← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: U příležitosti Mezinárodního strojnenského veletrhu v Brně, který včera oficiálně začal. Vítejte u mého pravidelného živého pořadu. Na rovinu díky moc za všechny dotazy, které už mi se padají a já dnes musím začít tímto tématem, protože jsem toho plný. Já jsem včera byl na stroji Ráku, měl jsem tedy tu možnost toho I spolu zahájit, prošel jsem se tam velké množství stánků, hovořil jsem s desítkami, stovkami spíše, ale podnikatelů a musím říct, že firmám, podnikům už definitivně dochází s vládou trpělivost. Zejména v zákulisích, kterých včera padala ostrá slova, ale zdaleka to nebylo jenom v zákulisích. To, co jsem zde citoval, tak to padlo na směmu svazu průmyslu a dopravy. A já musím říct, že jak pan premiér Fiala, tak pan ministr Sikela vůbec nepochopili včera při zahájení a při diskuzi na směmu svazu průmyslu, kdo je vlastně jejich posluchačem. Oni neustále na ně chrdlili I svoje marketingové politické floskule, které říkají do všech médií, ale ti podnikatele jsou v tomto velmi pragmatičtí a oni očekávali věcnou diskuzi a jasné odpovědi. Oni místo toho, aby vysvětlovali, jak stát přistoupí například k regulovaným složkám na cen energii, aby vysvětlili, proč lhali v květnu, když tvrdili, že tyto poplatky nepřenese zpátky stát na spotřebitele, na domácnosti a samozřejmě I na firmy, tak hovořili o nákupech plynovodů, o bohemia energy, například pan ministr Sikela chcela zmateně, nebo o komunitní energetice. Na to infakt nikdo nebyl příliš zvědavý. Nemluvě o tom, že kdybych tady teď rozviděl, jakým způsobem tato vláda nakupuje energetickou infrastrukturu, tak to by bylo skutečně na dlouhou dobu, myslím tím předraženou energetickou infrastrukturu a tak dále. Jakoby vláda nepochopila, jak Evropa tyto poplatky nastavuje, myslím tím pan Rafaj, šéf svazu průmyslu poplatky za obnovitelné zdroje. I když jde se na elektřiny dolů, my budeme platit víc, což brutálně sníží konkurenceschopnost našich firm. Pokračoval šéf svazu průmyslu a dopravy. Jak říkám, byla to smutná podívaná včera. Podnikatelé udělali vládě velmi neradostný účet v rámci její bylance, v rámci poločasu. A to zejména z úhlu pohledu nezvládnuté energetické krize, z úhlu pohledu hození firm, které investují do výzkumu a do inovací totálně přes palubu, z úhlu pohledu navyšování daní, ačkoliv vláda tvrděla, nejen v předvolebním klání, ale I v roce 2022, že nebude zvyšovat daně zvyšilé plošně. No a v neposlední řadě rovněž z úhlu pohledu naprosto šílené komunikace. Když jsem tak včera sledoval, tak jsem pochopil, jak strašně se mýjím, řekl bych rovnou I záhnutí, ano, jak strašně se mýjím vůbec s vládou. V způsobu jich uvažování. Nejde jen o to, že tam sehráli nějaké divadílku a že neodpovídali na to, na co odpovídat mají a že nepochopili vlastně o čem ten s ním svazů průmyslů byl a k čemu se mířilo, ale oni stále jedou marketing. To na vás určitě vyskakuje z kde jakého média restartujeme Česko, restart Česka. Zase ty floskule o tom, jak tedy musíme vytvořit to prostředí na inovacích a na investicích, což konečně říkám I já. Ale problém je v tom, že oni dělají přesně pravý opak toho, co by činit měli, aby zde to inovační nebo investiční prostředí vytvořili. Já jsem tam potom rovněž vystoupil, tak trošku spontánně a pochopitelně jsem se musel dotknout tomu, čemu oni říkají restart Česka, protože je celá zjevné, že vůbec nepochopili, na čem je založen hospodářský růst. Oni skutečně žijí v tom, že restart Česka zvládne vláda, stát. Nezvládne. Popravě většinou žádná vláda nezvládne restart. Hospodářský růst zvládne pouze privátní sektor, což jsou velcí zaměstnavatele a jejich zaměstnanci, menší, střední zaměstnavatele, podniky, živnostníci. To jsou ti, kteří dokáží ten hospodářský růst nastartovat. Mluvčí 1: A. Mluvčí 0: Oni nechtějí po státu nic úplně zásadního. Úloha státu není v tom, že bude mluvit o restartu, ale že vytvoří podmínky těm, kteří ten restart dokáží udělat, takové, aby to nakonec dopadlo. Abych to byl schopen vytvořit, tak musím pochopit, co ten business sector, co ti podnikatele, zaměstnavatele vlastně po mně chtějí. A ku podivu dojdete k závěru, že oni nechtějí žádné dotace. Oni pouze nechtějí to, aby jejich konkurenti v zemích okolo nás nebyly dotovány a nevytvářely jim tím neférovou konkurenční výhodu. Oni nelobují za to, aby měli za každou cenu nejnižší ceny energií. Ale strašně jim vadí to a nestotožní se s tím nikdy. Když v zemích okolo nás, notabene v zemích, kam my vyvážíme elektrickou energii, kterou tady docela levně vyrábíme, tak aby tam měli tu elektřinu nebo jiné energie levnější. Oni se do značné míry dokáží, I když se jim to nemusí líbit, v nějaké mimořádné situace I smířit s určitými vyššími daněmi. Ale nesmí to být tak, že se jim naslibuje, že žádné vyšší daně nebudou a pak se přijde o udělat s tou přesně opačně. Jinými slovy, potřebují predikovatelné prostředí, aby mohli investovat, aby se to mohli rozplánovat, protože oni investují samozřejmě v takzvané dlouhé, další období, to znamená třeba na pět, na sedm, na deset let a potřebují si to dopočítat, jak se ty daně budou vyvíjet. Oni do značné míry I chápou různá ekologická, říkejme zelená, opatření. Nejsou to šílenci, oni