← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Přeji vám hezký střeliční podvečer, vítejte u mého pravidelného pořadu na rovinu a jedeme opět živě dnes z podstanecké sněmovny. Než dojdu k vašim dotazům a moc krát děkuji za to, že mi již posíláte, tak jedno velké téma. Této vládě hrozí, alespoň podle našeho názoru, velká blamáž. A musím říct, že už to zdaleka není jenom náš názor. Vláda si zahrává a podle mého názoru to, co chystá na příští týden. To znamená projednávat zásadní změny ve valorizaci důchodu a to ve stavu legislativní nouze může dopadnout opravdu velkým proušvihem. O co se jedná? Jedna věc je ta, že vláda chce nastavit jinou valorizaci důchodu. Zjednoušeně řečeno, od června bych podle vlády neměli důchodci dostávat to, na co mají zákonný nárok. To je navíc přibližně 1700 Kč a říkám to jakožto průměrný důchod nebo průměrné navýšení. Vláda to chce srazit, aby dostali v průměru o 1000 Kč méně, to je 700 Kč. Můžeme se bavit o tom, že to je neetické, můžeme se bavit o tom, že důchod není žádný milodar, můžeme se bavit o tom, že to je extrémně asociální, ale já se chci věnovat jiné věci. A to je té podstatě, jak to vláda chce zařídit. Protože vládě ujel vlak, prošvihla dobu, kdy se to dalo projednat řádným způsobem a tvrdí, že ji to budeme obstruovat, což má pravdu samozřejmě, protože my nebudeme chtít, abych toto vláda udělala, tak nasadila skutečně silný kaliber a to je, že to chce projednávat ve stavu legislativní nouze. To je opravdu velmi výjimečný instrument, který se může používat v době, kdy je ohrožena bezpečnost, v době, kdy je ohrožena svoboda, v době, kdy je nějaká přírodní katastrofa anebo kdy je ohroženo hospodářství. A právě o toto vláda opírá a v tom je jádro pudla. Protože vláda tvrdí, že může nastat to, že budou hospodářské škody, až to řeknu zjednodušeně, a to proto, že se hraje o 34 miliard v roce 2023 a dokonce v příštím roce o 54 miliard, tady to má poznamenáno. No to je pravda, ale proč by měly vzniknout tyto hospodářské škody? No protože vláda tvrdí, že pokud to nenastaví jinak, tak bude rozpočet zatížen letos právě těmi 34 miliardami. No proč bude zatížen? No protože je vysoká inflace. A protože se to valorizuje právě na základě toho, abych to úplně přesně řekl, pokud přírůstek indexu spotřebitelských cen překročil za sledované období 5%. A teď, co to vypočítává, nebudu vás teď zahtěžovat tím, jakým způsobem. Postatné je to, že díky inflaci se to má zvalorizovat tak, že by to bylo těch 17 korun, což by znamenalo v roce 2023 34 miliard korun. Ale to přece ta vláda ví už od podzimu. Protože se to počítá za několik měsíců. Vláda velmi dobře věděla, že tato situace nastane. Bylo naprosto jasné, že ta čáska bude někde přes těch 30 miliard korun. Můžeme se bavit o tom, jak by dopadl ten den, ale v každém případě vláda si mohla poměrně přesně dopočítat, kolik by ve skutečnosti musela vyplatit. A vláda si dala rozpočtu nulu. Dobře slyšíte. Vláda si tam nerozpočtovala vůbec nic. Co to vlastně znamená? Když věděla, že to budeme muset udělat. No buď počítala s tím, že nevyplatí vůbec nic, ale to věděla, že je v podstatě bez šance. Nebo, a to je pravděpodobnější, už od podzimu nebo od zimy počítala s tím, že to sekne. To znamená, že se nevyplatí těch 1700, ale třeba těch 700 nakonec. Což by v finále znamenalo, že ten dopad na rozpočet nebude tedy 34 miliard, ale jenom 15 miliard. Ale proč to tedy neřekla? Tak zaprvé proč si to nedala rozpočtu těch 15 miliard? A nebo proč tedy v lednu nepřišla s tím, že to bude úplně jinak? A já vám řeknu, proč to tak nastalo. Proč to tak udělalo. Protože byly volby, byly prezidentské volby. A vláda nechtěla v té době natvrdo říct to, že ty důchodce nekompromisně odrbe. Můžeme se přijít o tom, proč my říkáme, že by měly dostat 1700 korun. Můžeme se přijít o to, proč vláda je chce odrbat. Můžeme diskutovat o tom, že na druhé straně chce snížit daně proluterijní společnosti a že nechala vydělat neuvěřitelné peníze energetickým firmám. Což byl mimo jiné jeden z důvodů, logicky ta cena energí, v tom se nehává velkou roli, proč je ta inflace takhle vysoká, že to vláda podcenila a tak dále. A že dneska