← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Dobrý večer, vítejte u mého pravidelného pořadu na rovinu. Vysíláme opět živě a jsem rád, že se můžeme touto formou potkávat. A moje dnešní téma, než přijdu k vašim otázkám, které už mi se během těchto minut padejí a určitě budou padat, tak dovolte, abych vykopnul jedno téma. Je Česká republika pod vedením kabinetu Petra Fialy banánovou zemí? No, obávám se, že k tomu máme docela slušně nakročeno, protože si zahráváme s ohněm. Musím říct, že riskujeme nebývalé množství soudních sporů a arbitráží a Česko začíná ztrácet na důvěryhodnosti. A to jak s ohledem na zahraniční věřitele, investory, tak I s ohledem na tůzemské věřitele. Riskujeme to, že budeme platit nemalé částky, v řádu desítek miliard korun a logicky s tím spojené penále, úroky a tak dále. Nudno říct, že samozřejmě soudům arbitrážím se nevyvaruje nebo nevyhne žádná vláda, žádná zemi. Nicméně frekvence, z jakou seká tato vláda, případné budoucí arbitráže a soudní spory je neuvěřitelná a svědčí to o tom, že tato vláda nejenom, že nebyla připravena na vládnutí, že je do značné míry nekompetentní, ale že je navíc ještě mimořádně arrogantní, což je mimo jiné, řekl bych, typický risk této vlády. Pojďme si k tomu říct něco blíže. Mám zde takové čtyři oblasti, v rámci kterých si trufám tvrdit, že si silně zahrává kabinet s ohněm. První, který je už dostatečně dlouho propírený, nebo několik měsíců minimálně, jsou valorizace důchodu. Ano, vláda se rozhodla, že změní valorizace. Můžeme se bavit o tom, jestli je to dobře nebo špatně, to teď nechci hodnotit, ale v každém případě měla možnost to udělat legislativně čistou cestou. Zaprvé měla s tím počítat už v době, kdy připravovala rozpočet na rok 2023 a zadalší, pokud I to ať už cíleně nebo díky nekompetenci neudělala, tak měla možnost ty valorizace změnit tak, že by to vyhlásila ještě v průběhu ledna. To nechtěla udělat kvůli prezidentským volbám, tak aby to náhodou negativně nedopadlo na jejich kandidáta nebo naopak pozitivně na kandidáta pana Babiše, tak se rozhodla jít tou nejhorší možnou cestou, to znamená udělat to přezvind a valorizační schéma nebo vzhled z té, jak to budeme říkat, valorizaci změnit tím, že to provede ve stavu legislativní nouze. Což je nejenom podle nás, ale podle celé řady renomovaných ústavních právníků špatně. A když k tomu ještě připočteme to, že už proběhla lhůte, kdy by to mohla udělat, to znamená, že jedná se o nepřípustnou retroaktivitu, ta lhůta uběhla 31. ledna tohoto roku, oni to začali připravovat až v únoru tohoto roku, tak je logické, že to skončilo ústavního soudu. Mimo jiné I prezident, který je v zásadě fanouškem této vlády a konečně taky nakonec jim toto podepsal, to znamená nedetoval to, abych byl přesnější, tak sám tvrdil, že to je tak 50 na 50 procent, jinými slovy. Je zjevné, že I poradci nebo právníci v okolí pana prezidenta o tom mají vážné pochybnosti. Jak to dopadne, uvidíme. Já tím minimum chci říct, že vláda si zahrává. Protože pokud to nedopadne a ten ústavní soud to schodí ze stolu, znamená nedá za pravdu vládě a je zcela zjevné, že to nenastane už do doby, kdy se ty důchody setnou, čiže to bude později, tak ta vláda bude muset vracet miliardy korun důchodcům, dvou a půl milionům seniorům. Logicky s tím budou spojeny různé soudní přeh o ušlé zisky, budou chtít dotyční úroky a tak dále. Bude z toho nekonečný, nekonečný jizmatek, ale hlavně vláda bude muset doplatit. Otázka je, kdy to samozřejmě rozhodne ten soud, nebo kdy by to rozhodnul, tak to jsou jednotky možná také nízké desítky miliard korun. Jak bychom to řešili my? Protože je vlastně vždy jednoduché kritizovat. Mluvčí 1: My bychom, Mluvčí 0: Pochopitelně, kdybychom se dostali do této situace, protože se můžeme bavit o tom, že bychom se do té situace snažili nedostat, protože mimo jiné to vzniklo tím, že vláda neuřídila inflaci, shodila vše na Českou Národní banku, inflace je extrémně vysoká, tím pádem mění kalkulační vzorec, nebo valorizační vzorec. My bychom v každém případě nešli cestou legislativní a legislativní nouze. A doporučovali jsme této vládě, aby už tento rok nechala dojet, připravila si řádnou cestou, když už to takto pocenila, nový valorizační vzorec od prvního první roku 2024. Ano, bylo by to o 15 až 20 miliard více korun. A na druhou stranu mohla by se s čistým štítem postavit před lidi s tím, že to udělala právně, nekonfliktně. Tak to je jedna věc. Další věc, válečná daň. Ta se týká nikoliv tedy seniorů, občanů, ta se týká podniků. Je nutno říct, že ta tzv. válečná daň se stává se dvou části. Jedna je ta typická windfall tax a druhá tzv. omezení tržních příjmu. To je třeba dávat dohodomady, protože v tom je totiž zakopaný pes. O co se jedná? Vláda se rozhodla, že tady je zdaní energetické společnosti, případně rafinéry, případně finanční společnosti, banky atd. v důsledku toho, že mají mimořádně vysoké zisky. To by se dalo částečně pochopit, kdyby ovšem, to je zase otázka, kdyby vláda to měla připravené a postupovala právně čistě. Co ona udělala? Tu tzv. windfall tax navstavila na