsem bytostně přesvědčen, že nenastal vhodná doba pro přijetí eura, nebo pro vstup do toho předsálí, to je ten ERM2, je to, že. Mluvčí 1: Stále. Mluvčí 0: Výhody jsou přebity docela zásadními nevýhodami. Pojďme se najdříž podívat na ty výhody. Tak jsou nezpochybnitelné a nemá cenu před nimi, před nimi utíkat. Ano, pro podniky, pro některé podniky, zejména ty, které jsou v aktivním zahraničním obchodě, by to přineslo určité zjednodušení, prostě jednoduše jinak by řídili měnová rizika. Pochopitelně, když by exportovali ještě nebo importovali do dolarové zóny nebo z dolarové zóny, tak tam by ještě ušetřovat museli, ale v každém případě 85% plus minus našeho exportu směřuje do zemí Evropské unie a o to by to bylo jednodušší. Na druhou stranu je třeba zase říct, to zabé a to je to, že firmy už obvykle obchodují v eurech, mají účty v eurech, mohou si brát úvěry v eurech a dokonce I mohou vést účetnictví v eurech. To znamená, není to nepřekonatelná překážka. Je to nepochopitelně pohodlnější, to je faktem zejména pro ty, kteří se pohybují po Evropské unii. Je zde častý argument a je třeba ho rovněž vnímat, že by byly nižší úrokové sazby, což sledujeme, sazby Evropské centrální banky a České národní banky se odlišují. To znamená, ano, firmy, ale I spotřebitelé vyčerpali v tuto chvíli levnější úvěry. Já říkám v tuto chvíli, protože lze předpokládat, že se budou sněžovat úrokové sazby jak u naší centrální banky, tak I u Evropské centrální banky, takže potom ten rozdíl rozhodně nebude takový, ale vždycky třeba I to zabé. To znamená zase ten, kdo má úročené peníze, jinými slovy nějaké FK, tak logicky by z nich měl méně procent. Je zde samozřejmě argument takový, že se tím do značné míry chrání před kurzovými krizeny, ano, s tím bych souhlasil, a je to pohrodnější třeba pro spotřebitelé, který si může jednodušeji porovnat ceny v eurech napříč celou Evropu, všechny samozřejmě tady České republiky případně. Na druhou stranu mám přesvědčení, že tyto výhody jsou relativně drobné vůči hrozbám, které by mohly přijít tím, že bychom euro v dohledné době zavedli. Tak jednoznačně bychom ztratili měnovou suverenitu. Česká republika by tím pádem měla v rukou už pouze fiskální nástroje, čili nástroje vlády, nikoliv měnové nástroje a rozhodovalo by se pouze na úrovni Evropské centrální banky. S ohledem na to, že situace v Evropské unii není úplně stabilní, tak to považuji za velké riziko, zásadní riziko, a zejména v dobách krize bychom zjednoučně řečeno nemohli pracovat na té úrovni, jak činí centrální banka, to znamená například přes úroky, to znamená zvyšování úroků, snižování úroků s ohledem na řízení inflace, případně posilování koruny nebo oslabováním koruny by se prodávalo, nebo by se naopak prodávaly devizy. Málo se zmiňuje to, že bychom se stali okamžitě součástí Evropského stabilizačního mechanizmu. Jestli se vzpomínáte, to je to, co vzniklo v roce 2012, bylo to v době řecké krize a zjednoučně řečeno vytvořil se obrovský balík peněz, konkrétně se jedná o 500 miliard euro, 13 bilionů korun v přepočtu. Je to balík, který by měl sloužit v případě problému některých zeměným měslověk, pokud se dostanou do vážné situace, pokud jsou nevýkonné a pokud je třeba jim pomoci. Zajímavost se jedná o Jižní státy, víme všichni, jak to probíhalo v Řecku. V tu chvíli se může z tohle balíku využít zdroj na to, aby se například nakupovaly dluhopisy těchto zemí, nebo aby se stabilizovaly banky v těchto zemích, případně aby se tam poskytly konkrétní půjčky. Ty peníze je možné na to využít. V Slovensku kvůli tomu padla vláda, ale zajímavé je to, že každá země se musela zavázat, poskytnout určitý obnost a je to v závazku, není to přímo v hotovosti, tak u toho Slovenska to dělalo 6 miliard eur, přibližně 150 miliard korun. Pro Českou republiku by to vycházelo přibližně na 250 miliard korun ve smyslu závazku, přičemž hotovost by tam byla někdy na úrovni okolo 13% z této části. Nevím, kde bychom měli případně těch 250 miliard korun, kdyby nedej bože to nedopadlo a muselo se cosi sanovat. Ten problém je v tom, že samozřejmě můžete říct, a to někteří říkají, no ale to může padnout klidně I na Českou republiku. No ale ať to má padnout na kohokoliv, tak já myslím, že je férové, aby se to vyřídila a řešila ta daná země, protože jestli někdo dostane do problému, dostane se tam díky tomu, že špatně fungoval, tak je přece férové, aby se pokoušel se z toho dostat I sám, ať už tedy prostřednictvím toho, že bude čerpat komerční úvěry, anebo kdyby měl vlastní měnu, tak samozřejmě může tu měnu zdevalovat, to znamená lidé v dané lokalitě přijdou o úspory, nebo částečně přijdou o úspory, vlastně to popoží na export a ta země se z toho může dostat. Zdá se mi to tržný, zdá se mi to férové, ale to už je věc jiná. Další věc, kterou je třeba zmínit, je to, že by s největší pravidelností došlo ke zvýšení cen služby. Když se podíváte do některých zemí, kde se euro zavádělo a podíváte se na regulární