← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Nicméně několič z Prahy navštívil jsem tento zámek, proto abych se tady potkal s místními. Odpoledne jsme měli krásné setkání, hodinu a půl jsme hovořili o všem možném. Lidé chtěli vědět, co mohou čekávat od vlády ve smyslu energii od nás, ve smyslu toho, že jim budeme tvrdě oponovat. Hovořili jsme o ekonomických tématech, bezpečnostních tématech a bylo to moc fajn setkání, protože jsem před chvílí skončil a za chvíli zde začíná, pokud se nepletu, jazzový koncert, tak možná, že uslyšíte přes stěny I muziku, tak vás zdravím touto formou. Bude to dneska trošku improvizovanější, I když víte, že stejně vždycky odpovídám živě, bez jakékoliv přípravy, ale co se týká tématu, které jsem si pro vás připravil, tak je zaměřeno na to, jakým způsobem vláda ohýbá, znásilňuje, přesvědčuje, zaklekává, to je jedno, jak si to vyložíme, nezávislé státní instituce. Vzpomínáte určitě na to, jak tato vláda umí bezvadně nálepkovat, jak tvrdí, kdo je či není demokrat, ať už ve smyslu prezidentský voleb, ve smyslu voleb do komunálů, určitě to bude I v parlamentních volbách atd. Oni tvrdí, že my jsme ti demokraté a ti ostatní, ti, kteří se jim nelíbí, jsou v lepším případě populisté, extremisté a nebo, a to je vážné tvrdzení, nedemokratické. Co chvíli nás počastují tím, že jsme bezpečnostní hrozbou atd. Ale proč to říkám? Pokud někdo tvrdí, že je demokratém, tak by měl nechat fungovat nezávislé státní instituce, regulační úřady, statistické úřady a neměl by jim zasahovat do jejich práce. Co udělala tato vláda, když jim neseděly ceny energii? Ano. Evropský statistický úřad, který čerpá data z Národního českého statistického úřadu, přišel s tím, že za rok 2022 jsme měli jedny z nejvyšších cen energii, ať už tedy, co se týká elektřiny nebo plynu v celé Evropské unii. Neuvěřitelná čísla, která představili. Bylo to z našeho pohledu objektivní, protože vycházeli z takzvaných nabídkových cen, které jsou u dynastlivých dodavatelů. No a naší vládi se to nelíbilo, protože tvrdila, že správné je to posuzovat z těch cen reálných, ačkoliv podle mého názoru to důležitější je to, jak se to vyvíjí trendově. To znamená, mám jednu nabídku, za půl roku další nabídku, za další půl roku další nabídku a sleduje se ten trend. Dobře. Co udělala vláda? Vláda zaklekla na Český statistický úřad a nařídila mu, aby připravil jiný úhel pohledu, z úhlu pohledu vlády relevantnější a hlavně takový, který mu bude více hrát do karet. Takže další čísla z Evropského statické úřadu, která vycházela z našeho statiáku, už hoveřila o tom, že nejsme první nebo druzí, ale že jsme v té první třetině nejhorších cen. Čili opět žádné skvělé vysvědčení, ale částečně se to vládě podařilo. Nicméně neznásilnila naštěstí jiné instituce, takže podle OECD za červenec, ale už I za srpen máme poslední data, máme třetí nejvyšší energetickou inflaci ze všech zemí. OECD před námi je Maďarsko-Kolumbie, když se podíváme na tradiční ukazatel Household Energy Price Index, což je instituce zřízená středoevropskými regulátory trhu. Tak tam ve smyslu sledování cen přes kupní sílu a přes metropole, jsme za prvních deset měsíců suverénně nejhorší v ceně elektřině. Osmkrát první místo, dvakrát druzí. Takže I zaříjen bohužel nejhorší. Co se týká plenu, tak tam jsme byli, trvali někde kolem třetího, čtvrtého místa ve smyslu nejhorší. Teď jsme někde v páté, šesté pozici, pokud se nepletučili opět žádná sláva. Ale v každém případě je zjevné, že ty ceny energii patří k jedním z nejvyšších. Mimo jiné, teď I ten Evropský statický úřad ukázal země středoevropské. A zde je to jasné, v České republice máme nejvyšší s výjimkou Německa, ale v každém případě Rakousko, Polsko, Slovensko, Maďarsko levnější ceny elektřiny. Jedině v Německu mají ceny vyšší. Tak to je ten statíák. No ale měsíce s měsícem sešel. Co udělala vláda? Překvapila všechny tím, že v rámci takzvaných úsporných opatření, vzpomínáte si, jak tvrdila konec zotačního biznesu, no tak co udělala vláda? Uspořila na rozpočtu ano. Čím? Tím, že