← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Zde se můžeme představit, že všichni záleží na tom, Přeji Vám hezký středeční podvečer a vítám Vás opět u mého pravidelného živého pořadu Na rovinu jsem moc rád, že se můžeme s tímto způsobem setkávat 2x týdne ve středu a v neděli Myslím, že to je snad jediný pořad v tom politickém prostředí, kde můžeme komunikovat touto formou, živou formou. Víte, že se nepřipravuji na Vaše dotazy. Tak, jak mi se průběžně padají, tak na ně odpovídám. Někdy se možná netrefím, tak to se snažím uvést příště na správnou míru. Ale v každém případě si myslím, že je to něco, co by Vás mohlo bavit, diskutovat s touto formou a díky za roztoucí zájem o náš pořad a jsou I díly, na které se dívá třeba čtvrtmilionů lidí, samozřejmě ze záznamů, jinak to jsou spíše desítky tisíc diváků. Tak za to moc krát děkuji, ale vždycky vykopávám určitým tématem a tentokrát jste si napsali hned o několik témat, tak já se určitě dostanu možná potom I v rámci Vašich odpovědí k tomu, čím nezačnu. Nezačnu totiž rozpočtem a plněním rozpočtu, protože o to si někteří z Vás psali, abych to lépe vysvětlil, v čem je ten problém toho obrovského bambouchu za ty první týdny, ale já nemohu začít, než cenami potravim. Jíbe to, byť ve světle totálně spackané transformace pošty, ve světle valorizace důchodu, ve světle nedostatku léku, se to může zdát jako téma, které už není tak aktuální, ale one jsou velmi aktuální, protože se to začíná stávat něčím, co považují lidé za jednu z největších hrozeb. Zjednoceně řečeno, energie už se naštěstí začínají jejich ceny zlepšovat. Nicméně prošli jsme si peklem. Česká republika se stala vůbec pravděpodobně nejhorší zemí v Evropské unii s uhledem na to, jak se bojovalo s cenami energii. Určitě si vzpomínáme, že v přepočtu na kopní sílu jsme nejhorší v elektřině a asi třetí nebo čtvrtí nejhorší v plynu, co se týká nárůstu cen elektřiny. Ačkoliv jí vyrábíme, máme jí přebytky, tak jsme na tom za prvním pololetí úplně nejhorší v celé Evropské unii, 62%. No a popravit řečeno do stejného průšvihu se dostáváme s potravinami, protože se začínáme stávat jednou z nejdražších zemí Evropské unie. Pojďme si jenom podívat na některá čísla, ale předtím, než k tomu dojdu, tak si pojďme říct příčiny. Hlavní příčina je to, že jsme nezvládli boj s inflací. Nechali jsme tomu volný průběh, což samozřejmě se začíná projevovat v vstupních cenách pro podniky. Ty to samozřejmě přenáší do svých kalkulací a do svých výrobkových cen a výsedek je takový, jaký máme. Velmi komplikovaná je I situace na české maloobchodních cenách. V maloobchodním trhu nechali jsme vystoupat nad národní subjekty a čtyři velké společnosti nebo skupiny, spíše firem, drží 70 % maloobchodního trhu. Je celkem jasné, jakým způsobem se pracuje s maržemi. Zásadním způsobem se podcenila podpora potravinářským a hlavně zemědělským subjektům v těch posledních měsících. Možná můžeme říct I letech, ale v každém případě ta situace je tristní a to, co se odehrává v těch posledních měsících, kdy se upřednostňují řetězce, kdy nám to zde válcují ti, kteří dovážej potraviny, a ještě se tím chlubíme a říkáme, že nemusíme být stopy stační, je katastrofální. A dokonce jsme v situaci, kdy tato vláda v té svaté válce vůči Babišovi, kdy se snaží poukazovat na to, že příčinou všeho zlého je agrofert, což je úplně směšné, tak strácí jakýkoliv pojem o tom, co se vlastně na tom trhu odehrává a bede se lidi jako rukojmí. My bychom měli být rádi, že zde máme jakékoliv tu zemské producenty, ať už potravy nebo zimědělce. To jsou přece ti, kteří se starají o naší, nebo nestarají, ale jsou jakousi částečnou pojistkou naší soběstačnosti. Jsou to ti, kteří zde zaměstnávají. Každá země se snaží podporovat a svým působem hýčkat jakýkoliv producenta v této oblasti. My jsme ti, kteří říkají, že to jsou ti zlí. Je úplně jedno přece, jestli to jsou kostelecké úzeniny nebo jestli je to Váhala nebo jestli je to Madeta bodilovická. Prostě buďme rádi, že je tady máme, podpořme je a nesnažme se vytvářet z nich ty zloduchy, kteří tady hýbou cenami. Několiv o ní mají vyšší ceny prostě proto, protože mají vysoké energetické náklady