← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Vítejte u mého pravidelného pořadu na rovinu. Dnes jedeme z Poslanecké sněmovny a já moc krát děkuji za všechny dotazy, které se už teď online padají. Za chvíli na ně začnu odpovídat. Jsem rád, že se docela chytil náš poslanecká sněmovna, trochu nový formát, kdy jsme si řekli, že jednou týdně, vždycky to bude tady to vysílání v neděli, uděláme nějaké se shrnutí toho týdne, určitých informací, které se k vám možná nedostali. Ta sledovánost byla slušná teď za těch posledních dnech, za to nedělní vysílání. Nicméně střede vždycky pojedeme ještě v tom klasickém režimu, čili vykopnu jedno téma, k němu řeknu pár slov a pak samozřejmě vaše dotazy, podobně jako v tu neděli. No, rozmáhá se nám tady takový nešvar. V čem spočívá? Když nám něco politicky nevyhovuje, když nám něco nevychází, myslím tím vládě, nebo dokonce jedincům politickým, tak změníme zákon. Nesmírně nebezpečná věc. Nesmírně. Protože zákon má sloužit k ochraně občanů a nikoli k tomu, aby se stal nástrojem pro eliminaci vlastních chyb a nebo dokonce nástrojem pro prosazování se na politickém kolbišti a vymezování se třeba vůči jiným stranám. A bohužel k tomu v posledních měsících, týdnech, dnech dochází. Moh bych dlouze mluvit, co vše tato vláda zneužila nebo se chystala zneužít v rámci tzv. lex věcí, lex zákonu. Ukážu pouze tři, ale ty jsou opravdu velmi čerstvé. První je lex čes. Ano, jde o to, že vláda, a v zásadě správně, chce získat kontrolu nad společností ČES. Myslím si, že to je důležitý krok, poněvadž ČES se nešťastně zprivatizoval, velmi složitě se tam manévruje. Když například chcete stavět jederné bloky, 30% akcionářů má na to úplně jiný názor, než 70% akcionářů jakožto státu. A to čistě z toho důvodu, že je to investice na delší lokte, ta návratnost je třeba 20 až 30 let, a v krátké době může dojít k částečnému znehodnocení akcí. To znamená, ti minoritní akcionáři logicky nepřemýšlí, takže za 20-30 let to pro ně bude zajímavé. Čili toto blok principiálně špatně ukonáno v letech minulých. Mluvčí 1: A. Mluvčí 0: Stát má zájem ČES získat pod kontrolu. Potud v pořádku, ale nemůžu to dělat tím způsobem, že násilně vytlačí mi minoritní akcionáři, nebo že jim vytvořím takové podmínky, ve kterých budou mít daleko horší maneurovací prostor, připravím je o jejich práva a ve finále tím můžu I snížit hodnotu jejich akcí, jejich podílu. A to je přesně to, co stát udělal. Prostě vytvořil se zákon, který sice není oficiálně nazýván LEX ČES, obecně to platí na kohokoliv jiného, ale pochopitelně je to vytvořeno právě proto, aby stát tímto způsobem ČES znásilnil. Mimo jiné, jinak a daleko lépe, daleko férověji na to šla francouzská vláda vůči EDF, což je jejich ČES. Tam se dohodla s těmi akcionáři, vyplatila jim to, co jim náleží, plus ještě specifický bonus. Ano, můžete říct, ale vláda chce šetřit. To je sice fajn, že chce šetřit, ale nemůže díky tomu zničit investiční prostředí, protože taky nám někdo věří a tam nejsou jenom fuvozovka, jaký jsi zlý kapitalista, jak někdo má tendenci hovořit o investorech, mimo celé řady různých fondů, společností, fyzických osob. Tam jsou třeba lidé, kteří si chtějí dát zdroje do relativně jistých akcí, nebo akcí, které zabezpečují určitou výnosnost, třeba zdroje na důchod