← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Přeje vám všem krásný středeční podvečer. Zdravím vás opět živě z Poslanecké sněmovny. Omlouvám se, že zahajujeme nikoli v 18.30, ale v 19.00 hodin, ale je to tím, že jsem to měl docela nabité, do tuším půl druhé jsem byl ve sněmovně, kde jsme dnes hlasovali právě to, čemu tato vláda říká. Důchodová reforma, ale nemá to s důchodovou reformou vůbec nic společného, pouze parametrické změny, prostě jednoduše snižuje se to, co se má vyplácat důchodcům. Poté jsem ještě se narychlo otočil v Soklově, kde byla dneska významná akce. Sprovozňoval se tam, možná jste to zaregistrovali, testovací poligon pro společnost BMW. Byl jsem tam proto, protože jsme před pár lety v rámci vlády doslávat do písmene, protlačili, prosadili tu investici společnosti BMW zde v České republice. Tenkrát na tom velkou zásluhu měl I kraj, konkrétně bývalá hitmanka paní Mračková Vildumecová. Jel se tam podívat a jsem rád, že se to podařilo, protože tenkrát BMW zvažovalo mnoho a mnoho zemí. Je to investice s vysokou přidanou hodnotou, autonomní řízení vozidel, nádherná věc, technologická a přinese to nejen pracovní příležitosti do regionu, ale současně to zvedne prestiž I České republiky. Takže dneska se to rozjíždělo, byli jsme se tam podívat a teď jsem dorazil do sněmovny, takže se mohu opět potkat s vámi. Co jsem si připravil za téma, než dojdu k vašim otázkám, jsou rozporuplné informace pana premiéra Fialy. Nevím, jestli podléhá natolik svým PR poradcům, marketingovým týmům, protože už se v tom přestávám orientovat. Poslouchejme. Před pár dny, po skončení Rady pro strategické investice, pan premiér Fial zvěstoval, že předchozí vlády zanedbaly v řadě oblastí rozvoj země a bez rychlých kroků hrozí, že se sníží česká konkurenceschopnost. A zmínil zejména stavbu dopravní a potom energetické infrastruktury. A mě teď zajímá ta dopravní hodně. Protože pár dní poté na festivalu Claws of Ostrava pronesli, že jsme nejúspěšnější z postkomunistických zemí, a patříme, dobře poslouchejme, mezi světovou špičku v dopravě či obraně. No tak si musí vybrat, buď jsme tedy nejlepší, anebo jsme něco zanedbali. A opravdu řečeno, jako obvykle, nemá pravdu ani v jednom. Pojďme si to trochu rozebrat. Já bych poprosil o první graf, a to je graf právě financování dopravní infrastruktury v posledních několika letech, já to zde mám, je to od roku 2001, to vidíte, až do roku 2022. Vidíte, jak v roce 2013 jsme přebírali, tehdejší tedy vláda, po vládě ODS a spol dopravní infrastruktury tak, že se tam investovalo 50 miliard korun. No a předávali jsme v roce 2021 a investovali jsme ročně 127 miliard, čili vidíte ten obrovský nárost, který tam byl. Ale co je ještě zajímavější, je ten pokles, který se odehrával v letech 2010 až 2014, tedy na posledy za vlády, ve které byl vymojené pan tehdejší minister školoství, dnes premiér Petr Fiala a tehdejší minister dopravy, dnes minister financí Izbiněk Stanura. Tak v těchto letech se snížily výdaje do dopravní infrastruktury, dobře se dívejte, o 30 miliard korun. A v tom grafu je to patrné. Zatímco my jsme v té naší poslední vládě, to jsme na beru vládu, kdy se reálně investovalo 2018, 2019, 2021, tak jsme zvýšili přibližně o 50 miliard korun. Takže vidíte, že my jsme zvýšili o 50 a její vláda snížila o 30. A poprosím o druhý graf. A na tom je zajímavé to, kolik se vlastně rozestavělo, že to je docela zásadní dálnic, konkrétně v tomto případě, v daném období dané vlády. Vždycky vizitka té vlády není to, kolikrát přestřihne pásku, ale kolikrát v vozovkách klepe na kámen. Jiný slovy, kolik zahájí těch staveb. Vždycky ta další vláda už to potom nějakým způsobem jenom otevře. Ale to je zajímavé, tak v těch letech, kdy zde byla naposledy parta kolem ODS a spol, opakují byl tam tenhdy pan Petr Fiala I pan Zbigněk Stranjura, tak rozestavěli 800 metrů dálnic. Za celé období, to je zajímavé. A zatímco naše poslední vláda, vedu tedy vláda, ve které jsem byl, rozestavěla 