úroveň 60%. K tomu si přepočtěme, že mají tedy ty dotčené podniky standardní deň s příjmou 19%, takže vlastně mají 79%. Evropská komise doporučila, aby se to udělalo pro tyto obory, o kterých jsem tady mluvil, na úrovni plus-minus někde 33%. Čili vidíte, že ta vláda šla skoro na dvojnásobek. Navíc to nedala na rok, tak jak se to doporučovala, dala to až do roku 2025. A když k tomu ještě přepočteme, to tzv. omezení tržních příjmů, možná si vzpomínáte, to je to, že když bude mít ta energetická firma, když bude prodávat energie za vyšší cenu, než jak bylo nastaveno, tak ještě to musí zdanit. Zjednoceně řečeno vlastně, jedná se o možné dvojí zdanění, což ale je nepřípustné vzhledem do ústavního soudu. Navíc se může jednat o tzv. rousící efekt, že když to potom napočteme všechno, vezmeme těch 60%, plus těch 19%, plus ještě to omezení tržních příjmů, tak některé společnosti se připlíží až 90%. Takže porušilo se to doporučení EU, je zde podle našeho názoru a celé řady právních expertů dvojí zdanění. Navíc použitě se čílí ti, kteří se to dotýká, ne protože jim toto vláda nastavila, to samozřejmě s tím nic neudělají, ale to, že někomu to nastavila a někomu ne. Takže proč to platí jenom pro šest bank? Co ty ostatní banky? Prolobovali si to? Ano, pak to ještě platí pro rafinérie. Proč to třeba neplatí pro zbrojařský průmysl? Nebo se domníváme, že zbrojaři nevydělávají, když už se to tady jmenuje válečná daň, díky válce? To znamená, že je tady celá řada otázníků, pochybnosti a tak dále. Proč to říkám? Pochopitelně se válná část těch, kteří se to dotýká, a jsou to velké korporace, velké společnosti, budou bránit, budou z toho různé soudy, arbitráži a tak dále. Jak bychom to řešili my? Pokud bychom se do té situace dostali, tak bychom nastavili tu válečnou daň, chceme-li, několik na 60%, ale na to doprodučení té evropské komise někde okolo těch 33 plus minus procent, ale hlavně si to doufám tvrdit, že bychom se do té situace vůbec nedostali, protože my bychom tu energetickou krizi řešili úplně jinak. Nikuliv tím zoufalým způsobem, to znamená, že nechám vydělat energetické společnosti neuvěřitelné zisky. Sami to vidíme. A varovali jsme předtím. Následně velmi komplikovaně, a možná na hraně zákona, možná za hranou zákona, zdaním. A to, co zdaním, tak vezmu a začnu přerozdělovat pro toho, koho si ta vláda určí. Možná to budou menší firmy, možná větší firmy, možná to budou sociálně slabší domácnosti, možná to bude někdo úplně jiný. Ale v každém případě, že měte si jednu věc, vláda neovlivnila ty ceny, což udělat měla. Kdyby nastavila jakýsi cenový strop přímo u toho výrobce, tak ta cena té energie nevyskočí tak vysoko. Tím pádem by všichni měli levnější energie, bylo by to spravedlivé, to znamená, nedívali bychom si, jestli někdo nakoupuje energii levněji a je to větší firma, malá firma, bohatší nebo chudší domácnost. Ale v každém případě by to bylo protiinflační. Vláda vlastně tímto ještě přiložila pod kotel, pod inflační kotel. Takže to je to, co jsme od začátku říkali, nejď touhletou šilinou cestou, nechat všechny vydělat, pak jim to sebrat a následně rozdělovat, ale nenechat je vydělat. Je to něco podobného, jako třeba funguje cena tepla, která je takzvaně věcně usměrňovaná, to znamená, je to na základě toho, aby se pokryly náklady pro ty výrobce, myslím tím té energie, třeba toho tepla a k tomu, aby měl přiměřený zisk. Samozřejmě nelze to dělat na dlouhou dobu, toho se uznávám, musel bychom to dělat krátkodobě, ale kdybychom to udělali jenom v tom roce 2022, tak dneska už jsme z toho venku, že mezi tím ty ceny ve světě klesly a nemuseli jsme se dostat do téhleté šlamastiky. Takže jak je tady hrozí riziko? Nejenom to, že vláda nevybere to, co vybrat chtěla. Vzpomínáte si, že říkala, že na té válečné daní vybere 100 miliard, to říkala na podzim minulého roku. Teď už přiznal ministr financí, že se seknul a že to bude 40, možná 30 miliard, možná dokonce ještě méně. Mimo jiné, víte proč? Protože ty firmy to začínají optimalizovat. A kdo to říkal? Prakticky všichni. Upozorněvali jsme na to, mimo jiné na to upozorněvali ty dotyčené firmy, banky, energetické společnosti atd. Když to sečtem potrhnem, tak tu hlavní část nakonec stejně vybere více méně ze společnosti ČES. Takže nejenom, že to nebude 100, možná to nebude těch 30, protože jestli, že prohrajou ještě ty seudní spoly, tak budou muset všechno vracet. No a jsme u ČESu. Možná jste to slyšeli, rozčeřila se voda v těch posledních dnech, protože vládě se povodařil další majstrštik. Schválila se zákon směřující mimo jiné k ovládnutí společnosti ČES. Ona tvrdí, že to není jenom lex ČES, ale všichni velmi dobře víme, že to byl hlavní důvod. Principálně jde o to, že tu společnost budou moci přeměnit, například rozdělit, když s tím vysloví souhlas nikuliv 90% akcionářů, jak je to dneska, ale v 75%. Fakticky jde o to, že se bude snažit hrát tu hru tak, aby vytěsnila minoritní akcionáře. Ten problém je v tom, že mění pravidla v průběhu hry. Navíc je zde celé zjevný, musíme s tím počítat, je zde ochrana minoritních akcionářů. V každém