zdroje, nebudete si dívat pouze, myslím tím, mediální zdroje, nebudete si dívat pouze na novinové titulky a nebudete se přesvědčovat v tom, v čem chcete být přesvědčeni, ale budete se dívat trošku kriticky, tak zjistíte, že skutečně u služeb se ta cena zvýšila, jinými slovy je to lehce proinflační, minimálně v té první fáze, v té první době. Politicky mi tam vadí ještě jedna věc, že v době, kdy Evropská unie hasí jeden požár za druhým, který si způsobila sama, v době, kdy vlivem špatných rozhodnutí v oblasti energie, v oblasti klimatické politiky, v oblasti migrační politiky se Evropské unie stává velmi slabý hráč. Mluvčí 1: A. Mluvčí 0: Válcují nás jak Spojené státy, tak bohužel dnes například I Čína, tak by vlastně tím došlo k ještě větší provázanosti. O tom není nejmenších pochyb. A dokonce si troufám tvrdit, že celá řada těch, kteří si přejí euro, tak se záměrně nedívejí na ta ekonomická kritéria a nechtějí vidět ty problémy, ale vidí to hlavní poslání jejich aktivity v tom, že bychom se ještě více té unii nepřiblížili, ale stali bychom se pevnější součástí. Což nepochybně je správné v době, kdy Evropská unie bojuje sama se sebou a činí tato špatná rozhodnutí, ze kterými já mám velký problém. A není to nic o tom, že bychom chtěli vystupovat z Evropské unie, je třeba tam ale celou řadu věcí měnit. Tak se k ní, jak si ještě více přiblížit, ještě více přijavtovat, domnívám se, že I toto je třeba brát v potaz a proto na to není vhodná doba. Prostě a jednoduše konkurenceschopnost například podniků v Evropské unii klesá a klesá rapidně. Někteří to dokonce už nazývejí tak, že se z Evropské unie začíná stávat skanzen. Je třeba vzít I argumenty, které se objevují a které já považuji za nebezpečné a které je třeba vyvracet. Například, když bychom měli euro, byla by nižší inflace. Je to nesmysl úplný. Pokud se podíváte, jak se vyvíjela inflace v té krizové době v zemích například jako je Litva, Lotyšsko, Estonsko, Balské země, které měly extrémně vysokou inflaci zejména v roce 2022 a na začátku roku 2023 výrazně vyšší, než byla v té době v ostatních zemích u nás. Tak to jsou země, které platily eurem. Vliv na inflaci mají jiné aktivity, jiné faktory, než to, jestli máte, či nemáte euro. Někdo říká, že bychom se dostali do takzvané světové extraligy. Nemyslím se to. Švédsku tam taky není a nemyslím si, že to je slabá země, že se bavit o Velké Británie a tak dále. Samozřejmě není už v EU Velká Británie, ale věděla, proč euro nechce a dokázala to s ním uhrávat I nadále. Ale nechci teď zase se rovnávat trošku neférově Českou republiku s Velkou Britání. Už jsem zde zmiňoval to, že celá řada lidí tvrdí, že by s ohledem na stav veřejných financí České republiky pomohl ten euroval, jinými slovy, ten evropský stabilizační mechanizm. To je všeoplně šílené. Pomíním to, že české veřejné finance zdaleka nejsou v tak katastrofálním stavu, jak se nám snaží tvrdit například Petr Fiala. Ani ho nezdědili, nebo ani nezdědili veřejné finance v katastrofálním stavu a ani tam dnes nejsou navzdory krizím, které jsme zde prožili, pandemická krize, energetická krize, válka. Navzdory tomu, jakým způsobem to kormidluje tato vláda. Ten stav není ideální, to je pravda, ale ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je stále nadstandardní. A co se týká zadluženosti zemí v Evropské unii, tak jenom podotýkám, že dvojnásobně vyšší, než je v České republice. Ještě někdo argumentuje tím, že by byla větší kontrola nad finanční kázdí nebo kázní přitvorbě třeba veřejných rozpočtů v rámci České republiky, takže ta Evropská unie by si na nás dávala větší pozor. To je rovněž pro mě naprosto nepřijatelné a nechci, aby naši finanční kázeň posluzoval někdo z Evropské unie. Já chci, aby naši finanční kázeň posluzovali naši voliči, a ty buď zvolí nebo nezvolí tu, či ono stranou nebo koalici a tak dále. Takže toto neberu. Ano, beru na druhou stranu argument, který často padá, že jsme se k tomu zavázali vstupem do Evropské unie. Na druhou stranu je třeba objektivně říct, není vstanoveno kdy, a já znovu říkám, že není vhodná doba. Jinými slovy kloním se k názoru Ministerstva financí, ale I Centrální banky, které na základě analýz ať už Maastrichtských kritérií nebo na základě analýz Centrální banky o připravenosti České republiky nedoporučují v tuto chvíli zahájení o vstupu do eurozóny. Dovolte mi ještě jednu poznámku, která by měla zaznít. Určitě jste si všimli, že s tím, aby se urychlil ten proces, jinými slovy, aby jsme vstoupili do eurozóny, přišel ať jedna minister Dvořák a ať dva pan prezident. Zastavím se nejdříve u pana ministra Dvořáka. Mluvčí 1: A. Mluvčí 0: Úplně mě zděsilo to, nesnad, že to je člověk, který nemá prakticky žádný mandát, že zpravuje, nechci říct ministerstvo, ale úřad, který je zbytečný, protože už nepřesadáme Evropské unii a tak dále, že ho nikdo nevolil. Je ministrem a svým způsobem má právo říct si svůj názor. Ale to, že použil přidovnání, nebo že