← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Moc vás všechny zdravím a vítejte u mého previdelného pořadu na rovinu. Omlouvám se, že začínáme o půl hodiny později, ale měl jsem to úplně nabité. Tak se těším moc na vaše dotazy a díky. Už vidím, že mi se padají. Nicméně nemohu začít jinak, než s tématem, o kterém jste si psali. Takřka non-stop a to je velká energetická blamáž České republiky. Tak pojďme si zrekapitulovat rok 2022. Xkrát I v námci našeho vysílání jsem ukazoval, co všechno je třeba udělat, co navrhujeme, aby vláda učinila, aby se bojovala učinněji s extrémně vysokými cenami energii. Můžeme dlouze diskutovat o tom, co je tou hlavní příčinou, ať už zelená politika Evropy, nebo samozřejmě válka na Ukrajině, ale v každém případě extrémní ceny energii znesna díly život lidem, firmám a tak dále. My jsme navrhovali někdy od jara celou řadu opatření. Popravdě řečeno, k většině z nich se nakonec vláda, I když se nejdříve arrogantně přehlížela, dostala. Ať už to bylo odpuštění pateb za obnovitelné zdroje, nejdřív nic, pak je učinila, pak to byla podpora firem v rámci toho takzvaného dočasného rámce. To se taky nakonec zavedlo, byť téměř s ročním spožděním. A nakonec došlo I na to zastropování, byť z našeho úhlu pohledu poměrně vysoko, což nakonec se projevo I nyní, že se vlastně už nekompenzuje, protože ty ceny tržní jsou pod cenami zastropovanými, navíc to bylo výrazně více než v okolních zemích, s výjimkou Německa. No ale to, co je to nejpodstatnější, celou dobu jsme říkali, že ta systémová cesta je nenechávat ty tržní ceny, ale na určitě nezbytnou nutnou dobu je zregulovat to přímo u výrobců. Já si uvědomuji, že to není vůbec nic jednoduchého, některé země se vydali touto cestou, ale fakticky šlo o to, aby se nenechali výrobci vydělat tolik, aby už rovnou prodávali obchodníkům za ceny, které by byly zregulované. Trochu se to dá přirovnat k větně usměrňované ceně tepla, bytě je to trošku na jiném principu, teplo je lokální záležitost, elektřina je záležitost dneska evropská, ale v každém případě toto podle našeho názoru byla cesta. Vláda na to nereagovala, tvrdila, že to není možné, minoritní akcionáři čezou soudní spory a tak dále. Místo, aby s nimi jednala, případně by začala vykupovat ty podíly a tak dále, tak víceméně to přešla s tím, že se to vyřeší jinými nástroji. Jak dopadl energetický úsporný taref? Víme, fiasko. Jak dopadlo zastropování? Víme, už se dneska nevyužívá, cena už je pod tím, ačkoliv za rok 2022 se nedalo nic do podpory v rámci zastropování, bylo to až od roku 2023. A drobná tedy podpora byla, to je pravda, v těch obnovitelných zdrojích energie. No tak pojďme se podívat, jaký je výsledek. Výsledek je takový, že co se týká cen energii, tak přes kupní sílu máme nejvyšší cenu elektřiny a tuším druhou nebo třetí nejvyšší cenu plynu. Množstvo liší v těch posledních měsících. Ale v té elektřině jsme už souveréně několik měsíců za sebou nejhorší přes kupní sílu v celé Evropské unii. Co se týká růstu ceny elektřiny, tak za první pololetí 2022, to je zatím poslední změřené, máme nejvyšší nárůst cen elektřiny 62%, země okolo nás do 8%. To se samozřejmě projevilo na extrémně vysoké inflaci, která pochopitelně je základem potom pro zdražování celé řady výrobků. Dnes diskutujeme například mimořádně vysokou cenu potravin v České republice, kdy se jezdí nakupovat potraviny nejenom do Polska, ale I do Německa. Máme jedny z nejdražších potravin vůbec v celé Evropské unii a pochopitelně tou prepříčinou jsou právě extrémně vysoké ceny energii. Jak to dopadlo u Česu, jsme viděli v posledních hodinách. Čes docílil zisku 81 miliard za rok 2022, rok předtím to bylo 10 miliard korun. Čili udělalo se přesně to, co jsme nechtěli, to znamená gigantické zisky výrobců elektřiny, kteří to prodávali za logicky tržní ceny, lidé I firmy kupovali za velmi vysoké ceny a někdo občas dostal nějakou podporu, dotaci, ale více méně v tom roce 2022 nic zásadního, nic velkého. Do toho ještě vláda učinila to, protože si uvědomila, že ty energetické společnosti vydělají velmi vysoké zdroje plus ještě další společnosti, jako jsou banky a podobně, tak zavedla válečnou daň. Ta bude platit od roku 