← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Zdravím vás všechny z poslanecké sněmovny. Vítejte u mého pravidelného živého pořadu na rovinu. Omlouvám se, že začínáme dnes o půl hodiny později, ale já jsem to tady docela našlapané. Ještě pokračujeme. Dívám se tady na monitoru. Ještě v jednání poslanecké sněmovny. V každém případě ale reaguji na vaše připomínky, které začaly chodit v těch posledních dnech a oni byly dvojího charakteru v rámci té takzvané zakázky na F-35, nebo říkejme 100 miliardové zakázky, kterou by měla vynaložit Česká republika, myslím tím ten Vídej, naše vláda za výměnu F-35 za Gripeny. To jste určitě zaregistrovali. A mě tam na tom zaujalo ještě něco jiného. Jedna věc je diskutovat o tom, jestli je to vůbec správně, jestli si to můžeme dovolit a jestli třeba ty Gripeny neslouží. Dobře, ale to je věc vysoce odborná. Nejsem ten nejkuvanější, abych v tuhle tu chvíli toto byl schopen posoudit a určitě se o tom budeme ještě bavit. Ale je tam jiná věc, která mě trápí docela zásadním způsobem. A to je to, že je naprosto minimální účast českého průmyslu na takovéto zakáze. Ačkoliv bývá obvyklé, že když už stát nakupuje za stovky miliard korun nebo desítky miliard korun, takže tam je vždycky nějaká podmínka, že například 40% dodávek, subdodávek pro toho dodavatele realizují české firmy, český průmysl. A já jsem to tím pádem pojel trochu obecněji, protože se zdaleka nejedná jenom o tuto zakázku. Já jsem se tomu docela věnoval v době, kdy jsem byl ministrem a kdy jsme například připravovali jádro. Naprosto klíčové pro mě bylo to, aby pokud se jádro bude realizovat a víte, že jsme ho prosadili, prosadili jsme ho jak na té úrovni národní, tak si toufám tvrdit, že jsme se hráli dost významnou roli I na té evropské úrovni, takže se jádro I díky takzvané taxonomii, čili že je možné investovat do jádra jakožto do udržitelného zdroje, uvolnila stavedla k tomu, aby se jádro mohlo v Evropě budovat. A pro nás je naprosto zásadní jedna věc, aby, když už se má vynakládat 150, 200, 250 miliard, záleží na tom, jaká nakonec bude ta finální cena, myslím si, že to bude někde mezi těmi 150 až do 180 miliardami, plus samozřejmě ale případně další jaderné zakázky, protože nepředpokládám, že to skončí jenom u Dukova, ale bude se dělat ještě ten malý trojka, čtyřka a tak dále. Takže tady několik set miliardů v horizontu třeba 30 let, které se proinvestují, tak jsme si dali do podmínek, alespoň jsme to tenkrát prosadili a Čes si to dal do podmínek, že ze 60% se musí participovat tu zemští dodavatelé v oblasti energetiky, průmyslové firmy a podobně. Úplně stejně je to například u vysokorychlostních tratí, tak to je můj druhý rezort. Byli jsme ti, kteří zde nastartovali projekt vysokorychlostních tratí, mnoho let předtím se zde o tom pouze hovořilo. Dali jsme tomu ten zásadní impuls, zpráva železně začala ten projekt připravovat, na nic jsme nečekali a já jsem na ministerstvu průmyslu, tady viděl sladá synergie těch dvou rezortů, už dával dohromady platformu, firem, které by byly schopny být dodavatelem, subdodavatelem, protože je to velké zakázky, protože mimo jiné vrtky vysokorychlostním tratě možná bude větší zakázka v horizontu 30 let, než nové jadarné bloky. Může to být zakázka za 500 až 600 miliard korun, až někdy do roku 2050. Takže vytvořili jsme platformu potenciálních dodavatelů, byly to nízké desítky subjektů, protože oni už se