← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Přeji vám krásný středeční podvečer. Vítejte u mého živého pravidelného pořadu na rovinu. Vidíme se po týdnu. V neděli jsem bohužel nemohl se s vámi touto formou potkat. Možná jste to zaregistrovali, dával jsem to na sítě. Byl jsem na úžasném koncertu Petra Gabriela v Mnichově. Mnozí z vás tam I psali, jak se mi to líbilo, tak jenom krátká reportáž. Bylo to nádherné, bylo to super. Pokud znáte někdo jeho tvorbu, tak pět písniček bylo z toho kultovního alba Sou z 80. let. Čtyři písničky, nebo po dvou písničkách byly z těch alb Us and Up. A dva fláky, tuším, byly z těch prvních třech nebo čtyřech alb, které vydal. A to je co je hodně zajímavé, deset nových písniček. A to je to, co se mi na tom Gabrielově hrozně líbí. On byl vždycky v jakékoliv době hrozně, hrozně pokrokový. Ať už to bylo skoro před 50. lety, kdy vlastně byl hlavní postavou Genesis, tak v té době ta alba jako byla Selling England by the Pound nebo podobná Foxtrot, tak to byla alba, která byla skutečně revoluční ve své době. Pak se odpojilo Genesis a vydávala vlastní písničky, vlastní desky. A zase bylo to něco nového. A teď připravuje nové album I.O. Už je asi 5-6 písniček na světě, postupně to dává na sítě. Tak zase musím říct, že na to, že mu je 73 let, tak je to hudebník, který opět inovuje, opět dává něco, co sedne do té doby a přitom je to nesmírně kvalitní muzika. Takže bylo to skvělé. Nicméně já už mám méně radostné informace a to ohledně vývoje ekonomiky v České republice. Možná jste to zaregistrovali, ekonomika je na hraně recese. Mezičtvrtletně je hodů zruby hryvácího produktu čistě 0%, tak to je ta hra na té recese, ale meziročně, když se podíváme, když slouháme tady první čtvrtletí roku 2022 a 2023, tak je tam pokles minus 0,4%. To, co je možná horší, je ta struktura. A to je to, čemu jsem se chtěl trochu věnovat. Mluvčí 1: A. Mluvčí 0: Je to už opravdu nezdvižený prst. Protože, když se podíváme do detailu, tak vidíme, že to je v důsledku, a není to překvapivé, nižší koupě schopností obyvatel, to znamená, hodný domácí produkt je tvořen spotřebou, investicemi a zahraničním obchodem, tak klesá právě spotřeba domácností, z jednoučně řečenou mají méně a méně peněz. A druhý velmi vadovný signál je to, že se utlumila investiční aktivita u firm, u podniků. Logicky proč? Protože je dobíhá vysoká cena energii, určitá nepředvídatelnost, to znamená, firmy omezily investiční aktivity zejména v roce 2022. To, že ta vláda říká, kdy ty firmy v roce 2022 ještě vydělávaly, to je známka toho, že vůbec nechápou, o čem je hospodářství. Ty firmy samozřejmě ještě dojíždějí ze starých zafixovaných cen a ten rok 2022 vůbec nedopadnul špatně, ale samozřejmě se to projevě už v roce 2023. Pochopitelné je to I u domácností, které méně utrací, protože I je doběhla energetická krize. Co naopak trochu drží nad vodou je export, I když, ono je to samozřejmě rozdíl mezi exportem a importem, tzv. čistý export, I to, když se podíváme do detailů, není žádná sláva, protože je to zajímavé díky tomu, že klesl import, co to vlastně znamená, že lidé mají méně peněz a nekupují tolik dovážené produkty, to je jedna věc, a druhá věc byla nížší srovnávací základna mezi rokem 2022 a rokem 2023. Možná si vzpomínáte, tehdy aproval trochu automobilový průmysl. V každém případě české hospodářství potřebuje restart. Já jsem o tom dneska mluvil s němu o hospodářské komory, kde jsem upozornil na jednu věc. My jsme dali státu neuvěřitelnou moc do rukou, neuvěřitelný vliv. A poprvé v řečení bylo to dáno ad jedna covidem, ad dva energetickou krizi. Najednou ten stát se stal někým, kdo začal ukazovat, to běh dám a to běh nedám, a dám takovou podporu, aby si přežil, anebo nedám takovou podporu. A teď si můžeme vyhodnotit, kdo lepě podporoval, jestli my v době covidové krize anebo tato vláda v době energetické krize. Nechci to podniky sami vyhodnotit, máme na to čísla. Ale