a tak dále. A tam není možné s nimi těmto způsobem vydrbávat. Takže LEX ČES není správný postup. Když už jsme u té energetiky, tak mám ještě jeden LEX, který se chystá, a to je LEX Obnovitelné zdroje energii. O co se jedná? V letech 2006 až 2010 se zde připravil projekt budování fotovoltaiky. To je ten velký solární tunel. Celkem 600 miliard korun to bude stát. Vyrobí nám to necela 3% elektrické energie. Nelíbí se mi to. Bylo to úplně zbastlené. Dokonce si troufám tvrdit, že tam byl záměr těch, kteří to připravovali s tím těm státu, vycházet vstříc určitým skupinám, ale to je věc jiná. Postatné je to, že od té doby se to několikrát změnilo. Naše vláda byla poslední, která učinila a chtěla učinit to, že udělá tlustou čáru za tímhletím problémem. Snížili jsme zákonný způsobem, říkejme tomu výdělky, o tom říká prostě Marže, pro těch provozovatele, kteří už by měli mít určitou míru jistoty, co tady vlastně budou snad dostávat a současně stát by měl mít jistotu toho, co ho to maximálně bude stát. Zjednodušeně řečeno, udělali jsme krok takový, který jim trochu znevýhodnil pozici, ale zjednodušeně řečeno budou vydělávat méně. Byla kolem toho nesmírně emotivní diskuze ve sněmovně, ale zvládli jsme to. S čím přišla tato vláda? Teď, když představila svůj takzvaný konsolidační, já říkám, antiozdravný valíček, kdy bude takzvaně šetřit na dotačním biznesu, samozřejmě se zjistil, že na dotačním biznesu neušetří nic a že jediné, kde jsou národní zdroje, jsou právě v té photovoltajce nebo říkejme v těch obnovitelných zdrojích, tak najednou přišla vláda s tím, že to tedy nevyplatí, protože buď by to zaplatili spotřebitelé, což jsou firmy nebo domácnosti, čili by jsme to platili o pětmy, anebo těch takzvaných ušetřených skoro 20 miliardů udělá tak, že nevyplatí tady těm, kteří jsou vlastníci těch elektráren, s tím, že už se vydělali dostatek. To je něco šíleného, protože ono to není o tom, že už se vydělali dostatek, to už je několikrát přeprodáno v mnoha případech, to znamená, tam jsou regulérní investoři, malé firmy, střední firmy, tisíce různých organizací, které ve výře dobré investovaly, protože stát jim garantoval určitou výkupní cenu. Tečka, nic víc, nic míň. Nemůžu udělat to, že jim nevyplatím nic. Mohli jsme nahraně udělat to, že jsme jim snížili tu marži, to je věc jedna, ale to, že jim jak se nevyplatí nic, není možné, no všichni zbankrotujou v tu chvíli, to znamená přestanou splácat úvěry a tak dále. Nicméně stát říká, já to klidně udělám a upravím na to zákon, čili LEX, obnovitelné zdroje energii. Tak to jsem zvědavý, kdo u nás ještě nikdy bude investovat do jakékoliv energetické aktivity. No a ten poslední zákon, který se projedával dnes, proto taky dnes říkám, je starý známý LEX. A když, si to pojďme zrekapitulovat, když vstupoval do politiky, všichni věděli, že je aktivní biznis, všichni věděli, že je to bohatý člověk, všichni věděli, že vlastní několik set společností a v zásadě vše bylo pro každého čitelné. V té době se mohlo podnikat a mohlo se být v politice. Jenomže, tak, jak mnoho si předpokládali, projekt Ano skončí během několika let, možná podobně jako neslavné věci veřejné. Tak ono to tak úplně nedopadlo. Čas šel a hnutí Ano stále bylo silné. Přibližně třetina, 25-30% voličů mělo. No tak se