vědí, že musíme ekologizovat planetu, ale co nechápou je to, když Evropa za mávání mávátky naší vlády udělá taková opatření, dokonce inicioje, které tvoří z Evropy skanzen ve smyslu průmyslu, ve smyslu podnikatelů, protože nejsme potom schopni díky těm šíleným opatřením konkurovat ani Aziatům, ale už dnes ani ne, ani třeba americkým společnostem, které mají několik násobně levnější energie, mimo jiné, protože mají úplně jiná ekologická opatření. A evropské velké firmy potom paradoxně investují raději ve Spojených státech nebo někde třeba v Ázii. Co nechápou ty firmy a předtím jsem varoval velmi, včera pana premiéra Fialu, je to, když nabádá firmy, aby si snižovaly zisky, aby je neměly tak vysoké, aby ten dopad cen v uvozovkách nebyl na spotřebitelé tak velký, což je úplně šílené, mimo jiné za co tam dostal od podnikatelů neskutečnou čočku, protože každý správný správce v hospodářství, ať už je to premiér nebo minister promyslu, by měli přece mít zájem, aby firmy měly maximální zisky, mimo jiné proto, že poté budou platit vysoké daně, z čehož ten stát může platit silnice, může z toho platit zdravotnictví, školství a tak dále, pochopitelně státní zaměstnance nebo zaměstnance ve veřejné sféře. A současně, když ta firma bude mít zisky, tak je předpoklad, že bude dobrým zaměstnavatelem, jinými slovy, že zde bude nízká míra nezaměstnaností a současně, že přirozeným způsobem, několi v dotačným působem, porostou zde v privátní sféře. Takže to je přece nabíhletní. Já vůbec nechápu, jak pan premiér uvažoval, když se zdviženým prstem nabádal firmy z některých oborů, aby si ty zisky snížil. Já chápu, co zatím bylo. Je zatím svatá válka voči panu Babišovi a ta posadlost ve smyslu boje proti němu, kdy se potom bere jako rukovými nejenom ty podniky z celého sektoru nebo ze sektorů dokonce, ale pochopitelně I jich zaměstnance, nás vás všechny. Takže to je v kosce to, co ty firmy po tom státu chtějí nic více, nicméně. Oni nechtějí, aby za ně dělal arestat. Neudělá ho, nemá šanci, mimo jiného neudělá proto, protože tahle vláda nemá ani kompetentní lidi, kteří by byli schopni to namodelovat. Nemá srcaře, nemá lidi, kteří by se dokázali obětovat. Vidíte tam snad někoho v té vládě, kdo skutečně hospodářství rozumí a kdo tím žije. Ne, není tam nikdo takový. Popravdě nemá na to už ani čas, protože vládě už se začíná měřit metr. To je realita. Má po dvou letech I v poločase, ale víme, že v tom posledním procese už obvykle nikdy mnoho neudělá, protože už jsou politické bitky v rámci dalších voleb a rovněž vláda nemá vizi. Takže my jsme v situace, že tahle vláda chce dělat restart, neví, jak ho dělat, neví, kdo ho má dělat, není schopná pro tomu vytvořit prostředí, ale hlavně, že na nás padá placená reklama ze všech možných koutů, které skvěle ten restart udělají. A to se snažili včera vysvětlit těm podnikatelům a narazili. Takže podnikatele zvedli výstražný prst a uvidíme, jak se to bude vyvíjet dále v každém případě ta situace ve smyslu podnikatelského podnikovém v podnikovém prostředí dnes není nijak idylická. A to mimo jiné proto, že ještě v tom minulém roce ty firmy dojížděly ze zafixovaných cen let minulých, ale taky proto, že jsme je třeba nezavřeli, myslím těm v době pandemické a tak dále, takže ty výsledky byly ještě poměrně slušné. V tomhle roce, pokud sledujete, jak si na tom stojí průmysl, konkrétní sektory a tak dále, tak to začíná zadrhávat. Je to pochopitelné, že firmy, když se dostávají do určité problematické situace, což bylo I v tom minulém roce díky cenám energii, tak začínají brzdit s investicemi a to se samozřejmě začíná projevovat v čase na výkonnosti firmy a na výkonnosti státu. Tak, pojďme na vaše dotazy. Luke, kritizujete Fialovou vládu, že dává málo peněz do školství, do zdravotnictví, ale jak tam dostat více peněz? Zvěšovat daně nechce? Tak, asi píšete, a jste I proti soukromním penězům do těchto systémů. Proč? Díky za dotaz. Tak já to udělám postupně. Tak my především kritizujeme vládu za to, že něco jiného tvrděla a něco jiného činí. Tato vláda naslibovala hory doli, která bude dávat peníze, jak píše to, do školství, zdravotnictví a že současně s tím zvládne I ústát rozpočtový shodek. Nám říkala, že to nezvládáme, my jsme argumentovali, že jsme v naprosto mimořádné situaci, což byla doba covidová. Každý přece viděl, že do doby covidu jsme znižovali zadluženost, snižovali jsme dluh, nebo minimálně řekl bych, od toho roku 2014 do roku 2019 byl stabilní, to znamená, nezvyšoval se dluh, ale díky tomu, že rostl hrubý domácí produkt, tak jsme zadluženost snižovali. A pak přišla doba covidová, pochopitelně museli jsme podpořit potikatele, museli jsme investovat v infrastruktury, nemocnice a tak dále. A ať už přímo či nepřímo, Mluvčí 1: Jsme. Mluvčí 0: Museli tu covidovou dobu zasaturovat, říkám nepřímo, například tím, že jsme dávali peníze do dopravní infrastruktury, kde jsme to zvedli mezeročně, nebo během dvou let o 50 miliard korun. Takže já tím chci říct, že jsme ukázali, že umíme. Mluvčí 1: V dobách. Mluvčí 0: I růstových, ale I krizových nehodit přes polubu. Jak školství, tak zdravotnictví, což je v celé země. Tato vláda tvrdě lep, že to zvládne. Rovněž ale, že bude mít výrazně nižší rozpočtové schodky, což