a nejen energetické, ale všechny vstupy. A ti, kteří jsou, ti, kteří jsou maloubchodním trhem nad národní subjektivnoty tady v určité době také být nemusí. Vyvedou si zdroje přes dividendu a hlavně čím méně těch konkurentů, tím logicky je jejich cenová dominance vyšší. No a v neposlední řadě máme zde nejvyšší DPH z celé Evropy na potreviny samozřejmě v rámci střední Evropy jenom pro vaši informace. Česká republika 15%, Německo 7%, doufám, že to říkám všechno správně, Rakousko 10%, Slovensko 10%, Polsko 5%, normálně nyní jsme na nule. Jaký je výsledek? Že máme tím pádem, jak už jsem zde říkal, jedně z nejvyšších cen potrevin v EU. A opět musím říct, babišova drahota. A já vím, že tahle vláda to nemá ráda, že ji toto stále připomínám a že stále poukazujeme různou infografikou a všemi našemi aktivitami tím, jak je dnes draho, že to je nefér. A nebylo nefér to, že v roce 2021 ukazovali zvýšené ceny, jakožto důsledek naší vlády. Co to bylo za nesmysl? V té době byly vyšší ceny díky post-covidové době. V celé Evropě se zvýšila inflace. My jsme byli někde na průměru v té době EU. Dneska máme inflaci o 80% vyšší, než je průměr v EU. Úplně se to utrdlo se řetězu a najednou ten vyník vláda není mířený. Míří dvojím metry, jak by řekl můj kolega Patrik Nacher. Takže budeme to ukazovat. Ano, ukázali jsme to na Leču, vzbudili jsme obrovskou bouři ve Sklenici vody, ale jsme rádi, že jsme to udělali. Milion lidí se na to podívalo a díky tomu se diskutovalo o cenách vajíček, o cenách papriky a podobně. Teď to můžeme ukázat třeba na Velikonočním Beránkovi. O 30%, dokonce ještě více, 32% je nárůst. Meziroční pouze, protože už se vůbec nedíváme na rok 2021, pouze meziročně, ingredience na beránka, mám to tady napsáno, mouka, vejce, cukr, vanilkový cukr, citron, rozinky, máslo, čokoláda na vaření. K tomu si ještě připočtěme, že máme energie dražší o 300%. Takže dobrou chuť o velikonocích. A budeme to té vládě ukazovat a budeme ukazovat na tom to, že kdyby pracovala lépe s cenami energii a kdyby fiskálními nástroji bojovala s inflací, tak jsme se nemuseli dostat do situace, že si musí naši lidé jezdit nakupovat potraviny do Německa. Ano, do Německa na Vzdoryce nám povolí hmot, kde je trojnásobně vyšší průměrná mzda. Pochopitelně to se projevuje I v státních organizacích, školy, školky, nemocnice, které musí mít vyšší rozpočty, protože tam vaří. Jsme v situaci, kdy lidé rezignují na to, aby si kupovali ovoce, zaledinu, bílkoviny a, kdybychom to chtěli říct, tak to nutričně přadneme. A opět místo toho, abychom se dívali, jak investují naši zemědělci a potravináři, kteří tady zaměstnávají, tak se díváme, jak dostou získy těch, kteří vozí z ciziny potraviny. A jsme v úplně té podobné situaci, jakou byla minulý rok s cenami energii. Nejdřív se všechno podcenilo, nedbalo se na jakoukoliv radu, vysmívalo se všem, pak se hekticky všechno dělalo. Samozřejmě pozdě, v důsledku čehož, jsme se dostali do situace, že nám ujel vlak. A velmi podobné je to I s potravinami. Místo toho, aby se řešilo, aby se akčně pracovalo, no tak se hledá vyník. A ukazuje se, jestli tady za to může být zemědělec nebo potravinář nebo obchodní řetězec. Pochopitelně všechny subjekty se chovají tržně. Mně se nelíbí, kolik se předáží dneska řetěvce na hajičkách. Mně se nelíbí to, že zde čtyři skupiny vládejí 70% trhu a že to takhle nastalo. Což nevyčítám této vládě, to je realita za posledních několik, možná do konce desítek let, jak jsme si zde nastavili malou obchodní trh. No ale v každém případě, oni se svým působem chovají tržně. Dávat virusy mědělcům, potravinářům, že zvedají ciny, protože mají vysoké vstupní náklady. To měla ta vláda řešit v situaci, kdy mohla něco dělat s cenami energii. Výsledek byl ten, že ve všech okolních zemí mají levnější energie. Co s tím? Tak krátkodobě lze pracovat s daní zpředené hodnoty, to znamená snížitý, ale spojn na úroveň, jako mají ostatní země. V každém případě se dá pracovat lépe s informovaností spotřebitelů. Vláda na to má nástroje, má dneska komunikační prostředky, má peníze, nedělá s tím prakticky vůbec nic. Ale hlavně, jestli se z toho chceme vyháknout, musíme podporovat