← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Vítejte u mého pravidelného pořadu na rovinu. Trochu omluva za to, že nezačínáme tak, jako obvykle v 18.30, ale protože víte určitě, že vysíláme živě. Dál jsem to dnes o hodinu později a to proto, že jsem byl celé odpoledne v Brně. Měli jsme tam setkání s místními obyvateli, na zelňáku a I přesto, že pršelo a počasí tady žádná sláva, tak tam přišlo poměrně hodně lidí. Takže jsme tam s nimi diskutovali několik hodin a bylo to fajn setkání. Tak já jsem si nadnešek připravil pokračování dalších našich diskuze k tomu tzv. konsolidečnímu balíčku a doufám, že už jste se probrali z té katastrofální a ostudné tiskové konference pětikoalice, která proběhla ve čtvrtek, což z mého pohledu byl mix neuvěřitelné arogance, takého si zatajování, protože neřekli zdaleka všechno a hlavně neuvěřitelné lži. Já jsem vůbec nepochopil, proč koncipovali tu tiskovou konferenci tak, jak ji udělali, že tam tři čtvrtě hodiny mluvili o ničem a když, tak to bylo jenom já, já, já, my a za všechno může někdo jiný, ale buď již to čert vzal, to je politika, já jsem hlavně čekal, že poté budou jednotliví ministři představovat a stačili by dva představovat všechny ty změny a ne, že je budou zatajovat a pak se to bude složitě dohledávat. Ale v každém případě tam určitě I vám utkvěla jedna, když ne věta, tak skoro bych řekl nadpis a to bylo konec dotačního biznesu, konkrétně za 54 miliard korun. To bylo PRově docela dobře připraveno a musím říct, že to zarezonovalo, protože svodný člověk si určitě řekl, to v zásadě dává smysl. Možná se nám nelíbí daně, nám se tedy určitě nelíbí zvyšování daní, úspory, pochopitelně každý na ně nahríží trošku jinak, podle toho, jestli se ho dotknout či nikoliv, ale ukončení dotačního biznesu ve smyslu toho, že se nebude tolik dotovat na nové projekty v zásadě nezní úplně nelogicky, leč, a to je vždycky ten problém této vlády, vše je skryto v detailu, udělávají skryt detailu a ukázalo se v následujících hodinách, že se jedná tak jako obvykle o velkou vládní lež. Pojďme si to totiž rozebrat. 54 miliard korun. A pozor, pan ministr stranní údaj říkal, to nebude jednorázové, to bude každý rok, takže každý rok nevydodáme podnikatelům 54 miliard korun v rámci dotačního biznesu, pro dotační biznesy, pochopitelně pro podnikatelské subjekty. Ono to totiž nejde. Proč to nejde? Podnikatele čerpejí víceméně hlavně z ministrstva průmyslu a obchodu, částečně ještě z ministrstva zemědělství k tomu dojdu. Tak si pojďme říct, jak jsou ta čísla. Takže z těch 54 miliard se mělo 20 miliard odebrat z ministrstva průmyslu a obchodu, jinými slovy, že by to nedostali podnikatele. Fajn, zní to dobře, jenomže oni tam nejsou. Tam je pouze 1 miliarda, plus minus ročně se dává, já to zaukrouhluji, teď to bylo těsně pod miliardu, jakožto kompenzace, ano, to je dotace, pro energeticky náročné subjekty, to jsou průmyslové subjekty, kompenzace za emisní povoleně, to je za tu šílenost, která se zemvalí z Evropské unie, ale protože podnikatele na tom byli byti, tak se jim ročně dávala přibližně miliarda korun. Ano, je pravda, že tady to vláda může skutečně stáhnout a tu miliardu ji nemusí vydodat. Pokud to uděláme, tak ale dovedu si představit, jak to bude vysvětovat, protože mimo jiné I díky této vládě, která se podepsala pod tu Bruselskou doktrínu znižování počtu emisních povolenek a zvyšování ceny, ačkoliv šla do předsednictví s tím, že to bude přesně naopak, no tak v tohleto chvíli těm firmám silně zavaří. Ale připouštím, tady se miliarda dá stáhnout. Ale to je vše, když neberu pár desítek milionů koruna, programy typu malý obchodek atd. Pak se jedná totiž už o jednu jedinou věc a to jsou poplatky za obnovitelné zdroje. Já to hned vysvětlím. Poplatky za obnovitelné zdroje platí nedílnou rukou stát, firmy a spotřebitelé. Ano, firmy a spotřebitelé je to vyčísleno přibližně na 18 miliard korun v těch posledních letech. A protože si si vzpomínáte v době energetické krize jsme velmi apelovali na tuto vládu, aby zrušila krátkodobě poplatky za obnovitelné zdroje, že to je nemravné, aby to platili firmy a domácnosti, tak vláda skutečně po velkém alehání, sice se spožděním, ale v zásadě správně to zrušila. Jinými slovy, těch 18 miliard, co platí domácnosti a firmy, si na sebe přetáhla vláda v pořádku s tím, že to dala do konce roku 2023. Takže od roku 2024 by se to zase přehodilo zpátky. A vláda v tuto chvíli vlastně řekla, že těch 18 miliard, protože se to týkalo tohohle nic jiného už tam není, ona to I přiznala, zase vrátí na ty spotřebitelé. Čím se tady ukončí dotační biznes? Ne, tím se zdraží opět elektřina pro spotřebitelé a pro firmy. Jinými slovy, vrátí se to do té původní polohy tak, jak to bylo. A protože to samozřejmě novináři vyšťourali z respektu, ale my správně, a ukázali, že vlastně se nejedná o žádnou úsporu k dotačním biznesu, ale o zdražení energii a že se stát jenom zbaví toho, co si krátkorobě k sobě vzal. To není žádná úspora na dotacích podnikatelů. Tak rychle vzala