dosloval bych, jsme neřekli, že Česká republika je pidi měna, která víceméně nemá šanci proti těm velkým měnám, to je pro mě něco absolutně nepřijatelného. Jako ministr České republiky má, když už nehájet naši měnu, tak má být patřičně hrdí na naši měnu. Tím spíše, když se podíváte na rok 2023, tak zjistíte, že Česká koruna si stála velmi, velmi dobře. Čili to, že to je měna, která samozřejmě nemá ve světě takovou váhu, jako má třeba euro, nebo jako má dolar, ještě neznamená, že nikdo bude jeho nestovat. A kdyby toto nastalo v zemi, kdyby byl skutečně rázný premiér, tak ho spucuje takovým způsobem, že mu prskne guma u trenek. Pro mě nepřijatelné. Věc jiná je ta, že to otevřel pan prezident Pavel, ten samozřejmě na to právo má v tom novoročním projevu, kdy víceméně vyzval k tomu, aby se zahájela příprava. To nebylo náhodné, on skutečně ten zájem má. Mám tam jednu zásadní připomínku. Né to, že to řekne a že tento názor má, má na to pochopitelně právo, ale přiznám se, že vyzývat by měl teprve tehdy, pokud před tím proběhne řádná odborná diskuze a řádná politická diskuze. Odborná diskuze není ve smyslu svých poradců, to není úplně ta odborná diskuze. Ta musí proběhnout napříč klíčovými institucemi. Má to být veřejné, musí se o tom skutečně naprosto fér vydiskutovat se všemi plusy a minusy a musí samozřejmě proběhnout politická diskuze. Proč? No protože rozhodnutí o přijetí eura je v rukou politiku. Je to politické rozhodnutí a nemůže se to dávat do rukou pouze jedné vlády. Notabene vlády, která má v současné době absolutní důvěru pouze u 2% obyvatel, u vlády, která už je za polvinou svého mandátu a u vlády, kde si to notabene nepřijí pokud mám ty informace nejčerstvější všechny strany koalice. Dokonce ta největší strana koalice s tím má docela zásadní problém. Takže toliko k euru a pojďme na vaše dotazy, pan Pazur. Já se napiju, se na vás posilním. Dobrý večer, pane Havlíček. Co si myslíte o tom slavném euru? Já by ho nechtěl. A pro reprezidenta a premiéra hrůza. Nic neřekli, co bude v roce 2024. Co plánují, jestli nás chtějí víc ještě oškubat. Děkuji. Tak já jsem, pane Pazure, teď všechno k tomu euru řekl, tak snad jste to pochytil všechno do miny. Dobrý den, pane Havlíčku. Můžete mi prosím říct, kam se našim politikům vytratil v prvního roku téma minoritních akcionářů ČESU? Děkuji za odpověď. No, správná otázka, ale ne úplně na správného adresáta. Ale myslím si, a jsem se tím téměř jist, že to chce tato vláda už nechat vyšumět do konce tohoto volebního období. Nemá na to odvahu. Ano, v době krize pan premiér jasně řekl, a bylo to nepletuli se v červenci roku 2022, že do polviny roku 2023 bude hotov plán restrukturalize společnosti ČES. Těch variant, které my jsme tam ještě nechali, na to, jakým způsobem ovládnout společnost ČES, ať už přes výrobu, přes rozdělení, anebo vykoupením podílu, těch je vícero. Mezitím, nepokybně byl pod velkým vlivem různých lobbystů a hráčů z energetického sektoru, tak se rozhodlo, že do toho dále vstupovat nebude. Popravdě řečeno, už mu nahrála I doba, protože ta největší krize už byla za ním. A já bych možná I to bral, ale měl by v každém případě říct, jak si co dále. Může říct to, že budeme v tom pokračovat, to znamená splnit to, co slíbil, anebo řekne ne, nemám na to odvahu, nepřineslo by nám to potřebné body, nebo naopak nechceme se dostat do situace, že by jsme tím zatížili státní rozpočet, případně by jsme s tím měli nějaký jiný problém, jakýkoliv toužit na zdůvodnění té vlády. Nic takového jsem neslyšel, takže to si myslím, že je úplně správné. Není. Dominik, dovolte mi ještě druhou otázku. Jak vidíte vývoj ceny elektřiny vzhledem k současnému celoevropskému směřování energetického průmyslu do obnovitelných zdrojů? To nebylo by fér, abych teď tady střílel, jak já se domnívám, že se bude vědět cena elektřiny, protože to nevím, jednoduše řečeno. Těch vlivů na cenu elektřiny je velké množství, snad jenom pro ty, kteří neví, jakým způsobem se určuje cena elektřiny. Mimo jiné neví to ani pan premiér a co hůře neví to ani pan ministr průmysl. Ano, ministr, pod kterým je energetika, neví dnes, jak se stanovuje cena elektřiny. Stanovuje se u nás, stanovuje se na úrovni v evropských trhů, vychází se do značné míry z toho, jaká je cena na Lipské burze. A to, co je podstatné, tak stanovuje se na základě nabídky poptátky ve smyslu toho, kolik se poptává elektřiny a ve smyslu toho, kolik se nabízí. Přičem se to skládá od nejlevnějších zdrojů až po ty nejdražší zdroje. Ty nejlevnější jsou zdroje obnovitelné, jadarné, následuje uhlí. A protože to obvykle nestačí, aby se ta poptávka pokryla touto nabídkou, tak se k tomu musí dohazovat ceny nebo zdroje plynové. A s ohledem na to, že v těch posledních letech dvou byla cena plynu velmi vysoká, tak to vlastně vyhnalo tu cenu té elektřiny. Takže těch vlivů je hodně, včetně toho, jak Evropa dále bude postupovat v rámci všech klimatických změn a tak dále. Nemluví o tom, že