případě je zde ale celé zjevně podkopání důvěry. Mluvčí 1: V. Mluvčí 0: Českého našeho kapitálového trhu a jenom v důsledku toho přišel Čes v posledních děch o desítky miliard korun. V jednou chvíli to dokonce bylo 100 miliard korun. Jak bychom to dělali? Jak bychom to dělali my? My bychom se snažili vykoupit fairovým způsobem akci minoritních akcionářů. Já jsem s nimi docela válčil, když jsem byl ministrem průmyslu a s panem Šňobrem a spor jsme se neustále postrkávali, ale doznačně měl jsem jim trochu rozumět v jedné věci, on nechtěl zásadním způsobem to, aby jsme si prosazovali jako stát budování jádra. Na jednu stranu on chápal stát, a nás se s ním dokonce I potkal, že máme zájem budovat jádro a že to posílí naši energetickou bezpečnost a tak dále. Na druhou stranu on vždycky říkal, tak si to jádro budujte úplně separe vedle a netahejte to do toho velkého čezu. Na druhou stranu zase já jsem trochu chápal, protože faktem je to, že budování jádra znamená, že tam budou poměrně vysoké náklady. Ono se to samozřejmě v čase splatí všechno, o tom není nejmenších pochyb, ale faktem je, že to je investice třeba na 20-30 let, to znamená, ti investoři se na to nedívejí souhlu pohledu 20-30 let, ale souhlu pohledu třeba několika let. Ale řekl bych, že to stále bylo v korektních právních mantinelech, ale to, co provádí tato vláda je něco neuvěřitelného. Znamená, my bychom se snažili vykoupit to na bázi férové ceny, dal by se využít I toho, že bych si to vykupoval časá, minimálně v té první fázi, má na to zdroje z nedozdělaného zisku, případně by se na to I mohlo půjčit peníze, těch variant je více, ale tak, jak to udělali ve Francii. Ve Francii to udělali tak, že vykupují férovým způsobem od minuletních akcionářů, akci dokonce jim k tomu dávají určitou prémi, nemusí se mi to líbit. Ale jsme v situaci, kdy jsme si takhle ten koktejl namíchali, už v minulosti, někdy ve 90. letech došlo k nešťastné privatizaci Česu, a nemůžou dneska tisíce akcionářů, kteří tam jsou, ať už to jsou fyzické osoby, právnické osoby, postavit ke zdi a jak si s nimi vydrbat způsobem, jakým chce udělat vláda. Další problém. Obnovitelné zdroje energie. Tato vláda přišla s tím, že chce šetřit na takzvaném dotačním biznesu 54 miliard korun. Samo o sobě je to nesmysl, protože dotačný biznes je založen zejména na evropských zdrojích, několik na českých, národních zdrojích, tím pádem ty evropské zdroje nezasahují do rozpočtu, ale v každém případě tato vláda, když už tedy použila tento švindl, tak se snažila opřít o některé rezorty a řekla, že například z těch 54 miliard každoročně stáhne 20 miliard z ministerstva průmyslu a obchodu. Jediné, kdo to tam může stáhnout, když neberu jednu miliardu jakožto podporu za emisní povolenky, tak je právě z poplatků za obnovitelné zdroje, což konečně I vláda přiznala, že tady chce tady takzvaně šetřit. No a co se jedná? Jedná se o to, že tato vláda, nejenom tato, ale I vlády minulé, musí platit plus-minus 44 miliard korun za obnovitelné zdroje. To je vlastně důsledek budování solárních parků v letech 2006 až 2010, zejména tedy 2010 částečně ještě v roce 2011. To se nám nemusí líbit, protože v té době pochopitelně to bylo zlobováno, ale faktem je to, že k tomu se stát zavázal a faktem je to, že dnes už to neplatí těm, kteří to vybudovali, to už nejsou ty solární varoni, ale těm, kteří to do nich xkrát překoupili a prostě nějakým fairovým způsobem nabili svůj majetek a mají ho, dejme tomu na dalších 10, 15, 20 let ve smyslu investice, která by se jim měla vracet, mimo jiné založené na tom, že tady budou toto dostávat, protože to je zákon. Znovu říkám, nemusí se nám to líbit, ale ze zákona toto vyplývá. A navíc ty, kteří to už překoupili, tak logicky ty už na tom ten obrovský vejvar, ten biznis samozřejmě nemají. Ale co stát tvrdí? Že z těch 44 miliardů vždycky bylo tak nebo jest, že 18 miliardů jde za domácností a za firmou nebo za firmami, zbytek platí stát. A těch 18 miliardů jsme donutili stát, nebo donutili, my jsme mu to navadili, on na to nakonec přistoupil, že si v době energetické krize přitáhnou na sebe popatky za obnovitelné zdroje neplatíte vy jakožto spotřebitelé, ale už od října minulého roku je platí za vás stát. Což si myslím, že je dobře v té energetické krizi. Ale stát řekl, že to zase vrátí na spotřebitelé, čili na vás, na začátku roku 2025, pardon, 2024, čili do konce roku 2023, že to bude. Což je v pořádku. Nyní vlastně, co udělal za fintu pan minister Staniure? Protože to je těch 18 miliard korun. Tvrdí, že ušetří na dotečným biznesu, ale prakticky se jednalo o toto, jinými slovy, on to chtěl přehodit zpátky na spotřebitelé. To je úspolená dotečným biznesu? Není to úspolená dotečným biznesem, to je to, že to přehodí na vás a na firmy zpátky. Protože to novináři objevili, přišli na to a okamžitě na to upozornili, tak minister Staniure zatáhl za ruční brzdu a říkal, no tak dobře, tak to tedy nebudou platit ty domácnosti a firmy, ale stát to taky nebude platit, v tom ho trošku chápu, no tak to nezaplatíme těm solárním investorům. Ale oni to zaplatit