rozhodlo, že se to trošku zkomplikuje. V tomto případě tady panu Babišově zkomplikuje se to tím, že se zkomplikuje podnikání u aktivit politických. Takže se udělalo určitý strop, do kolika procent můžete vlastnit firmu, dokolika ne. Umožnilo se ale to, že můžete firmy převézt, což bylo celkem logické, ono nic jiného nešlo v té době, převézt do tzv. svěřenských fondů. Takže se to převedlo do svěřenských fondů. A zase šel čas a najednou ani to nezafungovalo, neodradilo ho to. To znamená, hledali se další způsoby, další nástroje. Už se možná vzpomínáte, začaly se zpochybňovat svěřenské fondy, začalo se udávat v Bruselu, jezdila jedna kontrola za druhou. Jak to dopadlo, vesmět všichni víme. To znamená, nenašlo se nic podstatného. Ale to, co je důležité, je to, že hodně zatím stály piráti, kteří jsou úplně posedlí tím, tak se připravil XTLEX, Lex Babiš samozřejmě, který graduje teď v těch posledních hodinách a dnech, který říká, nemůžeš ani podnikat, nemůžeš to mít ani ve svěřenských fondech a nemůžeš mít ani prostřednictví svěřenských fondů Mediato, ani jakožto vládní činitel, ani jakožto činitel v poslanecké sněmovni. Jinými slovy, úplně jinak, než jak to bylo před pár lety, úplně jinak, než jak to bylo, když člověk do nějaké aktivity, konkrétně politiky, vstupoval. A to je ta retroaktivita, to je to, co mě na tom vadí. Kdyby byla jasná pravedla, řeklo se, nesmíš podnikat, nesmíš to mít tam, nesmíš vlastně toto. V momentě, když člověk vstupuje do politiky, tak se to každý musí zvážit. A buď udělá to, že to prodá, což jsem třeba udělal já, nebo to udělá tak, že se rozhodne, že tam nepůjde do té politiky, nebo prostě si rozhodne dle svého vlastního uvážení. Ale měnit to za pochodu, jenom protože, jak si mám na někoho pivku, považuji za nesmírně, nesmírně špatné. Proč? No protože, když si se domníváme, že nám tady ještě někdo bude chodit do politiky, tak já se obávám, že z těch schopných lidí už minimum. Ale to je úplně jedno, jestli jste podnikatelem, nebo jestli jste právníkem, že za chvíli může někdo přijít, že se mu nehodí právník, který vede třeba nějakou politickou stranu, protože nepochybně I právníci rozhodují v rámci poslanecké sněmovny, jakožto poslanci, o celé řadě zákonů, které následně potom aplikují. Takhle můžeme jít profesy od profese. Vše je svým způsobem zneužitelné. Ale faktem je to, že Piráti to v tuto chvíli pravděpodobně prosadí, udělají to ještě legislativně úplně katastrofálně, udělali to na bási takzvaného přílepku, dali to kouplně jinému zákonu. Prostě ta posadlost je obrovská. Zajímavá je věc jiná, ale ta je ta, že o co více všichni proti nám bojují, protože to není boj jenom s panem Babišem, je to boj samozřejmě proti Ano, tak bych řekl, že o to více nám v lévej krve dožil, o to více my jsme aktivnější a ve finále myslím, že je to I vidět. Prostě se nenecháme někým nekonečně vydírat, zastrašovat. Myslím, že to vnímají I lidé a konečně I ty preference, které nepřecenějí v tuto chvíli, si myslím, že jsou velmi slušné. Ale samozřejmě není to jenom o preferencích. To, co mě vadí víc, je to, že se způsobem lex něco dělá to, co ta vláda buď nezvládla, anebo si tím nějakým způsobem srovnává své politické účty, nebo je to nástroj pro jejich posílení. Znovu opakuji, že zákon má sloužit k ochraně občanů