do té ceny ještě vstupuje, aby to bylo komplikovanější, nejenom ta cena té silové složky, kterou jsem vlastně teď představil, jak se odčuje, ale I ta cena té složky tzv. regulované. A tady vidíte, co třeba odehrála česká vláda, kdy přehodila v rámci tzv. úspor nevím, co je na tom dotační biznis, od roku 2024 na spotřebitelé, čili na domácnosti a na firmy více jak 60 miliard korun. To znamená, opět se budeme pohybovat na té úrovni, že ta regulovaná složka může činit třeba 30-40 % ceny. A s ohledem na to, jak se budou vyvíjet obnovitelné zdroje, k tomu jste možná mířil, že tam tuším to bylo I v té otázce, tak se budou muset posilovat sítě, přenosová síť a distribuční síť, a tak, jak se budou posilovat, tak to budou vežovat investice v řádu desítek a stovek miliard korun. A ty musí někdo zaplatit. A logicky to zase budou platit klienti, a to právě v té regulované složce. Tu určuje energetický regulační úřad. Tak snad jsem to řekl nějak jednoduše, když jsem vám asi neodpověděl, jak se to cene bude vyvíjet, protože těch faktorů je více luke. Pane docente, budete opět kandidovat na prvního místo předsedu? Ano, v únoru. A kdo bude kandidovat na další místo předsednické posty? V současnosti máte obsazené tři ze čtyřech míst po odchodu profesora Vondráka. Taky vidět, že máte dostala slušný přehled. V tuto chvíli probíhají nominace na bázi krajských sněmu, takže nejdříve musím počkat, jestli budu nominován na prvního místo předsedu nebo případně na místo předsedu. A teprve poté se k tomu samozřejmě můžu vyjádřit. Pochopitelně, pokud budu nominován, tak se toho současním, to znamená, budu o to usilovat. Luke. Pane docente, budete Ano, pardon, to jsem teď četl. Miloslav. Dobrý večer, pane Havličku. Zdravím a přeji v roce 2024 hodně zdravím. Myslíte si, že ta vládní kouřová clona s eurem se dá rozfoukat? Já myslím, že toho nebude mít dlouhého trvání, protože oni si opravdu vybrali tu úplně nejhorší dobu. Znovu říkám, nejenom, že se neplní konvergenční kritéria, no minimálně jedno kritérium, ale současně v době určité nestability Evropské unie z úhlu pohledu špatných rozhodnutí. Přesvědčovat národ o tom, aby vstoupil do eurozóny a ještě více se stal součástí I politické Evropské unie, tak to není rozhodně správně. Dobrý večer, pane Havličku, ptá se Honza. Viděl jsem prodev prezidenta od té doby, co začal mluvit o euru. Jsem se už asi po 20. utvrdil, že je jenom nasazená loutka pětikolice, prosím, váš názor. Že to je prezident pětikolice, tak o tom není nejmenších pochyb. Já rozumím tomu, že je zde trvale souboj mezi opozicí a koalicí. Koalice vždycky bude tvrdit, jak to udělá skvěle, opozice bude tvrdit, že to udělá špatně a teď pokobitelně si budeme vzájemně argumentovat, a vy rozhodnete, kdo má větší pravdu. A podle toho taky budete volit. Prezident z mého pohledu by měl být ten objektivní, absolutně objektivní, který by měl být nestraný a měl by říct, toto děláte dobře, toto děláte špatně. Mluvčí 1: A. Mluvčí 0: Minimálně by ten dojem měl být takový, že se na to dívá z určitého nadhledu. On se zcela jednoznačně postavil za pětikolice. To, že ji vytknul, prosím pěkně, je to, že její hlavní chybou je to, že dobré věci špatně komunikuje I na prosté nepochopení celého problému. Pětikoalice nečiní dobré věci a není to tak, že by je špatně komunikovala. Ona dělá chybu za chybou a to z důvodu toho, že má nekompetentní lidi, čili činí špatně. Tomu nepomůže ani žádná komunikace, ani žádný marketingový guru. To je prostě realita. Takže je to prezident pětikoleční. Na druhou stranu, co se týká toho EUR, tak tam bych tak už úplně jednoznačný nebyl, protože on se postavil hlavně za ty progresivisticko-aktivistické strany, což jsou Piráti, což je STAN, což je TOP 09. A bohužel musím říct, I velká část už současné ODS, když vidíte, že je to názorově rozklížené, Mluvčí 1: Takže pravdou. Mluvčí 0: Ale je, že ta ODS zatím oficiálně se staví proti zahájení příprav vstupu do eurozóny. Tak, Honza, dobrý den, pane Havličku. Jsem člen Nového ANO a už moc se těším na naše společné setkání v vaší kanceláři, tak já děkuji, Honzo. Taky se těším Johnny. Souhlasím s vámi, že přínos Václava Havla v zahraniční politice spočívá v otevření dveří různě po světě spolu s knížepánem. Ovšem trvám na tom, že jednostranná orientace na Spojené státy nebyla rozhodně jednoznačně pozitivní, píše Johnny Johnny. A pokračuje. Nelze se orientovat výhradně podle euroatlantické vazby. Nemusíme být hned tak pragmatiční jako Maďarsko. Pro začátek by stačilo se chovat jako Rakousko. Co vy na to? To je na dlouhou diskuzi, ale máme-li hodnotit Václava Havla a jeho přínos například v té zahraniční politice, tak si taky na to musíte umět dívat z úhlu pohledu doby. Jinak to hodnotíte v roce 2024, jinak to hodnotíte v roce 1991, 1992, 1993, kdy jsme se skutečně otevírali světu. A protože jsme byli do té doby jednoznačně orientovaní na východ, byli jsme součástí Varšavské smlouvy, jsme pod vlivem tehdy