vláda zpátečku a přišla s tím dobře. My to tedy nehodíme zpátky na ty spotřebitelé, na ty firmy, ale my si to už nechat nemůžeme. My to prostě nevyplatíme těm, kterým to podle zákona náleží. A aby jsme si rozuměli, to jsou ti, kteří zde vybudovali někde v roce 2010-2011 ty solární elektrárny, pak to přeprodali obvykle už několikrát. To znamená, dnes už tam jsou normální investoři a ty mají ze zákona nárok na to, že budou dostávat vlastně tuto v uvozovkách dotaci. A na to mají zákonný nárok. To se jim bohužel nedá vzít. Může se nám nelíbit, jak se to tady v roce 2010 vybudovalo, s tím souhlasím, a taky se mi to nelíbí. To je ten tunel z LED 2.6 až 2.10 ve výši 600 miliard korun a vyrobí nám to necelé 3% elektrické energie a nelíbí se nám to. Ale nemůžeme udělat to, že to přestaneme vyplácat. Že to už jsou regulérní investoři, tisíce investořů, kteří na to ze zákona mají nárok. To jsme si nikdy I my jako vláda nedovolili. My jsme diskutovali o tom, že jim snížíme jejich marži, já to zjednodušuji trošku, to znamená, že jim zastropujeme, co můžou maximálně vydělat. To se mi zdá docela fér. Byla k vám to obrovská diskuzi, měl se zákon a víte, kdo přišel na podzim roku 2021 s tím, aby jsme jim to navýšili, tu marži? Ano. Správně uvažujete větě koalice, perspektive, zejména tady to bylo spolu, v té době bych byl úplně přesný. Ty přišli s tím, aby jsme jim dali vyšší tu marži, ale k tomu už se nechci vracet, prostě bylo to prolobované. Já jsem jenom chtěl říct to, že za férové považuji to, že se jim sníží maržina, ale nemůžu jim to sebrat. Katastrofa, to by okamžitě přestali splácat úvěry a pochopitelně byly by z toho nekonečné arbitraže a ten stát to stejně musí doplatit. Takže já těm chci jenom říct, že toto je totální švindel a I kdyby ten stát udělal to, že jim to nakonec nevyplatí a půjde do toho rizika, ne do rizika, ale do jistoty, že se tady bude další roky a roky soudit s tisícemi subjektů a nakonec to budeme se zaplatit, no tak pozor, toto není ukončení takzvaného dotačního biznesu, to beru, že nové projekty se nebudou financovat. Toto je pouze pohled dozadu, který, ano, připustme, se kdyžsi nepovedl, ale nemá to, co dočinit s nějakým systémovým opatřením do budoucna. Tak to je 20 miliard. Stále hovoříme o 54 miliard takzvaných úspor přes dotační biznes. A prokázal jsem, že tady se to vzít nelze, že to je švindel. Další 6 miliard korun úspor dotačního biznesu má být z ministerstva dopravy. No tak tam už se zjistilo, jak to chce pan minister Kupka udělat. Tam logicky nemá jenom možnost, to znamená, částečně to zkrátí na krajích, to znamená kraje nedostanou na silnice 2. a 3. tří. A částečně to vezme ze zprávy železnice a z ředitelství silnice dální. Zřejmě to rozdělí něco na investice, něco na údržbu, nebo celé na údržbu. Celé na investice to uvidíme, ale to není to nejpodstatnější. Podstatné je to, že to vezme z veřejných investic, které by šly do výstavby dopravní infrastruktury, ať už jedniček, dvojek, případně železnice, obchvaty a tak dále. Vedíte v tom nějaký dotačný biznis? Je tam nějaký podnikatel nezbedný, který měl dostat nějakou speciální dotaci? Ne. Musíme to nazývat správnými nebo pravými jmény. Ano, vezme se do ministerstva dopravy. Jenom protvíkám, že ministerstvo dopravy letos, letos, ano, v roce 2023, má rozpočet udělán tak, že stále nemá kryto, dobře poslouchejte, 30 miliard korun. Stále chodím na státní fond dopravní infrastruktury, kde jsem v rozhočí redě, stále to připomínám panu ministrovi, a on říká, ano, už, už, už to bude. A on si to půjčí, protože nedokázal získat ty peníze z ministerstva financí, tak si je půjčí někde se Evropské investiční banky za úrok. Ano, takhle se bude hospodařit na ministerstvu dopravy. Ale proto to neříkám. Říkám jenom to, že se nejedná o žádný dotačný biznis. Je to normální příspěvek států na výstavbu silních zdálnic. A můžeme říct, že se nebude tolik stavět. Na to má vláda regulérní právo. My můžeme říkat, proč by se mělo stavět a tak dále, že to je zasmluvněno a tak dále, ale není to žádný dotačný biznis. Dalších 5 miliard korun, dalších pět, chce vzít přes ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo školství. Přeložím do češtiny, nevydodají se peníze na místní komunikace, na školy, mám tady poznamenáno na domy pro seniory, to všechno je v tom plánováno, na veřejné budovy a tak dále. A opět se ptám, je tady nějaký dotačný biznis? Pro nějaké podnikatele? Ne. Je to zkrácení veřejných výdajů na školy, školky, jesle, místní komunikace a tak dále. Tak to je 5 miliard. Takže zatím zde žádný dotačný biznis nevidím. Odkradujeme dále. Máme zde 10 miliard na zemědělství. Ano, tady musím korektně říct, tady se to dá vzít. Dá se to vzít z dotací pro zemědělce a pro potravenáře. Čili pokud tady chce vláda šetřit, v tomto slova smyslu, může ty dotace zkrátit, ale jenom si musí zodpovědět to, jestli je logické a správné, že se potravenářům a zemědělcům, u kterých se má posilovat jejich aktivita ve smyslu posilování soběstačnosti České republiky, v