potravinovou soběstačnost. A nespíme se dostávat do absurdních situací, kdy vsadíme na dovozy a kdy se ještě chlubíme tím, že si můžeme vše importovat a tím, že importéře mají extrémně vysoké zisky. To znamená, vždy to bude o tom, že bychom měli soběstačnost vytvářet před vlastní výrobce. A to platí v průmyslu, to platí v zemědělském sektoru, v potravinářském sektoru, kdekoliv jinde. Toliko tady k potravinám a k těm příčinám. My se tomu ještě budeme věnovat zítra I na stínové vládě a v každém případě ukážeme vám ještě nějaké příklady toho, jak vypadají nákupní košíky v současné době. Jak vypadaly před rokem, jak vypadaly před dvěma roky. A budeme ukazovat to, co nastalo v těch posledních měsících a proč tak nastalo. A budeme ukazovat na to, že kdysi se tomu říkalo babišova drhota. Porovnajme si to tady s těmi současnými cenami. Tak, pojďme na vaše dotazy, už to sem padá. Jana, dobrý večer pane Havlíčku. Poslední dobou utichnul hovor o církevních restitucích. Proběhne tato výplata v plné výši, včetně neskrácené valorizace. Nebude to v kladném případě bezpečnostní riziko státu. Děkuji vám. Tak o církevních restitucích se mluví teď o něco méně. Je to věc, která byla ještě v gesci pana ministra financí Kalouska, který tenkrát, jak dnes říká, nečekal, že někdy inflace může být takhle vysoká, prostě jednoduše podepsal jim inflatiční doložku. Takže to, co se nevyplatilo církevním restituentům, protože z to splátku jede to postupně, tak se úročí a úročí se to podle inflace. Takže jenom za rok 2022 dělá vlastně ta inflace, čili to, co se musí vyplatit navíc, 7,5 miliardy korun. Dobře slyšíte 7,5 miliardy korun. Pan Kalousek krčí rameny a říká já nic, já muzikant. Samozřejmě mnoho se s tím udělat nedá. V dané chvíli to by se muselo změnit zákon. Těžko se dovedu představit, že by to tato vláda udělala. V každém případě je to nefér. Ale pozor, není nefér to, že oni dostávají těch 7,5 miliardy. Když se jim to jednou slíbilo a udělala se tahle chyba, a pan minister financí si neuvědomil, že taky může být někdy inflace vyšší, no tak nezbývá nic jiného, než jim to zaplatit. Ale pak se tedy musí vyplácat všem. Nefér je to, že se to od někomu vezme, třeba důchodcům, ekonomicky se to udůvodní, ale současně někomu jenom se to proplácí. Bezpečnostní riziko to není. Je to ekonomická riziko. Jestli, že tato vláda nazvala valorizaci důchodu ekonomickým ohrožením, a o to opřela, to, že se to projednávalo ve stavu legislativní nouze, tak poté můžeme úplně stejně argumentovat tím, že ekonomickým ohrožením může být I toto, ale vláda téměř jistě tak to projednávat nebude. Petr, proč někdo s ano neřekne Staně Jurovi za zavřenými dveřmi mezi štěřma očema zbyňku zaveď EET a řekni, že je to tvůj návrh, my tě podpoříme, budeš mít x miliard za darmo v rozpočtu, mladí lidé chtějí platit v hospodách chytrými hodinkami, kartou, bude to přínos pro vládu, která hospodaří nejhůře v historii, nevadí, že poruší předvoletní sliby, stejně vláda všechny předvoletní sliby už porušila. Já se nejsem jistý, Petře, myslím si, že jste mi zrovna vypsal, ale mi toho chodí hodně, že byste chtěl, abych tady otevřel právě ten rozpočet a ono se to samozřejmě k tomu váže. Ale nejdřív odpovím na to, co jste se ptal. No, pan Stanura to ví velmi dobře, že mu to přinese ty peníze do rozpočtu. Rozhodnutí o zrušení EET je čistě politický akt, je to ideologický akt. Prostě proto, že tato vláda to slíbila, nebo některé strany to slíbily svým voličům. Tuto chvíli tady se vzali ty ostatní opět jako berenědlo a udělali to. Navzdory tomu, že to ze sedmi největších profesních asociací s válzou spolku sedm chtělo. Protože firmy se na to zvykly. Navzdory tomu, že to přinese celá zjevný zdroj do státního rozpočtu. Dokonce podle ministerstva financí ředitele útvaru, který to měl na starosti, tak ještě na jaři minulého roku to bylo kolem 13-14 miliard jeho údej. A zatím ho nikdo nevyvrátil. Pouze pan minister Stanura tvrdí, ono to tolik není. Nepřinesl žádnou analýzu. O nic se neopřel. Navzdory tomu, že už má EET, nebo podobný nástroj na podobném principu, 17 zemí SVU. Když jsme to zaváděli my, tak jsme byli jedni z prvních. Navzdory tomu, že