poplatky za obnovitelné zdroje a poplatky za distribuci a přenos a tak dále, jinými slovy, regulované složky energie, nekompromisným způsobem přehodila na spotřebitele, či na domácnosti a na firmy. A to ve výši 64 miliard korun. Z roku na rok. Jak to funguje? No funguje to tak, že tuto regulovanou část energii musí rozpočítat a určit, protože to je částka na jeden rok, energetický regulační úřad. Takže co udělal energetický regulační úřad? No vyšlo ze zadání vlády, která jasně říká, my to na bedrech rozpočtu neponeseme, ačkoliv tam jsou obnovitelné zdroje, což bylo zjevné selhání vlád 2006 až 2010. To je ten 600 miliardový tunel, který budeme splácat až do roku 2030. Tak to jsou ty obnovitelné zdroje a pak tam jsou ty regulární poplatky za distribuci a za přenos, což znamená, to se platí ČEPSu, státní instituci, která se stará o přenos, a potom jednotlivým distributorům, čili za to vlastně ŽIP nám nějakým způsobem ta elektřina či plyn doputují. A energetický regulační úřad logicky vzal ten balík peněz a rozpočítal to na firmy a na domácnosti a sdělil to, co sdělit musel, že se zvýší domácnostem v proměru o 71% regulovaná složka energii. To samozřejmě vyvolalo poprasku, určitě si na to vzpomínáte v minulém týdnu, a vláda dostávala neskutečný kartář. Aby toho nebylo málo, tak se ještě zjistilo to, že co se týká firm, tak to pro ně bude ještě větší zatížení než těch 71%, protože na ně to dopadne z úhlu pohledu obnovitelných zdrojů ještě výrazně více. Jinými slovy, vláda převádí na ně více, než jak tomu bylo těsně předtím, než to převedla zase na ten stát. Zkrátím to. Energetický regulační úřad udělal svoji práce. Vláda se dohodla, že to platit nebude, on to rozpočítal, no co nenastalo, pan ministr Sikyla se zavolal šefa energetického regulačního úřadu, ačkoliv mu nesmí zasahovat do jeho pravomocí, je to nezávislý úřad, no a dal mu úkol, aby to rozpočítal tak, že bude pokud možno co nejmenší dopad. No to zní hezky, ale on mu dal vyřešit kvadraturu kruhu. Jestli, že ten energetický regulační úřad má počítat s tím, že ten stát to nezaplatí, no tak to někdo zaplatit musí. Někdo znamená, že to jsou zákazníci, že to jsou spotřebitel, a nikdo jiný už tady není. To znamená, to se můžeme přihazovat zleva, zpréva, ale jediné, co může stát udělat, je to, že opět částečně to přinese sám na sebe. A vy můžete říct, no ale jak to má ten stát platit dál z toho rozpočtu? A druhé, energie může částečně hradit rovněž z peněz za emisní povolenky, což jsou peníze, které jdou z našich firm do Evropě, pak se vrací zpátky a končí v tzv. modernizačním fondu. Ano, tam se nám kumulují desítky miliard korun a v čase tam budou stovky miliard korun. Znovu říkám za zelenou politiku, za to, že se musí platit za CO2, které se vypouští do ovzduší, zjednoceně řečeno. No a teď je obrovská diskuze mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem průmyslu, jestli je možné ty zdroje, které se nám tam kumulují, použít na kompenzace pro domácnosti a pro firmy, protože dokonce roku 2023 to v každém případě bylo možné. No a nyní se Ministerstvo životního prostředí uhání tím, že podle novely z Evropské unie už to možné není, protože se to může použít pouze na nové zdroje obnovitelné, nikoliv na ty staré. A tady se stále bavíme o tom tunelu z roku 2010, který nás tady, jak už jsem říkal, bude stát těch 600 miliard korun. To už jsou ty desítky milionet ročně, které musíme splácat, které padají na vás, které padají na firmy. Ministerstvo průmyslu a obchodu tvrdí nikoliv, že to možné je. Rozuzlení by měl udělat pan premiér. Místo toho, aby hladil hrochy v Africe, by měl okamžitě poslat ministra průmyslu a obchodu, případně on sám by to mohl vyřídit, rovnou do Evropy za klíčovými komisaři a tam by si to měli definitivně vyjasnět. V každém případě ta transpozice ještě není přijata. Česká republice, to znamená, podle našeho názoru, to možné je. Já se kloním, ačkoliv to nebývá často k názoru Józefa Sýkely, ministra průmyslu, že je možné ty zdroje z modernizačního fundu využít a tím pádem bychom si