potravenách a zemědělství, přeložení do češtiny, bychom nemuseli dovážet potraveny a nestali se závislými na dovozu. Tak jestli je to správná cesta nebo není, protože jestli se někde ve světě dávají dotace, zejména tady v Evropě, tak je to právě pro zemědělce a pro místní potravenáře. To je realita a buď budou konkurence schopní, nebo nebudou konkurence schopní. Nelíbí se mi to, když se jim to vezme, protože domnívám, že bychom měli posilovat soběstačnost a jestli někoho udržet v životě, tak to jsou naše zemědělci potravenáři, abychom nebyli závislí, ale respektuji to, že když to vláda seškrtá, tak tady těch 10 miliard získá. A pak tam má 13 miliard korun, ke kterým zatím řekla, že neví, kde je vezme. Nedivím se, že neví, kde je vezme, protože ono totiž není, kde je brát. Proč? Protože národní dotace, či dotace z národních zdrojů pro podnikatele, už prakticky nejsou až na ty zemědělské, které jsem říkal. Proč nejsou? Protože se všechno už financuje z evropských dotací. To znamená, podnikatele u nás čerpají z evropských dotací. A když čerpají z evropských dotací a někdo může říct, no tak jim je nedáme, ale tím nikde nešetříme. To jsou evropské peníze, které sem přijdou a máme dvě možnosti, buď je přijmeme, anebo je nepřijmeme. Tak já se teda domnívám, že když se čerpají v celé Evropy, jakkoliv se mi to nemusí líbit, že to pokrucuje prostředí a souhlasím s tím, a ono to chodí hlavně na výzkumné projekty, inovativní a tak dále, no tak na druhou stranu a vrátit je, rozpočet na tom nic nešetří a vrátíme, no tak to se domnívám, že smysl nedává. Navíc, který minister tohle udělá, no tak okamžitě bude napaden za to, že není schopen vyčerpat ani evropské peníze. No a ty národní peníze se už dává podnikatelům, totiž nedávají až na výjimky, které jsem zde zmínil. Takže přemýšlel jsem, kde ještě může ta vláda vzít těch třináct miliard korun pod pozor ročně, aby jsme se rozuměli, nejednorázově. No tak může je vzít teoreticky v takzvaných grantových agentůrách, to je grantová agentura a technologická agentura, ale to jsou agentury, které zpravují výzkumné projekty pro univerzity, pro akademie věd a částečně I pro privátní výzkumáky, ale obvykle v konzorcionálních projektech. A pozor, opět, to už jsou zdruje, které jsou takzvaně rozdané, to znamená, které už jsou zasmluvněné z minulých let a probíhají. Tam jim toho nemůžu sebrat, nemůžu říct v akademie věd najednou, nedostanete peníze. Prvé, aby ty týmy se rozpadly, za další by to bylo protizákonné, to znamená, opět na další dva až tři roky jsou to už projektově připravené zdruje a tam se nedá ošetřit nic moc velkého. A pokud by se tady řezalo v těch dalších letech, no tak si musíme říct, že tady, co se týká vědy a výzkumu, tak jdeme úplně cukrun, protože je to něco, co bychom neopak měli spíše podporovat a hýčkat, jako každá země, protože země, která přestane podporovat vědce, školy a podobně, no tak v krátké době dopadne velmi, velmi špatně. Takže vidíte na tomhle to, že je to jeden velký švindo. Oni nakonec mohou udělat nějaké, jak to říkám, specifické kroky, levou doku se drbat za pravým uchem a budou se snažit vyšetřit nějaké takzvané nespotřebované vídee, nechci vás teď tím zatěžovat, ale abych uvedl jeden příklad. Tato vláda se rozhodla v obrovském tlaku, že konečně podpoří velké firmy v rámci energetické krize. A uvolnila na to 30 miliard korun. My jsme na to tlačili celý minulý rok, ty firmy měly obrovské náklady s energiemi, staly se nekonkurenceschopnými vůči jiným zemím, které s tím přišly dříve a naša vláda se rozjíbala až na konci roku. Jinými slovy, platí to až od roku 2023. Takže v době, kdy měla dát nějakou podporu, tak jim nedala. Pak tady uvolnila 30 miliard, mezi tím klesly ceny energii. Takže ve finále ta vláda tam vydodala pouze 5 miliard korun a zbytek jí zůstává v uvozovkách nevydodaných. No tak uvidíme možná ještě něco z toho videa, ale myslím si, že tady je schopná ošetřit možná 20, možná 25 miliard korun. Tak na to určitě do toho nějakým způsobem zakamufluje a řekne, že tady v tomhle roce možná příštím těch 20 miliard korun z toho ministrstva prodmyslu a obchodu nakonec vyšetřila. Ale co tím chci říct? To není žádná systémová změna. To není nic průběžného. To je jenom hraní si z čísly. Když někdo řekne konec dotačního biznesu ve výši 54 miliard korun ročně a bude se to opakovat, znamená to, že končí dotace pro konkrétní podniky, pro konkrétní projekty a to odtud do doby budoucí. A já jsem se snažil na tomto vysvětlit, že to ne, že je nereálné, ale že to je lež až na ty výjimky, které jsem se uvedl. Tak a takhle to se všim s tou vládou. Petr, no nejspíš třeba, že jsem tady nežádoucí, tak to Petře nevím proč, ale jste tady jako první zpráva. Jestli reagujete na něco, že jste tady třeba měl předtím nějaké dotazy, tak musím říct, že YouTube to selektuje vždycky až od nějakého času předtím vysílání. Tak jestli jste tam měl něco předtím, tak když tak pošlete ještě jednou. Petr, díval jsem se na mapy ohledně D49ky a tato dálnice se staví