2023, ale co je podstatné, je to, že vlastně na to jdeme způsobem, kdy necháme vydělat velké hráče, prodává se to za tržní ceny, pak se zdaní nebo nějakým způsobem si jim to odebere přes tzv. odvody z nadměrných zisků, teď vám to nechci komplikovat. Ty peníze, co se vyberou, se nějakým způsobem přerozdělí, buď se dají obchodníkům, což je to, co jsme velmi kritizovali, protože obchodníci logicky pak nemají tu motivaci prodávat to za levnější ceny. Ale, co je ještě horší, někteří obchodníci jsou samozřejmě spojení s tím výrobcem, to znamená, že je to v rámci skupiny energetické jiná společnost. A nebo se to potom nějakým způsobem přelývá do jednotlivých segmentů trhu, třeba chudší domácnosti nebo třeba menší a střední firmy atd. Ten stát má obrovskou moc v rukou ve smyslu toho, že bude ukazovat na to, koho bude dotovat a je to založeno na dotacích, dotační vláda. Ale, co je na tom možná to úplně nejhorší, je to, že to jsou všechno bohužel pro inflační opatření. Zatímco, kdyby jsme tu cenu zregulovali na nezbytně nutnou dobu, a měli jsme na to pozměňovací návrh poslanecké stěmovny, schodilce ze stolu, tak by se na nezbytně nutnou dobu my jsme navrhovali do 12 měsíců, což mimo jiné by nám stačilo, protože jsme to dávali někdy od tuším června plus mínus, tak bychom se krásně do toho vešli, tak na nezbytně nutnou dobu by to ten výrobce nabízel levněji, nicméně tak, aby měl pokryty náklady a aby samozřejmě měl přivměřený zisk. Jinými slovy, jestliže Česk minulý rok vydělal 10 miliard korun, budu to v těch výkazech, které tady Česk teď ukazuje, to znamená bez vnějších vlivů, tak a dneska to je 81 miliard korun, tak my říkáme, nech vydělá opět těch 10, 15, do 20 miliard korun, ale nikoliv 80, no a těch 60 by se po tom komplikovanímu neudebíralo, ale rovnou by to vlastně padlo v úvozovkách na ortel vlasti, to znamená padlo by to do lepších cen pro zákazníky. Vím, že to není jednoduché, vím, že je třeba to mít soustražně vůči evropskému energetickému trhu, vím, že to je o náročných jednáních, vím, že samozřejmě je to I o minulitních akcionářích, ale v každém případě je to řešitelné, ale musí se chtít. Tato vláda na toto rezignovala, no a výsledek tady máme. No a já vám v závěru přečtu, protože se to samozřejmě dotklo I firm, které jsou nekonkurenceschopné, nebo mají nižší konkurenceschopnost na rozdíl od firm v okolních zemích, které dostaly paradoxně vyšší podporu, ačkoliv třeba tu energii kupují od nás, tak co k tomu řekl Richard Hindles, bývalý rektor Vysoké školy ekonomické, řekl to v tomto týdnu, tak, takže nám jako běžným odběratelům vlastně byly ceny zastropovány na nesporně vyšší úrovni, než v okolních zemích, ale dobře. A teď si tak kladu otázku, říká rektor Vysoké školy ekonomické Hindles, bývalý rektor, jestli nebylo opravdu lepší, a tak se o tom také hovořilo, zastropovat ceny u výrobců. No přesně to, co my jsme říkali. Nakonec to politické rozhodnutí nepadlo, má pravdu. To řada zemí udělala. Takže my jsme teď v takovém vlastně zvláštním kotrmelci. My jsme nechali vlastně dojít ten zisk až na ten osminásobek předchozího roku, myslí tím ten čas. Těm lidem jsme tu energii příliš nezlevnili, nechali jsme toho výrobce získat takhle velké peníze, za tím, co bylo možné, a tím jsme pumpovali inflaci trošku. Já si pořád myslím, že kdyby se zastropovaly ceny u výrobce, tak by to přece jenom snížilo tu cenu energii, zejména na přelomu roku, koncem loňského roku, a že by ta inflace nebyla tak vysoká, tak Dobré ráno, vládo. Pojďme na vaše otázky. Ludmil, vážený pan Havlíčku, je známo, že zastupuje Kdo zastupuje a rozhoduje v ČESu o většinovém 70% vlastnictví státu? Ano, je to ministerstvo financí, jinak samozřejmě tam funguje dozorčí rada. Ta dozorčí rada je tuší, nejsme si teď jistý, 11 člená, a ministerstvo financí tam dává reprezentanty třeba z ostatních rezortů. Víceméně jsou to ale političtí nominanti. Ludmila píše dále, díky za odpověď a zdravím. Tak my zdravíme I Ludmilu. Zdravím, pokud se mluví o nepoměru odvodu osob samostatně vyděličně činných a zaměstnanců, není spíš problém ve vysoko nastavených odvodech zaměstnavatelu, kteří pak ještě hradí mzdu za dovolenou a část nemocenské? Tak to je