musí, tam I na cesta není. Nemůže prostě dneska říct, že něco někomu nezaplatí. Jakkoliv se mi to nemusí líbit z pohledu stavu minulého, ale to je prostě zákona povinnost. Jsou tisíce subjektů, kteří už dávno nemají se solárními barony, co společnýho. A víte, co je zajímavé, a to vám tady fakt řeču teď. Pána stejního ráda, je naprosto evidentní, že investice je už dávno zaplacená. A není žádný důvod, abychom to podporovali s peněz dáňových poplatníků. My tu odvahu máme, my s tím přijdeme. To je něco neuvěřitelného, co tvrdí. Já vám hned vysvětlím, proč. To je fakt už ztráta soudnosti osobnosti. Proč to říkám? Tak jedna věc je, že už ty investice drží v roku někdo úplně jiný, než ty, kteří to kdysi budovali, ale tak to bych mu jenom připomněl. Ale to, co je podstatnější, je to, a to bych I říkal, jak my bychom to řešili. My jsme měli snahu tyto tzv. solární investory omezit. Omezit znamená nikoliv to, že jim nevyplatím to, na co mají nárok. Ale prostřednictvím sledování jejich marže, což samozřejmě se vyhodnocuje stále, to se musí dělat ten stát, já to nechci komplikovat, to je prostě jaký vzoreček, který se vyhodnocuje, tak jsme měli zájem. Jím snížit jejich ciskovost, snížit jim tedy jejich marže. To si myslím, že je férové. My vlastně říkáme, nebudete mít těch zdrojů tolik, kolik jste očekávali, ale budete to mít tak, abyste prošli, to znamená, abyste nezbankrotovali. To si myslím, že je docela fér. Proč to říkám? Dali jsme to do změny zákona a dali jsme tu jim tu marži někdy na úrovni 6,3%. Plus jsme zavedli solární daň. Co nastalo ve sněmovně pěti koalice? Tehdy zejména v čele zespolu, a zejména aktivní, tam byl pan ministr Stan Jura, tehdy samozřejmě opoziční politik, jim to zvýšili opět. Čili tlačili na to, aby to bylo víc, 8,4%, dokonce oni navrhovali 9,5%, my navrhovali 6,4%, a oni navrhovali 9,5%. Takže zase se to prolobovalo, my jsme pak nakonec museli udělat určité ústupy, kde jsme byli v menšinové vládě, ale proto to neříkám. Podstatné je to, že I k spolu se jim zvýšila ta marže. A dneska drze říkají, že my tu odvahu máme. Že ji tedy neměli, když jsme zaváděli tu sníženou marže. Je to něco neskutečného. Takže nemohu to udělat, takže nevyplatím nic. Nemohu to udělat tak, co jsme navrhovali my, že jim snížíme marže. To si myslím, že je docela fér, ale tam samozřejmě neušetří těch 18 miliard korun. Závěr. Je to přehlídka nekompetence a výsledek bude to, že po téhleté partě budeme tady hodně dlouho dávat Českou republiku opět dohromady. Na tomhle jsem chtěl jenom ukázat, že na třech čtyřech oblastech tato vláda neskutečně riskuje. A to nejenom desítky, možná I více miliard korun, ale pochopitelně I pověst České republiky. Proto jsem říkal, že se začínáme stávat banánovou zemí. Luke, jdu k vaším otázkám. Budete se dnes dívat na hokej Švýcarsko-Česká republika? Myslím, že začíná někde v půl, půl osmí, rád se mrknu. Jak se díváte na situace na Slovensku? Přivítal byste, kdyby na Slovensku opět vládl známý André Babiše a Robert Fico? Já nebudu hodnotit, tak jako někteří naši politici, suverénně politiku na Slovensku. A koho bych si přál, nepřál, a kdo podle mě je lepší, kde je věrohodnější, kde je méně věrohodnější. Slovensko je demokratická země a její obyvatelé se musí rozhodnout toho, koho tam chtějí mít a my toto budeme respektovat. Já se znám jak z politiky z té Pelegrinýho vlády, protože jsme je zažili částečně a spolupracovalo jsme se s ním I dobře, včetně pana premiéra Pelegrinýho, ze kterým jsem se někdy krát potkal, tak poté I z politiky té vlády následující. Takže neměli jsme s nimi špatný vztah a rozhodně nebudeme mentorovat, kdo je lepší a kdo je horší. Lhze o ano tvrdit, že je euroskeptické hnutí? Definice mírného euroskepticismu je, že kritizuje Evropskou unii, ale nechce vystoupit. Mdle mě byste se vaší politikou k EU hodili více do frakce ECR, než Renew Europe. Tak jenom pro diváky přitmenu, že frakce ECR je vlastně frakce konzervativců evropských, Renew je více liberální, nebo liberalisté, liberálové. My tvrdíme, a já to škatulkování nemám moc rád, jsme catch-all party, ale když už nás v té poslední době chtěli zaškatulkovat někde, tak se nejkomfortněji cítíme jakožto liberální konzervativci. To je schodečně něco, co existuje, něco, co je docela přesně definované. A když si na to podíváte, je to někde mezi tím Renew a někde mezi tím ECR, ale já bych to úplně také neškatulkoval. Ostatné je to, že si říkáme naše názory a že jsme dostatečně viděli, dostatečně slyšeli. Mimo jiné v té ECR jsou Poláci silní, pokud vím, a vlastně hlavní Polská strana a je tam z České republiky odésta. Mirka, nebylo by dobré podat veřejnou hromadnou žalobu na současnou vládu? Důkazy, jako jsou čísla ekonomiky, čísla sociologická, nelze odevzdat život na čtyřidoký sociopatům. 