to, co je podstatnější, je to, že ten stát se dostal do naprosto nevýdané pozice. Ale to je mimořádná situace. Tohle nemůže zůstat. Ten stát nemůže být tím arbitrem, nemůže být tím, kdo bude rozhodovat o úspěchu či neúspěchu. A všimněte se, že tato vláda stále hovoří o tom, jak si tedy poradí s tím státním rozpočtem, teď kreslí ta čísla a tak dále, ukazuje ten stát stále v té první lini, kolik tady dá do těch dálnic, jelnic, železnic a tak dále. Nic proti tomu. Jenomže jestli někdo žije v iluzích takových, že restart udělá veřejná sféra a že hospodářský růst zaručí stát nebo vláda, ať tam bude sedět jakákoliv vláda, tak je na hlubokém omilu. Jedině soukromý sektor vám pomůže se z toho dostat. Jedině soukromý sektor nás zabezpečí růst. A to jedna samozřejmě firmy, v čele s firmami, protože firmy jsou tím, kdo je hlavním zaměstnavatelem a nemůže nastávat situace, že firmy si budou přizpůsobovat státnímu sektoru ve smyslu mest nebo platu, musí to být opačně. Firmy jsou hlavním investorem nikoli v stát. Ten stát může někdy zastoupit v době krize, jako jsme to třeba udělali my v roce 2020-2021, kdy bylo zřejmé, že se neinvestuje, tak jsme to vzali na svoje bedra. Zjednoučně řečeno, zvýšili jsme výdej na dopravní infrastrukturu tehdy z nějakých 87 miliard na 120 miliard během jednoho roku a pomohli jsme trochu HDP, pomohli jsme firmám, aby mohly stavit a tak dále. Ale to samozřejmě nemůže ten stát dělat stále. A pak pochopitelně na firmách je ta poslední část složky hrubého domácího produktu a to je ten export, čili rozdíl mezi exportem a importem. Čistý export to je víceméně pouze v ruku podnikatelského stavu. Co to vlastně znamená? Že my musíme umět motivovat podnikatelský sektor, motivovat k tomu, aby investoval. Když bude investovat, tak bude zaměstnávat. A když bude zaměstnávat, lidé budou mít práci, tak I oni budou investovat a bude to pomáhat hrubému domácímu produktu. A další věc, musíme zabezpečit, nebo zabezpečit, vytvořit podmínky pro to, aby firmy inovovaly. To je třeba ta naše strategie Země pro budoucnost, za kterou si stojím. Proč, aby inovovaly? Protože když budou inovovat, tak budeme mířit k tomu, čímu říkáme, přidená hodnota. A fakticky potom nebude ten stát muset dělat ty šílenosti, co dělá dneska. A ono to dělat nemusí, ale dělá to proto, protože se na to dívá určitě a to je zvedat daně. Protože cesta není zvyšování daní. Cesta je zabezpečit ve stavu budoucím právě tu přidenou hodnotu, zjednoučně řečeno ziskovost firm a oni budou do státníka si odvádět více. Nikoliv proto, že jim nasadíme vyšší daně, ale proto, že budou více vydělávat. To je základ, který musíme udělat. A do té doby ten stát musí přirozeným způsobem šetřit. Nikoliv zvyšovat daně. A pomáhat si tím. Ale šetřit. Pokud v této době stát si pomůže tím, že zvýší daně, navíc ještě tak chaotickým způsobem, jakým to dělá, ani z příjmu právě z těch osob do toho odvody živnostníků, do toho VPH, to paradoxně ještě dopadá negativně na ten státní rozpočet, je to úplná šílenost, nebo nebocenskou atd. Tak ve finále tím přestane akorát motivovat. Ať už ten podnikatelský sektor, anebo pochopitelně zaměstnánci, ať ji budou ještě méně utrácet. To znamená, opět to bude dopadat do té nížší spotřeby. A firmy opět budou méně investovat. To je asi stejné, jako kdybych v situaci, kdy mám nedostatek hotovosti, tak bych to řešil dalším a dalším úvěrem. Tak na tu chvíli mi to pomůže. Otázka je ta, kdy a z čeho to dotyční bude splácet. A to, že dneska stát říká, no já, ale dávám rekordní zdroje do státní infrastruktury, například do silnic a dálnic a železnic, tak musíme zatím vidět, to za B, on nedává nejvíce. On dává o 30 miliard méně, než si nakreslil. Dokonce je to méně, než jsme dávali my v roce 2021. Jedna dává okolo 120 miliard, ale kreslí si 150 miliard. A to je rekord, to je pravda. Ale čím je to dáno? No tím, že si těch 30 miliard chce půjčit. To znamená, ať si je půjčí Světovské investiční