← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Přeji vám krásný nedělný podvečer, doufám, že jste měli hezké dny, pokud jste měli I prodloužený víkend, tak doufám, že jste si ho užili a já vás vítám opět uživého vysílání pořadu na rovinu. Jakovždy jedeme živě, jakovždy mockrát děkuji za všechny vaše dotazy, které mi sem už padají a jakovždy v neděli vykopnu pár témat. Prvním z nich je další debatl ministra na útěku, jak všichni víme, pana ministra Sýkele, ministra průmyslu. Popravdě řečeno neměl dobrý týden. Nejdříve s ním vyběhnul pan ministr Staňura, ministr financí, nicméně pan ministr Staňura, který opět zalhal, možná si vzpomínáte ještě v květnu tohoto roku, kdy stělil, že se bude šetřit na tzv. dotačním biznesu a mimo jiné ukázal na 20 miliardovou úsporu na ministerstvu průmyslu a obchodu a protože všichni víme, že tam takovou rezervu nemá, že tam není možné udělat tuto úsporu, tak jediné možné vysvětlení bylo, že se buď převedou platby za obnovitelné zdroje na spotřebitelé a na firmy, anebo že se to nevyplatí těm solárním investorům. A pan ministr Staňura tehdy jasně řekl, nebudu to převádět zpátky na spotřebitelé a na firmy. Tak jak to dopadlo? Na spotřebitelé a na firmy převedlo ze 75 miliardů, tuším kolem 65 miliardů, 38 miliardů za přenos a za distribuci. To je první část regulované složky a pak se s tím vůbec nemazal. A I tu druhou část regulované složky za energie, čili ty platby za obnovitelné zdroje energie, převedl komplet na spotřebitelé a na firmy. Abych byl úplně přesný, ne úplně komplet, 9 miliardů si nechal stát, ale v každém případě je to více, než kolik to bylo před energetickou krizi. Tam spotřebitelé a firmy platili kolem 19 miliardů, teď to bude 27 miliardů. Takže opět pan ministr Staniura brutálně zalhal. Žádný dotační biznes natvrdo se to přivede na spotřebitelé a na firmy. Co to bude znamenat? Domácnosti zaplatí několik tisíc korun ročně, navíc samozřejmě záleží na velikosti domácnosti. My jsme to dopočítávali někdy na tu průměrnou domácnost 5-6 tisíc korun, myslím tím, jak ty obnovitelné zdroje, tak ta distribuce a přenos. A co se týká firm, tak tam ta regulovaná složka energie, třeba u elektřiny to udělá třetina, tak ta vzrost je dobře. Poslouchejme o 250%. Ale ať jsme k nebohému panu ministru Sýkělovi Férovi, on měl snahu alespoň část těch poplatků nechat ještě na státu, nicméně, jak už jsem říkal, minister Stenura to nekompromisně odmítnul. Takže potvrdilo se to, že to opravdu není jenom o vizitce, já jsem ministr průmyslu, ale je to o faktickém vlivu, o to, jakou roli v tom týmu vládním se hrává, jakou má podporu premiéra, jak dokáže vjednávat s ministrem financí a musíme si otevřeně říct, že pan minister Sýkěla, který je bez politického mandátu, ale I bez jakékoliv podpory a bez jakékoliv silné pozice v té straně, tak je tam doslova rupísmené jako páté kolo úvozu a trufám si tvrdit, že vážně už jej nebere ani číšník na úřadu vlády. Tohle se prostě ministrovi nesmí stát. Jeho úkolem je mimo jiné hájet zájmy toho rezortu a bojovat rovněž za podnikatele, kteří jsou pod tím rezortem. A když to nezvládá, tak tam prostě nemůže být buď se vyhraní a pokusit se to uhrát, anebo musí skončit. Ať si vezme příklad třeba s paní ministrině Jany Čarnochové, ministrině obrany, tak by si to celé bezpečně nestalo. Teď to není o větších či menších sympatích, teď je to o tom, že ona si na obranu dokázala vylobovat o 40 miliard koruna víc. A jsem přesvědčen, že kdyby měla na starosti ministerstvo průmyslu, tak to vypadá dnes jinak. Druhý průšvih nebo problém, který nastal panu ministru Sýkolovi, je v tom, že ukonal některé energetické akvizice. Já principálně nemám nic proti tomu, pokud nakupuje zpátky, například plynovou infrastrukturu, dokonce jsme to I doporučovali, ale musí to mít nějaké parametry, musí to být za nějakých podmínek. Tady je zcela zjevné, že ministr Sýkola vůbec nepochopil rozdíl mezi akvizicí, čili investicí, nákupem nějaké společnosti v privátní sféře a ve sféře veřejné. On pořídil plynovody, konkrétně v tomto případě koupil přepravce plynu společnost Net4Gas a pohobitelně kupuje jí za erární peníze, za peníze nás, vás. Koupil jí odkud, nebo od koho? Od Německé Alliance, a to je pojišťované, určitě znáte, a od kanadského penzijního fondu OMERS. Je důležité říct, že tato společnost je jediná, která přepravuje plyn v České republice, to už jsou ty takzvané velké trubky. Malé trubky, ty už jsou pod kontrolou distributorů, ty jsou tři u nás. Ale tyhle velké trubky kontroluje právě společnost Net4Gas, když si to patřilo Transgasu a to se prodalo někde kvůli roku 2002. Co je podstatné? Ta společnost Net4Gas pohobitelně generovala a generuje nějaké výnosy. Zatímco ještě v době nedávné, ty výnosy byly ze dvou hlavních zdrojů. Prvním byl transit ruského plynu do ostatních zemí v Evropě, čili platil se poplatek za transit, ono to bylo takzvané kapacitně modelované, ale to není podstatné a z toho ji šly největší výnosy. A poté za přepravu plynu v rámci České republiky. A to se hradí na základě poplatků, které máte všichni ve vašich účtech za plyn. Je to takzvaná regulovaná část ceny plynu. Co je podstatné, to první skončilo, jinými slovy, skončil ruský plyn a není ho kam dále přepravovat do ostatních