← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Přeji vám všem hezký nedělný podvečer. Vítejte u mého pravidelného pořadu na rovinu. Tak jako vždy jedeme živě. Díky moc za všechny dotazy, které vidím, že se mi šprůběžně chodí. A já to dnes vezmu trochu netradičně. Moc krát děkuji za obrovské množství námětů, které mi posíláte, jak by se dali pojmout jednotlivé díly našeho živého vysílání. A dost často se tam také objevují návrhy, abych to někdy bral o něco méně politicky, abych taky zařadil nějaké téma trochu jiného než politického kalibru. Píšete třeba, abych mluvil více o muzice. Hodně píšete o nových technologiích, abych šel někdy více do hloubky, tak jsem se rozhodl, že dnes to vezmu trochu jinak. Nevezmu tedy tu muziku jinak, děkuji moc krát za velké množství různých typů na písničky, dokonce mi je posíláte některé vinilové desky, moc si toho vážím, ale já se budu věnovat těm novým technologiím. Mimo jiné protože jsem stál u zrodu, dokonce jsem byl jejím hlavním autorem inovační strategie České republiky, země pro budoucnost, která byla založená právě hodně na nových technologiích, na přidané hodnotě, na stavu budoucím. Byl jsem iniciatorem vodíkové strategie a byl jsem iniciatorem zásadního dokumentu a to je strategie umělé inteligence České republiky. A právě umělé inteligenci se chci trochu věnovat tím spíše, že třeba dnes hovoríme, nebo vláda hovorí o důchodové reformě, dívá se na to z úhlu pohledu účetního, to znamená, kdy se bude chodit do důchodu, v kolika letech, dívá se na to z úhlu pohledu dožití atd. A o něco méně, a to je velká chyba, na to nahlíží právě I z úhlu pohledu rozvoje umělé inteligence a toho, jak to zahýbe nejenom s ekonomikou, což asi tušíme, ale jak to zahýbe právě třeba I se sociologickým prostředím a tím, co je vše s tím spojeno. Protože je faktem, že umělá inteligence ovlivňuje naše životy a naší práci, čím dál tím více. Možná, když se někoho zeptáte na ulici, co je tu umělá inteligence, tak asi vám řekne, dovedu si představit, že by se měla využívat, ale už přesně neřekne, co to vlastně je, kde by se měla využívat nebo kde se využívá. Což není chyba těch, koho se ptáme, je to chyba všech, kteří s tím pracují, ať už firm, které prodávají produkty zvláštně na umělé inteligenci, je to chyba vzdělávacích institucí, univerzit, sřední škol, je to chyba samozřejmě I politiku, protože se s tím musí veřejnovce znamovat. A není dobře, když nám někdo na ulici řekne, že buď vůbec netuší, kde se to dá využívat a nebo to pouze dá do spojení s tím, že si bude chodit na pivko a to pivo mu bude tankovat a možná I roznášet robot. Tak to možná také, mimo jiné, I tohleto už jsem viděl v ČVUT, mi takhle natankovali jedno pivo, ale to je hrozně málo a já jsem přesvědčen, že umělá inteligence se vás dotýká a možná o tom ani nevíte. Netflix využíváte, diváte se na filmy, tak určitě jste zaregistrovali, že vám chodí nabídky filmů takzvaně šité na míru na vás. To nevybírají lidé, to vybírá umělá inteligence. Posloucháte písničky přes Spotify, já určitě jsem velký fanda do muziky a poslouchám. Určitě jste možná zaregistrovali, že vám tam chodí návrhy Alp písniček, které jsou šité na vás. To opět je vybíráno prostřednictvím umělé inteligence. Určitě využíváte Facebook a možná jste zaregistrovali, že to dokáže rozpoznávat tváře, že to filtruje nevhodný obsah a podobně to opět nedělají lidé, dělá to umělá inteligence, včetně různé prezonifikované reklamy. V každém případě využíváte e-mail a určitě víte, že vám kdosi háže některou poštu do takzvané nevyžádané pošty, tak to nedělají lidé, to dělá umělá inteligence. Možná jste někdy volali v poslední době do banky a tam vám neodpovídala paní nebo pán, ale jakýsi chatbot opět založený na umělé inteligenci. Mimo jiné, ty banky díky tomu I rozpoznávají různé podvody, myslím tím díky umělé inteligenci. V každém případě ty nové, aktuální modely umělé inteligence, které známe například pod názvem ChatGPT, jsou mimořádně jednoduché už na použití, jsou komfortní uživatelsky a jenom jeden příklad, ten poslední ChatGPT získal, dobře poslouchajme, během pěti dnů jeden milion uživatelů. To nikdy historicky žádný produkt, který se nabízel na světě, nezískal v takhle krátké době tolik zákazníků. Určitě je třeba ale hovořit vážněji než o pouze službách a našem komfortu, protože umělá inteligence má obrovské využití a potenciál například ve zdravotnictví. Různé algoritmy dokáží dnes diagnostikovat závažné nemoci. Zde poznamenáno rakovinu prsu, dokonce s větší přesností než radiologové. Uspěšnost