dnes musí připravovat na různé certifikace, se musí celou řadu věcí připravit pro ty potenciální dodávky stran, homologovat se, tady jsem to poznamenal, abych nic nezapomněl a podobně. Mimo jiné podobnou platformu jsem měl právě I u toho jádra, kde jsme se pravidelně scházeli zase s nízkými desítkami subjektů, které jsou schopny právě toto realizovat, toto dodávat. Zaprvé se jim sděluje aktuální stav, aby věděli, kde třeba ty zakázky mohou přijít, za další se na to připravují, připravují se na to dodavatelskě, výrobně, inovativně a podobně. Co tím vlastně říkám? Nemohu to řešit až v momentě, kdy se začne budovat jádro, nebo v momentě, kdy se začnou stavět vysokorychostním tratě. A bylo pro mě celá zásadní, že když se tady tvrdky budou dělat, takže se český průmysl na to musí opravdu velmi participovat. Mimo jiné navštěvovalo mě v té době, a ono to platí do dneška, protože se stále potkávám, a myslím to v dobrém. Celá řada velvyslenců ze zemí, které jsou v tom velmi silné, myslím tím třeba v těch vysokorychlostních tratích, ale samozřejmě I v tom jádře, ať už je to francouzský velvyslenec, nebo třeba britský velvyslenec a tak dále, a naprosto férově lobují za tamní společnosti, aby v potenciálních tendrech měli vůbec šanci se toho zúčastnit. A ukazují jich výhody, a dokonce jsem se jako ministr scházel s celou řadou různých společností, které ukazovali, jak jsou daleko právě třeba u těch vysokorychlostních tratí u budování. Takže je to jenom o tom, aby jsme za včesu náš průmysl na to připravovali. No a teď jsme u armády, kde jsou rovněž zakázky za 100 miliard de korun, a možná si vzpomínáte na to, I když kdo to nesleduje nějak detailně, tak možná to ani nepostřehnul, že jsem měl určitý spor I s naším rezortním ministrem, což v té době byl Luboš Metnar, ministr obrany, rozvážný člověk, ale náš spor spočíval v tom, že on, popravdě řečeno, zdědil tender na BVPčka, na bojová vozidla pěchoty. Mělo to být asi za 50 miliard korun. No a tenkrát jsem vůbec diskutoval, jakou formu se to bude dodávat, a když jsem viděl ty nabídky těch potenciálních partnerů, kteří, nebo dodavatelů, kteří by to dodávali, a podichal jsem se, tak jsem viděl, že je to trošku natírání trávy na zeleno ve smyslu toho, jak se na tom bude particovat právě náš průmysl. Prostě jednoduše chtěli to udělat tak, že se sice tady bude subdodávat, ale fakticky to bylo o tom, že by se dodali ty hlavní komponenty a tady by se to víceméně zmontovalo a pak by se to dodávalo jakožto výrobek, který byl v vozovkách udělán v České republice. Tak s tím jsem zásadně nesouhlasil. Byl jsem tenkrát na vládě ten, kdo to rozporoval a dokonce jsem rozporoval celý ten tender, protože jsem chtěl, aby ten dodavatel, ať už to byl tenkrát Švéd, sluším, že tam byli Španělé, tam byli a ty Němci byli třetí, tak, aby se zavázal k tomu, že se bude vyrábět v České republice. Oni mohou tu investici zrealizovat zde, můžeme tady být tou výrobní základnou a poté to udávat samozřejmě naší armádě. Toto není neobvyklé. Já když jsem zase na druhé straně jezdil s našimi podnikateli po světě na různé mise, jezdili jsme s premiérem nebo jsem s nimi jezdil sám a samozřejmě jsme hodně stáli o to, aby naši podnikatele, naši průmyslníci dodávali zase naše průmyslové výrobky do Turecka, do Srbska, do různých zemí. Jednal jsem se svými protěžky partnery nebo třeba prezidenty premiéry. No tak jsme samozřejmě tlačili, ale