zatím jako hulín fršták. Časem se to dá propojit až na hranici ze Slovenskem. Slovensko tam ale žádnou dálnici, která by navazovala na D49, nemají. Není to tak trošku zbytečná dálnice, když na propojení České republiky a Slovenska máme D2, ano, to říkáte správně, která spojuje Brno a Bratislavu. Děkuji. Tak, čím bych začal? Samozřejmě máte pravdu, D2 spojuje s Bratislavou. Tahle D49ka, to už je možná 30 let stala záležitost. V době, kdy se vlastně dohodlo, že se bude pokračovat s D1 směrem na ostravu, tak se vlastně ukonalo takové rozhodnutí, že Ukroměříže vlastně jakoby zahne na Slovensko a bude tam víc dálnice D49. To je vlastně ta hulínská křižovatka Ukroměříže, pak je to Zlín a pak Slovensko. S tím, ale pozor, tady s vámi úplně nemůžu souhlasit, že na té slovenské hranici by nyní měla navazovat několik kilometrů, já nevím, někde do 30 kilometrů, dlouhá rychlostní silnice, slovenská, nevím teď, jak se jmenuje, natuším, R7 nebo něco takového, a ta by potom navázala na slovenskou D1. To znamená, vlastně my bychom se tím letím ze středu Moravy dostali do Tatar a dále až po dálnici. Takže já si domnívám, že to má smysl, ale tam těm místním to skutečně si velmi přejí a určitě se to zjednoduší. Tak snad jsem to vysvětlil nějak polopaticky. Radim. Tak, současná vláda musí složitě a nákladně vracet tyto nesmysly. Za prvé, zastavení rustu věku odchodu do důchodu, sobotka, babiš, tak já to budu dělat postupně, vy tady toho máte víc. Zastavení rustu věku odchodu do důchodu, sobotka, babiš. No, tato vláda tím, že teď se změní věk odchodu do důchodu, jaksi nezíská do rozpočtu vůbec nic. Diskuze o odchodu, o věku odchodu do důchodu, je o tom, jak to bude za 15-20 let a tato vláda přichází s tím, že chce zvýšit věk odchodu do důchodu. Takže vůbec to nemá co společného s tím, že teď to musí vracet nebo nemusí vracet. Ta diskuze je, jestli je to správné nebo to není správné. A my tvrdíme, že to není správné. A teď nechci argumentovat tím jenom, že v Evropě je to obvykle někde okolom 63 až 44 let, my to máme 65 a tato vláda třeba říká 67-68 let. Já jenom tvrdím, že se na to nemůžu dívat čistě účetně. Když řeknu tak a já to za těch 15-20 let zvednu o 2, o 3, o 4, o 5 let a mně to účetně dopadne a argumentuje se dobou dožití. A si přece musím dívat na to, jaká je ta doba dožití ve smyslu komfortu toho, kdo dožívá nové technologie, nové farmaceutické přípravky atd. Vám dneska umožní žít déle. To je pravda, ale neznamená to, že lidé v 66 letech jsou v lepší kondici než byli třeba před 20 lety. Tak to je první zásadní věc. Druhá věc, která je důležitá, je ta, že se taky musíme dívat, jak se budou rozvíjet nové technologie, jaký vliv to bude mít na sociologické prostředí radiny. To přece musíte vědět. Nevím, z jakého jste oboru, myslím, že jste poradce, že už jste se tady víckrát, víckrát nám jak se posílal dotazy, tak musíte vědět, že se rozvíjí umělá inteligence. Když se rozvíjí umělá inteligence, tak jsou dneska studie, které ukazují, že v horizontu několika let zásadním způsobem zahýbají strhem práce. Pokud mám dokonce ty poslední studie v hlavě, protože mě to docela zajímá, ta umělá inteligence, tak u 20% profesí poklesne o 50% zájem nebo poptávka o jejich služby, o jejich pracovní angažmá a u zbylých 80% to bude o 10%. To zahýbá v strhem práce. Já tím vlastně vystatuju jednu věc. Bude reálné, že lidé za 15, 20 let, kterým bude 66, 67, 68 let a budou muset podle této vlády ještě pracovat, nebo bude vůbec o ně zájem. To doufám si tvrdit, že nikoliv. Tak to je třeba všechno do toho brát a takhle třeba argumentovat. Proto s tím nesouhlasíme. Pak jste říkal uvolnění valorizací důchodu. Babiš Šilerová. Tady to není tak. Ten valorizační vzorec, ten zásadní, který se změnil, tak byl změněn, je to tak někde 15 let, nemám to teď úplně přesně v hlavě, a ten byl změněn tak, že se valorizovalo podle tohohle nového schématu, nového vzorce. Tenkrát nikdo nepočítal s tím, že bude inflace taková, jaká je dnes. To se podcenilo. Já to nevyčítám těm, kteří to tak udělali. To je prostě realita. Nicméně to rozhodně nebyla záležitost naší vlády. Vy můžete narážet na to, že jsme v určité době přes ten valorizační vzorec ještě přidali důchodcům. Ano, to je pravda. Můžeme se bavit o tom, jestli to bylo správně nebo nebylo správně. A já si stojím za tím, že to bylo správně. Protože jestliže se ročně rostly důchody o desítky korun, a my jsme to přebírali, a průměrný důchod byl někde na úrovni desetitisíc korun, a my jsme to dotáhli za několik let na někde šestnáctisíc korun, takže jsme dohnali to manko. A kdyby jsme to neudělali, tak dneska máme tu chudobu ještě výrazně větší. Já prostě odmítám striktně to, že lidé, kteří tady celý profesní život podstěvě a tvrdě pracovali, budou nakonec ti, které odrbeme nejvíc. Já chápu to, že to je velký, velká zátěž pro rozpočet, chápu to, že se s tím musí umět pracovat, ale současně tvrdím, že když se něco někomu slíbí, a je úplně jedno, jestli to byla vláda nečasová, nebo toplánková, nebo jakákoliv