zemí, takže ty hlavní výnosy šly na takřka nulu, pokud se nepletuje to úplná nula. Jestli se pravda, že je tam nějaká pohledávka dnes za ruským Gazpromem, ale to je s obrovským utazníkem, jakým způsobem se bude vymáhat. Ale to, co je podstatné, ta firma je do budoucna závislá víceméně pouze na přepravě plynu v České republice, čili na poplací, které platíme my, jinými slovy, zcela závisí na energetickém regulačním úředu. Podstatné je to, že ta firma má poměrně velké závazky, jinými slovy, dluhy, a to vyvíši 33 miliard korun. Částečně to jsou úvěry, částečně to jsou dluhopisy. Jinými slovy, dluží se bankám a investorům, kteří si pořídili dluhopisy. Logická otázka je, z čeho se tenhle dluh bude splácet. Já jsem byl rezervovaný, když ministr Sýkela kupoval, možná si vzpomínáte, před pár týdny, zásobníky, dokonce jsme to doporučili, I když musím říct, že je kupil poměrně dreze, že to se propočítává zase z toho, co ta firma vydělá a vynásobí se to určitým počtem let. A pokud to budeme splácet 15 až 20 let, je to nadstandardem toho, co je běžné v komerční sféře, ale budiž je to návratná investice. Tady je to s obrovským otezníkem. A co mě tam vydozlo, odechouplně, že pan ministr Sýkela za tuhle transakci, která z mého pohledu na úrovni té společnosti hodnoty, má hodnotu tak jedné koruny, spíše by řekl, že je tam záporná hodnota, no tak byl připraven ještě do toho dát 3 až 5 miliard korun. 3, okamžitě další 2 miliardy, pokud se prokážou budoucí výnosiče nebo jakási ekonomika té společnosti. Aniž by dopředu konzultoval, když to koupí, z čeho se to tedy bude splácat a jestli se tedy zvýší ta cena toho plynu pro domácnosti, případně pro filmy, které byly v rámci té regulované složky. Ano, pan Sýkela dnes argumentuje, protože je pod obrovským tlakem, ekonomu a pochopitelně I nás jako opozice, kolik v životě už udělal podobných transakcí a vysmívá se, kolik jsem jich udělal já. No, já to řeknu jinak. On ve smyslu vlastníka neudělal žádnou takovou transakci. On nepochybně byl u takových transakcí v roli manažera, v roli bankáře, ale to je něco úplně jiného. Já jsem dělal tyhle transakce, samozřejmě ve pírezně menším měřítku. Já jsem podnikal 30 let, vlastnili jsme 70 společností a kupovali jsme, prodávali jsme firmy, podniky promyslového charakteru, výmojné I z Českou spožitelnou, kde pan minister Sýkela pracoval. Ale je pravda, že jsme dávali za ty firmy desítky milionů, maximálně třeba nízké stovky milionů korun. A velmi dobře vím, jakým způsobem se vypočítává hodnota společnosti, jaké jsou metody, jakým způsobem se pracuje s budoucím výnosem, jak se to diskontuje a tak dále. A mohu vám říct, že pokud je to takhle na vodě, tak ta společnost má skutečně hodnotu blíží se skutečně, tak říká, nule. Ale podstatnější je to, že o tom neproběhla vůbec ta diskuze a že pan minister se vůbec neuvědomuje, že není v komerční sféře. Že hospodaří s vašimi, s našimi prospět potřetky. On nemá žádný politický mandát a jeho povinností je jednat. Tím spíš, když dělá takovouhle transakci. A nikoliv to udělat a potom křičet, ať se nám nikdo nezlobí, jako hysterka. Takže toliko k trablí pana ministra Sýkely. A pojďme teď k nějakému odlehčenějšímu tématu. Skoro každou neděli se snažím ukazovat něco z umělé inteligenci. Mimo jiné, hodně mě rozesmál tweet pana premiéra Fialy, který se pochlubil tím, co tato vláda dělá pro umělou inteligenci. Tak to je opravdu vtipné, protože jestli někdo neudělal pro umělou inteligenci lautrnic, tak je to právě tato vláda. Pomíjím to, že jsme ji měli v rámci našich strategií umělá inteligence, myslím tím strategie umělé inteligence, nebo já nevím, třeba inovační strategie, ale hlavně jsme jezdili po světě, ukazovali jsme naše výzkumníky, vývojáře a tak dále. Investovali jsme do výzkumu a dnes má Česká republika více jak 100 podporovaných výzkumných centr za státní peníze. Nic proti tomu. Víte, kolik z nich je právě v oblasti umělé inteligence? Ani jedno. Takže toliko asi ta podpora umělé inteligence od současné vlády. Potvrzuje se to, že pan premiér je skutečně silně dezorientovaný v těch posledních měsících. Nicméně, to druhé téma je opět o chatbotech. Pokud byste si chtěli pokecat s Karlem XIV, nebo třeba se Shakespearem, tak pak vězte, že by to už neměl být za chvíli problém. Chatboti s umělou inteligencí umožňují dnes skutečně ušvest rozhovory s historickými osobnostmi, což na jednu stranu může být docela zábava, ale pozor, a to je to, čemu se chce věnovat, je to I trochu rizikové. Doposud hlavní zábavou umělé inteligence v rámci chatbotu bylo to, že s obrazu a různých dostupných zdrojů se dokázala například rekonstruovat tvář lidí, obličej lidí, a když se podíváte za mě, tak věřím, že už tam kolega dal podobu Shakespearea nebo Žože Washingtona. A americké vydání česopisu Business Insider teď píše, že další z těch nejbizarnějších nápadů, které se objevily v souvislosti právě s boomem umělé inteligence, je vytváření takových aplikací, které uživatelům umožní popovídat si s slavnými historickými osobnostmi. Jakým způsobem vy pokládáte na hlas otázky, nebo je napíšete, to už je jedno, a ta slavná osobnost vám odpoví. Ty programy nevrhují dneska například startupy, které podnikají sumilu inteligencí, jako je třeba Character