zajímavý postřeh. Nejdříve, co se týká těch čísel, tak je pravda, že u nás zaměstnavatele platí za zaměstnance poměrně hodně, co se týká odvodu, je to necelých 34%, určím, že je to 24,8% v rámci sociálního a 9% v rámci zdravotního. Takže necelých 34% a je to více, než je třeba v Polsku nebo než je v některých okolních zemích. Taky se na to zaměstnavatele stěžují, že jim to snížuje konkurence, schopnost. Co se týká živnostníků osob samostatně vyděličně činných, tam je to trošku komplikovanější, tam oni mohou využívat do, dneska je to do 2 milionů korun, ten tzv. paušál, to znamená, platí v jednom balíčku zdravotní, sociální a daň z příjmu, ale to je pouze do těch 2 milionů korun, to je ta minimální částka. Jinak se jim to vypočítává, ale pozor, vypočítává se jim to ze základu, z daňového základu, který je poloviční, jinými slovy, on má daňový základ, který vydělí se dvěmi a poté se platí určité odvody na sociální a na zdravotní. Proč tomu tak je? Je tomu především proto, že ten živnostník má úplně jiné sociální jistoty, co se týká nemocenské, co se týká dovolené, nikdo mu ji neproplácí, ale v každém případě, I když ten živnostník nemá vůbec žádnou zakázku, prostě buď se mu nedaří, nebo prostě nefunguje, nedělá nic z té živnosti, tak musí stále ty minimální odvody platit sociální, zdravotní a tu minimální daň zpříjmu. To znamená, stále se vlastně pohybuje v tom minimálním daňovém základu a odvádět něco musí. Takže to je samozřejmě úplně jiný režim fungování, jiná míra jistoty a proto si nemyslím, že to je úplně nespravedlivé, I když to na první polet může vypadat, takže ten poloviční vyměřovací základ je značná výhoda. Já bych to dneska hlavně nestavil proti sobě, já bych netvrdil, jestli je důležitější zaměstnané z živnostní, každý plní v té ekonomice trošku jinou úlohu, ti živnostníci jsou do značné míry základem regionální infrastruktury, dělají ty drobné služby, obchudky a tak dále, bez nich by kolikrát na těch obcích nefungoval takřka nic, do značné míry se skutečně jenom živí. Já jsem toho názoru, že ten daněvý paušál, který jsme zavedli, že tady si to můžou všechno dát do jedné částky a jakou si minimální odvádět, takže je docela férové řešení a myslím si, že tak, jak je to dneska nastaveno, tak bych to asi neměnil. Dana. Dobrý den, dnes na CNN Prime News pan Exner ze Stanu zmínil, že zákon proti dezinformacím již zadala ministerstvu vnitra vláda Andrej Babiše. Můžete to prosím vysvětlit? Děkuji a zdravím. Tak o tom nic nevím. Zákon o dezinformacích, ačkoliv tato vláda tvrdila, že nic takového se nechystá, to ještě tvrdila někdy v březnu minulého roku, tak nakonec to dopadlo velkou blamáží. Pokud si vzpomínáte, tak vládní zmocněnec pro boj s dezinformacemi a pro média pan Klíma celý rok připravoval jakýsi akční plán a vlastně celý scénář toho, jak se s těmi dezinformacemi bude bojovat. To bylo něco skandálního, kdy se rozdělovala ta média na ta média uvědomilá, neuvědomilá, na ta média, která šíří a nešíří dezinformace. Ta uvědomilá měla dostávat dotace 100 milionů dočně, ta zase, která šíří dezinformace, tak by rovnou mohla být postavena před sobou, kdyby se změnil zákon, pak do toho neziskovky ještě zakomponoval, pochopitelně, protože s tím nespolupracoval předtím, ty měli dostávat 50 milionů konročně za to, aby vlastně dělali dobré zázemí, proto aby se u nás vychovávalo ku uvědomilému, psaní zjednoušeně řečeno, aby tady se eliminovaly ty dezinformace. No, dopadlo to fiaskem, my jsme to tvrdě napadli na konci minulého roku, ale nejenom my, I ta vláda se uvědomila, že toto je cesta do pekel, takže neslavně skončil vládní zmocněnec. Teď je ten zákon na ministerstvu vnitra, stále se diskutuje o tom, jestli se tady pustí nebo nepustí, nevím, poslední stanovisko ministerstva vnitra. Z mého pohledu já bych se do toho nepouštěl. Já jsem toho názoru, že pokud dochází k ničemu naprosto mimořádnému, kde je ohrožena republika, což je tady argumentováno dneska ministerstvem, že to je ve velmi výjimečných případech, kdyby tady takzvaně mohly vypnout různé servery, kdyby hrozilo bezprostřední ohrožení, například toho, že se, já nevím, obsadí sněmovna nebo něco podobného, no tak na to už máme