178 kilometrů. Když si to přepočtete, tak je to 222x více. Přes tedy tu délku těch dálnic. No tak pojďme si to tedy schrnout. Na jednu stranu pan premiér říká, že se něco zanedbalo, a já tady s tím částečně musím souhlasit. Ano, zanedbalo se. Úplně to pohnojili v letech 2011 až 2014, což znamenalo to, že se v těch dalších letech, 15, 16, 17, nedalo mnoho stavby stavit, protože ty stavby nebyly připravené. A začalo se až de facto někdy v tom roce 17, 18 a tak dále. Takže v tom částečně pravdu má, že se tam tedy zanedbalo. Ale bylo to opakuji za vlády, ve které on byl. No a ten jeho druhý závěr, že jsme ve světové špičce, no tak nejsme, pane premiére, ve světové špičce. Ale ať zase nemáme partek v kapce, není důvod. Pokud to tempo, které jsme nasadili, zejména v letech 2021, udržíme, tak máme určitou šanci se tam dostat. Na druhou stranu musím být objektivní a tato vláda, kterou řídí, nebo spíše koordinuje pan premiér Fiala, má zájem stavět. To nemohu říct, že ne. Pan ministr Kupka navázal na naše stavby, má určitý plán a do značné míry si to ufám, protože ten plán bychom asi nestavěli úplně odlišně, než jak ho má on. Ale, to k tomu musím dodat, musí mít odvahu. Musí mít odvahu na něj vybojovat zdroje. A nesmí se nechat válcovat ministrem financí a úředníky z ministerstva financí, kteří mu sice na první pohled odkývají pěkný rozpočet, ale na druhou stranu mu řeknou, ale my vám na něj peníze nedáme, pane ministře, musíte si je půjčit. Takže pan ministr Kupka si půjčuje z Evropské investiční banky, jenom v tomto roce to bude činit 24 miliard korun, což na rozpočet, který bude mezi 140-150 miliardami korun, rozhodně není malá částka. A fakticky vlastně tím sděluje co? Ano, dnes si ty peníze půjčím, ale bude je muset ministerstvo dopravy, aby byl přesnější, státní fund dopravní infrastruktury vracet, to je logické, protože to je půjčka, navíc to bude více jak čtyřprocentní úrok. Co tím vlastně říká? No že příští ministři dopravy v příštích letech budou muset tyto peníze splácet. Takže fakticky se tím zase bude krátit ten zdroj, který dostanou z toho státního rozpočtu na to, aby mohli budovat. Takže pokud tedy chceme v té světové špičce, nebo chceme se do té světové špičky dostat, no tak to nestačí jenom dneska něco proinvestovat, ale taky si uvědomí to, že tam budeme muset dávat peníze I v budoucnosti a my dneska děláme všechno, protože jich tam bude spíše méně, protože budeme muset vracet primárně těm, kteří nám je půjčili. Myslím, že to je celkem jednoduché. Takže v tomto já bych s ním souhlasil, že můžeme dělat takzvané PPP projekty, což je konečně to, co jsme tady zahájeli my. To je ten 32-kilometrový úsek na Strakonice, který nám vyšel, vypadá to skvěle a věřím, že to dobře dopadne. Tenhle týden jsem se potkal s šéfy té společnosti, kteří to celý budujou a s tím bych souhlasil, ale nesouhlasil bych s tím, že si na to budou půjčovat peníze. Tak, toliko tedy k tvrzením pana premiéra. Pojďme se podívat na vaše dotazy. Ondra, pane docente, je ve vašem poslaneckém klubu více konzervativců nebo liberálu? To nelze taky úplně jednoznačně říct. My jsme tím se nějak, jak si to neskrýváme, jsme catch-all party, jsme dneska hnutí, za kterým jde více jak třetina voličů v České republice. Myslím, že sledujete ty průzkumy, I když jsem při zemi a neznám na to ještě nic. Nicméně určitý trend v tom samozřejmě vidět jest a je jasné, že mezi námi najdeme poslance, kteří jsou konzervativně orientovaní a kteří jsou I liberálně orientovaní. Taky proto, když nás někdo chce škatulkovat, jakkoliv to tedy nemá moc rád, tak poté lze říct, že jsme liberální konzervativci, což není žádný únik, ale je to skutečný terminus technicus. To znamená, když se podíváte někde v definicích, co to znamená, tak si pod tím ale coś přečtete. Tak, pane docente, píše ještě Ondra, kolik vašich poslanců bude pro istambulskou úmluvu a kolik proti, trufám si tvrdit, že budeme proti radiátora. Dobrý den, pane Havlíček. Mohl byste mladým