neplní za tři roky svého působení, čili rok 2022, 2023 a příští rok bude mít přes 900 miliard rozpočtový schodek, plus k tomu, že připočtěme 50 miliard korun, které Švindlem přes Státní fond první infrastruktury odfinancovala dopravní stavbě, kde si to měla správně dát do svého rozpočtového schodku. A to beru tu optimistickou variantu, že se jim podaří tenhle rok I příští rok zvládnout podle plánu. Spíš bych řekl, že to dopadne asi o něco hůře, ale to uvidíme. Znovu říká mě to více, než jsme udělali my ten schodek za celých 8 let. No a jak tam dostat více peněz? Píšete, zvyšovat daně nechcete. Ano, my jsme nikdy nezvyšovali daně a přesto jsme to dokázali, tak to je první věc. Chtěli bychom to docílit důsledným výběrem daní. Nevím, proč se třeba rušilo EET. Naprosto zbytečné. Můžete říct, je to málo? Není to málo. Je to otázka 13-14 miliard korun ročně, což mimo jiné potvrdila současná šéfová finanční zprávy. Jste proti soukromým penězům? Píšete. My nejsme proti soukromým penězům. Nemá cenu, ale je samozřejmě pouště do všech oblastí, o kterých píšete. My jsme pro soukromé peníze, například na dopravě. Má se daleko více PPP My jsme PPP projekt připravili, odfinancovali, respektivě začalo se stavit a financuje se to v tuto chvíli. Tato vláda ještě nepřišla s žádným PPP projektem. Vzpomínáte si, jak říkala, jak je bude dělat, jak na běžícím pásu. Už minulý rok to sliboval pan minister Kupka. Zatím žádný není. Ale já nespolehám na PPP, že to úplně vytrhne vše. Ale je to jedna z možností důležitější než PPP. To bych fakt nespolehal úplně zcela, protože to je přece jenom peníz, který se musí v nějakém cyklu vracet. Jsou státní dluhopisy. Ty pan minister Kupka slíbil připravit. Kde jsou? Já vím, kde jsou. Jsou připraveny, ale žijí na ministerstvu financí už rok. Nepracuje se s nimi vůbec. Nepustili se do toho režimu financování například státní dluhopisy, státního fondu dopravní infrastruktury. Tím bychom si mohli uvolnit nějaké zdroje, mohli bychom je použít třeba zase někde jinde. Můžeme diskutovat o tom, proč se dává 40 miliard korun navíc meziročně na obranu. My jsme rovněž zvešovali výdaje na obranu a to z roku 2017 do roku někdy 2021 asi o 45-40 miliard korun. Tato vláda to chce udělat z roku na rok. To je obrovský skok. Já vím, jak je náročné, tam se uděží všechny ty zakázky atd. Takže I tady se ptejme, jestli je nezbytně nutné v tuto chvíli skákat o 40 miliard meziročně na obranu a poté nám chybí peníze třeba ve školoství či ve zdravotnictví. No a hlavně bychom se snažili zabezpečit příjmovou stránku nejenom ve smyslu tady důsledného výběru daní, ale rovněž tím, že bychom nezabíjeli investice, protože to je všechno to, co budeme potřebovat v horizontu, respektive v horizontu několika let budeme potřebovat příjmy a ty příjmy budeme mít tehdy, pokud dneska budeme investovat. My potřebujeme generovat HDP, potřebujeme, aby nám tam rostla investice firm, aby nám tam rostly investice případně I států, aby nám tam rostla spotřeba domácností a ty prosté tehdy, pokud se dnes bude investovat. To znamená, mířil bychom na ten střední dobý horizont toho zabezpečení příjmu, nejenom ve smyslu toho, že se iškrtá. To je hrozně jednoduché. No a pak bychom řezali na úrovni států, tady bychom se na něčem shodnout mohli s tou vládou, myslím tím zlučování některých agent a tak dále. No a celkově bychom ten shodek rozpočtový nesnižovali tak, jako se tváří tahle ta vláda 90 až do 40 miliard, ale o 50 miliard konročně. Mimo jiné, tahle vláda nakonec stejně skončí na těch 50 miliardách. Takže snad jsem aspoň něco vysvědlil. A nezapomeňme ještě na evropské zdroje, které tato vláda nestíhá čerpat. My jsme zabezpečili skutečně mimořádné množství různých zdrojů, ať už ty klasické strukturálně, ale což je samozřejmě dáno, jako to by zabezpečila I vláda třeba tato, ale zabezpečili jsme výrazně více zdrojů do dalších například modernizačního fondu a tak dále. Prostě je zde několik balíků, jak to nekomplikuju z Evropy, jako jsou strukturální fondy, jako je modernizační fond, jako je národní plán obnovy. Mluvčí 1: A v té době. Mluvčí 0: Krizové, covidové se přerozdělovalo větší množství peněz, tak jsme dokázali pozvyměňovat. Mluvčí 1: V některé. Mluvčí 0: Zdroje za, respektive dokázali jsme vybojovat více peněz, tak z jednodušení řečenu. No a z toho se taky dá čerpat. Nevím, proč se nečerpat dnes do 100%, proč tam stále něco chybí. Takže dokázali jsme to, jednodušeně. Tak, pazur. Dobrý den, myslíte, že už nejde zabráně třetí toho daněvého balíčku? Je to svinctvo od toho pětihnusu? Moc vám fadím, děkuji. Nelze tomu v zásadě zabránit. Nevěřím tomu, že v pátek, kdy si dali na tvrdohlasování a opět porušili veškerá pravidla ve sněmovně, že si to neodsouhlasí. Je to samozřejmě špatně, protože ten daněvý balíček, správně píšete, že je daněvý, několik konsolidační, je jednoznačně posazen tak, že nedochází k úspodám, které se naslibovaly. Vzpomínáte si, že to budou úspory z dotačního biznesu? Markněte se, kolik je tam úspor z dotačního biznesu? Skoro nic. Všechno je o. Mluvčí 1: Převodu nebo. Mluvčí 0: Přehození poplatků za regulované složky energie na zákazníky, čili na spotřebitele a na domácnosti. To je z 54 miliard úspor 51 miliard korun. A pak se spořívíte, že se nedá 9 miliard korun na dopravu. A víte, co udělá doprava? Půjčí se. Víte, kolik si půjčí přes Evropskou investiční banku? 