ty důchodce trestá. A můžeme se bavit o tom, že bez problému vyplací a vyplatí cyrkyvní restituce. Myslíme tím, to co nevyplatí, tak se úročí a úročí se to právě podle inflace. A tady jak se postupuje v souladu se zákonem, což si myslíme, že je dobře. A tady si ten zákon chce změnit. Ale to, co je nejpostatnější, je to, že vláda se opírá o to, že bude ohroženo hospodářství. Ale už neříká to za B. A to je to, že bude ohroženo právě proto, že to tak, jak měla udělat, nenarozpočtovala. Takže vymlouvat se dneska na časový pres je zcela irrelevantní. Je to čistě alibistický přístup. A to je to, o co my mimo jiné, protože tam máme ještě více důvodů, proč se domníváme, že tak nemůže nastat mimo jiné. Protože pokud to vůbec chtěla udělat tohletou drastickou cestou, tak to mohla udělat k 31. první, kdy ještě byl čas to udělat. Podle našeho názoru je to v tuto chvíli retroaktivita, která je nepřípustná. Ale to je další problém, který je. Plus samozřejmě ten etický problém. Ale hrozí reálně to, že to ústavní soud shodí. Takže pokud si to vláda protlačí na sílu a ústavní soud se bude řídit judicatírou, která už čili podívá se nebo vejde z rozhodnutí v roce 2010 důfám, že to říkám správně, kdy tehdy vláda rovněž na sílu protlačila pod časovým tlakem to, že se sníží příspěvek na stadevní spoření. No a tenkrát se rozhodlo nakonec, protože se zmořil opozice to dala k soudu a bylo to uznáno a tenkrát z toho byl velký průšvih. Já jsem přesvědčen, že to může dopadnout tentokrát podobně. A teď je otázka, co se bude dít dále. Dovedete si představit, že se tady seknou důchody, nebude se vyplácat to, co se vyplácat má a že nakonec to soud shodí, což vůbec není nepravděpodobné. Tak v tu chvíli by se museli vrátit ty důchody zpátky a teď si představte to obrovské množství těch různých dalších příjí, které by s tím byly spojené, protože by se pochopitelně hrálo o nějaké úroky, o nějaké prostě ušlé benefity atd. Takže vládá je na velmi tenkem ledě. A to, že to tvrdíme my, je věc jedna, ale oni už se k tomu začínají klonit I opravdu významní ústavní právníci. Já jsem jenom dneska zaregistroval některé z nich. Mám tady nepoznamenáno, že to byl třeba. Mluvčí 1: Vstavní právník. Mluvčí 0: Marek Antoš, který vcela jasně tvrdí to, že to je z jeho pohledu za hranou tady doslova do písmene není dostatečným důvodem proto, aby sněmovna řešila zrychleně tedy vystavu legislativní nouze. Takže to je jenom jeden z nich a tuším, že dalším byl pan doktor Kudrna. Mluvčí 1: Celá řada dalších. Mluvčí 0: Takže uvidíme, jak se to bude vyvíjet. My v každém případě do toho půjdeme tvrdě. Příští týden bude velký střet se současnou vládou. My neustoupíme. No a uvidíme, jestli se to teda vláda nakonec protlačí a jestli půjde do toho rizika a do té blamáže, která kdyby tady dopadla v neprospěch této vlády, tak si to doufám tvrdí, že to je na demisy téhleté vlády. Protože s tímhletím si zahrávat, tak to si myslím, že už je opravdu hodně, hodně vysoká hra. Ale co mi na tom štve nejvíc. Není ten názor té vlády, nebo ministru, ministra Staně Jury, Jurečky a tak dále, že se mají ty důchodci seknout. To je špatně z našeho pohledu, abychom bojovali proč by to tak dnes nastalo. Ale to, jakým způsobem, jakým způsobem to řeší a to, že se nedali do rozpočtu ani koronu. Jednoduchá otázka. Proč nebylo rozpočtováno to, co to vláda věděla, že musí udělat? Rozpočtují se I jiné výdaje, které se odhadují samozřejmě, že budou daní z příjmu fyzických osob, právních osob a tak dále. Takže uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Tak pojďme na vaše otázky. David. Dobrý den, pane Havlíčku. Chtěl bych se vás zeptat, jestli vám došla zásilka LPček a chtěl bych vás poprosit, jestli je to možné ohmalou recenzi. Moc děkuji a faním vám. Tak já moc krát děkuji panu Mičkovi. Ano, dorazila. Poslal jste dvě desky. Kapelu Oceán a kapelu Šalom. Já jsem si to ještě nepustil. Tuším, že někdy včera, ale předevčítem to přišlo. Takže nemůžu vám na to udělat nějakou recenzi. Konkrétně těchto desek. Samozřejmě ty kapely znám. Než bych měl tady kompletně sbírku všech jejich CDček nebo LPček. Oceán byla kapela z Českých Buděvic. Já jsem