umělej inteligence je tam 94,5 %. Ve Spojených státech už mají schválený přístroj, který dokáže právě s pomoci umělej inteligence diagnostikovat onemocnění sídnice spojené s cukrovkou. Přesnost 87 %. Je to nesmírně důležité při vývoji léče. Mimo jiné, jeden lék se vyvíjí dnes okolo deseti let. Problém je v tom, že většina molekul, které ty farmaceutické firmy vyvinou, jsou buď v čase neúčinné, nebo jsou dokonce nebezpečné a právě umělá inteligence dokáže toto silně eliminovat. A dokonce tak, že molekuly, kdy odhadne, které mají šanci na úspěch, tak to dokáže s přesností 60 až 80 %. Mimo jiné, se díky tomu vyvíjí léky na Alzheimra. Tady bych se na chviličku zastavil, protože vzniká celá řada skvělých startupů malých firm, a to I v České republice. Mimo jiné, Česká republika je velmi úspěšná v oblasti umělej inteligence, právě ve různém vývoji různých algoritmů, které se pracuje s obrovským množstvím dat. Já je sleduji, setkávám se s nimi, je to, nechci říct, můj koníček, ale hodně se o to zajímám. Dělal jsem to I v minulosti, dělám to I teď, tak jsem se setkal s mladými výzkumníky, nebo spíše mladjochy ze startupu, který se jmenuje Carebot, jsou z Brna a vyvíjí program, který pomáhá třeba lékařům analyzovat a diagnostikovat různé rentgenové snímky a pak třeba prostřednictvím toho nachází snadně rakovinu nebo zápalpec a podobně. Využívá se to v oblasti stělávání, dokáže to analyzovat silné a slabé stránky jedinců a jim dokonce vytvářet potom různé studijní programy na míru. Samozřejmě využívá se to ve výuce velmi významné, je to ve využívání v oblasti bezpečnosti. Dokáže to rozpoznávat obličeje, dokáže to rozpoznávat hlasy. Navštívil jsem v době, kdy jsem byl ministr, ještě asi tři roky, spojené státy a kdy jsme představovali právě naší strategii s panem premiérem, tehdy strategii Země pro budoucnost, tak nás tam vzali do prestižních univerzit a v jedné z nich, ještě než jsem tam vešel, tak mě saskinovali obličej a během několika sekund to ukázalo na velkém displeji v můjch fuzovkách. Život za posledních, tuším 14 dní, kdy se to vlastně propojilo se všemi sítěmi, s Facebookem, s Twitterem a tak dále. Velmi dobře to nejenom zidentifikovalo mě samotného, ale I to, co jsem dělal, kde jsem byl a tak dále. Pochopitelně opět s využitím právě umělé inteligence, ale toto všichni cítíme, že se dá výborně využívat právě, když se odhalují různí zločinci, teroristé a tak dále. Joužívá se to v armádě. Neuvěřitelné věci, které jsem měl možnost vidět, nemůžu tedy o nich úplně detailně mluvit, jako minister musím zachvávat o něčem mlčenlivost, ale v každém případě neřeknu asi nic úplně tajného, než že existují už dneska dokonalé snímky z satelitů, které vám seskenují povrch země a tam dokážou přesně přečíst různé stopy od vozidel, samozřejmě od jedinců a tak dále. Podle toho se dokáže přesně odhadnout, samozřejmě prostřednictvím umílé inteligence to nedělejí lidé, co se tam odehrávalo, co se ale může odehrávat. Podle toho se odhadují různé taktické kroky různých armád nebo různých ozbrojených složek, vozidel, přesuny a tak dále. V následujících hodinách, v následujících dnech neuvěřitelné věci, padala mi brada, když jsem viděl, co všechno umílá inteligence v tomto umí a už se to už se to využívá. Pochopitelně skvělé využití je v oblasti dopravy. Všichni mluví o autonomním řízení vozidel, což nás dříve či později nemine. To je téma samo osobě na dlouhou diskuzi, ale to je samozřejmě spojeno I s rozhodováním v nějakých kritických situacích, co nastane, co musí udělat se a tak dále. A opět toto je všechno vyhodnocováno přes umělou inteligenci. Využíváme ji v oblasti průmyslu, zemědělství, obchodu. Celé výrobní procesy už jsou dnes řízeny přes umělou inteligenci, včetně českých subjektů. Navštěvuje co týden nějaký promyslový podnik. Někdy I více se znamují s tím na sociálních sítích. A celá řada z nich už právě využívá umělou inteligenci. Třeba I pro kontrolu kvality. Už to prostě nekontrolují lidé ty povrchy a nezišťují, kde je nějaká tečka, chyba, chybka. Ale využívá se obrovské množství dat a právě ta umělá inteligence dokáže odlišet výrobky, které mají vadu, nemají vadu. Jsou na to skvělé programy a hodně s tomu věnují startupové firmy. V zemědělství se to využívá například v diagnostice nějakého očekávaného o nemocnění nějakého stáda, kdy mají dobytek v uchu, v nadsvaklé speciální čepě a podle chování určitého množství a vyhodnocení k určitých dat se dá odhadnout, že může být nějaká nemoc. Podle toho se třeba potom postupuje. V obchodě