odlehčili, jak už domácnosti nebo firmy, minimálně v tom příštím roce a možná dokonce třeba v těch letech I dalších. Znovu ale říkám, já se na to nedívám jako na nějakou úlitbu domácnostem nebo firmám, aby jsme tady stáli s čepicí v ruce. Tady došlo k selhání vlády a vláda, myslím tím v roce 2010, a vláda čili stát by měly míst odpovědnost za to, že úplně pohnojili podporu obnovitelných zdrojů. Já to ale říkám z toho důvodu, abych se vrátil k tomu meritu věci, že ministři opět zaklekli na energetický regulační úřad a chtějí po něm nemožné, aby se platilo méně, když na ně přehodili celý valík. Takhle bych mohl pokračovat. Takže jestli někdo nálepkuje někoho, že je či není demokrat, nebo jinými nálepkami nás často je ve smyslu demokracie či nedemokracie, tak prosím pěkně nechci zametou před vlastním Prahem. Není možné tímhletím způsobem ohýbat nezávislé instituce. Dovadete si představit, že bychom to udělali my v rámci hnutí? Ano. Co by se spustilo za poprask? Ku podivu musím říct, že média to tak jako přecházejí, sice občas ironicky poznamenej, že tam předseda energetického regulačního úřadu seděl jak žáček u pana ministra Průmyslu, ale jak ten staták, tak ten energetický regulační úřad víceméně nechávají celkem volně plout, ve smyslu toho, že jim zjevně nevadí, že ta vláda má snahu je ovlivňovat. Tak a pojďme na vaše dotazy. Stopy. Dobrý den. Vláda zavedla kontrolu účtu jako novelu a obešla tak úřad pro osobní data a Českou Národní banku. Teď tady uvádíte paragrafy o bankách. Možná jedna z cest, jak s nimi ven, myslíte zřejmě s vládou. Toto se totiž bude týkat úplně všech. Informace média neříkají. Informaci mám od paní Kateřiny Konečné, tam má správné zdroje. Jinak děkuji za vaší práci. Tak já se teď v rychlosti sesumarizovávám v Kebuli. O co se jedná? Ano. Jedná se o to, že v rámci sociální podpory, v rámci podpory ve stavu hmotné nouze nepletuly se, tak Ministerstvo práce a sociálních věcí si prosadilo novelu, tuším, že to bylo v minulém týdnu, která vlastně říká, že úřad má možnost nahlédnout do vašich účtů, dochází k prolomení bankovního tajemství. Jinými slovy, banky o vás, o těch, kteří jsou kontrolováni, případně o těch, na které ukáže ten úřad, například vaše partnéři, lidé z rodiny a tak dále, možná I další osoby, které se identifikují, musí ukázat svoje účty, tak, aby tady ten stát zvážil, jestli může tu podporu poskytnout či nikoli. Ano, je to prolomení bankovního tajemství. Nemyslím si, že je to cesta, jak se zbavit této šílené vlády, ale v každém případě je to něco nového, s tím souhlasím. Radiátor. Dobrý podvečer, pane Havlíček. Ještě, pardon, já jsem tady přeskočil jednu. Jo, ještě, pardon, stop, ještě říká jinak, děkuji za vaši práce, já moc krát děkuji, stop jmu za to, že sleduje tento pořad a že si váží naší práce. Radiátor. Dobrý podvečer, pane Havlíček. Za dva roky vlády ODS jsme si udělali víc nepřátel než přátel. Půjde to napravit. A za druhé chtěl bych se zeptat, kecá vám žena do politiky nebo jen kroutí hlavou? Děkuji. Tak já začnu tím volnějším tématem. Žena mi nekecá do politiky, ale samozřejmě kecá mi do toho, když někde vystupuje a nelíbí se jí to, nebo řekne, že jsem tam blbě vypadal, nebo řekne, jsi tam řekl něco špatně, tak samozřejmě popíchne si, ale poprvé řečno ona nemá šanci to sledovat, protože těch vystoupení je takové množství. Navíc ona už ví, co tam řeknu. Znám mě mimojne, jsem s manželkou 32 let v rámci manželství a pět let jsme spolu chodili, takže jsme spolu sedma třicet let. To je docela, docela, docela už slušná doba. Ale podstatné je to, že mám absolutní podporu z domova, nejenom od své manželky, ale I od svých dětí, od svých rodičů, a myslím si, že mě docela fandí a že I fandí tomu, co děláme v rámci třeba hnutí. Ano, tím jsem si jistý. No a co se týká těch nepřátel, ve smyslu ještě jednou, za dva roky vlády ODE jsme si udělali víc nepřátel, než přátel. Půjde to napravit? Ano, já už teď vím, k čemu míříte, myslíte zřejmě v té zahraniční politice. No, zřejmě narážíte na to, že v poslední době jsme slyšeli