se dokoncí z Českých Buděvic a byly to moji spolu vrstevníci. Byli Můk a bratři Vozáriové. Dokonce maminka pánu, dneska už Vozáriovou, mě učila na stavební promyslovce. A tenkrát to bylo něco úplně nového. Něco jako byla kapela Ultravox. To byly těch nových romantici, možná Depešmot a tak dále. A na tom konci osmdesátých let, to byl tenkrát hvězdu na čele. Máš ráchl, určitě znají mnozí z vás. Bylo to něco nového a něco, co do té doby tady u nás nebylo. A ten šalom potom, pokud se nepletu, tak vlastně na to navazoval. Mluvčí 1: Vlastně. Mluvčí 0: S Můkem a tuším s Kučerou, to byl ten další z toho oceánu, už pak nevím, kdo všechno tam s těma hrál a vydávale Alba na začátku devadesátých let. Dobrý den, pane Havlíčku. Myslíte, že dokážete zabránit z vůly vládní koalice v důchodovém systému a vůbec ve všem, co si usmyslí? Ostatně myslím, že se ho dosazuje třeba I hnedystupit a tak dále. Ptá se Czexit. Já nevím, jestli v tom dokážeme zabránit. My uděláme všechno proto, aby se důchodci neoderbáli tímhletím brutálním způsobem. Nemluví o tom, že ti důchodci počítali, jestli mě to bude valorizovat. A není pravda, že ani nevěděli, kolik to třeba bude. Já jsem se potkal s asi možná padesáti důchodci, předevčírem, myslím, že předevčírem to bylo v Pardubicích a musím říct, že jsou takhle napompovaní, protože si to každý dopočetl, kolik to bude dělat nebo kolik by to dělalo v jeho případě. A ono samozřejmě nejde jenom o těch tisíc korun měsíčně, respektive sedm tisíc v tomhle roce, což je ta částka, o kterou by přišly. Ale to se samozřejmě potom nabaluje v dalších a v dalších letech, protože už je tím pádem nižší základ a pro důchodce, který by třeba pobíral ten důchod 20 let, tak už to jsou třeba I nízké 100 tisíce korun a to není samozřejmě pro ně málo notabene v téhleté době a v situaci, kdy velmi často mají třeba pár desítek korun nebo třeba stovku, 150 korun na den po té, co zaplatí najemné, co zaplatí za energie. Takže to, že je tady extrémně vysoká inflace, za to fakt, který nemůžou ti důchodci, a znovu říkám, to není žádný milodar od vlády. Ti si to zaslouží a není to tak, že by důchodce byly dlužníky. Je to přesně opačně. Ten stát je dlužníkem těch důchodců. A mi na tom strašně vadí jedna věc a to je to, že se to obrací proti někomu, kdo se nemůže bránit. Kdyby se jednalo 40 letého člověka a byla nějaká mimořádná situace, může se nám to líbit více či méně, ale do značné míry můžeme vždycky říct, tak dobře, v nějaké kritické situaci, ti lidé se obvykle dokáží o sebe postarat. Najdou si třeba nějakou další práci. Ale Možná mají rodiče, ale co mají ti lidé důchodci? Představte si, že někomu 80 let je vdovec nebo vdova. Ano, můžete říct, mají děti, které se o ně mají postarat, no ale ty mají samozřejmě nějaké svoje starosti a oni nechtějí být na někoho odkázáni. Oni takhle jsou odkázáni na ten stát, ale odkázáni jsou, protože tady něco odpracovali za tu dobu. To znamená, že je to povinnost toho státu. A ta valorizace byla nějakým způsobem nastavena a nebyla úplně vycucána z prstu. A jestli, že ta inflace je takováhle, tak oni, ti důchodci opravdu nenesou vinu za to, jaká je. Oni nebyli tím motorem té inflace. Mluvčí 1: Tak Petr, Mluvčí 0: Těžká otázka o českých dálnicích. Tady bylo řečeno již mnoho. Jak je to ale na Slovensku, kolik oni postaví kilometru a mají tam nějakou klíčovou dálnici, kterou staví nebo musí postavit, jako je třeba naše D1 a tak dále. No, já teď nevím přesně, kolik toho mají rozestavěno. Budou to nízké desítky kilometrů podle mě, ale na Slovensku, když se rýchle vybavuju, tak mají tuším čtyři dálnice, logicky D1, D4. Asi nejznámější pro nás je D2, to je vlastně pokračování z český hranic do Bratislavy. Tam to potom dál vede do Maďarska. Ta úplně nejdelší, ale samozřejmě jich D1, což je z Bratislavy, směr na Košice, ta může mít, odhaduju, možná 500 kilometrů, možná necelých, možná někde pod 500. A vím, že není ještě dostavěná, není dostavěná celá, ale větší část už dostavěná je, takže tam se určitě něco staví. Teď, který úsad, to bych vám asi neřekl. A pak ty ostatní D3, D4 jsou menší dálnice v řádu nízkých děsítek kilometrů, takže někde na