← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: K tomu je třeba si odpočinout, je třeba nabrat dech. Vítejte u mého pravidelného pořadu. Narovinu vysíláme opět živě, díky moc za všechny vaše dotazy a několik tradičních nedělních témat na začátek. Pokud někdo viděl tiskovou konferenci, kde byla naše svatá trojce, pan premiér Fiala, pan minister Staniura a minister Sýkela, k zvyšování regulovaných cen energií, bylo vcela patrné, že dezorientace nabývá už nebývalých rozměrů. Je třeba s tím skutečně rychle něco udělat, protože to může mít pro Česko fatální následky. Pojďme tedy začít tématem číslo jedna a to jsou energie. Ano, hovořím o regulovaných složkách, které vláda v rámci takzvaných dotačních úspor převádí nekompromisně na spotřebitelé a firmy. 64 miliard korun, 38 za distribuci a za přenos a 26 miliard za obnovitelné zdroje energie. No a na té tiskovce jsme si věděli, že to je takřka podrozlišovací schopnost pěžných lidí. Teď se přece v celkovém pohledu bude jednat pouze o jednotky procent. Tak pomíjím, že to tak není. A že to může být o jednotky procent pro některé domácnosti, pro jiné domácnosti o desítky procent, to jsou ti, kteří to měli zafixováno z doby minulé a pro firmy to mohou být nízké stovky procent. Pomíjím, že vláda vůbec neřekla a tito představitelé vlády, že to závisí na celé řadě faktoru, typu dodavatel, jak už jsem zmiňoval, fixaci atd. Ale to, co je úplně nejhorší na té tiskovce, nebyla vůbec žádná analýza, vůbec žádná čísla, žádné scénáře. A pozor, jak už je tradiční, žádná omluva, nulová pokora. Prostě to zvedneme o pár procent, ačkoliv všude ve světě se budou ceny, díky tomu, že budou klesat na světových trzích, ceny elektřiny, snižovat. Ale to už všichni víme. Taky za to vláda dostala neskutečný kartáč od všech odborníků. A teď se snaží chytat stéblo a tvrdí, že tady to nebude zase tak strašné. My jsme vyvolali mimořádnou schůzi sněmovny, ale k tomu možná někdy jindy. Mě tam zaujala ještě jedna věc na té tiskovce. Tam totiž zaznělo něco, co napovídá, že ta situace je ještě daleko vážnější, než si všichni myslíme. Chcela vážně tam totiž pan premiér, ale za kývání zbylých hospodářských slatých naší země pana Staniury a pana Sýkely prohlásil, že kdyby se začalo budovat jádr, rozumíme, temelín, v roce 2014, tak máme jiné ceny. Ano, tehdy v roce 2014 premiér Sobotka nenašel odvahu, aby se zahájilo jádro v temelíně, což je chyba. Zahájilo, rozumíme, tím zahájet projekt, co to znamená, zahájit přípravu na stavební povolení a tak dále. Ale to, co je podstatnější, je to, že ti vládní činnitelé vůbec netuší, že to nemá žádný vliv na ceny energii, I kdyby se to jádro začalo budovat. Tak zaprvé, kdyby se tehdy začalo připravovat a začaly veškeré práce, které s tím souvisejí, tak by bylo vybudováno nejdříve, nejdříve po roce 2025. Takže to ani technicky nejde zvládnout dříve. To znamená, celozjevně jsme v roce 2023, takže nevidím tam ten vliv. Ale hlavně, prosím pěkně, cena elektřiny se tvoří úplně jinak a úplně někde jinde. Ano, je to závislé na burze a konečně to si ta vláda mohla osahat už v roce 2022, kdy měla poměrně malý manevrovací prostor v rámci cen. A pokud někdo naráží na obnovitelné zdroje energie, to znamená to, že ty poplatky za ty reagované složky jsou zejména za obnovitelné zdroje energie, no tak pozor, to jsou obnovitelné zdroje vybudované v letech 2010, což bylo selhání vláda 2006 až 2010, včetně tady selhání poslanců. To je ten solární tunel, který nás bude stát 600 miliard koruna, vyrobí nám něcelé 3% elektrické energie. Tak to bylo ještě předtím, než se rozhodlo o tom, že se ten malým nebude budovat. Ale oni fakt netuší, jak se vypočítává cena. To neví ani minister průmyslu, neví to minister financí. To znamená, jestli oni žijí v takovéhle bublině, no tak poté tvrdím, že se tady stávají nebezpeční. Protože jestli že takhle přistupují k energetické politice, aniž by si ověřili, jak se tvoří cena na trzích, no tak to je poměrně vážné. Nedvedu si představit, jak tedy na té vládě odborně kompetentně rozhodují, a kdo tam to vůbec prosazuje. Jinak zajímavá věc je ještě jedna, a to je ta, že se začíná ukazovat, že vláda nemusela přehodit ty poplatky za obnovitelné zdroje. Oni jsou činěny jak tedy platbami za obnovitelné zdroje, tak za distribuci a za přenos. Ale ta část těch 26 miliard, která cítitelně zasáhne firmy, ale I domácnosti, tak kdyby vláda využila zdrojů, finanční zdrojů z emisních povolenek, které jsou alokovány v tzv. modernizačním fondu. Jenomže vláda místo toho z modernizačního fondu platí, což asi chápu, za teplování, platí nové zdroje, obnovitelné zdroje. Pozor, podporuje taky teplná čerpadla, což tady ale je docela paradoxní, protože ten prvostepelný čerpadel se tím, že roztecene elektřiny zase zvyšuje, takže z jedné strany dotuje, a z druhé strany znevýhodně. V každém případě nevyužila tuto možnost, ačkoliv to zákon umožňuje. A vymluvá se, že to není možné. To je docela zásadní věc. No a jinak, aby toho nebylo málo, tak máme poslední výsledky Household Energy Pricing Index, což je index, který sleduje, tuším, od roku 2009 ceny v Evropě, ceny energie, přepočítává se to mimo jiné na kupní sílu, a podle kupní síly, vstaženo