AI, Hello History a tak dále, ale je třeba říct, že s tím už experimentují velké korporace, velké společnosti, velké technologické firmy, jako je třeba Meta, která je spojená s Facebookem a s Instagramem, jak možná mnozí víte. Ačkoliv někteří z těch chatbotů jsou učení upravu čistě pro zábavu, tak jiní už dneska mají ambici vzdělávat, být tedy vzdělávacím nástrojem, edukačním nástrojem a nabízejí učitelům způsob, jak tím způsobem třeba učinit různé tematické hodiny, děle pěsů a tak dále zajímavějšími. Takže jak pro učitele, tak pro žáky představují výzvu, ale rovněž I určitý problém, protože se často vyskytují, poskytují do značné míry jiné obrazy toho člověka, než byl ve skutečnosti. Toto uvedlo právě pro insider Abishek Gupta, zakladatel a hlavní výzkumník Montrealského institutu pro etiku, umělé inteligence. Takže Deník Washington Post vyskoušel jeden z těchto programů a přiměl k rozhovoru konkrétně, nebo udělal rozhovor s Harriet Tubmanovou, což byla americká bojovnice za lidská práva. Vědří to vypadalo, že umělá inteligence o té Tubmanové říkala vlastně to té, co například najdete na Wikipédii nebo v jiných zdrojích, ale pak se dopustila několika docela zásadních chyb. Zdálo se, že má problém rozlišit kvalitu různých zdrojů. Takže třeba v jednom případě se novináři zeptali na její výrok, který zněl. Osvobodila jsem tisíc otroků, mohla jsem osvobodit další tisíc, jen kdyby věděli, že jsou to otroci. Program odpověděl, ano, tento citát je mi, jakož to je, často připisován, I když přesné znědní se může lišet. Pravda je ale taková, že tento citát je sice občas připisován, ale opravdu neexistuje žádný záznam o tom, že by to skutečně řekla. Tak novináři položili stejnou otázku jinému programu, konkrétně Hello History, ten vyhořel úplně stejně. Takže ten bot nedokázal upozornit na to, že neexistuje žádný důkaz, že Tubmanová ten citát skutečně řekla. Ukazuje to, že u těchto nástrojů stále existují určitá omezení a jasně důvody k opatrnosti při jejich používání, například právě pro vzdělávání. Takže ukončím to tím, že Sal Khan, zakladatel Khan Academy, přiznává, že ačkoliv má uměla inteligence obrovský potenciál, může někdy halucinovat nebo si tím níšlet fakta. A problémem je, že uměla inteligence čerpá sice z důvěry hodný zdrojů, ale často si pomáhá I těmi, které jsou do značné míry pochybné. Takže Gupta uvedl, že přílišné spolehání na boty může vést k poklesu dovednosti kritického myšlení. Tak toliko k uměle inteligenci. A poslední, co vám vždycky v neděli ukazuji nebo prezentuji je živáč na víkend, který jsem jako vždy představil v pátek. Tentokrát Electric Light Orchestra, kultovní kapela. Největší hity byly v 70. letech. Jeff Lyn, její hlavní protagonista, skladatel a ústřední postava určitě znáte. A já jsem použil jejich písničku tentokrát Telephone Line. Proč? Nic jiného mě nenapadlo ve spojení s šifrou mistra Rakušana. On má kryptiák, ty máš kryptiák. Propojím vás, domluvím to. Ano, tohle to říkal hlavní aktér zločiné kauzy, pan Redl, když pořizoval dalším aktérům té kauzy, včetně politiku, šifrované telefon. Určitě si vzpomínáte, že pan Rakušan tehdy řekl panu Gazdíkovi, který kvůli tomu skončil, že měl ten telefon raději rozšlapat a rozhodně ho neměl používat. Na přímo otázku pan Rakušan řekl, že ho nepoužívá. Tak nejenom, že ho používá, ale, nebo používal, ať jsem přesnější, ale on si ho dokonce objednal u toho samého člověka, který to dodával celé té zločinecké skupině. Písnička je ale skvělá, Telephone Line je z roku 77, z Alba New World Record, to bylo asi jedno z těch nejznámějších. Já jsem použil z živého vystoupení z roku 2017, z Londýna, právě od Jeffa Linného, který obnovil Elou a který dodnes koncertuje, takže, když budete mít choť, připomeňte si tuto písničku. Vaše otazy, pan Pazur, dnes jste byl v partii, perfektní fandí vám, já vám moc krát děkuji, pane Pazure, partie dneska byla docela zajímavá, docela, bych řekl, I občas veselá, tak snad jste se trochu pobavili. Honza píše, pane Havlíčku, jak je váš názor na snižování počtu státních zaměstnanců? Podle ekonomů by snižení počtu státních zaměstnanců na úroveň roku 2016 přineslo úsporu pro státní rozpočet 50 miliard korun. Teď neumím říct, jestli by návrha do roku 2016, kdyby se musel dopočítat, znamenal 50 miliard korun, jenom, co mám takhle v hlavě čísla, tak státních zaměstnanců je dneska 500 tisíc. Důležité je říct, že více jak polovina z nich jsou lidé ze školství, buď pedagogičtí pracovníci, nebo nepedagogičtí pracovníci. A je pravda, že zejména díky školství roste počet státních zaměstnanců, což je mimo jedné dáno tím, že musíte mít určitý počet učitelů a dalších pracovníků na počet žáků, protože se populační křivka zase zvedá, tak roste počet lidí, kteří musí v těch školách být zjednoučeně řečeno. Pak tam jsou samozřejmě ozbrojené složky, policisté, hasiči atd. To si všichni asi dovedete představit. Co se týká mest, tak pokud se nepletu, tak platičení přibližně 260 miliard korun, takže můžeme si vždycky říct, že kdyby to bylo o 10% méně, tak by se ušetřilo, ale je to opravdu hrobý odhad, 26 miliard korun. Tak ještě pazur, dává jednu otázku. Myslíte si, že pan Rakušan odstoupí ze své funkce ministra vnitra? Já si myslím, že ne, asi mu to nevadí, děkuji. Já