se to využívá například při zásobování v regálu v malou obchodě. Opět prostřednictvím čepů se rozpoznává nedostatek určitého sortimentu. Okamžitě se to automaticky objednává a dokonce rovnou někdy I ve výrobě. Spojí se to s logistikou, toto všechno udělá dnes umělá inteligence. Prezonifikuje se nabídka pro konkrétní jedince. Pokud budete chtít a necháte se sprezonifikovat třeba přes mobilní telefon, tak už technicky je možné, že on si, prostřednicí umělá inteligence, dokáže rozpoznat to, jestli jste člověkem mladým, který si třeba kupuje sportovní věci, nebo jste člověkem starším, který kupuje produkty pro seniory, nebo jste někým, kdo kupuje kojenecké zboží atd. Podle toho si vás orejtuje a začíná vám posílat specifické nabídky, nebo vy jste šli po ulici a přijde vám zpráva, že na 200 metrů vlevo je obchod, který nabízí za jednu cenu dva produkty. Podobné nabídky. Podobně samozřejmě souhledujeme na to, jak vás uvozovka diagnostikoval, jak vás identifikoval, to znamená, jaké nákupní chování máte, co kupujete. Neuvěřitelné věci a mohl bych dlouze a dlouze mluvit. V každém případě už určitě cítíme, že to není jenom o výhodách, je to I o velkých hrozbách. Nejenom ve smyslu toho, že do značné míry zde máme takzvaného velkého bratra. Nezapomeňme, že máme dnes elektronickou občanku, elektronický pas, máme e-neschopenku, máme e-recepty. To samo o sobě už znamená, že jsme takzvaně na tapetě. Někdo nás může jednoduše v prostřednictví různých přístrojů identifikovat, propojit se do různých databází, propojit se například na obchodní rejstříky, kdo podniká. Z toho už ukamžitě vyčte všechny firmy, kde jsme aktivní během picosekundy. To sačte I váš cashflow, stav účtu v těchto firmách atd., což jsou veřejné informace, které máte a může si to propojit s vaší osobou. To horší, co je, je to, že se to může pokupitelně v těch oblastech, o kterých jsem hovořil, jakožto o příležitostech, stávat I hrozbou. Typické v armádě, kdy se může stát umělá inteligence nekontrolovatelnou a I bez lidských pokynů může třeba spouštět zbraně. Ve zdravotnictví to sice můžeme využívat ve smyslu vývoje nových molekul pro nové léky, ale pozor, toho lze I zneužít, protože se může využívat třeba pro přesnější vývoj molekul, třeba pro biologické zbraně. Elezer Jutkovský, šef institutu výzkumu strojové inteligence v kalifornském Berkeley varuje. To je velká persona. Napsal mnoho a mnoho knih, kdo si chce číst o umělé inteligenci, doporučuje. Jsme na osudové křižovatce, kdy stvoříme umělou inteligenci, která je chytřejší než my. A teď uvádí ty příklady právě třeba v té biologické válce. Mimo jiné, možná se zaregistrovali v nedávné době, znikl otevřený dopis, který je podepsán takovými osobnostmi, jako Elon Musk, zakladatel Tesla, nebo Steve Wozniak, jeden ze spolu zakladatelů Apple, kteří žádají o 6 měsíců pauzu na výzkum v oblasti umělé inteligence, protože to může být velká hrozba. Oproti tomu jdou zase investoři, kteří do toho dávají neuvěřitelné prostředky, někteří tvrdí, že je lepší, když to vyvíjí někdo, kdo je spolehlivý a prověřený, než někdo, kdo může skutečně způsobit tu hrozbu. A současně říkají, že toho nenecháme a nedoporučují zastavit jakýkoliv vývoj, protože tvrdí, že tyto osobnosti, které jsem jmenoval, Musk a další v těch tradičních, už dneska velkých firmách, mají určitou obavu, že ujíždí technologické vláka, že zde vznikají nové a nové subjekty, které se dostávají právě v umělej inteligenci dále a dále a že přijdou o svoje výslední postavení třeba na dvorku biznesu v této oblasti. V každém případě ten ekonomický dopad to bude mít obrovský. Bude to mít dopad na růst HDP očekává se 7%, jenom protýkám, že ve Spojených státech se do toho dalo do vývoje umělej inteligence 94 miliard dolarů jenom za minulý rok. A očekává se, že dvě třetiny pracovních míst budou nahrazeny právě umělou inteligencí nebo produkty na bázi umělej inteligence a že se tím ohrozí až 300 milionů pracovních míst. Tady už přicházím k tomu závěru a k tomu, proč jsem to celé otevřel. Ještě řeknu dvě čísla nebo dva údaje. Očekává se podle posledního výzkumu, že u 20% pracujících odebere umělá inteligence 50% jejich práce. Čili u 20% 50% práce se odebere a u těch zbývajících 80% pracujících se odebere v nejbližších letech 10% práce. Tady už vidíme, že je třeba začít s tímhletím velmi vážně uvažovat. Na druhou stranu je třeba objektivně říct, že určité hrozby byly vždy, když přicházely nové technologie. To bylo už u třetí promyslové revoluce někdy v 70. a 80. a I v 90. letech. Vzpomínáte