jiná, tak se to musí dodržet. To je ten problém, který tady je. A pokud se má změnit třeba ten valorizační vzorec, jakolep se mi to nemusí líbit, pak to vláda musí udělat legeartist, to znamená, nemůže to udělat tím, že to udělá Vystavu legislativní nouze. Pak tady máte zrušení superhrubé mzdy a daně z nabití. Ano, my jsme vždycky tvrdili, že daně budeme snižovat, anebo minimálně, že nebudeme zvyšovat. Zrušení superhrubé mzdy zde navrhovali všechny vlády od roku 20. Nikdo se k tomu neodhodlal, až tedy my, za podpory LDS-ky a SPD. A jsem toho názoru, že kdybychom to neudělali, tak ta energetická krize dopadla ještě výrazně hůře na domácnosti, protože všechny ty síkelově nesmysly, které zaváděly, pak je zase rušily, tak neměly skoro žádný efekt. Tady alespoň nějaký efekt to měla. Proč jsme to udělali? V té době covidové nebylo zřejmé, protože v té době se potřebovala ta ekonomika podpořit trochu. A mimo jiné, I tím, že jsme tenkrát tu superhrubou mzdu zrušili, tak podnikatelé, průmysl a tak dále nemuseli zvedat v mzdy na báze jednání s odbory a tak dále. Minimálně měli rok až dva pauzu. Ale o to se tolik nehrálo. Důležité je to, že se zrušilo něco, co bylo od začátku švindla. Daň z nabití nebovitosti? Ano, my jsme ti, kteří nechtěli zvešovat daně. To znamená, zrušili jsme daň z nabití nebovitosti. Tato vláda, a vždycky jsme to tvrdili, tato vláda tvrdila, že daně nezvýší. Jinak mrkněte se, mám to na sítích, mám to tuším na Twitteru a na mém Instagramu. Je tam už 800 tisíc zhlédnutí tohodle videa. Nezvedneme daň z příjemné hodnoty, nezvedneme odvody živnostníků, nezvedneme daň z příjmu. Co udělal po pěti, šesti měsících? Všechny tyhle ty daně chce zvednout. Takže my držíme to, co jsme řekli, tato vláda nikoli. A roznazování dloužený babiše? Tak to je postřeh, musíte říct přesně, to jsou dvete o ničem, když to píšete. A to byly jednorázové náklady a tak dále. Teď z toho máme zvýšené úrokové náklady. Měli byste děkovat a šoupat nohama. No tak této vládě fakt není v té hospodářské oblasti za co děkovat. Ohůře už se to dělat nedá. To se týká zadlužení, tak tady k tomu není co dodávat. Největší dluh za první tři měsíce nebo čtyři měsíce dokonce průběžně. Inflace třetí nejhorší, teď možná pátá nejhorší z celé Evropské unie. Když jsme to přidávali, byla na průměru Evropské unie. Teď je dvojnásobná než je průměr Evropské unie. Co se týká HDP, růz za poslední dva roky druhý nejvyšší, nebo dokonce teď už úplně nejvyšší z celé Evropské unie. A můžeme jít takhle dál a dál. Ceny energii už ači vůbec nekomentuji. Ospořářský debakl. To je realita. Petr, Radim dohnal, to asi méně reakce. Už se na to vykašlete, celá republika ví, že jste minoritní akcionář ČEZu a šekopete jen za své zájmy, ty vaše články. Na seznamu nikdo nebude. Vážně koukejte. A tak dále. Já s Petře s vámi nesouhlasím. Radim má právo, jako kdokoliv jiný, se tady na cokoliv zeptat. Víme, že Radim je velký fanoušek v pěti koalice, že je velký fanoušek Evropské unie a tak dále. A má na to nárok. On se může ptat a já musím odpovídat. Taky se snažím vždycky odpovídat slušně, věcně. Snažím se mu vždycky vysvětlit to, kde se domnívám, že to nerozumím. Radim vždycky další týden nebo za 14 dní přinese další dotaz, beru to. Takže proč ne? Od toho tady takhle jsme. Má tady každý dveře otevřené. Jan. Asi jenom vejdu nahoru, abych zase nespadl. To je dneska zase obrovské množství dotazů. Jan píše, Radim by měl zalézt pod zem, hlavně, že čerpá prachy z Česu a tak dále. Já už jsem řekl svůj názor. Radim se může ptát na cokoliv. Jura, zdravím, děkuji, jako obvykle. A děkuji Jurovi. Tady další dotaz. To už není státé parodie na cirkus. Nikdy ve světě nevládne podobná sebranka. Ptá se Dmitry. Kdo se odstěhuje, jinam vyhraje. Tak to je spíš konstatování vaše, ale že to je parodie minimální na hospodářskou politiku, v tom s vámi souhlasím. Jan píše, pane Havličku, ten jejich balíček, úspory, jen snůžka, lží. Žádné úspory. Jen a tak dále. Obecně, že ten konsolidační balíček, tak jak představili, jsou polopravdy, že tam neskutečně lží a tak dále. Ale já bych obecně řekl, že míra lží této vlády je jediné, co tady ještě historicky nikdy nebylo. To už se ani nedá někam zaznamenávat. To je v podstatě, co den je nějaká Já beru výmluvy. Já beru politický marketing. Já beru snad I polopravdu. Opravě řečeno to děli asi všichni. Ale ta míra, ta neskutečná míra lží, kdy prostě je to úplně jiné, než ta vláda říká. A oni to velmi dobře ví. Je něco, co tady ještě nikdy nebylo. Marta. Dobrý den. Je prosím možné zastavit podepsání vojenské smlouvy z USA? Nebo je to opět závislé na 108. v parlamentu? Většině v senátu. Prezidentovi ani nemluvě. Vždycky je to o té 108. nebo říkejme tedy více jak stovce. Teď se o tom ještě jedná. My to studujeme ze všech stran. Takže včas se k tomu vyjádříme. Milan. Proč na té tiskovce byli zástupci nervu? Ten přece nemá žádnou odpovědnost. Chtěli se za ně jen schovat. To byla strašná ostuda ta tiskovka. Oni to uznali pak nakonec I oni, že se jim to