a nikoli k prosazování ambicí jednotlivých stran a je zúplně jedno, jestli je to lex Čes nebo lex obnovitelné zdroje nebo lex babiš. Vytváříme tím z České republiky nedůvěryhodnou zemi, protože nám nebudou věřit ti, kteří tady chtějí investovat, ti, kteří tady chtějí podnikat a nebudou nám věřit ti, kteří tady chtějí jít do politiky. Potom tam budeme mít pouze úředníky, ti, kteří vyrostli pouze na tom politickém kolbišti a jsem toho názoru, že to bude odrazovat lidi úspěšně, což už konečně nastává, není, protože soudný podnikatel v současné době do toho nepůjde, nejenom protože už vidí, že by v zásadě to pro něj bylo natolik komplikované, až by se musel úplně všeho zbavit, ale on tomu možná I to by udělal. Přestává věřit I z toho úhlu pohledu, protože vleze do politiky, chvíli možná bude exekutivní, aktivní, čili v nějaké vládní pozici, pak ale bude v opozici, což je normální, chvíli jste v koalice, chvíli jste v opozici a v tu chvíli může přijít zase někdo jiný, někdo další a opět nějakou změnou, nějakým laxem mu může zmínit I to, s čím on už počítat, že nastat nemůže, protože platili nějaká pravidla v době, kdy tam vstupoval a to je nesmírně, nesmírně nebezpečné. Takže toliko jenom k Lex Česko, Lex Česká republika, jakým způsobem se dá využívat a zneužívat moci a v tomhle případě 108. Teď už pojďme na vaše dotazy. Hvězda se ptá, dá se říct, že ministr financí je po premiérovi druhý nejklíčovější a nejdůležitější člen vlády? Je to velmi důležitý člen vlády. Jestli druhý nejdůležitější, možná to takhle I můžeme říct, ale ono dost dobře záží taky na tom, v jaké jsme době. Tak samozřejmě třeba v době covidové nesmírně důležitý ministr byl samozřejmě ministr zdravotnictví v době energetické krize, zase klíčový ministr průmyslu. Pochopitelně, ale ten premiér s tím ministrem financí obvykle patřívá mezi ty absolutně klíčové osobnosti a ty dva nejdůležitější. Takže v zásadě by se s tím asi dalo souhlasit, ale neplatí to za každou cenu a vždycky hodně je to o tom, jak kvalitní, aktivní jsou ostatní ministři a já jsem vždycky ctěl to, že by měl být premiér, měl by být svého hlídacího psa, to je ten ministr financí, ale taky někoho, kdo smýšlí rozvojově, proinvestičně, kdo vidí prostě dále. A tyto dva se velmi často střetnou názorově a ten premiér potom musí trošku spacifikovat, musí umět uřídit a někdy dát větší prostor tomu hlídacímu psovi a někdy zase větší prostor tomu, kdo zabezpečuje ten rozvoj. Ani bez jednoho se nedá budoucí prosperita zabezpečit. Musí to být vyvážené a s ohledem na to, v jaké se nacházíme situace, krize nebo růst, tak se uvolňuje prostor pro toho, či onoho. Jeti. Zdravím. Rád bych se zeptal, z čeho získává Česká Národní banka peníze pro nákup devis, zlata atd. Jde to ze státního rozpočtu, když lodně posilovala koronu přes 400 miliard, jsou ty peníze zahrnuty ve státním dluhu atd. Děkuji. Tak zajímavá otázka docela. Česká Národní banka hospodaří strikně mimo státní rozpočet. Naprosto mimo. To znamená, nedotýká se to odpověď na tu vaši otázku státního rozpočtu. Asi jste zaregistrovali, to píšete, že v minulém roce měla Česká Národní banka strátu přes 400 miliard. Nevím teď přesně kolik, to bylo už v tom detailu, ale přes 400 miliard tam byla ta stráta. Jinak Česká Národní banka funguje podobně