obvyklý požadavek té druhé strany bylo, ano, můžeme o tom uvažovat, ale jednou z podmínek je, že si přesunete část výroby právě třeba k nám, třeba do toho Srbska nebo do toho Turecka atd. Jinými slovy, budete u nás rovněž zaměstnávat, s tím u nás v tamých destinacích a bude se tu předměnu hodnotu tvořit také u nás. A myslím si, že to je celkem pochopitelné, logické a my bychom o tohleto měli stát zde. No a proto mě hrozně překvapilo to, jak se vyvíjí ta zakázka, ale ten potenciální tender za těch 100 miliard korun na ty F-35, čili je to výměna 14 švédských stíhaček Gripen za americké F-35, měla by být, jak už jsem říkal, minimálně na 100 miliard korun. Otázka, jestli to dopadne. Teď nediskutuju nad tím, jestli je to správně nebo špatně, já se na tom dívám čistě průmyslově. Tak v rozhovoru pro právo řekla vrchní ředitelka ekonomické sekce ministerstva obrany a hlavní lídr vědnávačů, že samotná letadla budou stát nějakých 40 miliardů, tak půjde do výcviku pilotů, personálu a tak dále, výzbroje a přestavby čáslavského letiště. A překvapilo mě, že u toho řekla, že dodavatelský řetězec, to znamená ti potenciální dodavatelé, čeští dodavatelé, je skoro uzavřený a šance se do něj dostat je strašně malá. Tak s tím já tady absolutně nesouhlasím. To je špatně a to vědávání se musí víc tím jiným způsobem. Tady sice se uvedlo, že už je tam firma, která by mohla dodávat například kabelové svazky a elektromechaniku, podepsala memorandum a tak dále, to je hrozně málo. My jsme průmyslová velmoc. My se nemůžeme spokojit s tím, že pár našich firm tam bude dodávat kabely. To tady není fakt myslitelné. Takže to je to, co třeba budeme chtít diskutovat s současnou koalicí, pokud se toto bude realizovat, tak opravdu za předpokladu, že tam bude daleko větší participace našeho průmyslu. Já teď nechci sázet čísla, jestli to má být 40%, 50%, 60%, uznávám, že je to produktově odlišné a nemůžu se dívat na dodávky například v armádě úplně stejně jako na jádro. Navíc my jsme velmocí v tomto a umíme jarenou energetiku, to znamená tam logicky ti 60% bylo naprosto oprávněné. Tady to třeba nebude 60%, tady to třeba 30%, 40%, ale hlavně, aby bylo vcela zjevné, že tam naši dodavatelé budou pevně ukotveni a že tam nebudou tí si čučkaři někdy na konce nějakého řetězce s tím, že jak si ten dodavatel řekne, že prakticky není šance, aby se tam naše firmy dostaly. To nedává rozum. Jestli, že utracíme peníze do nějich poplatníků, tu za jádro, tu za železnice, tu za třeba armádní zakázky, tak je naprosto pochopitelné, že by náš průmysl na tom měl být aktivní a že tím podporujeme průmyslovou výrobu v České republice, přírodnou hodnotu, která se v nás realizuje, samozřejmě nějakou míru zaměstnanosti, podporujeme tím regiony a je to do značné míry I naše vizitka. Máme skvělé technické školy, jsme průmyslově vyspělí, jsme ti, kteří tady za poslední desítky let udělali v této oblasti obrovský kus práce, tak proč bychom se dneska toho měli vzdávat? Měli bychom to nechávat pouze na národních firmách. Takže oni budou mít zájem, pochopitelně, aby to třeba bylo minimalizované, tomu rozumím, ze jich uhlu pohledu, ale právě proto je tady ten stát, který platí a který si určuje podmínky. Takže já to považuji fakt za velmi důležité a jako minister průmyslu, dopravy, říkejme tedy hospodářství, jsem si tohoto velmi důsledně hlídal a nechápu, proč si to třeba současný minister průmyslu toto