na hlavní města, čili na Prahu atd., porovnáváno v Evropě, tak máme opět nejvyšší ceny. Už desátý měsíc, abych byl přesný, za první deset měsíců tohohle roku osmkrát jsme byli nejhorší, dvakrát jsme byli druzí nejhorší. No a kdyby náhodou někdo chtěl toto spochybnit, čas od času zoufalý ministerství, která už neví, co má dělat, tak spochybníme tenhle ten index, který mimo jiné tvoří společnost, která je zřízena středoevropskými regulátory trhu, čili je nezávislá, no tak stačí připomenout OECD, energetickou inflaci, třetí nejhorší ze všech sledovaných zemí, před námi Maďarsko a Kolumbie. Tak, druhá oblast, kterou bych vám chtěl dnes předhodit, je to taková odlehčená umělá inteligence. Opět, víte, že umělá inteligence je něco, co mě velmi zajímá, že jsem v rámci mého působení na ministerstvu průmyslu připravil strategii umělé inteligence, že mě štvežita vláda s tomu nevěnuje, ale já se snažím vám přiblížovat umělou inteligence ze všech možných úhlů pohledu, nejenom tradiční biznis, nejenom zemědělství, případně zdravotnictví, bezpečnost a tak dále, ale I show biznis. Takže pokud jste v poslední době procházeli třeba TikTok nebo nějaké jiné sociální sítě, tak jste si možná všimli několik zvláštních, takových trošku nepravděpodobných hudebních klipů. Příklad, Freddie Mercury dělá cover verzi písně I Set Fire Through The Rain od Arele. Přestože zemřela v roce 1991, tedy 20 let před tím, než ta písnička vyšla. Nebo Amy Winehouse dělá zase cover verzi písně Flowers od Mary Cyrus, která vyšla začátkem letošního roku. Jak všichni víme, Amy Winehouse rovněž již nežije. Ještě zajímavější je Frank Sinatra, který natočil cover verzi písně Wonderwall od Oasis. Takže vidíte, že uvedené příklady cover verzi vytvořených pomocí umělej inteligence, samozřejmě, jsou v současné době takřka všude. Částečně je to proto, že je překvapivě snadné vytvořit, zpracování vokálu, stačí nějaký open source software. A třeba nedávno se na YouTube objevila ta klasika popová Burberry Gill od dánské skupiny Aqua. A to byste asi nečekali, díky umělej inteligenci, je slyšet od Johnnyho Casha. To je docela zajímavé. Při zněci v Johnnyho Cashe video zhodnotili takto. Jako fanoušek Johnnyho Cashe musím jednoznačně protestovat, protože toto je opravdu hudební zločin. Souhlasím. A jako fanoušek umělej inteligence, píše ten týž příznivec, musím na druhou stranu obdivovat, jak realisticky a parádně je ten hlas zpracovaný. A já s tím taky souhlasím. Možná už jste to zaslechli, ale ve středu 2. listopadu se definitivně, když otázka je co je definitivní, uzavřela historie skupiny Beatles, Paul McCartney a Ringo Starr se dušují, že nová píseň na OMTM, která pod hlavičkou Beatles přesně ve 3 hodiny odpoledne za pozorností média vyšla. Médií vyšla, tak je opravdu poslední. Je to čtyřminutová písnička, začíná s klavírním partem, akustickou kytarou vyšla, jak už jsem zmiňoval, to byla čtvrtek odpoledne na platformách jako Spotify a tak dále. Ale co je podstatné, ten základ, tu nahrávku, byl použit demosnímek, který Paul Lennonově smrtidel jeho manželka Joko Ono s bylým členom kapely. Ty písničku nejdřív dokončili, ale ta kvalita nebyla dostatečná na to, aby jí mohly vydat a to umožnila právě až umělá inteligence v poslední době Paul McCartneymu a Ringo Starrvi. Takže podle některých kritiků ta písnička je spíše ve smyslu určité emotivní hodnoty pro fanoušky, ale to nechci každý posoudit sám. Já jsem si ji poslechnul, mě se docela líbí. Podstatné je to, že jsme svědky toho, kdy poprvé umělá inteligence vstupuje do kultury takovýmhle způsobem a nahrazuje zpíváky a hudebníky. Proti používání umělé inteligence v muzice se vymezuje řada hudebníků zase celá řada podporuje, například Peter Gabriel, ale proti se třeba vymezil Nick Cave, ikona australská, nebo Lee Fields, zase americká soulová hvězda. Ty zase vyjádřili obavy, že pokud je o tvorbu písní, která je právě generovaná umělou inteligencí, takže bychom měli bedlivě sledovat algoritmicky generované melody a všechny jich repliky, které se nemohou podle nich rovnat skutečnému lidskému usilí a nemůžou nahradit skutečnou uměleckou kreativitu. Tak je to jen spíš taková perlička, ale já to ukončím opět dneš s živáčem na víkend, tak jako každý týden. Tentokrát jsem vybral Cher a písničku Bang Bang My baby shot me down. Proč? Protože to krásně vystěhuje palbu vlády, energetickou palbu, bez přípravy. Střílí do všech, do domácností, do firm, do průmyslových podniků. A tahleta nádherná písnička vyšla už v roce 1966. Pro Cher ji napsal její manžel Sonny Bono. Dokonce možná ji znáte v té verzi, jakové té klidnější, klasické, jakožto Sonny and Cher. A já jsem dal nicméně tu rokovou verzi z roku 1990, z krásného rokového tour. Cher, to se jmenovalo Heart of Stone. Tak, když tak si ji puste, pokud vás to zajímá. Já už jdu na vaše dotazy. Pazur. Dobrý večer, pan Havlíček. V pátek jsem vás poslouchal. Máte pravdu, Sikyla, to je materiál, rozumí tomu vůbec. On vždycky mluví o ničem. Může si podat ruce s ministrem Válkem. Oba stejní děkuji. Já teď se přiznám, že už nevím, kde v pátek jste mě sledoval. On je toho strašně moc a každý den jsem v několika médiích, ale v každém případě pan minister