to je digitální nástroj, navzdory tomu, že se s ním dá pracovat dále I pro sledování celé řady důležitých věcí, v smyslu třeba daněvého přiznání a tak dále. Prostě je to nástroj, na který lze naroubovávat další elektronické digitální nástroje. Nástroj 21. století. Navzdory tomu, že celá řada podle ministra financí díky tomu začala podnikat, protože viděla, že to je férvé prostředí a navzdory tomu, že ti, kteří ze začátku byli trošku naštvaní, tak si na to zvykli. Nenastalo to, co se tvrdilo, že tady bude nějaký fatální úbytek podnikatelu. Ne, když se podíváte do statistik, přibližně to množství, které končilo, končilo I poté. A to, které přibývalo zase, tak přibývalo to znamená je to předhozený úbytek a příbytek podnikatelu. Neudělej to ale z těch důvodů, které jsem říkal, je to bafunářské ideologické rozhodnutí. A můžeme stokrát ukazovat to, že se restaurace začínají tomu přizpůsobovat, to znamená, že některé přestávají brát karty. Můžeme stokrát říkat to, že celá řada těch poctivých jsou naštvaní, protože vidí, že opět ženeme firmy do šedé zóny a můžeme akorát krčit rameny, když vláda pak zkonstatuje, že jich chybí peníze a co udělá? Chce zvednout odvody živnostníků. Takže nejdřív nažneme do šedé zóny, pak jim zvedneme odvody. Opravdu nevymyslíš. No a co se týká toho rozpočtu, že to vládě chybí, tak to je zřejmé rozpočet minus 166 miliard korun za první dva měsíce. První tři měsíce dokonce, už na konci, na konci, na konci března. 166 miliard korun. No a co k tomu říct nejhorší v historii? Minulý rok to bylo minus 50. 9 miliard. Argument vlády, že to šlo na vrůb, zejména sociálních dávek, případně energetické podpory. No, já si vzpomínám, jak se tato vláda, tehdy opozice, nám smála a kritizovala nás za, ano, vysoké schodky v době covidové. Mimo jiné, měli jsme je nižší, než kdybychom přistoupili na to, co po nás tehdejší opozice chtěla. Vzpomínáte si, jak chtěla, abychom ještě více dávali podnikatelům, plošněji a tak dále. Obě chtějí tady ukazovat všechny, všechno prohlášení současných vládních činitelů, že dáváme málo. Ale to teď není to nejpostatnější. Tvrděli, jak se to jednoduště vyřeší. My jsme říkali, ano, v době, kdy nebyl covid, tak jsme měli rozpočty buď vyrovnané, nebo lehce přebytkové, nebo třeba lehce schodkové, ale v každém případě jsme od roku 2014 do roku 2019 nezvýšili v státních dluh. A součet, nebo suma rozpočtu, čili schodku nebo přebytku, byla plus mínus na nule. Myslím, že to bylo mínus 30 miliard. Ale tato vláda nejenom, že s tím neudělala nic, ale dělá to ještě hůře. A to za situace, kdy má daleko vyšší příjmy. My jsme byli v prekénní situaci, protože v době covidové, která byla horší, než v době energetické krizi, jsme se nemohli opřít o žádné příjmy. Ocova se teď jako firmy nefungovaly. Všechno bylo zavřené. Bylo jasné, že nezaplatí žádné daně. To znamená nejenom, že jsme měli vyšší výdaje na podporu podnikatelů a samozřejmě museli jsme udržovat infrastrukturu a tak dále, odlužení nemocnic a tak dále, výdaje spojené s covidem, nákupy šest drevotních pomucek a tak dále, ale současně nebyly žádné příjmy. Tato vláda má příjmy ze společnosti ČES 80 miliard. To je o 60 miliard kurun více, než jsme měli my v zisku toho ČESu. Samozřejmě přepočtu potom na tu dividendu je to o něco méně, ale má tam nerozdělený zisk z ČESu. Zavedla válečné daně? My jsme nezavedli žádné daně. Má přes DPH přes 100 miliard kurun ročně více díky vysoké inflaci, což je vlastně skrytá dáň. S tímhle tím vším my jsme počítat nemohli. Přesto je to takovéhle fiasko. A to ještě vůbec neříkám, co plánuješ do roku 2025. Dobrý večer, pane Havlíček. Navrhnete snížení valorizace církevních restitucí, jako to vláda učinila duchovcům? Já už jsem to zde říkal. Já nejsem zdancem toho, že by se to mělo každému řezat. Já jsem zdancem toho, aby to bylo spravedlivé. Takže nemělo se brát církevním restituentům, ale ani duchovcům. To, jak se to udělalo, je špatně. Jinak my můžeme navrhovat lecos, můžeme křičet z okna, můžeme bouchat do stolu, ale 108. asi prosadí, co bude potřebovat. Ještě se ptáček sjet, jestli se bude něco dělat pro odpoutání se od Lipské burzy. Píšete, že žádná povinnost