jako podniky na bázi bilance, čili rozvahy a na bázi výnosů a nákladů. To znamená, ona funguje na bázi svého majetku, na bázi svých dluhů, na bázi vlastního kapitálu, to znamená, pracuje tak jako jiné subjekty se svými pohledávkami, pracuje se svými závazky, pracuje samozřejmě se svým majetkem, jeho zprávou a tak dále a pracuje samozřejmě se svými výnosy a se svými náklady. To znamená, třeba teď řeknu příklad, ta stráta těch 300 miliard korun, z čeho, nemám teď ten detail úplně, ale z čeho je tvořena, proč je třeba takováhle stráta, tam by jsem nepropadal nijak panice, ale je to do značné míry stráta, bych to řekl, hodně papírová, protože ona to může krýt svým budoucím ziskem. Proč ta stráta je? Ona do značné míry odpovídá tomu, jaká je struktura těch výnosů a nákladů. Když se podíváme na ČNB, tak je to ve struktuře měnových aktivit, je to ve struktuře provozních aktivit a je to ve jakési struktuře emisí a zprávy peněz, snad jsem na nic nezapomněl. A ta stráta třeba z toho minulého roku je způsobena tím, že je trochu důsledkem v měnové politiky ČNB, někdy v letech 2013, 2014 až 2017, možná si vzpomínáte, tehdy Zjednouční řečeno tiskla peníze české. Mluvčí 1: A. Mluvčí 0: Kupovala za ně devize, nahromadila se obrovské zásoby devize. Protože kupovala ty devize v nějakém kurzu, dejme tomu třeba EUR za 27 Kč, tak nyní posilujeme, s tím tím koruna posiluje a je třeba za 23 nebo 24 Kč, tak vlastně z toho vzniká ta stráta. Potom taky samozřejmě ta stráta může vznikat z toho, že když jsou vyšší úrokové sazby, a to Česká národní banka není zvyšovala úrokové sazby, což jsme určitě viděli, tak samozřejmě se úročí komerčním subjektům banka peníze, to znamená vyplácí vyšší úrok. To na těm, kteří tam zase mají uloženy peníze. Takže z toho může vzniknout ta stráta, ale znova říkám tady, buďme úplně klidní, ta stráta bude se kryta budoucím ziskem. Tak snad jsem aspoň v rychlosti krátce to vysvětlil. Tak, Jakub Lýzal. Pane Havličku, kdy jste se dostal do hnutí? Kdy jsem se dostal do hnutí, bylo to v roce 2021. Bylo to, teď přemýšlím, jestli to bylo před volbami nebo po volbách. Tuším, že to bylo těsně po volbách poslaneckých. Bylo to proto, protože jsem kandidoval za hnutí Ano, ale ještě jako nestraník. Volby skončily, my jsme šli do opozice a já jsem vstoupil do hnutí Ano mimo jiné. Proto jo, chtěl jsem tím ukázat I to, že to není jenom o tom výsluhně, je jenom o tom, že budeme stále v exekutivních pozicích a budeme stále na hrušce, ale taky, že musíme se skočit někde dolů. Chtěl jsem jít příkladem všem ostatním, kdy jsem odpracoval kus práce ve středních Čechách. Chtěl jsem motivovat ostatní, to znamená vstoupil jsem vlastně v době, kdy hnutí Ano vlastně spadlo z hrušky dolů, to znamená z pozice vládní strany do opoziční. Takže v roce 2021. A pak jsem krátce na to kandidoval do předsednictva, poté do vedení hnutí a pár měsíců poté jsem byl vlastně velkým sněmem hnutí Ano, zvolen prvním místo předsedou hnutí Ano. Ale samozřejmě každý se s tím hnutím Ano spojoval, I když jako nestraníka už několik let dozadu, kdy jsem byl na ministerských postech. Čexit nám píše. Zdravíme Čexita. Dobrý den, pane Havlíček. Myslíte, že výměna ministra zemědělství bude k lepšímu nebo zůstane přistanem, když nový ministr je učitel? A