nepohlídá. Tak, pojďme na vaše dotazy. Už tady padají. Vím, že jich je hodně. Marek. Zdravíme tato vláda místo slibovaného snížení odpracovaných let, což mají ve svém programu, programu prohlášení. To zvedejí na 40 let, je to neuvěřitelné. Úplný opak, jestli to vůbec vědí. Říkali, že to sniží na 25 let, odpracovaných 35 let, všechno slibují a pak to udělají úplně opačně. Neuvěřitelné. Prosím, připomeňte jim to, děkuji, s pozdravem, Marek. No, máte v zásadě pravdu, ale ono to je opačně. Teď si díváme, že zvedejí, oni to snižují. To znamená, je to tak, že teď to bylo 40 let, musel jste mít odpracovaných 40 let. Jinak, musel jste mít odpracovaných 35 let, správně to píšete. Beru zpátky. A teď musíte mít 40 let, ano, čili píšete to naprosto správně. Znamená to fakticky to, že je to o pět let více. Je to, pokud se nepletu, do předčasného důchodu. Ano, je to teď velká diskuze. Ono je to o tom, že nejenom, že to zvyšují z 35 let na 40 let, ale současně do předčasného důchodu se bude moci podle toho návrhu několiv pět let před tím řádným důchodem, ale už jenom tři roky. Doufám, že to říkám správně. Obecně my dneska s těmi návrhy nejsme vůbec komfortní. Je tam celá řada dalších věcí v té, a to není důchodová reforma, ale zatím v těch prvních návrzích toho, jak vůbec bude vypadat valorizace a vše, co je s tím spojené. Možná se si všimne, že se ruší ta mimořádná valorizace a nahrazuje se to jakýmsi speciálním příspěvkem. A ta valorizace běžná, vždycky která bude k tomu prvnímu první, tak Lara navrhuje, že to bude z inflace a nikoli v poloviny reálné mzdy, ale třetiny reálné mzdy. Takže to jsou takové zásadní věci, ze kterými teď vláda přišla. Znovu říkám, v tuto chvíli s tím takto. Nesouhlasíme, není to vůbec promyšlené, co se týká těch let, tak tady vůbec vláda nebede v potaz taky třeba nějaký vývoj nových technologií. Minule jsem zde měl s vámi pořád o umělé inteligenci a snažil jsem se ukázat poslední trendy, analýzy a tak dále, jak zahýbá s pracovním trhem, no to je přesně proti tomu. Pokud si vzpomínáte, tak jsem minule říkal, že 20% lidí v nejbližší době bude vykonávat díky umělé inteligenci pouze polovinu svého objemu práce, než tomu bylo doposud. A ten zbývající, těch zbývajících 80%, tak přijde v uvozovkách jenom o 10% objemu své práce. A to je současný pohled, otázka, jak to bude za pět, za sedm let, a my si tady bavíme o další generaci, takže je to z mého pohledu stále velmi nepromyšlené a testuje se, co ten trh vydrží nebo co vydrží lidé. Dobrý večer, teď jsem vás zapnul, tak jsem to stihnul, já vás zdravím, omluvám, že to je o půl hodiny později, ale dříve jsem to dneska nestihnul. Tady nám celá řada lidí přeje dobrý večer, já vám taky přeji. Hezký večer, Petr. Špatná zpráva, píšete. 2,5 km dálnice D48 se musí udělat znovu, což samozřejmě není chyba ministra. Nebylo by lepší, kdyby řada byla důraznější při výběru firmy ohledně kvality práce lidé v diskuzi pod článkem, asi chcete něco napsat k tomu, ještě podívám se, aby dálně se v ČR stavěly německé firmy. Já bych se tady trochu zastal, ředitelství sednice dálněst. Je to, vím o té věci, mění se tam povrch, je to stavba, která se realizovala, tuším, na podzim nebo už v zimě roku 2022. Kdybych teď byl opravdu populistou, tak to napálím na pana ministra Kubku a řeknu, vidíte, jak to ministr špatně hlídá a tak dále. Neudělám to, protože ten ministr za to v tuhletu chvíli nenese tu vinu