se toho učestnit není. Je to jen naše hloupost. A píšete úplatky, zřejmě. To není o úplatcích. Dívejme se na to objektivně, na Lipskou burzu. Zaprvé o tom nerozhoduje, jakkoliv se nám to líbí, či nelíbí vláda, o tom rozhoduje ČES. A ČES je koutován mimo jen na finanční burze. Má tam nějaké minoritní akcionáře. Takže jestli se má cokoliv dělat ve smyslu změn fungování společnosti ČES, tak se musí začít někdy úplně jindrát. A to je vykoupením podílu minoritních akcionářů. A poté stát bude mít o něco lepší manevrovací prostor. I tak ho nebude mít úplně jednoduchý, ale v každém případě v době krize bude moci pracovat jiným způsobem na jiné báze, než jak tomu bylo doposud. A nebude se už moci vymlouvat na to, že minoritní akcionáři mu v tom zabránili, zabraňují. Takže to je jedna věc. Co se týká té burzy samo o sobě, v určité době burza tlačí ceny dolů. A to je za předpokladu, že je více energetických zdrojů, než jaká je poptávka. Za předpokladu, že tomu je naopak, což nestalo v minulém roce, tak se to chová opačně. To znamená, ty ceny letí nahoru. A na to jsme dopláceli. A pochopitelně země, jako je třeba Česká republika, tak na to dopláceli docela brutálně, protože měli nadbytek energie elektrické, mohli ji exportovat, vyráběli ji relativně levně, protože máme jádr, máme ohlí. A přesto jsme se v uvozovkách svezli s tou vysokou cenou, která na burze je. Mimo jiné, ten Čes nekupuje všechno přes Lipskou burzu. Zdaleka ne všechno. Kupuje výrazně méně než nekupuje přes Lipskou burzu, ale ty ostatní ceny, za který kupuje, se tím musí řídit. Já vím, k čemu měříte. Měříte k tomu, že poté si tu cenu musíme pohlídat u nás a dávat ven pouze přebytky a tady vlastně prodávat za lokální ceny. Není to tak úplně triviální, ale v době krize, za předpoklád, že se zreguluje ten trh a ponechá se určitá míra ziskovosti, což je to, co jsme navrhovali my, tak to potom udělat lze. Lze to udělat podobně jako u věcně usměrňované ceny tepla. Není to tak triviální, ale pracovat se s tím dá. Takže to jsou ta řešení, která je možné dělat, ale primárně je třeba pracovat na tom, aby se Česk dostal 100% pod kontrolu státu. Podobně jako to dělají ve Francii třeba teď. Libuš nám píše. Dobrý večer. Proč nechce pan Rakušen řešit Českou poštu? Proč se od toho najednou distancuje? Vždy, když něco pohnojí, tak od toho také uteče. Mimo jiné toho jsem se taky všimnul. Je to klasický politický alibizmus. Samozřejmě, že ten minister nese tu odpovědnost. Já jsem taky nesl odpovědnost za všechno, co se odehrávalo na MPO, co se odehrávalo na ministerstvu dopravy. A když se srezely vlaky, tak jsem se nebál tam jít. Stopnul jsem si tam a obhajoval jsem to a neposílal jsem tam náměstky nebo někoho, kdo by měl dostat tu facku jako první. Stejně tak, když jsme zaváděli elektronickou dáleční známku, možná si vzpomínáte, že ten první den, to první několik hodin a proval, taky jsem si šel nechat dát tu ránu. A vždycky jsem se snažil za ten tým postavit. A podle mého názoru to k tomu patří. I když můžeme stokrát diskutovat o tom, do jaké míry za to ten či onen minister skutečně může. Co se týká mimojené strážení těch vlaků, tak si všímejte, že my nijak neútočíme na pana ministra Kubku, když se nedej bože něco podobného stane. Ale proto to neříkáme. Já to říkám proto, že větší problém, než jestli se k tomu staví minister Rakušan nebo ne, je to, jak je faktický stav. A ten největší problém, který já vyčítám dneska ministru Rakušanovi, že zaspal minulý rok, nepracoval s tou strategií, která byla připravena a tak dále, to všechno jsou samozřejmě věci důležité. Ale ta nejdůležitější, že tam nevybral kompetentního ředitele. Protože jestli, že mám něco restrukturalizovat, jestli, že mám něco transformovat, potřebuji tam mít člověka, který toto zvládne. A zase se vrátím trochu na ministerstvo dopravy. Byl jsem tam v situaci, kdy jsem měl podobný podnik, což byly české dráhy, který se dostal do obrovských problémů v době covidové. A to do problémů takových, že najednou vám cestovalo o 80% cestujících méně. To bylo úplně fatální. Příjmy českých dráh šly na pětinu toho, co měl jít. Nemůžete vzít peníze a dát jim je. To zní