se výpočetní technika, internet, kde se říkalo, že lidé budou nahrazeni internetem, budou nahrazeni stroje, technologiemi, počítači a tak dále. Na klesku mu nedošlo. A paradoxně v těch nejrozvinutějších zemích naopak míra nezaměstnanosti klesala. Ale faktem je, že se samozřejmě zmínili profesory, což nás bude čekat nepochybně I nyní. Čili spíše počítáme, až dojde ke změně struktury pracovního trhu, že se budou doplňovat některé profese, ale některé v každém případě zaniknou. Zajímavé je, že z těch všech analýz a výzkumů vychází to, že více ohroženi jsou ty vysokopřímové, nebo ty odbornější profese. Ať už ve smyslu různých podporných činností pro třeba promyslový biznes nebo kdekoliv jinde, tak ve smyslu odborných pracovníků hodně se hovoří třeba o právnících. Dokonce I o soudcích se hovoří, že by mohly být nahrazeny v počítém čase umělou inteligenci. To je velká sociologická debata. Matematici, programátoři. Mimo jiné, možná jste to zarekistrovali už, ale někteří si začínají stěžovat ve školství, že studenti, když píší diplomové práce, tak už využívejí na to umělou inteligenci. Takže ten profesor už má skoro problém poznat to, jestli to psal ten student, anebo jestli mu to opravdu nenapsal o tu diplomovou práci v úvozovkách právě ta umělá inteligence. Takže spíše se očekává, že to ohrožení by mohlo být v těch profesích s vyššími příjmy, naopak u těch nižších o něco méně. Ale to jsou, prosím pěkně, analýzy. Můžeme je různě sdílet a můžeme si to různě zjistit přes internet. V každém případě, abych to uzavřel, tak bych chtěl říct, že vláda musí s tímhletím počítat. Této vládě chybí hospodářská vize, chybí hospodářská strategie. Naše země pro budoucnost byla založená na tom, že jsme ukazovali Českou republiku jako zemi založenou na přidané hodnotě zemi, která bude investovat do innovací, do výzkumu a bude využívat tyto technologie, včetně umělá inteligence, kde jsme mimo jiné opravdu velmi dobří. Když jsme cestovali po světě, představovali jsme naši strategie s panem premiérem, tak vím, že když jsme třeba o tom diskutovali s významnými státníky, například s Trumpem nebo s premiérem Indie Moody, ale I ostatními, tak to bylo jedno z významných témat. Oni věděli, že jsme v tom dobří, jakožto Česká republika, protože se využívají naše programátoři nebo naše výzkumníci nebo lidé, kteří tvoří algoritmy I třeba pro různé armády ve světě, spojenecké, využívají se v biznisu, využívají se ve školství. A obecně říkali, že to považují za jedno z nejdůležitějších témat, ale kupodivuji několi v tom ekonomickém pojetí, ale v tom bezpečnostním pojetí. To znamená tak, aby byli schopni se bránit proti různým kybernetickým útokům a stejně tak, aby je využívali právě třeba pro ochranu vlastních lidí, bezpečnosti a podobně. Vláda naší strategie hodila se stolu. Strategie výzkumná, inovační, vědecká není žádná v této vládě. A to je obrovská chyba, protože když si potom připravují důležité věci, jako je důchodová reforma, jako je diskuze o tom, jestli třeba v nějaké době se nebude zkracovat pracovní doba, tak to nemůže být děláno ideologicky. Musí to být děláno právě s ohledem na data a s ohledem na to, co možná nastane v nějaké době a musí se pracovat mimo jiné I právě s nástroj umělé inteligence. Takže to je to, co jsem vám chtěl říct. My toho samozřejmě nenecháme. Já jsem si tu umělou inteligence, když už se tomu nevěnuje pan ministr, přetáhnul v poslaneckou sněmovnu. Dal jsem dohromady klíčové aktéry, se kterými už jsem spolupracoval tady v době svého ministrování. Opět dohromady z oblasti vědy, z oblasti biznesu, z oblasti školství. Ti, kteří skutečně hýbou Českou republikou v oblasti AI, čili umělá inteligence. A s těmito lidmi se pravidelně potkáváme a vytváříme určitý legislativní základ pro tuto činnost, protože jsme názoru, že ta technika už je tak daleko, že nám chybí ten rozměr legislativní, to znamená právní, kde se vůbec budeme moci pohybovat v nějaké době, co ano, co ne. A pochopitelně chybí I ten rozměr etický a to je to, čemu se tady teď velmi věnuji nebo věnujeme. Takže věřím, že jsem některé z vás snad tímto, alespoň částečně uspokojil, s trošku netradičním tématem a teď pojďme už k jednotlivým dotazům. Vydržte chvíli, já půjdu nahoru. Abych na nic nezapomněl. Ještě vydržte. Tak. Petr, minister dopravy, napsal na Facebook, předchozí vláda, včele znutím ano, na letošní rok plánovala jen 97 miliard korun investovat do dopravní infrastruktury. My investujeme 159,9 miliardy korun. Petr pokračuje, proč jste navrhovali tak málo, 97 miliardy, když