mnoho možná ukvapených, možná aktivistických výroků. V každém případě jedna věc je to, jaká je oficiální politika vlády, a my tady podporujeme vládu například přístupovou, či Izraely, to znamená podpořit Izrael. Věc druhá je ta, jestli se z toho ještě nezabalí do různých aktivistických akcí, kdy se balí různě do vlajky, a pak se diví, že zase třeba některé další země, které mají jiný názor, tak potom nejsou ochotní připraveni s nimi komunikovat nebo třeba ekonomicky spolupracovat. Je to čistě o tom, že jedna věc je to oficiální stanovisko, druhá věc je ta, jakým způsobem aktivistickým ještě činí jednotliví vládní činitele, a to si sami vy uděláte určitě obrázek, jak to vypadá. Tak, Pazur, dobrý večer, pane Havlíček, moc vám fandím. Co říkáte na problémy u Pirátů? Konečně někdo řekl Michálkovi, že je arrogantní a měl by zmizet. Tak jedna věc je ta, že pan Michálek je arrogantní, že to je člověk, který zcela zjevně není příliš protřelý životem, je to neskušený člověk, a vidíte to I na těch jeho reakcích, na jeho chování. Je to obecně ráno tím, že pokud příliš mladí lidé, kteří si nic neprožili, nezažili úspěchy, neúspěchy, vzestupy, pády, nezažívali nějaký běžný, normální život mimo parlamentní paláce a nebojovali o zaměstnání, nebojovali, nechci říct přímo o střechu nad hlavou, ale prostě o to, aby uživili rodinu a náročně a starali se prostě o svoje okolí, no tak pochopitelně něco chybí. Ta neskušenost tam zcela zjevně je, oni neví, co se reálně odehrává v běžném světě, oni se domnívají, že ten běžný svět je takový, když se s někým potkají na nějakém mítinku, že jak si okamžitě vycítí, o co vlastně jde, není to, to je povrchní setkání. Podle toho to taky vypadá, ta jich politika, ale to je věc jiná, to všichni věřím, že tušíme nebo víme. Věc druhá je to ještě, jakým způsobem se vyřizují účty mezi sebou a jako ten takzvaně transparentní systém, kdy tady jestli sednou večer k lahvince vína, zapnou si internet a tam ho odvolají nebo ho nechají fungovat nebo řeknou, bude minister, nebude minister, tak z mého pohledu úplně normální, normální není. To není obhajova pana Michálka, já tím jenom chci říct, že sice rozumím, že je to možná základem komunikace Pirátů, ale to ještě neznamená, že to je dobře, je to divné. A je to takový kolektivistický rys. A já jsem vždycky říkal, že Piráti jsou neomarxisté, že jsou kolektivisté, to neznamená, že to jsou hloupí lidé, to neznamená, že to jsou lidé, kteří by neuměli analyticky pracovat, že to jsou lidé, kteří dokáží reagovat, že to jsou lidé, kteří mohou působit velmi příjemně a rozumně na první pohled. Já jenom říkám, že ty prvky toho kolektivismu v nich jsou. A takhle to v 50. letech začínalo a jak to dopadlo, všichni víme. Pan Okamura hovořil, že má dojít k prolomení Benešových dekretů. Tak to se můžou vrátit Sudety a Slesko. Děkuji, no, já věřím, že k tomu nikdy nedojde. My uděláme všechno pro to, aby nic takového nenastalo. A všechny ty diskuze, které dneska probíhají o tom, že by se mohl za určitých okolností vracet Majetek Lichtensteinu atd. Za nás nic takového vůbec nepřipadá v úvahu. Já se napiju. Možná slyšíte tu muziku tady. Kdo jste přišel později, tak jenom říkám, že jsme na zámku Škvorec. Jedeme opět živě a vedle hraje pěkná jazzová muzika. Dobrý večer, jak pokračuje kauza dozimetr. Mně to připadá, že se nic neděje. To přeci nemůže projít. Rakušan vyštval mračkou Vildemecou a on to ustojí. To je výsměh pro občany atd. Za prvé, do kauzy dozimetr my nemůžeme vstupovat nijak politicky ve smyslu vyšetřování atd. Vidíte, že teď bylo obviněno nepletulice. Možná jedenáct lidí, nejsem si tím úplně jistý. Takže zjavně se to vyvíjí nějakým směrem. My to samozřejmě politicky torpédujeme. To je naše práce. A zásadním způsobem říkáme, že je třeba rozlišovat politickou odpovědnost a poté samozřejmě, ne v případě důsledky v rámci trestně právní činnosti. To musí posoudit soud. My bychom možná nebyli tak nekompromisní, kdybychom ve smyslu té politické odpovědnosti neviděli, jakým způsobem oni se stavěli vůči