90% lidí změní funkce k nepoznání. To je vždy po roce bilance. Dnešní vláda výsledek dokazatelný 30%, potom 30% platu, pak se do politiky nebude chodit pro peníze a moc ale pro normální, efektivní práci. Takhle by to fakt nešlo, že by si člověk nedokázal přestavit, že by politik měl být nějakým hlepším pusem motivovatelný na své výsledky, ale já se domnívám, že to je v zásadě nedělatelné. A já si I troufám tvrdí, že tak, jak je to dneska nastaveno, I když se mi to kolikrát nelíbí, tak je to nastaveno v podstatě dobře. Máte pravdu, že 90% lidí změní jejich funkce. No ale to je na vás. Neříkám zrovna na vás. Vy jste možná nevolali na tuhle tu šílenou partu, ale je to I na ostatních. A to je to, co jsem říkal, musíte přesvědčovat lidi kulam sebe. Vždycky se podívejte, co by ti lidé, kteří jsou v té vládě, dělali, kdyby nebyli v té vládě. A právě podle toho se I můžeme krásně ukázat na to, koho ta funkce změní či nezmění. Pokud totiž uvidíme, že ti lidé by byly bez problému zaměstnatelní v nějakých třeba vrcholových pozicích, a jedno, jestli by to byl ředitel nemocnice, školy, nebo v biznesu by byl, nebo kdekoliv jinde, tak obvykle ty lidi nezmění ta funkce. Nimo jiné proto, protože ti lidé už si něco odžili, ti lidé mají nějaké zkušenosti, ty lidé si zažili nějaké úspěchy, neúspěchy, jsou odklučení životem, něco řídili obvykle, možná I vrcholově, což si myslím, že by měli, protože práce ministra je vrcholová manažerská pozice. A tito lidé jsou trošku ošleháni větrem. Zatímco lidé, kteří na té politice vydostali, nebo tam jsou posledních 20, 30 let, tak podle tohoto vypadá, ty žijí v úplně jiném světě, oni se domnívají, jak se rozumí lidem, protože se s nimi občas spotkají na různých mítincích, nebo jsou aktivní na sociálních sítích, nebo já nevím, chodí na besedy, ale to je samozřejmě povrchní, oni už netuší, o čem je ten reálný svět. To je ta cesta změnit to v řádných volbách a asi ne tím, že bych je takzvaně motivoval finančně. Protože asi na druhou stranu musíme si uvědomit, že ten politik by měl mít nějakou rozumnou vzduchu. Věc jiná je ta, že by samozřejmě v době, kdy se má šetřit, jsem mu neměl zvedat už jenom o symbole. Ve vládním úsporném balíčku píše Lukem, který zaství obrovské zadlužování naší země a obrátí trajektory tím správným směrem, kterým na ním rozpočtujeme I zrušení dotací pro solární barony. Tak nejdříve v tomto vládním úsporném balíčku opravdu není to, že se obrátí trajektorie. To je možná sen této vlády, ale papír snese všechno a já jsem to už mnohokrát rozebíral. Ano, nepochybně tím, že zvýší daně navzdory všem svým slibům a zvýší je takřka plošně, tak vybere více na daní, s tím souhlasím, ale pak se nemůže tvářit tím, že většinu těch úspor nebo většinu toho snižování, schodku toho rozpočtu udělá přes úspory, protože do těch úspor si nakreslila mimojené přes té dotační úspory 54 miliard korun, což je jenom švindl. Může to ořezat na dejme tomu dálnicích, silnicích, školách, školkách a tak dále, ale to není dotačný biznes. Ale v každém případě ptáte se na to zrušení dotací pro solární barony? Ano. Má v tom plus minus někdy okolo těch 18 miliard, ale to samo o sobě není možné. To by muselo porušit všechny zákony. To znamená, už dneska se nejedná o solární barony. To bylo v roce 2010, ti to vybudovali, prolobovali si to, ten tunel za těch 600 miliard korun, pak to ale vzali a prodali to, ti na tom vydělali a teď už je tam tisíce, možná desítky tisíc drobných investorů, kteří si vybudovali nějakou solární elektrádnu už za více méně regulérních cen a vybudovali si ji na základě podnikodatského záměru a ten v sobě obsahoval to, že budou mít jakousi cenu, která bude podporovaná. To znamená, tomto oni do toho šli a na základě toho si vzali úvěry. A na základě toho ty úvěry musí splácet. To znamená, pokud já jim to dneska nevyplatím, tak nejenom, že už tím netrestám ty solární barony, nejenom, že poruším zákon, ale na ženu tisíce subjektů ku krachu to prostě nemůžu udělat. To není možné takhle dělat. Můžu jim, to jsem zde říkal, snížit jejich ziskovost. A to se dá skutečně nastavit, je na to speciální vzorec. A to je ta cesta, kterou bychom šli my. Čili dát jim méně stopy. Dobrý den. Kotář se trestní odpovědnosti politiků a prezidenta lze tento zákon dát pevně do ústavy s nástupem nové vlády. Nechci to tady takhle střílet, musel bych se nad tím hodně zamyslet, podívat se ještě přesně, jak je to ze současného odpovědností, protože pochopitelně víte určitě to, že pokud vás poslanecká střílená videa, tak jste trestně právě odpovědní a můžete být stíhání soudem. Na druhou stranu musíme vnímat to, že může dojít někdy skutečně k politickému nátleku, nebo k politické šikaně. A to pochopitelně zase nejní fér, aby ten člověk za to byl trestně stíhání. To znamená, vy třeba si to dobře promyslete, ale nemůžeme vám teď na to odpovědě takhle sfleku. Milan Zdravý, tak zkouštím podle vaší rady oblevňovat názory v zaměstnání, ale výsledek je, že koukej na člověka jako na spodinu, ale nestěžuji si. Politika vždycky rozdělovala lidi a tak to je. Není to jenom u nás, je to v bezpojených státech podobné, je to podobné v Británii, navíc ještě když jsou třeba silnější osobnosti nebo výrazné osobnosti, tak ty rozdělují ještě více. Takže není to jenom v České republice, je to nalec, kde jinde. A je dobře, že přijedete si, než stěžujete. Jde o to, aby člověk byl