ještě. Ostatně, myslím, že z EU zůstaje třeba I hned vystoupit, aby mi nebylo vytýkáno, že už vás nepřesvědčuje. No Čexita, přesvědčujete, ale nepřesvědčujete naopak. Utvrzujete mě v tom. Samozřejmě vedu to s nadhledem. Můj názor je jasný. EU musí zůstat ve smyslu svých členů tak, jak je. To znamená, Česká republika nesmí ani uvažovat o tom, že by vystoupila z EU žádné referendum, žádné diskuzy nad tímto. Ale Česká republika musí dělat maximum pro to, aby se změnily určité parametry fungování EU. Na tom bychom se možná I shodli. Na některých z těch parametrů neříkám, že na všem. Jestli to bude lepší ministr zemědělství, ten, který je, nebo před tím, který byl, to uvidíme. On je vždy jednoduché dělat účet bezhostinského. V každém případě ministr Nekula byl možná slušný člověk, ale rozhodně nebyl člověkem na správném místě ve smyslu ministerské pozice. On od samého počátku se nechal silně ovlivňovat různými politickými, ideologickými šíbry, Mluvčí 1: Kteří. Mluvčí 0: Místo, aby mu nechali si utvořit dvorek, tak mu na něj vstoupili a z toho už se nedostala. Pak se do toho ještě dostali lobbysté, kteří ho bombardovali z druhé strany a on v podstatě ztratil jakýkoliv manévrovací prostor. Manežersky to vůbec neustál, komunikačně rovněž ne. A ztratil důvěru těch, pro které to vlastně dělat má. To znamená, že to jsou organizace, instituce pod ministerstvem zemědělství, samozřejmě zemědělci, potravináři atd. Ty mu přestali věřit a podle toho taky vypadaly ty výsledky. Takže jestli to bude dělat pan nový ministr, výborný. Těžko říct, on má nepochybně větší politické zkušenosti. Na druhou stranu, já jsem člověk ze staré školy a jsem mi toho názoru, že by měl mít I ty odborné kompetence, co nám měl by s tím rezortem být, alespoň částečně zpětý. A nemyslím si, že by tam měl přijít člověk jako parachutista, to znamená, který se na tom rezortu rozhlíží, co se vlastně děje, jaké tam jsou produkty, jaká je tam struktura, kdo tam je atd. Já když jsem šel na ministerstvo průmyslu, ač jako nestraník, tak jsem tam šel tak, že jsem ten rezort znal velmi, velmi dobře, protože jsem s ním téměř 20 let spolupracoval. Znal jsem tam prakticky všechny náměstky, znal jsem tam klíčové lidi, věděl jsem, co ten rezort dělá v té, té, té či uné oblasti, nevěděl jsem detail, ale v zásadě jsem tam přišel jako člověk, který se velmi, velmi rychle zorientoval. Tak to je samozřejmě teď na novém panu ministrovi. Jackie. Zvýšil se přijím do státního rozpočtu během posledních let. Kam ty peníze stále mizí? Jaká je prhnutí ANO maximální hranice odchodu do důchodu? 65 let či více. Děkuji za odpověď. Přijím se zvyšuje do státního rozpočtu, když to budete sledovat, tak to uvidíte. Pochopitelně měl by se zvyšovat I logicky s tím, jak jste hrubý domácí produkt. Na druhou stranu se zase zvyšují výdaje, to znamená, to je logické a je pravdou to, že v těch posledních letech, čili od toho roku 2020, jsou přijímy výrazně vyšší než výdaje. Nejdříve to bylo z důvodu covidové krize, tam to bylo vcela jasné, jsme museli podpořit ekonomiku a pochopitelně nebylo to jenom o tom, že jsme měli vyšší výdaje, například tím, že jsme podpadovali podnikatele, že jsme podpadovali infrastrukturu, že jsme museli někde ten hrubý domácí produkt dotáhnout, když už nám klesal z toho podnikatelského