nám. Jistě, že oni chtěli, aby paní Mračková Vildemecva vyvodila politickou odpovědnost za to, že ji byl někdo na svadbě za světka, nebo že prostě ji zprostředkovali za půjčení auta, ačkoliv celá zjevně neměla žádný přímý kontakt ve smyslu v kauzi dozimetr. Byl to kontakt osobního charakteru, který nijak neovlivňoval nikoho, žádnou politickou stranu. A oni chtěli, aby vyvodila politickou odpovědnost, tak my to chceme taky. A my chceme, aby taky vyvodili politickou odpovědnost. A nestačí jenom to, že je skončil pan Gazdík. My chceme politickou odpovědnost vyvolali, jak pan Pospíšil, který si jezděl předozdělovat peníze s panem Radlem, kam si do zahraničí pro financování politických stran, konkrétně TOP 09. Na což upozorní mimo jiné I Pirát Michálek a pochopitelně I pan ministr Rakušan. Protože podle našeho názoru není normální, že šéf strany, kde tato korupce začala a kde pan Radl de facto řídil nepřímým způsobem aktivity tohoto hnutí, tak byl současně šéfem vnitra a měl pod sebou bezpečnostní složky. A tu se můžeme bavit o tom takzvaně rozšlapaném, nerozšlapaném šifrovaném telefonu a o celé řadě souvstažností, které pochopitelně s panem Rakušanem jsou jasně spojeny. Takže to je náš názor a to je všechno. A my netvrdíme, jestli je či není vinem. To ať rozhodne někdo jiný. My jenom říkáme, že vyvodili někdo politickou odpovědnost, v tomto případě paní Mračko a Vildomecová, měli by tak činit I oni. A to jsme přesvědčeni, že to jejich napojení na kauzu je v daleko větší míře, než to, co bylo u Mračko a Vildomecová. Všechno. 2. Stále lidé opakují, že prodáváme elektřinu do Německa a za draho ji zpět nakupujeme. Když ale v Německu fouká vítr, tak oni nám naopak prodávají elektřinu velmi levně a nemusíme ji my vyrábět s plynu. Tak já to trošku upřesním. Za prvé, my nevyrábíme příliš elektřiny z plynu. My vyrábíme elektřinu zejména z jádra, poté z uhlí. Obojí se blíží 40%. Do 10% je to z plynu. A poté je to asi z 15% z obnovitelných zdrojů. Takže teď jenom toho, z čeho ji vyrábíme. Jinak samozřejmě máte pravdu v jedné věci. Ano, my můžeme rovněž dovážet elektřinu, například z Německa, kde se vyrábí tedy dost docela v velké míry rovněž z větru. Nicméně pozor, aby jsme ji mohli dovážet I větší množství, aby to pro nás dávalo smysl, tak je to taky o docela zásadních investicích do přenosové soustavy zjednoučeně řečeno. O co více budeme mít energetických zdrojů? Z obnovitelných zdrojů. O to více budeme muset investovat do sítě. Ať už tedy přenosové, pod zprávou ČEPSu, nebo do distribuční, pod zprávou komerčních subjektů. Proč? Protože ta sítě musí být vyvážená z uhlu pohledu stabilních a nestabilních zdrojů. Prostě a jednoduše o co více tam budeme mít těch zdrojů nestabilních. A nestabilní jsou proto, že nevždy svítí sluníčko a nevždy fouká. O to více to musíme vyvažovat těmi zdroji stabilními. A nebo to nainvestovat do úpravy té přenosové a distribuční soustavy. Což nejsou jednotky, desítky, ale to jsou stovky, miliard korun. A to poté platíme v těch takzvaných regulovaných poplacích. Takže mimo jiné I proto nám ty regulované poplatky jdou nahoru. Čili ano, je to důsledek I té zelené politiky. Čímž netvrdím, že obnovitelné zdroje jsou špatně. Tak já jenom tím chci říct, že nevždy automaticky platí, že si můžeme dovést levnou elektřinu z obnovitelných zdrojů. V určité době by to bylo možné. Za předpolka roč by jsme hodně investovali do té přenosové soustavy. Jinak je to v určitém omezeném množství. A co se týká našeho vývozu, ano, my vyvážíme. Stále ještě jsme exportérem elektřiny například do Rakouska, ale I třeba do toho Německa. A to, co nepochopí vůbec nikdo, je to, že nám je vyrobená elektřina, znovu říkám, která je zejména založená na stabilních, poměrně levných zdrojích, ať už je to játro, nebo je to uhlí, tak ji vyvážíme ven. A tamní vlády dokáží vytvořit takové prostředí ve smyslu různých podpora a tak dále, že jejich obyvatele anebo firmy nakupují tuto elektřinu někdy jinámi vyvezenou k ním za lepších podmínek, než u nás typické, to třeba v tom Německu, kdy