a hned vysvětlím, proč. Ačkoliv jsem si téměř jistý tím, že kdybychom to udělali my, tak by to samozřejmě otočili proti nám, ale nechceme být jako oni a povznesu se nad tím. Co je důležité? Já to spíš hodnotím pozitivně ze strany řeseda. Tohle nastat může. Může nastat to, že ten dodavatel Je to stavba a ta stavba samozřejmě je živá věc, to není možné napalovat celá geniálně, nevíte prostě, co může nastat v rámci počasí, jakým způsobem prostě zareaguje, prostě všechno pojevo, které tam je a tak dále. A to se stává I v Německu a někde jinde. Postatné je to, že ředitelství silnice Dálnic to zavčasu identifikovalo a ono mělo dvě možnosti. Buď to tzv. promlčet, což se dělávalo v minulosti, když se tady stavilo mezi lety 2006 až 2010, katastrofální stav, protože na první pohled ono to půl roku, rok, dva, může fungovat a vůbec ničeho si nevšimnete, možná třeba tři, pět let. Ale pak to začne dělat ty problémy a pak se to opravuje a je to nákladné. Ale oni identifikovali to, že to může být problém a hodili to pochopitelně naprosto správně na toho dodavatelé. Ti dodavatelé nejsou žádné Bčkvé firmy a oni to udělají a opraví na jejich náklady. Takže samozřejmě může tam být nějaké zdržení provozu, to není úplně v pořádku, není to nic, čím bychom si mohli chlubit, ale není to zase na druhou stranu nic neobvyklého a důležité je to udělat. Nám se tohleto taky stávalo a vzpomínám se, když se dodělávala D1 a zvládli jsme ji na den přesně, I když škrohlí dvě říkali, jak to nezvládneme a jak to bude špatně. Ale na několika z těch metrech, nebylo to moc dlouhé, možná to bylo snad jen 100 metrů, se objevily rovněž drobné poruchy. Zatím jenom poruchy, které by mohly nastat v nějaké době. Na první pohled všechno vypadalo skvěle, taky jsme na nic nečekali a ještě před puštěním D1 jsme to nechali opravit, strhl se ten povrch, udělal se tam nový povrch a je to v pořádku a domluvili jsme se pochopitelně s tím dodavatelem. Takže je lepší to udělat za včasu, než by to spadlo za pár let. F-35 přistane jen na upraveném letišti Gripen I na dálnici. Hodí nepřijítel pár bombiček na letišti a F-35 spadnou. A budeme jich mít také méně za stejné peníze. Já to nemůžu takto říct. Tohle je jednoduché něco odsoudit, jednoduché říct, jak by to mělo být. Ekonomicky logicky se spíš koním v variantě, aby tady zůstaly Gripeny, protože proč dávat 100 miliard za něco, co nám možná neposlouží zas až o tolik lépe, tím spíš, když ty Gripeny není úplně tak stará záležitost, možná si na to vzpomínáte a uvědomuje si to, že těch minimálních 100 miliardů bude jenom 40 miliardů těch F-35 a zbytek je právě investice spojená s tou infrastrukturou na zemi. Zase musí celá předělat plus trénování těch pilotů atd. Všechno, co je s tím spojeno. Na druhou stranu nechť k tomu, ale sednou zase odborníci na armádu, aby posoudili I s ohledem na to, jak se bude vyvíjet třeba stav NATO a jeho vyzborení ve střední Evropě, v celé Evropě, jakou roli my v tom máme sehrávat atd. Takže myslím, že to je komplexnější diskuze, než to jenom takhle vyseknout. A já sám to nemůžu v tuhle chvíli říct. Tak, Jiří, vše se zdražuje, nikdo nemyslí na těžce postižené. Takže se zdražuje, to všichni víme, máme nejvyšší, nemáme nejvyšší, ale jednu z nejvyšších inflací v celé Evropské unii. Tučím, že se stále držíme v té první trojce, což je velký průšvěk. Mimo jiné mám tady zajímavé grafie, někdy vám je ukáži. Nechal jsem