sovětského svazu, o tak byl pochopitelně obrovský apetit, naprosto přirozený apetit, chuť, se odpoutat od těchto vazeb a naopak začít spolupracovat zásadním způsobem se západním světem. Takže já na tom nevidím nic divného, naopak byl to logický krok, že samozřejmě se někdy vylývalo z vaničků I dítě, a že někdy se to zpřetrhalo, a teď nejde jen o vztah třeba k sovětskému svazu k Rusku, ale k některým dalším východním zemím atd., až příliš zbrkle, až se tam mohly nechat poutevřená zadní vrátka, například v oblasti obchodní spolupráce, což třeba mě mrzelo z pohledu Větnamu, protože s Větnamem jsme měli vynikající spolupráce, a zatímco my jsme tam ty vazby zpřetrhávali v 90. letech, čistě tedy z důvodu toho, že jsme se chtěli odpoutat od toho východního světa, tak ostatní zemi, jako byla Jižní Korea, tam naopak začaly mohuťně investovat a začaly tam navazovat velké obchodní vztahy. Já jsem tenkrát dělal zahraniční obchod hodně, exportoval jsem do téměř 90. zemí světa nebo firma, kde jsem byl ředitelem, takže jsem jezdil po světě, a když jsem byl někdy na přelomu 90. a 0. let ve Větnamu a viděl jsem tam, jakým způsobem tam jsou etablovány korejské firmy s celou řadou produktů zboží, jakým způsobem tam ten Větnam de facto ovládli, a jak Česká republika, která k tomu Větnamu měla vždycky blízko, dokonce tuším, že 200-250 tisíc větnamců celkem slušně hovoří Česky, studovali tady, Česká republika pro ně byla vždy velmi výhodným partnerem a dobrým partnerem, a pro nás Větnam taky, tak bohužel jsme tam o to přišli. Takže to jenom říkám, že některé kroky byly možná až příliš zbrklé, ale to nic nemění na tom, že ta zahraniční politika v začátku těch 90. let měla jasný směr a správný směr. Mluvčí 1: Tak. Mluvčí 0: Pane Havličku, vládní balíček má mnoho dopadů na nás studenty, například cena jízdneho se zvýšila z 10% na 12%. Jak se proti tomu můžeme bránit a proč vláda nebere ohled na mladé? A co můžeme dělat? Je ještě něco, co se týká mladých, kde se také zvýšila cena? No tak záleží na tom, možná mě, jestli jste, jestli už máte rodinu, jestli studujete, slavili se, zdrušili se různé slevy, například slevy na studenta, co se týká třeba mladých rodin, bydlení, tak samozřejmě musíte vnímat to, že se zvýšila cena energii, pokud jste se založili rodinu, tak kojenecká voda šla nahoru, zvýšila se cena, pokud chodíte na pivo, tak se vám zvýšila cena piva, to samozřejmě já nevím, jaké jsou vaše zájmy, co děláte, ale co je celá zjevné, tak třeba pro studenty na vysoké škole, to dneska opravdu není jednoduché, dokonce čeští studenti na Vejšce jsou s ohledem na tři klíčové výdeje, které mají, doufám, že řeknu správně z hlavy, a to jsou výdeje. Mluvčí 1: Na jízdné, Mluvčí 0: Výdeje na stravu a výdeje na ubytování, tak percentuálně vůči všem nákladům, které mají, tak jsou na neslavném prvním místě, což jsem tady názoru, že není dobře a dokonce I počet brigád našich studentů vysokoškolských je s ohledem na počty hodin nejvyšší z celé Evropské unie. A týto není nic proti tomu, že bych se nepřál, aby naši studenti taky pracovali, jinak pracují, nic se jim nestane. Ale zase to nesmí být v takovém míři, že to je potom na úkor třeba kvality toho vzdělávání a tak dále. Takže záleží na tom, jestli studujete, jestli se zakládáte rodinu nebo jestli třeba sportujete a tak dále. Havlovský lidskoprávní aktivismus bude vždy nevyhnutelně poklitecký, aniž to budeme ostře štěkat na Čínu a Rusko a to mnohdy oprávněně. Jenomže kritizovat lidskoprávní deficity v zemích v úkol prského zálevu si naše vláda nikdy nedovolí právě kvůliš příliš těsnému přimknutí k USA. Co vy na to? To je mnoho otázek a to je snad na samostatný pořad. Já jsem toho názoru, že by naše zahraniční politika neměla být aktivistická, ale měla by být pragmatická. Neměli by jsme nikam vychylovat kivadlo ani ve smyslu příliš velkého přimknutí k Číně, ale ani ve smyslu absolutního odmítání vztahu s Čínou a měli by jsme šikovně využívat našich dovedností dobře obchodovat na různých trzích, vytvářet tomu nějaké adekvátní podmínky ve smyslu státu, ve smyslu vlády, ale přitom mít jasné politické stanovisko a to politické stanovisko se nebát jasně dekladovat a říct. Dnes jsem se dočetl, že vláda, píše pan Pazur ještě, dala souhlas na korespondenční volba. Myslíte si, že to prosadí? Oni si už dělají s občanou České republiky srandu. Prosadí to. Si troufám tvrdit, protože mají 108. My uděláme všechno proto, aby to neprosadili. Korespondenční volba je velkým problémem. Nenechte se zvyklat tím, že vláděje o to, aby zvýšila někomu komfort. Není to tak. Vláděje o jednu jedinou věc, aby přežila. Je pod vodou. To si nalhávějme, že není. Má hlavu pod vodou, nadhledinu, kouká brčko, co chvíli na brčko sedne pták. Je prostě v situaci, kdy se potápí a hledá každé procentičku, které by někde dokázala ještě získat. A zaměřila se na naši lidi s českým pasem, kteří žijí v zahraničí. Principiálně je to špatně, protože se upřednostňuje