jsem přesvědčen, že neodstoupí ze své pozice ministra vnitra. Zajímavé je to, že de facto za hypoté, co byla ta první část té kauzy, vzpomínáte si na červené roku 2022, kokain, různé konspireční byty, vydrancovaný dopravní podnik, první zmínky o šifrovaných telefonech, tak tehdy popravil ředitele České pošty, z mého pohledu kompetentní člověk, jak generální ředitele. Proč? No, protože se jednou potkal s panem Radle. Bůh suď, protože se s ním potkal, kdo to po něm chtěl, či nechtěl, ale rozhodně spolu nic nepekli, ale musel skončit. A skončil tedy I pan ministr Gazdík. No, zajímavé je to, že poté popravili paní Mračkou Veldumecovou, která byla místo přesetky Něstňovny, protože na její svatbě se objevil svědek, tedy jejího manžela, ale dobře, byl to nepřímý kontakt, který byl součástí té kauzy, ačkoliv v době, kdy ona měla svatbu, vůbec nemohla tušit, že nějaká takováhle kauza bude, ten člověk samozřejmě nebyl někde někým stíhán, byl to nepřímý kontakt. Já to říkám proto, že s tímž člověkem se potkával třeba pan minister Kupka pracovně, běžně, a pan europoslanec pospíš jeho čelní představitel v Praze, tak ten dokonce s panem Radlem v zahraničí setkával a domlouvali tam, jakým způsobem se budou předozdělovat různé zdroje peníze na kampaní hnutí stan, případně TOP 09. Takže tady vidíte ten dvojí metr a tu sebereflexy. Takže nezapomeňte na to, že odstoupí pan minister Rakušan. Ondra píše, trošku jste mě překvapil, že jste označil vítězství směru za vítězství pragmatismu nad ideologií. Ano, to jsem dneska řekl v televizi. Že lidem dochází trpělivost s aktivismem. Proč se tak vyhraníujete vůči partnerům z evropského parlamentu progresívnému Slovensku? Ještě tady vidím, že pokračujete v další otáce a vyjadřujete radši podporu Fitzovich než Šimečkovi. Tak doprve já si zatím stojím, že dneska jednotlivé země v Evropě už jsou skutečně otráveny nebo voliči těmi aktivistickými stranami. A co se týká naší spolupráce s progresivním Slovenskem v rámci ALDE, kamže zjivně míříte, tak bylo to právě progresivné Slovensku a pan Šimečka, kteří se do nás obuly jako první, kde nás začali lustrovat, kam můžeme, či nemůžeme jezdit a s tím se můžeme potkávat, či nemůžeme potkávat. Ano, narážím na to, když předseda Babiš jel na pozvání maďarské prezidentky a maďarského premiéra na konferenci do Maďarska, tak prosím pěkně přestaňte nás lustrovat, to bychom byli rádi. A to, že se vyjádříme k tomu, že tam byl v době, když jsme byli u vlády, pragmatický Petr Pelegríny, s kterým se spolupracoval velmi dobře, a předtím já jsem tady u toho nebyl, kdy tam byl Robert Fico, jakožto zkušený politik, no tak nevidím nic na tom špatného. Okud vím, tak I třeba pan prezident se vyjádřil zase opačně, ten se vyjádřil tak, že pokud tam vyhraje hnutí, nebo směr, takže to naruší česko-slovenské vztahy, což si tady rozhodně nemyslím. Takže to, že je někdo v nějaké platformě v rámci Evropského parlamentu, ještě neznamená, že musíme mít tam všechno stejný názor. Tak Ondra píše, ale jiný Ondra, Ondra Hamák v tomto případě. Dobrý večer, pane Havlíčku. Dnes jsou to přesně čtyři roky od umrtí Karla Gota. Víte, celá to letí. A jakož jste milovníkem hudby, zajímá mě, jakou píseň od pana Gota máte nejradši. Děkuji za odpověď a přeji hezký večer. Tak dejte mě chvíli. Asi víte, že nejsem úplně fanouškem té popové muziky, toho středního proudu, diskomuziky. Jsem odrostl na big beatu, na rockové muzice, folkové muzice atd. Mám opravdu tisíce desek a na sbírány kolekce opravdu stovek a stovek kapel a interpretů. Ale samozřejmě Karla Gota není možné prostě nevnímat a člověk by lhal, kdyby řekl, že se mu od něj nikdy nic nelíbilo, I když jsem třeba nebyl tím typem, který by se od něj kopoval všechny desky a chodil na jeho konzerty. Mně se v té Gotově kariéře asi nejvíc líbila šedesátá léta. Vy jste se ptali asi na tady tu písničku, tak z mého pohledu možná ta nejhezčí asi oči má sněhem zaváta, ale to byla od Suchého se Schlitterem krásná písnička. Ale musím objektivně říct, že I ta pozdější léta 70. leta, kdy byl Karl Got hodně propojen s Karlem Svobodou, což byl hitmaker a měl neuvěřitelný cit pro melodické písničky, tak mi k němu seděla. I když už jsem nebyl toho úplným fanouškem, ale musím říct, že to jsou fajn písničky, pěkný písničky, hodně zazněly I v různých filmech nebo seriálech. Circus Umberto přece byla krásná písnička. Díky zaštěstím taky pěkná písnička, samozřejmě z Popelky a tak dále. No, určitě je to jeho slavná píseň na festivalu v Rio de Janeiro, jak se jmenovala ta písnička. Lady Carnival. Málo mi to vypadlo. Takže to byly písničky od Karla Svobody, které samozřejmě k němu šly. Přiznám se, že potom už v těch 80. letech, to byla hodně disku muzika, to mě nějak moc nebralo. V 90. a dále už jsem to tolik neposlouchal, ale rád jsem si poslechl právě tyho písničky z těch 60. a někdy z těch 70. let. Tak, Hanka nám píše. Zdravím dnešní duel, vynikající kubka, okacávání jako vždy. Pak velká debata, kovářová juchelka, skvěle jí naštval, koukala jak vrah. Hanna ještě pokračuje, dozimetry u ní v pořádku, vše smetou díky 108. Jiní by už dávno museli odejít. Taky tam zaznělo s ODS, když se čtou hlasy koalice, tak mají nejvíc. Myslím si to také, jestli zůstanete samostatně, oni zase