vytrvalý, aby se stal za svým názorem a aby si uměl I ve svém okolí dobře vyargumentovat, proč volí tu či ono stranu. Tak, tady Mirka reaguje na Stopyho, to už nebudu číst. Pan Laibel, dobrý den, není pan Rakušan náhodou resista, když dává v Africe pytel banánů Černochovy? No, to jste mi teď překvapilo, to fakt nevím. Jako určitě ne, ale to bych asi Já mu vyčítám lecos. Vyčítám mu jako desítky, stovky věcí a to bychom tady dlouho zasedili. Což je neudělal dobře, ale jestli dal někomu banány, tak to bych asi úplně takhle do soustažnosti nedával s rasizmem. Tak, Roger, DvojTV, to už jsme si tady řekli. To je vlastně minule, že vlastně Teď byste mi ale tady vypadnul. Tak, momentík ještě. Držte. Sabrovské množství dotazů dnes. To je úžasné, jaká bych na toho Rogera nezapomněl. Když to mi tady spadne někde v Tady, dobrý večer, pane Havlíčku, už jste zkoušel chat GPT? Mějte se, ano, mám ho nainstalovaný, zkoušel jsem, ale úplně mě tady nenadchnou. Jo, ale možná se to bude vylepšovat. Petr, dobrá zpráva. Akcie Česu padají, z čeho asi nemá radost fanoušek Radim Donal. Máte smějlíka, takže A to je minoritní akcionář Česu. Takže případné zastátnění Česu by nebylo tak drahé. Je to dobrá zpráva pro stát, že akcie Česu padají? Není to dobrá zpráva. Samozřejmě můžeme Někdo se může mnout ruce, že kdyby se vykupovalo, tak se bude vykupovat levněji, ale To je otázka, co to udělalo se na té burze, ale není to dobrá zpráva pro to, že stát si udělal zákon, který z mého pohledu je lex Čes a nemůže vytěsnit akcionáři tímto způsobem. Má to udělat fairovější cestou. Tak, Johnny Johnny. Také vám absentuje v konsulečním balíčku zdaňování odlivu dividend do zahraničí a vnitro firmních cen. Jenom jistě v současnosti použijí zákon o cenách z roku 90. Dá se použít ten zákon o cenách. Může mít to otázka třeba nastavení cen potravin a tak dále. Neměl by se to neužívat v nějaké kritické situaci? Ano. To je obecně velká diskuzi, jestli stát má zasahovat do toho trhu nebo nemá zasahovat. Já jsem v tomhle tom spíše liberálnější, nezasahoval bych, ale A vždycky říkám ale, až na určité výjimky. Pokud pakliže selže trh, tak krátkodobé regulace smysl dávejí. Ale mají li být ty regulace, tak jak už jsem řekl, musí být krátkodobé a musí se udělat rychle. Tato vláda nakonec stejně, I když to odmítala, k celé řadě regulací přestoupila mimo jiné za stropování cen. Ale proč to dopadlo fiaskem? Proč to dopadlo špatně? Pokud to nebylo samozřejmě záměrem, že nechtěla nic vyplácat. Bylo to proto, protože k tomu přestoupila pozdě a navíc ještě nastavila poměrně vysoko. To je to, co jsme upozorňovali. Takže vlastně ona je nastavila od 1.1.2023. Dejme to, u měsíc to fungovalo. To znamená, jak si ten nástroj se minul účinkem. V době, kdy se mělo regulovat, což bylo v roce 2022, zaprvé bychom tolik nepřitopili pod inflací a zadalší by pochopitelně lidé I firmy snadněji přestáli ten průšvih s vysokými cenami a energiemi, tak se neudělalo nic. Až v době, kdy. Mluvčí 1: Už to nedává. Mluvčí 0: Ten smysl. Čili to je ten problém. Tak. Dobrý den, pane Havlíček. Jo, ještě jsem se tady ptal na ten odliv dividen do zahraničí a vnitro firmních cen. Ano, to tam není v tom. To tam v tom není. Dobrý den, pane Havlíček. Proč se neinvestuje do našich zbrojovek, když už se mají dávat tak velké peníze do zbrojení? Mohlo by se nám to časem vrátit, nebo ne? No, tady je otázka, kdo by měl do nich investovat ze zbrojovky. České jsou v ruku privátních subjektů. Navíc, já většinu z nich znám, protože když jsme jezdívávali do zahraničí, já jsem jezdíval jako minister, Mluvčí 1: Tak valná část. Mluvčí 0: Zbrojařského průmyslu, podobně jako energetického nebo jiné typy firm se mnou jezdívávali a snažili jsme se za ní lobovat tak, aby získávali kontrakty v různých zemích. Takže to je o těch majitelích a pokud vím, tak dneska se zbrojařskému průmyslu velmi dobře daří, vydělávají a taky, pokud vím, tak se investuje. Takže já myslím, že to není otázka státu, to je otázka těch privátních subjektů a ti, alespoň to, co sledují, tak činí. Zdravím pana Havlíčku, rád vás slyším. Včera jsem zaregistroval, že polské úřady naměřili zvýšené, super zvýšené hodnoty radiace. Mám se bát. Nevím, do jaké miry je to dezinformace nebo není. Já jsem to v rychlosti jenom zaregistroval někde, někde přes internet, ale nezdálo se mi to úplně věrohodné, takže opravdu k tomu se teď mě chce vyjadřovat, protože to nevím. Dominik. Dobrý den, pane Havlíčku. Chtěl bych se zeptat, kdo obsadí neobsazené místo, místo předsedy hnutí. Ano, po Ivo Vondrákovi. Budou řádné volby a bude to někdy na začátku příštího roku. Takže uvidíme, kdo bude kandidovat. Júra Konečník. Zdravím a moc děkuji. I já děkuji Jurovi. Luke. Počítá se se stínovými ministry I do skutečné vlády? Ano, dovedu si představit, že řada z nich se do skutečné vlády dostane. Pro nás je to důležité z mnoha důvodů. Ta stínová vláda. Zaprvé proto, protože to je skutečně po dlouhé době formace nebo sestava, která aktivně pracuje. I v minulosti občas nějaká stínová vláda probleskala, to byl čistě marketing. My se setkáváme