Sikyla zcela se lhal. Já neumím říct, čemu rozumí, čemu nerozumí. Je celé zjevné, že v energetice se neorientuje. Je to bankér a do posud je celé zjevné, že ty sousažnosti nechápe. Nicméně, to je věc jedna. On tam na to má týmy lidí a budiž, tak jsou I jiní ministři, kteří nerozumí tomu, co vlastně řídí. Ale on nezvládnul vybojovat na té vládě vůbec nic. Jemu sebrali podporu obnovitelných výzdorů, jemu sebrali podporu distribuce přenosové soustavy, nedali mu peníze, o které rok nebojoval, ale vše připravil. To se jedná o ty kompenzace za ceny tepla. Teď se podívejte, jak dopadla investiční aktivita v ministerstva průmyslu. Tady konkrétně jeho vlajková loď a to je Gigafactory s Volkswagenem. Je to prostě jeden velký průšvih a samozřejmě je pravdou, že Volkswagen tam nejde do hlíní u Plzně, protože mu nevychází současné obchodní vize. Elektromobilita prostě nefunguje tak, jak by si představoval, ale ten problém není na straně Volkswagenu, ten je na straně naší vlády, jak je možné, že se nepřipravovala variantu B, variantu C, tak jak jsme to měli my. Proč to zbytečně dávali do hlíní u Plzně? Proč to nenechali v Prunářově, kde jsme chtěli, aby tam byl čes, aby to byl kousek od litia, aby to bylo litium zpracování, nejde větěžba pak zpracování, protože proč se to udělalo takhle amatérsky, takhle negalomansky? No a to ještě se uvědomí, že to ministerstvo je spoluodpovědné za inovace, pro mě to byla vůbec vajková loť, inovace celého ministerstva a klíčový ukazatel, takzvaný GERD ukazatel, který ukazuje vídeje na vědu, výzkum a inovace vůči HDP, tak po pěti letech růstu začíná klesat. Takový debakel, co zažíjal pan minister Sikala minulý týden nebo tomto týden, ten se hned tak nevědí a to už povíjím to, že ještě mu nevyšla jeho cesta na Blízký Východ, kde chtěl celá zjevně domluvat nějaké energetické obchody. Jak to dopadlo všichni víme zase o stůda. Tak, dobrý podvečer pan Havlíček, kdo vlastně jel do Afriky? Fiala a podnikatelé nebo opačně tiskovce to vyznělo jinak? Tak tady se přiznám, že nevím, kdo byl napsán jako první nebo druhý, ale obvykle je to tak, že tu cestu připravuje. Je to na vždycky poput nějakého buď ministra nebo třeba premiéra a ten se domluví s nějakým svazem nebo s gospodářskou komorou a společně dají dohromady několik podnikatelů nebo desítek podnikatelů, kteří s nimi vyrazí. Takže pak tam jsou I jich programy někdy oddělené, protože premiér se věnuje spíše těm politickým věcem, těm podnikatelům, zase více těm podnikatelským. My jsme tady snažili to dávat všechno dohromady a dokonce já jsem seděl s těmi podnikateli I s jejich obchodními partnery a snažili jsme se být v tomhle tom hodně akční a šli jsme hodně do detailu a pak jsme si ještě zjišťovali, jak ty obchody dopadly. Případně jsme intervenovali u našich protičků, jestli by tam tomu ještě nemohli pomoct. Ale to fakt nevím, jak pan premiér dělá. Lubomír. Dobrý den, pan Havlíčku. Zdravím z Havířeva. Politici zase založou, že nemohli využít výnos městních povolenek. Tak jak to je? Tak nejdříve dobrý večer do Havířeva v tomto týdnu. Jsme u vás byli se Stínovou vládou. Bylo to úžasné. Bylo to celý náročný den. Měli jsme Stínovou vládou v Havířevi setkání se starosty a hejtmanem. Pak jsme tam měli setkání se seniory. Pak jsme tam měli setkání s občany běžné. Nabité sály všude byly. Pak jsme se ještě přesouvali na další setkání s občany do Ostravy. Opět plné kino. Takže bylo to hrozně fajn a ten Havířov rád vzpomínám. Co se týká ale toho důležitějšího, co píšete, ano, opět lžou výnosy z městních povolenek, které končí modernizačním fondů, aby jsme se rozuměli. To jsou vlastně platby, které tam jdou z těch, kteří mají náročné provozy. Například průmyslové provozy, energetické provozy a tak dále. Znamená těch, kteří vypouští CO2. Tak tyto zdroje jdou přes Evropskou unii a zpátky do České republiky. Přerozdělují se, ale to není podstatné. Podstatné je to, že se nám tam hromadí desítky miliard korun. V čase tam bude do roku 2030 plus minus pětset miliard korun. Což je dvojnásobně víc, než jsme předpokládali my. A je to v důsledku toho, že jsou výrazně vyšší ceny emisních povolenek přiloženy do Čestiny. Likviduje se tím průmysl, případně energetika. Výsledkem čehož je to, že se k nám dostávají zase peníze na zpátek a ty se mají použít pro budování moderní energetiky. Tomu všemu rozumím, jakkoliv se domnívám, že to je naprosto brutální nástroj, který Evropská unie vůbec neodhadla a ta likvidace je skutečně neuvěřitelná. Neodhadlo se, že se z toho stane takhle spekulativní nástroj, ale to, co je podstatnější, je to, že nám tady ty peníze se kumulují. A byli jich tam poměrně hodně. A vláda nám celou dobu tvrdí, že není možné využít na kompenzace cen a není možné je využít například na obnovitelné zdroje energie, které by tím pádem nemusela přihazovat na lidi a na firmy, nebo by je nemusela přihazovat v takové výši. A já tvrdím, že vláda nemluví pravdu, protože podle zákona z roku 2012 je možné to tak využívat a dokonce je tam I směrnice, která umožňuje tím kompenzovat ceny. Ale musí se jednat s tu Evropskou unii, musí se jednat s Evropskou komisii a musí se to pouze dotáhnout. A to je to, co ta vláda nečiní. Tak pak zde