26 miliard korun. Je uvěřitelný. Takže potvrduje se to, co jsme říkali, že konsolidace není na principu toho, kterou bychom doporučovali, to znamená ohřezávat výdaje státu, ale na principu toho, že to přihazují na spotřebitele anebo, že to dělají švindlem a láta doprava. Luke, oceňujete práce ministra Martina Kupky, který nerencal, nenadával na tu zlou unii jako mnozí politici, odmakal si to, cehnal partnery pro podpořu zmínění euro 7. Tak to se má podle mě jednat v rámci Evropské unie. Ale musíte to říct to za A. Vy jste řekli pouze to za B. A to za A je to, že naše předsednictví a Martin Kupka u toho byl, totálně promáhlo to, že v listopadu doku 2022 Evropská komisa předložila tuto šílenou normu euro 7 v té nejbrutálnější podobě. A víte proč? Protože byl učeněn jakási nepsaná dohoda. A ta byla o tom, že když odmáváme konec aut nových aut na spalovací motory pro roku 2035, tak, že tahle ta norma nebude v té nejtvrdší podobě. No takže naše vláda hujersky odmávala konec nových aut na spalovací motory a pan Timmermans, tehdy eurokomisář, který toto má na starosti, předložil za našeho předsednictví po dvou letech tvrdých vyjednávání, kdy neměl nikdo odvahu to předložit, tu euronormu v té nejtvrdší podobě v listopadu. Čili fitli jsme se I s Navijákem. A proč to ještě říkám? Ten samý den, to nepřeháním, druhý den, měla být tisková konference, kde se mělo bouchat tvrdě do stolu a toto celé shodit. Samozřejmě by to nešlo úplně shodit, protože to byla Evropská komise, co zase, buďme objektivní, to nepředložila naše předsednictví Evropská komise. Ale víte, co se dělo? Nedělo se nic. Až do ledna, do února. Kdyby už buštili všichni nadveře, ale to už jsme nepředsedali Evropské komisi, Evropské unii, pardon. A je pravda, že v tu chvíli se probudili všichni, včetně pana ministra Kupky a začalo se kolem toho vyjednávat. Takže poté se spojilo několik zemí, včetně tedy České republiky a společnými silami se podařilo tu eurosebničku dostat do nějaké, řekněme, lepší podoby. Není to žádná sláva ještě, ale je to lepší. Ta eurosebnička jenom pro posluchače a pro diváky vyznamenala to, že se víceméně po roce 2025 by se nemohly prodávat malá auta například na naftu. Takže ano, udělal kus práce, ale do značné míry napravoval nechci říct přímo naše selhání, ale podcenění situace. Tak bych to zase řekl, ať je to korektní. Tak, Hanka nám píše. Pane Hrdičku, čekal bych, když vás moderátor zeptá, jestli byste šli do vlády s ODS, kdyby jste vyhráli. Hrazentní, ne. To by bylo velké zklamání, ale vy nevíte. Pane Hrdičku, Fielas SPD by to vítal, jak řekl. Bylo to v pořadu, jak jste debatovali o vládě po jejich dvou letech. Pětka by pro ně byla málo. Já jsem to říkal několikrát a my se zatím stojíme. Karty se rozdávají až po volbách. Tečka. Nebudeme dělat žádné koalice, nebudeme tvrdit, s kým by jsme šli, nešli a tak dále, protože do té doby se může celá řada věcí změnit a po volbách se musíme, pokud vyhrajeme samozřejmě, a my jsme přesvědčeni, že ano, a chceme vyhrát zásadním způsobem, tak, aby my jsme byli dominantní stranou ve vládě, tak poté se můžeme teprve dívat, kdo bude případným dalším pro jednání, kdo se vůbec dostane do toho dalšího kola, to znamená, kdo bude mít dostatek mandátu a poté můžeme diskutovat. Takže toliko k volbám. Stopy. Dobrý den, EU má v plánu zakázat prodej I pro nájem některých bytu a domu. Je to vůbec legální sahat takto do majetku súkromých osob? Váš názor, může to Česká republika napadnout? Ano, toto je už několik let diskutovaná věc a jedná se o to, doufám, že teď řeknu správně, že od určitého roku, konkrétně nepletuly se od roku 2026 pro veřejné budovy a od roku 2028, pozor, pro privátní sektor, to znamená běžné budovy, byty a tak dále, jakožto domácností, se budou komplikovaněji prodávat, případně pronajímat, pokud nebudou splňovat určité energetické požadavky, z jednouční řešeno bude to o energetické náročnosti budov, takže pokud ta budova bude energeticky špatně konstruovaná, znamená, bude se následovat o staré budovy, byty a tak dále, bude se hůře pronajímat nebo hůře prodávat. Ono, to tuším, bude rozdělené do skupinu někdy od Ačka, nejsem jistý, až někde po Gčko. Ačko bude energeticky v podstatě nejčistší určitá budova, to Gčko zase bude budova, která nebude splnit prakticky nic a podle toho se to nějakým způsobem, nějakým klíčem, který zatím nikdo nezná, nikdo neví, protože to ještě vůbec není domyšlené, ale podle tohohle předběžného mechanizmu, by se mělo posuzovat a pak by teda skutečně mohly být určité bariéry pro komercializaci těchto budov. Ano, pokud to bude takto nařízeno s Evropské komise, tak poté na Evropské unii poté se to budou muset respektovat, ale znovu říkám, není to ještě definitivně, ten model, ten mechanizmus není ještě definitivně nastavený. Tak, pane Havlíček píše, pan Pazur, sledoval jsem ABE, aby bylo jasno, Janu Bobošíkovou, jaký máte názor na prezidenta Petra Pavlovu či majetku Lechtenstejnu nebo Lechtenstejnska, tady píšete. Já jsem to zaregistroval ale pouze trochu z vlaku, nemám ten detail, Mluvčí 1: Takže. Mluvčí 0: Snad pokud vím, tak