sektoru nebo u spotřebitelů. Museli jsme odlužit nemocnice a tak dále, to znamená, že nakupovalo se obrovské množství věcí, zdravotních pomucek a tak dále, to znamená, byly to vysoké výdaje, ale samozřejmě také v té době nebyly ty přijímy. To už se dneska trochu zapomínám, že každý si myslí, že se ten bambou v čeli, ten shodek způsobil tím, že se jenom vydávaly peníze, ale samozřejmě neplatily se taky daně, logicky z čeho, když nebyla žádná podnikatelská aktivita. Takže samozřejmě míjší přijímy, vyšší přijíme, znamenalo ty shodky, ale to se vleče až do doku současného a nepochybně to ještě bude v těch letech dalších. Samozřejmě průšvih, který nastává, je zcela zjevný. Tato vláda rozpočet nemá pod kontrolou. Neříkám, že my jsme neměli shodky, měli jsme je, ale nám se zvyšovaly I v průběhu roku z důvodu toho, že se zhoršovala situace. To jednodušně řečeno bylo zavřeno a věděli jsme, že bude znova a dále a dále, tak jsme museli ten rozpočet měnit. Prostě zvyšovaly se nám výdeje. Tato vláda to má jiné. Tato vláda to má v rámci výdejů plus minus na rozpočtu, ale brutálně přecenila svoje přijímy. To je ta obrovská chyba, kterou udělal pan ministr Stanějura, to je ta nekompetence. Naplánovala přijímy naprosto nesmyslně, dokonce tam si nakresl položky, které byly úplně smyšlené a výsledkem toho je, že dneska ty přijímy nemá. Takže měsíc už ztrácíme ve smyslu přijímu, takže ten shodek je nějakých 270 miliard korun a vypadá to bledě s rozpočtem. Myslím si, že není šance, aby to dopadlo podle plánu. Teď jenom otázka, okolik to bude horší. Maximální hranice odchodu do důchodu. My nechceme, aby se dneska hýbalo z hranicí pro odchod do důchodu a hlavně tvrdíme, že pokud kdokoliv chce cokoliv přepočítávat, což tady ta vláda dělá, tak to nemůže dělat jenom účetně, že se podívá, že teď zvednu odchod do důchodu třeba o tři roky a přinese mi to takový a takový balík peněz a musí se taky na to dívat I z suhlu pohledu sociologického a technologického. Bude vůbec poptávka za 20 let po lidech, kteří by byli v 68 letech a ještě by nebyli v řádném důchodu? Když si zodpovíme, jestli ano nebo ne, tak to je docela zásadní. Já se domlěnívám, že právě nové technologie budou v doznačné míry změnit ten pracovní trh. Takže třeba umělá inteligence může být jedním z důvodů a vypadá to, že to bude, že poptávka po těch lidech nebude. Tak pak si můžeme kreslit, co chceme, ale ti lidé tady budou bez práce a bez důchodu, což je to úplně nejhorší, co může nastat. Proto říkám, že se to dělá na účetní bázi, Myslíte si, že pokud ministr obor nezná, může ho řídit? Já myslím, že rozhodně ne. Píše Milka, protože ani nepochopí roli různých, nebo rady různých podatců, kteří mu můžou nakukat, co chtějí. No má to nepochybně horší. Znovu říkám, já jsem stará škola v tomto, taky jsem šel na ministerstvo průmyslu jako člověk, který v tom průmyslu 30 let pracoval, znal ten rezort a rozhodně to pro mě bylo jednodušší. Mluvčí 1: A. Mluvčí 0: Představa, že by tam šel na uvozovkách můj rezort, někdo toho vůbec nerozumí, vůbec netuští celý průmysl, vůbec nezná ten rezort, no tak to by, si myslím, nedopadlo dobře. Nezapomeňte taky, že tam jsou úředníci, kteří se taky dokáží odehrát svoje ryby a když zjistí, že někdo je slabší v něčem, no tak samozřejmě toho taky