jste sám byl kritik, když aktuální vláda škrtla dopravní investice v roce 2022, a teď píšete o prava teplického nádraží atd. No tak pan minister dopravy by se měl uvědomit, že už není mluvčím, už nepracuje v PR, ale už je ministrem. A neměl by vypouštět takovéhle blbosti a takovéhle nesmysly. Tak si to pojďme zrekapitulovat, nosím to v hlavy. Když jsem přebíral rezort dopravy v roce 2020, bylo rozpočet 87 miliardy a končili jsme rok na úrovni 120 miliard rozpočtu. Další rok, to byl rok 2021, už jsme jeli s rozpočtem 127 miliard, a samozřejmě se to proinvestovalo. A když přicházela tato vláda, tak jsme měli rozpočet na 131 miliard. Oni to zastavili, dali o něco nižší, nakonec se k tomu přiblížili, ať jsem zase objektivní, čili nezvedli to, ale zaplať mám bůh rok 2022, dohráli, čili ten minulý, v rámci našeho rozpočtu. My bychom na letošní rok dávali tak odhadem 140 až 145 miliard korun. Tato vláda si zatím nakreslila, to je důležité říct do rozpočtu, 151 miliard, nevím, kde vzal pan minister Kubka 159. Ale pozor, to je nakreslený rozpočet, který zatím není krytý. Vláda není uvolněla, přes ministerstvo financí a všechno to, co vybere, za tím nějakých 120 miliard. To je méně, než kolik my jsme měli v roce 2021. A dokonce je to na úrovni roku 2020. Dobře slyšíte. To znamená, to je to, čím má krytý rozpočet tato vláda na dopravu v roce 2023. A ptáte se, kde je těch 30 miliard? No, ty jsou zatím ve vzduchu prázdno. Protože vláda řekla, my si je pokusíme získat, například půjčkou z Evropské investiční banky. Já jsem zásadně proti tomu, protože místo, aby tam dala ty peníze z rozpočtu, tak si je chce půjčit a ty peníze by nakonec musel vracet státní fond dopravní infrastruktury, jinými slovy, instituce ministerstva dopravy. Věřím, že to k tomu nakonec nedojde, I když za velmi špatné považují to, že jsme v dubnu a tato vláda ještě nemá kryto 30 miliard rozpočtu. Dobře slyšíte. To, kdyby nastalo v nějaké normální firmě, tak ten ředitel letí na hodinu. Za 150 miliard, 30 miliard je nekryto. A vláda tvrdí, já dám jenom 120, 30 si tedy možná někde počíme, možná uděláme dluhopisy, vydáme ze státního fondu dopravní infrastruktury. Opět se bude zadlužovat rezort dopravy a všichni další ministři, kteří tam přijdou, pokud tedy bude pan ministr Kupka postupovat tímhle způsobem, tak akorát zadluží rezort dopravy, bude se to muset splácet a přibrzdí se výstavba dálničních železničních stavek někdy za 3, 4, 5, 7 let, prostě v dalších letech. Takže to je zatím výsledek pana ministra Kupky. Co se týká toho, jestli my jsme někdy v nějakém střední dobém výhledu, před pár lety měli 97 miliard, to je nepodstatné. My jsme plánovali, opakuji, jenom na rok 2022 131 miliard. A předtím jsme měli 127 miliard, takže je naprosto jasné, že bychom tam měli nějakých 140 až 150 miliard rovněž. Ale v každém případě na rozdíl od této vlády bychom to měli kryté. To znamená, nikdy bychom se nedovolili postavit rozpočet na daný rok. Říkám nějaký dlouhou dobí, to samozřejmě, to jsou uvahy, to nejsou rozpočty. Rozpočet se dělá vždy na podzim daného roku, pro do příští, a to už dělala tahle vláda, čili nemůže to házet na nás. To fakt není možné. Tahle ta vláda už jaksi ve své neuspěšnosti se snaží všechno házet několik let dozadu, ale tohleto je její zodpovědnost. Takže pane ministře Kupko, sehnejte, seženjte 30 miliard korun a nepoučujte si je. A nepoučujte nás. Jak jsme my investovali, protože nebýt nás, tak jsme dneska neměli ani ten základ. Tak. Ilan, na parlamentních listech psali, že se zvýší limity pro povinný audit účetního závěrky firy. Chtěl bych se zeptat, jestli je to díky vaší aktivitě, v minulosti jsem vás o to žádal. Ano, uvažuje se o tom, že se zvýší ten limit, tuším, z 80 milionů na 130 milionů, ale neřekl bych, že to je vysloveně v důsledku naší aktivity. Je pravda, že se ten zákon mění už I s ohledem na to, co se připravovalo za nás, ale dotáhla to tato vláda. A my samozřejmě proti tomu nebudeme protestovat. To znamená, toto se připíše tato vláda a my to samozřejmě rádi podpoříme. A že se to připravovalo už I v těch letech předtím do měsících, asi fakt ten je, ale to zase není účelem si dneska všechno připisovat. Důležité, že to nastane. Zatím to tak vypadá. Tak mohli byste prosím zařídit zdarma elektronický podpis pro občan ŠR ptá se Ivan. No, tak my nejsme dneska vládou, my nemáme tu možnost ani pravomost o to zařizovat. Nepletule se, tak ten elektronický podpis stojí v řádu stovek korun. Pochopitelně, ale není to vůbec špatný návrh. Myslím, že to