si udělat zajímavou analýzu mým týmem energetickým jednotlivé země v Evropě, jak reagovaly na energetickou krizi v minulém roce. To znamená, kdy přišli s nějakým zásadnějším opatřením. Ať už je to zastropování nebo různé specifické podpory atd., zejména tedy toho charakteru, kdy se snažili snížit tu horní hranici elektřiny a plynu. A je naprosto patrné, to už teď z toho vidím z těch grafů, že ty země, které to udělali za včasu, tak srazili tu inflaci. Zatímco my jsme neustále otáleli, otáleli, vzpomínáte si v srpnu, v září, a pak se to udělalo až od roku 2023. A taky ta inflace nám letěla nahoru bez jakéhokoliv zakolísání. A v podstatě měli jsme jeden z nejstrmnějších růstů inflace v celé Evropské unii. Čili jednoznačně ta vláda podcenila fiskální nástroje boje s inflací, které spočívají v tom, že se měla pokoušet srážet ceny energii určitou regulací, kde ty ostatní země to udělali. A mám to krásně třeba na Španělsku, na Německu a na Frenci, jak se jim to podařilo zvládnout po několika měsících. A u nás se to začalo lámat až někdy od začátku roku 2023. A to ještě neúplně ideálně, protože od té doby fakticky začala být určitá podpora, byť ještě nebyla žádná světoborná. A to, co se udělalo v průběhu roku, tak v podstatě bylo takřka. Takřka se neprojevilo v té inflaci a takřka pořád rosla stejně strmně, protože to byla opatření, která má takřka k ničemu. Takže I díky tomu máme dneska vysoké ceny potreben, I díky tomu máme dneska vysoké ceny služeb a ostatních výrobků, kde se to samozřejmě promítlo do kalkulací firm. Dobrý večer, pane docente. V jakém časovém horizontu dojde k dalšímu zdržení elektrické energie v České republice v kontextu odstavení jádra v Německu? Prosím, buďte co nejkonkrétnější. Máme nyní fixovat nové ceny. Děkuji. To nám se takhle říct. Já se nemyslím, a to je můj osobní pohled, že teď nastane nějaký zásadní zvrát, protože vidíte, že ceny elektřiny I plynu naštěstí klesají. Mimo jiné zejména díky tomu, že začíná být plynu dostatek. To byl pokobitelně krátkový problém s plynem, protože obecně plynů na světě je přebytek. Problém byl v logistice. Jak ho sem dostat? Nebyly zde terminály na LNG, nebyla zde infrastruktura vybudovaná. Německo v podstatě nebylo vůbec připraveno na to, že zde bude něco jiného než zemní plyn, na to zejména z Ruska. To se dobodovává postupně, tím pádem je celá zjevné, že toho plynu LNG bude dostatek. Dokonce není v tuto chvíli I přebytek zemního plynu ve světě, což se projevuje na cenách a poměrně přízně se to projevuje na trhu. Samozřejmě stále je to výrazně zraštěnější, jak to bylo v roce 2021, čili není ještě důvod k jásání, tím spíš, když si podíváme na ceny, jaké jsou třeba ve spojený státek, ale je to výrazně lepší výrazně, než jak to bylo v roce 2022. To jádro je obytelně velký problém, může být problémem pro Evropu zapřed pokladu, že zase nastane nějaká mimořádná situace, ale myslím si, že teď tolik nehrozí, protože ta situace nastala v situaci nebo v době, kdy zde nebylo to LNG vybudováno, myslím tím, že ta infrastruktura není zde, to znamená, osobně nejsem toho názoru, že se to dostane na ty rekordní ceny, jaké to bylo třeba v srpnu nebo v září roku 2022. Takže já nemůžu vám radit, jestli fixovat nebo nefixovat, to se musíte vyzvážet, případně se I poradit s nějakým vaším energetickým dodavatelným operacem atd., protože záleží na celé řadě dalších faktorů, ať už tedy se sedná o