stávající zákony a není nezbytně nutné na to vytvářet zákon nový. Tohle se dá kdykoliv někdy zneužít a já bych se s tímhletím nehrál. Ta míra cenzury, kterou začala ta vláda zavádět a nebojím se říct, někdy išvnírování, je za hranou únosnosti, lidé si to uvědomují a mě překvapilo, když jsme jezdili hodně a jezdíme stále po republice, možná to sledujete I na sociálních sítích, co týden jsem v jiném regionu, setkám se s občany, tak mimo to, že trápí ty energeticko-sociální záležitosti, které si asi dovedeme představit, tak opravdu hodně lidí trápí a jsou naštvaný z toho, že zde ta cenzura roste. Tato vláda skutečně nálepkuje, tato vláda chtěla a měla zájem ovlivňovat média a je to přes hranou, prostě přetahuje strunu, takže já bych to nedělal. Petr. Hodně lidí v České republice si nyní myslí, že stavbu dálnice financuje Česká republika ze svého rozpočtu. Kolik stojí kilometr dálnic v dnešní době a kolik procent na dálnice přispívá Evropská unie? Mám pocit, že rekonstrukce D1 Praha-Brno platila Evropská unie s 80%. Nejdříve co se týká té ceny, kilometr dálnic se za nás, já teď nevím, jak to vychází nové vládě, pohyboval někde okolo 280 milionů korun. A teď říkám za nás, tak jsme vlastně načetli od roku 2014 až do roku 2021, tedy kdy hnutí ANO mělo pod kontrolou ministerstvo dopravy. Takže ještě jednou kilometr nové dálnice samozřejmě bylo 280 milionů korun. Když se podíváte, jak to bylo v těch osmi letech předtím, když ministerstvo dopravy bylo pod kontrolou v postati stran na bázi dnešní pětikulice, spíše tedy spolu, tak to bylo 450 milionů korun. Ano, dobře slyšíte, stavilo se kilometr dálnic za 450 milionů korun. A to, kdybych vám mohl déle vyprávět o tom, jaké firmy to dostávaly a s kým byly spojeny z těch politiků a tak dále, tak myslím si, že je to na samostatnou knížku. Nemluví taky o kvalitě těch dálnic. Neříkám, že vždycky to dopadne 100 procentně na to stavba, ale jde taky o to, jaké subjekty tenkrát to stavěli, jaký byl předpoklad, že to dopadne dobře či špatně ve smyslu kvality. Takže bylo to dražší, méně kvalitní. My jsme to zásadním způsobem srazili a bylo to tady těch 280 milionů za kilometr. Co se týká Evropské unie, ano, vypíšete 80 procent, máte pravdu. Dálnice Praha, Brno, D1 tedy, kterou jsme komplet zmodernizovali, spíš říkám, že to byla de facto investovaná nová takřka dálnice, vidíte, že to bylo tenkrát hodně náročné, zvládli jsme to přesně na den, tak stála 20 miliard za celou tu dobu samozřejmě a 16 miliard, čili asi 80 procent to děla, byly z druhé Evropské unie. Jinak pozor, abysme si to zase nezjednodušovali tak, že 80 procent výstavby, silnice, dálnic, železnice atd. nebo rozpočtu jde z Evropské unie, není to tak. Když třeba vezmu náš rozpočet, který jsme připravovali na ministerstvo dopravy na úrovni 130 miliard korun, tak teď to budu zaokrouhlovat všechno, tak přibližně 60 miliard korun šlo ze státního rozpočtu napřímo, nějakých 30 miliard korun šlo z různých poplatků, které se platí tím, že se užívají naše dopravní cesty, byly to různé mítné, silniční atd., dálniční znánky samozřejmě a ten zbytek, třeba 40 miliard, bylo to obvyklé tak mezi 30 a 40 miliardami, šly právě ze zdroje Evropské unie, čili vidíte, že ta Evropská unie v tom velkém rozpočtu není na té úrovni 80% a je to výrazně, výrazně méně. Což je dáno tím, že my se do toho rozpočtu, třeba těch 130 miliardů, co jsme měli my, musíme vyjít nejenom s investicemi, ale I se všemi opravami, údržbami atd. a na to Evropská unie nedává žádné zdroje. Takže musí se to vyskládat zejména z těch národních. Rožr. Dobrý večer, pane Havličku. Hrajete na nějaký hudební nástroj, umíte noty? Nehraju na žádný hudební nástroj, neumím noty. Když si jsem se je učil, určitě bych je teď nezvládnul. Ale samozřejmě hudební fanoušek jsem obrovský. Tak. Držte, abych na niko nezapomněl. Ondra. Dobrý večer, mám dotaz. Myslíte, že byste mohl s paní Člerebo a panem Babišem za mnou přijet 1. čtvrtí 23 odpoledne do Čapijovho hnízda? Moc vám fadím a rád bych vás viděl, děkuji. Tak to vám fakt slíbit nemůžu. No obecně, abychom se takhle ve třech sjednotili na nějaké dnu, na nějaké akce, není pro nás vůbec jednoduché. Máme to úplně nabité, všichni