vyhrají. Dovolep je ještě poměrně dlouhá doba. Každý, kdo se trochu potápí, tak se chytá z tébla. Já myslím, že u nás je celá zjevné, že máme ty preference roztoucí, máme je nad 30% trvalé, někde nám to hodí 33, 34, někdy 32, 31,5 a tak dále. To je samozřejmě taky nějaká odchylka. Je zajímavé ale sledovat ty ostatní strany. Tam je patrné, že tři strany jsou takřka na hranici volitelnosti. Potvrduje se to, že pokud jsou v takovéhle X koalice, tak ty strany, zejména ty menší, strácí autenticitu. Jestli někdo považuje za jaké si vítězství v loterii, je to, že ODS je jakožto nejsilnější strana dneska. Pětí koalice má něde kvůli 13% hlasů, tak to rozhodně mi tedy jako nic závratného nepřipadá. A ano, pokud vy střítáte všechny strany pětí koalice, no tak logicky by asi měly mít více, než máme. Máme, I když některé prognózy už ukazují, že se skoro přibližujeme, ale jak říkám, je to ještě relativně dlouhá doba do voleb. A pro nás je to další impuls pro to, abychom ještě víc pracovali, ještě byli aktivnější v rámci stínové vlády, v médiích, v parlamentu, v regionech, na sítích, konference, workshopy, kulaté, století, to všechno děláme v rámci stínové vlády, představujeme naše tváře. Já si myslím, že snad působíme důvěry hodně. Mirka, dobrý den, chci se zaptat, zda snížení výhod poslanců znamená prolomení dveří a základní morálky do poslanecké sněmovny, nebo už je tak špatně, že to, co mělo být prvním krokem, je konečně nezbytné. Tak to je náročná otázka, jak to píšete, ale zjednodušeně, když se to teď v rychlosti překládám, do Kebule, tak jestli by se měly snížit výhody poslanců. Možná I snížit, ale v každém případě, že byste nějakýho se měl zafixovat, měl by se jasně říct, co je v uvozovkách tím balíčkem pro toho poslance, to znamená, jakou má mzdu základní, jaké maximální benefity k tomu mohou být, klidně ať je o tom diskuze, jestli takové, či jinak je ještě. A mělo by to být minimálně na určitou dobu, jestli zafixované, ale vcela zjevné, protože asi by se to nemělo úplně potom měnit za pochodu, pokud ne nějaká mimořádná situace, což byla doba právě například energetické krize, kdy jsme navrhovali, aby se zmrazili platy politiku a ústavních činitelů, nebo ústavních činitelů, a aby třeba po dobu dvou, třech, čtyřech let, my jsme navrhovali do konce roku 25, kdy do konce tohohle mandátu se s nimi nedělalo vůbec nic. Pětikualit se to nejprve striktně odmítla, poté našla nějaký klíč, kde se to trochu snížilo. Mirka ještě píše, ještě ohledně batchvy, chci se zeptat, zda už jsou jímky s čidly na výpustích z provozu povinností, aby k podobným údálstvám už nemohlo dojít někde v České republice. Tak, tady se přiznám, že nevím jímky s čidlami atd. na výpustích, zjistím se, nebo případně mi to napište na můj e-mail. Já to zjistím u pana Richarda Brabce, stínilého ministra životního prostředí. Dobrý večer, dneska jste mě, pana Havlíčku, na konci partie rozesmál k pláči. Co jsem tam vlastně říkal na konci? Jo, to bylo s tím Timmermansem, jsem se tam trošku rozjel. No tak protože pan ministr Kopka se nezapměl pochlubit tím, že skvěle vyjednali tu euro sedmičku tak, aby teda nebyla v té nejpřísnější podobě, což jsem reagoval tak, že právě v době našeho předsednictví Evropská komise podrazila nejenom nás, ale I ostatní členské země, která přišla s tím šíleným řešením, že když zvedneme ruku pro konec aut na spolovací motory po roce 2035, takže nepřijde s túhletou šílenou normou euro sedm, která de facto znamenala konec výroby malých aut na naftu na spolovací motory po roce 2025. No a naše vláda servilně odkývala konec aut na spolovací motory po roce 2035, ačkoliv ještě pár měsíců předtím premiér Fiala tvrdil, že je to nepřípustné. A co udělal Franz Timmermans? Tahdejší eurokomisař hodil nás přes spolubu a pochopitelně přišel s tou nejtvrdší normou euro sedm a já jsem reagoval na to, že pan ministr Kupka měl okamžitě vystoupit a okamžitě bouchat do stolu a okamžitě stropit. Vyrval nikoliv až 2-3 měsíce poté, kdy se ozvali zástupci automobilového průmyslu. Ale na druhou stranu musíme se objektivně říct, že potom skutečně byla snaha I pana ministra Kupky a ostatních představitelů zemí EU, aby se to dostalo do jiného režimu euro sedminska, což se nakonec podařilo. Ček si dobrý jen pane Havlíček je přirozené, že lidé, co mají pravdu odejdou. Poučte se a nebuďte takový. Ostatně myslím, že z EU je třeba I hned vystoupit. Vy stále píšete, že z EU je třeba vystoupit, ale nezlobte se takhle trošku plácnutí dovody. Musíte vždycky říct, co by bylo poté. Ono je hrozně jednoduché vymezit se vůči něčemu a říct tohle se mi nelíbí a ono by bylo něco lepší. Ale třeba pracovat trošku s analýzou, podívat se na Velkou Británii z úhlu pohledu sociologického, z úhlu pohledu ekonomického, z úhlu pohledu dalšího, technologického atd. Co to třeba pro Velkou Británii znamenalo a pracovat s fakty a s argumenty nikoli pouze s tím, co se vám zdá a že máte tento pocit. Takže to je to, co já vám vytýkám, protože jsem toho názoru, že vystoupení z Evropské unie by bylo Pražskou republiku katastrofou, jak z toho ekonomického úhlu pohledu, tak z toho sociologického úhlu pohledu. A mám na to mnoho a mnoho argumentů. Filip píše, dobrý večer, snahy o konzervaci drách, myšlenky z dopířího koláře, když