banky, nebo si je půjčí někde jinde v Evropské unii, například přes ten takzvaný plán obnovy, to všechno je možné, no ale jednou to bude muset vracet. Cesta není, aby jsem si půjčil na tu infrastrukturu, ta cesta je taková, abych zamotivoval ten podnikatelský sektor, ten bude platit vyšší daně, případně I lidé budou platit vyšší daně, ale nikoliv proto, že mají vyšší sazby, ale proto, že více vydělají a ty peníze pošlou do toho státního rozpočtu a z toho potom budou ty dálnice, silnice budovat. Takže ještě jednou klíčem k růstu ekonomiky není a nebude stát a veřejný sektor, ale vždycky privátní sektor. Na ten se musíme zaměřit. Bohužel to je to, co ta vláda nedělá a jde radši tou krátkodobější cestou. Mluvčí 1: Přes. Mluvčí 0: Různé zvyšování daní. Luke, jsme u vašich otázek. O čem jste hovořili dnes s místopředsedou vlády Jurečku a předsedou vlády na sněmo hospodářské komory? Jak je váš pohled na nového šefa Zdenka Zajíčka, který povede hospodářskou komoru tím správným směrem? S otázníkem tak nejdřív k panu Zajíčkovi a mu gratuluji. Ano, je to činovník ODS, ale musím objektivně říct, že to je slušný člověk a jsem s ním spolupracoval už v době, kdy jsem ještě nebyl ministrem, poté, kdy jsem byl ministrem, tak on se hodně vždycky zajímal o digitalizaci, takže jsme spolu vždycky diskutovali různé projekty, působil na mě vždycky konstruktivně a korektně hospodářská komora se ho zvolila, my jsme někoho neovlivňovali, je to čistě její volba, já mu přeji, aby se mu dařilo. Co se týká diskuzy, kterou jsem tam měl s panem Jurečku, případně s předsedou vlády, tak bylo to o tom, že jsme tam vystoupili, každý se svým příspětkem. Já jsem se zaměřil více méně na to, co jsem vám před chvílí sděloval, to znamená na to, že se máli nastartovat ekonomika potom, to není přes vyšivání daní, ale přes motivaci podnikatelského sektoru a vytvoření podmínek k tomu, aby jsme tady generovali vyšší zisky. Karel Havlíčku, státní zaměstnanci stále mají o několik tisíc vyšší průměrnou mzdu, jak tento problém vyřešit tak, aby to bylo vyrovnané, nebo ještě lepěj, aby soukromní měl více než státní zaměstnanci, ptá se tentý šťazatel, pan Zábranský. Přesta není, aby se snižovala, aby se snižovaly platy v té veřejné sféře, protože chceme-li tam mít kvalitní lidi, tak taky musíme umět zaplatit, že ti lidi mají vysokou odpovědnost, ať už v rámci třeba úřadu, nebo jsou na školách, nebo jsou ve zdravotnictví, nebo já nevím, u polici a tak dále, tak chceme, aby ti lidé byly kvalitní, a aby byly kvalitní, tak něco dostat musí, to znamená, musí být adekvátně ohodnoceni. Cesta je taková, aby jsme přirozenou cestou zvýšili mzdy v podnikatelském sektoru. A abychom je tam zvýšili, tak to nemůže být tím, že tam budeme lít různé dotace, ale musí to být zásadně tím, že se zvýší výkonnost. Ten stát samozřejmě není podnikatel a on nezvýší mávnutím kouzelného proutku efektivnost firmy A nebo firmy B a on ji musí vytvořit proto podmínky. Tak at jedna je to investičním prostředím, to znamená, že zde bude chut investovat. A kdy zde bude chut investovat? Tehdy, kdy zde bude predikovatelné prostředí, protože to je to, co ty firmy trápí úplně nejvíce. Ať už ve smyslu daňového prostředí, což je přesně pravý opak než to, co dělá současná vláda v době krize, připustme třeba energetické, tak aby byla alespoň částečná predikovatelnost třeba ve výdejích za energie, což neříkám, že ten stát musí dělat pravidelně a stále, ale v době mimořádné situace prout musí zaregulovat, což třeba udělali v jiných zemích a tady se to totálně promáhlo. Pak musí vytvořit jenovační prostředí například odpisovou politiku. Je to všechno nepřímá podpora. To znamená několiv lít do firmy peníze, ale vytvořit nepřímou podporu na bázi třeba daňových benefitů, když bude ta firma investovat, když bude innovovat, když bude dávat peníze do výzkumu. To se nám všechno pozitivně vrátí. A dále je to oblast školství, protože to je asi třetí