na mnoho týdnu dopředu. Takže tady vás zase sklameme 1. čtvrtý. Možná tam třeba bude pan Babiš, to nevím, ale já se tam třeba nechystám. Lubomír. Pane Havličku, proč nejste tvrdší na moderátory? Vždyť na CNN a ČT to je evidentní komu straně. To není vždycky o tvrdosti. To není jenom o tom stečí, nebo o té stečí, jak si možná vy představujete. Je to o tom, že tam s někým bojujete. Je to o tom, že tam musíte, nebo chcete říct to, co chcete. Potřebujete vyargumentovat něco. Někdy je to tvrdší souboj, někdy je to měkčí. Někdy je to více technické. To záleží taky na tom, jak to vede ten moderátor. A vítězem není vždycky ten, kdo všechno ukřičí. A už vůbec není vítězem ten, kdo více mluví. Někdy si dokonce myslím, že to je opačně. Tak, co říkáte? Ptá se Lubomír Štěstenský, štazatel na výstup pana Železného. Kdyby to byl běžný občan, tak leží na zemi z pouty. No, já to nechci hodnotit, protože opravdu nevím, v jaké situaci životní pan Železný byl. Samozřejmě na ten první pohled, když se to vidí, tak je celá zjevné, že reagoval neadekvátně. Pokud vím, on se za to omluvil. Já ho nechci ani omlouvat, nechci ho ani hanit. Ale člověk nikdy neví, do jaké situace se životní třeba může dostat. A mám ten pocit, že byl v nějaké opravdu velmi vážné situaci životní. Čímž ho neomlouvám, ale já se snažím lidi hodnotit podle jejich profesionální práce. Takže když ho budu kritizovat za to, co ho předvádí v české televizi, a těžko se mi dneska hodnotí jeho vystupování mimo svojí práci. Tím spíše, že tam neznám ty konsekvence. Samozřejmě, dobře to nevypadalo, to je naprosto jasné. Dobrý večer. Upřesním svůj post minulé, píše Rostě. Tak, co pak jste psal minulé? Ohledně nepodpory železnice. Nemyslel jsem samozřejmě investice, které jsou po letech zaplať pámbu v pořádku, ale hlavně obecně podporu využívání železnice. To je tak, jak se už děti učí třídit odpad, tak by měli vědět, že použít vlak nebo I bus je údržitelnější než auto, dále podpory obnovy a rozježdění vleček, narovnání cen za vlak versus bus pro kraj atd. Tak teď už rozumím, nevždycky je lepší to, když tak napsat takhle v detailu. Ano, já jsem zde minulé hovořil, nebo tuším někdy v minulých relacích, o tom, že se musí budovat infrastruktura, aby jsme tady měli pohodlné železniční cesty, aby se samozřejmě investovalo do železničních souprav. To, co říkáte vy, je de facto komfort spojený s nějakou dostupností ve smyslu ceny. Ano, to si myslím, že je rozhodně důležitá věc. Za mnou by se motivovalo, aby se jezdilo železnici. No tady se obávám, že tato vláda jde spíše opačně. Co se týká třeba těch slev, které jsme měli na děti, nebo ne na děti, na studenty a na seniory, tak ty se snížily, to znamená, de facto se to zdvojnásobila ta cena pro seniory a pro studenty, což bych možná vzal I v nějaké době, která by byla růstová, to znamená, kdyby se neřešily ty problémy, které se musí řešit dnes. Já jsem toho názoru ale, že bychom měli motivovat lidi, protože to, že jsme to tak zavedli, nebylo jenom čistě z toho dobu, že jsme chtěli určité skupině ulehčit, ale to, že jsme chtěli je dostat do veřejné dopravy. Já myslím, že to je správné motivovat lidi, aby jezdili veřejnou dopravou. Dělá to Německo, dělá to Španělsko, ať bych mohl ukazovat ty ceny těch jízdenek, nebo toho jízdného v Německu, to dokonce bylo v jednu chvíli, asi za 220 Kč na měsíc po celém Německu. Pak to zvedli, dneska to bude tuším někde okolo 1200 Kč, ale to pořád ještě ten taref vychází levněj, než třeba v České republice. Takže je pravda, že u nás se jde spíš z toho zvyšování, tou tržní cestou, ale poté si musíme říct, jestli tedy chceme tu železnici, protože si musíme odpovědět, co je ekologičtější. Navíc samozřejmě víme, že teď to dává ještě vyšší smysl, protože by se tolik nespotřebovávaly pohoné hmoty, ať už ve smyslu toho, že jsou z Ruska, nebo ve smyslu toho, že jsou příliš drahé a navíc je to bezpečné cestování a tak dále. Takže já jsem samozřejmě pro motivaci na železnici. A pak je tady ještě jedna věc, a to je svým působem asi ne věc politická, je to spíš věc rodin, aby se přibližovala ta železnice nějakou přirozenou cestou, aby rodiny jezdily s dětmi. Takže jsem fanoušek