doporučit lepší zemi k životu, než je Česká republika? Ázie otevírá náruč Evropanům. Váš názor. Děkuji. Já bych nedoporučoval jinou zemi k životu, než je Česká republika. Ale jsem člověk, který je v tomto liberální, to znamená, nechť si každý rozhodne, kde chce žít, kde chce pracovat a kde mu to vyhovuje. Na druhou stranu, já jsem v tomto trochu patriotem a jsem samozřejmě rád a měli bychom dělat všechni maximum pro to, aby lidé, kteří u nás vystudují, kteří u nás dostanou základy na základní škole, na střední škole, na vysoké škole itd., tak aby jsme si je tady udrželi. Nikoliv tím, že jim to budeme nařezovat, samozřejmě nepřipraví vůbec svou vahu, ale že jim vytvoříme podmínky takové, kde to ty lidi tady bude bavit. To znamená, budou mít příjemné prostředí pro život, pro zakládání rodin, budou zde mít dobré pracovní příležitosti, budou zde mít zajímavé zázemí pro svoji práce, je úplně jedno, jestli se jedná o lidi, kteří půjdou třeba do vědy nebo do školství nebo do zdravotnictví nebo třeba do řemesel nebo budou podnikat, to je celkem jedno. To znamená, aby to pro ně bylo stravitelné I ve smyslu třeba všech odvodů, daní a tak dále, aby to nebylo tolik byrokratické a zkrátka, aby je to tady bavilo. Myslím si, že je mnoho důvodů, proč by tady lidé měli zůstat. Česká republika je krásná země a myslím si, že se tady mnohé udělalo v těch letech minulých a teď to nebudu vůbec ideologicky ani politicky pro to, aby se zde mladí lidé rozhodli zůstávat. Takže já bych jim nedoporučoval, aby se přestěhovali někam jinám, ale pokud někdo si vyber nějakou jinou zemi, tak to je na jeho zvážení, jeho rozhodnutí a sám si musí říct, co by mu vyhovovalo. Nechci být s tomhletom hrádcem. Tak, Hvězda NHL nám píše, tak podíváme se. Fiala s ministrem financí plánojí pro dok 25 deficit zhruba 150 miliard. Pokud se dostanete do vlády, budete ho nadále snižovat. Babiš ale už avizoval, že snížíte daně a budete přidávat důchodcům nad zákon. My držíme a budeme držet to, co jsme řekli, a to je to, že budeme pochopitelně snižovat deficit. A řekli jsme I, okolik bychom ho snižovali. Musíme se bavit o tom, jaký je deficit a jaký je tzv. strukturální. Ten strukturální se pohybuje někde kolem 200 miliard korun. Ten je důležitý, protože ten deficit nestrukturální dokážeme vybalancovat zase mimořádnými příjmy, ale to neberu do toho. Takže ten strukturální deficit, těch 200 miliard, jsme navrhovali I této vládě, aby snižovala někde okolo částky 40 až 50 miliard korun ročně. Což se domníváme, že je nejenom zvládnutelné, současně si tím neohrozí investice, neohrozí si tím výdaje na vědu výzkum a inovace, které považují se naprosto zásadním, proto aby jsme taky za pár let tady měli určitý komfort, určitou prosperitu, aby jsme udrželi Českou republiku jakožto konkurenceschopnou zemi a jsem I toho názoru, že těch 50 miliardů spor si tam ročně najít dá, ukazovali jsme kde, ať už tedy na jednotlivých rezortech, případně I na velmi specifických daních, které bychom I odsouhlasili ve smyslu jejich zvýšení, jedná se například o daně z Neřesti a tak dále a jednoznačně bychom se zaměřili na důslednější výběr daní, ale to je už jenom to, jak bychom to dělali, takže těch 50 miliardů bychom takto snižovali a záleží na tom, když se do té vlády dostaneme a tímto tempem bychom pokračovali. Myslím si, že jsme to I prokázali v těch letech 2014 až 2019, kdy jsme po mnoha a mnoha letech slibu a pokusu přestali zvyšovat dluh, byl více méně stabilní v těch letech, 2014 až 2019 někde kolem 1,7 bilionu korun, ale protože rostl hrubý domácí produkt, tak jsme snižovali zadluženost a tu zadluženost jsme snižili z nějakých 43% na 29%, ano, v době krize, v době covidu jsme opět museli zadluženost zvýšit, ale stále na konci roku 2021 byla nižší, než když jsme vládu přebírali, což bylo v roce 2014. Navíc jsme jasně všem zdokadovali, kam jsme to dávali, potřebovali jsme udržet ekonomiku nad vodou, potřebovali jsme investovat do dopravní infrastruktury, protože z