věc, kterou ten podnikatel potom státu chce a to je to, aby měl kam sáhnout, když potřebuje lidi. To znamená, aby zde byly kvalifikovaní lidi, aby zde byly kvalitní školy a aby ti, kteří dělají tu přidenou hodnotu, a to nedělají stroje, to nedělají technologie, to dělají lidé, tak aby u nás byly, aby nám neutíkali třeba do zahraničí, aby to byly absolventi dobrých a kvalitních škol. A také by to částečně odpovídalo poptávce na trhu. Pan Hvězda nebo Hvězda nám píše, jaký je stav českých železnic. Jsou v dobrém stavu, nemusí se cestovatelé vlakem obávat, jsou v dobrém stavu, nemusí se obávat. Dává se každoročně do železnic hodně peněz. My jsme to zvýšili neuvěřitelným způsobem a musím říct, že I teď ta nová vláda udržuje tu výši, kterou jsme do toho dávali, to je někde mezi 60 až 70 miliardami korun ročně jenom do železnic, jenom podotýkám, ještě před čtyřmi lety to bylo okolo 45 miliard korun, tak v tuto chvíli se dávejí zdroje do infrastruktury, to znamená do koridorových tretí, do lokálních tretí, pochopitelně je to o vyšší bezpečnosti s ohledem například na přejezdy. Připravuje se takzvaný ETCS systém, to znamená systém, Mluvčí 1: Který. Mluvčí 0: Umožní zastavit vlaky v případě určitých problémů, je to zjednodušivý velmi a současně se pochopitelně musí investovat I do vlastních lokomotiv, vlakových souprav, protože tak musí se komunikovat s tím systémem ETCS, který součástí té infrastruktury. Navíc se samozřejmě nacházíme v konkurenčním prostředí, to znamená soutěží se jednotlivé úseky, to znamená odkud nás bude vozit ten či onen připravce nebo dopravce v tomto případě, takže někdy to zvítězí státní dopravce České dráhy, někdo z těch soukromých a mimo jiné samozřejmě musí soutěžit na bázi bezpečnostních ukazatelů a na bázi určité kvality, kvalitě komfortu pro cestující a tak dále. Ten týžda zatel. Obecně slyším, že lidem nevadí si zaplatit za vyšší cenu dálniční známky, ale je hlavní problém v tom, že kamiony u nás jezdí přetížené po dálnicích a moc se nekontrolují váhami, pracuje se na zlepšení. Tohle je problém, on to není úplně problém technického charakteru s myslou toho, že by se tam nedokázalo nainstalovat to, čemu říkáte tady, ty digitální váhy, ty dálniční váhy, ale je to o vůbec systému toho, jak to bude mezi státem, mezi řídělstvím slunice a dálnic a jednotlivými obcemi, jakým způsobem se to bude inkasovat, jak se to bude vyhodnocovat a tak dále. Takže je tam spíš problém toho nikoliv charakteru nainstalovat ty váhy, ale toho, jakým způsobem se to o tom bude například přenášet na jednotlivé obce, ať už ve smyslu té kontroly nebo ve smyslu těch benefitů, které tam jsou. Nicméně pracuje se na tom, s hodou koností teď můj kolega, kolovédatník stínový minister dopravy dává pozměňovací návrh nebo návrh zákonu, jakým způsobem si s tím poradit. Pane docente, není správné, že se osoby samostatně vyděličně činé, že se jim lehce zvýší odvody. Moravec ukazoval graf, kolik platí zaměstnance proti osobám samostatně vyděličně činným a ti platí jen několik málo procent z toho, co zaměstnanci. No, není to několik málo procent, to je dlouhodobá diskuze. Ano, vyměřovací základ je přibližně z poloviny, ale musíme se do toho napočítat to, že ti živnostníci jsou uvinen sociálním režimu, zjednočně řečeno, když jsou nadovoleny, nikdo jim jasne platí, když mají tržby nula, tak stále musí platit ty minimální povinné odvody. Zatímco, že zaměstnanec nemá žádný příjem, no tak zaměstnanec v danech chvíli neplatí, je pravda, že za ně platí, co stát, ale faktem je to, že když třeba je potom nemocný, tak opět do určité doby to má ten živnostník výrazně složitější. Takže ta sociální jistota, chceme-li tak nazvat, u toho živnostníka je výrazně horště a tím se právě kompenzovalo to, že má ten mější výměřovací základ, který je na polovině. V každém případě teď se to nezvyšuje lehce, zvyšuje se to v tom minimálním odvodu, můj odhat je někde mezi 60 až 70%, protože to