hezky, ale ten stát si tohle dovolit nemůže, bytě to státní podnik, protože by to byla nedovlená podpora. Okamžitě by vás napadli konkurenti, ať už Marek Hyojet nebo Leo Express, prostě všichni další soukromí dopravci. Můžete je lehce podpořit, potom ale všechny stejně, ale to bylo pro české dráhy jako plynutí do moře. Takže musí se pracovat na bázi manažerských nástrojů, ale zásadní věc, která byla okamžitě, že jsme museli změnit generálního ředitele. Nikoliv proto, že ten předtím byl špatný, ale protože nový ředitel byl schopen pracovat jako restrukturalizační manažer. Byl to jeden z mála, který by tu práci zvládnul. A všimněte si, že v té době kritické pro české dráhy jsme tou dobou prošli. A prošli jsme jim se vztyčenou hlavou. Nebylo to vůbec jednoduché, ale všimli jste si, že se neřešily české dráhy. Že se do dneška příliš neřeší, protože jsme to zvládli tenkrát. A ta situace byla daleko, daleko horší, než dneska v České poště. Ale to, že tam vlastně po devíti měsících po té, co se vyhodil generální ředitel, nebo jak se byl odejit s tím, že se jednou sešel s panem Radlem, šedou energicní hnutí stan, paradoxně, no tak samozřejmě dneska tam chybí. Tam chybí ten líder restrukturalizační, že to dělá někdo manažersky, administrativně, v zásadě, jak se podle nějakého univerzálního postupu je fajn, ale tam musí být někdo, kdo v tomhle tomu zavelí a kdo je tou hlavní hnací silou. A to bohužel pan ministr nezajistil. Bartolo měj. Zdravím, pane Havličku, a děkuji za vaše práce. Mě to tady skočilo trošku dolů. Opozičního politika chce se zeptat, co se to děje v Ostravském. Tak já myslím, že to sledujete, co se děje v Ostravském, ano. My samozřejmě nemáme radost v tom, že nám tam skončily lidé typu pana Matsuri nebo pana Vondráka. Na druhou stranu je lepší, že to tak nastalo, protože my si musíme uvědomit, co je naší větší prioritou. A naší prioritou není to, abychom za každou cenu měli hejtmana nebo primátora. Je to samozřejmě dobře a když tam ty volby vyhráme, považuji za fér, abychom ho měli. Samozřejmě pokud tam máme nějaký kuleční potenciál. Ale na druhou stranu, než tam mít někoho, kdo jde proti těm, kteří ho zvolili, to je prostě lepší ho tam nemít. A tenhle ten elitářský přístup, kdy se nechám zvolit několika stovkami tisíc obyvatel, kteří tam jdou za značkou Ano, kteří tam jdou I samozřejmě za jménem Matsura, Vondrák, ale stejně tak za jménem třeba Babiš, to je jedno, ale volí Ano a hlavně volí s tím, že očekávají, že to Ano pro ně bude dělat určitou práci a bude plnit jejich přání svým způsobem to, co oni očekávají. No a někdo potom to dělá jinak, než to oni očekávají a zaštiťuje se dokonce opozičními stranami a těmi, kteří jim tleskají, což jsou samozřejmě ti, kteří dneska, jaksi, nejsou s námi na jednom dvorku, no to je prostě to nejhorší, co můžeme udělat, to se nám vymstí do budoucna. Takže je lepší v určité chvíli z toho coknout, nemít tam ty lidi, ale odejít se styčnou hlavou s tím, že nemůžeme podrazit naše voliče. To já bych považoval za to úplně nejhorší, co může v té politice nastat. Takže uvidíme, jak se to bude vyvíjet, možná tam postavíme nějakou koalici, možná tam budeme mít jiného primátora, jiného hejtmana, ale důležité je pro nás to, že když se k něčemu zavážeme, tak poté musíme hrát tu hru tak, jak určují naši voliči. Protože tyto lidé tam nejsou z vůle boží, ani díky své výjimečné schopnosti jsou tam proto, že je tam zvolili naši lidé. A ty měli chcela zjevně na celou řadu věcí úplně jiný náhled. Tak, nepřitápěla by zvýšená vládní pomoc lidem a firmám pod inflečním kotlem? Ano, ale za předpokladu Johny se ptá, že by se jim ty peníze rozdávaly. To znamená, pokud budete dávat vyšší sociální podporu, pokud budete dávat někomu peníze do ruky, tak pochopitelně to může způsobit to, že se ta inflace ještě popožene. Ale pokud se půjde cestou druhou, kterou my jsme navrhovali, a bavíme se o té zejména energetické situace, to znamená, že nařídíte ceny u toho výrobce rovnou. A nenecháte, aby za prvé tolik vydělal, ale hlavně tím pádem, aby prodával tu elektřinu za ty ceny, které prodává, či za ty tržní, ale aby je prodával rovnou za ty zregulované. No tak