tam skutečně dokáží nastavit pro firmy lepší podmínky a nakupují energie o třetinu levněji. Ale stejně tak je to v Rakousku ano. V Rakousku mají vytvořeny podmínky takové, že I domácnosti mají levnější elektřinu, než máme my. A je celá zjivné, že I do Rakouska vyvážíme. Naši elektřinu například z Jádra. Paradoxem všeho je to, že Rakousko patří mezi ty země, které jdou tvrdě proti nám právě ve smyslu toho, abychom nevyráběli elektřinu z Jádra. Zdá se vám to normální? Mně tedy ne. Milana, dobrý den. Opravdu je tak jednoduché, jak se vyhnout z danění, že vypustím peníze z vrtulníku jako kazma. Přemýšlím, že bych začal takto vyplácet zaměstnance. Já tam neznám úplné detaily. Mně se celá ta akce zdá úplně poblázněná a nelíbí se mi to. Je to výsměh lidem a tak dále. Dobře, ať si každý dělá, co chce. Pokud se nepletu, ale možná, že to neříkám úplně přesně, tak ten dotyčný kazma či X-meny tak vypustil peníze z vrtulníku s tím, že pokud by byly nezdaněné, což teď se zjišťuje, možná to skutečně tak bylo, že byly nezdaněné, a pak to musí zdanět ti, kteří tady ty peníze nazbíraly. Pokud se nepletu, tak ta hranice je někde 50 tisíc, takže když se tam někdo nazbíral větší množství peněz, měl by jít na úřada, aby to měl zdanět. A nepletuli se 15 procenty. Alež, neexistuje výrobek, ve kterém by nebyla potřeba elektřina při jeho výrobě. Jestliže je u nás energie druhá nejdražší v EU, je každému asi jasné, proč je u nás tak draho. Fjela se všemu jen diví. Byla potřeba elektřina při jeho výrobě, v tom s vámi souhlasím, že asi neexistuje žádný takový výrobek, a že druhá nejdražší v EU patří rozhodně mezi ty nejdražší. Když dáme dohromady všechny žebříčky, které máme, včetně těch, které ta vláda trochu znásilnila a přesvědčila Český statistický úřad, že to má vykazovat na bázi dílné metodiky, tak jsou zde I další žebříčky, které jasně říkají, že skutečně máme jednu z nejvyšších cen v celé Evropě. Logicky to se promítá samozřejmě do cen potravy, to se promítá do cen zboží, protože ten náklad na ty energie v některých oborech je naprosto zásadním výdajem, naprosto základním nákladem, zásadním nákladem pro producenty. Ano, tím pádem si jednoduše vyvodíme I to, že to, že máme jednu z nejvyšších inflací, už od někdy začátku, či spíše čtvrtiny, třetiny roku 2022, tak je právě v důsledku toho, že vláda zaspala v rámci bojesce nami energií. A teď jen odcituji to, co říkal pan bývalý guvernér Rusnok, guvernér České národní banky, který nepatří do našeho fanklubu, ten jasně řekl, že vláda zastrpovala pozdě a vysoko. A logicky, že to tedy mělo vliv na inflaci, protože s inflací bojuje I jak centrální banka, tak pochopitelně I vláda fiskálními nástroje. To jsou nástroje rozpočtového charakteru, případně regulatorní nástroje. A tady vláda jednoznáčně zaspala. Vzpomínáte si na pana ministra Sikylu, jak se to vyřešilo na té evropské úrovni, jak to zastrpování je z dílny populistického či extremistického tábora a jak to pár dní poté udělali. Tak tady samozřejmě hledajme tu příčinu vysokých cen a píšete to v zásadě správně. To, že platíme emisní povolenky, píše Marek, rok co rok se zdražují, je strašná věc. Všiml jsem si, že hodně lidí neví, že od roku 27 budeme všichni platit nové, nově I emisní povolenky I z natankovaného paliva. Marek má správné informace a je to v důsledku předsednictví v rámci Evropské unie, které bylo pod taktovkou naší vlády v minulém roce, což pochopitelně jsme určitě zaregistrovali, ale to, co je důležitější, je to, že toto vláda tvrdila, že v rámci předsednictví udělá všechno proto, aby se zvýšil počet emisních povolenek, čímž by šla cena dolů. Udělala naopak to, že se postavila za snížení počtu emisních povolenek, čímž je cena nahoru a emisní povolenka je samozřejmě brutálním nástrojem k tomu, aby se platilo více a více za emise, což se sice k nám vrací obloukem, to je pravda, to končí v tom modernizačním fondu a můžeme to použít na nové technologie v rámci energetiky, možná dokonce I na kompenzace obnovitelných zdrů energie, což tvrdíme my, že lze, ale v každém