železnice, tak jezdím velmi často a s dětmi jsou už od malička jezděli a dneska tak třeba co týden, možná co 14 dní, tak vyrážíme někam lokálkou, popojedeme, projdeme se a nás to jako rodinu baví. Myslím si, že I ty děti jsou tak trošku k tomu vychovávání, že to budou využívat, což neznamená, že samozřejmě budou jezdit všude do práce vlakem a tak dále, musí tam být taky nějaká dostupnost a tak dále. A pak třeba I ve školách, aby se to přibližovalo, aby se třeba chodilo na různý exkurze, na různých muzeích a tak dále. A myslím, že je to I docela hezký koníček, že to ty děti může chytit. Mě se to aspoň nelíbí. Na to vztah k přírodě a tak dále. Tak, dobrý večer. Rád bych se vás zeptal ohledně vašeho postoje k manželství pro stejnopohlavní páry, ačkoliv I já mám konzervativní stránku, zde to plně podporuje. Já jsem spíše na té straně té vyššího stupně tolerance, I když jsem taky konzervativně orientovaný člověk. Domníval jsem se, že to takzvané registrované partnerství by bylo dostačující, ale potkal jsem se I s těmi oponenty, nebo s těmi, kteří tvrdí, že to není dostačující, ať už z toho psychologického hlediska, nebo z toho právního hlediska. A tak, jak mě to vysvětlovali, se domnívám, že to má určitou logiku, takže, by řekly se, skoro výcenska kloním k vyššímu stupni tolerance volnosti a toho, aby se to akceptovalo. Ale bude o tom samozřejmě ještě určitě velká diskuze. Hezký večer nám přeje Helen, já ji, Jiřík. Myslím, že stejnopohlavní pár s dítětem je stejná rodina a takzvaně tradiční rodinu to nějak mě ohrozí. Ano, tak to jsem teď říkal. Mám podobný názor. Přeji krásný večer od Zuzany, já ji taky přeji. Hezký večer, Miloslav. Dobrý večer, pan Havlíčku. Myslíte si, že když zakáží spalovací motory nákladních aut, přejde doprava na železnici? Nedomnívám se. Ta železnice je totálně přitížená a já se to nebudu představit, že by to dneska zvládla. A to máme jednu z nejhorších železničních sítí v Evropě. Takže to je otázka spíše ani nemožná jedné, ale více generací skapacitňovat současnou železniční síť. A poté možná částečně se to tak dá uhrát. Ale spíš si myslím, že budou nákladní auta na jiné zdroje, na jiná paliva, což samozřejmě bude také otázka ceny. Johnny, vy tvrdíte, že ano je konzervativní parta, já si naopak myslím, že v mnoha hodnotových otázkách jste poměrně liberální strana. Tak to je vždycky ta diskuze, co je. Teď jsem o tom psal článek, doufám, že mi vy ideálně nevím, kam to nakonec kolegové umístili. Napsal jsem článek o tom liberálním, respektive spíš o tom progresivistickém a konzervativním přístupu, o levici, o pravici, takovou trošku úvahu, jak to bylo v minulosti, jak je to dnes, kam se řadíme my. Tak nevím teď, v jaký médiu to vyjde, ale dopsal jsem to někdy včera, myslím. Tak uvidíme, když tak si to někde přeštěte, nebo já vám to dám na sociální sítě. Ale samozřejmě ještě, že jsou liberální konzervativci, tak to také může být ještě taková skupina. Ale já jsem toho názoru, že dneska je to fakt hodně rozdělené na tu část progresivistickou, to znamená hodně aktivistickou, to je ten liberální a křesťanský aktivismus, hodně zelená orientace, řekl bych, až taková zelená doktrína a ten globální nebo globalistický pohled. A na druhé straně jsou více konzervativci, kam se řadíme my, což je taková spíše tradiční rodina, nikuliv korporátní styl, ale spíše rodinné firmy, nikuliv celoevropské řešení, ale spíše národní řešení. A určitě ekologizace planety, ale vyvážená s nějakými ekonomickými, energetickými aspekty. Takže doufám si tvrdit, že tam se to ano celkem dobře najde, I když určitě můžete hledat něco mezi a tak dále. Mouky. Máte pravdu, píše Rostějovi, ale domyslete to dokonce, dnes hodně lidí jezdí do práce auty, tak to diskutujete mezi sebou, tak to s dovolením přeskočím. Jinak, vy souhlasíte s přístupem vlády k Ukrajině? Ptá se ještě Johnny. Žiť Ukrajinu má vláda jako beranědlo a univerzální výmluvu, proč něco nejde. Já už jsem to tady říkal, myslím, vícerokrát, ale uvědomíme si, do jaké situace se dostala Ukrajina. Byla napadená, celé jednoznačně byla napadená a je to neospravedlitelné, že byla napadená. Můžeme si stokrát říkat, co Ukrajina udělala předtím a jestli taky všechno