nebude ze čtvrtiny průměrné mzdy, ale bude to z minimální mzdy, protože čtvrtina průměrné mzdy dělá 10 tisíc, a z toho se to vypočítávalo, a minimální mzda bude někde mezi 16-17 tisíci, tak vidíte, že ten výměřovací základ bude výrazně vyšší. Je otázka, co to udělá například o obslužnosti venkovému. Uvědomí se, že spousta živnostníků přežívá, to není biznes, a oni jsou dneska základem drobné infrastruktury, drobných služeb, obchodů atd. po hostinství na malých obcích a podobně, takže já bych se s tímhle tím nezahrával, já bych nebyl tenhle by ukazoval, kdo má více, jak kdo má méně, této vykopávání příkopu, protože každá z těchto skupin aktérů na trhu má jinou úlohu. Jinou mají zaměstnanci, kteří mají větší jistotu, jinou mají živnostníci, kteří nejmenší jistotu, ale jak říkám, je to skutečně ta relativně málo vydělevající skupina obyvatel, jinou zase mají velké firmy, korporace, střední firmy, které jsou nositelem vysokého rizika ve smyslu svých závazků, v smyslu úvěrů, zaměstnávání a tak dále. Takže nesrovnával bych to úplně takto a snažil bych se držet toho, že máme těch živnostníků relativně velké množství a že nám skutečně tu službu v těch regionech tělají. Premier FILES s ministrem Stanějovou chtějí od ledna zavést zdanění nadnárodních korporací, jako je Google a tak dále, odhadovaný zisk do respočtu 6 miliardů. Podpoříte tuto daň? Ano, to je věc, na které jsme schopni se shodnout, konečně I za nás, toto paní ministrině financí takto navrhovala opodobně. Jakub píše, dobrý den, kde seženu fyzickou podobu z programu Stínové vlády? Díky. Je to jednoduché, napište na můj e-mail karel.havlicek p s p, jako poslanecká sněmo na parlamentu.cz a my vám ji rádi zašleme. Milan, co myslíte o spodu paní Černochové a pana Řehky? Jak hodnotíte paní Černochovou obecně jako ministriní obrany? Já úplně do té jejich komunikace nevidím. Co se týká paní Černochové, tak ona je nepochybně schopná vyjednávačka, musím říct, že to je zkušená politička z Prahy dvě. Jen je vidět, že je to rutunérka už politická a dokáže si vyduplat relativně vysoké zdroje, to je pravda. Je komunikačně zdatná, od druhé strany musím říct, že někde mi připadá zbytečně emotivní a myslím si, že některou komunikaci přehání směrem na venek a že to nebudí úplně dobrý dojem. Abych očekával, že u ministra nebo ministrině obrany bude to o větším klidu, o větší míře jistoty a že spíše bude uklidňovat. Ale jak je to v její komunikaci s panem Řehkou, tak tohoto chvíli to fakt nevím, vidím, nebo mám pouze informace z médií, které máte asi I vy, Miroslav. Dobrý den. Je ano proto, aby koncesionářské poplatky byly hrazeny nově I ze zařízení, jako jsou mobilní telefony, PC atd. Ale s tím, že I na těchto zařízeních lze přesnesledovat ČT a Český rozhlas? Ne, z mého pohledu absolutně nikoliv. Sylvie. Nezdá se vám, že podepsání smlouvy s Američany, pozvání cizích vojsk na naše území a tím pádem opět okupace České republiky, opakování roku 68? Nikoliv s tím takhle nesouhlasím. Mirka. Dobrý večer. Polská ekonomika roste. Není to tím, že půl národa tam jezdí nakupovat? Není to tím, že Polsku výrazně pomáháme? To není tím hlavním důvodem. Samozřejmě v tom pohraničí to trochu pomůže, pomůže to těm firmám, podnikatelům atd., ale tady vůbec nechápu, že poradci našich ministrů a pana premiéra řekli, že to je v zásadě jedno. Není to samozřejmě jedno. Jedná se o tu podnikatelskou infrastrukturu v pohraničí a samozřejmě není dobře, pokud tu trácíme naše peníze v Polsku, ale není to na druhou stranu zase a tím hlavním není to ten hybatel toho růstu Polska. Polsko posiluje v poslední době, posiluje mimo jiné, spolupráci se spojenými státy. Polsko hodně zbrojí. Lhze očekávat, že Polsko se stane v brzké době, když nebudu Turecko, zemí s největší armádou v Evropě, ze všech zemí NATO. Investuje hodně do infrastruktury. Je to velká země, to znamená, já tam teď nemám ten absolutní detail toho, jak se jim skládá hrubý domácí produkt