Slovensku dneska je možná nějakých 500 až 600 kilometrů. Oni jsou víc asi přes 600 kilometrů dálnice, ale to je můj odhad. Tak, Jiří. Dobrý večer, chtěl bych se zeptat, co byste řekl o státu, který glorifikuje a staví pomníky fašistickému válečnému zloštěnci Banderovi. Mluvčí 1: Děkuji za odpověď. Mluvčí 0: Chápu, na co narážíte. Jedná se o Ukrajinu a zřejmě možná I narážíte na ten konflikt, který jsem zaregistroval, který měla Ukrajina s Polskem, protože Polsko se po té, co se ukrajinský duším poslanec vyfotil pod fotkou nebo portrétem, už nevím, co to bylo, s Banderou v den, jakého si ho výročí, tak se samozřejmě Poláci ozvali, já se vůbec neděvím, protože pro Poláky je to megacitlivé. Oni ho berou skutečně jako za jednoznačného válečného zločince, kterého považují za vinníka toho, že v době druhé světové války tam vyvraždil, opadlo kvůli němu snad 100 tisíc polských obyvatel, takže pro Polsku je to mimořádně citlivá záležitost a já se jednoznačně v tomhletom stavím na stranu Polska, toho není žádný hrdina, alespoň z toho, co já jsem měl možnost si o tom v minulosti nejen nějak detailně, ale pročíst a v tomhletom případě jsem jednoznačně tedy na straně Polska. Absolutně nepřípustné. Pane Havlíčku ptá se Petr, kam podle Vás šlo těch cirka 140 miliard, které současná pětidomalice vybrala na daní díky vyšší inflaci. Mluvčí 1: Ano, Mluvčí 0: Jedná se tedy o uvozovkách vyšší daní, on tak úplně není, ale díky vysoké inflaci, zejména přes DPH se vybralo až tato částka, tuším, že to není celý 140, myslím, že to bylo 130, ale to není asi to nejpodstatnější. To pochopitelně padá a bude padat na zase vládní výdaje, ať už tady s vyššími důchody, případně jakékoliv další jiné mandatorní a jiné výdaje, takže teď Vám tady neudělám rozbor toho, kam zrovna tohleto padlo, ale padlo to samozřejmě na ortel výdajů strátního rozpočtu. Joni Joni. Čím předsedkyně sněmovny podepírá legitimitu vyhlášení stavu legislativní nouze, kromě převálcování opozice? Tak paní předsedkyně k tomu krátce vystoupila ve sněmovně, protože jsme samozřejmě za to napálili, a jedna tedy sdělila, že ona to musí vypsat, ten stav legislativní nouze, na základě žádosti vlády. A ta vláda to opřela, já jsem to tady někdy měl, právě o to, že je podle ní ohroženo hospodářství ve smyslu, že můžou vzniknout hospodářské škody, které se vyčísly na 34 miliard v roce 23 a na 54 miliard v roce 2024. A ty by vznikly tím, že vláda to neměla ve rozpočtu, a kdyby nyní to nesrazila, tak ji to bude stát 34 miliard korun. Zatímco takhle ji to bude stát v uvozovkách jenom 15 miliard korun. Takže těch 19 miliard, o kterých se tady tato vláda připravit důchodce, a na ten příští rok by to mělo být ještě více. No ale to je to, co jsem zde říkal, to ohrožení v uvozovkách je proto, že si to vláda nedala do rozpočtu. Ona si to měla dát do toho rozpočtu, že věděla, že ta inflace takováhle je a věděla, že se ty že by ta valorizace že ta valorizace musí proběhnout že není jiné cesty, protože ta inflace byla jasná a věděla tím pádem, že to bude přes těch 30 miliard korun. To znamená, ona si to měla rozpočtovat. Buď těch 34, nebo rovnou tady těch 15 a měla říct, že tady odrbe ty důchodce. Ale to by samozřejmě musela říct před těmi volbami a to ona nechtěla. Takže nechala tomu jaksi volný průběh s tím, že pak se to nějak vyřeší. Čímž jak si nalákala všechny, že možná nakonec ty důchody budou. No a po volbách tady přišla s tím, že to bude. Mluvčí 1: Tak, jak si ona. Mluvčí 0: Rozhodla. To znamená, že to nebude těch 34 miliard, ale 15 miliard tím pádem. Nikoli. 