nejenom jednou týdně, ale pracujeme každý den. Já si to hlídám. Dělá se obrovské množství kulatých stolů, workshopů, konferencí. Neustále chodí do médií, píší články. Všechno si zaznamenávám, kontroluji, motivuji tím, samozřejmě. V případě jsou I. Mluvčí 1: Určité. Mluvčí 0: Výtky, pokud někdo neplní svoji práci, jak by měl. A proto jsem taky chtěl, aby stínoví ministři nebo ministryně to dělali na plných půvozovkách pracovní uvazek. To znamená, nemůžou ještě vykovanávat žádnou jinou práci s výjimkou, samozřejmě třeba práce poslance. Tak to je pro mě důležité. Samozřejmě je to důležité I pro ty vlastní stínové ministry, kteří třeba ještě nebyli ministři v minulosti. Oni se trochu odtrkávají, zvykají si mediálně komunikovat, zažívají stresovější situace. My si je tím pádem I trošku testujeme, zjišťujeme, jak jsou schopni se v nepříjemných situacích s tím vypořádávat, jak jsou schopni komunikovat, jak jsou schopni si to odpracovat a tak dále. No a nepochybně, když se dostaneme k vládě a my se k ní dostaneme, kdy to samozřejmě nevíme, tak to bude základ pro ten výběr těch budoucích ministrů, což samozřejmě neznamená, že tam budou všichni a neznamená to, že tam taky nemůže být někdo jiný a další. Je to I dobré samozřejmě pro běžné obyvatele, protože my se stínovou vládou teď děláme jakési tur, jezdíme po jednotlivých krajích a regionech. Byli jsme v Ústeckém, teď pojedeme do Plzeňského, pak pojedeme do Středočeského, pak do Karlovarského, to mám jenom v tomto do konce června a představujeme tam naše stínové ministry, včetně naší dokumentace nebo říkejme našeho prohlášení a mohou komunikovat tím pádem s jednotlivými občany, kteří se jich mohou ptát a ukazujeme, že jsme nejenom ti, co kritizují, ale rovněž ti, co přináší určité řešení a rovněž ti, kteří mají personální zázemí. Takže já mám z toho dobrý pocit a je to fakt klíčový vehikl pro nás ta stínová vláda. Luke dneska má spousty otázek, už tady vidím asi čtvrtou. Karle Havlíčku, byl byste pro jednu sazbu a to 15% na všechno, odpadly by debaty, kde co má být a podobně, jaký by to mělo dopadnout, rozpočet tato sazba? To by se muselo dopočítat, teď nevím, jestli to je 15% v BPHčko nebo 15% úplně všechno, kdyby to mělo být úplně na všechno, tak by to mělo negativní dopad, protože třeba daň z příjmu právnických osob je 19%, teď se bude zvedat o 2%. V BPHčko je 21%, je to ta vyšší sazba, ta nížší sazba, teď bude jedna, což bude 12%, takže spíš bych řekl, že by to mělo negativnější dopad. Ale musel by se to dopočítávat. Nejsem proto, aby se to dneska dělalo, akorát by v tom byl z matejka, poprvdě si myslím, že vláda neměla dělat pro ní nebude žádný příjem do rozpočtu, akorát v tom udělala totální z matejk. Mluvčí 1: A všichni už doživotně budou tvrdit, že ta vláda se nechala zlobovat. Johnny. Jsou vůbec nějaké možnosti ohledně orčení množství peněz posílených v rámci odvodu České republiky do EU na národní úrovně? Teď nevím, co ti myslíte. Možnosti ohledně orčení množství peněz posílených v rámci odvodu ČR do EU, Mluvčí 0: To jsou jaksi přesně nastavené mechanizmy v tomto. Seškrtání výdejů na Green Deal by mělo jednoznačně protiinflační charakter. Pravomoci na to ale nemáte patrně. Možná mě opravíte. Máte pravdu, já bych neřekl snížení výdejů na Green Deal. Samo o sobě Green Deal je spíš rámec, to je to, co není úplně správně pochopeno. Ale ten prováděcí mechanizmus, říkejme ten scénář toho, jak naplnit ty ambice roku 30, 50 a tak dále, jsou obsaženy v takzvaném Fit for 55, tím vás nechci nějak trápit, to je třeba to, co my jsme odmítli a naštěstí jedenkrát senát ještě ze naší vlády nám to posvětil, tak jsme to odeslali do EU, na Češťa to vláda v rámci předsednictví na celou řadu z těch věcí rezignovala. A to už je to, co je, a v tom máte pravdu, proinflační, myslím ti to, co udělala naše vláda. Ať už je to snížení počítu městních povolenek, třeba konec těch aut na spolovací motory atd. To jsou jednoznačně proinflační aktivity a kdyby se tedy toto neodsouhlasilo, tak ano, máte pravdu, bylo by to protiinflační. Nebo minimálně nebylo by to proinflační. Neměl by to ten vliv. Tak, vy jste pro nízké daně, ale zároveň I pro vysoké výdaje. To je silný sociální stát, služby pro všechny, to je podle mě nerovnováha. To je, že si budeme muset připlatit vyššími daněmi, neboť je to neufinancovatelné. Není to o tom. My nejsme pro nízké daně. My jsme pro to, aby se nezvyšovali daně. To musíme jaksi rozvyšovat. My bychom nebyli ti, kteří by tlačili prostě za každou cenu daně dolů a dolů. My jsme udělali několik změn, ano, snížili jsme ten švindl, to je ta superhromá vzda Kaluskova, ale. Mluvčí 1: V, nebo. Mluvčí 0: Byli tam víc těch, kdo u toho stáli tenkrát, ale jinak my bychom dneska nesnížovali daně. Když se na to podíváme, tak někde ta celková daněvá kvota je někde přes třicet, myslím třicet procent, což je tak někde na průměru ostatních zemí, takže není důvod je ale zvyšovat. Tak to je první věc. Mluvčí 1: A. Mluvčí 0: Nejsme pro silný sociální stát a za každou cenu v, jaksi, šrobovat výdeje nahoru. O tom to není. Taky si