se jedná o majetky, které zde měly Lechtenstejnové, rod Lechtenstejnu někdy ještě do Benešových dekretů, Benešové dekrety jim vlastně odejmuli, to právo dále toto vlastnit. Důvodem byla jakási tehdy jejich spolupráce s okupanty, s Němci atd., tam ten detail fakt už nevím, proč jim to bylo odebráno, ale točím, že to bylo z těchto důvodů. Mluvčí 1: A v každém případě teď je velký soudní spor, tam je někde u Evropského hodvora a ten spor je. Mluvčí 0: Dneska jakési patové situaci nebo respektive nikdo neví, jakým se může dopadnout a je zde jakási snaha Lechtenstejnu dojít k nějakému mimosoudnímu řešení. Přiznám se, neznám tam ty detaily, takže nemůžu to v tohoto chvíli hodnotit. Co se týká pana prezidenta Pavla, nevíme, co s nimi úplně domluval, ale skoro si trufám tvrdit, že to není úplně v jeho kompetenci jakákoliv diskuze na toto téma by měla být na úrovni vlády, takže já to budu hodnotit, až když uvidím, že ta vláda se tím zaobírá, hlavně, když budu vidět nějaké detaily toho. Martin, neníž půjde se vyplýtvat hlasování o nedouvěře teď, co když za dva týdny ústavní soud schodí, ty důchody, to budete vyvolávat hlasování znova? No tak vidíte, někdo říká, už jste dávno měli vyvolat hlasování o nedouvěře další, někdo říká, zase máte déle čekat. Já myslím, že nazrála opět situace k vyvolání nedouvěry vládě, ono se to začíná kumulovat, a to není jenom úplně spackaný daňový balíček, který nemá co s úspodami společného, minimálně s těmi z dotačního biznesu, jak vláda naslibovala, ale je to I příprava rozpočtu, který nevypadá vůbec dobře na rok příští, je to I celá řada dalších věcí, které považujeme za zásadně důležité. Dovedete si představit, že by za naší vlády rok a půl nebyl penicilín? Měsíc jsme neměli roušky, naprosto mimořádné době, kdy je neměl nikdo na světě, protože kdyby jsme je měli v takové množství, tak nás všichni budou lynčovat, jak to, že máme na skladech taková množství roušek. Takže měsíc jsme je neměli a co se spustilo tehdy? Vzpomínáte si, jak nás lynčovali za to. Tak si teď představte, že by jsme byli u té vlády a rok a půl jsme neměli penicilín. To jsou důležité věci. Ano, já vím, že to není jednoduché. Stejně tak, jako nebylo jednoduché sehnat roušky, sehnali jsme je. A dozimetr, tak samozřejmě, to je nosné téma. Jestli někomu se zdá normální to, jak prodouztá organizovaný zločin do nejvyšších patr politiky, jak se nám vysmívají a dokonce ministr vnitra, který je šefem stanu, který je tím totálně provlezlý, dozimetrem, jakým způsobem argumentuje, když ho novináři doslali do písmena, načapají toho, že jim lhal ve smyslu využívání a používání šifrovaného telefonu. Kdyby tvrdil, já žádný takový šifrovaný telefon nepoužívám a pan Gazdík, ten ho měl rozšlapat, tak vyjde na jeho, že nejenom, že ho používal, že se dokonce objednával u toho samého, který to rozdával těm kumpándům z té zločinecké party a on pak tvrdí, že ho dal na hraní dětem. To je šílené, co nastává. To není jenom konspirace, to není jenom kokaň v řeti, to není jenom o drancování dopravního podniku, je to o kultuře těch lidí, jakým způsobem vůbec spolukomunikovali, je to o tom, že prostě tenhle člověk nemůže být ministrem vnitra, to je všechno. A dělá ministra školství, jak mu někdo může dneska důvěřovat. Jestli vám to zdá, že to je málo, tak vám garantuji, že v jiné zemi už by dávno ten člověk tím ministrem vnitra nebyl. To se stát nám, opět opakovaně musím říct, tak by byla plná letná. Takže ano, proto chceme vyvlat hlasování o důvěře a my chceme, aby I když víme, že nás z největší pravděpodobností přehlasují, to sami samozřejmě umíme počítat, tak my chceme, aby si poslanci pětikoli se stoupili a před svými voliči řekli, ano, tahle vláda je ta, které my důvěřujeme a tahle vláda to více nejméně dělá dobře, proto jí dáváme opět tu důvěru. Máme nejhorší hospodářské výsledky, jeden průšvěk za druhým, není týden, aby nebyl nějaký skandal a ten dozimetr, to je v podstatě něco, nad čím můžeme bávnout rukou. Nechť to řeknou svým voličům. A píšete, že možná za dva týdny ústavní soud schodí ty důchody, možná za dva týdny, možná za dva měsíce, možná za půl roku. Já nevím, kdy o tom rozhodne a už vůbec nevím, jestli je schodí, či neschodí. Ale pokud je schodí, což si samozřejmě přejeme, protože proto jsme to dávali k tomu ústavnímu soudu, no tak poté věřím, že už se nebude hlasovat o nedůvěře, ale že ta vláda rovnou sama odstoupí. To by byla taková blamář, že se nedovedu představit, že by ta vláda dále fungovala, kdyby se vracely miliardy a miliardy korun v nějakým klíče všem těm, kterým se sebrala tisícovka měsíčně a nepochybný by tady byly nekonečné soudní spory o různé ušlé zisky, já nevím, co všechno, myslím tím různé úroky a tak dále. Najdete pár poslanců, píše Martin, z pěti kolece, co dají přednost svědomí před peněženkou, přeci tam nejsou jen zloději a mamonáři, pět až šest by se jich snad dalo najít, I mezi pěti koaličními poslanci, kteří mi píšete, je snad slušný a vidí, co se děje. Nepochybně je tam celá řada slušných lidí a musím říct, že s nimi dokážeme I někdy minimálně v kuluárech bezproblémově komunikovat, ale je to o tom, že oni plní stranickou disciplínu. Tam je to jednoduché, nesplníš, nebudeš lasovat, končíš, ne teď, příště