elektřinu, jestli se sedná o plyn, jakou máte spotřebu, jak to máte sezoň atd., jestli je to pro firmu, jestli je to pro fyzickou osobu atd. Chtěl bych vás poprosit, abyste přečetli můj pozdrav, který v poslední době vy necháváte atd. Myslím, že se budu se ozovět třeba I hned vystoupit. Myslím, že tomu není už na co komentovat. Je to nesmysl úplný. Tak, ale abyste neřekli, že to nepřečtu, tak jsem to přečetl. Alex, 40 odpracovaných let platí pouze prožadateli o předčastný důchod, aby tak omladili žádosti. Ano, to je to, co jsem říkal. Je to ten předčastný důchod pro standardní odchod do důchodu zůstává aktuálních 65 let. Ano, máte pravdu, vlastná. Souhlasíte se ze štihlováním v státní správy, že vždyť jsou mezi nimi policisté, haseči, učitele a tež zahlcení zaměstnanci úřadů práce. Navíc digitalizace mezi rezorty není provázána a agent spíše přebývá, kde začít. No, máte pravdu, není to jednoduché. Popravit řečenou naše vláda s tím taky úplně nezahýbala. My jsme snížili počty úředníků, ale nesnížili jsme počty těch, o kterých zde píšete, což jsou zejména tady učitele, případně policisté atd. Mimo jiné, protože se otočila populační křivka a v té pedagogické činnosti jsou určité požádavky, kolik tam musí být pedagogů na třídu atd. Takže je faktem, že to roste zejména v této oblasti. Tak a Já si tam mám ještě jednu věc, kterou jsem slíbil, že otevřu. Mně tady mezi tím přišla další zpráva a to je krátce česká pošta. Možná jste zaregistrovali, že dnes o tom byla diskuze ve sněmovně, byla na to speciální schůze. Projednávali jsme to skoro čtyři hodiny a já jsem z toho vůbec neměl dobrý pocit, protože se to hlavně stáčilo k tomu, co kdo tady udělal nebo spíše neudělal v minulosti. Můžeme se bavit, kde nastala ta největší chyba a si bychom se shodli na tom, že před mnoha a mnoha lety, někdy před 10, 15, 20 lety, už se mohlo něco začít dělat. Já jsem jasně prokázal, co všechno jsme dělali, my už někdy od roku 2018, ačkoliv to nebyl rezort Ano, byl to rezort ČSSD pouze pár měsíců, tam byl náš pan ministr Metnaral, to byla chvíle. Ale v každém případě už se ta transformace České pošti začala dělat v roce 2018, poté v roce 2021. Ale to, co je na tom to nejhorší, z čeho mám úplně nejhorší pocit, je to, že vidím, že ta vláda vůbec neví, jak na to. Ona se vymluvá, co bylo, co mohlo být, to nejhorší na tom je to, že transformace byla připravená na konci roku 2021 a až do začátku tohohle roku to leželo na ministrstvu vnitra. Já jsem nejvíc dneska vyčítal panu Rakušanovi jednu věc. Né to, v jaké situaci Česká pošta je a že se musí transformovat díky tomu, že se přechází na digitalizaci, že je liberálnější prostředí atd. To se děje všude ve světě. Ale ten plán byl hotov na konci roku 2021. Dokonce už byl započat v roce 2018. My jsme předávali transformační plán, nebo naše vláda, minister vnitra tehdejší, zač SSD. My jsme zajistili to, že byla podána žádost a prakticky takřka dokončen proces notifikace, aby se mohly platit za služby, které se jinak platit nemohou, pokud to není skládáno Evropskou unii, Evropskou komisii, kvůli nekalé konkurenci, což je asi pochopitelné. To byl tříletý proces, který jsme předávali vládě a v roce 2022 to bylo definitivně skládáno Evropskou unii, takže se mohlo České poště zaplatit 6 miliard kurun za poslední čtyři roky. A předávali jsme to z mého polohy k remotným generálním ředitelem, který to všechno připravil. Co udělala tato vláda? V roce 2022 nic. Nebyla to pro ní žádná priorita. Neřešili to vůbec. Jediné, co udělali, takže odvolali generálního ředitele, protože se jednou sešel s panem Rädlem, což byla širá eminence hnutí stan, tak to je úplně paradox panoptikum. Ale co je ještě horší, je to, že nenašli za ní adekvátní náhradu, neotevřeli tu transformaci a začali to řešit, až když tekl odbod na začátku roku 2023. A dál už ten příběh známe. 