dokáží využít. To je realita, to je prostě přirozená lidská vlastnost. Takže nepochybně tu budeme mít o tohoto složitější pan ministrenový zemědělství. Karla Havličku, proč hnutí? Ano, tak různorodé je. To I tím, že tam přišly politice z ODS, kytopky, ČSSD, někteří jsou levičáci, pravičáci atd. Samozřejmě I to je jedním z důvodů. Vzniklo to jako hnutí nespokojených občanů, akt nespokojených občanů a samozřejmě, že tam přišlo mnoho lidí, kteří předtím volili někoho jiného. To je logické, někdo spíš je té ODS, někdo ČSSD, někdo TOPku atd. Mezitím jsme si získali dominantní pozici, jsme nejsilnější stranu v České republice už po dobu deseti let a myslím, že dobrá zpráva je ta, že to vidíme, že rosteme v těch posledních měsících. Jde za námi třetina obyvatel a z toho I doznačně mír vyplývá to, že jsme hodně rozkročeni, proto říkáme, že jsme catch-all party. O něco méně to hrajeme na to, jestli je to levice, pravice, o něco více se na to díváme z toho úhlu pohledu, jestli je někdo více aktivistou, progresivistou, tím tím klimatickým zeleným nadšencem, nebo jestli někdo je více, což jsme třeba my orientováni na trh, ale píkejme tomu s tou sociální záklopkou, současně rozumné ekologické ambice, rodina a podobně. Takže toliko dnes naše pozice. Přičasem můj dotaz ohledně výsluh za 12,5 miliardy předán paní Veldumecové, přes e-mail zatím žádná odpověd od ní. Děkuju, připomenuji to. Napište mi to klidně ještě jednou, já ji to znovu pošlu a zavolám, ať odpoví. Petr. Hospodářské noviny uvedly, že firma Gasnet je na prodej. Je to firma, která v České republice provádí odřuby plynovodu atd. Takže když je někde u ní, přejde tam technika z Gasnetu, proč je tato firma německá atd. Je to dneska konzorcium vlastníků, je tam celá řada, ale na nich zase tolik. Jsou to fondy, které ovládají a vlastní. Gasnet předtím to patřilo německým vlastníkům. Je to distribuční firma, to je třeba vědět, protože máme v plynu toho, kdo zabezpečuje přepravu. Já říkám, to jsou ty velké trubky, to je Net4Gas. Pak máme distributory, což už je výrazně něco jiného. To jsou ty trubky, které vedou od těch velkých trubek a poté vlastně k vám. A poté to jsou obchodníci, kteří vlastně nakupují a prodávají ten plyn. Nic v České republice nepatří státu. Přeprava, obchod I distribuce plynu, včetně tady toho Gasnetu samozřejmě, je v rukou privátních subjektů. Všechno zprivatizováno pár let po novém miléniu. Utuším, že to bylo v roce 2002. Komplet celá plynová infrastruktura. Takže stát zde neovlivňuje s plynem Lauternic, ani zásobníky nám nepatří. Máme 1859 a já se musím omluvit, protože dneska mám v 19.00 důležitou schůzku. Mám zde předsednictvo krajské hnutí. Ano a protože tam na mě už vedle čekají lidé, já jsem nedraděj, když potom na mě čekají, tak to přesně udělám na tu půlhodinku. Moc krát děkuji všem, kteří se dnes dívali. V neděli to klidně natáhneme o něco déle. Budu odpovídat, co to jenom půjde.Kopírovat text

Nelíbí se vládě investoři ve státní firmě? Tak je násilně vytěsní. Nelíbí se ministrovi financí závazek platit výrobcům za ceny energií? Tak se změní zákon. A nelíbí se pětikoalici předseda nejsilnější politické strany v Česku? Tak bude Lex Babiš. Tolik k té nové politice. Dnes v 18:30 opět živě v pořadu NA ROVINU.

Screenshot není k dispozici