1700 korun, ale pouze 700 korun navýšení důchodu. Takže úplně v celé jasné. To myslím si, že vidí každý každý člověk. Hrostě. Železniční nákladní doprava letos pro koncové zákazníky zdražila o 30 až 40 %. To opravdu chceme natlačit I ten zbytek nákladů z koleí na silnice, kdy se už konečně začne něco dělat pro nutný opak. To je na dlouhou diskuzi. Železniční nákladní doprava samozřejmě dneska stouplacená. Je to pravda. Já jsem v kontaktu s Žesna Den. To je vlastně jejich združení, asociace, které hájí. Těch důvodů je více. Mojinech je to dáno tím, že je totální přetlak v všech železničních tratích, ale faktem je I to, že z mého pohledu by se mělo železniční dopravy věnovat více pozornosti. Měli bychom do ní dávat ještě více zdrojů. Neměli bychom rušit žádné tratě. Teď to samozřejmě s tím nemá opravdu něco dočinění, ale jsou některé kraje, které dokonce ruší regionální lokální tratě, protože se jim zdají, ale protože je to pro ně příliš nákladné, což pravdou je, ale na druhou stranu žádná lokálka v České republice není I výdělečná, je to jenom míra toho prodělku a toho využití té tratě. Já už jsem si k tomu řekl poměrně hodně, je to skoro na samostatním pořadu a klidně ho někdy uděláme o železnici. Je pravda, kdyby vláda nezvýšila platy politiků, tak by to napadnul ústavní soud a musela by je stejně zvýšit. To si netrufám tvrdit. Nevím nic o tomhletom. Podle měho názoru to nebylo správně, že se nevýšily platy ústavních činitelů a logicky tedy politiků. Z mého pohledu je to o určité symbolice. Tak na jednu stranu všem říkáme, musíte se uskromnit. Naprosto natvrdo se řekne, že se důchodci připraví o nemálo zdrojů, 7 tisíc v průměru v tomto roce, v dalších letech to samozřejmě se bude kumulovat a současně se tady řekne to, že se navýší mzdy ústavních činitelů o 12%. Tak určitě víte, my jsme byli proti. Je to amorální, je to neetické a je to podle mě I politicky nesmírně, nesmírně hloupé. Takže nevím, co by nastalo v dálci ústavního svobodu, ale vzdá se mi to úplně, že by to tam zrovna narazilo rožer. Dobrý den, pane Havlíčku. Celkem by mě zajímalo, kolik času věnujete práci a kolik času se bavíte třeba posloucháním hudby a podobně. Tak já jsem člověk, který se nestydí za to, že je workaholicem a já to nebedu zase jako nějakou nadávku, protože to, že člověk tvrdě pracuje a že ho I ta práce baví a že tomu dává všechno, tak snad není žádná úchylka. To, že pokud člověk chce něčeho dosáhnout, tak vždycky všechno musí dělat nikoliv na 100% ale musí tomu dávat víc. Stejně tak jako sportovec, který chce uspět a chce být možná lepší u něco než ostatní, tak musí tomu dávat víc než všichni ostatní a taky se mu neříká sportoholík, ale spíš se dává jako zavzor nebo jako inspirace. Podívejte se, kolik dává své profesy svému sportu a pak se to projeví. Podívejte se, kolik musel odtrénovat, kde jaký významný sportovec. Víc než ti, kteří třeba nebyli tak úspěšní. A v té práci je to podobné. Opětně jedno, jestli děláte biznis, jestli děláte politiku nebo jestli pracujete ve veřejné sféře, chcete-li něčeho dosáhnout, musíte tomu dát víc než všichni ostatní. A možná tady bychom si mohli bavit o tom, kde spočívá a v čem spočívá úspěch. Ano, učit třeba ostatním stranám. Mimo jiné v tom, že pracujeme zásadně více než všichni ostatní a dáváme tomu opravdu hodně. Takže to je jenom k tomu, že já kdykoliv, cokoliv jsem dělal, tak jsem to udělal vždycky na plný kotel. Stejně tak dělám dneska I politiku. Baví mě hodně práce a samozřejmě ale umím si udělat I prostor pro rodinu, pro ostatní aktivity. Víte, je pravda, že ta práce samozřejmě to všechno přebije. Takže I o víkendu musím přiznat, že se věnuju práci. Mimo jiné, vždycky v neděli natáčíme. Obvykle v neděli chodím do jakých diskuzních pořadů, připravuji si nějaké věci, ale taky určitě vidíte, že jezdím na výlety sem s rodinou samozřejmě, jezdím lokálkami, takže snažím se I tomuto věnovat. A muziku neposlouchám, takže bych přišel domů a teď jsem si pustil tu muziku, to fakt nezvládám už. Jako kluk jsem to samozřejmě dělal, možná jako student později a tak dále, ale muziku si pouštím v autě, když jedu. Takže pouštím si všechno nové, co je a občas, když doma potom pracuji, tak mám aparaturu, tak se pracuji, připravuji si některé věci a pustím si muziku. Tak to ano. Mluvčí 1: Tak. Mluvčí 0: S mandatorními výdeje se přece musí zacházet vždy na zákonem. Pod klidě ještě píše Johnny. Ano. Ano, ale pokud si ta vláda změní ten zákon, tak pak pochopitelně to může udělat jinak. Tak, zase peru nahoru trošku. Mně to tady spadlo. Mluvčí 1: Tak. Mluvčí 0: Jakub, dobrý den. Předseda hnutí 7.4.22 doporučil vládě 12 kroku. Renomovaní ekonomové vypočítali, že opatření by stály 250-300 miliard. Kde chcete vzít tuto částku, když