něčeho si ten hrubý domácí produkt musel tvořit a udrželi jsme při životě živnostníky, firmy, zaměstnanost a tak dále. Dávali jsme méně do té podpory, než kolik po nás chtěla tehdejší opozice, kdyby jsme naskočili na její populistická na její populistické návrhy, tak by ten deficit byl ještě o 200-250 miliard korun vyšší za ty dva roky, myslím 2021. Proč Francie, ptá se Radiátor, tlačí na své bývalé kolonie, aby se dostala na jednání BRICS-u? Brazilie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika. Francouzi tlačí na Frexit a statoval nasíly, hledají snad nové přátelé, děkuji a tak dále. Já bych neřekl, že Francie tlačí na Frexit, vždycky najdete nějakou skupinku obyvatel, samozřejmě nějaké strany, které tlačí na Brexit, Czechsit, Frexit a tak dále, ale já nemyslím si, že by Francie byla ta, která by se tímto směrem vydávala minimálně v zdrtivé většině nikoli. Co se týká toho, zaregistroval jsem, že prezident Macron chce vystoupit na jednání BRICSu. Já to beru jako čistě racionální požadavek. Chce pochopitelně s nimi navazovat dobrá partnerství, zejména toho obchodního charakteru. Tak je to Brazilie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika, asi tam určitě nehraje o Rusko v současné době, ale ty ostatní země si dovedu představit. Francie je v tomhle tom pragmatická, chce s nimi obchodovat, chce s nimi udržovat ekonomické vztahy, to znamená každé vystoupení prezidenta nebo členního představitele na takovémto setkání tomu nepochybně může pomoct. To se domnívám, že je ten důvod, proč tam pan prezident Macron chce vystoupit, ale nevím to samozřejmě definitivně. Tak další dotaz. Opět hvězda NHL. Líbí se mi váš pohled na Evropskou unii, kde kritizujete to, co není pro nás výhodné. Jak to jde ale dohromady je s tím, že jste ve frakci Renew s progresivním slovenskem, což jsou slovenští piráti nebo zalení. Ono to částečně odpovídá tomu, že jsme skutečně catch-all party, to znamená, ano, jsme stranou, za kterou jde více jak třetina populace v České republice, suverénně nejsilnější stranou v těch posledních letech v Česku a ano, jdou za námi I konzervativnější voličí, I liberálnější voličí a pochopitelně I potom nějaké umístění v lozovkách hnutí. Ano, v rámci třeba těch evropských struktů není úplně jednoduché, protože tam v trtě většině jsou strany, které jsou výrazně menší než jsme my, myslím tím s ohledem na jejich pozici v daném lokálním národním prostředí. Takže kdyby jsme byli v nějakém jiném frakci, tak zase budete říkat, no ale co, třeba tyto a tyto strany, které tam jsou z těch jiných zemí, třeba nejdou úplně po vůli v lozovkách, ale ono to není o té vůli. Abych tohleto nezveličoval nějak, jsme prostě už mnoho let v ALDE, dneska je to vlastně pod značkou Renew a myslím si, že tam patříme, dokážeme tam obhájet naše názory, nebojíme se je prezentovat a myslím si, že tam sehráváme celkem I významnou roli. Jsme tam rozhodně malou stranou. Radiátor na YouTube, R. Kirš, mohl byste ho doporučit, nebo zamítnout, odpovědět v neděli, děkuji, mrknu se na to, o co se jedná, pan Pazur, nebo Pazur, dobrý večer, pan Havlíček, co si myslíte o poslanci Jakobovi? Mně připadá, jako kdyby přišel zblázence, neumím mluvit a tak dále, jak ho mohl někdo volit, fandím vám. Možná, jestli jste si všimli, tak já takto nehodnotím politiky nebo poslance, nebo třeba I naše oponenty. Já je hodnotím podle jejich výsledků, podle jejich práce v rámci jejich politické aktivity. Čili nedívám se, jak kdo vypadá, ani mi nepříslušte, abych to posuzoval, ani jak kdo, opravdu řečeno, mluví. Vůbec si nezajímám a nehodnotím to, jak je orientován a jak je náboženství vyznává a rozhodně rovněž je nehodnotím, ani nekritizuji, ani nezneužívám toho, co dělali třeba v době, než šli do politiky. Je mi to cizí v tomto případě a neudělal bych to, protože je to vždycky velmi diskutabilní a myslím si, že to není fér. A je hodnotím podle toho, co dělají nebo dělali v rámci svých politických aktivit. Jakým způsobem se staví k