dává smysl, tak jako by elektronické doklady měly být zdarma, tak jsem názor I toho, že chceme ale více elektronizovat, tak elektronický podpis by mohl být zdarma. Je to dobrý námět. Díky. Jiřina Vaňáková. Dobrý den. Někde jsem viděla, že umělá inteligence je schopna autenticky předvídat vývoj akciového trhu v dlouhodobém horizontu. Vidí věci a vztahy v ekonomice, které lidé nevidí. Váš názor? Ano, pochopitelně dá se využívat I v tomto, dá se využívat v celé řadě dalších věcí. Ale musíme se uvědomit, že u těch akciových trhu je to o stavu budoucí. A my netušíme, co všechno může nastat. Zatímco ta umělá inteligence pracuje hodně s daty, které byly vytvořeny v nějaké minulosti. A ty dokáže vyhodnotit a dokáže je napasovat na nějakou současnou situaci a podle toho třeba diagnostikovat. To znamená samozřejmě, že se dá I na akciových trzích pracovat s tímto. Otázka je, jaká tam bude úspěšnost. Váš, já přeju pěkný nedělní večer. Co říkáte dnešní demonstraci na Václavském náměstí? Já jsem to zatím viděl jenom v rychlosti na internetu. Vím, že tam bylo poměrně hodně lidí. Doufám si tvrdit, že to byly určitě desítky tisíc lidí. Co k tomu můžu říct? Je to smutná vizitka této vlády. Kud vím, tak ta demonstrace byla proti chudobě. Tato vláda má z toho hospodářského úhlu půhledu dva hlavní úkoly. A to je boj s inflací a boj proti chudobě. Oba dva boje prohrává drtivě. Inflace je jedna z nejvýšších v celé Evropské unii. A tady, prosím, pěkně už nemůžeme se vymlouvat na naší vládu, protože my jsme přidávali země. Inflace za prosinec roku 2021 byla na průměru Evropské unie. Dneska je o nějakých 60% vyšší, než je průměr Evropské unie. Vláda totálně podcenila boj s inflací, v důsledku čehož se zdražuje. Máme jednu z nejdražších potraven v Evropě. Máme jednu z nejdražších energí v celé Evropě. V přepočetném kupním sílu dokonce úplně nejvyšší ceny. A to pochopitelně lidi trápí. Takže lidi proti tomu protestují a vláda místo, aby to přiznala, aby uznala, že má některé ministry totálně neschopné a zbavila se jich a omluvila se, no tak se ještě lidem vysmívá a tvrdí, jak skvěle to dělá, jak to tedy zase ponechá úplně, jak uvidí, že se to včas zlepší. No samozřejmě, že včas se to zlepší. Otázka je, kdy ten čas nastane. Otázka je, co dělají ostatní země. Já nevyčítám vládě to, že je zde energetická krize v celé Evropě. Za to nenese vinu žádnou. Stejně tak asi těžko ji můžeme vidět z toho, co se odehrává na Ukrajině. Ale každá země se nějakým způsobem s tím pere a snaží se vytvářet lokální prostředí takové, kde to dopadá pokud možno co nejméně. A tato vláda to udělá buď pozdě, nebo to neudělá vůbec. A ještě tvrdí, že to dělá skvěle. Přezíravě se vysmívá všem návrhům a místo, aby bojovala s inflací, tak dělá takové nesmysly, jako že navrhuje zvýšení DPH, což by pomohlo akorát inflaci. Nemluví o tom, že ještě drze navrhuje to, že by snížila daně za hazardu. To je to, co se lidem nelíbí, tak se nedivme, že je plný Václavák. Nebo téměř plný Václavák, ať nikdo nechytne za slovo. Miloslav. Dobrý večer, pane Havlíček. Bude-li Německou odtřeženo od Jádra? Bude si moci Česká republika stanovit ceny za elektřinu? Takhle to úplně nefunguje. Německo skutečně definitivně ukončilo Jádro. V posledních hodinách tak nastalo, to jste určitě zaregistrovali. Poslední tři jederné elektrárny měly být dokonce už odstaveny na konci roku 2022. Tak se to ještě prodloužilo, ale teď tak ukonáno jest. Navzdory tomu, že většina německé populace si to nepřeje, je to energeticky nesmírně špatný krok. Je to krok, který je navíc naprosto nevhodně načasován a krok, který nepochybně bude znamenat to, že budou opět nebo budou I v budoucnu ceny energii v Evropě, které je jednou všim velmi napjaté, jednou všim řečeno, nebudou mít dostatek zdrojů ze stabilních a zdrojů takových, které vytváří soběstačnost, ať už jednotlivých zemí nebo celé Evropy, což jsou tedy lokální zdroje, které jsou založené buď na jenadru nebo na uhlí, případně na obnovitelných zdrojích a bude se stále tady muset dokupovat například plyn, což bude dost náročné, protože vidíme, že z Ruska je to v podstatě nemožné a z mnoha důvodů, I politických důvodů a bude muset kupovat plyn, nevím, třeba LNG z Kataru, ze Spojených států atd. Či opět vytváříme těm další závislost, to znamená, logicky to se musí projevit včase opět v cenách. Česká republika je energeticky zajímá přes elektřinu, přes plyn nikoli, ale přes elektřinu je soběstačná, naštěstí vyrobíme více, než jí spotřebujeme, vyvážíme ji, ale cena se vytváří na jednotném