úplně nevydařilo. Na té tiskovce to mělo proběhnout stručně, věcně, jasně. Měly vystoupit premié. Ten to měl schrnout. Pak dva ministři. Ty měli říct svoje opatření a pak hlavně postupně představovat každý z těch 50 nebo kolika bodů. To, že tam 3 čtvrtě hodiny exibovali lidé, kteří tam neměli vůbec co dělat, kteří tam dělali křoví a vykládali, co všechno je nutné. To si mohli nechat od cesty. To je, jak si každý ví, co je třeba. Že je třeba udělat určité kroky. Ale to, co je na tom, to je nejhorší. Oni pak neřekli to podstatné, ty ministři. Buď proto, že neměli čest, nebo proto, že nechtěli. A když se jich novináři na to ptali, tak ještě dotčitně říkali a ptali se jich, proč se nás neptáte na to pozitivní, ale ptáte se nás na to negativní. No, pane ministře, to je právě to, co ty lidi zajímá. To, co na ně dopadne. Co je na tom divného? To je úplně, úplně mimo, se mi zdá ta vláda. Tak, Helena, ještě jsme se z tiskovky neprobrali. Nemůžu uvěřit, že ve Strakovce sedí tak průzračně hloupí lidé. Zdravím vás, pane Havlíčku, I celosti nového vládu. Já děkuji Heleně a co na to můžu říct? Máte pravdu. Dobrý den. Myslíte, že vyberou ze zvýšené daní z příjmu právnických osob více? Snížení zisku firém je přes nákup služeb z Kypru naprosto jednoduché a legální. Já si myslím, že tolik nevyberou. Konečně to jsme viděli I v tom slavném balíčku, nebo jak to říkáme, v té válečné dani Windfold, jak se tak dále. Vzpomínáte si, jak ještě na Podzem říkali, 100 miliard to bude. Jsme říkali, to je blbost, to nezaplatí ty firmy. Chodili tam ty bankéři, chodili tam ty energetické firmy a říkali, ale to nebude tolik. No tak teď už se projevuje, že to bude výrazně, výrazně méně. V lepším případě 40, ale už se dokonce hovoří o tom, že to bude ještě výrazně pod těch 40. Takže to je o tom, že ta vláda přemýšlí účetně, nikoli hospodářsky. Já si můžu účetně aleco zvysnit. Ale hospodářsky je to o tom, že se musí vzít všechny soustažnosti a říct si, co mi krok A udělá a jaký bude důsledek a co mi to přinese v horizontu jednoho, dvou anebo taky třeba pěti let a to je to, co vládu vůbec nezajímá. Dobrý den, jak bylo v Brně? Už vám ODS a Piráti nenarušovali meeting? Ne, nenarušovali možná, protože pršel a že byla zima. Já jsem měl trošku obavu, protože fakt bylo počasí teda opravdu špatné, že tam skoro nikdo nepřijde. No a přišlo tam obrovské množství lidí a tři, čtyři hodiny jsme se nezastavili a jenom jsme podepisovali, hovořili jsme s lidmi, takže atmosféra tam byla docela fajn. Jenom mě mrzelo, že to bylo připraveno pro děti a byly tam spousta dětských atrakcí, že tam mohli přijít děti a ty samozřejmě nepřišli, protože kdyby se tam klouzali, když prší a je zima. Ale lidí přišlo celkem dost. Tak, radím, ještě pokračujeme. Všichni si pamatujeme, že Karel plus Karel, byl tehde 19-20, byl velký patolízel v Bruselu, teď se tváří, že je proti. To je jako vždy. s dotačním hnutím ještě přišlo. No, to dotační hnutí, to sedí. Tak já jsem se právě před chvíli snažil vysvětlit, že právě za nás už žádné dotace pro podnikatele toho charakteru národních nebyly. No a to, že se předozdělují evropské dotace, no tak za prvé ty byly napánovány dávno před námi, ale je logické, že když sem přijdou ty peníze, tak si nějakým způsobem předozdělit musí. Největší dotace tady způsobily předchůdci této vlády, myslím tím jejich spojenci v letech 2006 až 2010. A to byl ten dotační, nebo říkejme, solární tunel. To je těch 600 miliard korun. Žádný větší tady nebyl. Tak to je jenom k těm dotacím. A patolízel v Bruselu, nevšiml jsem si, že bych byl patolízel v Bruselu, stačí se podívat na moje prosluvy, které jsem měl na všech radách, které tam byly. My jsme bránili to, co podle nás všeho názoru bylo třeba. A to, že s nimi komunikujeme, to je pravda. A to, že se snažím jednat věcně, to je taky pravda. Ale jednali jsme dostatečně důrazně. Musíte vždycky konkrétně. Dobrý říct patolízel, ale musíte říct konkrétně v této a v této věci na té a té radě jste hlasoval tak a tak. A to já beru. A já vám vysvětlím, proč v tomu tak bylo. Takže vždycky raději jako držte se faktu. A ne dojmů a ne emocí. Dmitry. Místo kamionů se vrátíme ke koním, ale kontrolem, jestli se nevyhneme, je I koně prdní. No, tak tady narážíte na metan, ale to není s koní, teda to je s krav. To je mimo jiné velké, velké evropské téma v těch posledních týdnech. Dokonce se má udělat to, že budou stádat do tříset kusů krav evidovaná, respektivě nad třista, abych byl přesný. A budou se platit městní povolenky za to, co jste napsal, prdí nebo říhají za metan. Johnny. Neměla by být vláda v některých ekonomických aspektech více etatistická a interventionalistická? No, tak to si musím přesně podívat, abych tady neřekl nějakou blbost. Jan. Úsporný balíček je jen blamáž, jak okecat vládní neschopnost řešit zadlužení. A bohužel lidi při volbách skočili na nereálné sliby. Je pětikolik a není to odnesou ostatní, co je nevolili. Ten úsporný balíček je šilný v jedné věci, že se v něm lže od samého počátku. Kdyby ta