případě to zdražuje výrobky, o tom není nejmenší pochyb. A to Zabe řekl správně, tato vláda byla u toho, když se rozšířily emisní povolenky, nebo říkejme poplatky za emise, I na domácnosti, čili nikoli pouze firmy, což fakticky znamená to, že ten, kdo bude mít auta na spolovací motory, od toho roku někdy 27, takže bude za to platit více, než když nebude mít auta na spolovací motory, jinými slovy za provoz těch aut, a to tež bude platit v rámci domácnosti, když budete topit na fosilní paliva. Tak toliko asi předsednictví naší vlády v rámci EU. Unie. Marek, za 63 GW jadarek ve Francii aktuálně funguje polovina. Pokud si EU hraje na jeden tým, měli bychom tam poslat všechny naše odborníky na jadro, který máme, a co nejrychleji zprovoznit stávající elektrárny. Já teď nevím přesně, kolik, ale už jich je výrazně méně, Marku, které jsou stále ve režimu. Bylo to číslo, které říkáte, někdy na konci minulého roku. To máte pravdu. Já jsem tehdy se sešel I s francouzským Valvislancem, že to samozřejmě mělo dopady na ceny energí v celé Evropě. Jednal jsem, je to asi čtrnáct dní, tři týdny, byl jsem na snídaně zde s předsedou představenstva EDF, což je vlastně největší a francouzská energetická společnost spravuje a provozuje jejich jaderné elektrárny. Gigantická společnost, tak jsme projednali tady asi hodiny, hodinu a půl vše možné, včetně tedy tohoto. A nevím teď přesné číslo, kolik z těch 50, tuším 7 bloků, je ještě opravovaných v rámci údržby, ale už jich je výrazná většina, které jedou na plný kotel. Petr v OVM zazněl, že úvěr od České národní banky pro ministerstvo dopravy je asi o 0,5% výhodnější než klasicky z rozpočtu. Víste pak řekl, že to má dva háčky, ale neřekl jste, jaké. Jasné, že další minister dopravy to bude muset splácet, ale to jednou se musí splácet veškeré půjčky, co jdou z rozpočtu, ne tak, jaké jsou ty dva háčky. Děkuji. Díky moc, že jste mi to připomněl. Já jsem se k tomu nedostal. Prostě jednoduše už jsem k tomu nedostal slovo od pana Moravce. Takže ty dva háčky jsou jasné. První je ten, na to, co píšete, že vlastně ten švindl, které se vymyslelo ministerstvo financí, za což je kritizováno od Národního rozpočtové rady, spočívá v tom, že vlastně ministerstvo dopravy nedá peníze v požadované výši na dálnici, silnice, železnici atd. A ministerstvo dopravy si je musí vzít jakožto úvěr. Sice přes ministerstvo financí, ale ten úvěr není z České národní banky. Jak píšete, on je z Evropské investiční banky. Ten úvěr dnes je celkem výhodný, je někde za 4,5%. Ale jádro podle je v tom, že to si nepůjčuje v úzovkách státní rozpočet, který to měl přiznat ve svém shodku, ale že to nepřizná ten rozpočet v tom shodku. Jinými slovy, natíráme trávu na zeleno, takže ten shodek rozpočtu by měl být vyšší. Za dva roky to bude 50 miliard korun. Ano, je sešvindlovaná výše shodku státního rozpočtu a ministerstvo dopravy, respektive státní fond dopravy infrastruktury, podministerstvení dopravy si musí tenhle úvěr na sebe natáhnout. Podstata je v tom, že ho musí splácet právě státní fond dopravy infrastruktury a to je to, co já kritizuji, protože příští ministři budou muset to splácet. Jinak by to splácel samozřejmě stát ve smyslu ministerstva financí. Ano, můžete říct, je to peníz jako peníz, ale není to tak, protože samozřejmě to nás v příštích letech bude stát to, že bude o to méně peněz na tu dopravu infrastruktury, kdy se bude muset primárně vracet ten dluh. A ten druhý háček, který je v tom, že dnes je to výhodnější u Evropské investiční banky, to je pravda, ale jestliže se u nás budou snižovat úrokové sazby, což lze předpokládat, tak může stát situace, že u nás bude ten úvěr výhodnější než u té Evropské investiční banky a pak pozor, stát jako žádný hospodář, v tom případě minister dopravy, ale I minister financí se nemohou podepsat pod úvěr, který bude mít vyšší úrokovou sazbu, to by samozřejmě byl velký průšvih pro ně. V tom případě si to nebudou moci u té Evropské investiční banky vzít. I když je pravda, že I tam se může snižovat úroková sazba, to ale