nedostaneš se na kandidátku, hotovo. Vzpomínáte si na Senát? Senátoři se v první chvíli nadechli a neprošlo, tenkrát, právě ty důchody, neprošly tehdy senátním výborem, legislativně právním tuším, a neprošly naprosto správně, protože se na to podívali, řekli, že to je fakt šílené, to prostě nemůže takhle projít. Ještě večer tam nastartovali pěti koaliční ministři a jich nozhledy no, řekli, to bylo pěkně jednoduše. Ne? No tak dobrá, tak budete končit. Nebudete všichni na kandidátkách. A druhý den všechno bylo jiné. Senátoři veselé všechno odmávali, až na pár statečných, abych byl korekní, takže takhle to asi funguje. To je realita. Petr. Dobrá zpráva, problém ve stavbě klidíčové dálnice D3, jsou zamítly žalobu ekologů, odkdy se tato dálnice staví a které vlády mají největší zásluhu na ní. Hotová bude příští rok 2024. Tam je to jasné. Začala se stavět ta hlavní část v roce 2013 a musím objektivně říct, že nejvíce na tom odpracoval ve smyslu přípravy pan minister Ďok. Do té doby, do toho roku 2013-2014 tam byl tuším jeden úsek hotový a myslím tím teď vlastně, jak se postupovalo od nového sporiku táboru, no a pak to nabralo, nabralo konečně už spát a rychlost a stavělo se to velmi rychle, až neby do vlastně té covidové doby. V tuhle chvíli je to tak, že vlastně se jede na několika frontách, dělá se tunel na Srubci, v českých Budějovicích a současně, to vím, že jsem tam bydlil, nad tím tunelem nebo kousek od něj jsem z Budějc a pokračuju se samozřejmě směrem ku dvořišti, to znamená kaplice na židla a tak dále. Ano, píšete správně, v roce 2024 by to mělo být komplet všechno připraveno a drtivá část postavěna za nás, ale je pravda, že teď dojíždí samozřejmě tato vláda. To, že se pan minister Kupka chlubí, kolik v příštím roce postaví, dálně se otevře. Všimněte si, že neříká, kolik otevře v tomhle roce, že to bude slabší. No tak je pochopitelně vše. Dávno tím, že jsme ty stavby připravili kompletně, ale tomu nevyčítám. I já jsem samozřejmě stavěl a otevíral, nebo chcete, stříhal pásku na základě toho, co mi připravili moji předchůdci. Znovu říkám zejména pan Tjoch tam odvedl dobrou práci. My jsme rovněž zahájili spousty staveb, což je důležité. Já tvrdím, že vizitka ministra dopravy není kolikrát přestříhává pásku, ale kolikrát klepe na kamen, protože to je o tom, že vlastně potom předává svým nástupcům rozpracované stavby. Takže jenom pro vaši informace. V roce 2014 víte, kolik bylo rozestavěných dálnic? Rozestavěných. 800 metrů. To se udělalo od roku 2011 do roku 2014. Super. Takže vláda, ve které byl pan Fijava, který tak kritizuje dopravní infrastrukturu, pan Staňura, dokonce ministrem dopravy, byť krátce, ať jsem objektivní, tuž tím pan Blažek tam ještě byl, tak ti zahájili 800 metrů nových dálnic mezi rokem 2011 a 2014. Víte, kolik jsme zahájili? Jenom v roce 2021. 71 kilometrů. A předávali jsme více jak 100 kilometrů. To byly přibližně ty poslední dva roky, co se rozestavěly. Takže přes 100 kilometrů jsme předáli. My rozestavění dálnic, oni nám 800 metrů. Stát v rohu a šoupat nohama tak maximálně mohou ti, kteří seděli v té vládě 2011 a 2014, což byl pan Fijava, pan Staňura, ve smyslu toho, jak se tady špatně stavělo. Protože jestli se tady někdy špatně stavěla infrastruktura, tak to bylo za jejich vlády. Tak. Tady mám pár dotazů od A to ještě Ondra. Tady píše hudební zpráva. Dnes opět hudební dotaz. Jakou píseň máte nejradši. Mluvčí 1: Od skupiny. Mluvčí 0: Kabát a Daniela Landy? Děkuji. Držte se. No já nevím, já vás možná trošku zklamu. Já úplně nejsem fanouškem ani kabátu, ani Daniela Landy. Ne, že bych samozřejmě od nich nic neznal. Tak samozřejmě občas to slyším, pustím si to a tak dále, ale nemám od nich desky. Takže jsem sběratel, desek mám tu obrovské množství, ale od nich desky nemám. Co se týká toho Landy, tak nikdy mi úplně k srdci nepřidostalo. Já netvrdím, že neumí udělat, bych řekl, jakou přímorčenou písničku, že to má melody a tak dále, ale asi, ať jsem zase korektní, tak, jak předělal toho Kryla, tak, jako, že bych byl nadšenej z toho, jak ho předělal, to ne. Ale ten Kryl měl tak dobrý písničky, že samozřejmě, I když to zahraje ten Landa, tak nemůžu, určitě bych se to nedat poslechnout. To ne, ale mám to samozřejmě radši od toho Kryla. No a kabát, nechodím na jejich koncerty, pustím si jejich desky, tak samozřejmě ty klasický hity, co všichni asi známe, tak ty znám, nevypínám rádio, když to hraje, ale fakt nejsem jako jejich příznějším, takže asi by bylo I nekorektní, abych teď tady říkal, jako bym si rychle nacházel tady nějaký, nějaký album někde ze Spotify a tak dále. Není to má sedeční záležitost. Ivan. Měl bych po delší době pár dotazů. Jaký máte názor na chystanou upravu zákonníků práce, hlavně evidence DPP, DPČ, nově práva na dovolenou pracovní dobu a tak dále? No, pokud vím, tak se I stran Evropy snaží všichni jako by více přiblížit práci na dohodu s běžným pracovním poměrem. Já teda úplně nejsem toho načen, co mám I pravdu řekl. Čímž I částečně odpovídám, že se tam nově zavádí pro ty DPP a DPČ, právě třeba ta dovolená pracovní doba a tak dále. Já se domnívám, že u nás to svým způsobem, toho DPP a DPČ bylo jakýmsi docela vhodným nástrojem pro trošku sprůžnění pracovního trho. Taky proto