vláda řekla my to toho docílíme zvýšením daní, tak má na to právo. Dobře, sice říkala, že zvýšení daní nebude, já se vůbec divím, že ještě odeska drží pospolu, když to byla strana založená právě na bázi toho, že se nezvyšují daně a že jde proti zeleným doktrínám. Neříkám, že proto byla založená, ale vždycky byla velmi realistická oči zeleným doktrínám a dneska je to kývač na zelené řízení z Bruselu a současně zvyšuje daně jak na běžícím pásu. Ale to je věc jiná. Ale ona říká, že vlastně to bude přes ty úspory. Oni nám ty úspory nejsou nikde vidět. Papír snese všechno. Tak když řekne, že uspořijím 54 miliard na dotačním biznesu, tak to není na dotačním biznesu. Ano, může je uspořit tím, co už jsem teda dneska říkal, a to je tím, že teda se nebudou stavit celnice, školy, školky a tak dále. Ale pak to musí přesně pojmenovat. A tam se domnívám, že k tomu nakonec stejně nedojde, protože já si myslím, že těch 54 miliard korun je jenom skutečně virtuální sdělení, ale ve finale to tam nebude. Spíš je to dneska jakýsi alibizmus. Nechápu, proč ta vláda se nutí do toho, že musí za každou cenu ukázat úspory 90, 130, 140 miliard. My jsme říkali, buďme rozumí, snižujme to saldo, říkajme ten strukturální schodek, který je okolo 200 miliard korun, strukturální, to má bez těch vlivů. A já jsem tou názvou, že už budeme snižovat po 50 miliardách ročně, máme na to 4, ať tady jsme ještě možná 5 let, tak za 5 let by jsme byli schopni to dostat tam, kam potřebujeme. Já si myslím, že to je rozumné. Za prvé tím neomezňujeme investiční aktivitu, což je fatálně špatně a vláda tímhletím zcela jednoznačně omezuje investice jak státu, tak samozřejmě podnikatelského sektoru. Za další se tím nezvýší chudoba a za další se tím udrží nějaký elementární komfort obyvatel, že potřebujeme školy, školky a tak dále. To přece není něco, co je něco, na čím můžeme mávnout rukou. A nestane se vůbec nic. Nenechme si nabulíkovat to, že tato země je předbankovana. Tam je to nesmysl úplný. Ano, tato země, podobně jako prakticky všechny země v Evropě, díky covidu následně, energetické krizi následně, válce a tak dále, zvýšili svoji zadluženost. Že jsme ji snižovali do roku 2019 je pravda, pak se to zvýšilo, to je taky fakt, ale to se zvýšilo v celé Evropě, to znamená, celá Evropa a všechny zemi se s tím vypořádávají. Naše zadluženost je stále poloviční, než je v Evropské unii, myslím tím v průměru. Já neříkám, že je dobře, když jsou vysoké schodky. Není to dobře, no ale současně, nejsem šílenec, abych podporoval to, že se to vyřeší během roku dvou, to je nesmysl. Stejně to ta vláda nezvládne, stejně je to jen o tom papíru. Vzpomínáte si, co říkala v roce 2022, jak s tím zahýbá. Přišla nezahýbala vůbec ničím. A zase si říkala, že dobře, mimořádná doba. Ta byla za covidu taky, a přesto nás lynčovala. Takže já ti nechci říct, ať se to dělá na bázi čísel takových, která jsou reálná, která docílíme, na kterých se schodneme. A já tvrdím, že 40 až 50 miliard korun je to číslo, kdybychom se mohli pohybovat. A takhle bychom na to šli, ne. Myslím, že je to logické. Tak, Mirka, dobrý večer. Vzpomatovat se z toho je fakt těžké. Myšleno balíček. Jasně, chápu. Radim. Zase připomínáte solární tunel. Já zase připomínám, že jeden z větších příjemců byl váš okleštěk. Nepodstatný, kdo byl příjemce. My to nevyčítáme těm, kdo čerpali přece zdroje na solární investice. Podstatka je v tom, proč se to takhle připravilo. Proč se jim daly ty podmínky. To, že pak tady bylo tisíce a tisíce podnikatelů, kteří si stavěli solární elektrárny, když dostali tu podporu od státu, no proč by toho nevyužili. Těm to vůbec nevyčítáme. Naprosto v pořádku, když někdo má tu možnost budovat a má na to od státu garantovanou potom nějakou cenu. V pořádku problém byl v tom, proč se to nastavilo tak, že ty dotace byly takhle štědré a proč se to nepromyslelo souhledem na stav v budoucí. To je ten problém a o tom rozhodují politici. Pochopte to prosím pěkně. To není problém těch, kteří čerpají. Je to problém těch, kteří jim umožní tak to čerpat a kterým ty peníze dávají. Nyní nedávají, ale kterým včas se proplácí ty poplatky. Takže opět dneska nejste ho nějak ve formě radíme, probohem. Býváte lepší. Dmitry. Už chybí, aby zelená inkvizice v e-parlamentu zavedla daň z gravitace vzduchu a dešťové vody. Pak to bude komplet. Tak popisujete to věcně. Dobrý, že pane Havlíčku. Bude cena elektrické energie letošním roce klesat tím, že se to projeví v cenách na další čtvrtletí. Já se domnívám, že by měla klesat cena elektrické energie. Ona se odví od ceny plynu. A cena plynu naštěstí klesá. Klesá, protože se projevuje to, že je ve světě dostatek plynu. Samozřejmě ten krátkodobý problém, on nebyl úplně krátkodobý, ale ten několikamstíční byl dám tím, že tady chyběla infrastruktura přes LNG a tak dále. V ranej chvíli se s tím spekulovalo. Takže já si trufám tvrdit, že elektrická energie by mohla klesat, I když samozřejmě nevíte, co se ještě vyvrbí. Nevíte, jaká byly situace. Je to teď velmi, velmi může být