bylo úplně bezvadné, jestli je to nepopsaný list papíru a tak dále, nikoho ale neospravedlňuje řešit to tímhletím způsobem, jak to udělalo Rusko. To se prostě není možné takto akceptovat a to, co se tam odehrává, je něco, co je nepřípustné. A vůbec nepolemizujme prosím pěkně ani na minutu, že bychom se na to měli dívat jinak. Tečka. Věc druhá je ta, jakou podporu Ukrajině dáváme, jestli si to můžeme dovolit, jestli ta pomoc je dostatečně účinná, jestli práce s úprchlíky a tak dále je odpovídající nebo ne. A nad tím diskutujeme s těmi jásnými a plně souhlasím a bavíme se o tom, co je lepší, co je horší, ale prosím nespochybnujme to, že se té Ukrajině mělo pomoct. Nikdy nevíte, do jaké situace se může dostat třeba naše země a potom bychom byli vděční třeba za určitou pomoc. Takže buďme v tomhletom prosím trošku nadvěcí a tolerantní. Ale to, že to vláda nedělá všechno dobře, I vůči Ukrajině, o tom taky není nejmenších pochyb. Milan. Proč máme malé platy a stejnou práci, jako například v Německu, a neříkejme, že jsme malý stát, to je Švýcarsko, taky plat má 140 tisíc, to je to produktivitou, je to produktivitou práce. V Německu je ta produktivita vyšší, stále je tam vyšší. A je pravda, že se to přibližuje, možná ne tak rychle, jak si všichni představovali, ale efektivita práce je hlavní rozdíl. Najednou tady v tom Německu, třeba v tom Švýcarsku. Dobrý večer, přeji vám hodně zdraví a síly pro další práci ve sněmovně. Já děkuji. Hláďa. Dobrý večer, pane Havličku. Myslíte, že stávky pomůžou k odchodu vlády pětikolky? No, můžou v tom se hrát určitou roli. Demonstrace nebo stávky, v každém případě jakýkoliv tlak, který se vyvíjí na vládu, nejenom v České republice, všude na světě, tak v určité fázi může výustit do toho, že ta vláda to třeba I sama položí, anebo že se začne rozkládat uvnitř té vládní koalice. Já osobně se domnívám, že tahle ta vláda neskončí kvůli energetické krizi nebo kvůli válce na Ukrajině, ale myslím si, že nakonec jí rozloží ta vlastní pětikoalice, protože oni drží pospolu, zejména z důvodu určité míry nenávisti a obavy dneska I o to, že kdyby skončily, tak by se možná už nedostali všichni do té sněmovny, anebo měly by to komplikované, nebo by nepostavili vládní koalici, takže o to více se toho budou držet. Takže jsem skeptický v tom, když někdo říká, že tahle ta vláda skončí dříve, než skončí její funkční období, ale samozřejmě to neznamená, že do ní tvrdě nepůjdeme, ať už mi to opozice ve sněmovně, v médiích, v rámci Stínové vlády, možná jste si všimli, že Stínová vláda se rozjela skvělým způsobem, vytvořili jsme velké expertní týmy, jsme aktivní desadeně na sítích, v médiích, dělají se kulaté stoly, dělají se workshopy, píšeme články, a ti lidé opravdu pracují a myslím si, že dneska jsme ti, kteří nejenom že kritizují a tvrdě, a budeme, to je naše práce, ale snažíme si ukazovat určitá řešení, byť v rámci možností, které máme, se nemůžeme srovnávat samozřejmě s vládními úředníky, kterých jsou tisíce a kteří samozřejmě všechno připraví naprosto dokonale, protože k tou mají veškeré zázemí, to my samozřejmě nemáme. Tak, Milan EU chce rovnost, tak proč si nejsme rovni v životní úrovni se západem? Takhle to naleze říct, to nebude nikdy určitá míra rovnosti, tak jako chcete to zážít samozřejmě na jednotlivých zemích, jak ty země jsou úspěšné, jaká je tam produktivita a tak dále, takže to vidíte I v těch zemích jiných, nemůžete srovnat třeba Itálii se švýcarskými, když to jsou země, které jsou vedle sebe. Ladislav, nebyl by lepší vystoup Světské unie kvůli Euro 7, konec spalovacích motorů, zateplení domu a tak dále a omezení chovu dobytka nebyl by lepší načas vystoupit nikoliv? Nikoliv, zapomeňme na to, vůbec není cesta, je to cesta ku chudobě, je to cesta ku totální nekonkurence schopnosti firem, je to cesta ku omezení pohybu osob, investic, božských služeb a tak dále, a pro Českou republiku by to byla stoprocentně špatná cesta, což neznamená, že nemůžeme, dokonce musíme napravovat to, co se dneska v té unii děje, nesouhlasit s tím, co tady píšete, s tím s vámi zcela souhlasím, ale cesta je vzdorovat, cesta je bojovat, cesta je eliminovat některé šílené nápady, které sem chodí, ale