komfort jedince vůči svobodě rozhodování a svobodě volby jiného jedince. Prostě to, že vám někdo se dívá přes remeno a že vás může ovlivnit, je podle mého názoru zcela zásadní a výrazně horší než to, že někdo bude mít jednodušší možnost volby. To je vcela zásadní věc. Svoboda jednoho končí tam, kdy začíná svoboda toho dalšího. Druhá věc je ta, že se zvyšuje komfort pro lidi, kteří žijí v zahraničí, kteří v České republice třeba mnoho let nebyli, kteří znají problematiku České republiky přes internet, přes sociální sítě. Oni mají dneska právo volit, samozřejmě, ale ano, musí jít na nějaké příslušné místo, nějakou ambasádu, konzulat a tak dále a tam mohou odvolit. Ale skutečně nevidím důvod, proč by jsme těmto lidem, kteří kolikrát už nemají vazbu na Českou republiku prakticky žádnou zvýmkou toho, že mají ten pás, tak měli jim dneska nějakým zásadním působem zvyšovat jejich komfort. Třetí věc je ta, že tam může dojít k různým formám zneužití a to ve vyšší míře, než když se volí klasickým způsobem. Tak to jsou jasné důvody, proč jsme toho názoru, že by to nemělo projít. Ale znovu říkám, ten důvod, proč to ta vláda chce, je celé jednoznačný. Potřebují každou tisícovku nových hlasů a oni velmi dobře vědí, že tady by to pro ně bylo výhodné ve smyslu toho, že tam jsou jejich voliče. To je pravda. Měl bych dva dotazy, píše Ivan. Za prvé, proč je u dotačního programu na nákup elektromobilů podmínka, že na vlastní nákup elektromobilů se musí uzavřít úvěr u bank na minimálně jeden rok? Já se přiznám, že to nevím, ale je to pro mě relativně nová informace. Volal už mě někdo, nebo psal, ale ti se nespomínám. Byl z toho zhrozem, že když se napočetl prostě kolik ho to bude stát navíc, I když je tam tuším nějaká dotace toho úroku, tak v podstatě mi z toho vyplynulo, že to je zejména dobrý biznes pro banky. Já jsem principálně proti tomu, aby se dotovaly nákupy elektromobilů. Já jsem pro to, aby stát investoval do infrastruktury a to nejenom infrastruktury ve smyslu elektromobility, ale třeba infrastruktury spojené s vodíkovými stanicami. Aby se udělalo vše pro to, aby zde lidé, kteří se rozhodnou z vlastní vůle, protože si pořídí auto na bázi čisté mobility, tak aby zde měli vhodné podmínky pro to. Sam I pro to, že majitele těchto aut mohou mít určité benefity, to znamená třeba nemusí platit elektronickou dáleční známku, můžou mít výhodnější průjezd městem, parkování vyměstek. To všechno s tím bych souhlasil. Ale ne pro boha tím, že se budou dotovat jejich nákupy. Tohle to přesně udělalo Německu, ten boom tam byl obrovský. V určité době to Německo s tím muselo přestat, protože na to jednoduše nemělo peníze a najednou to šlo úplně opačně a mimo jiné se dostali do problému. Automobil k jedným z problémů, Volkswagen v současné době, a má problémy Volkswagen, je právě to, že se poklesli prodají elektromobilnu, protože ten stát to přestal dotovat. To přece není normální tohleto. Druhá otázka, proč se nestíhla zchválit novela zákona, která zvyšuje limit pro povinný účetní, asi myslím, že povinné, zveřejňování účetních závěrek firm. Pokud vím, tak je to otázka tedy na vládu, která za to nese odpovědnost. Je to o tom, jak se to přinese do sněmovny a jak se to naplánuje. Tak myslím, že by to snad mělo být v těch příštích týdnech, maximálně měsících. Tady nezapomenu na nikoho. Tady je celá řada pozdravů od vás. Dobrý večer, pan Havličku. Proč nám premiér tvrdí, jak se budeme mít v roce 2024 skvěle, když na co se člověk podívá je zdáně no více jak lodi. Už chybí jen ta daň z hliny. No, tak samozřejmě, proč nám tvrdí ta otázka pana premiéra? Mě tam vadí jiná věc a to je spojeno I s tím jeho proslovem na konci roku. Je stále vidět, že nežije v úplně reálném světě. Normálně přece to, že by řekl, toto se nám podařilo, toto se nám nepodařilo a zlepšíme to tím a tím způsobem, aby tam byla trošku pokory. A tvářit se, že se ve všem daří a že se vlastně vše vyřešilo je něco neuvěřitelné. A z toho plyne jedna věc. Největší problém téhleté vlády není ani to, že má tak špatné výsledky. To je dáno v značnou míru nekompetence a tak dále. Ale to, že se to vůbec neuvědomuje. Tak kdyby se to uvědomila, tak se řekne ano, není to dobré a musíme udělat tuto, tuto, tuto změnu. Například vyměníme toho ministra, systémově musíme změnit toto, toto. Pak můžeme být nespokojeni, což konečně vidíme, že lidé jsou nespokojeni, ale dá se to řešit. No a se to řešit tím, že prostě se někdo vymění, něco se změní a posune se to směrem ku lepšímu. Ale pokud si to ta vláda vůbec nepřipustí a ještě se utvrzuje v tom, jak to dělá skvěle, no tak pak je zavřeno. Konec. Tam už jako není možné očekávat žádnou, žádnou změnu. Karel píše Fandím. Ano, doufám, že brzy vyhráje rozum. Já vám děkuji. Dobrý večer, dobrý večer, celá řada nás tady zdraví. Proč vláda radši nezavede EET? To by vydělalo ročně 14 miliard korun a další roky ještě navíc. Takhle by byl alespoň nějaký boj s řadou ekonomikou. Každý vidí, že