evropském trhu a to je ta většiná diskuze, která je. Pokud bude přebytek energií, poté lze předpokládat, že ty ceny půjdou dolů, pokud bude nedostatek energií a nikdy nevíme, co může nastat, tak ty ceny půjdou nahoru, což nastalo v roce minule. Pokud bude nedostatek a dokonce přebytek třeba I toho LNG, tak je předpoklad, že by se ty ceny měly snižovat, takže tady nechci strašit, ale na druhou stranu Česká republika si nemůže úplně jednoduše nastavit takové ceny, které chce, pokud to nechce, krátkodobě zregulovat a to by muselo zase učinit celou řadu různých kroků. Tady máme celou řadu těch, kteří nás zdraví, dobrý večer, dobrý večer, dobrý večer a tak dále. Domys od voltajku plus baterii plus teplným čerpadlem mají velkou spotřebu elektřiny v zimě, ale nulovou spotřebu v létě. Domy topící plynem mají spotřebu elektřiny stejný rok. A pokračujete, nemyslíte, že by bylo správné, aby odběratelé s velkou sezonní závislostí odběru elektřiny měli mít cenu elektřiny vyšší, například formou poplatku za rezervovaný příkon, mějte se pěkně. To bych si musel více nejenom promyslet, ale možná I prodiskutovat s většími odborníky na energii, než jsem na energetiku, než jsem já, co by to znamenalo s přenosovou soustavou a tak dále. Tak na to mi prosím, dejte nějaký čas, ať se na to třeba připravím. Kdo mi to pošlete, prosím, pěkně do mailu karel.havlicek.cz a já si to prokonzoltuju třeba s vedením společnosti Čeps, díky. Tady někdo se ptá, proč se paktujete s ODS. Nevím, že bychom se paktovali s ODS, my jsme v opozici vůči ODS a to, že někdy třeba máme názor takový, že ve sněmovně souhlasíme I s vládními návrhy, na tom není nic špatného. Ve většině nesouhlasíme s těmi vládními návrhy, ale jich celá řada někdy proto zvedneme ruku, protože jsou nekonfliktní a protože dávají třeba smysl, takže to není opaktování, jestli myslíte třeba toto, jinak když tak mě popište konkrétně, kdy se s tím paktujeme, pokud třeba nemyslíte to, že se vytváří různé koalice na regionálních úrovních, na jednotlivých obcích a tak dále, ale to je pochopitelné, tam to ani jinak nejde, jinak si nemyslím, že bychom tady vytvářeli s ODS nějaké koalice. Myslím tím na té národní úrovně. Nemyslíte, že by bylo správné, aby odběratele, to už jste psal, Johnny, problém umělé inteligence je, že atakuje etiku akademické práce. Jak citovat její myšlenky v akademické práci, jak s ní v tomto kontextu nakládat? Teď nerozumím, co tím myslíte, že atakuje etiku, obecně to pravda je, ale proč myslíte, že atakuje etiku akademické a akademické práci, jestli tím myslíte, že se nahrazuje akademická práce, třeba výuka I umělou inteligencí, možná v tomto, ale nejsem teď úplně jistý, jak to myslíte. A problémem je, píšete a možná už to tady více vysvětlujete, že študáci si budou méně namáhat hlavu. Měl by být, ano, tak teď už vím, k čemu myslíte, díky, měříte. Měl by být nějaký legislativní nástroj na její regulaci, některé univerzity už zakázali. Máte pravdu. Mimo jiné, já to tady někde mám, jsem vám nečetl tady, neříkal všechno. 31% Čechů je proti využití umělé inteligence ve školstvě. Já se tomu nedivím, protože samozřejmě tím zjednodušujeme práci studentů. Některé školy zakazují celou řadu přístrojů a je třeba, když to využívat, tak skutečně velmi s rozmyslem a neučinit to tak, že vlastně uděláme z těch dětí otroky nových technologií a přestanou přemýšlet. A že jaksi to nahradí to, co by měli oni dodělávat svojí pílí. Tak to je tak špatně samozřejmě. Dál píšete. Diagnostika nemocí umělou inteligencí je stará minimálně 15 let. Už tehdy to fungovalo lépe než posouzení lékařů. Lékaři se tomu bohužel prístále brání. Máte pravdu, je to starší už. Dokonce umělá inteligence, kdybychom někdy chtěli, tak o tom zase můžeme ještě diskutovat, už je diskutována téměř 50 let. A za posledních 20-30 let se rozjiví už více. A v těch posledních letech je to potom velmi dynamické. Máte pravdu, že se tomu celá řada lidí brání, ale to je zase otázka času, otázka přesvědčení. A zase samozřejmě I přesvědčení v tom, že umělá inteligence dokáže některé věci diagnostikovat lépe. Nedívme se, že když to bere profesor lidé, se tomu brání. A na druhou stranu taky mají určitou obavu, aby to nebylo příliš hr a aby se tím nepousobilo více škody než užitku. Myslím si, že není možné na to vidět úplně jednostranně, že to okamžitě vyřeší všechno. Takže pravda je vždycky obvykle někde uvnitř, někde mezi. Věra nám, nebo mě děkuje a moc krát děkuji. Děkuji vám za všechnou práci, děkuji. Jan konstatuje, že je dobře, že práci nahradí