máme ještě Lubomíra jednou, který píše, že pan Babiš je profík. Mirka. Dobrý večer, pane Havlíčku. Vláda se vykašle na investice za desítky miliard a pak premiér letí do Afriky schánět investory. Co na to říkáte? Děkuji a zdravím. Já nekomentuji cestu pana premiéra do Afriky. Já jsem I vždycky podporoval to, pokud jezděli politici z podnikatele, ať už to byl ministr, nebo to byl třeba premiér. Já neznám ten itinerář té cesty do detailu. Doufám si tvrdit, že jsou I důležitější věci, než je tady cesta do Afriky v současné době, ale to se musí rozhodnout premiér a jeho tým, do jaké míry je to pro něj dneska nezbytné. Ještě toto díky za Havířeho vpíš radiátor, obchvat Karviné, za OKD, za dálnice Třinec a mnoho dalších nejmenovaných vám a hnutí. Ano, tak vidím, že radiátor je z Moleskosleského kraje. Ano, vyjmenoval jste pár našich projektů, které jsme tam měli, mohl jich pokračovat, bylo jich tam velké množství. A musím I říct, že ta naša panouškovská zákanna, chcete-li, nebo ti, kteří volí, ano, nebo ti, kteří prostě nějakým způsobem nás berou, respektuji itd., tak v Moleskosleském krajich je obrovské množství. Já jsem tam viděl teď, v tom týdnu, co jsme tam byli, ta podpora je opravdu neuvěřitelná a moc, moc si toho vážím a radiátorovi děkuji. Snad se tedy ty naše aktivity, které jsme tam udělali, ale I projevují právě tou podporou vaší vůči nám míra. Dobrý den, rád bych se zeptal, jak často a kdo z nutí, ano, se schází třeba se sdružením dopravců, nebo se svazem průmyslu a dopravě, a co se řešilo na poslední schůzi a mohou se těchto diskuzí učestnit? Tak já, jakožto člověk, který je odpovědný v rámci, ano, za hospodářskou politiku, tak se s těmito asociacemi svazy potkávám v podstatě pravidelně. To není týden, abych s nějakým činitelem z tohoto svazu, či asociace, obvykle z jejich šéfy, nebo z jejich představence, neměl schůzku, ať už asociace manifestřních podniků a živnostníků svaz průmyslu, samozřejmě, hospodářská komora a další a další, ale stejně tak I s odbory, jinými slovy, udržujeme stále osobní kontakty se všemi členy. Tripartity, a pro mě je to samozřejmě I dvorek blízký, protože jsem 20 let, v době, kdy jsem dělal biznis, tak jsem byl šefem asociace malých a středních podniků a živnostníků a vlastně hodně jsme se potkávali s ostatními, takže já se ze všemi znám osobně dobře a co tam řešíme? Neřešíme vždycky ten nejaktuální švice, teď se řeší samozřejmě energie, ale řeší se I strategické investice, takže je tam toho poměrně hodně. Nevím, jestli byste se chtěli o toho zúčastnit, tak to možné není, ale někdy tam jsou I drsnější diskuze, protože se známe natolik dlouho, že si umíme říct I pár tvrdých slov, ale to není nic, co bychom někdy pouštěli do éteru. Já se přiznám, že jsem vůčením někdy kritický, protože vzpomínám se v době covidové, kdy jsem s nimi jednal takřka denně o všech kompenzečních programech a tak dále, bylo to tvrdé a kruté období, tak si vzpomínám, jak byly tvrdí a nekompromisní vůčemně a já jsem si to hovážel, protože tak to má být a ten politik musí být prostě vždy těmito aktéry trochu obstřelován a nesmívám dát ani metr. Já jsem to dělal stejně, když jsem byl na jejich místě vůči politiku a teď mám ten pocit, že jsou trošku staženi a že stále spolehají na to, že se s tou vládou na něčem dohodnou. Nedohodnete se na ní. Víte, že vám to říkám stále. Tato vláda bere slušnost jako slabost. Prosím, zapamatujte si to. Bohužel to tak je. Pokud nebudete tvrdí a pokud z vás nebudou mít strach, nikdy ničeho nedostívíte. To je realita. Míra běžní zaměstnanci z provozu či veřejnost? Aha, tak tam jste ještě pokračovali, si se toho mohou účastnit běžní zaměstnanci z provozu a nebo veřejnost. Jak už jsem říkal, je to uzavřené, ale jezdíme samozřejmě I do fabrik, tam já jsem co týden v několika, tak tam se setkáváme ze zaměstnanci odbory a tak dále. Pane Havlíčku Poláci kupují 36 F-35, ptá se Luboš, a 50 stíhaček z Jižní Koreje. Zjistěte si za jakou cenu. Určitě si zmonitujeme všechny transakce, které zde probíhají ve světě v rámci F-35, jenom podotýkám, nás nezajímá jenom ta vstupní cena, to znamená ta cena té přímé investice. Nás potom samozřejmě zajímá, to je to, co nás tady bude tížit výrazně více. Investice do infrastruktury nezbytně nutná, protože se přechází z jednoho systému na druhý systém, jednodušně řečeno z Gripen systému na F-35 systém, to znamená nemalé investice v rámci pozemních staveb. A druhá věc, která je, pochopitelně ten servis služby a vše, co je zpěto s chodem toho systému, zároveň neříkám jenom stíhačky, ale skutečně celý systém. A to, když to překlupíme třeba do těch F-35, činí více jak dvě třetiny. Čili pokud se napletu, tak vždycky 28-30% je ta cena toho pořízení a nějakých 70% je právě cena za ty další služby a nezbytně nutnou infrastrukturu, která se buduje. Takže to je to, co my jsme rozznačně měli. Spochybněvali, že tady nějaký systém už nás máme. My jsme taky nikdy nespochybněvali kvalitu F-35, tak to ani nejde. Je to skutečně s největší pravděpodobností dneska nejdokonalejší systém. My jsme spochybněvali to, že se na to nepříliš hraje a že by se měly udělat opravdu perfektní vyhodnocení všech nabídek, v tom případě minimálně těch