v mnoha obchodech, večerkách se kartou atd. Už vám tam zase naskočily jiné otázky, ale vím, co asi jste chtěli říct. No, protože to je pro vládu ideologická záležitost. Jejím záměrem bylo potopit vlajkovou loď hnutí. Ano, a podařilo se jim to. Podařilo se jim skutečně potopit elektronickou evidenci trže. Jenomže bohužel nepotopila pouze naši vlajkovou loď, ale utopila v ní okolo 13-14 miliard korun, což je mimo jiné vyjádření nové šefové finanční zprávy, kterou už jmenoval pan ministr Staniura, ale hlavně tím, naprosto jak píšete, poslala zase firmy do šedé ekonomiky. Mimo jiné je to jeden z velkých nešvarů opět tu zemského hospodářství. Začíná se nám tady opravdu rozmáhat šedá ekonomika. A tady nejde jenom o těch 14 miliard korun, je to o symbolu. Prostě daně musí každý platit. Ať je to firma malá, ať je to firma velká. Rozumím tomu, vždycky jsem za to bojoval, aby ty firmy mikro, malé, živnostníci měli nižší daněvý měr, taky ho měli nižší, neměli 19%, dneska tady 21%, ale měli ho 15%, dokonce tam byly různé výhody typu paušálu atd. To si myslím, že je fair, ale poté už musí skutečně z tohoto výměru zaplatit úplně všechno. Nemůže to už dále optimalizovat, nemůžeme tady vytvářet zase rozdíly takové, až někdo pojede v šedé ekonomice a někdo ne, protože potom ti poctiví na to doplatí nejvíce, ale hlavně je to opět příklad pro všechny inspirace. V podstatě nemusíte ty daně úplně zcela zaplatit. Optimalizujte, pak tady nevím, kde ten stát ty peníze opravdu vezme. Dobrý večer. Křeček dnes řekl v debatě s Macinkou, že slovo chlapa má platit. To znamená, že vláda je zženštělá. Jinak jsem se dnes zasmál. Jo, už rozumím, k čemu míříte. Já pana Křečka už nekomentuji, myslím, že se trošku demonizuje ten jeho vliv, ale hlavně, no jasným způsobem jedno, co řekne pan Křeček, a teď to myslím odborně, než to tady říkáte s nějakou nadsázkou, za řízení této země zodpovídá vláda. Nikoli pan Křeček. A pokud mají někoho, kdo jim nedadí úplně správně, no tak pak se musí ta vláda v tom udělat pořádek. Dobrý večer, pana Havličku. Myslím, že v parlamentu chybí ekonomové. Nemyslíte? Ve vládě určitě. V parlamentu jich pár je. Dokonce jsou I ekonomové zdatnějši než ve vládě v pěti koalici, ale bohužel, když si rozdávali posty, tak si je rozdávali čistě politicky, dokonce podle regionu. Výsledkem je to, že na těch postech nejsou lidé kompetentní. A zdaleka to není jen v té oblasti hospodářské. Petr. Včera bylo oznámeno, že se z řesady stal státní podnik. Kdo s tímto nápadem přišel? Kdy se začala dělat změna? A co bylo s řesady do konce roku 2023? Ano, máte pravdu, stal se z toho státní podnik. Je to důležitá změna, začali jsme na tom pracovat my, protože pokud byl čistě pod ministerstvem dopravy, jakož to organizační složka, tak to bylo komplikované s ohledem například na čerpání úvěru, s ohledem na motivaci pracovníků a museli tam platit určitá pravidla, která se ve státním podniku mohou více blížit k umečnímu subjektu. A protože řesad, ředitelství v Sednici a dálnici, společně se zprávou Železnic, největším investorem v České republice, ročně se tam proinvestuje kolem 70 miliard korun, na zprávě Železnic taky plus minus kolem 70 miliard korun, tak jsem toho názoru, že ta transformace, kterou jsme zahájeli ještě my, trvala asi tři roky, vláda nová jí dotáhla, takže správným krokem. Opa, opa, nám píše Dobrý večer, Karle, každá země by měla být hrdá na souměnu, aby na českou korunu a euro nikdo nechce. Ale já beru to, že o tom může být diskuze. Ale zavádět se může pouze s mandátem. A to je důležité říct. Tato vláda, k tomu opakovaně říkám, nemá mandát. A když se diskutuje, musí se fairovy ukázat všechny plusy, všechny mínusy. Doporučuji všem, aby pracovali na bázi skutečně kritické analýzy, aby se nedívali jenom na první zprávy, které jsou. Aby si vyhledávali kvalitní zdroje. Aby se podívali třeba na jiné země. To všechno je v pořádku. Musí se vyvrátit některé bludy, které se kolem toho šíří. Ale jsem zásadní proti tomu, aby kdokoliv, a v tomto případě to udělal pan minister Dvořák, zesměšňoval českou měnu a vyjadřoval se o ní pohrdavě. Nejenom, že to je nedůstojné, ale já tvrdím, že to je nepřípustné. A pan minister se měl zodpovídat tomu panu premiérovi a ten z toho měl vyvodit jasné důvody. Mimo jiné, měl krásný ideální možnost, jak se ho zbavit. Tak. Což všichni víme, že stejně chtějí, akorát neví, jak to udělat. Protože ta pozice ministra je úplně zbytečná. Za mě euro nejprve, že stopy naší bankovky jsou I po grafickém pohledu top a tak dále. Ano, ale zase, buďme objektivní, ten grafický vzhled není to nejzásadnější. Jsme malá firma, píše Jarka, máme vedený účet I v euru. Žádné problémy nevidím. Účety jednoduše využíváme na zahraniční nákupy. Za vedením eura ztratíme více, než získáme. Vadí mi více korespondenční volby. V zásadě s vámi souhlasím. Ano. Píšete, že máte vedený účet v euru I v korunách. Ano, je to možné tak to řešit. Tím, že už vlastně můžete