byl nás právě železnic, jste nevyslyšeli. Nakonec to kupka prosadí do zákona. Kdože má rozhodovat? Nynější šéf drážní úřadu Jiří Kolář píšete s vykřičníkem. Já Jiří Koláře znám dobře, z mého pohledu je to velmi kompetentní manažér, člověk na správném místě, měli jsme spolu, doufám si tvrdit, dobré vztahy. Přiznám se, že ani nevím, že ta konzervace ještě byla z dop nebo z jeho hlavy. Pokud vím, nebo já jsem zaregistroval o něco později, že to přišlo ze zprávy železnic a dokonce v jednu chvíli si to osvojil I náš poslanec Martin Kolovratník, nový minister pro dopravdu. Já jsem s tím měl problém, nejsem přesvědčen, že to je nejlepší zákon, jakkoliv chápu, že tak, jak je ta konzervace dneska naplánovaná, takže není tak úplně triviální a jednoduché zavřít lokálku. Musí být splněna celá řada různých parametrů atd. Takže I tomu částečně rozumím z úhlu pohledu zprávy železnic, ale ta vláda nebo ti politici jsou tady od toho, že se nesmí nechat jenom válcovat těmi organizačními složkami nebo těmi podřízenými organizacemi a dívat se na to z úhlu pohledu stavu budoucího. Protože celá řada zemí, které si zjednodušili způsob zavírání lokálek a pak toho využili, někdy dokonce I trochu zneužili, Německo, Británia atd., se po čase zase vrací k tomu, že ty lokálky obnovují, akorát, že to stojí obrovské peníze. Takže proto já jsem byl velmi obezřetný a nepodpořil jsem konzervaci drach. Ještě dotaz, ale je to o diskuzi, to není fakt žádná vyhraněnost totální. Ještě dotaz party a předchozímu. Elektronizace agend není jejich rušení. Teď třeba jednu takovou moc povedenou vyrobili dráždním úřadům. Měl jste se pana Kubky zeptat, které konkrétní agendy zrušili. Ano, to já se přiznám, že ani nevím, co teď se provádělo na dráždním úřadu. Já jenom vím, že na ministerstvu dopravy jsme chtěli a měli jsme jasný zmířat, že bude veškerá agenda zdigitalizována do roku 2025 a taky jsme činili. Měli jsme elektronickou dálniční známku. Z mého podhledu možná nejzajímavější digitální počin posledních let. A jsem hrozně rád, že jsem tenkrát necuknul přes různé škarohlídy, ať to neděláme. A nekompromisně jsme tenkrát to dotáhli. A myslím si, že to funguje naprosto skvěle. Velmi rychle si pořídíte elektronickou dálniční známku. Za pár minut jí máte pořízenou z pohodlých domova. Pak jsme zahájili náročný proces digitalizace řidičských průkazů. To je v několika etapách. Teď se pokračuje digitalizace technických průkazů a tak dále. To znamená v techničáku. Takže myslím si, že to pokračuje. Tohle to podle mého názoru pan ministr Kupka nijak nespomaluje. A ochopitelně věřím, že v tom roce 2025 ten náš plán a cíl podaří splnit. Teď si se dívají, protože mně se občas dívají kolegové z ministerstva dopravy, tak je zdravým, tak přijdete o uši, jestli to do toho roku 2025 nezvládnete. Takže bacha na to. Jarda Konrád. Zdravím vás, pane Karle. Odmítnutí nepřípustnost oslavování příslušníků SS parlamentem je ostuda a mám hrůzu, kam až to povede. Ti, co zamítli návrh pana Foldyny, by se měli stydět a po vzoru Rota rezignovat. Ano, já jsem byl zrovna v té sněmovně, když to navrhovali kolegové, v tomhle případě pana Foldyna. Mám ten pocit, že ta koalice není ochotná přijmout jakýkoliv náš návrh zařezení jakéhokoliv bodu, takže to si myslím, že bylo asi tím hlavním důvodem. Jinak do hlavy nevědím, proč toto neodsouhlasili. Pane Havlíčku, ptá se Lubomír. Co kdyby jste rozdílili hnutí, ano, na dva samostatné subjekty? Měli byste o dvě přednostní práva více? Paní Peštová, veldomec vás zaslouží přednostní právo. Tak to víte, že není možné. Já ani nesouhlasím s tím, jakým způsobem si to uspořádala pěti koalice, která šla jako tří koalice, jako dvojkoalice. Nakonec si udělali pět klubů a mají tam samozřejmě ten komfort jako pro pět stran. Zjednučně řečeno, nikdy se jim hodí být v koalici, nikdy se jim hodí být samostatně. A ještě nám Luboš dává další dotaz, anebo větu píše. Michálek řekl, že v České televizi se z ukradlených peněz z dopravního podniku financoval staň, kampaň a nic se neděje. Ano, to je pravda. Toto pan Michálek prohlásil, dokonce pan Okamura, předsra Okamura to pustil v rámci sněmovny z mobilního telefonu svého, takže vlastně všichni si to připomněli. Ano, je to v podstatě další stupeň chobotnice dozimetru, kdy si rozdělovali peníze zjevně z nekléčenosti. A to je všechno od poslechu do strán, jako je TOP 09 jako stan a financovali si kampaně v rámci Prahy. Myslím si, že to je kauza, která nemá u nás období a že zdaleka ještě nekončí. Já jsem si začátku to nazval, možná si vzpomínáte někdy v tom roce 22, někdy v červenci, že je to kolumbijská telenovela. Dneska se musím omluvit kolumbijcům, protože kolumbijci by se mohli učit z české politické galerky. Petr. Když se dívám na mapy CZ na dálnice, tak například Olomouc-Vyškov je dálnice D46, ale vedle toho je zeleně napsáno E462. Co znamená tento údaj? Kamarád říká, že to není dálnice, protože se tam jede jen 110. Tak to jsou dvě různé věci. E462 je mezinárodní trasa z Brna do Polska, tuším někde do Krakua, nejsem úplně jistý, ale jede v každém případě přes Olomouc a přes český Těchšín. A je to označení té mezinárodní trasy. Zatímco D46 už je konkrétní dálnice. Ta mezinárodní trasa E462 je přes dálnice, čtyřprudové silnice