300 poboček zmatek, ty ano, pak to pobočky ne a tak dále. Takže to je to, o co jsme přišli. Přišli jsme o rok a čtyři pět měsíců a vláda v tomhle tom měla jednoznačně být aktivnější. Protože máme restrukturalizovat. Musím to udělat zavčasu. A já vím, o čem mluvím, protože byli jsme v podobné situaci, když se řešili české dráhy, ty byly ve výrazně horší kondici, protože v době covidové přišli, dobře poslouchej mi, o 80% svých tržek. To prostě jednoduše lidé nejezdili. Myslíte, že někdo by povolil, aby se dalo do českých drah peníze? Ale nemohli jsme kvůli konkurenci, nemohli jsme podpořit české dráhy. Museli jsme tam najít restrukturalizačního manažera. Museli jsme začít ořezávat náklady. Museli jsme přežít. A diskutoval tady někdo nad českými dráhami v posledních třech, čtyřech letech v době covidové. Přežilo se to, zvládli jsme to, udělali jsme to zavčasu a měli jsme tam dobrý manažerský tým. A to je to, co dneska chybí té vládě. Tak, to jsem slíbil, proč ještě řeknu. Pak tady máme míru. Dobrý večer jediný problém vlády je koalice spolu. Respektive ODS připomínou 90. leta a kuponová privatizace, peternitčas a tak dále a tak dále. Já bych řekl, že největším problémem celé vlády je to, že jich je pět. Každý pesi návez. Ideologicky každý někdy úplně jinde. Relativně konzervativní ODS-ka. Vůči tomu jdou v Ostřele Vicový a progresiviští Piráti. Do toho jde stán, který řeší sám své problémy a celé zjemně nemá lidi na jednotlivé rezultaty. To vidíme podle těch osobností, které řídí. Jednotlivá ministerstva vůbec už ani nekomentuje. A pak je tady TOPKA a KDU či SL, kteří dneska se pohybují vůbec na hraně volitelnosti a modlí se jenom, aby ODS vzalo do party spolu. A v tomto se nedá dlouhodobě rozhodovat. Navíc v době krizové. To vás může semknout v době, když cítíte vůči někomu nenávest a nebo když máte obavu, což samozřejmě jim se podařilo, ale dlouhodobě je to jejich největší handicap a myslím si, že I to je věc, na které v nějaké době, nevím přesně v jaké, skončí. Poslední ještě otázka. Podatcům energetických společností nevěřím. Lobují pouze za své zájmy vlastní finanční profit. Jde o mou běžnou domácnost. SASBA D2D. Mějte se hezky. Reagujete na to. Bych vám poradil, jestli si máte zafixovat nebo nemáte zafixovat, ale opravdu neznám vaši situace tak dobře, abych byl schopen v tomto poradit. To není žádný alibismus, ale nebyl by to fér. Já vám moc krát děkuji. Máme to dneska přesně akorát 19.30. Rád jsem s vámi touto formu komunikoval a budu se těšit. Dneska máme středu, takže v neděli.Kopírovat text

Tendry na dodavatele energetiky, vysokorychlostních tratí nebo vojenské techniky musí být připravovány tak, aby tam vždy byl povinný podíl dodávek českého průmyslu. Proč to vláda ignoruje a ustupuje nadnárodním dodavatelům? Utratit stovky miliard z našich daní a nezapojit naše podniky je buď neschopnost nebo klientelismus. Více v dnešním živém vysílání pořadu NA ROVINU. Výjimečně v 19:00.

Screenshot není k dispozici