zjednoučně řečeno, nebudete prodávat elektřinu koncovým spotřebitelům třeba za pět tisíc, ale třeba za patnáctset nebo za dva tisíce. My jsme navrhovali, aby ta cena na výstupu u výrobců byla patnáctset, k tomu byly ještě nějaké regulované složky, dostali bychom se třeba na až dva a půl tisíce. Takže bychom byli někde na třetině toho, jak to zastrpovala vláda. Ta to dala na pět tisíc, ale ty poplatky k tomu činí dohromady třeba sedm tisíc. No a to samozřejmě je protiinflační. To znamená, v tomto případě ta přiměřená regulace by smysl dávala. A nakonec vláda stejně zregulovala. Akorát, že zregulovala pozdě, až po obrovském tlaku, kdy málem pozvy házela vše, co se dalo v té energetické oblasti, včetně ministra Sýkyli tomu to sebrali, potupně mu to odebrali a dali to na úřad vlády, kde narychle vytvořili tým a snažili se rychle vytvořit nějaký regulační mechanizmus. Ale regulace mály se dělat. Tak se musí dělat zavčasu a musí se udělat spíš na kratší dobu. A to je to, co jsme říkali. Kdyby se ta regulace udělala někdy v červnu, v červenci, když jsme to navrhovali, to znamená od čtyři pět měsíců, dokonce od šest měsíců dříve, a nechala se krátkodobě dojet do konce roku, tak to všem pomohlo. Firmám I lidem. Pak by se to pustilo a stejně nakonec vidíte, že ty ceny energii se začínají zrovnávat a jdou níže. Ale oni to zregulovali, že to dali až od roku 2023. To znamená, že vlastně ta kompenzace se vztahuje až od ledna roku 2023. No a ty ceny mezi tím klesly, takže ono za chvíli nebude co kompenzovat. Takže je úplně špatně. Regulace, rychle a krátkodobě. A ne, pozdě a na relativně další dobu. Tak do jaké míry současné tempo zadlužování pro inflační? Já to nemohu vyčíslit teď, do jaké míry. Musíme se dívat na to, v jaké je to struktuře a to bude podle mého názoru možné vyhodnotit až po určitém čase. Ale v každém případě uvědome si, že ta inflace a příčny té inflace jsou v několika faktory. Jsou způsobeny extrémně vysokými cenami energií, jsou způsobeny pochovitelně I tím, co zde píšete. To znamená vysokým schodkem státního rozpočtu, ale jenom do určité míry. Jsou způsobeny částečně I trhem práce a samozřejmě v určité fázi jsou způsobeny I určitou poptávkou. Ale to byla ta počáteční fáze té inflace, kdy to skutečně bylo víc nemeně v důsledku toho, že zde bylo post-covidové období a že se otevřely všechny obchody. Tím pádem byla v dané chvíli vysoká poptávka, relativně nízká nabídka a okamžitě na to ty obchodníci reagovali. Pak se to překlopilo do té inflace nabídku. Takže je třeba to vyvažovat na miskách lékárenských vah, pracovat s fiskálními nástroji, částečně I s těmi mínovými nástroji. O to více je to nabídka, respektive inflace nabídková neboli nákladová. O to více je třeba pracovat s těmi fiskálními nástroji. A co se díká těch nástrojů té centrální banky, tak tam jsou dva hlavní. Jeden je zvyšování úrokových sazeb, což už u té nákladové inflace přestává mít smysl a přestal to mít smysl už v průběhu minulého roku, na co jsme upozorňovali. A poté je to samozřejmě práce s korunou, to znamená posilování koruny. Znamená, že to je protiinflační nástroj, což ta centrální banka dělá. Diskutuji se se študáky o politice. Já s nimi v každém případě diskutuji, co chvíli někam vyrážím. Jinak samozřejmě já přednáším na univerzitě mnoho let, už 20 let, ale tam tady tu politiku do toho netahám. Tam přednáším čistě předměty typu finance, controlling, investiční matematiku a potom zahraniční obchody. Tam upravdu politiku do toho netaháme. Pokud se vyslovení nikdo nezeptá, nechce nějakou politickou informaci, ale spíše I zajímají ty informace z toho světa ekonomického. Michal, dobrý večer. Pořád slyším, jak vše roztočil babiš. Začněte už se bránit tím, že jste inflaci roztočili, protože jste zavřeli a kompenzovali podniky. Neustále připomínejte, že se zastavila ekonomika. No tak inflace, skutečně ten pravpůvod inflace byl v době covidové v celé Evropě, protože se začaly otevídat obchody v tu chvíli. Tady byla vysoká obtávka, nižší nabídka. A všude v Evropě se inflace zvýšila, ale různé země s tím bojovaly různě. A my jsme se pokoušeli rychle zareagovat například tím, že jsme snížili DPH na nulu. Já vím, že to je opatření, které je neobvyklé, které je krajní, ale když to uděláte rychle, tak s tím okamžitě něco uděláte. A my jsme tím tu inflaci dostali pod kontrolu ještě v roku 2021. Takže jsme končili rok 21 a inflace, to se pamatuji velmi dobře, byla podle Eurostatu na úrovni 5,3% v EU průměr a u nás byla 5,4%. Mrkněte se, jak je to dneska. 