nebo různé rychlostní silnice a tak dále. A ty mají vždycky svoje označení, takže to vlastně se nějak nevylučuje. A samozřejmě jiná rychlost je na té dálnici, jinak na té rychlostní silnici, jinak na té čtyřprudovce a tak dále. A proto tam jsou tady různé rychlosti. Ček si dobrý den, pan Havlíček. Je přirozené, že lidé, co nemají pravdu, odejdou. Poučte se, to už jste psal dneska, tak to tady nám asi po druhé neskočilo. A ještě píšete. Nyní je umění trefit se s otázkou. Brzy vy mažete, později nepřečtete. Nevím, já žádnou otázku nemažu, už jsem to tady mnohokrát říkal, fakt se popravdě řečeno. Ani nevím, jak by se měla ta otázka mazat a hlavně to tady padá v takové rychlosti, že na to nemám nejmenší, nemám na to žádný čas to mazat. Tak, myslíte, že tlak na neschopnost vlády bude mít výsledek, že budou předčasné volby jako u sousedu? Nemyslím si to. Johnny, myslíte si, že svítěstím Roberta Fica dojde k resuscitaci V4? Myslím si, že je šance, aby se V4 oživila, ale pozor, bude hodně záležet ještě na volbách v Polsku, kdy jsou v polovině října, takže samozřejmě I na to musíme vyčkat. Ale v každém případě je velká škoda, že V4 v těch posledních měsících, možná dokonce v posledních letech, minimálně v těch posledních dvou letech, pohasíná a ten její význam zdaleka nemí takový, jako byl v minulosti, což samozřejmě vyhovuje celé řadě evropských zemí. Zdeněk píše, pan Havlíček, státní rozpočet měl deficit v roce 1922, minus 360 miliard. Pokud ho však očistím o mimořádné příjmy, jako příjmy z inflace, cirka 120 miliard, tam s vámi souhlasím, to mohlo být 120 miliard, byl by tedy v běžných podmínkách skorěk 480 miliard, souhlas? Takhle bych to úplně nedával, protože ty infleční příjmy zase generují a vyvolávají určité infleční výdé z výčné důchody a tak dále, takže musel bys to dopočítat, kolik by tam bylo saldo z těch inflečních příjmů a výdejů, jestli mi rozumíte, a to bych potom přičetl k tomu schodku. Dobrý den, pane Havlíček, mám hypotetický dotaz za předpokladu zelený terorismus z vítězí. V závodce máte nejhorší situace. Kdo vybuduje nabíječky pro auta, kdo posílí elektrickou síť a kdo to bude financovat? No, to kdybychom věděli. Dneska máme spotřebu někde okolo 70 až 80 terawatt. Kdyby jsme všechna auta, která u nás dneska jsou, to je samozřejmě nesmysl, ale teoreticky překlopili na elektrovozidla, tak by jsme měli nějakých 170 terawatt. Čili vidíte, že to je více jak dvojnásobek. A teď si vezměte, že dneska plus-minus to máme vyrovnané. To znamená, dokonce jsme lehkým exportérem, když si podívám, kolik vyrobíme elektrické energie. To se ale brzy změní, protože se uzavídejí uhelné elektrárny, vůbec útěk to bude s plynovými, minimálně se budou muset ještě nějaké dobudovávat, jádro bude chvíli trvat a obnovitelné zdruje se tak rychle nebudují, jako se možná předpokládal. Takže chci tím říct, že ten zbrklý a rychlý přechod na elektrovozidla nepohybně způsobí to, že zde ten nedostatek bude. Otázka, jak by se to řešilo, protože to, že by mohl být nedostatek u nás, jako že my se staneme brzy importérem elektřiny, ještě neznamená, že si nemůžeme elektřinu nakoupit, například z Německa. A pak samozřejmě bude záležit na celé řadě faktur. Mimo jiné, na tom je bude dobudována přepravní cesta z Německa do České republiky, protože to zatím je určitý problém, to je jedna věc. A druhá věc je samozřejmě, jak budou nastaveny v té době podmínky obecně, jak se budou chovat jednotlivé země, například v době krize, to znamená, jestli se nenechají třeba elektřinu pro sebe za levnější a do zahraničí budou prodávat elektřinu za vyšší ceny, což mimo jiné udělala Francie. Navzdory tomu, že by to v rámci jednotného energetického trhu, tak to nemělo být. Souhlasit je s tím, že přístup k valci na Ukrajině je největší překážkou k oživení V4. Je to určitě jedna z těch vážnějších překážek. Škoda, že jsem se ze zdravotních důvodů nemohl účestnit setkání v Říčanech. Byl bych se vám představil jako veterán tohoto pořadu. Ano, tak se třeba potkáme někde jindy. Tak podle NP3, paní Pekarva, se podařilo vyhnat Orbána jako babiši a teď se povedlo vyhnat Fica. Mohla by předvídat něco o Fialovi. Tak vidíte, I mistr Tesař se upne. Co se týká partie, tak Kupka opakuval to stejné, co v minulé partii s vámi. Co si myslíte o tom, že Švýcarsko si objednalo stejné F35? Já se přiznám, že už nevím, co říkal pan Kupka v minulé partii, ale dneska se mi zdálo, že úplně argumenty neměl. Je pravda, že to pro něj bylo trošku složitější téma, protože on se přece nominuje do pravě v té ekonomice. Prostě není silný, to pravda je. Měl sice noty, měl to naučené, ale v energetice vcela zjevně plavé a víceméně obhajoval svoje kolegy. Tak každý nechci vyhodnotit, jestli ho to uspokojilo nebo ne. F35, každá země se může rozhodnout podle toho, jaká je její potřeba, jaké má strategické cíle v rámci armády, jestli si pořídí F35, F16, jestli půjde po Gripenech a tak dále. Já jenom tvrdím to, že pro Českou republiku to bylo zbrklé rozhodnutí, že jsme si měli vyhodnotit obě nabídky, F35 I Gripeny. Byť uznávám to, že F35 v současné době jsou v podstatě nejlepšími stíhačkami, otázka je, jak budou vypadat ty E-kové, ta E-ková generace od Gripenů, ale v každém případě to není jenom o výměně letadel, ale