jednotlivým problémům, k jednotlivým politickým otázkám, společenským otázkám, ekonomickým a tak dále. No a tady já se s panem Jakobem prostě neschodnu. Tak to je a je to s většinou lidí stop 0 a 9 a je beru dneska za stranu aktivistickou, stranu, která je eurouhujerská, za stranu, která má v sobě ten novodobý progresivismus a která spolehá na to nadnárodní globální řešení, která v súhlu pohledu třeba klimatických změn vylývá zvaníčkou I dítě. No a to my kritizujeme a proti tomu se stavíme a myslím si, že nechci každý vyhodnotit to, co tvrdíme my a co třeba tvrdí kolegové stop 0 a 9 a ať si z toho udělá sám závěr a konečně myslím si, že I ty poslední průzkumy a prognozy a preference, které jsou, tak na to dávají celkem zřejmou odpověď. Pavla. Zdravím. Prosím reakci na návrh poslankyně Kovářové. O fuvozovkách píšete v zakázaných slovech na účet. Kovalice. Žádný. Lhář, zbabělec, podvodník, ani darebák. Jen slunce naše jasné, Petr Fiala. Jste to napsala zajímavě, Pavlo. Já nejsem proto, aby se zakazovala tato slova ve sněmovně. Zaprvé si nemyslím, že by zbabělec, podvodník, darebák, lhář bylo něco, co je za hranou. Já jsem proto, aby se nepoužívali velmi vulgární výrazy. To si myslím, že do sněmovny nepatří. Toto se domnívám, že je ještě na té hraně, kde by se to mělo akceptovat. Navíc to není nic mimořádného. Sněmovna je svým způsobem trochu ringe. Jde se tam proti sobě. Někdo rány dává. Někdo je nedat přijímá. Nejlepší jsou ty, kteří rány dávají a neumí je přijímat. A já osobně nemám nejmenší problém s tím, pokud někdo tam jde proti mně. Naopak, já jsem vždycky spokojení, když mám protivníky a když mě někdo kritizuje, když mi třeba háže placky pod nohy a když je brsný, tvrdý, protože nemám nejmenší problém mu to vrátit a nemám nejmenší problém, protože jsem se ubránil a naopak jsem připraven prokázat a rukázet třeba to, za čím si stojím a co hlásám a nebo to, co prosazujeme. A myslím si, že I pro vás by to byla nuda, pro novináře by to byla mega nuda. Myslím, že všichni, I ti, kteří nás trochu kritizují, nebo někdy I víc kritizují, tak kolikrát čekají na to, že tam nic takového bude, taky musí umět o něčem, taky o něčem psát. Tak, lubomír, pane Havličku, proč se veřejně nezeptáte ministra Jurečky, jestli důchodcům pošle dopis, že je okradli, když důchody ze zákona zvedali, tak dopis poslal. Vidíte, mě to nějak ani nenapadlo se na to to zeptat, ale můžem to využít, ačkoliv dneska sněmovna skončila, takže až zase tady uvidíme, můžeme to I mediálně udělat. Basva spíše, dobrý večer, pane Havličku, proč vlastně digitalizace řešíme, tak, že jednotlivé úřady si dávají zakázky soukromým firmám. Bylo by přece levnější, kdyby stát zaměstnal vlastní programátory. Nemuseli by se řešit problémy, že informační systémy jednotlivých úřadů jsou kompatibilní a také by to bylo bezpečnější, z hlediska ochrany citlivých údejů u občanech, úřadech I státu jako celku. To je docela zajímavá otázka. Není tak úplně jednoduché. Samozřejmě já to dokážu vyhodnotit z úhlu pohledu ministra, kdy jsme o tom rozhodovali, ale částejně se kloním k vašemu názoru. A řeknu vám konkrétní případ. Možná se vzpomínáte na elektronickou dálniční známku. Popravdě řečeno, kvůli tomu jsem taky přišel na ministerstvo dopravy, tenkrát tam byl velký problém. Přišel jsem tam a měl jsem pár měsíců na to, aby jsme elektronickou dálniční známku dali dohromady. Přišel jsem tam v lednu a od prvního prosince to mělo začít fungovat, být v testovací podobě od prvního ledna potom natvrdo. Což byl šibeniční termín, protože tam právě zhavaroval systém toho výběrového řízení, byly tam prostě problémy, nebylo to transparentní atd. A já jsem měl pár měsíců na to, abych tenhle nesmírně náročný projekt uvedl v život. No a tenkrát jsme zariskovali a jsem to zadal společnosti právě to, co vy zde uvádíte vnitřním, to znamená vlastně z ministerstva dopravy. Konkrétně to byla společnost Cendys, která byla kompletně jakožto organizace právě pod ministerstvem