dvou, to znamená švédské a americké strany a během následujících dvou let to vydiskutovat z úhlu pohledu. Přímé investice, nepřímé investice, z úhlu pohledu provozu, z úhlu pohledu logistiky, protože to není jednoduché, z úhlu pohledu lidí, kteří se na to musí předpravit, z úhlu pohledu našich závazkovů či NATO, z úhlu pohledu bezpečnosti naší země, z úhlu pohledu evropské bezpečnosti, prostě provázat to a tady skuze mělo být delší, mělo být důkladnější a nemělo se to dělat takto narychlo. Minimálně bychom docílili toho, že by se snížila ta cena toho, kdo nám to dnes nabízí, čili cena o to američnou. Tím jsem si úplně jistý, že by cítili samozřejmě ten konkurenční tlak, ten je prostě normální a běžný. Tak. Půjedu nahoru. Tak, pane Havličku, pan Bubiš je profík, někdo z vlády mu nesahá ani pokotníky a Markéta Pekarová, Adamová. Proto, paní, nejsou slova. Paní, vaši mohnutí ano, intd. Do nich ať slyší pravdu. Moc krát děkujeme. Vážíme si vaší podpory. Karel píše. Dobrý den, víte o situaci v Ostravě, Liberty Ostrava? Pokud ano, jaký máte na to názor? No, vím o tom samozřejmě. Sledujeme to s tamními odbodaři, sledujeme to s krajem. Je to celkem vážná věc, protože je tam 6 000 zaměstnanců, to je jedna věc. Druhá věc je ta, že firmi se nedaří, jak by se dařit mělo. Pokud vím, tak tam má I odstávky v současné době. A je tam značná nervozita. Ano, je to dáno tím, jak se vyvíjí situace na trzích. Musíme si uvědomit, že je to do značné míry opět úsledkem zelené politiky Evropy, která na jednu stranu do značné míry redukuje počet firm typu Liberty nebo prostě jiní oceláři. Ale ta otázka zněště je jinak. Spotřebuje se méně ocely v Evropě? No samozřejmě, že ne. Dokonce roste spotřeba ocely. Ta končí zejména ve stavebním průmyslu, případně v automobilovém průmyslu. A otázka je, odkud se sem dováží ocel. No mimo jiné se sem dováží z Turecka. A další otázka logická je, ať ti Turci to vyrábí na závodech s vyšší nebo nížší účinností. Logicky s horší účinností. To znamená, přeloženo do češtiny, my pouze exportujeme ty emisé a paradoxně to prostředí a tu planetu zatížíme těmito opatřeními, které zde děláme úplně šíleně v Evropě více. Protože v tom Turecku to, jak už jsem zmiňoval, vyrábí v závodech s horší účinností. Prostě a jednoduše je to úplně popletené celé. Ale faktem je to, že Liberty v problémech je. My, když jsme byli u vlády, tak jsme s Liberty komunikovali poměrně intenzivně. Já jsem dokonce měl v dozorčí radě mého náměstka. Myslím těm náměstka ministra průmyslu. A to mimo jiné z těch důvodů, že Liberty, I když je to komerční společnost a není to obvyklé, tak postátu chtěla nemálo věcí. Mimo jiné přípoj Kuznošovic energetickou. Poté chtěla záruky, což tady chtěly I jiné společnosti. Navíc tam zaměstnává šest tisíc lidí, takže byla to z úhlu polhodu sociálního, ale I ekonomického významná firma. Neříkám, že jsme tam ovlivňovali chod té firmy, ale sponď jsme měli přesné informace. Já jsem sám s majintelem Liberty, s panem Guptou, byl v podstatě permanentním kontaktou. Ne, že by jsem byl vždycky nadšen z toho, jak to udělali, ale musím vždycky říct, že jsme se nakonec vždycky plus minus nějak dohodli. Teď mám ten pocit, že na to vláda jde vysloveně tržně, nás to nezajímá, je to komerční soběk, děj se vůle boží. Ano, I to je přístup, ale nemusí to dopadnout vůbec dobře. Ale nechci malovat čerty na zeď, ono tam se vždycky hýbe nahoru dolů, vždycky někdy lepší, někdy horší. Tak, dobrý den, pane Havlíčku, dnes partii paní Dostálová I s Konečnou byly excelentní. Díky vám I paní Dostálové, já moc krát děkuju, já jsem byl v OVMK, dneska s panem Kupkou. David píče, dobrý den, pane Havlíčku, chtěl bych se zeptat, jestli hnutí, ano, po volbách do Evropského parlamentu bude pokračovat v liberární Renew Europe a jestli je tady stále catch-all partii pro všechny politické směry. Já se domnívám, že budeme pokračovat v rámci Renew nebo v rámci ALDE I po volbách, ale to samozřejmě ještě ukáže čas. V rámci ALDE teď komunikujeme poměrně aktivně a mám ten pocit, že ta spolupráce je dobrá, I když celá řada škarohlídů se nám snaží podsouvat, jak to tam je špatné pro nás a tak dále, ale spíše je to zbožné přání těch, kteří nám příliš nepřejí. V každém případě ano, já sebevědomu souverénní stranou a hnutím a my nejsme ani v rámci třeba ALDE žádným ořezávátkem a myslím si, že naše účast v rámci ALDE je pro ně dost významná I z úhlu pohledu toho, kolik máme poslanců a kolik je šance, že těch poslanců budeme mít, myslím tím, europoslanců. Takže toliko k frakci v rámci Evropského parlamentu. Mirka Pankupka chce zase tvořit další úřad, ptá se. Inspekce, to už nikdo v České republice neumí kvalitně pracovat. Kontroly staveb snad probíhají běžně, ne? Já jsem to dneska slyšel poprvé, tak jsem to nechtěl ani shazovat, ani adorovat, já se s ním potřebuji seznámit a potřebuji si udělat nějaký svůj obrázek, k čemu vlastně by tyhlety kontroly, ne snad byly, ale co všechno by bylo náplní tohoto týmu. Jarda. Dobrý den, pane Karle. V dnešní partii paní Klára skvěle naložila pánům Bartoškovi a Lacinovi. Slyšel jsem o tom, že dostali teda pěkný kartář. Opravdu po babičce zatíží finanční žedatele o dotace, ale nikdo neřeší, co s