všimněte, že v době, kdy svítilo sloničko, kdy přeneseme slova smyslu, samozřejmě v době, kdy byla konjuntúra, tak jsme, na rozdíl od těch vlád před námi, snížili zadluženost. Mezi lety 14 až 19 jsme ji snížili za 44% na 29%. Dokonce v té době jsme měli párkrát přebytkový rozpočet. To měl ještě Andrej Babiš a pak Lejna Šelerová. Ano, v roce 2021, to už všichni známe, tu písničku, jsme museli dát peníze do ekonomiky za obrovské tlaku tehdejšího pozice dnešní vlády, která tvrdila, jak tam dáme ještě daleko více. Ale to už k tomu se nechce vracet. Udělali to tak všechny země, jak bychom to neudělali, tak by byl velký, velký problém. Nemohli jsme tady pohrbít prostě ekonomiku, průmysl, živnostníky a tak dále. Ale já tím jenom chci říct, že jsme dokázali v době, kdy ta ekonomika rostla, vcela zjevně hospodařit velmi dobře. Snížovali jsme zadluženost a nezvyšovali jsme dluh. Říkám, nezvyšovali jsme dluh a snížovali jsme zadluženost, tak samozřejmě to bylo tím, že rostl hrubý domácí produkt. Proč ty vlády před tím, které nás kritizují, nedokázali tu zadluženost snižovat? Proč ten dluh jim rostl? Podívejte se na hospodaření státu mezi roky 2008 až 2013 a zjistíte, že v té době se zvýšil dluh o nějakých 700 miliard korun. Já bych to bral v té době, kdy byla světová finanční krize. Ale poté už nebyla světová finanční krize, jen kdy od roku 2011, 2012, 2013 a tak dále. Podívejte se, jak tam sekali schodky. Takže kážou vodu a v té době popíjeli víno plnými toušky. Jarda. Otázka pro vás. Proč se v dnešní době zapomíná na mladé? Dříve to pro mladé bylo lépe uspůsobené, dnes pokud není rodič movitý, nemá mladý nic. Jaký je důvod? Nebo váš názor? Máte pravdu. Já jsem se minulý týden potkal s mladěch, asi třicítku jsem jich měl tady v Praze a zítra jedu do Ostravy a potkám se tam zase s pár desítkami mladých lidí. Takové setkání, říkám tomu na jedno s Karlem a diskutuju s těmi mladěch. Organizuje to mimojené ANO mladých nebo mladé ANO, ale chodí tam samozřejmě I lidé, kteří nejsou členy ANO nebo nejsou třeba našimi sympatizanty. Prostě přijdu a chtějí se pokecat. Začíná být velký tlak na studenty, protože ti dnes mají výrazně vyšší jízdné, dokonce dvojnásobné. Samozřejmě platí více za koleje nebo jakékoliv ubytování, platí díky neuvěřitelné inflaci a díky mimořádným cenám potreben v České republice, zatože se to neurídilo, brutálně se to neurídilo, tak platí prosto šílené částky za stravu. Výrazně vyšší výdej mají třeba spojené se sportem. A teď tím ještě vláda chce zdanit jejich brigády. Fakt člověk už nepochopí. Ale když ti mladí už tady skončí školu, tak ani potom to pro ně není žádná hitparáda, protože ty sliby, které se podpoří bydlení mladých, tak když se podíváte, tak hypotéky dneska jsou u nás jedný z nejdražších v celé Evropě, díky úrokovým sazbám, což tedy není vinou této vlády, to je pochopitelně v důsledku vysokých úroků Centrální banky. Ale tato vláda, Centrální bank se u toho tleskala, ještě v době, kdy už jsme tvrdili, že už to začíná být kontraproduktivní, tak ještě jaksi vzývala to, že by se vůbec nic nestalo, kdyby se ty úrokové sazby zvešovaly. Naštěstí už to ta Centrální banka neudělala. Teď už to začíná zase jít dolů. Ruší se stavební spoření atd. Ale já neříkám, že všechno je nezbytně nutné a ještě ty vedlejší náklady, tak je to pro těmení nízkopřímovou domácnost už prakticky nedělatelné, ale začíná se to stávat velkým problémem I pro středně přímovou domácnost. Takže mladí vzad bych to nazval. Tak, já už musím ukončit. Já moc krát děkuji vám za tady obrovské množství dotazů, ale přesednou tady ještě vidím jeden, tak ten bych možná ještě řekl. Karl Havličku, těch 54 miliard se netýká jen dotačního biznesu. V tom je I osekání pro výstav busilnic a škole k podnikatelům se nebude brát těch 54 miliard. V tom jsou schovány I peníze pro kraj a obce. No ano, to máte pravdu. Tak to je to, co ale říkáme. Potom ta vláda neměla říkat konec dotačního biznesu, ukázat tam částku 54 miliard kron a říct, že ji bude opakovat. Problem je v tom, že pro ty podnikatele tam není prakticky nic z toho. Respektive nedá se vzít nic těm podnikatelům, protože ti podnikatele, pokud dostávají dotace, tak dostávají evropské dotace. Ty se nějak nepodeví v našem rozpočtu. Takže pak to musí vzít přesně tam, kde to píšete. Na silnicích, na školách, školkách a tak dále. Případně na těch obnovitelných zdrojích, což by ale znamenalo, že buď to přehodí zpátky na domácnosti a nebo na firmy, a nebo že to nevyplatí těm, kteří na to mají zákonný nárok. A to je ta banánová republika. Tím jsem tady začínal. Moc krát děkuji a budu se těšit, že se ve středu doufám, že to všechno zvládneme. Opět uvidíme.Kopírovat text

Vydrbání s investory do OZE nebo skandál s minoritními akcionáři ČEZ. Arbitráže s firmami, které postihla nespravedlivě nastavená válečná daň. Na sílu protlačená valorizace důchodů, posuzovaná Ústavním soudem. Proč vláda riskuje pověst Česka? Kdo zaplatí desítky miliard z prohraných soudů? A jak bychom to řešili my? Dnes v 18:30 v živém vysílání pořadu NA ROVINU.

Screenshot není k dispozici