vést účetnictví I v eurech, tak o toto máte. Jednodušší, to zase musím fair době připsat téhleté vládě, to je jedna z věcí, kdy si myslím, že postupovala správně, že rozšířila tu možnost vést účetnictví v eurech. Tím pádem si můžete řídit I kurzová rizika. Jednoduše. Samozřejmě pak je otázku, jaké máte výdajé v eurech, jaké máte příjmy v eurech. To znamená, s tím samozřejmě ještě stále být může, ale je to už jednodušší. Proč se za vaší vlády neodkoupili 30% čezu? Ptá se Karel. Jednoduše proto, že k tomu nebyl úplně zásadní důvod. Dovedete si představit, že bychom v době, kdy zde byly ceny energií bezproblémové, v době, kdy nebyla žádná energetická krize, ani nehrozila žádná energetická krize, takže by jsme investovali možná nízké stovky miliard korun. Na druhou stranu, když jsme se v tomhletom férový, tak my jsme o tom začali uvažovat, ale z jiného trošku důvodu. Samozřejmě nikdo nemohl vědět, že přijde válka, že nastane to, co nastalo. A pokud dneska někdo tvrdí, že na to někdo měl být připraven, tak je, řekl bych, nechcel úplně při smysle, nikdo v Evropě na to byl připraven. Konečně podívejte se na Německo. Ale faktem je, že jsme začali tušit, že by to mohl být problém v rámci jádra, mimo jiné po diskuzi s minulitními akcionáři. A musím objektivně říct, že já jsem tenkrát zastával při diskuzi třeba s panem Šnobrem závěr takový, že to prostě převálcujeme a že to jedno jádro se postaví jistou 30% účastí těch minulitních akcionářů, což by nakonec se nám podařilo. Tak si myslím, že Kuspravdy měl v jedné věci, kdy říkal, vykupte těch 30% a stejně budete potřebovat další bloky a poté už by to bylo opravdu velmi komplikované, protože oni by samozřejmě ty problémy dělali ti minulitní akcionáři. Mluvčí 1: A budete to mít jednodušší. To znamená, my jsme měli připraven určitý scénář, pak přišel COVID, v tom scénáři jsme měli asi 3 varianty. Jedna by byla přímý výkup akcí a to buď napřímo státem nebo přes společnost Česk, což by se znamenalo, že by se pak neplatili dividendy, protože nemůže Česk vykoupit současně svůj podíl, ještě platí státu dividendy a za B jsme měli I varianty, dokonce I za C, různé rozdělení Česu a tak dále. To jsme ale nezvládli, protože byl COVID, s tím, že jsme to nechali nové vládě, ať se ona rozhodne, jakým způsobem by potračovala Lenka. Mluvčí 0: Oni jedou po linii po nás potopa. Jak je váš osobní názor na korespondenční volbu? Jak je názor hnutí? Ano, děkuji za odpověď a přeji hezký večer. Já už jsem to zde dneska říkal, tak to nebudu opakovat. Jsme zásadním způsobem proti korespondenční volbě. Svoboda jedince končí tam, kde začíná toho druhého. Je to snázej zneužitelné a nevidím důvod, proč podporovat a zvyšovat komfort pro někoho, kdo v České republice dlouhodobě nežije. Martin. Již roky se marně ptá. Já dneska jedu trošku déle, tak ještě dva dotazy a už se s vámi rozloučím. Jaká je zahraniční politika? Ano, nikdy jsem to nezjistil, ale protože se blíží evropské volby, nebylo by špatné, abyste se vyjádřili jinak hezký den. Můžeme to udělat samostatný pořad. Taky už jsem to zde dnes říkal. Naše zahraniční politika by měla být přejevším pragmatická, neměla by být aktivistická. Na jednu stranu jasně říct náš politický názor směrem ku Číně, ku Rusku, ku Izraeli a podobně. Na druhou stranu snažit se udržet ze zeměmi, kde to možné je. Samozřejmě základní obchodní vztahy a odlišovat trošku tu přímou politiku od té politiky toho obchodního charakteru. To znamená dělat to podobně, jako to třeba dělá Francie, jako to třeba dělá Německo. Podle mě chtějí diskuzi o euru zakryt jiné věci, jako je třeba korespondentiční volba a jiné píše Jarka. Já s vámi plně souhlasím, může to být korespondentiční volba, může to být průšvih v koalici ve smyslu nízké důvěry, ve smyslu otevření dalšího tématu, kde se můžou začít vyměňovat názory. Samozřejmě může to být spojeno I s evropskými volbami, protože nezapomeňme, že I když je většina lidí, kteří nejsou pro přijetí eura, tak je zde nemalá část lidí, kteří euro by chtěli. A jsou zde strany, které nehrají o třetinu voličů. Hrají třeba o 7%, 5%, 8%, 9% a tak dále. A u nich se tím, že se to téma otevře, trošku posilují svoji pozici. Protože já jsem bytostně přesvědčen, že velmi dobře ví, že ta doba k tomu nenazrála. A poslední dotaz. Situačce začíná být neúnosná. Čekat na volby zřejmě bude pozděj, spolehat se na pát Brusel je chyba. Helga je ženské jméno. To bylo konstatování. Já vám moc krát děkuji. Budu se těšit. Teď si to musím v rychlosti vybavit. Dneska máme středu, takže v neděli. Opět živě.Kopírovat text

Horší dobu si podporovatelé eura pro jeho zavedení nemohli vybrat. Ekonomické, sociální i politické argumenty jsou neprůstřelné. Jediným racionálním důvodem pro vyvolání diskuse je tak snaha některých stran pětikoalice odvrátit pozornost od skutečných vládních problémů. Více v živém vysílání pořadu NA ROVINU. Dnes výjimečně od 19:00. Těším se na vaše dotazy.

Screenshot není k dispozici