ne docela zbourat. Tak Honza, EU jde ke dnu, při tom počátky EU byla správná cesta, dnes je to něco ještě horší než RVHP, soudruž prezident by to mohl potvrdit. Já se nemyslím, že to je horší, jak RVHP, ale souhlasím s vámi z jiného věcí, že ty počátky, ty vize a tak, jak to bylo nastaveno, bylo v zásadě správně, volný pohyb osob, zboží služeb a tak dále, ale jak se z toho začne vytvářet superstát, jak se z toho začne dělat takzvaná Evroparegionu, což jsem vytknul panu ministru Rakušenovi v rámci diskuze v OVM, kde já tvrdím nikoliv, pane ministře, Evroparegionu, Evropa suverénních států a my si musíme rozhodovat, jak to bude s těmi regiony u nás. A ne, že nám Evropa bude říkat, tenhle region ano, tenhle ne, ten dostane víc, ten míň. Rozumím tomu, že slabší regiony dostanou třeba vyšší podporu, ale musí to být potom v kompetenci těch jednotlivých zemí a nenachat si natlačit to, že tady vlastně Evropa vytvoří regiony, kraje a tak dále. Ne, musí to být Evropa suverénních států. Tak, teď tady vidím, že diskutujete na tu Evropu. Dobrý den, pane Havličku, zase věří. Budeme ve stavu výběrové mobilizace. Proč se o tom u nás vůbec nehovoří, tak teď se přiznám, že nevím, co myslíte výběrovou mobilizací. O mobilizaci se hovořilo mimo jiné I v rámci prezidentských voleb, kdo případně je ten, kdo může vyhlásit mobilizaci a tak dále. To jsme si tady říkali. Víte něco o tom, že se mají danit hovězí a vepřové maso? No tak samozřejmě platí se daně spříjmu, platí se daně zpředné hodnoty a pokud narážíte na ta ekologická opatření, tak se zvažuje nyní v rámci Evropy to, že se rozšíří městní povolenky I na chov dobytka, zatím tím, že by se musela registrovat stádu, které má 300 kusů a více a potom logicky by nastalo to, že by se platilo za to, do jaké míry vlastně vypouští metan, jednoučně řečenou říhání a prdění krav. Nicméně to, co mi na tom vadí úplně nejvíce, je to, že se to nerozlišuje ve smyslu toho dobytka, který už má určité odchytávače, protože technologicky se dá tohleto docela dneska už I dobře vyřešit a jestli to zase všechno háže na jednu kupu, takové to typické evropské řešení. Proč furt mlaskáte, když mluvíte? To je furt vláda mlask. Má vysoký mlask. Schodek mlask. Pak ten tichý šept. Mě to nějak sjelo. Je to slušné, Karle. Ale já jsem se toho taky všimnul, už mi to někdy říkal a já nevím, jak to mám řešit. Já tady mám takovou potvoru a možná, jak jí mám blízko, tak někdy mlasknu. Máte pravdu, taky jsem se toho všimnul. Když jste tak chytrý, tak mi řekněte, co s tím mám dělat. Tak asi mlaskám. Tak sorry, omlouvám se. Tak, Ludmila. Pane Havličku, 70% vlastnictví státu v Česu zastupuje ministerstvo financí a rada. Má alespoň jednoho člověka, energetika, který vidí kilovat, který se proměňují na koruny různým způsobem vedoucí až k inflaci. Ano, máte pravdu, že 70% tam zastupuje ministerstvo financí, to si tam nominuje svoje lidi a já dneska neumím přeskoušet, do jaké míry tomu rozumí či nerozumí. My jsme se snažili, aby tam byly lidi, kteří zastupovali rezorty ve smyslu ekonomických dovedností a znalostí, právních a I těch energetických. Jestli tam dneska vláda má takové lidi, to není otázka na nás, na mě, já jen neumím ty lidi posoudit. Obávám se, protože některé z nich znám, že ti lidé energetice moc nerozumí. Ale nechci je házet všechny do jednoho pytle. Tak, už máme 37, tak já to dneska uzavřu. Poslední dotaz od Alany ještě vidím. Díky. Pomocí budeme v haji přeci můžu dát jen spřebytku a ne okrást, důchodce, zlikidovat fermy a tak dále je to cesta do haje. Tím jste vlastně navázala na to, co jsem říkal v úvodu. Ano, ta vláda tu situaci nepodcenila a řešila to fatálně špatně a dneska bohužel sklízíme ovoce. Mějte se moc hezky, budu se těšit na vás opět v neděle.Kopírovat text

Vyrábět levnou elektřinu, mít jí přebytek, docílit přitom v přepočtu na kupní sílu nejvyšší ceny v EU, znevýhodnit české firmy, nechat vydělat polostátního výrobce elektřiny 81 miliard, pak ho komplikovaně zdanit a rozjímat, co s mimořádným ziskem a ještě u toho podpořit růst inflace je majstrštyk, který vejde do učebnic. Více v mém pravidelném pořadu NA ROVINU. Dnes v 19:00, opět živě.

Screenshot není k dispozici