citlivé všechno v tom politicko-ekonomickém prostředí evropském. Takže nechci být ten, kdo tady determinitivně řekl, že bude klesat, ale spíš si domnívám, že ano. Jakub, dobrý večer, Kalle. Co pak říkáte na dnešní otázky Václava Morevce? Chvíle mi se Moravec s Fialou ku podivu nemazal. Já jsem to neviděl a jsem byl na cestě do Brna. Ale zajímavé, to je vlastně, dneska na OVM tam měl být pan Fiala a pan Moravec pozval pana Babiše. Pan Babiš argumentoval tím, že s tím novým premiérem jsem já, nikoliv pan Babiš a že to poručujete, abych tam šel. S tím, že tady je pravda, jsem tam byl asi 14 dní nebo 3 týdny. Ale osobně si myslím, že není dobře, když tam sedí jenom pan premiér sám, až by tam měl mít svého oponenta a že by se to měl pan Moravec tak uspořádat, že by tam skutečně někdo byl. A nemusím to být jenom já. Pan Havlíček, nebuďte tak slušný v debatách a nenechte si vrát slovou, když vám do řeči skáče reportérka, přitom nechá mluvit vládní politiky bez předušení. Já se nedomnívám, že slušnost je slabost. Já jsem tvrdý, jsem důsledný, s někým se nemážu, řeknu si svoje, ale nemusím mít za každý cenu ten, kdo bude mít nejvíce minut v těch relacích a dokonce nemusím mít ani ten, kdo bude mít vždycky poslední slovo. Já se nemyslím, že je to o tom, kdo toho řekne více. Myslím si, že je důležité sdělit to, co člověk sdělit má a nechci každý potom už udělat svůj závěr. Ale jinak díky za postřeh. Pan Kapp, udržovat při životě nekonkurenční mrtvolu bude drhé. Tak teď nevím, co ti myslíte. Omlouvám se, Miroslav. Dobrý den, prosím vás. Říkáte, že se vaše strana nebojí diskuze, ale váš pan předseda dnes opět nevyužil příležitostí do diskuze s panem Fialou. Co si o tom mysle? Já jsem vám to právě teď říkal. Dohoda byla taková, že by proti premiérovi měli ctínový premiér za ano, což jsem já a to nebylo v televizi akceptováno s tím, že jsem tam byl před 14 dny. Ludmila Kyselková faní vám, ať Českou ká vrátit půjčku 70 miliard, kterou jim vláda půjčila, aby mohly zůstat na lidské burze. Nemluvím o daně z nadměrných zisku, ani o válečné daně. To bylo na větší diskuze. Já se osobně myslím, že vláda nemusela Čes upočovat, že si Čes mohl půjčet na trhu, ale samozřejmě vláda by nezískala ten úrok, který z toho má. A faktem je to, že ten Čes ty peníze alokované na jakožto zajištění na těch burzovních obchodech mít musí. A není to jenom problém Česu, je to problém vlastně všech energetických společností v celé Evropě. Diskutovat můžeme o tom, co lze změnit na fungování burzy, kde je pro nás výhodná a kde je nevýhodná, jak to udělat s Česem ve smyslu výkupu akcí minulitních akcionářů a tak dále. Pankup ještě pokračuje, ale to tady už jenom komunikuje s kolegou. Tady, snad se mi nikdo nezapomněl, ale tady už mi kolega hmává, že už pomalu máme končit, že už přetahujeme. Má pravdu. Tak ještě dejte jeden, dva dotazy mě nechte, obávám se. Píšlo, že měla řece na elektrické energie, bude opět průcestoupat vzhledem k tomu, že Němci ukončili prvosědelných elektár a nebude to tak. No, to samozřejmě tím tomu nepomohli, to je pravda, protože samozřejmě se snižuje množství energie, která se vyrobí zde v lokálních prostředích, například v Německu a druhou stranu je faktem, že ta plynová infrastruktura, zejména přesto LNG a tak dále, se dobudovává, takže nemyslím si, že by to na tom bezprostředně mělo být takový, že by to průct se rostlo. Myslím si, že to je chybný krok a že to bude držet tu cenu v určitém napětí, ale I tak se domnívám, že v čase bude ta energie v těch následujících dvou, třech letech by mělo být, zejména tady plynu, že by mělo být dostatek a logicky od toho potom se odvíjí cena elektrické energie. Je pravda, že jsou dotace na modlení, tak to nevím. Nedivěl bych se. Tak a teď už opravdu budu končit, ještě tady vidím poslední, tak to přeščoupane havličku, není to poslední, ale poslední, kterou já přečtu, když proběhly církevní restituce. Proč stát I nadále hradí platy církvím a podobně? No, tam se nedomnívám, že by stát hradil, ty církve si musí hospodařit sami, akorát, že stát musí těm církvím postupně proplatit to, co bylo dohodnuto a protože to neměl, tak se to úročí a úročí se to a to je ta zvláštnost, co ten krát pan ministr financí Kalousek podcenil, že se tam dala inflační doložka, jinými slovy, že se platí úrok podle inflace, takže v současné době pro ty církve je hypervýhodné, hypervýhodné, hyperhypervýhodné, když se jim to nesplácí, ta jistina, myslím tím, a když pouze vlastně se jim úročí v tom, co se jim dluží, to znamená, je tam ten úrok někde na úrovni třeba 15 %. Já vám moc krát děkuji, budu se těšit opět ve středu a hodně se vám děkuji.Kopírovat text

Vládní úspora 54 miliard na tzv. dotačním byznysu je další nebetyčná lež. Část z toho je jen švindl s obnovitelnými zdroji energie, další část jde na úkor úspory veřejných zdrojů do školství, silnic, dálnic, železnic, obcí a krajů. Detailní rozbor konsolidačních triků v živém vysílání pořadu NA ROVINU. Dnes výjimečně v 19:30.

Screenshot není k dispozici