kritizujete vládu, že zadlužuje stát? Tak my jsme to dopočitli jinak než renomovaní ekonomové. Kdyby to bylo úplně vše, tak jsme dopočitli, že by to bylo někde na úrovni 120-130 miliard. Ale co je podstatné, těch, vy píšete, 12 kroku, myslím, že to bylo skutečně 12 bodů, nebylo bráno jako celé, že se musí dát všechny naraz. Když se na to dobře podíváte, tak tam byla část energetická a část sociální. A my jsme jasně říkali, pokud neuděláte něco s energiemi, poté musíte zásebným způsobem podpořit na té sociální úrovni. To znamená, jestli že nesrezíte ceny energií, ale logicky by to byl nějaký výdej toho státu, no tak poté musíte těmčem ty peníze v nějaké formě, v nějakým skupinám dát. A bavili jsme se o to, jestli pro všechny, nebo pro středně příjmové a nízkopříjmové, nebo pouze pro ty nízkopříjmové a tak dále. A my jsme na to měli nějaký názor a udělali jsme nějaký soubor opatření, které ale nikdy jsme netvrdili, že musí fungovat současně a naraz. A navíc, popravě řečeno, naším úkolem není to vymýšlet za vládu. To to musí dělat vláda. Vláda na to má aparát, má na to stovky lidí. My jsme opozice, která ukazuje, jak by se co mohlo případně dělat. Díváme se do jiných zemí, dívali jsme se do Francie, do Polska, do Maďarska, do Rakouska, do Německa a tak dále. Pak to vždycky někdo vytrhne z kontextu a řekne nevidíte, vy jste říkali Maďarsko a kdo by se toho chtěl chytit, tak bych u toho benzínu vždycky řekl, že jsme ale nikdy to neříkali jako Maďar, že za prvé nikdy nejetoseknout tak jako oni a za další jsme nikdy nepočítali s tím, že by se měli jaksi nepodpořit ty obchodníci, protože to byl ten problém, který tam vzniknul. Ale to se bavme, na to má vláda analitické týmy, tak ať se to vyhodnotí. Ale taky většinou z těch energetických opatření, kterým se vláda vysmívala, tak nakonec nějakých 80% udělala. Obnovitelné zdroje energie, zastropování zem a tzv. dočasný rámec. Tři nejklíčovější věci, které jsme říkali celý rok, nakonec po obrovském tlaku udělala. Bohužel pozdě a bohužel s obrovskými strátami pro firmy a doufám si tvrdit I pro domácnosti. Takže to musí vyčíslovat vláda, ta na to má aparat, my ji můžeme ukazovat a vláda to nemusí přejmout. To je na jejím rozhodnutí. Mluvčí 1: Tak. Mluvčí 0: Czexit, my píše pane Havlíček, ty květěné katce. Já jsem říkal, až přiznáte tady vaše celé ctěné jméno, potom ji rád dám a řeknu, že to je od pana XY. Když minister financí tvrdí, že 500 miliard má 14, tak se nedivím, kam jsme došli. Já ho kritizuju za celou řadu věcí, ale tady bych byl trošku nadvěcí, když na vás míří kamera a najednou nás někdo vybafne a tak dále, tak člověk si to samozřejmě možná neúplně všechno představí před sebou a nedopočítá, ale já bych v tomhle tom byl trošku tolerantnější. Jakub. Zajímalo by mě, jestli zlevní o nabíjecí stanice na elektromobily, když se vymluvají na drahé energie. Pak jim to zastropovali a teď jdou ceny dolů, ale už ne na nabíječkách. Tak teď to neumím porovnat, protože neumím vyhodnotit to, jaké jsou ceny na nabíječkách. Hned hledate se, je to zřejmě podle měho názoru, podle toho, kdo je vlastníkem. Mluvčí 1: A. Mluvčí 0: Jakou si tam zvolil I svoji cenovou politiku. Tak, hele, nám přeje všem dobrý večer, já ji taky. Nonstop Christmas. Dobrý večer, pane Havlíčku. Píšete moc, vám fandíme celá rodina. Děkujeme, že bojujete za obyčejné lidi. Doufáme, že příští volby vyhrajete a budete opět ve vládě. Já vám moc krát děkuji. Je k tomu ještě daleko, ale budeme tvrdě pracovat, budeme růslední a já věřím, že příští volby vyhrajeme. Alfonso, je nejjednodušší to vzít od důchodců. Co mohou dělat důchodci? Řekl bych, že nic. To je přesně to, co jsem před chvílí říkal. Díky za tuto zprávu. To je na tom to úplně nejhorší. Oni se opravdu nemůžou bránit. A znovu říkám, důchodce není dlužník a je vrchol trapnosti, pokud se z nich dlužníci dělají. Karin. Dobrý den s Andrem Babišem. Jste před volbami slibovali, že nerozdělný zisk ČES lze využít pro zastátění ČESu a tak dotovat elektřinu na korunu 50 za kWh. Renovovaní ekonome vám vysvětlovali, že nerozdělný zisk je jen položka v pasivech a taková hotovost ve skutečnosti není. Jak to mám