a jeho růst, ale v každém případě je pravda, že Polsko posiluje. Sleduji inflaci Polskovu, tady tak někde nepletuli jsme urovně kolem 14-14,5%, klesá tam ta inflace. Dobrý den, pane Havličku. Ufáním vaší práci, prohnutí, ano. Budete někdy na Karlovarsku, chválím sebekritice pana Sýkely, nevím, jestli teď jsem to dobře pochopil, chválím sebekritice pana Sýkely, to nevadí, který říká, že ho má malýho a tváří se, že ho má velkýho. Tak to já nevím, to já tak si neměřím. Ale co se týká Karlovarska, tak do Karlových varů pojedeme jako štěstínová vláda, protože jezdíme na zasedání stěnové vlády do regionu, 22.6. budeme přímo v Karlový varě, budeme tam celý den, odpoledne nebo k večeru tam budeme mít setkání samozřejmě I s našimi příznivci nebo s těmi, kteří se s námi chtějí potkat. A co se týká pana Sýkely, já se přiznám, že už ho ani moc nehodnotím. Pro mě je to obrovské zklamání. A není to jen o tom, že člověk je v opozici a on je v koalice. Když se podíváte třeba na můj vztah s panem Kupkou, tak samozřejmě taky si vědím jeho vlasu, taky ho kritizuje za to, jakým způsobem podcenil rozpočet a mám k němu mnoho výtek. Na druhou stranu taky umím uznat to, co udělal dobře. Myslím si, že to je docela konstruktivní diskuzia, troufám si tvrdit, že máme docela rozumný vztah. Mimo jiné I proto, že nezdevastoval ministerstvo dopravy. Myslím si, že funguje tak, jak fungovalo, že funguje dobře a že s ním způsobem se snaží, aby dopravu posunul a mám ten pocit, že tím hodně žije. U pana Sikyli nic takového nevědím, to je typický korporátní managér, kterým je úplně fůk, jak bude fungovat český průmysl. Jemu je úplně jedno, jaký vztah bude mít s lidmi z průmyslu, s podnikání, s energety atd., to bude jako přestupní stanice a teď nějakou dobou se bude vrtět na ministerstvo průmyslu, kde ty vztahy úplně zničil a za pár měsíců, možná za rok, za dva, já nevím, někdy se už asi vidí někde jinde, bude mít se ve svém CV, nějaký zářez, že tady byl krátkou dobu k ministrem. On to neber jako poslání, on to ber jako mezi stanice pro svůj kariérní růst. To je to, co mi vadí a podle toho jsou samozřejmě I ty výsledky. Josef, dobrý den, zdravíme Josefa. Helena, pane Havličku zdravím a budu vás poslouchat, tak vám děkuji. Alež proč podporujeme dotacemy bydlení v barácích, když má byt nížší energetickou ztrátu na metr čtvrdečný? Byt má ztrátu tepla jen na čelních stěnách z okny, všude okolo máme sousady, mám pocit, že stát podporuje opak toho, co by měl. Je to jako dotovat SUV, když mohou lidé jezdit v malých autech, tak já bych se nerozlišoval, jestli někdo investuje do bytu nebo do baráku. Pokud se rozhodne investovat, je to v každém případě dobře, měli by mít ti lidé možnosti si vybrat. Navíc už I dnes se staví baráky, které jsou vysoce energeticky šatrné. Duha. Tak ještě, že máme tu Českou národní banku, která prodala 60 tun zlata za 300 dolarů, on si dnes ho zpětně nakupuje za téměř 2000 dolarů. Stačí jen zavést úspor na opatření a na daněvý poplatník to zaplatí. Přiznám se, že nevím, jaká tam byla cena, když se prodávala, jak se kupuje, musím se na to podívat, nemám ten detail. Ale díky za informaci. Prověřím si. Martin. Bez litivy baterie se brzy stanou realitou, ale než se Česká republika vůbec rozhoupe a začne těžit litium na cínovci, může být už pozdě. Přitom tam leží peníze, které stačí jen zvednout ze země. My jsme to rozhýbali hodně. A to tak, že jsme získali možnost, těžby záměrně říká možnost, opětovně pod kontrolu České republiky. Když jsme začali vládnout někdy v roce 2017, tak to bylo pod kontrolou nadnárodního subjektu. My jsme zajistili to, že Čes si přes obci odkoupil možnost získat absolutní kontrolu nad touto těžbou. Nicméně, samozřejmě nestačí, tak to je dobrá zpráva. Ta věc druhá je ta, že se musí I zjistit, jak je to se zpracování toho litiat. Znamená, jestli to ekonomicky se vyplatí, ale to není tak úplně jednoduché. Když to trošku zkomplikuje, tak tam