18,3% podle Eurostatu je u nás inflace a 9,9% na úrovni EU. 80% vyšší, ačkoliv v prosince 2021 to bylo stejné. Tak, pan Havlíčku, prosím, kolik jsou ta 2% zhrubého domácího produktu na obranu? To bude někde kolem 120-130 miliard korun, možná o něco více. Hezký podvečer, pan Havlíčku, vyženjte, prosím, tu hroznou pětibandu. Rozhodně to hodně lidí ocení. My tak učinit nemůžeme. My můžeme pojívat v parlamentu, což děláme. Jsme tvrdou, možná nečekanou opozicí pro současnou vládu. Jsme ti, kteří jsou v aktivních médiích, možná více, než se očekávalo. Postavili jsme s tím novou vládou, navrhujeme vlastní řešení. Pracujeme od rána do večera, ale pak je to taky na vás. Musíte být aktivní v svém občanském životě, v dobrém svobodněstu ovlivňovat vaše kamarády, známé příbuzné rodiny, pracovat v různých svazcích, profesních spolcích a tak dále, v odborech a tak dále. A ovlivňovat společnost kolem vás. Ano, jsou I situace, kde můžete vyrazit na demonstrace, pokud člověk to dělá kulturně, slušně, nevidím na tom vůbec nic špatného. A trvale musíte vyjadřovat svoji nespokojenost. Nebojte se, ono to jednou skončí. Tak, vidím, že jsou tady ještě další otázky, tak ještě dám jednu, dvě. Hezký podvečer. Věřenita to už říkala. Tak, Čexit nám píše, Čes je vládní vláda, má 70%, může rozhodovat. Tak nekecejte, velmi, velmi se mílíte. Není to tak. Mrkněte si, jak to funguje někdy v korporacích, mrkněte si, jak to funguje na firmách, kteří jsou kotovány na finančním trhu. Bohužel, bohužel to tak je. Takže zapomeňte na to, že si můžete rozhodnout, co chcete. Tak, to je realita. Vítězslav Martinák, dobrý den, pane Havlíčku. Můžete nám sdělit, v jakém stavu je žaloba ku stavnímu soudu ve věci neoprávněného krácení valorizace duchodu. Připravuje se, precizuje se a v žádném termínu ji podáme. Budeme o tom informovat veřejnost. František, pravidelně říkáte, že máte rád hudbu. Rád bych se zeptal, na jaké aparatůře posloucháte, případně jakou preferujete značku. Děkuji za odpověď. Já jsem toho měl, různé, různé, různé aparatury jsem měl. Jako kluk jsem samozřejmě I si stavěl vlastní bedny, vlastní repráky. Měl jsem takového skvělého příbuzného, který na tom hodně rozuměl, tak ten mě s tím pomáhal. Dneska využívám aparaturu Denon a vlastně všechno, všechno od Denona. Teď si rychle přemýšlím. Gramofon nemám od Denona, ten kdybyste mě teď zabil, ten mám, ten mám s ním dual. Ale taky jsem ho teď měnil zrovna, mám ještě klasický. Takže se snažím, aby to stále hrálo docela slušně, ale přiznám si, že to moc neposlouchám. Už doma nemám na to tolik času, takže hodně to poslouchám teď přes sluchátka v autě, ale doma, když třeba pracuju při prvý usy věci, tak si to rád pustím. Tak. Teď tady píšete nějaká čísla. 1,9 bilionů covid je na rok 2023 připěšně 2,2 bilionů. Z toho jednoduchým jí počtem vychází, že na oblast zbrojení bude použit to 2% s 2,2 bilionů, 440 miliardů. Ne, ne, ne, to se dává 2% z nikoliv z rozpočtu, ale z HDP. Já nevím, teď dáváte dohromady více věcí, ale to je z hrubého domácího produktu, nikoliv z třeba přímou rozpočtu. Tak. Martina odpovídá na to, vlastně to argumentuje, to jsem říkal. No a jinak teď už fakt budu končit, teď vám to moc neprodlužuju. Moc krát děkuji za to, že jsme si měli možnost spotkat v neděli, pochopitelně vás otravovat nebudu, budou velikonoce, budou svátky, budu se s vámi tím pádem těšit příští rok, příští rok, ne, budu se těšit příští středu, opět věřím, že to zvládneme v 18. Mějte se moc hezky a užijte si hlavně svátky.Kopírovat text

Vzpomínáte na Babišovu drahotu? V kontextu šíření této cílené dezinformace z roku 2021 by ministři při současných cenách potravin měli rovnou páchat harakiri. Proč? Více v mém pravidelném pořadu NA ROVINU. V 18:30 opět živě. Těším se na vaše dotazy.

Screenshot není k dispozici