prosím chápat? No, samozřejmě, že nerozdělný zisk nerovná se o hotovost. Ale z pohledu akcionáře je to jasné. Vy tam ty zdroje máte. To znamená, máte je tam samozřejmě možná ne v okamžité hotovosti, ale jsou to vaše peníze. Každý akcionář má právo si ze společnosti zdroje stáhnout. A je na té společnosti a tím způsobem si je opatří. Jsou nekompromisní akcionáři, kteří v momentě, kdy ty peníze jsou alokovány někde jinde, například jsou proinvestovány a nebo jsou alokovány prostě na nějakých záručních mechanismech a tak dále, no tak natvrdo chtějí, aby ta společnost nevyplatila třeba tím, že se je půjčí ty peníze. To je na dohodě akcionářov. Mluvčí 1: Nikdo netvrdí, Mluvčí 0: Že se musí stáhnout úplně veškerý nerozdělný zisk. To by asi bylo skutečně nereálné. Ale v každém případě valná část toho zisku se stáhnout dala a mohla se využít pro třeba podporu. A navíc si uvědujeme jinou věc. V průběhu toho roku se vám tam zase kumulují další peníze, které vlastně. Mluvčí 1: Budou přiznány. Mluvčí 0: Jako zisk na konci roku a budou se vyplácat v rámci evidendy v tom roce dalším. Ale chci tím říct, že už v průběhu toho roku se vám tam ty zdroje kumulují. A to nastalo přesně v roce 2022. Česk bude mít vysoký zisk za rok 2022 a možná ke 100 miliardám a bude se v roce 2023 vyplácat dividenda. Ale ten zisk tam nenastal až na konci roku 2022, jestli mě rozumíte. To jenom určitě vidíme. Ten zisk se tam kumuloval průběžně a tím pádem se tam I kumuloval cashflow, čili hotovost v průběhu roku 2022. Takže zjednoučně řečeno, ta společnost měla určitou hotovost, která se dala už v průběhu roku 2022 vyplácat. Takže není to tak, že by tam nebylo vůbec nic z těch třeba 150 nebo 200 miliard korun. A je to otázka dohody a diskuzy a jednání, ale v každém případě půjčovat společnosti Česk ještě 70 miliard korun, pokud myslím se napletu, tak se stát půjčil 70 miliard korun na to, aby se tady mohli dát garance na burzu. Tak to se rozhodně dalo dělat třeba tím, že by si Česk tyto zdroje nepůjčil od státu, ale půjčil si je z banky a stát by mu dal pouze garanci na to, že z toho z té banky půjčí za nějaký dobrý úrok a garantuji vám, že ten úrok by nebyl o tolik vyšší. Takže tam těch variant bylo více. Petr. Dobrý večer. Narazil jsem na přímý přenos Poslanské sněmovny. Nešlo si nevšimnout brutální neúčastě poslancov. To tam nikomu není trapně, když tlačí důležitý zákon a sněmovna je prázdná. No tak poloprázdná bych byl správný. No tak trapně by hlavně mělo být vládět pětikoalici, protože ona dneska chtěla jednat o české televizi. Mluvčí 1: Ona dneska. Mluvčí 0: Chtěla protlačit zákon tedy o české televize, české rozhlase, kdy si navyšuje počty počty klíčových aktérů do správných orgánů a tlačí to na sílu, protože chce, aby další volba generálního ředitele, která proběhne už někdy v květnu, tak aby už byla za nové sestavy, jinými slovy, aby to mělo dobře pokryto a obšancováno. A my jsme říkali, fajn, tak když to takhle protlačíte, podle nás je to zbytečné, ale dobře, chcete-li to, stejně si to protlačí, tak abyste tady se ukázali jako fairoví hráči, tak dejte účinnost toho zákona, že to nebylo doposud, tak se o nic nehraje, dejte ho až od prvního první roku 2024, já myslím, že to je fair. Tím pádem asi bychom se, jako nebyli bychom z toho nadšení, ale nějak bychom se neustoupili. Ale to ta vláda nechce, no proč to nechce, no protože chce, aby nový generální ředitel už byl pod kontrolou vlastně toho nového schématu, jinými slovy, aby se to vybíralo tak, jak si tato vláda řekne, to znamená svý dcero lidmi, které samozřejmě už tam budou její lidé. Tak to je celá ta podstata. No a to, že tam nikdo nebyl, když to projednávali, no tak to je ostuda té vlády samozřejmě. Pane Havličku, po té, co skončila vláda, ve které jste působil, dívám se na čas, ještě, no už budem pomalu končit, zůstal v zásobnících 22 trevat hodin plynu, přičemž v polovině prosince nebyly zásobníky nikdy tak prázdné. Proč jste to dopustil? Tak to je neúplně přesně tak, jak říkáte. Tak za prvé, vláda nezodpovídá za naplněnost v zásobníku. Ty jsou plněny komerčními subjekty, tady se všem sprivatizovalo, ani tato vláda za to