se mi nelíbí to, že teď už nebude možné to rolovat za sebou, to znamená vlastně tzv. jednou a dostu, pokud to bude být daně, takže já, abych to řekl úplně zjednoušeně, mně se ten systém, který byl dopustný, líbil víc, než to, co se chystá teď. Ať už je to stran toho, že vláda si chce pomoct finančně, anebo stran toho, že se více přiblížuje Evropě. Druhá část otázky, jak byste řešil až nezdraví velký rozdíl mezi benefity zaměstnanců a OSVČ. Přidával byste benefity OSVČ, jako to dělá Jurička, nebo byste ubírali benefity zaměstnanců? No, já úplně nesuglasím s tím, co píšete. Ano, Jurička přidává benefity těm OSVČkařům, těm DPP-DPČ, ale já to neberu jak úplně klasického živnostníka. Já OSVČ beru trochu jinak, než DPP-DPČ, to beru někoho, kdo se k tomu věnuje na svůj plný pracovní uvazek, to znamená s tím tím, že je to jeho hlavní zdroj činnosti, živnosti a je to někdo, kdo dělá káře, mysle, služby a tak dále. A to je potom něco jiného. A tam teda rozhodně jim benefity nedává, naopak tam jim odebírá ten hlavní benefit, v lozovkách benefit, a to je to, že měli o něco lepší podmínky pro sociální pojištění. A to jim zvedá, navzdory k tomu, že tato vláda tvrdě dělá, že tak neučiní, ještě pan minister Staníra v Dubnu říkala, že o ničem takovém neví, v květnu už to představovala v rámci svého balíčku, nebo v rámci opatření, které nastanou, a ta minimální záloha bude v průměru o 20 tisíc ročně víc, a to si myslím, že je celkem celkem celkem dost. Miloslav, dobrý den, pane Havlíčku, to je obrovské množství dotazů. To byl pan minister zahraničí v Jezreáli za vládu, nebo že by Piráti prozřeli, tak si myslím, že z toho uděláte obrázek sami z toho PR show, které tam bylo. Minulej jste říkal, že počet státních zaměstnanců, ptá se Ivan, je půl milionu. Pokud si počítáte kraje, obce, pak jsme na jedno milionu. Správné říkat jeden milion, píšete, protože jsou stejně jako státní zaměstnanci placení zdaní. Ano I ne. Pozor, pak se musíme bavit nikoli o státních zaměstnancích, ale o zaměstnancích veřejné sféry nebo veřejné správy. To je něco jiného. Ano, v tom půl milionu nejsou například lidé v nemocnicích a nejsou tam ani to, co píšete kraje, obce a tak dále. Takže pak se bavíme o veřejné sféře a nikoli o státních zaměstnancích, protože státní zaměstnanci jsou na fůzovkách živě ze státního rozpočtu. Tady je to potom rozpočet veřejný, to znamená zospolečení obcí kraju a tak dále. Celá řada z vás nám tady píše Dobrý večer, například Jozef, Ivan. Kvůli priátům prý bartoš přijde o jednu miliardu na digitalizace stavebního řízení. Je to opravdu pravda? Mějte se pěkně. Ano, je to přesně tak. Nezvládli čerpat. To je to, co se tady někdo ptal na začátku, jak bychom řešili to financování z drevotní stříčkoství a tak dále. Já jsem říkal například lepším čerpáním těch evropských zdrojů a ne, že takhle o ně přicházíme. Ano, miliarda je furt. Máte pravdu, protože to nestihli. Nezvládli. Radim. Dobrý den při prámi, že žádná vláda nechce zestátnit Česk. No tak premiér se toho zjevně lekl. Ještě včernu tvrdil, že do polovičky tohoto roku bude plán restrukturalizace Českou. Na 100 let není na 100 let vůbec nic, s výjimkou totálně spackaného zákona Lex Česk, který v podstatě socialistickým způsobem se vyrovnává s minulitními akcionáři. Prošel jsem si účetní závěrky Net4Gas, píše Ivan, a je to typický německý způsob likvidace ferianzící úvěry, vyplatě dividendy a sbohem. Setkali jste se někdy s tímto postupem, když jste podnikal? Já bych neřekl, že to je typický německý způsob. Prostě každý přistupuje k podnikání jinak, ale v každém případě to, co nastalo u Net4Gasu je něco neuvěřitelného. Já vůbec nechápu, že má ještě pan ministr Sýkla tu drzost tohle obhajovat. Ano, my jsme doporučovali, že by se měl stát začít zaobírat nákupem Net4Gasu. A stojím se zatím získat kontrolu opět nad plinovou infrastrukturou, kterou jsme tady kdy svý prodali. Věděli jsme, že tam je 33 miliard závazek, zejména vůči bankám a vůči případně dalším investorům jeřitelům byly tam dluhopisy a tak dále. To jsme věděli. Jinými slovy, vždycky jsme říkali za symbolickou částku, symbolická částka koruna a nazdar. Přeháním, ale prostě někde. Skutečně na té absolutní minimální hranici. Ne, že se to nakoupí za 3 až 5 miliard korun, ale pozor, další 2,9 miliardy se tam budou muset velmi rychle dosypat, protože to je to, co zde částečně píšete. Oni se vyplatili dividendu, ale nakonec nebyla ta dividenda schválena a měli tam ty vlastníci dosypat zpátky 2,9 miliardy, což už samozřejmě neudělali. Takže dneska ta společnost potřebuje další 2,9 miliardy, aby se tam okamžitě dosypali. Zjednodušeně řečeno, ne, že těch 3,3 miliard korun nekupujeme za symbolickou částku jedné koruny. My ji kupujeme, ale ani ne za ty 3 až 5 miliardy korun. 