dopravy. Inými slovy neděle je to externí zhotovitele externí společnosti. Byl to risk, tenkrát mě toho mnoho lidí zrazovalo s tím, že to nemusí dopadnout. Já jsem jim věřil, tenkrát jsme si to otestovali a zdálo se, že těli tam jsou schopní, dobří. Ušetřili jsme mimo jiné skoro 300 milionů. Původní cena byla přes 60 milionů. Oni nám to dokázali udělat za polovičku za 300 milionů. Ale risk to samozřejmě byl. Ti, co mě říkali tehdy, no tak když to nedopadne, tak budeš muset skončit. Já jsem říkal, no tak skončím. Tak ještě jsem měl druhé ministerstvo průmyslu a viděl jsem, že prostě člověk musí trošku taky někdy zariskovat. Dopadlo to dobře. Možná si na to vzpomínáte. Tenkrát ten první den, samozřejmě byly určité problémy, ale to byl první den testovací. Tam se ještě vůbec nic jaksi nejelo na ostro. Ale ten první den nám to haprovalo, kdy to bylo přetíženo. Už nevím, jaký tam byl důvod softwarový. Samozřejmě všichni se z nás dělali srandu, ale nad tím se musí mávnout rukou, protože postatné je to, že jsme to rozjeli a je to jeden z nejlepších elektronických nástrojů, který kdy v této zemi vzniknul. Dopadlo to skvěle. Kdo si koupuje dálniční známku, tak přece musíte dneska vidět, že se to za pár minut nakopí. Teď nedělám reklamu té elektronické dálniční známce, ale jenom spíš dokresluji, že tady nám to dopadlo. Nejsem si úplně jistý, že má stát kapacity na úplně všechny takovéto projekty. Musel by ty lidi zaměstnat a musel by samozřejmě zaplatit, což je velkým problémem v státních organizacích. Takže tam, kde to možné je, tak bych se k tomu překlánil a nestavil bych to a priory tak, že se vždycky všechno musí udělat jenom takzvaně in house, to znamená v rámci vlastních personálních zdrojů. Ale tady nám to naštěstí vyšlo. Michal. Dobrý večer. Proč podporujete vyšší daní na alkohol? Opět se obováte do restaurací, barů a gastronomie. Kolik si myslíte, že zákazník a živnostník toho snese? No, musíme to rozdělit. Já nejsem pro, aby se zvyšovali daně na alkohol typu pivo, typu víno, ale na druhou stranu, na tvrdý alkohol, tam si to představit dovedu, I když sám nejsem zastáncem toho, že by se daně měly zvyšovat, ale ve velmi výjimečných případech, jako je hazard a možná ten tvrdý alkohol, možná tabak, tak tam bych s tím na hraně souhlasil. Ne, že bych to udělal s nadšením, ale v nějaké mimořádné situaci, ve které ta země je v důsledku ať už covidové, nebo v důsledku energetické krize, války a tak dále, tak si dovedu představit, že jestli se má někde zvýšit daň, tak snad jedině v těchto oblastech. I když chápu, že tím asi všechny neuspokojíme a to asi nemůžeme nikdy. Jarda. Zdravím vás, pane Karle. Při platbě kartou zanechávám digitální stopu. Ovšem, když například řezník tou šrukou, co bere peníze, plné bacilů, balí a kráj pod traviny je to eklhaft, tak to je vaše, spíš váš názor, vaše konstatování. Já jsem toho názoru, že bysme neměli nikomu nařizovat to, že musí platit například elektronicky. Ale stejně tak bysme měli maximálně motivovat například podnikatele, provozovatele, restaurací, obchodu a tak dále, aby jeli na té elektronické formě. To znamená, aby umožňovali to, že lidé, pokud budou chtít zaplatit kartou nebo třeba mobilním telefonem, tak, aby zaplatili. A myslím, že to patří do moderní společnosti, ale nikomu bych to nenakazoval. To si myslím, že je zásadní. Ať se každý rozhodne, jestli zaplatí papírově nebo mincemi a nebo jestli využije mobil nebo kartu. A motivujme ty, aby toto přijmali. Ale hlavně to nedělejme tak, jak ho udělala tato vláda, kdy je totálně zdemotivovala tím, že zrušila EET a navíc se nahnala do šedé zóny. To znamená více méně, jak si ukázala, to, že když se nepojede v tom nejčistším režimu, tak je to na každém z těch podnikatelů. Což si myslím, že není dobře. Prostě pevně se za tím stojím. Ten nástroj byl dobrý. Michal pokračuje. Děláte s restaurátorů zloděje. Proč by měli hospody mít platbu kartou, když měsíčně za poplatky odvedou I několik tisíc bankám a ty to odvádějí