nezodpovídá a za B, ani ty zásobníky jí nepatří. To je jedna věc. Druhá věc, není vůbec podstatné, kolik je, a to je zcela zásadní, kolik je v zásobnících v polovině prosince. Podstatné je, kolik je v zásobnících na začátku topné sezony, to je dejme tomu 1. října. A když se podíváte, tak v RVE zásobnících jsou ty hlavní zásobníky. Bylou, si docela dobře pamatuju, ještě nějakých tuším, že 87%. Zatímco, v průměru v Evropě bylo asi o 10% méně. A pak se samozřejmě ty zásobníky, jak jsou plné, tak se průběžně vypraznují, až samozřejmě někdy, já nevím, v březnu, v dubnu, jsou poloprázdné, úplně tam skutečně není skoro nic. A vypraznují se samozřejmě podle toho, jaká je zima, jak je chladno, či jak není chladno. Takže to, že je třeba chladnější zima, a že v polovině prosinci je tam méně, než bylo rok předtím, nebo než je letos, to pochopitelně je do značné míry dáno tím, jaká ta zima právě je. A ten rok předtím, tam bylo dokonce 99%. Zase rok po nás, tam bylo více, ne 87%, tuším, taky 99%, protože ti obchodníci už se předzásobili a věděli, že je problém a byla válka. Takže za nás nebyla žádná válka. Měli jsme tam 87% v rámci těch RVE zásobníků. A je naprosto irrelevantní srovnávat to někde s polovičkou prosince. To je samozřejmě známka toho, že buď to mu ten minister vůbec nerozumí, ale ono to tak není. On samozřejmě mu to řekli, ty pánové, já to velmi dobře vím, že mu to řekli na to ministerstvo, ale on si to marketingově jen upravuje tak, abych to ukázal ropy, ačkoliv jsme mu předávali ropu na 94 dní a on není schopen to dostat ani na 4,85 dnů. A neříkám to, protože vím, že to je velmi náročné si to obstarat dneska tu ropu a taky jsme tam měli tenkrát víc. Takže to jsou jenom hrátky marketingového charakteru. Mluvčí 1: Tak. Mluvčí 0: Ještě Radim dohnal, tady vidíme, aby se nám neurazil. On občas mám pocit nám říkat, že mu vygumová, on mu neříkáme. V pondělí 17.55 jsem v pořadu prima CNN, představil důvody, proč nezestátňovat čas. Doplnil jste si vaše vzdělání. Tak já nevím, jestli jste minoritním akcionářem. Někdo mi to, myslím, psal, že jste minoritním akcionářem, takže já rozumím tomu, že hrajete v cenu akcí, ale my nehrajeme jenom o cenu akcí, my hrajeme o nějakou energetickou budoucnost, ale hlavně Radime, to není naše hra. To je hra současné vlády, to znamená my můžeme říct náš názor, ale činí tato vláda. A tato vláda, pokud mám správné informace, se rozhodla k tomu, že čest zestátní, to znamená, bude pravděpodobně buď vykupovat ty akce, nebo rozdělit čest nějakým klusem a tak dále. To znamená, půjde tím modelem zřejmě francouzským. A je pravda, že kdyby se nespadskala privatizace česu v 90. letech, tak dneska je ten prostor daleko lepší. Netvrdím, že je potom tak úplně jednoduché dělat si, co kdo chce. To je pravda. Ale samozřejmě jsou nějaké evropská pravidla a tak dále. Musí se taky myslet na to, že čest bude jednou budovat jádro, to je všechno pravda. Ale faktem je to, že není normální, aby v situaci, kdy čest vydělával každý rok 20 až 25 miliard korun, v této době vydělával třeba kolem 100 miliard korun a nebyli jsme schopni v nějakým způsobě podpořit ty, který se to fatální způsobem dotýká. Ať už to jsou domácnosti nebo to jsou firmy. To prostě na první pohled vidíme, že normální není. A hledejme ten mechanizmus to, jak by se to dalo nastavit. A já jenom tvrdím, že když se lže trh, pak nezbývá než krátkorobě, I když se mi to nelíbí regulovat. To je prostě realita. Jinak vylíváme zvaníčků I dítě a jsou z toho nedozjedné škody. Takže na jednu stranu tržní přístup, já vám rozumím, jste akcionář, potřebujete vydělávat. Ok, beru to. A pak je tady nějaký stát, který má jiné zájmy, než je jenom výdělek. Děkuju moc krát všem, kteří jste se dneska dívali. Budu se opět s vámi těšit v neděli. Když tak se napíšte.Kopírovat text

Pětikoalice má vládu a premiéra, Senát, Sněmovnu, její kandidát bude hradě. Přesto k prosazení svých návrhů ještě neuvěřitelně znásilňuje zákony. V případě důchodů ale překročila červenou čáru a její postup může dopadnout mimořádnou blamáží. O co se hraje? Více dnes v 18:30 v živém vysílání pořadu NA ROVINU.

Screenshot není k dispozici