nikdo neví, jak se to bude vyvíjet, protože tam se vždycky to vyvíjí prostě potom tranže od tranže. Já tím chci jenom říct, že kdyby ta situace nastala, tak je ministerstvo dopravy v prekérní situaci, protože v tu chvíli by vlastně nemělo zdrojí z té Evropské investiční banky. A pokud by se to bralo z národních zdrojů někde, z nějakého úvěru, tak by se to už propsalo do toho státního rozpočtu, což zase zjevně nechce pan minister financí. Takže je to začarovaný kruh. V každém případě je to cesta do pekel. Takhle nemůžeme postupovat. Mělo se jít přes dluhopisy, má se využít penzijní fondu, kde je relativně velké množství zdrojů, 100 až 150 miliard korun. Mají se vypsat 30-leté, 50-leté dluhopisy. Má se daleko více ještě pracovat na PPP projektech. A v každém případě stát, pokud chce investovat v dopravní infrastruktury, který musí jít I přes rozpočet, prostě není jiné cesta. Já nemůžu se chlubit tím, že chci dávat více a pouze si více a více počuji, ačkoliv z toho státního rozpočtu tam dávám méně a méně. A to je přesně příklad současné vlády nebo případ současné vlády. Můžete prozhodit konkrétní persony, u nich jste měl problém s jejich dekorováním, píše Johnny Johnny. Můžete uvést I nějaké konkrétní výhrady. Já bych vynechal kníži pana Ahalíka, to píše Johnny Johnny. Já jsem třeba měl problém s panem Rcheckým, tam jsem nezatleskal. Pan Pavlíček píše, na jednu stranu se nám kvůli inflaci zvyšují úrku SSB, a na druhou stranu nám zdražuje elektřina. To je jak hustit pneumatiku a souběžně druhým ventilkem upouštět vzduch. To je nadrouhovou diskuzi, která musí začít tím, do jaké míry dává smysl zvyšovat úrokové SSB v rámci boje s inflacím. Do určité míry ano a závisí to na tom, jakého charakteru je ta inflace, jestli je nabídková, jestli je poptávková, co je příčnou té inflace a jestli je lepší využít nástroje zvyšování úrokových SSB anebo například posilováním kurzu koruny. Je o tom velká diskuze, různí ekonomové na to mají různé názory. Já jsem třeba teď byl v OVM v diskuzi s panem profesorem Havránkem z Univerzity Karlovy, který není zastáncem zvyšování úrokových SSB a byl příznivcem toho, aby se naopak posiloval kurz koruny, tak jako se v době 2013 až 2019 zase oslaboval kurz koruny, tehdy jsme měli opačný problém. Měli jsme nízkou inflací, o které jsme se zvýšili. Ano, je to vždy od úhlu pohledu dotyčného ekonoma, ale já tvrdím, že je to zásadně tak, že by jsme se měli dívat na tu příčinu té inflace, někdy využít zvyšování úrokových SSB, někdy v posilování kurzu, případně oslabování v opačném případě a současně, že by se měli sohledem na původ té inflace a hlavně sohledem na to, jak se vyvíjí ta inflace, využívat rovněž fiskální nástroje, ať už to jsou nástroje regulatorního charakteru nebo nástroje rozpočtového charakteru, případně nástroje ovlivňování trhu práce. Ale je to na delší diskuzi. Tak, a nepřesahuje provládní propaganda svoji ofenzivnosti a snahují institucionalizovat ráme zákona, například avizovanou kampaní vlády, která koná ve prospěch občanů. Zapomeňte na to, že vláda dělá kampaň pro to, aby to bylo ve prospěch občanů. Tato vláda si dala nějaký ráme, sluším 42 milionů korun, pro to, aby zejména odpropagovala sebe sama anebo to, co vlastně činí. Tím jsem si naprosto jistý. Michal, pan Havlíček faní vám a posílám Nutelu na nervy. Já vám moc krát děkuji. Nutela rezonuje. Tak, teď nám tady zhaslo už světlo, což je jasný signál toho, že budeme muset po balu končit. Já se s vámi rozloučím. Tímto jsme v trošku provizorných podmínkách. Přeji, aby se vám v následujících dny dařilo. Věřím, že se spolu uvidíme, potkáme opět v neděli v rámci mého pořadu na rovinu a opět taky jako vždy po hodině.Kopírovat text

Rozmáhá se nám tady takový nešvar. Vláda čím dál častěji zaklekává na nezávislé úřady, a to jenom proto, že ministrům nevyhovují jejích odborné závěry. A tahle parta má pak ještě tu drzost kádrovat společnost na demokraty a nedemokraty. Více dnes v 18:30 v živém vysílání pořadu NA ROVINU na mém Facebooku a YouTube.

Screenshot není k dispozici