technologie. Tak já mám radost, že vás to téma chytlo. Hned ještě Jan tady dodává dál. To tady spadlo. Pracovní týden bude tři dny, až dny nebudou mít povinnost pracovat. To neumím říct, jestli ano, nebo ne, a hned píše ještě Jan, že nejsme v robotě a bude více času na život. Já tím jenom chci říct, že když plánujeme v důchodovou reformu, která bude se dotýkat důchodcům, kteří tam půjdou třeba za 20, 30 let, tak musíme brát v úvahu to, že sice je pravda, že se prodlužuje věk dožití, na prvním poloce může říct, že tím pádem se může chodit později do důchodu, I když je otázka, že ten věk, který se prodlužuje, tak v jakém stavu ti lidé dožívají. Nevze říct, že v 66 letech ti lidé jsou v lepší kondici než před 20, 30 lety, ale jiná věc je ta, jak se právě bude vyvíjet třeba ta umělá inteligence, jak to zasáhne do pracovního trhu, aby ti lidé, kdyby s tím někdo přišel, a my s tím třeba nesouhlasíme, s tím zvyšováním odchodu věku do důchodu, přetvrdíme, že to je čistě ten účetní pohled, a už se, jak si tam neberou všechny ostatní sociologické soustažnosti, nebo technologické soustažnosti, tak je otázka, jestli by ti lidé vůbec měli šanci najít nějakou práci. Takže jestli se třeba bude snižovat v pracovní týden ta dotace časová v důsledku tohoto, já si to představit třeba dovedu, ale musí to být skutečně ve smyslu v důsledku těch nových technologií a ne v důsledku nějakej ideologii. Nejsme roboti, bude více času na život. Málo lidí sledují, všichni se dívejí na demonstraci před úřadem vlády. Jasný, to je o to, a vždycky potom, kolik lidí se dívá na tu sociální sídce záznamu. Máme těch sledujících vždycky desítky tisíc, když je ten pořád se chytne, tak máme třeba přes to tisíc. Měli jsme I čtvrtmilionu lidí, beru současně Facebook, současně YouTube, že jdeme na obou kanále živě. Petr o tomhle mluvil, pan Vrábel, dávno, to vše souvisí s budoucím světovým resetem, zároveň mluvil o světové vládě mocných, staneme se o troky. No, nevím, jestli myslíte toho pana Vrábla, toho podivína, z těch demonstrací k němu se radši nevyjadřuji. Hele, nám přeje všem dobrý večer, I já, Tajfun. Že se nemluví o umělé inteligenci víc, než o hrozbě právě v pozitivu. Pozitivům a I cílem je přeci zkrácení pracovní doby, nepředstírání jakéhokoliv výkonu a omezování umělé inteligence. Čtyři hodiny práce denně je tak akorát. Do toho, kdybychom dneska udělali, tak je konec naší ekonomiky. Dneska musíme pracovat, tvrdě musíme pracovat, ale souhlasím s tím, že v momentě, kdy bude práce nahrazována právě I tu umělou inteligenci, tak si můžeme začít dovolovat nepatrně, nepatrně objídat, ale musí to být postupné, jinak bychom udělali více škody, jak užitku. Mouky reaguje tady na některého z přispěvatelů, tak to nebudu už číst. Jiří, dobrý den. Jako občana mě děsí arogance vlády, která se nemá ani k tomu nějak vyjádřit k občanům, když se dnešně sešlo před úřadem vlády tolik lidí, jako nikdy dosud. Co je tohle za pohrdání lidmi? Arogance, přezírovost, elitářství a nálepkování. Typické rysy této vlády. Věřte, že se jim to vymstí. Tak a já už budu pomalu končit, ale mám tady ještě, jsem slíbil, že aspoň narychlo dám dotaz z Instagramu, ten je jako odlehčený, tykáte si mimo kameru z kolegy, jako třeba paní Šajerová nebo pan Babiš, ptá se Vendula Kopecka. S většinou lidí se tykám, třeba z parlamentu nebo ze stínové vlády, ale s panem Babišem se vykáme, vykáme se dlouhodobě, myslím si, že to tak je dobře. Konečně, I když jsem třeba v minulosti byl v biznesu, tak jsem se svými kolegy v zhrativé většině vykal. Nemáme familiární vztah třeba s panem Babišem, máme profesionální vztah, vztah založený na práci, na výslecích, ale nenavštěvují se naše rodiny a nechodíme spolu na pivo, pokud třeba nejsme na nějakém výjezdu, tak to je něco úplně jiného a myslím si, že to je takhle dobře, ten vztah je založený na výslecích, na práci a několiv na osobních stazích založených na tom, že si s někým tykám a říkám se s ním ty vole. Takže děkuji moc krát za všechny dotasy, budu se těšit, opět ve střílu se potkáme, snad ten experiment s tou mělou inteligencí vás aspoň trochu zaujal a do příštího vysílání, živého vysílání.Kopírovat text

Jak zamíchá kartami pracovního trhu umělá inteligence? Kdo se má bát o práci? Kolik času nám zbývá? A bude mít víkend 3 dny? A proč je vládní debata o důchodové reformě jen na účetní bázi, a vůbec nepočítá s tím, jak se změní pracovní trh v důsledku nových technologií? Na rovinu o tématu, které hýbe společností. V neděli v 18.30, opět živě.

Screenshot není k dispozici