společnostem do zahraničí? Jako váš volič od roku 2015 potřebuje Michal, pokračuje Michal, mám právo vás kritizovat víc než okoliv jiný. A já to naprosto beru. Kritizujte tím spíš, když jste naším voličem, protože člověk si musí z kritiky něco vzít a od těch, kteří nás navíc volili, tak tu kritiku musím brát jaksi dvojnásobně. Vážně. Ten, kdo nás nevolil ale kritizuje, tak nás třeba kritizuje jenom proto, aby nás oslabil cílem. Ale to asi nebude váš případ, takže toho si celkem I vážím. Ale já neholduji za to, že hospody mají mít povinně karty, že je mají povinně brát. Já jsem proti tom, aby se dával nebo připravil zákon, který vám nařídí to, že musíte brát karty. Já jsem toho názoru, že vás máme motivovat k tomu, že máte kartami platit, tak to je ideální, anebo alespoň, ano, tam je to nařízení, používat elektronickou evidenci tržeb, která ještě neznamená, že musíte akceptovat kartu, ale do značné míry vytváří prostředí, které je fairové. A já se za tím stojím. Prostě přece vy jste z branže, tak musíte vědět, že je mnoho firm, které velmi přivítalo to, že se zrušilo EET, nikoli proto, že to je náročné pro ně a že musí používat tablet nebo nějakou potvoru, která, která, kterou, a to má nějakou pásku a tak dále. Ale prostě proto, že se tím ulehčí od daní, tím, že nepřiznají všechno. A to je prostě blbě. Nemůžeme potom v státu chtít to, aby byly současně nízké daně a současně, aby se ještě porušovalo to, že se ty daně nebudou platit. To prostě není možné, protože musíme tady přece z něčeho platit silnice, dálnice, zdravotnictví, sociální služby, pochopitelní ruchory a tak dále. To znamená, ten stát máli prosperovat, tak taky musí ty příjmy někde mít. To znamená, já jsem toho názoru, že by daně měly být spíše nižší a rozhodně bych je nezvyšoval, ale férově říkám, že se mají důsledně vybírat a potom padně komu padně. Prostě pokud se ten vydělek udělá, tak to nemůžu obcházet a musím to zaplatit. To je prostě fér. Tak, Mirka, dobrý den, nemyslíte, zkusíme tady skočit, ještě chvíličku, nemyslíte, že by bylo dobré nahradit kontraproduktivní lobbysty přímou komunikací s odborníky z praxí a tak dále? No, vtazka, jak toho lobbystu budeme definovat. Pokud je to zástupce, svazu, asociace, komory nějakého profesního združení a hájí zájmy nějakého konkrétního odvětlí, pak na tom nevidím nic špatného. Nechť ovlivňuje, nechť se snaží pro ně prosazovat co možná nejlepší podmínky, musí to mít nějaké parametry a samozřejmě oproti ním jsou se politici, poslanci třeba, kteří si musí prostě vyslechnout všechny názory, kde je taky ty názory mají nazbírat jinde, protože ne každý, jak se rozumí úplně všemu, prakticky jinak je to, že nikdo nerozumí všemu, to znamená, my potřebujeme zase lidí, kteří nám ty názory dávají nebo prezentují a musíme se jenom v tom udělat pořádek, protože někdy jdou proti sobě a na základě prostě různých informací, které nazbíráme I třeba o těch, kteří jim říkáte lobbysté a jim říkám prostě kdo zná profesní združení, tak poté se přikloníme k takovému či onakému řešení. To znamená, v tom já nevidím úplně ten ten problém. Problém je tehdy, pokud se to dostane za hranu zákona, to znamená, nikdo vás ovlivňuje a ovlivňuje vás nekalými prostředky, nástroje, to znamená tím, že vás třeba podplácí, slibuje a tak dále, nabízí určité benefity a ten dotyční na to kývne, no tak to je samozřejmě proušvih. Tak, teď tady diskutujeme restaurator, restaurátor, tam se zřejmě jenom někdo překlepnul. Tak, tady píšete ještě, jak byste pokračoval v rámci těch lobbystů, že by to mohli udělat studenti Matfis a tak dále, strukturu různých zdrojů, kanálu a tak dále. Dobrý den, člověk byl v hospodářských nevinách článek, že se německá ekonomice nyní moc nedaří a příští rok to nebude lepší, slyšel jsem, že tam skončilo hodně menších firm a pro pouštění lidé šli pracovat do větších firm, do státních zprávy a tak dále. Nevíte o tom něco bližšího, když máte v Německu část rodiny. Ano, je vedět, že to sledujete, mám tam