se musí vlastně oddělit to litium od slídy. Doufám, že to říkám správně, štěsto vybavuju z doby, kdy jsem byl ministrem. Nedaleko od Třínovce vytvořil Čes investoval projekt, v rámci kterého testuje dvě varianty, jak to udělat, dvě cesty. Pokud se jedna z nich prokáže jako dělatelná, to znamená ekonomicky zajímavá, a vůbec I s ohledem na tu technikáli toho oddělení, že to vůbec bude dávat smysl, tak poté je šance, že se do toho můžeme pustit a pak bychom to měli pod slušnou kontrolou. Ale není to úplně triviální, když se řekneme, že máme tam litium a teď z toho bude obrovský biznes, ale samozřejmě máte pravdu v tom, že litium je zpěvně perspektivní surovinou a kdyby se nám podařilo to, že ho můžeme u nás těžit pod kontrolou státu, současně zpracovávat pod kontrolou státu a ještě třeba bych se zde vytvořil projekt, kterými jsme chtěli, Gigafactory, kde by se vlastně dávaly řadu malé litium juntové baterie a bylo by to opět třeba s kontrolou toho Česu, což byl náš záměr, za kterého ta vláda trochu couvá, což úplně nechápu, no tak by to byl naprosto geniální řetězec. Milan. České republice nesvítí moc sluníčko, tak je ekonomitnější dvážet melouny ze Španělska, než používat skleníky, tak proč tak nečiníme s elektřinou a tak upěnlivě trváme na soběstačnosti, ať to stojí, co to stojí. No tak to bych úplně takhle neřekl, protože je otázka, odkud budeme v určité době tu elektřinu nakupovat. Dneska ještě to vypadá relativně pozitivně, ale uvědomíme si, že I ostatní země odstavují uhlí, některé dokonce jádro, jako je Německo a musíme se podívat, která země vlastně bude v určitém časovém horizontu za 5, za 10, 15, 20 a tak dále let exportérem či importérem. A jenom zjistíte, že se ta mapa Evropy do značné míry změní, že většina zemí se stane importérem a v tu chvíli budeme už na někom závistý. A tady je otázka, proč z toho utíkat, proč bysme neměli podporovat soběstačnost a nezávislost České republiky například v té energetické oblasti. Ono to není jen v energetické oblasti, ale je to I v té zemědělské oblasti, v potravinářské oblasti, v průmyslové oblasti, v farmaceutické oblasti a tak dále. Takže to nepochybně dává té zemi určitou, určitou, nejenom v jednávací pozici, ale je to otázka určitého sebivědomí, je to otázka vyšší míry nezávislosti a to je vždycky, vždycky, vždycky dobře, ať už z toho ekonomického úhlu pohledu, nebo z toho politického úhlu pohledu. Podívejte se, co nastalo, když se Německo stalo vazalem jiných zemí v oblasti, v oblasti plynu, kdy zejména tedy začalo být závislé na Rusku a v podstatě jim rozhodilo úplně slovenskou situaci v celé Evropě, protože to, že třeba Česká republika byla závislá na ruském plynu, rozhodně nebylo jaksi rozhodnutím ani této, ani předcházející, ani předcházející vlády. To je dáno tím, že k nám vedou trupky z Německa, jestliže Německo je zásobováno zejména ruským plynem, pak nám logicky dopoutuje z měska plynu z Ruska, jak kdybychom ho kupovali z Norska, z Holandska atd. To je třeba to, co nepoklopil pan ministr Staniura a neustále opakoval, že Havlíček je jedním z posledních lidí v Evropě, který se domnívá, že když si koupí plyn v Norsku, takže dostane plyn třeba ruský nebo holandský nebo jakýkoliv jiný. Přesně tak je to, pane ministře. My nerozumíme o tom, který plyn k nám bude proudět. A to, že si koupíme plyn v Norsku, ještě neznamená, že ho dostaneme, protože logicky se nám sníha v německých trupkách a jde k nám z měska. Ale bych se vrátil k té podstatě, snažme se udržet si soběstečnost v lámci lokálních zdrojů, zejména jederných zdrojů, pochopitelně posilujeme obnovitelné zdroje a uhlí zavírajme s rozumem a zvašme to, v jakým způsobem budeme ještě případně uhlí, jakoliv to zní divně, podporovat po dobu, než zde budeme mít zdroje jederné a zdroje obnovitelné, protože to zde rozhodně nevybudujeme během 5, 10, 15, ale ani 20 let. Uvědomíme si, že jenom Dukovany 5K, to je ten zdroj, který my jsme komplet