3 jsou tutové, 5 miliardy podle výsledku, ale navíc ještě 2,9 miliardy. Takže zjednodušeně řečeno, je to někde mezi 6 až 8 miliardami korun. Bez projednání dopředu například na hospodářském výboru, což je parlamentní orgán, který by měl k tomuhle se rozhodně vyjádřit, třeba v režimu tajném. Zajímavé, že nám neřekl do dnes pan ministr Sýkla, z čeho se to bude splácet. Logicky. Pravděpodobně ze zvýšené regulované složky ceny plynu. A je fér, aby tohle to říkalo dopředu, aby jsme o tom věděli, protože tady v nějaké době převezeme odpovědnost a budeme to muset zabezpečovat to splácením, že čeps, který to nabil, to samozřejmě splácat nemůže ze svých zdrojov. On je nemá, to je jednoduché. Takže jedna věc je pořídit tu infrastrukturu, druhá je jakým způsobem. Šílené úplně. Nebudu už se k tomu dále vyjádřovat, protože šlak by mě trefil, když to vidím. Tu aroganci, tu suverénitu a tu neschopnost. Pane Havlíčku, díky za vaši práci, koukám jako blást, že se podnikatele konečně ozvaly. Toto trvalo, zřejmě jim došla trpělivost. Já jsem taky rád a musím říct, že v tom zákulisí to bylo výrazně, výrazně tvrdší. Samozřejmě mám určitou výhru, že ty podnikatele zdrtivé většiny znám, nejenom proto, že jsem třicetlet v tom biznesu byl, dvacetlet jsem vedl asociaci malých a středních podniků na tom stroji Rákusem Takrka. Každý rok byl jsem ministrem průmyslu, komunikovali jsme s nimi v době covidové, jsme samozřejmě úvce spolupracovali, vytvářeli jsme pod nimi programy. Podržili jsme průmyslu v té nejkritičtější době a máme, myslím si, spolu dlouhodobě dobré vztahy a nemusíme si na ně zrád. Víme naše plusy I mínusy. Ale ten korporátní přístup bankeři Seakelly, ten, který jim dává, dává zabrat. On vůbec nepochopil vlastně podstatu řízení toho rezortu. On ty podnikatele bere jako nějaké, jak bych to řekl, otravy, kteří si přišli pro úvěr a on tady rozhodne buď ano, nebo ne. Vy jste slyšeli ty plaky, ty fráze, tu neznalost té energetické infrastruktury. To je až neuvěřitelné. Vás jsem se až styděl za to, musím říct. A lidé z ministerstva průmyslu a obchodu jenom koukali do země energetici, tak ty už si s ní dělají srandu dlouho. Je to fakt šílený. A to fakt není nic osobního učeněmu. Asi dokonce myslím, že jako lidsky je to docela normální člověk a asi bychom se dokázali shodnout na muzice a dokázali bychom hovořit úplně o něčem jiným. Ale tohleto je úplně fundamentální neschoda, kdy on na to jde korporátně, jako typický korporátní manžer. Co bude po mě, to mě úplně zajímá. Hlavně, že já si píšu svoji vizitku. Nám chybí ten srdeční přístup. Ano, můžete říct, že můj taky není úplně správný a že příliš srdeční přístup taky není úplně dobře. Ale já prostě jsem toho názoru, že prostě nemůžu ministerstvo říct jako korporátní banku. Snížil by cenu elektřiny omezení jejího exportu do sousedních zemí? Ne. Je nějaký z ministrů opravdu srcař? No vidíte, teď jsem o tom zrovna mluvil. Přemýšlím, snad bych někoho No možná vás překvapím. I když s tím fatálně nesouhlasím, I když jako ideologicky se nemůžeme nikdy shodnout, beru prostě za novodobého proletáře, ale myslím si, že to baví a že srcař je ministr Lepavský. Ale to není, aby jsme se rozuměli to, že bych souhlasil s tím, co dělá. Ale mám ten pocit, že tím žije, že to srcař je a že tomu dává všechno. Bohužel jinak než bych si představoval, to je fakt. Pan Havlíček, doufám, že to naše litium bude jenom naše. No tak k tomu jsme udělali krok v roce 2000. 19 až 20 byl to můj hlavní úkol, nebo ne hlavní, ale jeden z prvních úkolů na NPO, dostat litium opět na naší stranu a díky Česu se nám to podařilo. Jo, to se mi taky líbilo, jak pan premiér Fjela teď tvrdil, jak tedy to litium teď budou dávat dokupy a že tedy skutečně ho máme pod kontrolou a jak to posílí naši bezpečnost. A když jsme to udělali, jak sám tenkrát, smáli. Kompletně jsme jim všechno připravili a dneska v podstatě jenom se díveli na to, jak už to ten Čes, jak si řídí, připravuje. Na tom fakt nemají nejmenší, nejmenší zásluhu. Stejně jak s těmi dálnicami. Říkají, jak teď konečně tu infrastrukturu staví, když to měli všechno připravené. Tak, jak dní máte vlevný výsledků v Bayern Hessen a FD na zestupu? Není to překvapení. Michal, dobrý večer. Doufám, že v předčasné volbě a že budete premiér lidé začínají procitat. Končí jim totiž fixace za elektřinu a tak dále. Mě to dali za čteřna osm tisíc, sláva pětidymolice. No a to ještě počkejte od levna. Samozřejmě, kdy vstoupnete na regulované složky. Uvidíme, jak se bude se vyvětrat se na té složky neregulované. Tak to nechci dělat účet bezhostinského, ale to, co zpravuje stát, tak to půjde nahoru. Hodně se mě ptáte, kolik procent vlastně z té složenky je ta složka regulovaná a neregulovaná. Tak ta regulovaná v tom dělá elektřině přibližně 30%. Tu stranickou soudržnost jsem si hned všiml a píše Eva. A pochopila. Michalek se rozpovídal. Už ho poučili. Pozdravujte pana Babiše, je to šouman. Držte se. Vy se držte, já děkuji, pozdravovat budu. Tak, já už musím skončit. Fakt, vím, že budete naštvaný někteří z vás, že už jsem to nestačil zodpovědět, ale fakt jsem se snažil dneska rychle, mluvím rychle tak, abych stihnul maximum otázek. Kolegové mi to vytýkají, říkají, mluvíš příliš rychle, protože se snaží všechmi uspokojit. To stejně se nepodaří, ale snad většinu z vás jsem dneska, alespoň částečně svými odpověďmi uspokojím. Mějte se moc hezky, budu se těšit. Co máme dneska?Kopírovat text

Nepředvídatelná energetická politika, odrbávání výzkumu, žalostná komunikace a zvyšování daní. Na Mezinárodním strojírenském veletrhu došla podnikatelům s vládou trpělivost. Více v mém pravidelném pořadu NA ROVINU. Opět živě. Dnes v 18:30.

Screenshot není k dispozici