sestru a její rodinu už od roku 1980, s něma tam emigroval, takže ano, mám tam část rodiny. Samozřejmě trápí mě to, co se děje v Německu. Podle posledního průzkumu Německé asociace pro malé a střední firmy 26% malých a středních firm chce skončit, protože mají vysoké daně, vysokou administrativu a nedostatek pracovníků zejména profesních, technických oborů, což mimo jiné je trochu problém I v České republice. Německo udělalo obrovskou chybu v rámci jejich energetické politiky, takzvané Energiewende, kdy ukvapeně odstavilo jádro a dneska vidíte, že je tam celá řada otazníků, jestli to bylo nebo nebylo dobře. Taky je třeba vidět I to, že dneska už větší část německé veřejnosti je proti tomu, že se tenkrát to jádro odstavilo a stejně tak se pustili rychle do zelené energie, rozhodli se skoncovat s uhlím a tak dále, což je samozřejmě dobíhá, navíc je jich vazba na Rusku a tak dále. Myslím tím v dodávkách plynu, která se potom překlopila I na střední Evropu, například na nás, protože větnám vedou trubky z Německa. Tak to všechno samozřejmě Německo velmi oslebilo a podle mého názoru Německo už začíná mít celkem dost těch zelených, blázněvých nápadů a začíná přemýšlet více pragmaticky, ale bohužel, myslím si, že přišlo ohodně. Takže samozřejmě mrzí mě to nejenom souhlobovat do toho, že tam mám rodinu, to není to nejpodstatnější. Podstatné je to, že Česká republika je velmi vázáná na Německo, jde nám tam třetina exportu, třetinu zase celkového našeho importu máme právě z Německa, máme tady nejvíce investorů právě z Německa, to znamená pro nás je to naprosto klíčová země. Tak pak tady máme celou řadu pozdravů, kdy nám přijde hezký večer, dobrý den, atd. Jaký je váš názor na nepovinné ploty ve školce a proč a kdo toto vymyslel? Kdo to vymyslel, nevím, ale prezentovala ta pani poslankyně Zajíčková. Z mého pohledu je to šílený nápad, protože změnit to tak, že nebudou povinné ploty okol školky je prostě špatně. Jak z úhlu pohledu bezpečnostního pro ty děti, tak z úhlu pohledu hygienického, tam budou chodit kálet psy, tak třeba I z úhlu pohledu, či to ho nebezpečí toho charakteru, že tam prostě nějaký feták, on si přijde, sedne se tam na lavičku, nechá tam nějakou niční stříkačku, pak tam přijde malé dítě atd. Takže pro mě je to nepochopitelné, ty argumenty, které tam jsou pro tento návrh jsou pro mě slabé na to, aby si se toto učinilo a použijuji to naprosto šílený návrh. Tak, dobrý den, kdy začínají sněmovní prázdněny pro opozici a kdy končí oficiálně je to o tom, že dneska jsme měli poslední zasedání sněmovny. Pro mě žádné prázdněny nezačínají, protože já jedu na plný plyn stále, řídím stínovou vládu, což je obrovská odpovědnost. Pracuji od rána do večera na tom, je to na plný pracovní uvazek, de facto, protože to není jen o stínových ministrech, ale o desítkách expertů. Zítra zrovna máme zasedání stínové vlády, již tak si věřná spuste na Facebooku nebo na našich sociálních sítích tiskovou konferenci. Takže budu se věnovat samozřejmě ti stínové vládě, budu se věnovat dále hnutí. Ano, jezdíme do regionu hodně, jezdíme za vámi, jezdíme navštivovat firmy, živnostníky, průmyslové závody atd. Ale beru si, abych zase byl přesný, krátkou dovolenou, asi na pět dní někdy, oduším 9. srpna do někde 9 plus 5, do 14, do 15, aby byl přesný. Já už dnes musím končit. Přeji vám všem krásný večer, budu se opět s vámi těšit na viděnou a naslyšenou pro těch, kteří třeba nás poslouchají přes Spotify, což tu poručuju pro těch, kteří ho mají nainstalovaný a nemohou nás vidět opět v neděli a do té doby se opatrujte. Nashledanou.Kopírovat text

Celých 800 metrů výstavby nových dálnic zahájila vláda, kde seděl současný premiér Petr Fiala i Zbyněk Stanjura. Za naší poslední vlády jsme zahájili 178 km nových dálnic. To je 222 x více. To jsou tvrdá data místo dojmů, které teď šíří vláda. Přesto mají kus pravdy. V letech 2011-14 to totálně pohnojili. Více dnes v 19:00 v živém vysílání pořadu NA ROVINU.

Screenshot není k dispozici