babičkou, ani co s dědečkem. Tak, tam je to ráno tím, že Klára Rostálová je kompetentní, ona je připravená, ona si prostě zjistí všechny věci, ale tyhleti pánové fakt o ekonomice a energie se neví vůbec nic. Takže oni tam vypouští nějaké politické floskule a furt tam točí stejné věci, co jim napíšou jejich PR-y. Podle toho je to vždycky tak Dopadne to vždycky špatně. Tak, zdravím, pane Havlíčko, píše Karel, jaký názor máte na hodnocení situace od paní Bobošíkové ze 4.11.2023 a co Lichtenstejnové, nemám na to žádný názor, protože nestačí jim fakt sledovat všechno, dokonce já nemám šance ani sledovat, co sám jsem kdy řekl, nebo neřekl ani svý kolegy. Nevždy, někdy si je poslechnu, někdy to zvládnu, někdy třeba nějaké zkratce vidím, aspoň nějaké nějaké vícu z toho, co říkali, ale nezládám prostě úplně, úplně vše. Omlouvám se. Petr, příští rok se má stavět 3 km D35 křelo v Olmoc. Nedávno vyšel článek, že na tomto staveniště nešli 20 hrobů ze tří období. Můžou tyto vykopávky ohrozit nebo spozdit výstavbou 3 km dálnice D35? Neznám to, ten detail, ale mohou. To samozřejmě pravda je. Nám se to stalo na koridodové trati Praha České Budějovice, taky nějaké vykopávky. Já jsem tam pak jezdil, mluvil jsem s nimi, fajn lidé, kteří to tam dělali. Naštěstí jsme to nespozdili, ale pochopitelně toto jsou věci celkem vážné a spozdit to může, ale to neříkám, že tak nastane. Třeba, znovu říkám, na té koridodové trati Železniční do Budějc jsme to zvládli bez spoždění. Míla. Dobrý večer, pan Havlíčku. Co říkáte tomu, že vaše hnutí, ano, bude do Evropského parlamentu volit pan prezident Zeman? My jsme rádi za jakýkoliv hlas, a samozřejmě I za hlas pana prezidenta. Určitě tomu dá zase nějakou další vážnost, cílu a tak dále. Určitě mnoho těch, kteří se třeba budou panem prezidentem inspirovat. Takže jsme rádi. Johnny, proč spíše tíhnete k liberálnímu než národnímu konzervatismu? Vydá se Česká republika za vaší případné vlády podobným směrem ve vztahu ke Evropské unii jako Polsko a Maďarsko? No, to je trošku škatulkování, ale ten liberální, protože pro nás je velmi vysudce postavená svoboda slova, svoboda jedince, svoboda podnikání. Na druhou stranu jsme se vždycky hlásili k lokálnímu prostřetí ve smyslu tradic, ve smyslu produktů, ve smyslu těch prostě vztahů, které zde byly. Ve smyslu toho, že vycházíme z reality takové, že si musíme zejména sami pomoct a nemůžeme spolehat na ta globální řešení, evropská řešení a tak dále. To neznamená ale, že nemůžeme být v žádném celku, že nemůžeme být nikde ukotvení jako třeba v Evropské unii. My to podporujeme, ale jestli je to národní cítění, konzervativní, prostě to není o té škatulce. Je to o tom, že v rámci našeho vztahu k Evropské unii, jak se zde ptáte, píšete jako Polsku nebo jako Maďarsko, každý z nich přistupuje dneska jinak k Evropské unii, tak my budeme sebevědomí, budeme tvrdě hájet naše zájmy, ale současně budeme vždy hájet zájmy volného pohybu osob, zboží, služeb, investec v rámci Evropské unii. A I my jsme ti, kteří budou chtít tu Evropskou unii zevnitř narovnat, aby se více blížila k těm původním hodnotám, se kterými já osobně a vdrtivá většina členů ANO se stotožňuje, a ne k tomu vytváření jakéhosi superstátu, který tady za nás všechno vyřeší. Tak to nikoli. A to je to, s čím jdeme do těch volep. A teď samozřejmě budou témata ve smyslu energetické politiky, ve smyslu racionálních ekologických opatření, ne těch zelených, šílených nápadů, které vzývá celá řada obyvatel Evropy, nebo států Evropy. Budeme určitě proti migračním kvotám a budeme se stavit za to, aby se migrační, nebo aby se přísun úprchlíku řešil jiným způsobem a to nikoli až když budou zde, ale aby se to řešilo prostě vně Evropské unie. A na to máme celou řadu dneska názorů, řešení a určitě budeme hodně slyšet tomu garantovat. Mám další šťouravou sněmovní otázku. Ptá se Jiří. Proč v dnešní přetechnizované době sedí ve sněmovně dva zapisující, dvě zapisující šťabajzny, ze kterých se koří při projevu okamory a jedna muži na kafe, když mluví Jakob. No, tak asi myslíte prostě ty těsnopisce, který Jiří tam sedí. Ti si tam střídají, pokud se nepletují někdy po deseti minutách. Není to vůbec jednoduchá činnost. Ano, já rozumím, že v době moderních technologií tam sedí stenografové těsnopisci, kteří vlastně zapisují vše, co tam my říkáme. To tady fakt nemají jednoduché. Nesou stále nenahraditelní, protože ne vše se dá geniálně ideálně odchytit zvukově. To znamená, stále tam prostě musí být a možná v čase, protože pokud mám správné informace, tak už noví těsnopisci se nevyučují nikde, nebo nejsou už obory na ně, nebo není o to zájem, tak v čase to možná už se bude redukovat více a více, ale zatím tam jsou a jsou prostě nenahraditelní, to je realita. A proč tam sedí dva, když je tam pan Okamura a jeden, že tam Jakob, to jsem se přiznám ani nevšiml, ale docela možné, že u někoho, kdo mluví dlouze, kdo mluví třeba rychle, tak, že tam musí se párovat. A to je ale můj, můj, můj osobní pohled, třeba to tak není. Jak hodnotíte výběr dekorovaných osob při 28. říjnu? V drtivé většině bych s nimi asi souhlasil, ale určitě byly osobnosti, které já sám bych nenavrhnul, nebo bych nesouhlasil s tím, že dostali