připravili, tak ten nám bude nahrazovat dukovanské bloky, které budou končit o pár let později. A to ještě ne zcela. Máme 2000 MW a nový dukovanský blok bude 1200 MW. Takže rozhodně se vyplatí být sobě stační v energetice. Josef, litium budeme potřebovat do fůzních reaktorů, to je efektivnější využití. Tak fůzní reaktor je ještě hudba budoucnosti, ale v každém případě litium je velmi cenej. Dobrý podvečer nám přeje Helen, Johnny nám píše, jak se to má s panem Šnobrem. Můžete o tom podat ze vrubnou explikaci, jak se to má s panem Šnobrem, to já nevím. Pan Šnobr, jenom pro posluchače nebo diváky, je ten, kdo je jedním z minoritních akcionářů Česu. Je hodně viditelný, hodně se pade za minoritní akcionáře. Já jsem v době, kdy jsem byl na ministerstvu, s ním docela bojoval, ale myslím si, že to byl boj v zásadě čestný, kdy jsem do značné míry chápal to, že on nechce, aby stát. Přes Čes budoval nové jaderné reaktory, protože zájem státu je trochu jiný než minoritních akcionářů. Tí chtějí logicky zhodnocování svých akcí, pokud možná spíš v kratším horizontu, a když tak v nějakém středním době. Zatímco stát sleduje mimo jiné energetickou bezpečnost a to, aby byl dostatek energie a tak dále. To znamená, nemusí se to potkávat a to, že vybudování jádra bude pro Čes efektivní, o tom nepochybuji, protože bude garantovaná cena a ten stát to vykoupí všechno. Ale samozřejmě bude to třeba o horizontu 20-30 let, zatímco ti akcionáři jsme to dívali jinak, v tom kratším horizontu. Říkám to proto, že byl tlak minoritních akcionářů, aby si stát budoval jádr, separe vedle, což my jsme nechtěli, protože samozřejmě to know-how má společnost Čes a chtěli jsme to dát všechno do jednoho balíku. Ale rozhodně jsme jaksi by na to nešli třeba na výkup těch akcí tím brutálním způsobem, jako to udělal tento stát, kdy udělal Lex Čes, I když to, jak se dneska komentuje, takže to není jenom proti minoritním akcionářům Česu, ale v každém případě tomu tak jest. A co tím napáchal všechno, tak to už jsme viděli. Nedůvěra vůči kapitalovému motoru České republice, nedůvěra investorů vůči České republice, odrbání minoritních akcionářů, na krátkou době dokonce klesla hodnota společnosti Čes v jednu chvíli až o 100 miliard korun, nahrálo se spekulantům a totální amatérismus. Takže se nedívím, poprvé většinou panu Šenobrovi, že se rozčiluje a ostatním minoritním akcionářům. Petr, a už budeme končit, když mi tady padá množství dotazů. V pátek na Novy Pirát Bartoš mluvil o rodních číslech, kde zmínil, že se jedná o zákon, který vymyslela vláda v roce 2009. Vaše vláda tento zákon odsunula. Proč jste tento zákon nezrušili, když se jedná o nesmysl, ale jen odložili? Můžeme se bavit o tom, že se v nějaké době třeba vrátíme k tomu, že rodná čísla nebudou, ale rozhodně ne v této době a rozhodně ne takovou komplikovaně, takové nesmyslně. Podstatné je to, že my jsme to neuvědli v život. My jsme nerozhodli o tom, že se zruší rodná čísla, nebo teď říká pan vicepremér Bartoš, že se utlumí, nebo jak to nazval, úplný blábol. To znamená nejdřív 50 miliard korun, 56 miliard korun, pak desítky miliard korun. Nikdo neví přesně, kolik to bude stát, ale hlavně v této době je to nesmysl. To znamená to, že se nezruší zákon, ještě neznamená to, že někdo něco bude zavádět. A tato vláda se pod tlakem pirátů rozhoduje a zřejmě rozhodla, že to na ten nesmysl v této době zavede. Nikdo to nepochopí. Moc krát vám děkuji. Budu se zase těšit na další vysílání. Věřím, že to zvládneme v neděli. A do té doby se opatrujte. A moc děkuji za všechny dotazy, které mi dnes přišly na shrenu.Kopírovat text

Veřejný sektor drtí sektor soukromý. Místo, aby stát motivoval zaměstnavatele a zaměstnance k vyšším výkonům, k investicím nebo inovacím, bere si od nich další a další prostředky na svůj neefektivní provoz. Proč je konsolidační balíček antiozdravný? Dnes v 18:30 v mém pravidelném pořadu NA ROVINU. Opět živě.

Screenshot není k dispozici