je to I o celém systému a provozu těch letadel. A v tom životním cyklu to je přibližně tak, že třetinu vám z toho dělá, dokonce necelou, pořízení těch vlastních letadel, ta přímá investice a dalších více jak dvě třetiny vám činí právě ten provoz infrastruktury atd. A změnit celý ten systém je poměrně náročná věc z úhlu pohledu personálního, logistiky, samozřejmě je to náročnější finančně atd. A my jsme chtěli, aby se uděli nabídky obě, aby se trošku taky přitlačilo na cenu, aby se dva roky kvalitně vyjednávalo a za dva roky bychom se rozhodli, jestli chceme ten systém jiný, notabenež nás dneska nikdo netlačí k tomu, že musíme mít F-35, myslím tím, že to není žádný spojenecký závazek a tak je třeba vidět to, že Švédové nám poskytovali seriózní podmínky, zjevně chtěli představit podmínky další, ale v tuhletu chvíli armáda už definitivně odmítla, což si myslím, že je mimo jiné I nefér. Celá řada z vás nám tady přije dobrý večer. Co takhle třeba nejčastěji vaříte, ptá se Honza. Já docela rád vařím, nemám nic, co bych úplně preferoval, hodně dělám italskou kuchyňu a teď v poslední době nejčastěji vařím ryby, docela jsem se na to zvyknul, takže vždycky si koupím pokud můžu nějakou čerstvou rybu a udělám to pro celou rodinu. Penku občas grilluji, občas to dávám I na sítě, tak třeba to sledujete. Michal píše F-35, jako my za 152 miliard mají 36 kusů, to jsou ty švýcaři zřejmě, a my za prvnou částku 22 kusů. Kdo se na tom namastí kapsu a tak dále. Já už jsem k tomu řekl, že jsme s tím nesouhlasili, se mělo udělat férovejší výběrové řízení. Tak svá řada opět z vás nám přije dobrý večer. Daniel, proč se neudělá referendum o důležitých investicích, co udělá naše vláda, například Green Deal, F-35, jiné věci a tak dále. No, mě vadí jiná věc. My si nad rámec běžných investic, to znamená nad rámec běžných investic do dopravní infrastruktury, do výstavby škol, nemocnic, běžných investic do armády, plánujeme naprosto gigantické mimořádné investice typu F-35, dohromady v životním cyku, to bude mezi 300 a 400 miliardami korun. Vysokorychlostní trati, to bude skoro bylion korun, tisíc miliard, tam je to samozřejmě přesně podle toho, jaké trasy nakonec budou. Samozřejmě dědarné bloky, což budou stovky a stovky miliard korun. A jak si zapomínáme na to, že to taky musíme všechno z něčeho profinancovat. Jedna věc jsou třeba ty energetické investice, které jsou návratné, celozjevně, protože tam se nastaví nějaká výkupní cena a nastaví se splatnost třeba 20-30 let té investice a postupně se to splácí. Ale dopravní infrastruktura nebo obrana samozřejmě návratné nejsou a je třeba si jasně říct, z čeho se budou financovat. Něco se musí financovat jasně přímo ze státního rozpočtu, něco se může financovat prostřednictvím ať už PPP projektů nebo například dluhopisu a to je třeba to, co vyčítám dneska panu ministru Kupkovi. On si vysnil, že rezort dopravy by měl investovat přibližně 300 miliard korun v příštích deseti letech. Každý rok 300 miliard korun. Podotýkám, že dneska s jazykem investie se zajistí nějakých 120 miliard korun, jakožto dotace ze státního rozpočtu a ze evropských zdrojů. Dalších 30 miliard se musí půjčovat, aby vůbec byl schopen stavět alespoň to, co je rozestavěné z Evropské investiční banky. A vidíte, že mu tam chybí skoro dvojnásobek toho, co potřebuji. Co tím vlastně chci říct? To je, jak když si plánujeme investici v rámci cesty na měsíc a nemáme ani na rogalo. Prostě pokud se nepřipraví nový systém financování, například přes dluhopisy, dluhopisy z státního fundu pravé infrastruktury, státní dluhopisy, dluhopisy propojené na penzijní fondy a nevytvoří se úplně nový mechanizmus financování těle těch klíčových investic, tak nepostavíme nic. Obvedeme se pořád jako pučmi drátkové, hundred quad, miliarda sem, miliarda zpátky, ale to, co vlastně potřebujeme, to nebudeme schopni odfinancovat. Takže není to jenom o snech a o vizích, je to taky o tom, že musíme být na zemi a podívat se, co je nezbytně nutné a co není. Tak jadené elektrárny asi nezbytně nutné jsou, protože musíme z něčeho svítit. Musíme mít tady nějaké zdroje. F35, to je velký otazní, když tady máme levnější systém gripenu a nepochybně mohl by být I dostačující. Otázka vysokorychlostních traktí a tak dále, otázka, jaké to udělat v míře, to znamená, jestli jenom ta základní páteřní síť nebo ještě další a tak dále. A to už je potom nějaká detalnější diskuze. V každém případě, já už dneska skončím, protože už přetahuji štvat hodinky. Moc krát děkuji za obrovské množství dotezu. Omluvám se všem, kterým jsem už nestačil odpovědět. Budu se na vás těšit zase ve středu. Věřím, že v tradiční čas 18.30. Do té doby se upatrujte a budu se zase těšit. Naschledanou.Kopírovat text

Ministr průmyslu, který se chlubí schopností všechno vyjednat, prohrál na celé čáře se Zbyňkem Stanjurou při jednání o státním rozpočtu. Média začala také upozorňovat i na jeho netransparentní investici do plynovodů. Jozef Síkela zkrátka neměl dobrý týden. Potvrdil, že: 1. ve vládě je pátým kolem u vozu 2. podnikatelé jsou mu ukradeni 3. nechápe rozdíl mezi akvizicí v privátní a veřejné sféře. Dívejte se dnes v 18:30 na živé vysílání pořadu NA ROVINU na Facebooku nebo mém YouTube kanále.

Screenshot není k dispozici