vyznamenání, medaily, a to je ale vždycky, to v podstatě bylo u jakéhokoliv prezidenta, takže ano, byly někteří, nebylo jich moc, kde se netleskalo. Dosahoval projev pana prezidenta kvalit jeho předchůdců při této přílištosti, co vám tam absentovalo a podle měho to byl projev, který nebyl tak kvalitní, jako měli jeho předchůdci. Já asi si dovedu představit, co tím chtěl říct, ale dívám se jen na ten obsah, na tu formu, kterou to říkal, a myslím si, že nebylo šťastné, jak to tam četl a měl to pomaleji, než jak předpokládal, že bude humluvit, což se projevilo na tom celkovém projevu a to vyznění nebylo úplně extra nejlepší, takže to bylo poměrně dlouhé, ale to důležitější je ten obsah a já jsem k tomu měl celou řadu výtek. Mě tam chybělo to poselství, mě tam chybělo nějaká větší vize. Pár věcí bylo, ze kterými se člověk samozřejmě stotožnil, ale jinak, tak jak to bylo celkově koncipováno, tak prostě to nebylo úplně z mého pohledu nejšťastnější. Je pravda, že tím si nikoho neúrazil, ale rovněž si to doufám tvrdit, že natchnout se mohli opravdu jenom bezhelsní podporovatele a ti, kteří nepřipuští jakoukoliv kritickou analýzu nebo kritickou diskuzi. Ivan, dobrý den. Článek v Lidovkách. Firmy z nařízení Bruselu zveřejní mzdu už v inzerátu za vyšší plat pro muže o 5% a více bude hrozit pokuta. Musel by jsem si to prověřit, jestli je to přesně tak, jak píčete, ale slyším to takhle poprvé. Dobrý večer. Ještě, pardon, já se tady podívám. Chtěl bych se zeptat, tak je možná, že toto projde přes podnikatorské svazy. Co dělá Prousa, Špicar a tak dále. Já už jsem to zde říkal. Měl by být daleko tvrdší, měl by být razantnější, alespoň by měl být tací, jako byly v době covidové, kdy se s námi nemazali a znovu říkám, já jsem to tehdy bral jako fairové, prostě museli jsme být pod tlakem, ale tato vláda rozhodně od podnikatorských svazů pod tlakem. Není tečka, to je prostě realita. Říkám to I svým bývalým kolegům a nemyslím to nijak zle. Myslím to prostě zcela upřímně. Ivan, mám pocit, že vystavit ETCS na bezdrátovém spojení GSM vyvinutoho v 90. letech není dobrý nápad. Jaký na to máte názor? Já teď nemůžu říct, čem je ETCS postaveno nebo by mohlo být postaveno lépe. Já jenom vycházím z toho, že ETCS jakožto bezpečnostní systém v rámci železnic je dneska úplně tím nejelementárnějším a nejzákladnějším v rámci celé Evropské Unie. Tady bude ETCS několika úrovní, něco jiného to bude na lokálkách, něco jiného to bude na koridorových tratích a je to systém, který si už připravuje, investuje se do něj neuvěřitelné množství peněz. Jenom pro vaši informace, toto zabezpečení bude stát kolem 100 miliard korun. Hovořím, jak do infrastruktury, tak do vlaku a to bude přibližně do roku 2030. Mimo jiné, to je rovněž výdej, ze kterým se nikdy v minulosti nepočítalo v takovéhle výši. Takže si vezměte, že ke všem těm výdejům na dopravní infrastrukturu, kde už dneska panu Kubkovi chybí nemálo zdrojov, musí si je potupně počovat, tak ještě si přepočtíme, že se bude platit ETCS. Proto jsem střízlivější ve všech těch úvahách, jak se budou dávat biliony do vysokorychlostních tratí, když dneska nám chybí miliardy na lokálky. Čili musí se najít úplně nový systém financování, založený na dluhopisech, založený na PPP, založený na samozřejmě dalších zdrojích z Evropy, z evropských fondů, to je celá řada různých nástrojů, které lze využívat a bez toho se nedá odfinancovat to, co by asi jsme všichni chtěli. Tak, tady máme celou řadu pozdravů od Helen, od Zuzky, od Josefa. Starosta nám píše Dobrý večer, pane Karle. Ten elektrikář, co si hraje na ministra financí, kdy se řekl, že se nedá proinvestovat v dopravě PCX 100 miliard ročně, tak na co větší peníze do infrastruktury, co vy na to? Tak to si musí domluvit s panem ministrem Kupkou. Já jsem dneska kritizoval to, že pan minister Kupka chtěl mít v roce 2024 rozpočet 190 miliard korun. Mimo jiné, já jsem ho varoval, říkal jsem, že to je příliš mnoho. Ne, tvrdil, že to zvládne. Tak nakonec ho má 150 miliard korun a na příští rok, přes příští, tedy na ten rok 2025, už si plánoval přes 200 miliard korun a tam očekává, že bude mít nějakých 180 miliard korun, čili samozřejmě 100 miliard korun se dá hravě proinvestovat a jenom si vezměte, že my jsme zvýšili investice, nebo říkejme výhdy do dopravní infrastruktury z roku 2020 do konce roku 2021 z 87 miliard na 127 miliard. To bylo v době, když jsem byl ministrem dopravy a navýšel jsem to téměř o 50% a vím bezpečně, že se to všechno proinvestovalo a to dokonce stavíme třeba dálnice levněji, než jak se stavěli ještě před 15 lety. Udělal jsem si takovou malou analýzu, právě když jsem šel do dnešních otázek Václava Moravce, nakonec jsem to tam ani nepoužil, ale v letech 2006 až 2013-14, to znamená za dvou vlád pod kontrolou ODS se stavěl kilometr dálnic za 450 milionů korun. Od roku 2014 do roku 2021, čili za našich vlád, kdy jsme byli na ministerstvu dopravy, se stavěl kilometr dálnic za 280 milionů korun. Takže I z tohohle si uděláte obrázek. Tak a ještě nám píše v staroste, máme přebytky elektřiny a ceny jsou vysoké. Když jí budeme mít ještě víc, tak bude stejně drahá, tak co pořád plácají impotenti. Ceny jsou vysoké, když ji budeme mít ještě víc, tak bude stejně drahá, tak co pořád plácají. Ano, máme přebytky elektřiny, ale to samo o sobě nemá vliv na cenotvorbu. My se musíme řídit někdy bohužel, někdy bohu dík, jednotým energetickým evropským trhem, což znamená burzou, ta nám někdy stlačuje ceny dolů, což je dobré, ale někdy nám bohužel způsobí pravý opak, což byl třeba rok 2022, kdy ceny byly ve světě vysoké díky tomu, že bylo nedostatek plynů, to znamená, byla větší poptávka, než byla nabídka zjednoušeně řečená. Tam se to chová opačně. A tehdy se Francie prosadila výjimku třeba takovou, že to, co šlo ven, to, co exportovali, tak šlo za tržní ceny a to, co bylo pro Francouze, tak bylo za výhodnějších cen. A to je to, co my jsme tady požadovali a to je to, proč jsme chtěli udělat změnu v zákoně a tak dále. Vláda s tím nesouhlasila. A to je to zastropování vlastně svým působem u těch výrobců minimálně tady pro potřeby našeho trhu. Tak, pane Havlíčku, kdyby se náhodou něco stalo u nás, věděli by jsme, kde jsme měli úkryt, tak teď nevím, jaký myslíte, jak myslíte, kdyby nastala nějaká válečná situace, věděli by jsme, kde by jsme měli úkryt, tak samozřejmě by se to okamžitě rozhlásilo a to je v kompetenci jednotlivých starostů měst, obcí a tak dále. Takže ano, toto by mělo fungovat. Pane Havlíček, co říkáte na hádku Topolánka a Síkely ohledně Net4Gas? Já jsem to zaregistroval, no, takhle, já už jsem neregistroval jejich hádku, já to fakt, jako nemám šanci číst sociální sítě a je to zajímavé a já věřím jenom, že Mirek Topolánek se poučil a jestli se nás dívá, tak on ví velmi dobře, co tím myslím. Já už se k tomu nebudu vyjadřovat, je to jejich spore. Dobrý večer, pane Havlíčku. Oni velmi dobře vědí, jak se se napočítá. Potřebují inflaci, protože by přišli o infleční příjmy. Až jsou v tom další zamlčené důvody. Pokud vyhrajete volby, co uděláte? To je jednoduchá otázka, ale nejednoduchá odpověď. My budeme se snažit tu hospodářskou politiku dělat na několika prířích. Jedna věc je boj s inflací, souhlasím, je to důležitá věc, ale nemůže se s zvaničkou velívat I dítě. Druhá věc je rozpočet a snižování strukturálního schodku. Třetí věc je, že při tom všem se musí zabezpečit hospodářský růst. A teď to všechno musí být provázané. Nemůžu se soustředit jenom na inflaci, protože samozřejmě každá centrální banka dříve či později si dotáhne tu inflaci tak, jak potřebuje, prostě ať už intervencemi nebo úrokou sazbou. Ale to jsou ty vedlejší účinky, které mohou zničit tu ekonomiku. Stejně tak je to o rozpočtu. Na jednu stranu se mohou účetně konejšit tím, které snižují schodek a to je to, co třeba dělá vláda teď, kdy chce snižovat schodek tím, že nešetří, jak bychom si představovali my, ale pouze přenáší poplatky a platby za obnovitelné zdroje, za distribuci, za přinost buď zpátky, nebo dokonce ve vyšší míře na spotřebitele a na firmy. Tak to není úspora v tom pravém slová smyslu, to je úspora na rozpočtu, ale de facto to zaplatí někdo jiný. A zabíjí totálně investice a zabíjí inovace. A já tvrdím, že pokud se nebudeme zavčasu věnovat tomu, aby jsme zde měli komfortní, lukrativní, zajímavé, investiční prostředí, to znamená předvídatelné prostředí, aby firmy věděly, že se jim nebudou zvyšovat daně, aby tedy měly nějakou jistotu odpisu a tak dále. A aby zde měly možnost nabírat kvalifikované lidi, případně, aby se jim nedělaly žádné bariéry v tomto smyslu. Tak poté zde ty firmy budou, ať už naše nebo zahraniční. Ale pokud zde tohleto nenabídneme, tak nám ty firmy budou utíkat. Naše firmy nebudou dál investovat, nebo budou dělat investice v zahraničí. Ať ti zahraniční investoři, ať už to udělal Microsoft, který tady měl připravenou investici a zdržnul poslední chvíli. Nebo fiasko s Volkswagenem, kdy ten stát sadil pouze na jednu kartu a nestaral se o potenciální další investory v oblasti Gigafactory. Nevyšel Intel a tak dále. Jak dopadly Tajvance, kteří šli do Drážděna na vzdory našim slavným jízdám, našich ústavních činitelů pro medéle do Tajvanu, tak to všichni víme. Takže je to na delší dobu, ale v každém případě by jsme dělali vše proto, aby to nebylo jenom ořezání, které mu rozumíme v nějaké nezbytně notné době, ale rovněž, abychom zabezpečili budoucí růst, protože v budoucnosti musíme mít z něčeho generovány příjmy. A pokud tady nebude mít zajištěny příjmy, tak poté už se nebude dát kde šatřit. Je to jednoduchá úvaha. Každý, kdo kdy řídil nějaký hospodářský subjekt, tak ví, k čemu mířím. Ale já teď hlavně mířím k závěru, dnešní. Pořád na dovinu. Díky za obrovské množství dotazů. Vidíte, že už to nestačím ani zaodpovídat. Ale musím říct, že se díváte poměrně hojně na to, že minulou středu obvykle v tu středu bývá menší sledovanost. Tak pokud jsem se v rychlosti díval, tak už tam máme 80 tisíc, což si myslím, že na středu je dobré. Tak uvidíme, jak to dopadne teď v neděli.Kopírovat text

Premiér, ministr průmyslu a ministr financí ani po dvou letech nepochopili, jak se tvoří cena elektřiny a jaké mají jejich experimenty dopady na lidi a průmysl. Poslední tiskovka Svaté Trojice vyrazila dech úplně všem. Nejen o tom dnes v 18:30 v živém vysílání pořadu NA ROVINU na mém facebooku a YouTube.

Screenshot není k dispozici